E-kniha: Psychologie v perinatální péči -- Praktické otázky a náročné situace – Daniela Sobotková; Lenka Šulová; kolektiv; Lea Takács

Psychologie v perinatální péči

Lea Takács, Daniela Sobotková,Lenka Šulová a kolektiv

Praktické otázky a náročné situace

Lea Takács, Daniela Sobotková, Lenka Šulová a kolektiv

Psychologie

v perinatální péči

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Publikace přináší kromě přehledného souhrnu současných poznatků z oboru i praktická

doporučení pro řešení standardních i problematických situací, které mohou v perinatální péči nastat.

Psychologické aspekty perinatální péče jsou v knize vhodně propojeny s aspekty zdravotními

(například problematikou bolesti, drogové závislosti, operačních výkonů) a doplněny o související

legislativu.

Publikace je určena zejména porodníkům, neonatologům, porodním asistentkám a zdravotním

sestrám, ale i klinickým psychologům a psychiatrům se zájmem o tuto oblast. Je také vhodná pro

další odborníky a studenty příslušných oborů.

Praktické otázky a náročné situace

GRADA Publishing

Praktické otázky a náročné situace

Lea Takács, Daniela Sobotková, Lenka Šulová a kolektiv

Psychologie

v perinatální péči

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Mgr. Lea Takács, PhDr. Daniela Sobotková, CSc., prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc. – editorky Psychologie v perinatální péči Praktické otázky a náročné situace Autorský kolektiv: Mgr. Klára Borůvková, PhDr. Jaroslava Dittrichová, CSc., MUDr. Petra Hanulíková, doc. PhDr. Zuzana Havrdová, CSc., PhDr. Simona Hoskovcová, Ph.D., PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D., Mgr. Zuzana Hrušková, PhDr. Alena Javůrková, Ph.D., JUDr. Helena Krejčíková, Ph.D., doc. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D., PhDr. Marie Pečená, MUDr. Eva Procházková, PhDr. Jaroslava Raudenská, Ph.D., prof. MUDr. Aleš Roztočil, CSc., PhDr. Daniela Sobotková, CSc., PhDr. Iva Štětovská, Ph.D., Mgr. Lea Takács, MUDr. Blanka Vavřinková, CSc. Recenze: MUDr. PhDr. Pavel Čepický, CSc. MUDr. Radovan Hrubý, Ph.D. Mgr. Zuzana Masopustová, Ph.D. doc. MUDr. Martin Procházka, Ph.D. Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2015 Cover Photo © allphoto, 2015 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 5837. publikaci Obrázek 2.2 nakreslila dle podkladů autorů Jana Nejtková Sazba a zlom Antonín Plicka Počet stran 208 Vydání první, Praha 2015 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Dílo bylo vytvořeno v rámci grantového projektu č. 316111 s názvem „Psychosociální klima porodnice očima rodičky – teorie a diagnostika“ řešeného na Univerzitě Karlově v Praze, Filozofické fakultě, s finanční podporou Grantové agentury Univerzity Karlovy. Tato kniha vznikla v rámci Programu rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově č. P07 Psycho­ sociální aspekty kvality života, podprogram Psychologické a sociální aspekty utváření životních drah, životních stylů a kvality života – determinanty a perspektivy. © Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2015 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. ISBN 978­80­247­9716­8 (ePub) ISBN 978­80­247­9715­1 (pdf ) ISBN 978­80­247­5127­6 (print) Obsah Seznam autorů ...................................................................................................................... 9

Seznam zkratek ................................................................................................................... 11

Předmluva ........................................................................................................................... 13

Úvod .................................................................................................................................... 15

1 Komunikace v perinatální péči (Lea Takács, Marie Pečená) ................................... 17

1.1 Rodička a zdravotník – dvě odlišné perspektivy a východiska ..................................... 17

1.2 Budování důvěry: respekt, zájem, empatie a vyjádřené porozumění ........................... 18

1.3 Model komunikace: symetrie a emoční podpora ........................................................... 19

1.3.1 Symetrická a asymetrická komunikace ............................................................... 19

1.3.2 Direktivní a nedirektivní komunikace ................................................................ 23

1.3.3 Styly komunikace ................................................................................................... 23

1.4 Neverbální a paraverbální komunikace ............................................................................ 25

1.4.1 Oční kontakt a mimika .......................................................................................... 25

1.4.2 Gestika ..................................................................................................................... 26

1.4.3 Haptika .................................................................................................................... 26

1.4.4 Posturika .................................................................................................................. 26

1.4.5 Proxemika ............................................................................................................... 26

1.4.6 Uspořádání prostoru .............................................................................................. 27

1.4.7 Nahota pacienta ...................................................................................................... 27

1.4.8 Paraverbální projevy .............................................................................................. 27

1.5 Co komunikaci narušuje? ................................................................................................... 27

1.6 Komunikace v náročných situacích .................................................................................. 28

1.6.1 Jak rozptýlit hněv ................................................................................................... 28

1.6.2 Jak rozptýlit stres .................................................................................................... 29

1.6.3 Jak sdělovat špatné zprávy ..................................................................................... 30

1.6.4 Co říci, když udělám chybu .................................................................................. 31

1.6.5 Co říci, když nastane vážná komplikace v důsledku volby rodičky ................. 32

Doporučení pro praxi – komunikace a informace v konkrétních situacích ............... 32

Přijetí do porodnice ............................................................................................... 32

Průběh porodu ........................................................................................................ 33

Poporodní období .................................................................................................. 33

Obecná doporučení pro komunikaci v perinatální péči ................................... 34

Literatura .............................................................................................................................. 35

2 Porodní bolest a její psychologické souvislosti (Jaroslava Raudenská,

Petra Hanulíková, Alena Javůrková) ......................................................................... 37

2.1 Mechanismus bolesti při porodu ....................................................................................... 37

2.1.1 První doba porodní ................................................................................................ 37

2.1.2 Druhá doba porodní .............................................................................................. 38

2.1.3 Třetí doba porodní ................................................................................................. 38

2.1.4 Doba poporodní ..................................................................................................... 39

2.2 Diagnostika porodní bolesti .............................................................................................. 39

2.2.1 Senzorická složka bolesti ....................................................................................... 39

2.2.2 Emoční složka bolesti ............................................................................................ 41

2.2.3 Behaviorální složka bolesti .................................................................................... 42

2.2.4 Kognitivní složka bolesti ....................................................................................... 42

2.3 Psychosociální vlivy ............................................................................................................ 42

6

2.3.1 Prostředí a kultura .................................................................................................. 43

2.3.2 Psychologické souvislosti ...................................................................................... 43

2.4 Metody úlevy od porodní bolesti ...................................................................................... 46

2.4.1 Farmakologické přístupy ....................................................................................... 46

2.4.2 Nefarmakologické a psychologické metody ....................................................... 47

Doporučení pro praxi ......................................................................................................... 50

Literatura .............................................................................................................................. 51

3 Porodnické operace a jejich psychologické souvislosti (Lea Takács,

Aleš Roztočil) ............................................................................................................ 57

3.1 Operace v těhotenství ......................................................................................................... 57

3.1.1 Operace v prvním trimestru těhotenství ............................................................ 57

3.1.2 Operace ve druhém trimestru těhotenství .......................................................... 58

3.1.3 Operace ve třetím trimestru těhotenství ............................................................. 59

3.2 Operace v průběhu porodu ................................................................................................ 59

3.2.1 Vaginální operační porod ...................................................................................... 59

3.2.2 Císařský řez ............................................................................................................. 61

Doporučení pro praxi ......................................................................................................... 67

Vaginální extrakční operace ................................................................................. 67

Císařský řez na přání ............................................................................................. 68

Akutní císařský řez ................................................................................................. 69

Literatura .............................................................................................................................. 70

4 Poporodní psychické poruchy (Pavel Mohr) ........................................................... 75

4.1 Poporodní deprese .............................................................................................................. 75

4.1.1 Prevalence, rizikové faktory, etiologie ................................................................. 75

4.1.2 Diagnostika ............................................................................................................. 77

4.1.3 Diferenciální diagnostika ...................................................................................... 78

4.1.4 Terapie ..................................................................................................................... 79

4.2 Úzkostné poruchy ............................................................................................................... 81

4.2.1 Úzkost v puerperiu, prevalence, rizikové faktory .............................................. 81

4.2.2 Panická porucha ..................................................................................................... 85

4.2.3 Obsedantně­kompulzivní porucha ...................................................................... 86

4.2.4 Posttraumatická stresová porucha ....................................................................... 87

4.2.5 Generalizovaná úzkostná porucha ....................................................................... 87

4.2.6 Sociální fobie ........................................................................................................... 88

4.2.7 Terapie ..................................................................................................................... 88

4.3 Bipolární afektivní porucha ............................................................................................... 89

4.3.1 Prevalence, rizikové faktory .................................................................................. 89

4.3.2 Terapie ..................................................................................................................... 90

4.4 Schizofrenie .......................................................................................................................... 91

4.4.1 Prevalence, rizikové faktory .................................................................................. 91

4.4.2 Terapie ..................................................................................................................... 92

4.5 Poporodní psychóza ............................................................................................................ 96

4.5.1 Prevalence, etiologie, klinický obraz .................................................................... 96

4.5.2 Terapie ..................................................................................................................... 97

Doporučení pro diagnostiku a terapii poporodních psychických poruch .................. 99

Diagnostika ............................................................................................................. 99

Terapie ..................................................................................................................... 99

Specializovaná psychiatrická péče ..................................................................... 101

Literatura ............................................................................................................................ 101

5 Drogově závislé matky a jejich děti (Blanka Vavřinková, Markéta Hrdličková) .... 105

5.1 Vývojové aspekty vzniku a rozvoje závislostí ................................................................. 105

5.2 Rodinné faktory vzniku a rozvoje závislostí .................................................................. 106

7

5.3 Péče o ženu v průběhu těhotenství .................................................................................. 106

5.3.1 Ultrazvukové vyšetření ........................................................................................ 107

5.3.2 Laboratorní vyšetření .......................................................................................... 108

5.3.3 HIV pozitivní pacientka ...................................................................................... 108

5.3.4 Hepatitida C .......................................................................................................... 108

5.4 Péče o ženu v průběhu porodu ........................................................................................ 108

5.4.1 Porodnická analgezie a anestezie ....................................................................... 109

5.5 Abstinenční syndrom novorozence ................................................................................ 109

5.5.1 Diagnostika novorozeneckého abstinenčního syndromu .............................. 110

5.5.2 Terapie u novorozence s novorozeneckým abstinenčním syndromem ........ 111

5.6 Možnosti poporodní péče ................................................................................................ 112

Doporučení pro praxi ....................................................................................................... 115

Literatura ............................................................................................................................ 115

6 Rizikový novorozenec a jeho rodiče (Daniela Sobotková, Jaroslava Dittrichová,

Eva Procházková) ................................................................................................... 117

6.1 Přesun zájmu od snížení perinatální mortality ke snížení perinatální morbidity .... 117

6.2 Péče zaměřená na vývoj („developmental care“) .......................................................... 117

6.2.1 Pět důležitých kategorií péče zaměřené na vývoj (VP) ................................... 118

6.2.2 Možné důsledky nedostatečné péče zaměřené na vývoj (VP) ........................ 128

6.3 Specifika zátěže u rodičů rizikových novorozenců ....................................................... 130

Doporučení ohledně kontaktu s rodiči v průběhu hospitalizace dítěte ..................... 131

Literatura ............................................................................................................................ 133

7 Psychosociální intervence v případě úmrtí dítěte (perinatální ztráta, potrat)

(Klára Borůvková, Simona Hoskovcová, Zuzana Hrušková) .................................... 141

7.1 Průběh krize ....................................................................................................................... 141

7.1.1 Truchlení ............................................................................................................... 142

7.2 Ochranné faktory .............................................................................................................. 145

7.2.1 Sociální opora ze strany nejbližších ................................................................... 146

7.2.2 Přístup zdravotníků ............................................................................................. 146

Konkrétní praktické postupy v případě perinatální ztráty – doporučení

pro zdravotníky ................................................................................................................. 147

Literatura ............................................................................................................................ 150

Informační leták pro rodiče ............................................................................................. 151

8 Syndrom vyhoření v práci zdravotníka (Iva Štětovská) ........................................ 153

8.1 Vymezení pojmu vyhoření a stres (zátěž) ...................................................................... 153

8.2 Koncept syndromu vyhoření ........................................................................................... 154

8.3 Jak vzniká vyhoření ........................................................................................................... 155

8.3.1 Faktory podílející se na vzniku syndromu vyhoření ....................................... 155

8.4 Dopady pracovního stresu ............................................................................................... 157

8.5 Syndrom vyhoření a specifické profese .......................................................................... 158

8.6 Specifické zátěžové momenty v perinatální péči ........................................................... 159

Doporučení pro praxi – identifikace a preventivní opatření ....................................... 161

Literatura ............................................................................................................................ 162

9 Supervize v perinatální péči (Zuzana Havrdová) .................................................. 163

9.1 Vývoj supervize .................................................................................................................. 163

9.2 Překážky zavedení supervize do klinické praxe ............................................................ 164

9.3 Zásady supervizní práce ................................................................................................... 165

9.3.1 Příprava na supervizi ........................................................................................... 166

9.3.2 Užitečnost supervize ............................................................................................ 166

9.3.3 Supervize a organizační kultura ......................................................................... 167

9.4 Příklady užití supervize v jejích různých formách ........................................................ 167

Seznam autorů

8

9.4.1 Individuální supervize ......................................................................................... 168

9.4.2 Případová supervize ............................................................................................. 168

9.4.3 Týmová supervize ................................................................................................. 169

9.5 Dokumenty a výzkumy supervize v zahraničí ............................................................... 169

9.5.1 Statutární pozice supervize v porodní asistenci ............................................... 169

9.5.2 Poznatky z publikovaných supervizních kazuistik porodních asistentek ..... 171

9.5.3 Výzkumy dopadů supervize ................................................................................ 171

Literatura ............................................................................................................................ 173

10 Duševní hygiena – praktické postupy (Iva Štětovská) ........................................... 175

10.1 Vymezení pojmu duševní hygiena a jeho vztah ke zdraví ........................................... 175

10.2 Stres a zátěž ........................................................................................................................ 176

10.3 Individuální odlišnosti ve zvládání zátěže a pomáhající profese ................................ 178

10.4 Specifika práce zdravotníků ............................................................................................. 179

10.5 Rezervy v každodenním životě (přechodové rituály, sdílení společenství,

individuální intuitivní postupy) ...................................................................................... 180

10.6 Strukturované postupy duševní hygieny ........................................................................ 182

10.7 Sociální opora .................................................................................................................... 185

Literatura ............................................................................................................................ 186

11 Právní aspekty perinatální péče (Helena Krejčíková) ............................................ 187

11.1 Základní principy právní odpovědnosti ve zdravotnictví ............................................ 188

11.1.1 Občanskoprávní odpovědnost ............................................................................ 188

11.1.2 Správněprávní odpovědnost ............................................................................... 189

11.1.3 Trestněprávní odpovědnost ................................................................................ 190

11.2 Práva rodičky ..................................................................................................................... 190

11.2.1 Právo na informace o zdravotním stavu ........................................................... 192

11.2.2 Informovaný souhlas ........................................................................................... 193

11.2.3 Právo na péči poskytovanou na náležité odborné úrovni.

Postup lege artis .................................................................................................... 196

11.3 Praktické problémy v perinatologii ................................................................................. 198

11.3.1 Porodní plán ......................................................................................................... 198

11.3.2 Otec u porodu ....................................................................................................... 200

11.3.3 Péče po narození dítěte ........................................................................................ 200

Literatura ............................................................................................................................ 203

Rejstřík .............................................................................................................................. 204

Souhrn .............................................................................................................................. 207

Summary ........................................................................................................................... 208

Seznam autorů

9

Seznam autorů

Editoři:

Mgr. Lea Takács

Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

PhDr. Daniela Sobotková, CSc.

Pracovní skupina pro raný vývoj dětí při Českomoravské psychologické společnosti,

Praha

prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.

Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Autorský kolektiv:

Mgr. Klára Borůvková

Ambulance klinické psychologie pro děti a dospělé, Trutnov

PhDr. Jaroslava Dittrichová, CSc.

Pracovní skupina pro raný vývoj dětí při Českomoravské psychologické společnosti,

Praha

MUDr. Petra Hanulíková

2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Fakultní nemocnice v Motole, Gynekologicko­porodnická klinika

doc. PhDr. Zuzana Havrdová, CSc.

Katedra řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích,

Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze

PhDr. Simona Hoskovcová, Ph.D.

Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D.

Dětské centrum při Thomayerově nemocnici, Praha

Mgr. Zuzana Hrušková

Psychosomatická klinika, Praha

Dlouhá cesta, z.s., Praha

PhDr. Alena Javůrková, Ph.D.

2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Fakultní nemocnice v Motole, Oddělení klinické psychologie

Psychologie v perinatální péči Seznam zkratek

10

JUDr. Helena Krejčíková, Ph.D.

Centrum zdravotnického práva, Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

doc. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D.

Národní ústav duševního zdraví, Klecany

3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze

PhDr. Marie Pečená

Ambulance klinické psychologie, Praha

MUDr. Eva Procházková

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Všeobecná fakultní nemocnice, Gynekologicko­porodnická klinika

PhDr. Jaroslava Raudenská, Ph.D.

2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Fakultní nemocnice v Motole, Oddělení klinické psychologie

prof. MUDr. Aleš Roztočil, CSc.

Nemocnice Jihlava, Gynekologicko­porodnické oddělení

PhDr. Daniela Sobotková, CSc.

Pracovní skupina pro raný vývoj dětí při Českomoravské psychologické společnosti,

Praha

PhDr. Iva Štětovská, Ph.D.

Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Mgr. Lea Takács

Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

MUDr. Blanka Vavřinková, CSc.

První česká lékařská společnost, s.r.o., Praha

Seznam zkratek

11

Seznam zkratek BAP bipolární afektivní porucha BFH Baby Friendly Hospital CNS centrální nervový systém cPVL cystická periventrikulární leukomalacie COPE Creating Opportunities for Parent Empowerment CTG kardiotokografie DC dětské centrum DMO dětská mozková obrna ECT elektrokonvulzivní terapie EEG elektroencefalografie EFCNI European Foundation for the Care of Newborn Infants EMG elektromyografie EOG elektrookulografie EPDS Edinburgh Postnatal Depression Scale (Edinburská škála postnatální

deprese) GAD Generalized Anxiety Disorder (generalizovaná úzkostná porucha) GIT gastrointestinální trakt HIV virus lidské imunodeficience IPB Index přítomné bolesti JIRPN jednotka intenzivní a resuscitační péče pro novorozence KBT kognitivně­behaviorální terapie KÚ kojenecký ústav s dětským domovem pro děti do 3 let MPQ McGill Pain Questionnaire (dotazník bolesti McGillovy univerzity) NAPI Neurobehavioral Assessment of the Preterm Infant NAS neonatal abstinence syndrom (abstinenční syndrom novorozence) NNS nenutritivní sání NIDCAP Newborn Individualized Developmental Care Assessment Program OCD Obsessive­Compulsive Disorder (obsedantně­kompulzivní porucha) PBIS Present Behavioral Intensity Scale PCP fenylcyklidin PCR polymerázová řetězová reakce PDSS Postpartum Depression Screening Scale (Screeningová škála

poporodní deprese) PTSD Posttraumatic Stress Disorder (posttraumatická stresová porucha) RT respirační trakt SC sectio caesarea (císařský řez, sekce) SF­MPQ krátká forma MPQ SNRI antidepresiva se zpětným vychytáváním serotoninu a noradrenalinu SSRI antidepresiva se zpětným vychytáváním serotoninu STAI State­Trait Anxiety Inventory (Dotazník stavu a rysu úzkosti) STAXI State­Trait Anger Expression Inventory (Dotazník stavu a rysu zlosti) STD Sexually Transmitted Diseases (sexuálně přenosné nemoci) STDI State­Trait Depression Inventory (Dotazník stavu a rysu deprese)

Psychologie v perinatální péči Předmluva

12

VAS Visual Analogue Scale (Vizuální analogová škála)

VP vývojová péče

W­DEQ Wijma Delivery Expectancy/Experience Questionnaire

Předmluva

13

Předmluva Táto kniha je dielom významných autorov, odborníkov ako teoretických, tak aj kli­ nických disciplín. Svojím spôsobom nadväzuje na predchádzajúce mimoriadne vý­ znamné dielo „Perinatální neuropsychická morbidita dítěte“ pod redakčným vedením prof. MUDr. Zdenka Štemberu, DrSc., PhDr. Jaroslavy Dittrichovej, CSc., a PhDr. Daniely Sobotkovej, CSc., z ktorých posledné dve menované prispeli aj k tejto aktuálnej knihe.

Kniha prináša dôležitý interdisciplinárny pohľad na komplexnú problematiku te­ hotenstva, pôrodu a perinatálnej starostlivosti so špeciálnym zreteľom na užšie psy­ chologicko­medicínske, ale aj širšie spoločenské aspekty. Vzhľadom na unikátne bio­ logické, medicínske, psychologické aj sociálne charakteristiky tohto obdobia, ktoré predstavuje v mnohých ohľadoch kritické obdobie v živote matky aj jej dieťaťa, sa autori systematicky zaoberajú identifikovaním interakcií rôznorodých faktorov v perinatál­ nej psychológii a medicíne. Osobitný dôraz kladú na dôležité psychologické faktory a mechanizmy a individuálne psychické prežívanie tehotnej ženy – matky, ktoré patria k najdôležitejším determinantom tejto špecifickej situácie v klinickej praxi. Systema­ ticky vysvetľujú dôležitosť psychologických premenných, ktoré je potrebné chápať ako faktory zásadného významu a prijímať ich ako samozrejmú súčasť modernej koncepcie komplexnej perinatálnej starostlivosti. Okrem aktuálneho prehľadu poznatkov v tejto oblasti sú cenným prínosom aj príklady z klinickej praxe, rovnako tak aj praktické rady a odporúčania pre správnu klinickú prax.

Nechcel by som komentovať jednotlivé kapitoly, pretože táto kniha má hovoriť sama za seba. Je to dielo veľmi vzácne, obohacujúce znalosti a knižnice nielen odborníkov, ale aj vzdelanej laickej verejnosti. Je to dielo s vysoko informačným charakterom. Veľmi silnou stránkou je interdisciplinárna škála odborníkov od psychológov cez psychiatrov, pôrodníkov, neonatológov a právnikov, ktorí sa zaoberajú komplexnou perinatálnou problematikou. Táto v sebe zahrňuje prenatálne, natálne aj postnatálne obdobie, ktoré sa od seba nedajú oddeliť.

Prenatálna a perinatálna psychológia a medicína je relatívne nový interdiscipli­ nárny vedecký odbor, ktorý sa snaží o integráciu rôznych disciplín a smerov zaobe­ rajúcich sa základnými otázkami života a jeho poruchami. Dôležité je zdôraznenie interdisciplinárneho charakteru, ktorý umožňuje, že rôzne vedecké odbory ako me­ dicína, psychológia, antropológia, etológia, sociológia, filozofia a  iné, sa stretávajú, nachádzajú spoločný jazyk a prechádzajú procesom vzájomného plodného a kreatív­ neho ovplyvňovania.

Prenatálna a perinatálna psychológia a medicína môže súčasne slúžiť ako „psycho­ somatický“ model zdôrazňujúci nedeliteľnosť „psychologických“ a „somatických“ pro­ cesov v nedeliteľnom kontinuu ľudského života od jeho prvých začiatkov a nedeliteľnosť vývoja všetkých funkcií centrálneho nervového systému a imunologických a neuro­ endokrinných procesov.

Je všeobecne akceptované, že podnety, podmienky a okolnosti, ktorým bol ľudský jedinec vystavený v kritickom prenatálnom a perinatálnom období, ako aj v období včasného detstva predstavujú z  hľadiska vývoja „kritické časové okno“, v  priebehu ktorého dochádza k  základnej organizácii mozgových systémov, kľúčovým neuro­ nálnym koordináciám a neurovývojovým procesom, ktoré sa vyznačujú dlhodobým až celo životným ovplyvnením správania, osobnosti a adaptačných procesov človeka.

Psychologie v perinatální péči Úvod

14

Ďalšie dôležité poznatky a prísľuby prináša výskum v oblasti vzťahovej väzby, ktorá

vzniká už v prenatálnom období a pokračuje aj v období po narodení dieťaťa. Je známe, že aj v priebehu vytvárania tohto vzťahu, vrátane prenatálneho obdobia života, dochá­ dza k  mimoriadne dôležitým reguláciám, ktoré ďalej modulujú neurobehaviorálne stratégie, adaptačné mechanizmy a osobnostné charakteristiky jedinca.

Prenatálna fáza života tak predstavuje unikátnu a neopakovateľnú možnosť primár­

nej prevencie psychických, emocionálnych, fyzických a sociálnych porúch v ďalšom živote. V tomto štádiu môžeme rozvinúť preventívne postupy k zníženiu prenatálnej, perinatálnej a postnatálnej chorobnosti, predčasného pôrodu a v konečnom dôsledku aj perinatálnej úmrtnosti. Primárna prevencia začína hlbokým rešpektom pre prenatálne dieťa v jeho prvej ekologickej pozícii v maternici a rešpektom pre matku aj pre dieťa pri pôrode, ktoré by sa malo privítať s veľkou dôstojnosťou ako rovnocenný partner v spoločnosti.

Záverom chcem povedať, že predložená kniha „Psychologie v perinatální péči“ má

univerzálne hodnoty a  zaslúži si byť preložená aj do iných jazykov. Táto publikácia je vzácnym skvostom do klenotnice odbornej literatúry a  patrí do každej knižnice vedeckých inštitúcií ako aj klinických pracovísk a pedagogicko­sociálnych zariadení, ale nájde si svojich vďačných záujemcov aj vo vzdelanej laickej verejnosti. Je knihou pre inteligentného čitateľa. Veľmi úprimne odporúčam túto knihu všetkým, ktorí sa zaoberajú prenatálnou a  perinatálnou problematikou a rovnako aj rodičom. Prajme jej šťastnú cestu do života a nech poskytne okrem odborných poznatkov aj veľa krea­ tívnych podnetov a radosti.

Dr.h.c. mult. prof. Peter G. Fedor-Freybergh, MD, PhD.

gynekológ a pôrodník, psychiater a detský psychiater

riaditeľ Ústavu pre prenatálnu a perinatálnu psychológiu, medicínu

a integrované neurovedy, Vysoká škola sv. Alžbety v Bratislave

šéfredaktor, Neuroendocrinology Letters, including neuroscience,

neurophysiology, neuropsychopharmacology, psychoneuroimmunology,

reproductive medicine, chronobiology and human ethology

šéfredaktor, Biogenic Amines – International

Journal of Stress and Neuroprotection

šéfredaktor, Activitas Nervosa Superior Rediviva –

International Journal for Integrated Neurosciences

zakladateľ a šéfredaktor, International Journal of Prenatal

and Perinatal Psychology and Medicine

Úvod

15

Úvod Naším cílem bylo napsat knihu, která by poukázala na důležitost psychologické proble­ matiky v široké oblasti perinatální péče a zároveň by zdravotníkům působícím v tomto oboru sloužila jako praktický „pomocník“ v náročných situacích. Při výběru témat jsme se proto zaměřili na problematické a krizové situace, mezi něž patří například operační porod, porod drogově závislé rodičky, poporodní psychické poruchy u  matek, narození nemocného či nedonošeného dítěte či krajní situace perinatální ztráty. Snažili jsme se přitom sledovat perspektivu všech aktérů perinatální situace; zájem je zacílen nejen na jedinečnou situaci rodičky a jejího dítěte, ale též na ošetřující personál. Knihu jsme navíc koncipovali tak, aby se nesoustředila jen na průběh náročných situací samotných, nýbrž i na to, jak se mohou zdravotníci vyrovnávat se stresem, který jim tyto situace přinášejí, či jak mu mohou – v lepším případě – předcházet. Zařadili jsme i kapitolu o právních otázkách, neboť znalost práv obou stran (rodiček i zdravotníků) je důležitá nejen pro vlastní právní ochranu všech zúčastněných, ale i pro vzájemnou respektující komunikaci.

Kniha je společným dílem autorů z různých oborů (psychologie, medicíny, práva), kteří se na poli perinatální péče setkávají nebo by se zde setkávat měli. Právě interdisci­ plinární složení autorského týmu je výzvou jak pro jednotlivé autory, tak i pro čtenáře, kteří někdy mohou být uzavřeni v  rámci svého profesního vzdělání a  konkrétních profesních nároků. Při mezioborové spolupráci může docházet jak ke vzájemnému obohacování, tak také ke konfrontacím, vzájemnému neporozumění či zklamávání. Přes toto riziko předkládáme čtenáři interdisciplinární pohled na problematiku péče o těhotné a rodící ženy, ženy po porodu a jejich novorozené děti a věříme, že se tato kniha může stát užitečnou pomůckou pro všechny odborníky, kteří se na této péči podílejí  – gynekology, porodníky, porodní asistentky, neonatology, zdravotní sestry a další. Domníváme se, že bude přínosem také pro psychology, psychiatry či další od­ borníky se zájmem o perinatální péči a že může být rovněž cenným zdrojem informací pro nastávající rodiče.

Jsme si vědomi toho, že některá z doporučení prezentovaných v této knize jsou ve stávajícím systému poskytování zdravotnické péče proveditelná jen obtížně, resp. že by jejich uvedení do praxe vyžadovalo zlepšení podmínek, za nichž zdravotníci péči těhotným, rodičkám, ženám v šestinedělí a jejich dětem poskytují; zmiňme napří­ klad problém nedostatku času a financí pro zavedení pravidelných supervizí. Těmto tématům ponecháváme v knize prostor navzdory tomu, že se tak vystavujeme vý­ tce jisté „odtrženosti od reality“. Máme však za to, že jde o důležité otázky, jejichž řešení by mohlo přispět ke zvýšení kvality perinatální péče, a že je proto potřebné, aby postupně vešly ve známost jak u samotných zdravotníků a dalších odborníků, kteří na této péči participují, tak i u osob, které se podílejí na vytváření koncepce zdravotní politiky.

+

Psychologie v perinatální péči Komunikace v perinatální péči

16

Rádi bychom na tomto místě poděkovali všem recenzentům této knihy, MUDr.

PhDr. Pavlu Čepickému, CSc., MUDr. Radovanu Hrubému, Ph.D., Mgr. Zuzaně Maso­ pustové, Ph.D., a doc. MUDr. Martinu Procházkovi, Ph.D., za jejich cenné připomínky. Velký dík patří dále MUDr. Magdaleně Chvílové Weberové za doplňující informace a poskytnutí dvou fotografií a prof. MUDr. Zdeňku Štemberovi, DrSc., za jeho odborné připomínky. Děkujeme i porodním asistentkám Marii Vnoučkové a Jitce Vařákové, že věnovaly svůj čas přečtení rukopisu a obohatily nás o své názory. V  neposlední řadě děkujeme prof. Peterovi G. Fedor­Freyberghovi, MD, Ph.D., Dr.h.c. mult., který stál u zrodu prenatální a perinatální psychologie a medicíny, za jeho ochotu napsat k této knize předmluvu.

Lea Takács, Daniela Sobotková, Lenka Šulová

Praha, listopad 2014

1Komunikace v perinatální péči

17

1 Komunikace v perinatální péči

Lea Takács, Marie Pečená

Dobrá komunikace s rodičkou je klíčovým momentem pro navázání vztahu důvěry

a  další bezproblémovou spolupráci. Vhodnou komunikací lze u  rodičky a  nedělky

snížit úzkost a stres a přispět k pozitivnějšímu prožívání porodu a poporodního období

a k větší pacientské spokojenosti. Schopnost podat včas a vhodným způsobem důleži­

tou informaci či projevit podporu v okamžiku, kdy to žena potřebuje, často rozhodne

o celkovém hodnocení perinatální péče. Dobrá komunikace je zároveň nejefektivnější

prevencí případných stížností či žalob, které jsou v oboru porodnictví častější než v ji­

ných specializacích, neboť porod a období šestinedělí mají jakožto emočně náročné

situace mimořádný potenciál pro vznik pocitů nespokojenosti a zklamání (Knowles,

2007). Stížnosti na skutečná či domnělá medicínská pochybení bývají často zástupné

a mnohdy se za nimi skrývají problémy psychologické, především neuspokojivé inter­

akce rodičky, případně jejích rodinných příslušníků, se zdravotníky.

Cílem této kapitoly je shrnout hlavní předpoklady a charakteristiky efektivní ko­

munikace mezi zdravotníkem a rodičkou, upozornit na nejčastější chyby, které komu­

nikaci narušují či znemožňují, nastínit, jak lze prostřednictvím vhodné komunikace

u rodičky rozptýlit strach, stres či hněv, popsat pravidla pro sdělování špatných zpráv

a formulovat doporučení pro zvládání nejčastějších problematických situací.

1.1 Rodička a zdravotník – dvě odlišné perspektivy a východiska

Ačkoli jde zdravotníkům i rodičkám o stejnou věc, totiž o to, aby porod proběhl co

nejlépe a matka i s dítětem byly zdrávy, jejich situace je odlišná – v porodnici zastávají

rozdílné sociální role a  jejich vzájemný vztah má pro každého z  nich jiný význam

a jinou hodnotu. Zdravotník je profesionál, který chce v první řadě dobře odvést svou

práci, a  i  když se snaží rodící ženě porozumět a  vžít se do jejích pocitů, nebývá na

jejím osudu emočně angažován. Jakkoli se postavení rodičky v systému porodnické

péče pozvolna posiluje, asymetrie ve vztahu rodička–zdravotník je ve své podstatě

nezrušitelná. Zdravotník je v porodnici na své, „domácí“ půdě, je to on, kdo posky­

tuje pomoc a kdo nese odpovědnost za rozhodnutí v případě akutní krize. Považuje

za samozřejmost, že může vstupovat do intimního prostoru rodičky, obráceně je to

naopak nepředstavitelné. Pozice zdravotníka je v hierarchické a přísně strukturované

instituci nemocnice pevně ukotvená a pojí se s ní (zvláště v případě lékařů) vysoký

sociální status. Rodička naproti tomu vstupuje přijetím do porodnice na „cizí“ půdu

a ocitá se ve vztahu závislosti co do většiny svých potřeb. To v ní může vyvolávat pocit

odkázanosti, nebo dokonce bezmoci. V jejím těle se odehrává proces, který nemá pod

kontrolou, a k pocitům odkázanosti se tak může přidružovat i úzkost a strach. Hor­

monální změny zvyšují senzitivitu vůči prostředí, především vůči naladění a postojům

zdravotnického personálu (Kodyšová, 2014), a žena se stává velmi zranitelnou; zároveň

pociťuje silnou potřebu emoční podpory. Na rozdíl od zdravotníků, pro něž je porodní

situace každodenní zkušeností, je pro rodičku její porod událostí výjimečnou, emočně

nabitou a v mnoha případech i zcela novou a neznámou. Psychologie v perinatální péůi Komunikace v perinatální péči 18 1.2 Budování důvěry: respekt, zájem, empatie

a vyjádřené porozumění

Rozdíl v perspektivě rodičky a zdravotníka předznamenává jejich vzájemnou komuni­ kaci. To, zda se mezi nimi podaří navázat vztah důvěry, závisí v první řadě na schopnosti zdravotníka reflektovat výše zmíněnou asymetrii ve vztahu k  rodičce a  uvědomit si z ní plynoucí závazek jednat s rodící ženou s maximální ohleduplností a pochopením. Vytvoření vztahu důvěry předpokládá respekt a úctu k rodící ženě a akceptování prosté hodnocení. To ovšem neznamená, že by měl zdravotník bez výhrad souhlasit se vším, co rodička říká či požaduje; jde spíše o požadavek afektivní neutrality v situaci vzájemné neshody (Schüler, Dietz, 2004). Podle tohoto požadavku má být profesionál schopen kontrolovat negativní emoce, které v něm chování či požadavky rodičky mohou vy­ volávat, a udržet vstřícný postoj a věcnou rovinu dialogu. Respekt a úcta k rodící ženě by měly být zachovány bez ohledu na to, zda se rodička chová konstruktivně či nikoli; rodička se nachází ve výjimečné situaci, a má proto právo na celou škálu projevů (pláč, křik atd.). Zdravotník je ve srovnání s  rodící ženou ve snazší pozici  – není pohlcen emocemi a  paralyzován bolestí a  snáze si zachovává racionální kontrolu, byť nelze opomenout, že je pod tlakem odpovědnosti za výsledek porodu. Je nicméně na něm, aby se přizpůsobil potřebám rodičky a vyšel jí v maximálně možné míře vstříc, a to i tehdy, když její chování a projevy vnímá jako neadekvátní či přehnané.

Nezbytnou podmínkou pro navázání vztahu důvěry je i projevení skutečného zájmu o  rodící ženu a  její situaci. Zájem o  druhého se vyjadřuje především neverbálně  – přikývnutím, pohledem, nakloněním hlavy směrem k  druhému (více o  neverbální komunikaci viz kap. 1.4). Projevem zájmu však může být i mlčení, například nechá­ me­li po prožití emočně náročné situace (např. po sdělení špatné zprávy týkající se zdraví rodičky či jejího dítěte) ženě prostor, aby řekla, co říct potřebuje, a nabízíme jí jen tichou přítomnost. Na druhé straně mlčení v situaci, kdy nám žena sděluje něco závažného, u ní povede spíše k pocitu, že jí nevěnujeme pozornost. K projevům zájmu patří i naslouchání, a to nejen ve smyslu vnímání toho, co žena říká, ale i toho, jak to říká a jak se při tom cítí (tj. dekódování latentního obsahu). Zvláště v situaci, kdy žena čelí krizové situaci (např. perinatální ztrátě), je vhodnější více naslouchat než mluvit a nespěchat s udílením rad.

Mezi zdravotníky se občas objevuje názor, že pocity rodičky jsou ve srovnání s jejím zdravotním stavem druhořadou záležitostí. Avšak právě schopnost porozumět emočnímu rozpoložení rodící ženy či nedělky a  vidět situaci z  její perspektivy má při budování vztahu důvěry mimořádnou důležitost. Porozumění můžeme projevit například tím, že zopakujeme několik posledních slov sdělení rodičky, resp. nedělky (tzv. zrcadlení); navrhneme alternativní pohled na věc; shrneme, co řekla, a zdůraz­ níme důležité momenty; požádáme o vysvětlení a doplnění; upozorníme ji na to, co případně přehlédla; poukážeme na momenty, které sice vyslovila, ale nepřikládala jim podle našeho soudu dostatečný význam; formulujeme svůj závěr z řečeného, a to tak, aby žena měla možnost tento závěr korigovat – neformulujeme jej jako přímou otázku, ale spíše jako tvrzení, které vybízí k reakci (např.: „zdá se, že je pro vás tato situace...“; „vypadá to, jako byste...“) (Beran et al., 2010; Lohmann, 2007; Zacharová, Hermanová, Šrámková, 2007).