načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Půdní vestavby - Martina Peřinková

Půdní vestavby

Elektronická kniha: Půdní vestavby
Autor: Martina Peřinková

Autorka přináší informacemi nabitou publikaci, ve které se dozvíme, jak zajistit správnou volbou materiálů optimální vnitřní prostředí (teplotu, vlhkost vzduchu) i správné ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  135
+
-
4,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2011
Počet stran: 112
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace (některé barevné), plány
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Stavebnictví
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2011
ISBN: 978-80-247-3571-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autorka přináší informacemi nabitou publikaci, ve které se dozvíme, jak zajistit správnou volbou materiálů optimální vnitřní prostředí (teplotu, vlhkost vzduchu) i správné technologické postupy pro používání nových, moderních materiálů používaných pro stavební úpravy v těchto prostorech. Se vzrůstajícím zájmem o přestavby půdních prostor pro účely bydlení jde ruku v ruce zájem o informace jak účelně realizovat půdní vestavbu tak, aby i architektonicky zhodnotila nemovitost. Publikace čtenáře provede úskalími realizace půdní vestavby a to jak po stránce dispoziční, tak i konstrukční.

Popis nakladatele

Se vzrůstajícím zájmem o přestavby půdních prostor pro účely bydlení jde ruku v ruce zájem o informace jak účelně realizovat půdní vestavbu tak, aby i architektonicky zhodnotila nemovitost. Publikace čtenáře provede úskalími realizace půdní vestavby a to jak po stránce dispoziční, tak i konstrukční. Autorka přináší informacemi nabitou publikaci, ve které se dozvíme jak zajistit správnou volbou materiálů optimální vnitřní prostředí (teplotu, vlhkost vzduchu) i správné technologické postupy pro používání nových, moderních materiálů používaných pro stavební úpravy v těchto prostorech. ([dispoziční zásady, správný návrh])

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Martina Peřinková - další tituly autora:
Půdní vestavby Půdní vestavby
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

dispoziční zásady

správný návrh

Martina Peřinková

147

Půdní

vestavby

Půdní vestavby

MARTINA PEŘINKOVÁ

147

© 2011 VELUX GROUP ∏ VELUX A VELUX LOGO JSOU REGISTROVANÉ OCHRANNÉ ZNÁMKY POUŽÍVANÉ V LICENCI VELUX GROUP.

Střešní okna VELUX promění Váš domov v místo prostoupené

denním světlem, kde vzduch přirozeně cirkuluje a vládne tepelná

pohoda. Výrobky VELUX jsou navrženy v souladu s fi lozofi í

aktivního domu.

www.velux.cz • 840 111 241 • Vzorkovna Brno

Podívejte se na svůj domov

v novém světle

Střešní okna VELUX, inspirace pro vaše podkroví

ELEKTRICKY OVLÁDANÉ STŘEŠNÍ OKNO GGU INTEGRA

S NÍZKOENERGETICKÝM TROJSKLEM 65



Půdní vestavby

MARTINA PEŘINKOVÁ

GRADA PUBLISHING


Doc. Ing. Martina Peřinková, Ph.D. Půdní vestavby Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 4443. publikaci Odpovědná redaktorka Jitka Hrubá Sazba Vladimír Velička Fotografie na obálce z archivu autorky Odborná recenze: Prof. Ing. arch. Ivan Ruller Doc. Ing. Josef Chybík, CSc Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. Počet stran 112 První vydání, Praha 2011 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. © Grada Publishing, a.s., 2011 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2011 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-3571-9

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí

být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez před

chozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude

trestně stíháno.

PůDní vestavby

Obsah

1 Proč a za jakým účelem je vhodné provést půdní vestavbu .................... 7

2 Dopravní obslužnost objektu s novou půdní vestavbou ......................... 9

3 Posouzení stability objektu a jeho dílčích nosných konstrukcí ..............11

3.1 Základové konstrukce .......................................................................11

3.2 Nosné konstrukce ..............................................................................11

3.3 Konstrukce krovu ..............................................................................12

4 Požární bezpečnost ...................................................................17

5 Technická zařízení budov ............................................................18

5.1 Zdravotechnika ..................................................................................18

5.2 Rozvod plynu .....................................................................................20

5.3 Elektroinstalace .................................................................................20

5.4 Vytápění a klimatizace ......................................................................21

6 Vertikální komunikace ...............................................................26

6.1 Výtahy .................................................................................................26

6.2 Schodiště ............................................................................................26

7 Silueta stávající zástavby ............................................................35

8 Půdní vestavby ve střešních nástavbách ..........................................37

8.1 Mansardová střecha ...........................................................................38

8.2 Sedlová a valbová střecha ................................................................40

8.3 Pultová střecha ...................................................................................40

9 Dispozice půdní vestavby .............................................................42

9.1 Vstupní prostory a předsíně ..............................................................43

9.2 Hygienické zázemí .............................................................................44

9.3 Kuchyně ..............................................................................................48

9.4 Obývací pokoj ....................................................................................51

9.5 Ložnice, dětské pokoje a pracovny ..................................................54

9.6 Úložné prostory .................................................................................55

9.7 Kanceláře a administrativní místnosti .............................................56 Obsah 10 Okna .....................................................................................57

10.1 Denní osvětlení a proslunění ............................................................57

10.2 Návrh oken .........................................................................................58

10.3 Štítová okna ........................................................................................59

10.4 Vikýřová okna ....................................................................................61

10.5 Střešní a ateliérová okna ...................................................................63

10.6 Okna ve výřezu střechy .....................................................................68

11 Stěny a příčky ..........................................................................69

11.1 Stěny ...................................................................................................69

11.2 Příčky ..................................................................................................70

12 Stropy a podlahy .......................................................................73

12.1 Stropy ..................................................................................................73

12.2 Podlahy ...............................................................................................74

13 Zateplení půdního prostoru .........................................................77

14 Administrativní úkony nezbytné pro realizaci ...................................79

14.1 Ohlášení stavby ..................................................................................79

14.2 Stavební povolení ...............................................................................79

14.3 Udržovací práce .................................................................................80

15 Památková ochrana budov ...........................................................81

16 Realizované půdní vestavby ..........................................................83

16.1 Praha–Malvazinky .............................................................................83

16.2 Půdní vestavba na Žerotínově náměstí v Olomouci .......................87

16.3 Stodola Kopanina ..............................................................................89

16.4 Víkendový dům ..................................................................................93

16.5 Podkrovní byt v Ostravě – Porubě....................................................98

16.6 Mezonetový byt v podkroví bytového domu ................................102

Závěr ........................................................................................ 106

Citace ....................................................................................... 107

Použitá literatura ......................................................................... 108

Rejstřík ..................................................................................... 111

Proč a za jakým účelem je vhodné

provést půdní vestavbu Historické objekty mají nejen svou architektonickou hodnotu, ale často také vzhledem ke svému umístění hodnotu urbanistickou. Právě lokalita ve které je daný objekt umístěn může mít svou specifickou hodnotu vycházející z požadované funkce. Rekreační objekty jsou charakteristické svou izolovaností od svého okolí a naopak dobrá adresa v historických centrech měst velmi zhodnocuje podkrovní prostory. Stávající domy je obtížné zvedat o několik podlaží, a proto je snahou majitelů domů využít jejich stávající prostor. Pozitivním hlediskem pro provádění půdních vestaveb je mimo jiné atypický prostor vybízející k netradičním architektonickým řešením. Je důležité, aby bylo s předstihem stanoveno pro jaký účel má nově vzniklá půdní vestavba sloužit, protože její budoucí funkce souvisí s dalšími návaznostmi na komunikace a parkovací kapacitu. Souvislost s architektonickou a konstrukční formou je jednoznačná.

1

Obr. 1 Soudobé střešní vikýře, Jeseník, foto: Martina Peřinková

Proč a za JakýM účeleM Je vhoDné ProvéSt PůDní veStavbu

8

1

Důvodů, proč stavět půdní vestavbu, však může být mnohem více a obvykle se jedná

o jejich kombinaci. Tato druhá oblast příčin má obvykle souvislost se stavebním stavem

objektu. Je-li dům udržován v dobrém technickém stavu a probíhaly-li jeho opravy

průběžně, zpravidla není nutné provádět zásadní změny konstrukcí.

Na provedení půdní vestavby musí být příslušným stavebním úřadem téměř vždy vy

dáno stavební povolení a stavba může být užívaná teprve po nabytí právní moci ko

laudačního rozhodnutí.

Dopravní obslužnost objektu

s novou půdní vestavbou Dopravní přístup k původnímu objektu je již vždy vyřešen. S ohledem na novou funkci objektu a nebo jen na jeho nově vzniklý provoz v nástavbě je důležité provést přezkoumání stávajících možností parkovacích míst. Pokud jsou ve vestavbě další bytové jednotky, zpravidla jsou parkovací plochy dostačující. Je však možné, že se změnou účelu objektu, případně jeho části, bude nutné vybudovat nebo rozšířit parkoviště. Pokud ano, musí se prověřit, zda je možné provést tuto stavbu na příslušných pozemcích. Potřeba odstavných a parkovacích stání se stanoví výpočtem podle ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Tuto rozvahu musíme provést ze dvou důvodů, a to pro účely rozhodnutí o umístění stavby a pro účely stavebního povolení. Vypočtenou potřebu stání je investor stavby povinen zajistit mimo prostor místní komunikace na vlastním pozemku. V případech, kdy je povoleno provést umístění odstavných a parkovacích stání v přidruženém prostoru místní komunikace, navrhujeme je na parkovacích pruzích (stání podélná) či na parkovacích pásech (stání kolmá nebo šikmá). Dále můžeme zajistit parkování na samostatných plochách mimo prostor místní komunikace, tedy v úrovni terénu, dopravně napojené na komunikační síť, v garážích budovaných speciálně pro tento účel a v garážích budovaných jako součást jiných staveb. Parkovací pruh/pás je takový parkovací pruh/pás, který je souvislý v celé délce mezi křižovatkami. Parkovací záliv je parkovací pruh/pás, který není souvislý v celé délce mezi křižovatkami (může mít jedno i více stání). Parkovací pruh/pás/záliv musí být ukončen v takové vzdálenosti od hranice křižovatky anebo přechodu pro chodce, aby nebyl omezen rozhled na křižovatce anebo přechodu. Parkovací pás se může zřizovat na sběrných komunikacích (funkční skupina B) jen v odůvodněných případech, a to pouze se šikmým řazením pod úhlem nepřesahujícím 45°. Parkovací pás na dvoupruhové směrově rozdělené komunikaci a na jednopruhové jednosměrné komunikaci má být od jízdního pruhu oddělen bezpečnostním odstupem o šířce minimálně 1,0 m.

2


DoPravní obSlužnoSt obJektu S novou PůDní veStavbou

10

2

Prostor pro umístění potřebného počtu parkovacích stání v souvislosti se změnou

stavby nelze zajistit na kterékoliv místní komunikaci.

Nalezení vhodného prostoru pro parkování může být podmínkou pro vydání stavebního

povolení k zamýšlené půdní vestavbě.[1]


11

Posouzení stability objektu

a jeho dílčích nosných konstrukcí Půdní vestavba může podstatným způsobem zvýšit zatížení nosné a především základové konstrukce objektu. Příčinou zvýšeného zatížení může být změna užívání objektu především s ohledem na množství uživatelů a jejich koncentraci. Dále jsou vždy součástí půdní vestavby další nové doplněné konstrukce, jako podlahy, obklady, stěny a příčky, sanitární zařízení a další, které mají zejména v součtu značnou hmotnost. Z tohoto důvodu je nezbytně nutné, aby byl proveden odborný statický posudek, který může být vypracován pouze osobou s odpovídající autorizací. Je důležité ověřit soulad mezi původní projektovou dokumentací a realizovanou stavbou. V případě nejasností musí být provedeny sondy k základové konstrukci, které jednoznačně stanoví skutečný stav založení. Je bezpodmínečně nutné zohlednit případné změny základových podmínek. 3.1 Základové konstrukce Pokud posudek stávajícího stavu založení objektu s ohledem na projekt nového stavu nevyhoví, musí být základový sytém upraven. Většinou se přistupuje k rozšiřování základových konstrukcí, a tedy k zvyšování jejich únosnosti. Časté je také, ze stejných důvodů, provádět injektáže podloží základů, čímž se základové poměry upraví na potřebnou kvalitu. Rozšířená část základu musí být provázána s původním základem. Možná je také kombinace obou způsobů. Všechny tyto úpravy nosných konstrukcí musí být doplněny statickým výpočtem. 3.2 nosné konstrukce V další fázi musí být proveden průzkum nosného systému objektu. Rozeznáváme systémy stěnové, skeletové a kombinované. Tyto základní varianty dále členíme na

3


PoSouzení StabIlIty obJektu a Jeho Dílčích noSných konStrukcí

12

3

podélné, příčné a kombinované. Parametry nosných konstrukcí významně ovlivňují

způsob provedení půdní vestavby. U objektů, na kterých jsou provedeny šikmé střechy,

a jsou tedy vhodné k půdní vestavbě, jsou většinou použity stěnové nosné systémy. Je

nutné si uvědomit, že veškeré zatížení ze střechy a půdní vestavby se musí přenést do

nosného systému budovy a do její základové konstrukce.

Nosná konstrukce střech a tedy podkroví je často kombinací stěnového systému a růz

ných variant krovu, zejména u rozsáhlejších objektů. V takovém případě musí být

proveden pečlivý průzkum, které konstrukce jsou nosné a nenosné, aby v případě

stavebních úprav nedošlo k destabilizaci nosného systému objektu střechy.

3.3 Konstrukce krovu

Hovoříme-li o půdních vestavbách, většinou máme na mysli dodatečné využívání dříve

nevyužívaného podkrovního prostoru, který může být ve starším domě rodinného,

bytového, industriálního či jiného charakteru k bydlení či jinému účelu. Podle půdo

rysné dispozice objektu byl zvolen typ krovu. Rozlišujeme krovy hambálkové, s ležatou

stolicí, stojatou stolicí a dále pak jejich kombinace podle typu střechy a jejího rozponu.

U krovů máme vždy konstrukce nosné a doplňující, které se navzájem vyvažují a je

nutné znát jejich funkci, aby nedošlo při tesařských a stavebních úpravách k destrukci

střechy.

Hambálkový krov

Nejjednodušší konstrukce krovu je hambálek. Pokud je hambálek umístěn nad pod

chodnou výškou, není většinou zapotřebí žádných tesařských úprav. Taková situace je

však ojedinělá a je většinou nutné hambálek přizvednout, což někdy musí být doplněno

dalším statickým zajištěním doporučeným odborníkem. Zatížení střechy přenášejí

krokve přes pozednice do obvodového nosného zdiva. Hambálkový krov je velmi čas

tý u menších vesnických chalup a hospodářských objektů. Jeho výhodou je otevřený

vnitřní prostor bez vnitřních podpor. Nevýhodou pak to, že prostor je omezený a je

obtížné v něm vytvořit více jak dva pokoje na protilehlých stranách.


3PůDní vestavby

13

Krov se stojatou stolicí Nejběžnějším typem krovu je konstrukce se stojatou stolicí. Na rozdíl od hambálkového krovu je jeho rozpětí natolik velké, že není možné vynášet zatížení pouze do vnějšího zdiva, ale je nutné provést vnitřní svislé podpory – sloupky. Tato svislá konstrukce podporuje vaznice vynášející krokve asi ve dvou třetinách rozponu. Sloupky se v patě opírají do vazných trámů, které celé zatížení přenášejí do vnějšího nosného zdiva. Jsou to právě vazné trámy, které nám při provádění půdních vestaveb činí potíže. Původně se totiž většinou nepočítalo s využíváním půdního prostoru k častému pobytu a pohybu, takže vazné trámy umístěné napříč půdorysu vyvýšené i 350 mm nad podlahu nepřekážely. Pokud však nyní chceme mít novou plánovanou podlahu bez překážek, musíme pečlivě zvážit, jaké řešení zvolit. Možností je několik: • Nejžádanější je provedení záklopu vazných trámů, a tedy vytvoření nové podlahy

v úrovni horní hrany vazných trámů. Výhodou je podlaha o stejné výšce po celé

ploše. Nevýhodou však může být nedostatečná podchodná výška pod kleštinami

ztužujícími systém v místech plných vazeb, tedy v místě každé čtvrté až páté krokve. • Snížení polohy vazného trámu do výšky stropu je velmi komplikované technologicky

a staticky, avšak možné. Obr. 2 Schéma hambálkového krovu

pozednice

hambálek

vazný trám

krokev

vrcholová vaznice


PoSouzení StabIlIty obJektu a Jeho Dílčích noSných konStrukcí

14

3

• O něco jednodušší, ale také proveditelná je úprava kleštin při zachování jejich funkce. • Další možnosti úprav mohou vycházet z příznivé navrhované dispozice. Někdy je

možné uvažovat o dvou úrovních podlah a podobně.

Nikdy se nesmí provádět zásahy do vazných trámů, sloupků a vaznic bez

konzultace s odborníkem! Praktické kroky musí být vykonány na základě

výpočtů a posouzení, jejichž výsledky jsou zapracovány do projektu. Krov s ležatou stolicí Méně obvyklá je konstrukce ležaté stolice, kde funkci svislých sloupků přejímají sloupky šikmé, tedy spíše vzpěry. Tento způsob konstrukce krovu má výhody a nevýhody obou předchozích systémů. Je jejich kombinací. Existuje mnoho dalších konstrukcí krovů a dnes se navíc již používají kombinace dřeva a kupříkladu ocelových nosníků, aby bylo možné uvolnit vnitřní dispozici od sloupků, kleštin a jiných dřevěných prvků. Při konstrukci krovu se dále běžně používají dřevěné prvky, které nemají nosnou funkci, ale hlavní nosný systém ztužují, říkáme, že jej zavětrují, případně jej doplňují. Do této skupiny řadíme pozednice, kleštiny, vzpěry, pásky a další. Manipulace s těmito stávajícími prvky je možná v ojedinělých případech, při dodržení všech bezpečnost

Obr. 3 Schéma krovu se stojatou stolicí

krokev

vaznice

kleštiny

kleštiny

pozednice

sloupek

vazný trám


3PůDní vestavby

15

ních pravidel, která však není možné zobecnit, a proto při jakýchkoliv zásazích do

konstrukce krovu doporučujeme konzultaci se statikem, případně zkušeným tesařem.

Ochrana dřeva

Pokud hovoříme o vestavbě podkroví, musíme se zmínit také o ochraně dřeva, a to

zejména toho stávajícího. Dřevo je potřeba chránit nejen před biologickými škůdci,

houbami, plísněmi, ale i UV zářením, povětrnostními vlivy či ohněm.

Je-li vlhkost dřeva zhruba pod 20 %, pak nehrozí napadení dřevokaznými houbami,

ale hmyzem. Při ochraně proti napadení dřevokazným hmyzem se dbá na zamezení

kladení vajíček dospělých jedinců.

Chemickou ochranou dřeva jsou především preventivní biocidní nátěry. Rozdělují se

na fungicidy (proti houbám) a insekticidy (proti hmyzu). Některé výrobky mohou

být vícespektrální, tedy s větším polem působnosti. Máme několik způsobů nanášení

ochranných prostředků na dřevo. Jsou to například nátěr, postřik, máčení, ponořování,

tlak a impregnace. Výběr aplikační metody závisí na druhu dřeva, formě předpokláda

ného napadení, vlhkosti dřeva a provozu a podobně.

Dřevo je hořlavý materiál, a proto jeho ochrana musí zohledňovat také tuto vlastnost.

Látky, které v ochranných prostředcích zajišťují zlepšení požární odolnosti, nazýváme

retardéry hoření.

Obr. 4 Schéma krovu s ležatou stolicí

okapová vaznice

krokev

vaznice

kleštiny

kleštiny vazný trám

šikmý sloupek

+


PoSouzení StabIlIty obJektu a Jeho Dílčích noSných konStrukcí

16

3

U půdních vestaveb musíme však nejdříve provést průzkum stávajících dřevěných

konstrukcí a následně jejich sanaci. Základním předpokladem úspěchu je správná

analýza druhu škůdců, plísní a rozsah napadení. Zejména výskyt plísní je ze zdra

votních důvodů velmi nebezpečný. Pro škůdce platí, že výskyt světlé dřevní moučky

u otvorů signalizuje aktivní výskyt hmyzu. V tomto případě používáme některé ze

známých způsobů odstraňování hmyzu jako je horký vzduch, ozařování, zaplynování

a chemické prostředky. Někdy je velmi obtížné dosáhnout dlouhodobého efektu při

likvidaci škůdců a dřevokazných hub.

Je obvyklé, že při rozsáhlém napadení musíme přistoupit k částečnému nahrazení

poškozeného dřeva. Známe několik způsobů tesařských zásahů prováděných za tímto

účelem.

Patrně nejsnadněji proveditelné je tzv. příložkování krovu, kdy dřevěnými či ocelovými

příložkami zesilujeme nebo nahrazujeme dílčí konstrukce krovu. Důležité je, aby byly

nové prvky správně umístěny a funkčně tak nahradily poškozené části dřevěných prvků

konstrukce. Příložky mohou být umístěny z jedné nebo obou stran opravovaného prvku.

Složitější a technologicky náročnější je tzv. protézování krovu. V tomto případě je

poškozená část krovu nahrazena novou identickou dřevěnou částí. Spojení obou částí

se provádí tesařskými spoji nebo pomocí svorníků.

Existuje mnoho dalších způsobů, jak sanovat krovy, a jejich výběr závisí na rozsahu

a místě jeho narušení, statice konstrukcí a použitých materiálech. V nejextrémněj

ších případech je nutné přistoupit k výměně celých prvků, což je technologicky velmi

náročné a v žádném případě nedoporučujeme provádět náhradu laicky bez pomoci

odborníka.

Obr. 5 Příložkování a protézování krokve

napadená část krovu

příložkování protézování


17

Požární bezpečnost

Při realizaci půdní vestavby musí být zohledněny požární normy a předpisy, kterými

jsou ČSN 73 0802 a ČSN 73 0833 a související normy požární bezpečnosti staveb. Od

borný posudek o splnění těchto požadavků v projektové dokumentaci musí zpracovat

oprávněná osoba s odpovídající autorizací.

Požární předpisy u dodatečně provedených půdních vestaveb posuzují zejména para

metry únikových cest, požární odolnost nosných a nenosných konstrukcí (jedná se

zejména o obvodové stěny, požární strop, střešní plášť, požární stěny), změny požární

výšky objektu.

Z pohledu požární bezpečnosti staveb se dovoluje předsazení do požárně nebezpečné

ho prostoru předstupovat z posuzovaného požárního úseku, jestliže se jedná o předsa

zení uzavřených obvodových stěn, střešních plášťů či výstupků, které sice mají požárně

otevřené obvodové stěny, avšak nepředstupují o více než 1 500 mm nebo o 1/10 od

stupové vzdálenosti a netvoří více než 20 % požárně otevřených ploch posuzovaného

požárního úseku. Požadavky na střešní pláště jsou mírnější. Střešní pláště se sklonem

větším než 70° k vodorovné ploše se dle ČSN 73 0810 posuzují jako obvodové stěny.

Budování střešních nástaveb a vestaveb je vždy změnou stavby. Nástavby a vestavby na

domech projektovaných po roce 1977 jsou posuzovány jako novostavby – s výjimkou

nástaveb a vestaveb na typových panelových bytových domech. Změny staveb typových

panelových bytových domů, bez ohledu na dobu vzniku typového podkladu, se dovoluje

posoudit s úlevami, které jsou uvedeny v ČSN 73 0834 PBS Změny staveb. V této normě

jsou stanovena specifická pravidla pro posouzení požární bezpečnosti změn staveb,

projektovaných před rokem 1977, tj. před nabytím účinnosti kodexu dnes platných

norem PBS. Z ekonomických důvodů se dovoluje uplatnit řadu výjimek umožňujících

hospodárný, ale ještě stále požárně bezpečný přístup k navrhované změně stavby.

Úlevy jsou realizovány v různém rozsahu podle velikosti a závažnosti změny stavby.

Aby bylo možno odstupňovat požadavky, zatřiďují se změny staveb do skupin I až III

a pro každou skupinu platí jiná pravidla. Změna staveb skupiny III již plně uplatňuje

požadavky požární bezpečnosti daných zejména ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804. [2]

4


18

technická zařízení budov V rámci průzkumu stávajícího stavu objektu je důležité analyzovat současný stav všech rozvodů a to s ohledem na jejich kapacitu a technický stav. Zpravidla již byla a nebo musí být provedena jejich obměna, a to z dnes používaných materiálů, což značně usnadňuje napojování nových instalací v prostorách nástavby. 5.1 Zdravotechnika Patrně nejvíce omezující je umístění kanalizace, přičemž její jmenovitá světlost je obvykle dostačující. Při napojení je nutné respektovat kanalizační svody a není zde velký prostor pro dispoziční variabilitu. Kanalizace musí být odvětrána nad střechu a to do výšky 0,5 m. Vyústění musí být opatřeno větrací hlavicí. Minimální vzdálenost větracího potrubí od oken a teras jsou 3 m. Pokud není možné tento požadavek dodržet, můžeme použít přivzdušňovací ventil, který může být umístěn na odpadním potrubí s výškou max. 10 m. Ventily musí odpovídat EN 12 380.

5

Obr. 6 koupelna se vstupem do zahrady. víkendový dům – stodola, atelIer 38 s. r. o.

Ing. arch. tomáš bindr, Ing. arch. Jan zelinka, foto: Jiří vaněk

5PůDní vestavby

19

Poněkud větší možnosti při požadavku nových dispozičních variant, zejména hygienic

kých zařízení, nám umožní situace, kdy můžeme a chceme provést nové nosné stropy

nad těmi původními, čímž nám vznikne meziprostor podobně jako u podhledu. V ta

kovém případě, obvykle při malé únosnosti stávajícího stropu, můžeme nově vzniklý

prostor využít k uschování rozvodů technických zařízení. Tato varianta je však většinou

možná pouze u půdních prostorů velkých objektů, a tedy v případě značné světlé výšky

prostoru. Musíme dbát na to, abychom při návrhu dodržovali normou stanovené délky

a minimální sklony připojovacích potrubí.[3]

Pro rozvody vody jsou možnosti vedení mnohem variabilnější, protože profily jsou

menší, lépe se tedy ukryjí v konstrukcích a rozvodné materiály je možné tvarovat podle

potřeby. Pochopitelně musíme opět navázat, je-li to z kapacitních důvodů možné, na stá

vající svislé rozvody (tzv. stoupačky). Pokud to možné není, musíme stávající rozvody

nahradit novými profily s dostatečnou jmenovitou světlostí či provést stoupačky nové,

které budou určené pouze pro nově vzniklý prostor. V posledním případě je však nutné

zvážit, zda je to technicky vůbec možné s ohledem na technologii provádění a volný

prostor ve stávající rozvodné šachtě.

Pokud zde tento prostor není, pak mu

síme najít nový, což zejména u vícepod

lažních objektů je spíše nereálné. Dále

je často možné využít prostoru pod nos

ným roštem v podlaze, pokud jej hodlá

me použít, a pak v hojně používaných

dutinových příčkách (viz. kapitola 11).

Nejčastěji používané materiály pro

vnitřní rozvody vodovodu jsou u nás po

lypropylen (PP–R) a dále pak vícevrst

vé materiály (PE+AL, „folie“PE). Tyto

vrstvy jsou spojeny speciálním lepidlem

a spojování se provádí mechanickými

spojkami.

Do nových podlaží je nutné vyvést také

požární vodovod.

Obr. 7 nově provedená koupelna,

foto: Martina Peřinková



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist