načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Pustina - Moira Young

Pustina
-15%
sleva

Kniha: Pustina
Autor:

Saba doufala, že se její svět vrátí do normálu poté, co porazila Tontony a zachránila svého bratra Lugha. Všichni teď míří na západ za lepším životem a toužebně očekávaným ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  129 Kč 110
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
3,7
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » COOBOO
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2016-02-01
Počet stran: 328
Rozměr: 145 x 205 mm
Úprava: 324 stran
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: Rebel heart
Spolupracovali: přeložil Zdeněk Uherčík
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Doporučená novinka pro týden: 2013-46
ISBN: 9788074474255
EAN: 9788074474255
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Druhá část dobrodružné sci-fi série Prašná cesta, jejíž hlavní hrdinkou je dívka jménem Saba. Určeno především dospívajícím čtenářům. Saba doufala, že se její svět vrátí do normálu poté, co porazila Tontony a zachránila svého bratra Lugha. Všichni teď míří na západ za lepším životem a toužebně očekávaným setkáním s Jackem. Avšak nový, mnohem nebezpečnější nepřítel je na vzestupu a postupně buduje svou vizi nového světa, kde jeho odpůrci nemají co dělat. A jaká je vlastně pravda o Jackovi? Opravdu je tím, za koho se celou dobu vydával? A kam až je Saba ochotna zajít, aby dostala to, co chce? Pokračování Krvavé cesty přichází a slibuje ještě více napětí a akce.

Popis nakladatele

Saba doufala, že se její svět vrátí do normálu poté, co porazila Tontony a zachránila svého bratra Lugha. Všichni teď míří na západ za lepším životem a toužebně očekávaným setkáním s Jackem. Avšak nový, mnohem nebezpečnější nepřítel je na vzestupu a postupně buduje svou vizi nového světa, kde jeho odpůrci nemají co dělat. A jaká je vlastně pravda o Jackovi? Opravdu je tím, za koho se celou dobu vydával? A kam až je Saba ochotna zajít, aby dostala to, co chce? Pokračování Krvavé cesty přichází a slibuje ještě více napětí a akce.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Moira Young - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

9

Pozdní odpoledne. Cesta od rána sleduje nekonečnou řadustožárů osvětlení. Lépe řečeno toho, co zbylo z kovových stožárůosvětlení z časů Padlých, dávno ztracených v zapomnění. Vine se mezi

šedivými, táhlými kopci, do hněda sežehnutou trávou a trnitými

křovisky.

Monotónní letní žár se mu opírá do týla. Klobouk mánasáklý potem. Kůži, boty a  oblečení mu pokrývá prach dlouhé cesty. Cítí ho na jazyku, když si olízne rty. Po celou dobu má pod sebou vyprahlou cestu plnou výmolů. Vystoupá na  táhlé návrší, z něhož cesta nečekaně klesá do utěšeného zeleného údolíčka. Vzduch sladce voní smolou borovic rostoucích na svazích.

Jack zastaví koně a  zhluboka se nadechne. Vychutnává ten nádherný pohled. Dole na  dně údolí se ve  slunci leskne jezírko. Vedle něho stojí chýše slepená z veteše po Padlých, kamenů, bláta a kmenů stromů. Chrání ji střecha z kůry a drnů. Na malých,pečlivě obdělávaných políčcích pracují muž, žena a dívka.

Konečně lidé. Kromě svého bílého mustanga Atlase celédlouhé dny nepromluvil s živou duší. Osamělost už na něho začínala těžce doléhat.

„Konečně,“ řekne nahlas sám pro sebe. „Už jsem měl strach, že jsem na celé planetě sám.“

Sjíždí do  údolí a  hvízdá si. Ti tři mu jdou vstříc, ale netváří se vysloveně přátelsky. Ostražitě. Sledují ho opatrným pohledem. Nejsou příliš zvyklí na společnost, okolní svět je nezajímá a nemají


10

mnoho co říci. Nevadí. Pohled na lidi a klopotný rozhovor,přestože je to spíš monolog, mu stačí. Je radostí bez sebe.

Muž je udřený. Žena churavá. Podle jeho názoru nebude dlouho žít. Má zažloutlou pokožku a rty sevřené bolestí. Dívka je urostlá, může jí být tak čtrnáct let. Nespouští pohled ze svých bot. Mlčí, i když ji přímo osloví. Ale když z chýše vyběhne její bratříček, rozzáří se její nevýrazná tvář láskou. „Nesso! Nesso!“ volá na ni.

Běží bos. Je to veselý, okatý chlapec jménem Robbie. Ostatní členové rodiny ho sledují s takovým radostným úžasem, že jezřejmé, že nevěří svému štěstí. Opírá se sestře o nohu, usilovně sidumlá palec a prohlíží si Jacka.

Jeho starý, široký klobouk. Stříbrné oči. Protáhlý, opálenýobličej, který už týdny neviděl břitvu. Dlouhý, zaprášený kabáta obnošené boty. Luk na  zádech a  opasek se zavěšenými zbraněmi. Šipkostříly, nožem, bolasem a prakem.

„Kšá,“ řekne Jack. Robbie otevře ústa a palec mu vypadne.

Jack zavrčí. Chlapec radostně vřískne a rozeběhne se k jezírku. Nessa za ním. Údolím se nese jejich volání a smích.

Ti lidé nejsou nijak společenští, ale nejsou lakomí. Postarají se, aby se Jack i  jeho kůň nasytili, napili a  umyli. Nabízejí mu nocleh, ale on nemá stání. Začíná se šeřit, když se znovu vydává na cestu. Těžce pracují a brzy vstávají. Jakmile odjede, půjdou si lehnout.

Odhaduje, že k  bouřlivému pásu zbývají nejvýš tři dny cesty. Tam má namířeno. Bouřlivý pás, hospoda Ztracený případ a v ní stará přítelkyně Molly. Přináší jí špatnou zprávu. Tu nejhorší. Čím dřív ji doručí, tím dřív se bude moci otočit, vrátit se po vlastních stopách a pokračovat v cestě na západ.

Na západ. K Veliké vodě. Protože tam je ona. Slíbil, že se tam s ní setká.


11

Vytáhne kamínek, který nosí na  krku na  kožené šňůrce. Je hladký a na omak chladný. Světle růžový. Má tvar ptačího vajíčka a dlouhý je asi jako palec.

Srdcekámen. Říká se, že tě zavede k  tomu, po  kom tvé srdce touží.

Dala mu ho. Vyrazí na západ a najde ji.

Sabu. Sotva vyjede z údolí, Atlas klopýtne. Pohodí hlavou a zaržá. Něco je před nimi. Jack nezastaví, ale vede koně mimo cestu. Schovají se za nízkými borovicemi. S dlaní na čenichu mustanga pozoruje, jak procházejí kolem.

Tontonové. Devět mužů v  černém na  koních. Doprovázejí dvojici na voze. Velitel jede první, za ním čtyři muži, potom vůz a  následují tři muži na  koních. Poslední, devátý muž, řídí povoz s prázdnou vězeňskou klecí.

Pečlivě je sleduje. Zná Tontony dobře. Je to hrubá, drsnáa násilnická cháska. Nesourodá sebranka lumpů, které přitahuje moc. Věrnost uznávají jen sami mezi sebou a zodpovídají se pouzeveliteli. Pokud vůbec chtějí. Do  jednoho se řídí svými vlastními zájmy. Ale tihle jsou zřejmě jiní. Jsou čistí, nablýskaní, vyleštění a upravení. Mimořádně dobře vyzbrojení. Vypadají ukázněně a rozhodně.

A to ho naplňuje obavami. Znamená to, že nepřítel měnípravidla hry.

Sleduje dvojici na voze. Oba jsou mladí, silní a vypadají zdravě. Chlapec a dívka. Nebude jim víc než šestnáct, sedmnáct let. Sedí na kozlíku, těsně u sebe. Mladík jednou rukou drží otěže. Druhou objímá dívku v pase. Ale netisknou se k sobě. Oba sedí strnule. Je zřejmé, že nejsou ve své kůži. Jako kdyby se sotva znali.


12

Dívají se přímo před sebe, brady zdvižené vzhůru. Vypadají rozhodně. Dokonce hrdě. Tohle určitě nebudou zajatci Tontonů.

Ve voze je pečlivě naskládaný nábytek, ložní prádlo a různénářadí. Všechno, co potřebujete k vybavení nového domova.

Když povoz rachotí kolem Jacka, dívka se náhle otočí. Upírá pohled mezi stromy. Jako kdyby cítila, že se tam někdo skrývá. Šeří se a ví, že je dobře ukrytý, ale přesto ucouvne. Dívka se dívá, dokud neminou les. Zdá se, že mladík vedle ní ani Tontonové si ničeho nevšimli.

Jack si dobře povšiml jejího čela. I čela toho mladíka. Oba mají cejch. Docela čerstvý. Kruh uprostřed čela, rozdělený na čtyři díly. Není ještě zhojený.

Míří do údolí. K usedlosti. S prázdným vězeňským vozem.

Obavy vystřídá strach.

Vezme koně za uzdu, otočí se a stále kryt stromy jezdcenásleduje. Je soumrak a z lesa na okraji údolí má dobrý výhled na usedlost, kterou nedlouho předtím opustil. Tontonové jsou už v chatrči.

Má co dělat, aby udržel nohy na  místě. Aby zabránil rukám sáhnout po luku. Protože ví, že je rozhodnuto. Ať se má státcokoli, nemůže tomu zabránit.

Ale může podat svědectví. Podá svědectví. Se zaťatými pěstmi a narůstajícím vztekem pozoruje, co se dole odehrává.

Vyhnali rodinu z  postelí. Unaveného muže, ženu a  jejich děti Nessu a  Robbieho. S namířeným kulostřílem je ženou ven. Krčí se v houstnoucím šeru, zatímco velitel Tontonů k nim krátcepromlouvá. Možná jim říká, co se stane a proč. Slova, jež mají vyděsit a  zmást lidi, kteří jsou už teď tak vyděšení a  zmatení, že nejsou schopni naslouchat.


13

Jack přemítá, proč se s tím vůbec namáhá. Zřejmě je to obvyklý postup.

Mladý ocejchovaný pár sedí na voze a je připravenýnastěhovat se do nového domova. Uchvácení půdy. Osídlenci. O tohle tu běží.

Odsud všichni vypadají jako malé panenky. Hlasy sem nedoléhají tak, aby rozuměl jednotlivým slovům, ale slyší narůstající strach. Nessa padá na kolena, prosí a tiskne k sobě bratra. Jeden z Tontonů jí Robbieho vytrhne a dva ji popadnou za paže. Vlečou je k vězeňskému vozu. Vzpírá se, křičí, ohlíží se na rodiče.

V tu chvíli je oba zastřelí. Šipka do čela a jejich těla sezhroutí na zem. Nessa ječí. Tentokrát už Jack rozumí. „Utíkej, Robbie! Utíkej!“

Chlapec kope a svíjí se. Kousne Tontona do paže. Mužvykřikne a pustí ho. Robbie je volný. Co nejrychleji běží políčky a sestra ho povzbuzuje. Ale je léto, obilí je vysoké a jemu jsou teprve čtyři rok y.

Velitel křičí rozkazy. Jeden z  mužů se rozběhne za  chlapcem. Pozdě. Nedočkavý mladý osadník už slézá z vozu a namíříkulostříl. Vystřelí. Robbie padá a obilí se nad ním zavře.

Velitel ztrácí kontrolu nad děním. Mělo to jít snadno, alezvrhlo se to ve zmatek. Zatímco on a osadník obviňují jeden druhého, Nessa začne ječet. Z toho zoufalého, pronikavého křiku naskakuje Jackovi husí kůže.

Má roztrženou halenku. Muži se smějí, když se zoufalá, vystrašená dívka snaží zakrýt. Sevřou jí ruce za zády a jeden z nich ji začne hrubě osahávat.

Velitel to vidí. Prudce se otočí a střelí muže do hlavy.

Nessa se v nastalém zmatku nějak dostane k šipkostřílu. Strčí si ho do úst a stiskne spoušť.


14

Jack se odvrátí. Opírá se o krk bílého koně a zhluboka dýchá. Atlas neklidně přešlapuje.

Chaos, všechno se vymklo kontrole. Nessu a  Robbieho, mladé a zdravé, měli unést, a nemocné rodiče zabít. Teď jsou mrtví všichni.

Tontonové opravdu mění způsob hry. Už před několikaměsíci slyšel zprávy o  uchvacování půdy. Ale nikdy ne takhle daleko na západě. Nikdy. Valí se zemí jako mor.

Jestli je tohle území Tontonů, pak je jím i  bouřlivý pás. A  to znamená, že Molly je v nebezpečí.

Teď už nemá jenom strach. Je vyděšený. Jack opouští obvyklou cestu. Už není bezpečná.

Spolu s Atlasem putují na východ po zapomenutýcha nepoužívaných trasách. Cesta je obtížná a klopotná. Temnáa kamenitá, vede chladnými stíny a je jen zřídka používaná. Občas v dálce zahlédne dalšího poutníka, pohybující se tečku v  krajině, ale ti zřejmě také chtějí projít nepoznáni, protože se nikdo nepřiblíží. Spěchá, tu a tam si odpočine jednu nebo dvě hodiny. Má spoustu času přemýšlet o tom, co viděl.

Tontonové. Až donedávna soukromá armáda Vicara Pinche, šílence, drogového magnáta a samozvaného krále světa. Ten je teď m r t v ý.

Tontony porazili na Borovém vrchu. On, Saba a Ike, s pomocí Maev, jejích Svobodných sokolnic a  jejich spojenců lupičů. Saba sice zabila Vicara Pinche, ale Tontony nevyhladili. Nepodařilo se jim zabít všechny. A i kdyby ano, byl už na světě dost dlouho, aby věděl, že nelze zabít všechno zlo světa. Zabiješ to, které máš před sebou, jen abys zjistil, že je máš v zádech.

Tontonové se rozhodně dál drží. Ale změnili se. Bývaliotrhaní, dokonce odporní. Měli dlouhé vlasy a byli zarostlí. Tihle byli


15

naopak hladce oholení a  měli krátce zastřižené vlasy. Měli čistý

oděv, boty i všechnu výstroj. Jejich koně byli vyhřebelcovanía měli lesklou srst. Noví, čistí Tontonové.

Ale zase tak čistí nebyli. Ta akce v  údolí se jim naprosto vymkla. Velitel neudržel kázeň mezi svými muži. Poslouchali ho jen neochotně. A podle toho, jak se jeden z nich choval k Nesse, bylo patrné, že někteří stále chtějí hrát podle starých pravidel. Alevelitel ho zastřelil. Bez rozmýšlení. Jasný vzkaz všem, kdo byuvažovali stejně. Nová hra. Nová pravidla. Žádná druhá šance.

Ta k ž e.

Zelené údolíčko. Kus úrodné půdy. Úkryt. Čistá voda.Tontonové zabili nemocnou ženu a udřeného muže. A pokud by vše šlo podle plánu, byli by odvezli Robbieho a jeho sestru. Mladéa zdravé. Ale kam by je odvezli? Odkud pocházeli ti noví osadníci?Možná i je odvlekli od jejich rodin. Ti ale rozhodně nevypadali, že by se výpravy účastnili z  donucení. Ten mladík se zapojí do čistky. Vzal věci do svých rukou.

Ten rozdělený kruh na jejich čelech musí mít nějaký význam. V Hopetownu Tontonové vypalovali prostitutkám symbol D, ale o  tomhle nikdy neslyšel. Cejch vás označí navždy. Ukazuje, kam patříte.

Ocejchovaní mladí, zdraví lidé. Územní výboje. Uchvacování úrodné země a pitné vody. Ovládání zdrojů. Noví, ukázněníTontonové, kteří plní rozkazy. Ale čí rozkazy? Někoho vysokopostaveného. Někoho, kdo naplňuje rozsáhlejší záměr. Někoho s jasným cílem.

Takový člověk musí mít moc. Musí být rozhodný, ukázněný, přesvědčivý a velice, velice chytrý.

Jack zná jen jediného takového muže. Je to Tonton. Byl pravou rukou Vicara Pinche. Moc v pozadí trůnu. Ujel od Borového


16

vrchu dřív, než bitva vůbec začala. Bez jediného ohlédnutí zanechal svého šíleného pána jeho osudu. A  s  sebou vzal spoustu

mužů.

DeMalo.

Tohle už musí probíhat nějaký čas. Určitě na  tom pracoval dlouho, ještě za Pinchova života. Vicar Pinch sice žil, ale bylbezzubý. DeMalo musel uskutečňovat svůj záměr souběžně. To byvysvětlovalo zvěsti, které začal Jack slýchat už před lety. Podle toho, co o něm věděl, předpokládal, že DeMalo není mužem krvavých převratů.

Je rafinovaný. Je to dýka ve  tmě. Jed v  nápoji. Dával si na  čas a vyčkával na vhodný okamžik. Jack si dokázal živě představit, jak se asi pousmál, když si uvědomil, že u  Borového vrchu za  něho udělají špinavou práci.

Podstatné je, že se mu podařilo uskutečňovat jeho záměr, aniž by si Vicar Pinch něčeho všiml. Nějakým způsobem si muselzískat trvalou loajalitu a mlčenlivost svých tontonských věrných.

Neslýchané. Velmi zajímavé a velmi znepokojující.

Jack by dal hodně za to, kdyby přesně věděl, co DeMalo chystá. Kde. Jak. Proč.

Čím dřív se dostane ke Ztracenému případu, tím líp. Hospoda stojí na křižovatce jen kousek před ním. Nízká haluzna přičaplá k  zemi, osamělá na  vyprahlé pláni obklopené černými, pochmurnými kopci.

Ztracený případ. Konečně.

Kvůli zajížďce, aby se vyhnul Tontonům, mu cesta trvala celý krušný týden. Mnohem déle, než předpokládal.

Je krátce před úsvitem. Tady v bouřlivém pásu svítánía soumrak odměřují čas. Podívá se na oblohu. Je nejvyšší čas. Nad


17

ní se kupí ohyzdné hnědé mraky. Valí se ze všech stran,ve spěchu se skládají jeden přes druhý. Chystá se pořádná smršť. Sirná

bouře.

Atlas pohazuje hlavou a neklidně tančí. Jack ho pobídnepatami. Jakmile dojedou k  hospodě, Jack seskočí a  zavede ho do stáje. Uvnitř je jenom Prue, Mollyina dlouhosrstá, kaštanová klisna. Ve žlabu má čerstvé krmení a v korytě vodu. Konečně si oddechne. Celou cestu se obával, že hospodu vypálili Tontonové. Ale přesto něco není úplně v pořádku. Obvykle je stáj plná koní, mul, a někdy i velbloudů zákazníků.

Jde ke  dveřím, vývěsní štít skřípe ve  větru. Barva oprýskává, přesto ještě dokáže rozeznat malý člun, který se zmítána rozbouřeném moři a každým okamžikem jej pohltí obrovská vlna.Pokaždé, když sem přijde, podvědomě očekává, že člun už bude pryč, na dně moře.

Ztracený případ. Tohle místo nemohlo dostat příhodnějšíjméno. Hromada harampádí po  Padlých, do  které by ani krysa nevlezla. Trosky a zbytky všeho možného. Otlučené krámy. Vypadá žalostně, ale přesto je zde už celou věčnost. Léta. Byl tu dlouho předtím, než se změnilo podnebí a přišly bouře. Tehdy to bývala travnatá, zelená pláň plná života.

Už tehdy to byla široko daleko známá nálevna a  nevěstinec. Ale proslulou se hospoda stala až v době, kdy ji převzala Mollyina rodina. Čtyři generace Prattů z ní udělaly jedinou zastávkuv téhle části světa. Pořádaly se zde věhlasné pitky, lumpové kuli pikle v  tmavých koutech, nalévala se tu kořalka, po  které slézaly vlasy, a byly tu holky, které přesvědčily i eunucha. Napadlo ho, jestli Lilith ještě dělá ve svém pokojíku. Má teď asi větší přestávky.

Nikdy nezažil, že by bylo u Ztraceného případu zavřeno. Ve dne ani v  noci. Molly bude nejspíš i  v  tuhle hodinu vzhůru. Vstává


18

časně. Stačí jí čtyři hodiny spánku a krátké odpolední zdřímnutí.

Nejspíš už bude za barem.

Jack se  zastaví přede dveřmi. Má nepříjemný pocit kolem žaludku. Stále dokola přemýšlel, co jí řekne. Jak jí poví o  Ikeovi. A stále to neví. Nikdy předtím tohle nemusel dělat. Nezbývá mu než doufat, že ta správná slova přijdou sama.

Aby získal trochu času, opráší si klobouk a cvrnknedo holubího pírka vetknutého za  stuhou. Pousměje se, když si vzpomene, jaké pozdvižení udělala Emmi, když vybírala to nejlepší pírko,kterým by ozdobila jeho starý, ošuntělý klobouk. Znovu si klobouk nasadí a posune rozverně na stranu.

Zhluboka se nadechne. Otevře dveře. Vejde. Molly je za  barem. Čistí poháry. Zrezivělé a  otlučené pohárky a plecháče vypadají ještě hůř než minule. Má jich před sebou celou hromadu, jako kdyby na  ně čekal zástup vyprahlých pijáků. Ale kromě něho tu nikdo není.

Vzhlédne. Nedokáže zakrýt překvapení. Tváří se jí mihne radostný úsměv. A ještě něco. Úleva. A vzápětí stejně tak rychle zmizí. Maska je zpátky na místě. Vševědoucí úsměv. Vševidoucí pohled.

On a Molly mívali mnoho společného. Hodně společného. Ale ta radost nebyla kvůli němu. Ta divoká, nespoutaná radost, kterou zahlédl, nikdy nebyla kvůli němu. Ne. Myslí si, že je s  ním Ike. Sevře se mu hrdlo. Ztěžka polkne.

„No ne, koukněme, koho to sem větry nesou,“ protáhne Molly.

Pokračuje v  práci. Dlouhé, kudrnaté světlé vlasy má stažené do ohonu. Má rty, které dohánějí k šílenství. Nebezpečné křivky. Přímý pohled. Poutníci obětovali mnoho dní cesty navíc, jen aby s  ní mohli být v  jedné místnosti. Ani ti nejlepší z  nich nemohli doufat v něco jiného.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist