načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Psychogenní houby - Dmitrij Jurjevič Sokolov

Psychogenní houby
-7%
sleva

Kniha: Psychogenní houby
Autor: Dmitrij Jurjevič Sokolov

Známy rusky psychológ D. J. Sokolov vo svojej knihe popisuje fenomén hríbov rodu Psilocybe. - Vychádza z množstva preštudovaných prác, ale aj zo svojich osobných skúseností. - Na pomerne ... (celý popis)
Titul je skladem 1ks - odesíláme ihned
Ihned také k odběru: Ostrava
Vaše cena s DPH:  297 Kč 276
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
9,2
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 83.6%hodnoceni - 83.6%hodnoceni - 83.6%hodnoceni - 83.6%hodnoceni - 83.6% 97%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 1 recenze

Specifikace
Nakladatelství: » Svetozor
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2015
Počet stran: 107
Rozměr: 152x216
Úprava: 6 nečíslovaných stran obrazových příloh: barevné ilustrace
Vydání: První české vydání
Spolupracovali: přeložil: Svetozár Korec
Skupina třídění: Farmacie. Farmakologie
Jazyk: česky
Datum vydání: 30.11.2015
ISBN: 978-80-972074-1-0
EAN: 9788097207410
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Známy rusky psychológ D. J. Sokolov vo svojej knihe popisuje fenomén hríbov rodu Psilocybe.

Vychádza z množstva preštudovaných prác, ale aj zo svojich osobných skúseností.

Na pomerne malom množstve strán (107) podáva encyklopedický pohľad na spomínané huby:

začína svojím filozofickým pohľadom na človeka a svet, pokračuje dejinami holohlavcov, ako

odborník - neurológ, ktorý študoval aj v USA a Izraeli, odkrýva podstatu vedeckého prístupu

k javu psychogénnych húb, odbornú psychedelickú liečbu, popisuje pestovanie hríbov a knihu

končí svojimi opisom svojich skúseností z Mexika a ""Opičím tripom"". Kniha je napísaná štýlom,

ktorý nezaprie v sebe dedičstvo ruských velikánov Puškina, Gogoľa, Šcerbakova. Ide o vedecko-

populárnu knihu, v ktorej sa autorovi podarilo spojiť odborný pohľad na problematiku a jednoduché

vysvetlenie javu hríbov rodu Psilocybe.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu



Je to kniha o lysohlávkách. 2016-03-13 hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%
Psychogenní houby, tedy lysohlávky, latinsky Psilocybe. Zajímavé počteníčko.
 


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

6

oD autora, ktErý zlostně koktá ProtI své vůlI

«Začněme od začátku, jak radí Srdcový král... a také trošku dříve: od názvu.

«alenka v říši divů»... kdyby bylo po mém, já bych ani za nic tak nenazval

tuto knížku. Tento název, podle mě, jenom zavádí na scestí. ne, kdyby bylo po

mém, já bych nazval knížku například takto: «alenka v zemi fantazie». nebo

«ala v Divnolandii». anebo «alka v hlupanii». ale doopravdy už na konec:

«alenka v Zázračné zemi». Stačilo, abych se zmínil o této mé touze, a vždy všichni začali na mě zlostně křičet, abych se ani neopovážil. Tak jsem se neodvážil!

Boris Zachoder, «KAPITOLA NIJAKÁ» v převyprávěné knize «Alenka v zemi zázraků».

název knihy, kterou držíte v rukou, je krajně symbolický. nikdy jsem předtím neslyšel takové slovní spojení. když jsem připravoval tuto knihu, tak jsem měl vymyšleno: «Překrásné houby». když jsem psal, psal jsem «kouzelné houby». když jsem četl, obvykle se vyskytoval termín «halucinogenní houby». když jsem se o nich bavil v ruštině, opatrně jsem mluvil o «psychoaktívních»... když jsem o nich hovořil v angličtině, získaly název «magické houby», ve španělštině - «posvátné»...

«Zadek existuje, ale slovo není!» Vždyť právě! náš jazyk byl vynalezen pro tento svět. Vyjádřit slovem to, co je v něm je těžká práce. Zem zázraků, absurdistán, halucinogenie...

Všechno je to milé, ale není to ono.

«halucinogenní» - je špatné slovo, v samotném přímém významu. houby nevyvolávají halucinace. Prakticky vždy «pod vlivem hub» člověk rozeznává, co je «běžná» realita, a co jsou halucinace. V případě skutečných halucinací (v psychiatrickém smyslu) člověk není sto toto rozlišovat. Doplňující význam slova «halucinace» - «nereálnost», «to, co ve skutečnosti není » - je celkově nanic. houby jsou překrásné i tím, že ukazují svět takový, jaký je. Toto je sporný úhel pohledu, jsem si toho vědom, ale v mojí knize to tak je.

neškodné pojmenování typu «kouzelné» se naneštěstí vzdálilo od své amorfnosti, takže nic přesně neoznačuje.

Ještě jedno «uvažované» slovo, kterému se nechce «pod pero». mám na mysli slovo «psychedelický». a všimněte si prosím, že v této knize, stejně jako v anglickém originálu, je «e», «psyche-», a ne «psycho-»! S předponou «psycho-» se začínají psychiatrické terminy, všechny ty hrůzy psychopatologie, ale «psyche-» - je «duše», «psycheia» (kolik slov je znehodnocených! Vždyť «psychický» - to je v podstatě «duševní», leč - bohužel). Vím, že původ slova je jeden, a že tento ubohý pokus uniknout od depresívního vývoje psychiatrie (tedy v podstatě - od postoje společnosti k psychice) v jazyce nezdomácněl. «Psychedelický» zna

kaPItola 1

kousEk hIstorIE, obrostlý fIlozofIí

«Otevři dušenko pusinku, a

já ti do ní položím tento kousíček...»

(gogol, n. V.: mrtvé duše)

1. historie toho, jak houby přišly k nám, je již mnohokrát popsána, ale protože jsem o ní četl nerusky, a protože je opravdu zajímavá, napíšu o ní alespoň krátce a svými slovy.V polovině XX. století američan, pan gordon Wasson byl viceprezidentem velké banky morgan (vím tolik, že je to vysoké postavení na Wall Street a kopec peněz). Syn pastora, který byl velmi vzdělaný, působil na okolí dojmem gentlemana a inteligentního člověka. To vše tvořilo dojem, že je původem angličan. Omyl. Vyrostl v new Jersey a žil v connecticute, i když dlouhé roky pobýval v anglii, argentině a v západní Evropě. na konci dvacátých let se oženil s Valentýnou Pavlovnou, která pocházela z Ruska. byla to doktorka - pediatrička. legenda říká, že jedna z prvních rodinných hádek v jejich rodině se stala základem nauky o etnomykologii. na procházce Valentýna Pavlovna začala sbírat houby, co pro Wassona bylo tak odporné jako kdyby začala sbírat pavouky nebo pijavice. Přísně jí - ve skutečnosti byl člověk panovačný - přikázal toho nechat. Ona se naopak smála jeho strachu, velmi se radovala z nálezu, pojmenovávala houby názvy, a potom přinesla celou tašku hub domů, kde část připravila jako jídlo (!), a část usušila pro krásu (!).

Snědla je a její nešťastný muž, který se už přestal hádat, ulehl ke spánku připraven, že se vzbudí jako vdovec (mimochodem byly to v období jejich zamilovanosti). Druhý den ráno se kupodivu přeorientoval do role zkoumatele a podivoval se jaké různé emoce probouzejí houby u reprezentantů jiných kultur. Wasson se začal učit další věci a nakonec oživil slova «mykofóbové» a «mykofilové», rozdělujíc různé kultury na ty, které se hub bály a téměř je považovaly za jedovaté a «ďábelské» (například, angličan) a ty, které se s houbami přátelily (například, Rus).

gordon Wasson šel dál v tomto jednoduchém pozorovaní. národy, které se s houbami přátelily (jako my, například) měly ve svých jazycích stopy obdivuhodné lásky a úcty k houbám. Zdrobňující sufixy «klouzků» a «opját»

2

se

nepoužívají u žádných rostlin - jsou to výsady lidských mláďat a zvířátek. Wasson vypátral, že v mnohých oblastech Ruska neříkají «najít ryzec», ale «najít ryzce» - tedy používají variantu čtvrtého pádu pro životný rod, který je vlastní opět jenom lidem a živočichům.

2 houba klouzek (rod Suillus). „Opjáta (opjonki)“ - ruský národní (nesystematický) název skupiny hub,

které patří do různých rodu a čeledí - pozn. překl.


31

To, co se nazývá trip, - to je velmi celistvá zkušenost. lze o tom přemýšlet jako o divadle, které když jednou začne, dohraje se až do konce. O tomto je možné přemýšlet, jako o velmi důsledném spolubesedníkovi, který vám něco chce vysvětlit a svého dosáhne.

Samozřejmě, je možné se z divadla vypařit, nebo od spolubesedníka utéct, ale vyplatí se to učinit jen v nejkrajnějších případech, - především proto, že to nelze.

Získá se tím zkreslení, oslabení, ale ne zablokování. Je to - velmi silný spolubesedník, a je uvnitř! Zmíním se o tom později v kapitole «Praxe».

15. Je ještě jeden fenomén, který odlišuje houby od některých jiných entheogénů (například durmanu). Z neznámých důvodů zachovávají úplně nedotknuté a «zdravé» každodenní vědomí, dokonce i spolu se sociální maskou a ostatním harampádím. normální člověk netouží po tom toho využít - je to jako si oblékat šaty do postele s milovanou; ty šaty - to je on, vedle postele, na věšácích. halucinace v přesném slova smyslu téměř nikdy nebývají - poznáváš, kde je «reálny» svět, a kde jsou - «vidiny». Dávám ta slova do uvozovek, ale - vážně - nikdo nenatahuje ruku po sklenici vody, kterou druzí nevidí, a nemočí do záchodové mísy, kterou si jen představuje. Ještě je šance si povídat (když jsi takový hlupák nebo jsi neměl to štěstí) s «normálními» lidmi, kteří podle všeho ani netuší, že jsi - «pod houbami». i v tom se projevuje čistota hub, které nezískávají svoje násilím a potlačováním ale rozšiřováním hranic. Prostě dávají všední rozum na místo, a na tomto svém místě vůbec nepřekáží. naopak, pomáhají dostat se na toaletu a vrátit se, stisknout tlačítko přehrávače nebo diktafonu, poprosit o zakrytí přikrývkou... Vždyť na to byl vytvořený tento «král přírody».

Vyjmenoval jsem nejpovrchnější, všeobecné efekty. Složitější a těžko vylíčitelné jsou: splynutí s Vesmírem, vidění vlastního myšlení, prožívání světlých epizod vlastního a ostatních životů apod. Ty se sem nedostaly. Přesto jsou rozesety v této knize nebo i v jiné literatuře. mnohé z «jemnějších» efektů jsou popsané v kapitole «Entheogény a psychoterapie». nezačal jsem je zde popisovat také proto, že jejích popis je závislý od kulturního modelu, ve kterém člověk žije - to co jeden nazývá bohem, druhý pojmenuje internetem

27

. Tudíž neumím o tom ani srozumitelně mluvit bez toho,

abych nepotvrzoval svůj kulturní model.

- a v čem je ten model špatný?

- V tom, že je modelem... 27 Ostatně zde je náčrt ze skutečnosti: mládež kouří marihuanu, všichni sedí v malém kruhu a smějí se, ale jeden odešel stranou a s obrovskou energií začal přemýšlet: «Proč jsem se narodil? V čem je smysl života? » Začal o tom nahlas uvažovat. Přišel k němu jeden z ostatních, sekundu ho poslouchal, a potom křiknul: «hej! borec má halucinace! na prd zatripoval! Pojď k nám na hromadu!»

kaPItola 3

Jak uŽívat houby: PraXE

«Zamilujte si Boha tak, jak milujete peníze, a odejděte

nerozeznávajíc cesty»

(Ra-hari)

1. Je důležité pochopit, že praxe, jako karma, existuje VŽDy, vždy přináší zřejmé plody. Praxi bych označil jako opakování gestalt aktivit s dobře vyznačenými (vědomými nebo nevědomými) pravidly. Všechno, co si někdo přeje, tvoří praxi, pokud se opakuje dostatečně často. Jóga, ošetřování sadu, tlachání, masturbace - co si kdo žádá.

běh, filatelie, flirt, rozebírání vztahů, malování krajinek, cestování - všechno to tvoří praxi v tom smyslu, že se to dělá, že to v nějakém momentu začíná, prochází svoje etapy, končí a přináší celkem jednoznačné výsledky, a brzo se zase opakuje. nedělal bych hranici mezi takovou praxí, která začíná nějak zvláštně ( jako jóga) a těmi, co domnívám se vzniknou spontánně (typu výtržností). i kůň se čtyřma nohama klopýtne na racionalizacích ega. ale podle mne je důležité pochopit následky každé určité praxe.

například, po dynamických meditacích se obyčejně cítím velmi spokojeně a «jednoznačně» (ve významu - bez pochybností) a často - silně nabitý energeticky. například, po tlachání často cítím únavu a potřebu otřít si obličej o stěnu. Také samotářská cestovaní mě často noří do smutku, třídění v mysli všeho, co se dosud stalo, náhlých změn stavů, lásky k těm, které jsem opustil... a tak dál. Toto všechno jsou praktiky. Žijeme v nich.

2. Tradice mazatéků. mazatékové nejsou jediná skupina, která tradičně používá houby, ale u nich to «všechno» začalo, a jsou nejznámější. Jejich mytologie je složitá na pochopení zvlášť lidmi s «konkrétním» přístupem, typu «buď věříš v to, anebo naopak v to». Jakož i mnozí jiní indiáni mají fantastické (v našem pojetí) termíny, a klidně spojují svoje pradávné pohanské zvyky s nejupřímnějším křesťanstvím. (maria Sabina byla jedním z organizátorů světových katolických «sesterstev» a aktivně v něm pracovala mnoho roků, dělala svíce a připravovala mše na svátky.)

Připomeňme, že požívaní hub není jediná ceremonie, běžná v huahutle a v okolí. kvůli nejrůznějším důvodům jednotliví indiáni a celé rodiny často organizují «očištění», obvykle též za pomoci «moudrého člověka». Pálí se svíce a pryskyřice, čtou se modlitby. To může i nemusí v sobě zahrnovat magické prvky podle toho, kdo vykonává očistu.

V jazyce mazatéků se houby nazývají složitě a krásně, něco jako «úžasní drobečkové, kteří se sami vystrkují (nebo vyskakují)». Často jim říkají «malí svatí». nicméně, to není správně formulováno - «často nazývají». O houbách, na rozdíl od alkoholu, se otevřeně nemluví a je to nepatřičné.

která do sebe nezapadá (mimochodem neříkám, že je to historie «malé dávky»,

je to «věčná historie», jak naznačuje název, ale podle mě je to dobrá ilustra

ce jednoho z mnohých typických námětů «příhraničního» psychologického

prostoru). Samotná dávka je absolutně variabilní, především proto, že různé

druhy hub obsahují rozdílné množství aktivních alkaloidů

36

. To lidé velmi dob

ře vědí. Panaeolusů, které rostou kolem moskvy, se musí sníst přibližně čtyřiceti kusů (jsou maličké) a Psilocybe cubensis z mexika stačí sníst pět plodnic. houby nejsou addiktivní (nevyvolávají návyk), a dávka se u příštích užití nezvyšuje. V skutečnosti je to jinak, protože jednou «proražená střecha» později lehčeji propouští paprsky slunce a dávka se tak může zmenšovat. Jsem senzitivní typ, mně stačí jeden a půl gramu usušené Psilocybe cubensis. V současnosti mi stačí 3-4-5 gramů coby střední dávka. V mém chápání se trip spouští jako neuronový impuls, buď je práh překročený, potom impuls je aktivní, anebo nedosáhl prahu a impuls není, systém «0 nebo 1». To samozřejmě tak úplně není pravda, velké dávky unášejí dál, ale v tomto ohledu nejsem znalec.

11. Čas od požití hub do začátku tripu silně kolísá. V průměru je to půlho

dina, ale všechno může začít téměř okamžitě po 5 - 10 minutách. Takže není potřeba se časem «zabývat». Zde, stejně jako ve snu, není možné zachytit moment «přechodu», ale pozorovat ho je v každém ohledu zajímavé. Je významné první půlhodinu až dvě zůstat ve stavu «imobilizace» ležíc se zavřenýma očima, jednoduše řečeno. usnout prakticky nelze, tuším pouze z důvodu, že hub bylo příliš málo. houby zesilují uvědomování, a ne naopak.

Dokonce i usínajíc (přeci jen se cosi takového stává), je člověk schopný

«se na to dívat z boku» tedy současně usínat a uvědomovat si probíhající současně.

Tudíž, na začátku je významné se maximálně «zanořit». hudba - to je osobní

věc každého.

12. Prací «sittera», «střízlivého» pomocníka je: být neviditelným, ale přitom

být přítomným. každou půlhodinu, když je stále ticho, má význam se přiblížit a zeptat se, zda je všechno v pořádku. Dokonce ani když vám neodpovídají, - stačí docílit jen kývnutí hlavy. mimochodem, je velmi pravděpodobné, že pravě tyto okamžiky, kdy jste se k němu přiblížili, si člověk zapamatuje nejlépe. Toto se podobá snům, které si zapamatujete lehčeji, když se vzbudíte během snu. určitě se nevnucujte, pokud Vás neprosí! 100%-ně s otázkami neobtěžujte. chovejte se ke svěřenému člověku jako ke starému mudrci, opatrujte ho, ale pamatujte si, že pravděpodobně sám nejlépe ví, co je pro něj nejlepší. když jde např. na balkon, ujistěte se, že se plně kontroluje.

36 Dokonce i hřiby jednoho druhu, které rostou v sousedních stejných nádobách, se mohou odlišovat

v množství psilocybinu až 5 - krát.

«prožíváním traumatických epizod dětství, často s neobyčejnou jasností»

51

.

Tento názor se zformoval najednou na začátku 50-tých let minulého století

a potom získal převahu do takové míry, že, tak jak psal unger v 60-tých letech,

«začínajíc těmi brzkými zprávami, prakticky na všech sezeních bez výjimky,

když psychoanalyticky orientovaní terapeuti dávali pacientům lSD, tak ti pro

žívali scény z dětství». Je zajímavé, že tento fenomén se prakticky nikdy neza

znamenal v ostatní experimentální literatuře!

526

hádejte, co popisovali ve svých tripech pacienti jungiánských terapeutů? ujiš

ťuji vás, že měli «transcendentální zážitky» plné «archetypálních obrazů».

Tupý tupec se napije, říhne si a řekne: «Ách! Chutná kurva dobře! », a moudrý

mudrc se napije a řekne: «Trans-cen-den-tálno!», a pronese to slavnostním hlasem! Tupý tupec zakusuje a říká: «Občerstvení dnes máme velmi chutné! Občerstvení typu «velmi vás prosím, snězte mě»!», a moudrý mudrc žvýká a říká: «A-aano... Trans-cen-den-tálno!...

537

7. Zdá se, že jsem trošku zalezl do další kapitoly. V této v principu je nutné

zmínit úspěchy experimentální psychologie; ale mluvit, podle mého názoru je prakticky zbytečné. Slavný good Friday experiment, realizovaný Walterem Pahnkem roku 1964, kdy psilocybín dali «seminaristům», studentům teologie, před mší v kostele ve stejném harvardu. Tento experiment byl «double blind», tedy polovině z nich dali druhou látku, neškodnou a dokonce experimentátoři nevěděli, komu se jaká látka dává. Systém experimentu byl velmi pseudovědecký, řekněme úplně hloupý (později vyprávěl Ram Dass): za půlhodinu bylo vše zcela zřejmé, když jedni seděli a horlivě vykonávali soubor obvyklých činností, zatím co druzí vykřikovali: «Vidím boha!». Devět z deseti z oněch mladých kněží měli očividně mystické a religiózní zážitky. nechtěl bych se jednou ocitnout před tou horou papíru, kam by hospodin naházel všechny knihy, články, kritiky a úvahy, zda jsou tyto (i podobné) mystické zážitky «skutečné». V průměrné americké knihovně najdete přibližně dvakrát více knih o tématu «hallucinogens and religious experience» («halucinogeny a religiózní zkušenost»), jako o «hallucinogenic drugs» («halucinogenní látky »). k vědě, kterou v tomto okamžiku předkládám, to má pramalý vztah.

Zkoumání «zvýšení kreativity» - mnozí se k tomuto připojili, i grof, nebo

Robert masters... zda trip zvyšuje kreativitu? ano, zvyšuje kreativitu. Proč? Čert ví proč.

51 Ronald A. Sandison: «Psychological Aspects of the LSD Treatment of the Neumses» Journal of

Medical Science (1954), 100:508-515.

52 Sanford M. Unger: «Mescaline, LSD, Psilocybin and Personality Change» from: Psychiatry:

Journal for the Study of Interpersonal Processes Vol. 26, No. 2, May 1963.

53 Venička Jerofejev: «Moskva - Petuški».

kontakt mezi nimi se stával bližším než v obvyklé psychodynamické terapii, i když

ostatní procedury a techniky zůstávaly «obvyklé». někteří «psycholytičtí» terapeuti se «udrželi» během «let temna» (po zákazech v letech 1964 - 1966 i do smrti a dokonce až do dnešního relativního «tání») - například Jan bastiaans, pracující v německu a holandsku hlavně s lidmi, kteří přežili koncentrační tábory.

6. «anaklytická» (anaclitic) terapie zanechala málo praktických stop, ale podle

mě si zaslouží zvláštní pozornost. Řecké slovo v podstatě označuje něco jako «opírat se lokty», «opírat se». Rozpracovaly ji a praktikovaly dvě londýnské terapeutky, Joyce martin a Pauline mccririck. Pro ně byla jedním z hlavních efektů tripu regrese (návrat do dětství), hlavní potřebou pacientů - nedostatek lásky, a hlavní intervencí - «mateřská blízkost», tělesný kontakt, přijetí a láska. Pojďte, rozebereme to podrobněji. Téměř všechny jejich teoretické domněnky byly úplně klasické pro psychoanalýzu a pro ty, kteří praktikovali psycholytickou terapii. hlavním rozdílem bylo to, že si zvolily aktivní zasahování do procesu tripu, v každém případě, ve vztahu uspokojení «prvotních» potřeb pacienta v intimnosti, obraně, přijetí, blízkém fyzickém kontaktu. braly na sebe «mateřskou» roli, ne jen symbolicky, ale docela bezprostředně (samozřejmě jen během tripu, a dokonce především v jeho «silné» fázi). kolébaly pacienty v náručí a na klíně, hladily je, krmily teplým mlékem z lahve. měly zvláštní «techniku spojení», když si lehly vedle pacienta v plném tělesném kontaktu (nemusíte se znepokojovat, přes oděv) a opatrovaly ho, jako matka maličké dítě.

Zprávy pacientů, o těchto sezení, jsou samozřejmě překrásné: «úplné sjedno

cení», «totální láska», «mléko přímo z mléčné cesty». myslím si! léčebné výsledky byly též velmi dobré. martin a mccririck vysvětlovaly ve svých studiích, že problémy přenosu po takových sezeních se «sjednocením» odcházejí, a nenarůstají. Přirovnávaly to k vývoji dítěte v milující rodině, kde dostává dostatek lásky a důvěry a obvykle může snadno tuto rodinu v potřebné chvíli opustit. u dítěte s «nedodanou» láskou je to jinak - mohou ho pronásledovat roky nebo i celý život problémy závislosti a spoluzávislosti, žárlivosti, «lepícího» chování a jiné podobné mizérie. uspokojení takových «anaklytických» potřeb ve stavu hluboké regrese v tripu (na pregenitální úrovni) vede k osvobození energie «zachycené» v těchto konfliktech, která se často může potom obrátit na skutečné objekty lásky v následujícím «očištěném» životě.

Okolo, pochopitelně, byl křik a nářek «kolegů» z profese. bylo však i mnoho ob

divu. metoda ale prakticky rozšířena nebyla.

7. Psychedelická terapie (psychedelic therapy) - je americký výtvor. mnozí evropští

specialisté ji za terapii neuznali. uprostřed její ideologie, zdá se mi, je tento termín: getting high

57

, a nikam se od něho nevzdaluje.

57 High - «vysoko» (angl.), getting high - «vyzdvihovat se vysoko» (doslovně), lidově řečeno - něco

jako «odlétat», je čistě «narkomanské» slovo, nejčastěji spojené s marihuanou, ale též s jakoukoliv

jinou látkou. tak trochu disidentem, dotknout se tajemství. musí buď najít lidi, které nalézt není tak jednoduché, nebo najít houby, což také není lehké. Dokonce, i když je koupí (podle mě je to ta nejhorší varianta), je to vhodnejší než koupě cigaret. i když symbolicky «omlazující jablka» hlídá «drak». ani zdaleka se všemi lidmi se člověk nemůže podělit s radostí, že si obstaral houby; ani zdaleka všem nemůže vykládat «jaké to bylo». To už je dobré pro vstup do sujetu transformace, chápete? Sociální procesy, stejně jako psychologické, zpočátku «zacházejí» do jedné krajnosti, a potom kompenzují sebe samé, prudce se změní na druhou krajnost.

Jiné, lepší práva jsou mi drahé, jiná, lepší svoboda je mi potřebná, být závislý na carovi, záviset na národu - Bůh je opatruj...

k čertu s nimi, alexandře Sergejeviči! Vám bych dal houby bez váhání.

Doslov

(napsaný hlavně proto, aby se slova «bez váhání» nestala závěrečnými slovy knihy)

užívat houby - to není příliš důležité. Důležité je mít dobrého ducha, chápat

svůj život a být živý. mně v tom pomáhají houby, napsal jsem o nich knihu,

a dávám je druhým. nemyslím si, že je třeba se zabývat houbami «ještě důkladněji». Je potřebné důkladněji se zabývat meditací. houbová praxe, kromě toho, se podobá karnevalu, tedy speciálně vytvořenému východu do prostoru sociální svobody, který každý člověk musí podnikat nejméně několik dní v průběhu roku. netrapte se. buďte šťastní, ale nezapomínejte, že jste na návštěvě.

houby - to je rybíz, uvěřte mi bez váhaní.

věČná hIstorIE О sIrovI EInstEInovI a JEho PŘítElI

sIrovI charlEsovI DarWInovI, vyPrávěná Jím samým

6820

1. 21. června roku 1995 sir albert Einstein odvážel svého přítele charlese

Darwina, aby ho umístil do soukromé psychiatrické kliniky v jednom ze vzdále

ných koutů Švýcarska. Rozhodnuti o tomto, bylo přijaté rodinou sira charlese,

neveřejnou vědeckou radou univerzity a konziliem lékařů, bylo známé komu

koliv, nikoliv však chudákovi Darwinovi. Einstein, jdoucí s ním jakoby na pro

cházku, mu to měl oznámit na cestě.

cesta jdoucí po podhůří alp se zdvíhala stále výš a výš. auto řídil šofér.

2. Darwina to samozřejmě neznepokojovalo. hůř na tom byl Einstein. ale 68 Začátek tohoto textu jsem si vymyslel «sám od sebe», аle ostatní jsem nahrál na záznamové medium před dvěma roky během houbového tripu.

PŘíloha 1

vyPrávění o První cEstě Do mEXIka - za PEyotlEm

70

chci popsat svoje cestování za peyotlem do pouště blízko známého měs

ta Real de catorce na severu státu San luis Potosi v mexiku. nic zvláštního na tomto cestovaní nebylo, krátce řečeno; je to jednoduše cestování, je to trip, ale něco mě nutí do vyprávění.

... Přicestoval jsem do Texasu a začal jsem tam žít, často jsem se potkával

s kaktusy, s peyotlem, jeho stopami, lidmi, knihami okolo sebe, cítíc, že toto je «jeho zem». mexiko bylo blízko, a tak jsem tam odcestoval na začátku dubna, zvolil jsem si za cíl cesty hory barranca del cobre na severo-západě a indiány Tarahumara. neměl jsem k tomu nějaký zvláštní důvod. Pár měsíců před tím jsem přečetl - to je důležité - knihu barbary meyerhoff «Peyote hunt» o jiných indiánech, huicholoch, a jejich posvátném, téměř každoročním pochodě za peyotlem. Žijí na západě mexika, v horách Sierra madre, a jdou za ním do středu kontinentu, do pouště, do pro ně posvátné krajiny Wirikuta. Jsou to tři týdny cesty, pokud se jde pěšky (pochopitelně oni tak vždy chodili - ale nyní často cestují). Toto putování má velmi ucelenou strukturu, plnou rituálů, zákonů a tabu, opakuje mytologické cestovaní předků atd. Je velmi fyzicky namáhavé, plus k tomu mají málo jídla a spánku. huicholové ho vykonávají i dnes, někdy berou s sebou jim blízké bělochy, jako před sto lety vynikajícího carla lumholtze (skandinávského cestovatele), samotnou barbaru myerhoff, a existují ještě i jiné příklady. huicholové mají velmi blízky vztah k peyotlu, a v tomto jsou možná unikátní. mnozí indiáni ho užívají, ale zřídka a často se strachem (možná, že je to špatné slovo - v každém případě je od něho značně daleko). huicholové dělají dokonalé a úžasné (podle mne) předměty z vlny (yarn painting , mnohofarebná vlna se nalepí na plochý podklad, vypadá to jako obraz), i z korálků, perliček (všelijaké masky!), a peyotl často figuruje přímo uprostřed jejich výtvorů. Tarahumarové, ke kterým jsem cestoval, podle zpráv, u nich často peyotl kupují, na místo toho, aby si ho sbírali sami.

během prvního dne v mexiku (cestoval jsem autostopem z monterrey

na severo-západ) mi místní mladík, bez otázek z mé strany, ukázal (a ještě i napsal) několik míst v okolí, kde roste peyotl. nezačal jsem (a neplánoval) cestu ani do jednoho z nich, pokračoval jsem k Sierra Tarahumara. na třetí den jsem stál u horského potůčku už v těchto horách, v houštině, a pozoroval, jak indiáni vybírají kameny z horské bystřiny (proč - tak to jsem nepochopil). něco jsem jim daroval a velmi slabou španělštinou (bohužel!) jsem drze požádal o nocleh.

70 Tento text jsem zapsal v dubnu 2001. mně se zdá, že tato historka má přímý vztah k «budování»

tripu, k tomu rituálu, o vytvoření kterého mluvím v kapitole «Praxe».

PŘíloha 2

Pěstovaní hub v kuchynI a v laboratoŘI

1. kultivovat houby není velmi jednoduché, ale není ani velmi složité; je mnoho lidí, kterým se to výborně daří (přitom vůbec nejsou mikrobiologové a ani zahradníci), je mnoho těch, kterým se úplně nedaří, nebo jejich výsledky jsou směšně malé.

Prošel jsem dost dlouhou cestu (během dvou let) od «jen trošku» po úrody, které stačili nejen mně ale i mým přátelům na dlouhou dobu.

V tomto pěstování je cenné, podle mě, nejen to, že při spotřebě velmi laciných materiálů je možné získat značné množství takového cenného materiálu; velmi cenné je «intimní» a živé spojení s houbami, které při tom vzniká.

když mi poprvé vyrostly skutečné houby a poprvé jsem je snědl, viděl jsem úžasně krásný film o tom, jak houby rostly ze všech stran, jak vesele vyskakovaly nožičkami a klobouky, radovaly se a pozývaly druhé... Viděl jsem, jak houby chtěly růst. Vím, že chtějí růst. To se může zdát triviální, ale vím to stejně tak přesně a téměř právě tak emocionálně, jako to, co chci jíst, například, nebo se toulat. houby chtějí růst.

2. likbez.

72

Jsem přesvědčený, že tyto procesy se musí pochopit, a ne jen reprodu

kovat krok za krokem nepochopené metodiky. Tím spíš, že ti z vás, kteří to nebudou dělat v zařízené laboratoři, budou stále narážet na dodatečné technické problémy, které budou muset řešit sami. V podstatě je to celkem jednoduché.

Plodové tělo huby je to, co jsem zvyklý nazývat houbou - to je pouze nadzemní, viditelná část většího organizmu. «Podhoubí» - to jsou obvykle spletené bílé vlákna, která zůstanou v zemi, když odtrhneš plodové tělo - to je stejný organizmus. Fakticky můžeme předpokládat, že plodové tělo jsou stejná vlákna, jen hustě složená. Tyto vlákna se správně nazývají «mycelium». Plodové tělo vzniká z dobře vyvinutého mycelia proto, aby tvořilo spory a roztrousilo je. Spory jsou velmi drobné, a jedna houba jich plodí ohromné množství. když se položí zralý klobouk houby, například, na papír, tak za několik hodin spory, které se vytrousí z houby, vytvoří sporový otisk (u psilocybinových hub je vždy tmavé barvy - černý, hnědý, a to je důležitý znak pro jejich určení). Spory v příznivých podmínkách vytvářejí vlákna mycelia.

3. lze začít kultivování ze spor nebo z mycelia. V laboratořích a komerčních «závodech» upřednostňují práci s myceliem. Protože mycelium roste «vegetativně» («dělením», jak to nazývali u nás ve škole), tím plně zachovává všechny kvality své «linie» («štamma» rusky, strain anglicky). Teoreticky jedna linie může reprodukovat nekonečný počet dokonale stejných hub. 72 likbez: likvidace negramotnosti - termín z 20-tých let 20. století. D. J. Sokolov tento termín používá v přeneseném smyslu - jako odstranění nedostatku informací o pěstování hub - pozn. překl.

13. Po dvou letech zaobírání se takovýmto pěstováním se u mne k němu vytvořilo určité mystické pouto. Jeho podstatu lze vyjádřit jednoduše: u jedněch lidí houby rostou a u jiných nerostou. To je podle mě přímo spojené se vzájemnými vztahy člověka s houbami a houbovými tripy. nejednou jsem se pokoušel dát někomu «posbírat úrodu» (protože jsem někam odcestoval), proto jsem přinesl do domu a složil slámový blok, připravený na plození v balíku, všechno, jak se patří. u mě by houby začaly růst za jeden až dva týdny bez jakýchkoliv zásahů... Takovýmto způsobem ale houby prakticky nikdy nerostly. mezi rostlinami jsem se nesetkal s takovou «jemností». houby chtějí růst, ale ne jakkoliv a ne u kohokoliv.

75

PŘíloha

POPiS a FOTOgRaFiE nEJROZŠíŘEněJŠích DRuhŮ

PSilOcybE a Jim PODObných JEDOVaTých hub

luČní Druhy PsIlocybE

Psilocybe semilanceata (Lysohlávka kopinatá)

Roste v střední Evropě od srpna do října (podle počasí i déle) na loukách a pastvinách, parcích, na okrajích lesních cest, v příkopech, v trsech trávy metlice trsnaté (Deschampsia caespitosa).

klobouk je různě velký, ale celkově je to tenká a malá houba. Je hygrofánní (má jiné barvy za vlhka a za sucha) - je zelenavý, zelenožlutý, krémový, během sucha je někdy dokonce bíložlutý. Tvar klobouku je (ostře) kuželovitý, navrchu má výrazný výčlenek, klobouk se nikdy nerozvine, okraje jsou zahnuté dovnitř, a je trochu zřásněný, u dospělých jedinců lehce rýhovaný. Reaguje na počasí - během sucha je lepkavý a když je vlhko, tak je slizký.

nožička je bílá, žlutá, do hněda, u starších hub je tmavší, někdy ve spodní části modrozelená, často je celá pokřivená a těžko se láme, je jakoby z gumy. celá houba má specifickou vůni, odlišnou od jiných „běžných“ hub. lysohlávky kopinaté modrají (zelenají) málo, na rozdíl od lesních lysohlávek.

lupeny jsou k nožičce přirostlé v celé šířce, jsou bledé, olivově-šedé, později hnědé, tmavě-hnědé až fialově-hnědé. Výtrusy jsou průsvitně hnědé.

Psilocybe strictipes (Lysohlávka otupělá)

Roste v létě a na podzim. Vyskytuje se ve stejných biotopech jako Psilocybe semilanceata, často rostou blízko sebe. nikdy neroste přímo z hnoje. 75 Pozn. překl. - podrobné informace o pěstování viz např. na: www.shroomer.cz.

101

Psilocybe semilanceata - foto: Čaroděj

Psilocybe semilanceata a Psilocybe strictipes - foto: mattias

103

Psilocybe moravica ( jiná forma) - foto: Frey

Psilocybe serbica má mnoho podob (slovensko) - foto: W.i.l.e.

Obsah:

Chemická mystika hub a kniha D. J. Sokolova .................................................................................5

Od autora, který zlostně koktá proti své vůli........................................................................................6

Prolog ve formě kázání.........................................................................................................................7

ŽIVÝ SVĚT..........................................................................................................................................7

1. DEHYDRATOVANÝ ČLOVĚK......................................................................................................7

2. PŘEDMĚT V MNOŽINĚ SUBJEKTŮ...........................................................................................8

3. VYSVĚTLUJÍCÍ SPEKULACE......................................................................................................9

4. MALOMĚŠŤÁCKÝ BŮH.............................................................................................................10

5. ŤĚŽCE SLUČITELNÉ METAFORY.............................................................................................10

Kapitola 1 KOUSEK HISTORIE, OBROSTLÝ FILOZOFIÍ ..........................................................12

Uprostřed kapitolek 1.........................................................................................................................20

Kapitola 2 ÚČINKY HUB..................................................................................................................22

Uprostřed kapitolek 2 VÝZNAMOVÝ PROSTOR ...................................................................32

Kapitola 3 JAK UŽÍVAT HOUBY: PRAXE......................................................................................33

Uprostřed kapitolek 3.........................................................................................................................47

Kapitola 4 VĚDA A HOUBY.............................................................................................................48

Uprostřed kapitolek 4.........................................................................................................................55

Kapitola 5 PSYCHOTERAPIE A ENTHEOGENY...........................................................................57

Uprostřed kapitolek 5 .......................................................................................................................66

«OPIČÍ» TRIP....................................................................................................................................66

Kapitola 6 ZÁKON (HOUBY A SPOLEČNOST)............................................................................69

Doslov „Věčná historie“ (napsaný v podstatě proto, aby se slova «bez váhání»

nestala závěrečnými slovy knihy)......................................................................................................74

Příloha 1 VYPRÁVĚNÍ O PRVNÍM PUTOVÁNÍ

DO MEXIKA-«ZA PEYOTLEM».....................................................................................................82

Příloha 2 PĚSTOVÁNÍ HUB V KUCHYNI A V LABORATOŘI....................................................87

Doplněná příloha POPIS HUB, VZORCE PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK,

FOTOGRAFIE PSILOCYBE A JIM PODOBNÝCH JEDOVATÝCH HUB...................................95



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist