načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Pušíci jsou tady - Erhard Dietl

Elektronická kniha: Pušíci jsou tady
Autor:

Pušíci jsou tadyZa okamžik zjistíte, že pušíci jsou docela zvláštní stvoření. Žijí blízko skládek a odpadkových jam, pěkně páchnou a vždycky kolem nich létá hejno much. Živí ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  142
+
-
Doporučená cena:  152 Kč
7%
naše sleva
4,7
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Bambook
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Počet stran: 56
Rozměr: 22 cm
Úprava: barev. ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: Olchis sind da
Spolupracovali: přeložila Petra Honsová
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-4561-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Pušíci jsou tadyZa okamžik zjistíte, že pušíci jsou docela zvláštní stvoření. Žijí blízko skládek a odpadkových jam, pěkně páchnou a vždycky kolem nich létá hejno much. Živí se prázdnými plechovkami i starými pneumatikami a jsou tak líní, že nejvíc času prochrní na sluníčku. Až je ze samého nicnedělání napadají ty nejbláznivější myšlenky...

Zařazeno v kategoriích
Erhard Dietl - další tituly autora:
Pušíci 4 - Pušíci v ZOO Pušíci 4
Dietl, Erhard
Cena: 79 Kč
Pušíci 1 - Pušíci jsou tady Pušíci 1
Dietl, Erhard
Cena: 79 Kč
Pušíci 3 - Pušíci letí do školy Pušíci 3
Dietl, Erhard
Cena: 79 Kč
Pušíci letí do školy Pušíci letí do školy
Dietl, Erhard
Cena: 142 Kč
Pušíci se stěhují Pušíci se stěhují
Dietl, Erhard
Cena: 142 Kč
Pušíci v ZOO Pušíci v ZOO
Dietl, Erhard
Cena: 142 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Pušíci
jsou tady
1
Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7
tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400
e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz
Pušíci jsou tady
Erhard Dietl
Děda pušík, babička pušice, puší
maminka a táta, dva pušíčci a puší
miminko. Zkrátka, velká puší rodina,
kde se mají rádi. V tom je puší svět
jako ten náš. Jiný je v tom, že pušíci žijí
na smetišti. Tam jim všechno chutná
a voní právě tak líbezně, jako milují
koupel v rozbahněné kaluži
a hustý dým z továrních komínů.
Ze skládky u Zaprášené Lhoty to
nemají daleko do zoo ani do školy.
Stačí, když osedlají dráčka Ohnivouse
a vyrazí vstříc legračním dobrodružstvím.
Erhard Dietl





Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy
nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě
bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této
knihy bude trestně stíháno.
Erhard Dietl
Pušíci jsou tady
Ilustrace Erhard Dietl
TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE:
Přeloženo z německého originálu Die Olchis Olchis sind da
©
Verlag Friedrich Oetinger GmbH, Hamburg 1996, 2010
Translation
©
Grada Publishing, a.s., 2013
Vydala Grada Publishing, a.s.
U Průhonu 22, 170 00 Praha 7
obchod@grada.cz, www.grada.cz
tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400
jako svou 5091. publikaci
Přeložila Petra Honsová
Odpovědná redaktorka Ivana Kočí
Jazyková úprava Štěpánka Poupětová
Sazba Eva Hradiláková
Počet stran 64
První vydání, Praha 2013
Vytiskla tiskárna GRASPO CZ, a.s.
ISBN 978-80-247-4561-9
ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE:
978-80-247-8401-4 (ISBN ve formátu pdf)
978-80-247-8402-1 (ISBN ve formátu ePUB)





Erhard Dietl
Pušíci
jsou tady
Grada Publishing










5
1 Tak to jsou pušíci
Pušíci nemají rádi čokoládu. Ani zmrzlinu
a bonbony. Nemají rádi puding ani špagety.
Vůbec nemají rádi jídla, která lidem
chutnají. Pušíci jedí mnohem raději to,
co je pálivé, shnilé a hořké. Rádi žvýkají
staré gumové pneumatiky a křoupou
zrezivělé plechovky posypané pepřem!
Ostrými zoubky snadno rozkoušou i to,
co je ze skla a kovu.





6
Jakmile něco smrdí, říkají: „Mmm!
To je puší vůně!“ A zhluboka se nadechují,
jako my lidé, když cítíme čerstvou travičku
nebo koláč.





7
Pušíci se rádi přehrabují v hromadách
smetí. Z odpadků si vytahují svoje lahůdky.
Největší radost jim udělá něco pěkně
smradlavého a zkaženého. Třeba stará tuba
se zbytkem zubní pasty nebo lahvička
s olejem na jízdní kola. Právě olej na jízdní
kola popíjejí s velkou chutí. Taky mají rádi
staré deštníky, rezaté šrouby a hřebíky,
podrážky od bot a kosti z ryb. Ty jim moc
chutnají ve smradlavé omáčce.





8
Pušíci bydlí na skládce u městečka
Zaprášená Lhota. Často se zdržují u dálnice,
protože rádi dýchají výfukové plyny.
Když auta profičí kolem a vzduch
pěkně nasmrádne zplodinami, říká puší
maminka svým dětem: „Při svatém
odpadkovém pytlíku, není to nádherný
vzdoušek?“ Malí pušíci potom slastně
přivírají oči a vystrkují své vyboulené nosy
do výšky.
Sami pušíci vydávají taky docela
puší smrádek. Takový pořádně sirnatý,
zatuchlý a bahenní zápach.





9





10
Jen mouchy ten smrádek zbožňují. Proto
je jich kolem pušíků vždycky hejno, jako
kolem krav ve stodole. Ale když si pušíci
zívnou, padnou k zemi i otrlé mouchy.
Smrádek z puší pusy nevydrží nikdo!
Pušíci nemají uši. Proto jim uprostřed
hlavy vyrůstají tři špičaté růžky.





11
Těmi slyší všechno. I na sto metrů
zaslechnou, jak se do země zavrtává
žížala. Taky slyší kašlat mravence a růst
sedmikrásky.
Kdyby si pušíci růžky někdy umyli, mohli
by slyšet ještě víc. Ale pušíci se nemyjí
nikdy. K čemu taky? Smrdí pěkně a slyší
dost dobře.
Pušíci jsou hrozně silní! Jednou ráno se puší
mamince a tátovi pušíkovi prostě nechtělo
z postele. Ale malí pušíci už chtěli skákat
do kaluží a házet po sobě knedlíčky z bláta.
A tak jeden pušíček jednoduše zvedl tátu
a maminku i s postelí do výšky a vynesl je
ven z pušího doupěte.
V jedné ruce! A pak je posadil do louže.
Tak jsou pušíci silní.
A třebaže mají tolik síly, často jsou hodně
líní a pohodlní.










13
Když svítí sluníčko, proleží celý den na
rezavém kanystru od benzinu a jen čekají,
až začne pršet.
Protože deštivé počasí je puší počasí.
„Zítra je snad taky den,“ říkávají pušíci
a zívají. Pusu přitom otevřou tolik, že z toho
smrádku spadne na zem pár mrtvých much.





14
Jak vidíš, pušíci jsou velmi přátelská
a milá stvoření. Když někomu řekneš:
„Ty jsi ale pušík!“ určitě to není žádná
nadávka.





15
2 Pušíci si balí kufry
Když jsou pušíci ze samého nicnedělání
unavení, napadají je úžasné věci.
Tak třeba teď. Táta pušík se protáhne,
narovná se a zavolá: „Ať mě vezme
mrzutej upšoukanej čert! Já se cítím tak
zmordovaný! Nutně potřebuju dovolenou.
Asi bychom si měli vyjet k moři!“
Babička pušice z toho moc nadšená není.
Řekne: „Určitě mi z toho čerstvého povětří
nebude dobře.“
Zatřese střapatou hlavou tak prudce, že jí
vlásky zařinčí jako kovové proutky. Pušíci
si vlasy nikdy nestříhají. Mají je tak tvrdé
a tuhé, že by to nůžky ani nedokázaly.
Zato malí pušíčci jsou z tátova nápadu
nadšení.
„Při slizkém bahýnku a oschlém sýru!“
volají. „U moře zase můžeme jíst písek a pít
slanou vodu!“
+





16
Děda pušík se nijak zvlášť netěší. „To není
dobrý nápad! Při ropuším pšoukanci! Je tam
tolik vody! Taky se můžeme všichni utopit.“
„Dědo, ty jsi strašpytel!“ volají pušíčci
a smějí se. „Nejvyšší čas, aby ses naučil
plavat.“





17
„Na to jsem snad ve svých 965 letech už
trochu starý,“ zabručí děda pušík.
„I co, při slizkém blátivém hadříčku,“
řekne babička, „nejlepší bude, když začneš
hned a trochu se pocvičíš.“
Vezme velký starý sud od oleje a až po
okraj ho naplní vodou.
„Nejdřív si musíš zvyknout na mokrou
vodu,“ vysvětluje dědovi.
„Milá zlatá, já se přece byl koupat už před
čtyřiaosmdesáti lety!“ brání se děda.
„To ses nekoupal! To jsi jen pořádně
promokl, když pršelo,“ řekne babička
a zasměje se.
Dědovi pušíkovi to vůbec nepřijde
k smíchu. Jen strašně nerad si vleze do sudu
s vodou.
„Bravo, dědo!“ povzbuzuje ho táta pušík.
„Teď pádluj rukama a nohama a drž přitom
hlavu pěkně nahoře...“










19
Děda pušík se pevně drží okraje sudu
a zadržuje dech. Ze strachu mu úplně zbělal
jeho zelený vyboulený nos. Pak ze sebe
vysype ty nejstrašnější puší nadávky: „Jak
mizerný ropuší pšoukanec! Rezavá šrotová
břečka! Navoněná zpocená holínka!“
Mohutným skokem se dostane ze sudu
a otřepává se jako mokrý pes.





20
Táta pušík řekne: „Myslím, že to napoprvé
stačí. Pro začátek to bylo dost dobré. Až
budeme u moře, procvičíme si plavání
naznak a kraulování.“
Potom puší maminka vytáhne velký kufr.
Všichni se začínají balit: berou si starou
vyhozenou matraci na polehávání u vody.






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist