načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Psychopatologie - Miroslav Orel; kolektiv

Psychopatologie

Elektronická kniha: Psychopatologie
Autor: Miroslav Orel; kolektiv

Publikace přibližující duševní poruchy seznamuje s obecnou a speciální psychopatologií a medicínským oborem psychiatrií: diagnostika, klasifikace, terapie, prevence, výzkum psychických ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  339
+
-
11,3
bo za nákup

hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3% 95%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2012
Počet stran: 263
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Psychiatrie
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2012
ISBN: 978-80-247-3737-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace přibližující duševní poruchy seznamuje s obecnou a speciální psychopatologií a medicínským oborem psychiatrií: diagnostika, klasifikace, terapie, prevence, výzkum psychických chorob, poruch a stavů. Určeno studentům psychologie, sociologie, pedagogiky, ošetřovatelství a dalších medicínských oborů. Přehledný zdroj základních poznatků o duševních chorobách a stavech.

Popis nakladatele

Psychopatologie se zabývá psychickými poruchami. Věnuje se jak příčinám, průběhu a prognóze, tak diagnostice, třídění, léčbě a prevenci duševních poruch a stavů.Počty lidí s nějakou formou narušení psychického stavu mají celosvětově stoupající tendenci. Znalost základů psychopatologie tak dnes patří k nepostradatelným předpokladům pro práci ve všech pomáhajících profesích (u psychologů, sociálních pracovníků, zdravotníků, pedagogů apod.). Poznatky o duševních poruchách jsou nezbytné pro studující příslušných oborů, mohou však být k užitku i zájemcům z řad širší veřejnosti.Moderní a přehledná publikace přibližuje základní témata obecné i speciální psychopatologie. Vychází z klinické praxe i z výuky v rámci univerzity, a tvoří tedy kompendium širokého oboru.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Miroslav Orel; kolektiv - další tituly autora:
Anatomie a fyziologie člověka -- Pro humanitní obory Anatomie a fyziologie člověka
Nervové buňky a jejich svět Nervové buňky a jejich svět
 (e-book)
Psychopatologie -- Nauka o nemocech duše, 2., aktualizované a doplněné vydání Psychopatologie
Vyšetření a výzkum mozku -- Pro psychology, pedagogy a další nelékařské obory Vyšetření a výzkum mozku
A co řeknete teď, doktore? A co řeknete teď, doktore?
Anatomie a fyziologie lidského těla -- Pro humanitní obory Anatomie a fyziologie lidského těla
 
K elektronické knize "Psychopatologie" doporučujeme také:
 (e-book)
Psychiatrické minimum Psychiatrické minimum
 (e-book)
Psychologické aspekty vzdělávání dospívajících Psychologické aspekty vzdělávání dospívajících
 (e-book)
Trénování paměti a poznávacích schopností Trénování paměti a poznávacích schopností
 (e-book)
Jak hledat a najít zaměstnání -- Rady a tipy pro uchazeče - 3., aktualizované a rozšířené vydání Jak hledat a najít zaměstnání -- Rady a tipy pro uchazeče
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Miroslav Orel a kolektiv

Miroslav Orel a kolektiv

PSYCHOPATOLOGIE

PSYCHOPATOLOGIE

PSYCHOPATOLOGIE

Miroslav Orel a kolektiv

Psychopatologie se zabývá psychickými poruchami. Věnuje se jak příčinám, průběhu a prognóze, tak diagnostice, třídění, léčbě a prevenci duševních poruch a stavů, nepomíjí však ani oblasti výzkumné a forenzní. Tento obor už delší dobu prodělává rychlý vývoj – nových poznatků neustále přibývá. Počty lidí s nějakou formou narušení psychického stavu nebo s duševní poruchou celosvětově rozhodně neklesají, mají spíše stoupající tendenci. Znalost základů psychopatologie tak dnes patří k nepostradatelným předpokladům pro práci ve všech pomáhajících profesích (v pozici psychologů, sociálních pracovníků, zdravotníků, pedagogů apod.). Poznatky o duševních poruchách jsou doslova nezbytné pro studující příslušných oborů, mohou však být k užitku i zájemcům z řad širší veřejnosti, příbuzným duševně nemocných nebo těm, kteří se s duševním onemocněním setkali sami u sebe. Snahou autorů je přinést stručné seznámení s oborem přístupnou a čtivou formou, aniž by byly pomíjeny poznatky současné vědy. Moderní a přehledná publikace přibližuje základní témata obecné i speciální psychopatologie. Vychází z klinické praxe i z výuky v rámci univerzity, a tvoří tedy kompendium širokého oboru.

GRADA Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

9 788024 737379

ISBN 978-80-247-3737-9


Tuto knihu věnujeme všem,

kteří se ptají a hledají – protože chtějí najít a znát,

kteří vidí a slyší – protože chtějí slyšet a vidět,

kteří dávají a konají – protože chtějí konat a dávat,

kteří prožívají a milují – protože chtějí milovat a prožívat.

A zvláště pak těm, kteří (navzdory všemu, co přichází)

jdou svou vlastní životní cestu – v lásce a radosti –

a docházejí tak naplnění.

Miroslav Orel


Miroslav Orel a kolektiv

PSYCHOPATOLOGIE

Grada Publishing


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena

v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití

této knihy bude trestně stíháno. MUDr. PhDr. Miroslav Orel a kolektiv

PsychOPatOlOgie

tiRÁŽ tiŠtĚNÉ PUBliKace Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 4982. publikaci spoluautoři: PaedDr. Mgr. Věra Facová prof. MUDr. Miroslav Heřman, Ph.D. MUDr. Martin Kaláb doc. MUDr. Pavel Koranda, Ph.D. Jiří Šimonek – promovaný psycholog Recenzoval: prof. MUDr. Ján Pavlov Praško, CSc. Ilustrace MUDr. PhDr. Miroslav Orel, použita kresba Leonarda da Vinci Odpovědná redaktorka PhDr. Alena Sojková Sazba a zlom Milan Vokál Zpracování obálky Michal Němec Počet stran 264 Vydání 1., 2012 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2012 Cover Photo © Jiří Románek, Miroslav Orel isBN 978-80-247-3737-9 eleKtRONicKÉ PUBliKace ISBN 978-80-247-7170-0 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-7189-2 (ve formátu EPUB)

OBs ah

1. K rátké slovo na úvod ............................................ 9

2. Normy a duševní zdraví a duševní nemoc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

Miroslav Orel

3. Postavení psychiatrie a psychologie v péči o duševně nemocné .......... 13

Miroslav Orel, Věra Facová 3.1 Moc a bezmoc psychiatrie .................................... 14

4. Náplň obecné a speciální psychopatologie a psychiatrie ................ 16

Miroslav Orel

5. Organizace psychiatrické péče u nás ............................... 18

Miroslav Orel

6. Příčiny vzniku duševních poruch ................................. 21

Miroslav Orel, Věra Facová, Jiří Šimonek 6.1 Biologické aspekty vzniku duševních poruch ...................... 23

Miroslav Orel

6.1.1 Mozek, mozkové procesy a psychopatologie ................ 25

6.2 Psychosociální aspekty vzniku duševních poruch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

Miroslav Orel, Věra Facová 6.3 Celostní přístup v psychiatrii (a nejen tam) ....................... 39

Miroslav Orel, Jiří Šimonek

7. Vyšetření v psychiatrii .......................................... 46

Miroslav Orel, Věra Facová, Miroslav Heřman, Pavel Koranda 7.1 Základní psychiatrické vyšetření ............................... 46

Miroslav Orel 7.2 Psychologické vyšetření v psychiatrii ............................ 49

Miroslav Orel, Věra Facová 7.3 Pomocné vyšetřovací metody v psychiatrii ........................ 50

Miroslav Orel, Miroslav Heřman, Pavel Koranda

7.3.1 Laboratorní vyšetření ................................. 50

Miroslav Orel

7.3.2 Vybrané zobrazovací a funkční vyšetřovací metody .......... 51

Miroslav Orel, Miroslav Heřman, Pavel Koranda

8. Vybrané kapitoly obecné psychopatologie a psychiatrie ................ 63

Miroslav Orel, Věra Facová 8.1 Vědomí, orientace a jejich poruchy ............................. 63

8.2 Vnímání a jeho poruchy ..................................... 66

8.3 Emoce a jejich poruchy ...................................... 68 P ozornost a její poruchy ..................................... 73

8.5 Paměť a její poruchy ........................................ 74

8.6 Myšlení a jeho poruchy ...................................... 76

8.7 Inteligence, intelekt a jeho poruchy ............................ 78

8.8 Orientace a její poruchy ..................................... 80

8.9 Pudy a jejich poruchy ....................................... 80

8.10 Vůle, jednání a jejich poruchy ................................. 82

8.11 Osobnost a její poruchy ..................................... 85

9. soudobé klasifikační systémy duševních poruch ..................... 86

Miroslav Orel 9.1 Víceosý systém Mezinárodní klasifikace nemocí ................... 90

10. Vybrané kapitoly speciální psychiatrie ............................. 92

Miroslav Orel, Věra Facová, Jiří Šimonek, Martin Kaláb 10.1 Organické a symptomatické duševní poruchy ..................... 92

Miroslav Orel

10.1.1 Demence .......................................... 93

10.1.2 Deliria ............................................ 99

10.1.3 Další kategorie organických a symptomatických duševních

poruch ........................................... 100

10.2 Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních

látek ................................................... 106

Miroslav Orel, Jiří Šimonek

10.2.1 Akutní intoxikace .................................. 107

Miroslav Orel

10.2.2 Škodlivé užívání ................................... 108

Miroslav Orel

10.2.3 Syndrom závislosti .................................. 108

Miroslav Orel

10.2.4 Odvykací stav ..................................... 112

Miroslav Orel

10.2.5 Psychotické stavy ve spojitosti s psychoaktivními látkami .... 113

Miroslav Orel

10.2.6 Poruchy paměti a další duševní poruchy ve spojitosti

s psychoaktivními látkami ............................ 114

Miroslav Orel

10.3 Schizofrenie, schizoformní poruchy a poruchy s bludy ............. 114

Miroslav Orel, Martin Kaláb

10.3.1 Schizofrenie ....................................... 114

Miroslav Orel

10.3.2 Akutní a přechodné psychotické poruchy ................ 122

Miroslav Orel

10.3.3 Schizoafektivní porucha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

Miroslav Orel

10.3.4 Poruchy s bludy .................................... 124

Miroslav Orel


10.3.5 Schizotypní porucha a jiné psychotické poruchy ........... 125

Miroslav Orel

10.4 Poruchy nálady (afektivní poruchy) ........................... 125

Miroslav Orel

10.4.1 Mánie ........................................... 126

10.4.2 Deprese .......................................... 128

10.4.3 Mánie i deprese – bipolární průběh ..................... 132

10.4.4 Trvalé poruchy nálady ............................... 133

10.4.5 Jiné a neurčené poruchy nálad ......................... 134

10.4.6 Smutek v běhu staletí ............................... 135

Martin Kaláb

10.4.7 Některé současné pohledy na vznik afektivních poruch ...... 139

Miroslav Orel

10.5 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní

poruchy ................................................ 141

Miroslav Orel

10.5.1 Úzkostné poruchy .................................. 142

10.5.2 Obsedantně-kompulzivní porucha ...................... 144

10.5.3 Reakce na závažný stres a poruchy přizpůsobení ........... 145

10.5.4 Disociativní poruchy ................................ 147

10.5.5 Somatoformní poruchy .............................. 149

10.5.6 Jiné neurotické poruchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 10.6 Behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami

a somatickými faktory ...................................... 152

Miroslav Orel

10.6.1 Poruchy příjmu potravy .............................. 152

10.6.2 Neorganické poruchy spánku ......................... 154

10.6.3 Další kategorie behaviorálních syndromů spojených

s fyziologickými poruchami a somatickými faktory ......... 157

10.7 Poruchy osobnosti a chování dospělých ......................... 158

Miroslav Orel

10.7.1 Specifické a smíšené poruchy osobnosti .................. 159

10.7.2 Ostatní poruchy a změny osobnosti ..................... 163

10.7.3 Nutkavé a impulzivní poruchy ........................ 164

10.8 Poruchy v oblasti sexuality .................................. 166

Miroslav Orel

10.8.1 Sexuální dysfunkce ................................. 166

10.8.2 Poruchy pohlavní identity ............................ 170

10.8.3 Poruchy sexuální preference ........................... 171

10.8.4 Poruchy pohlavního vývoje a orientace .................. 174

10.9 Mentální retardace ........................................ 174

Miroslav Orel, Věra Facová 10.10 Dětská a dorostová psychiatrie ............................... 176

Miroslav Orel, Věra Facová

10.10.1 Poruchy psychického vývoje .......................... 177

10.10.2 Poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství

a adolescenci ...................................... 180


10.11 S imulace, disimulace a předstíraná porucha ..................... 185

Miroslav Orel

11. terapie v psychiatrii ........................................... 187

Miroslav Orel, Martin Kaláb, Věra Facová

11.1 Biologicky zaměřená léčba v psychiatrii ......................... 188

Miroslav Orel, Martin Kaláb

11.1.1 Farmakologická léčba současnosti ...................... 188

Miroslav Orel

11.1.2 Nefarmakologická biologická léčba ..................... 214

Miroslav Orel, Martin Kaláb

11.2 Psychologicky zaměřené působení v psychiatrii ................... 224

Miroslav Orel, Věra Facová

11.2.1 Psychoterapie ...................................... 224

11.2.2 Relaxace a pohyb v terapii ............................ 231

11.3 Celostní léčba v psychiatrii .................................. 232

Miroslav Orel

11.4 Rehabilitace v psychiatrii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233

Miroslav Orel

12. Prevence v psychiatrii .......................................... 234

Miroslav Orel, Věra Facová 13. Některé právní aspekty psychiatrie ............................... 235

Miroslav Orel

13.1 Fyzické omezení osobní svobody v psychiatrii .................... 237

14. Psychiatrie a jiné obory medicíny ................................ 238

Miroslav Orel 15. Vybrané urgentní stavy vyžadující okamžité řešení ................... 239

Miroslav Orel 16. Krátké slovo na závěr .......................................... 241

shrnutí ........................................................ 242

summary ....................................................... 243

seznam zkratek .................................................. 244

literatura ...................................................... 248

Rejstřík ........................................................ 256


/ 9

1. KRá tKé slOVO Na úVOD

Na samém začátku si odpovězme na otázku – proč vznikla právě tato kniha, co

obsahuje a komu je určena?

Naším záměrem bylo vytvořit stručnou a přehlednou publikaci, která přibližuje duševní poruchy čtivou formou, aniž by pomíjela poznatky současné vědy. Chceme čtenáře seznámit s náplní obecné a speciální psychopatologie a medicínským oborem psychiatrie, které se zabývají jak diagnostikou a klasifikací, tak terapií, prevencí a výzkumem psychických chorob, poruch a stavů. Snad tak rozptýlíme mnohdy přítomný magický, nejasný a tajemný háv, který v povědomí mnoha lidí obory zabývající se psychickými poruchami stále ještě mohou mít.

Kniha je určena především studentům psychologie, sociologie, pedagogiky, ošetřova

telství a dalších nemedicínských oborů apod. jako přehledný zdroj základních poznatků o duševních chorobách a stavech. Může posloužit také absolventům daných oborů nebo zájemcům z řad veřejnosti – k zopakování a usazení nebo rozšíření dříve známých poznatků. I „nepsychiatři“ (zejména v roli pečujících o nemocné) by měli mít základní informace jak o psychopatologických stavech, tak o jejich diagnostice a možné léčbě.

Jsme si vědomi, že naše publikace je určena především pro „nelékaře“. Považujeme nicméně za vhodné

také uvést lékařské diagnostické a léčebné metody (včetně zástupců konkrétních medikamentů). I psy

cholog, sociální pracovník, speciální pedagog, fyzioterapeut, ošetřovatel a kdokoli jiný, kdo se s duševními

poruchami setká, by o nich měl mít představu a měl by se orientovat v jejich základech (ačkoli nebude

přímo diagnostikovat nebo léčit). Vzhledem k neustálému přibývání nových poznatků ve všech vědních oborech (psychiatrii nevyjímaje) text zdaleka neobsahuje vše. Navíc je naším cílem skutečně přinést přehledný základ. Vycházíme přitom z platného soudobého klasifikačního systému MKN-10 (10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí).

Naším cílem je poskytnout stručný rámcový materiál o oboru, který prodělal a stále prodělává velké změny, a oslovit cílovou skupinu, pro kterou jsou informace o psychopatologii a psychiatrii potřebné, ale dostupné publikace jsou možná až příliš podrobné a obsáhlé.

10 / Psychopatologie

Přejeme všem čtenářům, aby je studium duševních poruch zaujalo a poskytlo jim rámec

poznatků, který někteří získat chtějí a někteří přímo musí (např. v rámci svého studia

nebo profese).

A přejeme vám také, abyste se na člověka a jeho duši naučili dívat způsobem, který

vás obohatí.

Neboť lidská duše sama o sobě je vesmírem.

Stejně – jako vesmír – i ona skrývá nejedno tajemství,

a leckdy se zdráhá je odkrýt...

I ona obsahuje život i smrt,

žhnoucí slunce i ledové končiny,

barvy, světla i temnotu,

plnost i nicotu,

chaos i systém a řád...

A možná

– stejně jako vesmír –

je pro nás lidská duše nekonečná...

M. O.

V Olomouci, 12. března 2012 Miroslav Orel a Věra Facová

/ 11

2. NO RMy a DUšeVNí zDRaVí

a DUšeVNí NeMOc

Miroslav Orel

Definovat zdraví a nemoc není zcela snadný úkol. Podle jedné z definic Světo

vé zdravotnické organizace (World Health Organisation – WHO) je zdraví stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoli jen prostá nepřítomnost nemoci nebo vady.

Pozornému čtenáři neujde určitá „přísnost“ definice WHO – pokud se podíváme na lidi kolem nás

pohledem definice WHO, kolik skutečně zdravých lidí najdeme?

Pokud hovoříme o psychice, může být úkol vymezit duševní zdraví ještě obtížnější. hranice mezi zdravím a patologií je v případě duševních poruch na některých místech zcela jednoznačná, ale na mnoha místech je naopak velmi neostrá. Vznikají tak poměrně rozsáhlé „hraniční oblasti“.

Prožívá-li člověk smutek, kde přesně určíme hranici mezi přirozenou reakcí psychiky na ztrátu a kde se

již jedná o projev poruchy? Bude v počtu proplakaných dní, intenzitě pláče nebo míře omezení běžného

fungování?

Z tohoto důvodu se v medicíně jako takové (včetně psychiatrie) nikdy nevyhneme diagnostickým systémům a klasifikacím, které vymezují a do určité míry tak usnadňují rozlišení „zdravého“ a „nemocného“. Zdravé pak můžeme sledovat, podporovat a posilovat, ale není třeba zahájit léčbu. Pokud se dostaneme do oblasti „nemocné“, je nejen nutné sledovat vývoj stavu, ale především je třeba zjistit, oč jde (diagnostikovat), a poté zahájit léčbu.

Nauka o psychických nemocech, chorobných a hraničních duševních jevech se nazývá psychopatologie.

Pojem psychopatologie (psychopathologia) je odvozen z řeckých slov psychē – duše a pathologia – nauka

o chorobách.

Psychopatologie se zabývá diagnostikou, klasifikací i výzkumem jak duševních poruch a chorob, tak také hraničních stavů. Psychopatologie tak proniká řadou teoretických i praktických oborů: medicíny (např. psychiatrií, neurologiií), psychologie, sociologie, speciální pedagogiky apod.

Podobně znějící pojem patopsychologie (pathopsychologia, z řeckých slov pathos – choroba, psychē – duše

a logos – nauka) je podle Psychologického slovníku (Hartl, Hartlová, 2000) obor, který je zaměřen na psy/ Psychopatologie

chologii nemocných – zabývá se psychickým životem tělesně nemocného člověka a dále psychologickými

činiteli, které ovlivňují průběh a léčbu choroby.

Jedním z  úkolů psychopatologie je v  psychické oblasti definovat patologické (tedy chorobné a nezdravé) z pohledu vědecké odbornosti. Vymezuje tak „nenormální – chorobné, patologické“ oproti „normálnímu – zdravému, fyziologickému“.

Nezapomínejme ale, že obecný pojem NORMa (pravidlo, předpis, kritérium) je třeba vnímat v celé šíři. Zdaleka totiž není jedna jediná norma.

Norma statistická je definována „většinou“ populace, norma věková odpovídá průměru v určité věkové kategorii. Norma sociokulturní a také norma etická a morální podléhají vlivu doby, kultury a společnosti a poměrně výrazně se mění v jednotlivých epochách, místech a časech. Norma mediální je vymezována v médiích. Norma právní je ustanovena v zákonech, norma odborníků – vědců (např. v podobě psychopatologie) je vytyčena soudobými poznatky vědy (např. v podobě Mezinárodní klasifikace nemocí). Norma skupinová je vymezena pojetím dané skupiny (kterou může být rodina, společenství lidí, ale i sekta, gang apod.), norma individuální (osobní, kazuistická) je určována postoji a názory konkrétního jedince atd.

Pokud se na jakýkoli stav nebo jev podíváme „měřítkem normy“, musíme uvést, o jakou normu se jedná.

Konstatujme, že hranice mezi normou a abnormitou zdaleka nemusí být ostrá – je spíše plynulá, kontinuální a ne vždy zcela jasná. Vyvíjí se a mění společně s vývojem a změnami společnosti. V  některých případech je „hranice normy“ uměle definována (například vymezením a posouzením určitých kritérií). Berme ji jako pomocné měřítko – pojetí normy a abnormity by nikdy nemělo setřít individualitu každého jednoho člověka (jedinec v některých aspektech abnormální může být v jiných aspektech zcela v normě a naopak).

/ 13

3. POs taVeNí PsychiatRie

a PsychOlOgie V Péči

O DUšeVNě NeMOcNé

Miroslav Orel, Věra Facová

PsychiatRie je specializovaným lékařským oborem, který je zaměřen na teo

re tické i praktické aspekty diagnostiky, klasifikace, léčby, prevence, rehabilitace a výzkumu psychických (duševních) onemocnění a stavů. Psychiatrie je tedy součástí medicíny.

Psychiatr je lékař – absolvent lékařské fakulty (u nás s  titulem MUDr.), který se psychiatrií profesně zabývá. Atestaci (specializaci) v oboru psychiatrie získává lékař po absolvování povinné praxe a složení atestačních zkoušek. Profesně se pak může dále specializovat na jednotlivé dílčí oblasti a obory psychiatrie (např. dětskou a dorostovou psychiatrii, léčbu závislostí atd.).

Pojem psychiatrie (psychiatria) je odvozen z řeckých slov psychē – duše, psychika a iātreiā – lékařství.

PsychOlOgie je věda zabývající se psychologickými aspekty lidského bytí – chováním, myšlením, prožíváním, city atd. Je opět oborem s teoretickým i praktickým zázemím. V podobě klinické psychologie je přímo spojena se zdravotnictvím a je rovněž součástí zdravotnické péče.

Pojem psychologie (psychologia) vznikl z řeckých slov psychē – duše a logos – nauka.

Obecně lze psychologické disciplíny dělit na teoretické (akademické), které vytvářejí základní znalostní

bázi a disciplíny aplikované (praktické), které jsou aplikací do praktických oblastí života (zdravotnictví,

práce, rodiny, sportu, školství a jinde).

Psycholog je absolventem jednooborového magisterského studia psychologie na filozofické fakultě (s titulem Mgr. nebo následně PhDr.), který se profesně zabývá psychologií. Rovněž psycholog se může specializovat v jednotlivých psychologických oborech a pokračovat v dalším vzdělávání a kariérním růstu (formou atestace z klinické psychologie, doktorandského studia apod.)

Je zřejmé, že náplň psychologie, psychopatologie a psychiatrie se prolíná a překrývá v mnoha aspektech.

Z profesního hlediska psychiatrii studuje a zabývá se jí lékař (psychiatr). Psychopatologii studují a zabývají

se jí nejen lékaři, ale také „nelékaři“ – psychologové, sociální pracovníci, pedagogové apod.

V  péči o duševně nemocné považujeme profese psychologů a psychiatrů nikoli za „nadřazené a podřazené“ (ačkoli může psychiatr např. požadovat psychologické vyšet/ Psychopatologie ření v rámci diferenciální diagnostiky), ale za doplňkové. Každý obor má své specifické pole působení a kompetencí, přičemž v některých oblastech se překrývají a jinde na sebe navazují.

Psychiatr může (a je-li to vhodné, dokonce musí) používat také metody medicínské

diagnostiky (např. RTG, CT, laboratorní vyšetření) a biologické léčby (např. předpis léků, aplikace elektrokonvulzí). Psycholog používá naproti tomu pouze psychologické metody a prostředky diagnostiky a terapie (např. ve formě psychodiagnostiky, psychoterapie).

Psychiatr tedy např. nemusí umět administrovat a vyhodnocovat psychologické testy (ale měl by se ori

entovat v jejich závěrech). Psycholog zase nemusí znát dávkování léků (ale měl by se rámcově orientovat

v lécích a lékových skupinách).

PsychOteRaPie (které se stručně věnujeme na jiném místě) je oborem, kterému se může věnovat jak psycholog, tak psychiatr, zdravotní sestra, sociální pracovník apod. – za předpokladu splnění psychoterapeutického vzdělávání (výcviku), vlastní psychoterapie v rámci některého z psychoterapeutických směrů a následné supervize.

V důsledku obrovského rozvoje medicíny ve 20. a 21. století je nemožné, aby jeden odborník obsáhl

všechny obory. A tak např. o zrak pečuje oftalmolog, o srdce internista, o kůži dermatolog, o klouby

revmatolog, o nervy neurolog a o psychiku psychiatr a psycholog.

Zmíněné specializaci se nevyhneme, nicméně nezapomínejme, že v centru naší pozornosti by měl

vždy stát celý člověk a že pečujeme především o člověka (až pak o jeho srdce, klouby, svaly, mozek

nebo psychiku).

3.1 MOc a BezMOc PsychiatRie

Současná psychiatrie je moderním lékařským oborem s  řadou možností dia

gnostiky, léčby a prevence. Moderní léčebné postupy umí zdolávat řadu závažných stavů. Díky soustavné vědecké práci mají dnes používané léky mnohem méně nežádoucích a negativních účinků, než tomu bylo v minulosti. Psychiatrie tak nese moc zvládat a řešit dříve obtížně zvládnutelné a řešitelné. Umožňuje často znovuzařazení do života, které dříve nebylo možné.

Přes nesporné pokroky moderní medicíny se však nežádoucím účinkům terapie nemůžeme vyhnout. Některé choroby a stavy nedokáže ani moderní léčba dostatečně efektivně léčit (ani vyléčit). A tváří v tvář některým stavům zůstává i moderní psychiatrie 21. století zcela bezmocná.

Buďme si tedy vědomi možností i limitů, které současná psychiatrie má. Vyhněme se nezdravým názorovým extrémům přeceňujícím moc psychiatrie na jedné straně a podceňujícím její potenciál na straně druhé. Za vhodné tedy považujeme využít toho, co psychiatrie umí a může nabídnout, ale nechtít od ní vše.

Postavení psychiatrie a psychologie v péči o duševně nemocné / 15

PSYCHIATRIE

VŠEMOCNÁAVŠEŘEŠÍCÍ

PSYCHIATRIE

BEZMOCNÁANICNEŘEŠÍCÍ

krajní extrém: krajní extrém:

PSYCHIATRIE

MOCNÁIBEZMOCNÁ

realita:

Obr. 3.1 Možnosti a limity současné psychiatrie

+ / Psychopatologie

4. N áPl ň OBecNé a sPeciálNí

PsychOPatOlOgie

a PsychiatRie

Miroslav Orel

Psychopatologie a psychiatrie jako obory čerpají z  řady disciplín teoretických

i praktických. I když je z didaktických a praktických důvodů dělíme na obecnou a speciální část, ve svých náplních se doplňují, prolínají a navazují na sebe.

Mohli bychom říci, že obecná část psychopatologie vytváří určitý bazální základ pro část speciální.

OBecNá PsychOPatOlOgie a PsychiatRie se věnují základním oblastem lidské psychiky a jejich poruchám. Zabývají se otázkami: vědomí, vnímání, emocí, myšlení, pozornosti, paměti, inteligence, pudů a instinktů, vůle a jednání i osobností jako takovou.

V  centru pozornosti obecné psychiatrie jsou rovněž otázky etiopatogeneze (tedy

příčin a vzniku poruch a nemocí), biologie (tělesných podmíněností včetně genetiky), způsobů vyšetření, možností terapie, rehabilitace a prevence duševních onemocnění a stavů. Nejsou pomíjeny ani oblasti právní, forenzní a další.

Nejjednodušší známky onemocnění se nazývají symptomy. Objektivně pozorovatelné symptomy mů

žeme přímo sledovat (např. zrychlené tempo řeči), subjektivně prožívané symptomy jsou niterné (např.

obavy). Skupiny symptomů, které se vyskytují současně a seskupují se, nazýváme syndromy.

sPe ciálNí PsychOPatOlOgie a PsychiatRie jsou zaměřeny na kon

krétní diagnostické jednotky. Široké poznatky obecné psychopatologie a psychiatrie tedy

vybírá, shrnuje, zužuje, konkretizuje a klasifikuje.

Jednotlivé nozologické jednotky – psychiatrické diagnózy (např. diagnóza demenze Alzheimerova

typu) – jsou určité konstrukty, které vycházejí z vědeckých poznatků, pozorování, výsledků vyšetření,

rozboru konkrétních případů a výzkumu. Vymezují určité kategorie psychiatrických nemocí a stavů,

které jsou seskupeny do určitých diagnostických skupin a kategorií (např. zmíněná demence je součástí

atroficko-degenerativních demencí, které patří mezi organicky podmíněné duševní poruchy).

Diagnostické klasifikační systémy umožňují komunikaci mezi odborníky, jsou určující pro způsob terapie, pomáhají odhadnout průběh a prognózu. V současnosti u nás platí klasifikační systém 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (viz jinde).

Přesto, že se dnes v  psychaitrii můžeme setkat s  řadou názorů (od odmítání, kritiky až po obhajobu

a přeceňování jednotlivých diagnostických jednotek), je stanovení diagnózy nedílnou součástí moderní

Náplň obecné a speciální psychopatologie a psychiatrie / 17

psychiatrické péče. Je navíc podmínkou toho, aby se odborníci mezi sebou dorozuměli. Pozor jen na

zaslepené „škatulkování“ jednotlivých pacientů do „diagnostických přihrádek“ – nikdy bychom neměli

pominout neopakovatelnou jedinečnost a individualitu každého člověka a diagnózy brát jako pomocné

kategorie, nikoli „razítko“ označující osud dotyčného. / Psychopatologie

5. ORg aNizace PsychiatRicKé

Péče U Nás

Miroslav Orel

Psychiatrická péče je v naší republice realizována prostřednictvím sítě psychiat

rických zařízení lůžkových, ambulantních a komplementárních. Pro zajištění efektivity v  péči o potřebné je neodmyslitelná nejen spolupráce mezi jednotlivými složkami, ale také propojenost a navázanost na síť služeb psychologických, psychoterapeutických a sociálních.

Pro řadu psychiatrických nemocí a stavů je naprosto nepostradatelná Psychiat

RicKá hOsPitalizace. Lze ji uskutečnit v rámci psychiatrických oddělení nemoc

nic, psychiatrických klinik ve fakultních nemocnicích (při lékařských fakultách) nebo v psychiatrických léčebnách.

Psychiatrické léčebny jsou vesměs spádové (jsou tedy určeny pro určitou oblast). Člení se na speciali

zovaná oddělení (např. příjmové, gerontopsychiatrické, psychotické, neurotické). Zajišťují dobrovolnou

i nedobrovolnou léčbu. Existují také léčebny specializované na léčení závislostí.

Uzavřená psychiatrická oddělení mají  možnost omezení volného odchodu pacientů – což je naprosto nezbytné např. v případě, že dotyčný pacient je dezorientovaný a zmatený, není v kontaktu s realitou, je nebezpečný sobě nebo okolí.

Pokud to stav dovolí, mohou pochopitelně i pacienti na uzavřených odděleních přijímat návštěvy či

absolvovat vycházky nebo dovolenky s doprovodem či samostatně.

Na otevřených psychiatrických odděleních jsou hospitalizováni pacienti, jejichž stav nevyžaduje tak bedlivou kontrolu (a mohou se pohybovat bez omezení).

Některá psychiatrická oddělení jsou specializovaná na určitý typ potíží u pacientů (např. závislosti,

neurózy, psychózy, poruchy příjmu potravy), jiná jsou spíše všeobecná a pojímají pacienty s různými

problémy. Zvlášť jsou umístěna oddělení pro dětskou psychiatrii.

Existují psychiatrická oddělení čistě mužská, čistě ženská nebo smíšená. Každé z nich má své výhody a nevýhody.

Rozdíly mezi psychiatrickým oddělením, psychiatrickou klinikou a psychiatrickou léčebnou jsou nejen ve spektru a množství pacientů, které pojímají, ale také v délce možného pobytu. Na psychiatrických oddělení a psychiatrických klinikách trvá hospitalizace dle stavu řádově dny až týdny, v psychiatrických léčebnách to mohou být měsíce až roky.

Již jsme zmínili nezbytnost propojení, návaznosti a spolupráce mezi jednotlivými zařízeními. Např.

při akutním příjmu na psychiatrickou kliniku je pacient diagnostikován a zaléčen. Pokud stav vyžaduje



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist