načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Půvabné vyhlídky na Čechy - Simona Kidlesová; Jiří Špaček

Půvabné vyhlídky na Čechy

Elektronická kniha: Půvabné vyhlídky na Čechy
Autor: ;

Publikace „Půvabné vyhlídky na Čechy“ zavede čtenáře na 53 zajímavých vyhlídkových míst rozložených po celém území Čech. Jsou to místa známá, méně známá i zcela ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: SW Travel
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 113
Rozměr: 24 cm
Úprava: barev. ilustrace , mapy
Vydání: Vyd. 1.
Spolupracovali: fotografie Simona Kidlesová, Vladimír Černý a Jiří Špaček
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-239-7766-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace „Půvabné vyhlídky na Čechy“ zavede čtenáře na 53 zajímavých vyhlídkových míst rozložených po celém území Čech. Jsou to místa známá, méně známá i zcela opomíjená, ale zásadně volně turisticky přístupná. Nabízejí pohled na krásu české krajiny, a to jak do daleka, tak i do blízkého okolí nebo do hloubky údolí na města, toky řek nebo hladinu přehradního jezera. Publikaci doprovázejí orientační mapky a více než stovka fotografií.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Simona Kidlesová; Jiří Špaček - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Půvabné vyhlídky

na Čechy

SW TRAVEL

2010


Půvabné vyhlídky na Čechy


Zvláštní upravené vydání pro netištěnou podobu

Připravila: SW Travel, v. o. s., v roce 2010

E-mail: info@swtravel.cz, web: www.swtravel.cz

Text: Simona Kidlesová a Jiří Špaček

Mapy a grafi cká úprava: František Horálek – Grafi kon.cz

Fotografi e: Simona Kidlesová, Vladimír Černý a Jiří Špaček

© SW Travel, v. o. s., 2010


4

SLOVO ÚVODEM

Snad všichni známe ze školy Staré pověsti české Aloise Jiráska. V úvodní pověsti o praotci Čechovimůžeme číst:

„Došli a položili se na úpatí hory, jež slove Říp. Vojvodové a starší rodu ohledali půduvůkol a znamenali, že jest úrodná. Ráno pak, za první zoře vstal Čech a vydal se sám jediný vzhůru na temeno Řípu tichým lesem, plným ješt ě nočního šera. Když vstoupil na horu, bylo ráno; a hle, široširý kraj se před ním rozkládal do nedozírné dálky, až k modravým horám rovný a volný, les a chrastina, nivy a luka. Bujnou jeho zelení svítily se řeky jako rozlité stříbro.“

Tak Jirásek popisuje výstup našeho dávného předka na vrchol hory. Už náš bájný praotec byl uchvácen pohledem, který je jinak dopřán jen ptákům v letu, a ten pohled hopřesvědčil, že právě tady je země, kde je dobré se usadit. Praotec Čech tak položil nesmělé základy naší turistiky. Lidé od té doby lezou na kopce, hory, skály i nevysoká návrší, aby sepokochali pohledem na daleké obzory, půvab krajiny nebo krásu východu či západu slunce.

Těžko říct, co inspirovalo 26letého Josefa Kajetána Tyla, když psal slova vážné a tklivé písně, která se snad ani nehodila do frašky odehrávající se při pražské ševcovské slavnosti. Písně, která nakonec z té hry zbyla jako jediná, kterou Češi přijali za svou a která dodnes provází všechny jejich vážné a slavnostní chvíle. Snad si vzpomněl, jakému nadšení nad krásou rodné země propadl, když jako osmnáct iletý vystoupil na sklonku léta na nejvyšší vrchol Lužických hor. Už tři roky stál na Luži skromný výletní hostinec, v jehož pamětní knize dodnes zůstala po mladém vlastenci Josefu Tylovi Kutnohorském slova: „BratřiČechové, který z vás kdy na vrch tento nohu vstaví, jaký cit vás pojme? Širá, velká, krásnákrajina toť.“ Možná už tehdy pochopil, že česká země je na pohled zemský ráj a že by stejnými nebo podobnými slovy musel ocenit i pohled z mnoha jiných míst.

Tyl přitom viděl úplně jinou zemi než my ze stejných míst dnes. Neviděl krajinuspoutanou tisíci kilometrů drátů elektrického vedení, neviděl tovární komíny ani obří chladicí věže elektráren, neviděl krajinu, kde na místě úrodných polí a kvetoucích sadů zejí jizvy hlubokých jam po bohatství vyrvaném zemi. Neviděl oblohu počmáranou letadly anibarevnými dýmy chemických provozů, neviděl krajinu proťatou dálničními tělesyobloženými krabicemi obchodních, skladových a průmyslových zón. Přes všechno, co poznamenalo za uplynulá dvě staletí českou krajinu, však stále ješt ě stojí za to hledat místa, odkud lze pozorovat její krásu a půvab.

Tento malý průvodce představuje mozaiku míst rozesetých po celých Čechách, která takový pohled nabízejí, a nehledá přitom žádná nej. S vědomím, že míst s krásnýmvýhledem jsou stovky nebo spíše tisíce, přináší jich jen necelou kopu. Místa jsou to rozmanitá, společné mají jen to, že je každý může kdykoli volně navštívit. Jsou to místa známá iopomíjená, některá nabízejí pohledy do daleka, jiná jen do blízkého okolí, další zas pohledy do hloubky údolí na měst a, řeky nebo hladiny přehradních jezer. Jsou místa, která krásuvýhledu poutníkovi vydají jen za cenu značné námahy nebo odvahy, jiná ho přívětivě přivítají po pohodlné cest ě. Některá místa vyprávějí slavné nebo méně slavné příběhy našich dějin, jiná už své příběhy zapomněla nebo na ně teprve čekají. Všechna však svorně potvrzují: na zemi, kterou nám praotec Čech vybral a ve které prožily svůj život stovky generací našich předků, stále stojí za to se dívat.

U jedné z pěšin, které doprovázejí krásnou jihočeskou řeku, stojí litinový křížek a před ním prostá dřevěná lavička. Na první pohled obyčejný krucifi x nese neobvyklý, již trochu oprýskaný nápis. Čteme na něm: „Poutníče, smekni před KRISTEM a před naší KRAJINOU“. Ten nápis není jen neobvyklý, ale i velmi moudrý. Naši úctu si skutečně zaslouží jak krása nejvyšších lidských duchovních hodnot, tak i půvab země, jež nám byla svěřena. Vyjádřením obdivu a úcty ke kráse krajiny naší vlasti chce být i tento průvodce. Zároveň chce připomenout, že stále platí Tylovo:

„zemský ráj to na pohled“.


6

Plešivec je pojmenování

dlouhé řady českých kopců, které byly na vrcholu

pleché, tedy holé a bezlesé,

nebo častěji ploché, protáhlé a zaoblené bez výraznějšího vrcholu. Mezi

ty druhé patří i Plešivec,

který je naším cílem. Leží

ve vrchovině zvané Brdy,

přesně tam, kde hluboké

údolí říčky Litavky odděluje střední Brdy od pásma

zvaného Hřebeny. Právě

Hřebeny Plešivec uzavírá.

Je to rebelant a samotář

mezi brdskými kopci.Nestojí hezky ukázněně vřadě jako ostatní, ale rovnou kolmo k hřebenu. Právě to kromě nadmořské výšky 654 m způsobuje, že je

mimořádně nápadný a zdaleka viditelný.

Výhodné polohy Plešivce si povšimli už naši dávní předkové. Koncem 19. století byly na jehovrcholové plošině objeveny pozůstatky rozsáhlého prehistorického hradiště, rozlohou téměř 57 ha jednoho

z největších v Čechách. Jeho vznik je kladen do pozdní doby bronzové, asi tisíc let před našímletopočtem. Bohaté archeologické naleziště jedodnes chráněno výrazným valem. Plešivec si

také oblíbil dobrý duch a ochránce Brd,rytíř Fabián zakletý zlou čarodějnicí, který si

tu zřídil zahrádku s neviditelnýmikouzelnými a léčivými bylinami. Na východních

svazích Plešivce jsou i další zajímavosti,

především Plešivecké jezírko v zatopeném

lomu, někdy zvané též Smaragdové, křemencový viklan, Křížová studánka aFabiánův pramen. V Krkavčích skalách, k nimž

se váže pověst o hadí královně, se ukrývali

ješt ě v polovině 19. století loupežníci.

Naším cílem je však jiné místo. Leží

západně od vrcholu a je to mohutnáskalní terasa nad suťovým polem. Říká se jí

Čertova kazatelna, ale ten název nás nesmí mýlit, protože právě odtud se otevírá

PLEŠIVEC 1 1

Pohled z Plešivce k jihozápadu

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 [km]


7

andělsky krásný rozhled. Přest ože není kruhový, přitahuje v létě i v zimě mnoho návštěvníků. Vždyť

v 19. století uchvátil i francouzského badatele Joachima Barranda, který na stráních kolem Litavkyhledal trilobity, a to dokonce tak, že si výhled nakreslil do svých poznámek. Dnes je tu hezké turistické

odpočívadlo a schránka s vrcholovou knížkou.

Před našimi zraky se k jihu táhne údolí Litavky, v němž pod Plešivcem leží Jince, a západním směrem vidíme celé střední Brdy, které téměř beze zbytku tvoří veřejnosti nepřístupné území vojenského újezdu se střelnicí. K severozápadu na protější straně údolí stojí o 100 m nižší vrch Ostrý, kdysi seželeznorudnými doly, a za ním lesnaté návrší Dražovka zakrývající Hořovice. V pozadí se leskne zbirožský zámek a obzor uzavírá hřeben Radče s věží televizního vysílače. PŘÍSTUP

Pro motoristy je nejvýhodnější výstup po turistických značkách ze sedla Klínek, kterým prochází silnice II/115 spojující Jince a Běštín, nebo z opačné strany ze vsi Lhotka, v obou případech cca 3 km. Další cesty vedou od železniční zastávky Rejkovice na trati 200 po zelené značce (4 km) a od nádražíLochovice na křižovatce tratí 172 a 200 po červené (6 km). Žlutě značená cest a z Běštína se u Plešiveckého jezírka napojuje na trasu ze Lhotky (5 km). Na všech přístupových cest ách je nutno počítat snáročnějším terénem a stoupáním. ZAJÍMAVOSTI V BLÍZKÉM OKOLÍ

HOŘOVICE – historické a průmyslové měst o, budovy gotického hradu zv. Starý zámek upraveny na administrativní objekt, přístupný barokní Nový zámek, anglický park s pozoruhodnou kovanouSluneční bránou, na Palackého náměstí bývalý františkánský klášter s kostelem a loretánskou kaplí.

NEUMĚTELY – obec spojená se jménem bájného vladyky Horymíra, v sousedství kostelasymbolický hrob jeho koně Šemíka

v podobě antického chrámku

z r. 1887 a dřevěná zvonice.

JINCE – městys v údolí

Litavky se středověkou tradicí zpracování železa, nejstarší

dochovaná dřevouhelná vysoká pec Barbora z přelomu

18. a 19. století (nepřístupná),

rodiště houslisty Josefa Slavíka

(1806–1833), zvaného „český

Paganini“, jeho pamětní desky

na rodném domku a budově

školy, sídlo správy vojenského

újezdu Brdy.

HLUBOŠ – v obci nadúdolím Litavky pozdně baroknízámek, který r. 1920 sloužil jako letní sídlo prezidenta T. G.Masaryka, po restituci zpřístupněn veřejnosti.

Pohled z Plešivce na Jince


8

VRANÍ SKÁLA 2 2

Bylo léto roku 1860, když se na skalní hřbet nad samotami u myslivny Na králi vydali za krásným výhledem dva muži. Mladší z nich byl soukromým učitelem dvou synů továrníka Eduarda Barthelmuse v nedalekém Novém Jáchymově a měl právě po promoci. Osmadvacetiletý Miroslav Tyrš vystudoval historii, est etiku a dějiny výtvarného umění, o 10 let starší Jindřich Fügner byl ředitelem pražské pobočky pojišťovací společnosti a přijel navštívit svou rodinu, která v myslivně pobývala na letním bytě. Setkali se náhodou, když Tyrš přijel do myslivny na pozvání lesního Karla Nitt ingera. S Fügnerem si okamžitě porozuměli a uzavřeli celoživotní přátelství. Kromě shodných názorů a zájmů je totiž spojoval výjimečný smysl pro krásu. Krásu české krajiny mohli obdivovat z nedalekého skaliska, které převyšovalo okolní stromy. Tady někde vznikla také jejich společná myšlenka, kterou uskutečnili o dva roky později. Vytvořit sdružení lidí, které by spojovaly antické ideály krásy lidského těla a vysoké morální hodnoty. S tím cílem v roce 1862 společně založili tělocvičnou jednotu Sokol Pražský.

Myslivna Na králi nebo krátce Králdostala prý své jméno proto, že na tomtomístě s oblibou odpočíval král Václav IV. při loveckých výpravách, které podnikal z Točníku. Tomu zalesněnému vrchu nad myslivnou, kam několikrát Fügner s Tyršem v letech 1860 a 1861 vystoupili, se odedávna říkalo Vraný a jeho vrcholovému skalisku Vraní skála. Je to mohutnábuližníková skála, jejíž vrchol leží 536 m n. m. a převyšuje okolní stromy. Od roku 1948 je vyhlášena za přírodní památku. Oběma zakladatelům Sokola se nelze divit, že byli výhledem odtud uchváceni. Je to skutečně

Vrchol Vraní skály s Hudlickou skalkou

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 [km]


9

jedno z nejlepších rozhledových míst ve středních Čechách. Ve skalách tu jsou horolezecké terényrůzných stupňů obtížnosti, ale vrchol Vraní skály je dosažitelný i pro běžného turistu. Stačí vyšplhat po

kozí stezce pod skálu a pak po skalních stupech na vrchol. Přístup po skále i rozhledová plošina, na níž je

umístěna kovová schránka s vrcholovou knížkou, jsou zajištěny zábradlím.

Výstup na Vraní skálu každého odmění nádhernou kruhovou vyhlídkou. Východním směrem leží Hudlická skalka a vrchy kolem Berouna až k Cukráku, jižní obzor vyplňuje pásmo Hřebenů s nápadným Plešivcem a střední Brdy až ke Žďáru na Rokycansku, na západě se táhne hřeben Radče s televiznímvysílačem a v popředí se rýsuje Točník. Severní stranu zabírají rozsáhlé křivoklátské lesy, z nichž vystupují dvě dominanty: více k západu rozložitý Velíz (595 m n. m.) a východně od něj mohutná Krušná hora (609 m n. m.), na níž býval jeden z největších železnorudných dolů na českém území. PŘÍSTUP

Nejvýhodnějším východištěm na Vraní skálu i pro motoristy je myslivna Král, která leží na silnici II/236 asi 1 km západně od obce Svatá. K cíli odtud vede žlutá turistická značka (2 km). K rozcestí této značky pod Vraní skálou dojdeme také po modré z nádraží Zdice na tratích 170 a 200 (cca 7 km) nebo opačným směrem z obce Svatá (2 km). ZAJÍMAVOSTI V BLÍZKÉM OKOLÍ

ŽEBRÁK – měst o s historicky cennými domy a významnou obrozeneckou tradicí, 2 km severněstejnojmenný hrad s vysokou válcovou věží, jeho zříceniny konzervovány a zpřístupněny, z věže výhled.

TOČNÍK – udržovaná zřícenina královského hradu na vysokém kopci 1 km severovýchodně nad hradem Žebrák, Točník založen r. 1395 Václavem IV., nyní zpřístupněn pro veřejnost, v hradnímpříkou chováni medvědi.

HUDLICE – v obci roubený rodný domek jazykovědce a obrozeneckého buditele Josefa Jungmanna (1773–1847) s muzejní expozicí, před ním pomník z umělecké litiny.

KŘIVOKLÁT – nad městysem stejného jména významný královský, původně lovecký hrad sdominantní válcovou věží v pozdně gotické podobě z přelomu 15. a 16. století, oblíbený výletní cíl.

Pohled k západu s Točníkem


10

VINAŘICKÁ HORA 3 3

I na turisticky nepříliš atraktivním Kladensku lze najít obecně známá místa. K nim patří také třetihorní sopka zvaná Vinařická hora. Označení hora je ale pro návrší s nadmořskou výškou 413 m poněkud nadnesené. Na západní straně má sice výraznou a dosti strmou stráň, ale z opačné strany se jeví jen jako malá vyvýšenina mezi poli. Je to však stratovulkán, který je od roku 1985prohlášen přírodní památkou jako nejlepší ukázka tohoto typu sopky u nás s množstvím chráněných rostlin stepního charakteru. Zejména příkré západní svahy pokrývají zplanělé sady, které prorůstají křovinami a listnatými stromy. Územím prochází naučná stezka dlouhá 2,5 km. Západní strana pod vrcholem i vrchol samotný jsou rozbrázděny starým čedičovým lomem, který vytváří dojem krajiny Divokého západu. Výstup na vrchol kopce po stezkách provoněných mateřídouškou však stojí za trochu námahy a přináší nečekané překvapení. Otevírá se z něj totiž prvotřídní kruhový rozhled. Západnímsměrem leží v popředí měst o Smečno sezámeckou věží, na obzoru je rozloženo celé České středohoří od Rané, Oblíku a Milé naLounsku přes Milešovku a Lovoš až po Sedlo nad Úštěkem. Za jednotlivými osamělými kopci Středohoří se táhne hřeben Krušných hor. Severní obzor uzavírá Vlhošť, Říp, Bezděz a za dobré viditelnosti i Ješt ěd. Jižní stranu omezuje zalesněný hřeben, za nímž seukrývá Kladno, před lesem leží Libušín s těžní věží uzavřeného dolu na obzoru, najihozáadě pak Buštěhrad. Na východě jsou vpoředí Pchery a za nimi nevýrazná krajina táhnoucí se do Polabí. PŘÍSTUP

Úbočím Vinařické hory prochází žlutá turistická značka z Vinařic a z opačnéstraPohled z Vinařické hory k Řípu

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 [km]


11

ny od Libušína, na samotný vrchol vedou pouze pěšiny okružní naučné stezky. Motoristé ve Vinařicích

odbočí pod kapličkou ze silnice II/118 ulicí U rybníka dolů kolem požární nádrže k otočce u začátku

naučné stezky. Nejkratší cest a na Vinařickou horu (cca 1,5 km) vede odtud po naučné stezce souběžně

se žlutou značkou, u 2. zastavení naučné stezky zvaného U jeřábu odbočuje vpravo vzhůru stezkastouající k vrcholu. Výstup je místy náročný a vyžaduje zvýšenou opatrnost, stezka vede po okraji strmých

stěn bývalého lomu, má příkré úseky a jen řídké značení. Orientace v terénu je však snadná.

ZAJÍMAVOSTI V BLÍZKÉM OKOLÍ

MAYRAU – památkově chráněný bývalý uhelný důl na jižním okraji Vinařic s původním vybavením

dokumentuje po úpravě na celoročně přístupný skanzen historii hornické činnosti na Kladensku a Slánsku.

SMEČNO – měst o zvané v minulosti Muncifaj, dnešní název od r. 1882, v centru renesanční stavby

zámku, kostela a děkanství, rekonstruovaný a zpřístupněný vojenský srub z r. 1937, v budováchměstského úřadu a bývalé sýpky vojenské muzeum.

SLANÝ – do r. 1638 královské měst o vzni klé při slaném prameni, náměstí s historickými domy,zbytky hradeb s Velvarskou bránou, kostel sv. Gotharda románského původu, bývalý klášter františkánů,rodiště malíře Josefa Navrátila (1798–1865), herečky Olgy Scheinpfl ugové (1902–1968) a historikaumění Václava Viléma Štecha (1885–1974). Na východním okraji vyvřelá kupa Slánské hory (330 m n. m.)

částečně odtěžená lomem, z jejího vrcholu vyhlídka.

LIDICE – pietní území vybudované na místě bývalé obce vyvražděné a zničené nacisty v červnu

1942, vyznačeny základy kostela, školy a Horákova statku, u jehož zdi byli popraveni všichni místní muži, obnovený památník, růžový sad, pozoruhodné sousoší lidických dětí.

Vrchol Vinařické hory s lomem


12

SKÁLA 4 4

Poutníkovi, který kráčí hlubokým kaňonem proti toku potoka Loděnice, se za zákrutem cesty zjeví náhle. Impozantní skalní stěna s křížem na vrcholu, která ční do výše 180 m nad údolím. A přímo pod příkrou stěnou stojí malebné, kdysi poutní místo s kostelem a klášterem u krasového pramene. To místo má předlouhouhistorii začínající už v 9.století. Podle staré pověsti se vydal z Tetína na lov v tomto kraji přemyslovský kníže Bořivoj a pod mohutnou skálou se setkal s poustevníkem Ivanem, jehož ochočenou laň pronásledoval. Ivan, knížecí syn z kmene meklenburských Slovanů, prý žil v travertinové jeskyni 40 let. Na paměť tohoto působivého setkání tady Bořivoj založil kapli, od 13. století zde již byl benediktinský klášter s kostelem zasvěceným sv. Janu Křtiteli a tak obec vzniklá kolem něj nese dodnes jméno Svatý Jan pod Skalou. Klášter byl r. 1785 Josefem II. zrušen a jeho budovy pak využívány k různým účelům. Klášterní kostel má nyní barokní podobu a jeho součástí jsou i tři travertinové jeskyně, které sloužily jako svatyně a krypta pro mnichy. Údajně bývaly také sídlem poustevníka Ivana. Vevýklenku v jižní stěně kostela je zpřístupněn krasový pramen využívaný v minulosti jako minerální voda.

Naším cílem však není totopozoruhodné místo, nýbrž vrchol skalní stěny nad ním. Říká se mu prostě Skála a je tovýběžek vápencového hřbetu Stydlé vody, jehož západní stěna se tyčí přímo nad klášterními budovami. Na vrcholu Skály (438 m n. m.) je vyhlídkový bod zabezpečený jen starým krátkým železným zábradlím kolem dřevěného kříže, zdejší vyhlídka však nemá v oblasti Českého krasu konkurenci, i když nejde zrovna o výhled do daleka. Je to spíše

Svatý Jan pod Skalou – klášt er

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 [km]




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist