načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Psychofarmakoterapie -- stručně, jasně, přehledně - Jan Dreher

Psychofarmakoterapie -- stručně, jasně, přehledně

Elektronická kniha: Psychofarmakoterapie -- stručně, jasně, přehledně
Autor:

Příručka pro psychiatry a klinické psychology, ale i praktické lékaře a odborné zdravotníky v psychiatrických zařízeních. Kromě toho je také vynikajícím zdrojem informací pro ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  417
+
-
13,9
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 201
Rozměr: 21 cm
Úprava: tran
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: překlad: Leoš Landa
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0133-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace přináší přehled farmakologie, dávkování a nežádoucích účinků u nejdůležitějších psychofarmak orientovaný na praxi. Text je založen na jeho dlouholetých klinických zkušenostech. Autor představuje cílený výběr nejvhodnějších přípravků s ohledem na indikace. Shrnuje podstatné informace i k tématům, jako je gerontopsychiatrie, akutní stavy v psychiatrii a interakce léčiv. Dalšími tématy knihy jsou legální a nelegální drogy a medikamentózní možnosti léčby závislostí.

Popis nakladatele

Příručka pro psychiatry a klinické psychology, ale i praktické lékaře a odborné zdravotníky v psychiatrických zařízeních. Kromě toho je také vynikajícím zdrojem informací pro psychoterapeuty a lékárníky. (stručně, jasně, přehledně)

Předmětná hesla
Psychofarmaka
psychofarmakoterapie
Zařazeno v kategoriích
Jan Dreher - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Jan Dreher

překlad 2. vydání

Psychofarmakoterapie

stručně

jasně

přehledně

Mojí nejmilejší rodině

Claudii, Eliasovi a Laurenzovi Grada Publishing Jan Dreher překlad 2. vydání Psychofarmakoterapie

stručně

jasně

přehledně

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihynesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez

předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití tétoknihy bude trestně stíháno.

Dr. Med. Jan Dreher

– odborný lékař pro psychiatrii a psychoterapii, vedoucí lékař na klinice

Königshof

PSYCHOFARMAKOTERAPIE

stručně, jasně, přehledně

Překlad: MVDr. Mgr. Leoš Landa, Ph.D.

Authorized translation of the 2

nd

German language edition

Dreher, J. Psychopharmakotherapie griffbereit

© 2016 by Schattauer GmbH, Stuttgart/Germany

© Grada Publishing, a.s., 2017

Cover Photo © allphoto, 2017

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

jako svou 6549. publikaci

Odpovědná redaktorka Mgr. Olga Štajnrtová

Sazba a zlom Petr Hloušek

Počet stran 216

1. vydání, Praha 2017

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

ISBN 978-80-271-9723-1 (ePub)

ISBN 978-80-271-9722-4 (pdf)

ISBN 978-80-271-0133-7 (print) Důležité upozornění: Medicína podléhá neustálému vývoji, takže všechny údaje, zejména ty k diagnostickým a terapeutickým postupům, mohou odpovídat vždycky jen stavuznalostí v době tisku knihy. Uvedeným doporučením k terapii i volbě a dávkování léčiv bylavěnována největší možná pečlivost. Uživatelům se nicméně doporučuje zkontrolovatpříbalový leták a odborné informace výrobce a v případě pochyb problematiku konzultovat sespecialistou. Sporné otázky sdělte, prosím, ve všeobecném zájmu nakladatelství. Za každoudiagnostickou nebo terapeutickou aplikaci, medikaci a dávkování nese odpovědnost uživatel.

Chráněné obchodní názvy (obchodní značky) nejsou v této knize zvlášť označeny.Jestliže takovéto upozornění chybí, není z toho tedy možné usuzovat, že se jedná onechráněný obchodní název.

Celé dílo, včetně všech jeho částí je chráněno autorskými právy. Jakékoliv využití, mimo

ustanovení legislativy autorských práv, je bez písemného souhlasu nakladatelstvínepřípustné a trestné. Žádná část díla nesmí být reprodukována v jakékoliv formě bez písemnéhopovolení nakladatelství.

VObsah

Obsah

Předmluva ke druhému vydání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XI

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1

1 P řehled psychofarmak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

1 .1 Výběr psychofarmaka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

1 .2 Účinek neurotransmiterů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

1 .3 Frekvence předepisování psychofarmak . . . . . . . . . . . . . . . . 8

2 A ntidepresiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

2 .1 Rozdělení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

2 .2 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

2 .3 Mechanizmy účinku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

2 .4 Terapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

2 .4 .1 Deprese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

2 .4 .2 Úzkostné poruchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

SNRI, SSRI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

Pregabalin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

Benzodiazepiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

2 .4 .3 Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) . . . . . . 19

2 .4 .4 Somatoformní poruchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

Psychoterapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

SNRI, SSRI nebo tricyklická antidepresiva . . . . . . 21

Léčba bolesti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

Benzodiazepiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

2 .5 Třídy účinných látek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

2 .5 .1 SSRI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

2 .5 .2 SNRI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

2 .5 .3 NARI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

2 .5 .4 Tricyklická a tetracyklická antidepresiva . . . . . . . 23

2 .5 .5 Inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) . . . . . . . . . 24

2 .6 Účinné látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

2 .6 .1 Citalopram . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

2 .6 .2 Escitalopram . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

2 .6 .3 Venlafaxin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

2 .6 .4 Duloxetin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

2 .6 .5 Vortioxetin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

VI Obsah

ISBN 978-80-247-xxxx-x (ePub)

ISBN 978-80-247-xxxx-x (pdf)

ISBN 978-80-271-0062-0 (print)

2 .6 .6 M irtazapin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

2 .6 .7 Agomelatin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

2 .6 .8 Amitriptylin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

2 .6 .9 Moklobemid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

2 .7 Nežádoucí účinky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

2 .7 .1 Serotoninový syndrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

2 .7 .2 Antidepresiva a suicidalita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

2 .7 .3 Syndrom z vysazení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

2 .8 Které antidepresivum dám komu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

3 Neur oleptika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

3 .1 Rozdělení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

3 .1 .1 Chemická struktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

3 .1 .2 Neuroleptická potence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

3 .1 .3 Různé nežádoucí účinky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

Typická neuroleptika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

Atypická neuroleptika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

3 .2 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

3 .3 Antipsychotika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

3 .3 .1 Mechanizmy účinku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

3 .3 .2 Receptorové vazebné profily . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

3 .3 .3 Terapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

Psychóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

Delirium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

Psychotická deprese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

3 .3 .4 Exkurz: Studie CATIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

3 .3 .5 Účinné látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

Benperidol a haloperidol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

Risperidon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

Olanzapin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

Aripiprazol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

Amisulprid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

Kvetiapin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

Ziprasidon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

Sertindol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

Klozapin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

3 .3 .6 Depotní neuroleptika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

3 .3 .7 Které antipsychotikum dám komu? . . . . . . . . . . . . 84

3 .4 Sedativa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

3 .4 .1 Promethazin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

VIIObsah

3 .4 .2 Opipramol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

3 .5 Léčba abnormálních pohybů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

3 .5 .1 Tiaprid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

3 .6 Nežádoucí účinky a interakce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

3 .6 .1 Extrapyramidové syndromy (EPS) . . . . . . . . . . . . . . 92

3 .6 .2 Akatízie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

3 .6 .3 Metabolický syndrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

Obvod pasu jako hlavní kritérium . . . . . . . . . . . . . . 94

3 .6 .4 Agranulocytóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

3 .6 .5 Prodloužení intervalu QTc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

4 T hymoprofylaktika (stabilizátory nálady) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

4 .1 Thymoprofylaxe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

4 .2 Terapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

4 .2 .1 Manická epizoda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

4 .2 .2 Depresivní epizoda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

4 .3 Účinné látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104

4 .3 .1 Lithium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104

4 .3 .2 Kyselina valproová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

4 .3 .3 Karbamazepin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

4 .3 .4 Lamotrigin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

5 A nxiolytika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

5 .1 Neuroleptika jako anxiolytika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

5 .2 Benzodiazepiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

5 .2 .1 Ekvivalentní dávky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

5 .2 .2 Nežádoucí účinky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

5 .2 .3 Účinné látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

Diazepam . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

Lorazepam . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

6 H ypnotika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

6 .1 Doxylamin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

6 .2 „Z“ látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

6 .2 .1 Zolpidem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

6 .2 .2 Zopiklon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125

7 T erapie ADHD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

7 .1 Atomoxetin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

7 .2 Methylfenidát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

VIII Obsah

8 P ožitkové látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133

8 .1 Alkohol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133

8 .2 Nikotin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

8 .3 Kofein . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141

9 Nelegální návykové látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144

9 .1 Heroin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145

9 .2 Kokain . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156

9 .2 .1 Hydrochlorid kokainu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157

9 .2 .2 Crack . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157

9 .3 Amfetaminy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158

9 .3 .1 Amfetamin: speed, pep . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161

9 .3 .2 MDMA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162

9 .3 .3 Metamfetamin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162

9 .4 Konopí (Cannabis) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164

9 .5 Kyselina gama-hydroxymáselná (GHB) . . . . . . . . . . . . . . . . . 166

10 G erontopsychiatrie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168

10 .1 Voda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168

10 .2 Dávkování léčiv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169

10 .3 Terapie deliria ve stáří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170

10 .4 Antidementiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172

10 .4 .1 Rozdělení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172

10 .4 .2 Mechanizmus účinku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172

Inhibitory acetylcholinesterázy . . . . . . . . . . . . . . . . 172

Antagonista NMDA receptoru . . . . . . . . . . . . . . . . . 173

10 .4 .3 Terapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173

Alzheimerova choroba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174

Smíšená demence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174

Vaskulární demence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175

Frontotemporální demence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175

Demence u Parkinsonovy choroby . . . . . . . . . . . . 175

Demence s Lewyho tělísky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175

10 .4 .4 Účinné látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175

Galantamin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175

Donepezil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176

Rivastigmin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177

Memantin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178

10 .4 .5 Nežádoucí účinky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179

IXObsah

11 A kutní stavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180

11 .1 Farmakoterapie agitovanosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180

11 .2 Suicidalita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183

12 L ékové interakce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185

Slovník pojmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193

XI

Předmluva ke druhému vydání

Předkládané druhé vydání Psychofarmakoterapie stručně, jasně,přehledně představuje dosavadní cíl dlouhého vývoje. Kniha bylanejprve koncipována jako skripta pro různé semináře zpsychofarmakologie při vzdělávání lékařů, psychologů a lékařského personálu.

Některé z použitých textů jsem potom zveřejnil na svém blogu

www.psychiatrietogo.de, kde stejně jako dřív probíhá živá diskuse.

Chtěl bych srdečně poděkovat čtenářům za podněty, návrhy a osobní

zkušenosti v komentářích blogu, z nichž vzešlo mnoho myšlenek,které jsem v průběhu času zaznamenával.

Kniha se potom postupně rozvíjela ve spolupráci s mnoha přáteli akolegy, ze kterých bych zde chtěl obzvlášť jmenovat farmakologa Hartmuta

Reinbolda, své kolegyně, dr. Carolinu Geyerovou a dr. Ulriku Klossovou,

a své přítelkyně, Ingrid Hilmesovou a Karen Bensmannovou.

Díky odborné redakci dr. Julie Fiedlerové a dr. Claudie Ganterové

z nakladatelství Schattauer získala kniha profesionální podobu, která

v říjnu 2014 vyústila v první vydání.

Psychofarmakoterapie podléhá neustálým změnám. Používanélátky jsou kontinuálně sledovány a znovu hodnoceny. Nezřídka seobjevují nové poznatky o nežádoucích účincích, které mají výrazný vliv

na preskripční chování. Potěšitelný dobrý ohlas prvního vydáníPsychofarmakoterapie stručně, jasně, přehledně mi umožňuje již pojednom roce předložit na mnoha místech aktualizované a přepracované

vydání, aniž by se přitom změnil charakter knihy.

Mému bývalému školiteli panu prof. dr. Gerdu Lauxovi srdečněděkuji za jeho podněty k přepracování prvního vydání, které jsouzačleněny v tomto vydání novém.

Ve druhém vydání jsem ještě výrazněji popsal osobní preskripční

praxi a osobní hodnocení, takže se na konci každé kapitoly, která se

týká léčiva, nachází část „Můj osobní závěr“. Tyto části knihy sicenejsou vědecky podepřené, budou ale snad užitečné při poznáváníposaných látek a k vlastní první orientaci. Cílem knihy je to, abyste jako čtenáři v konečném důsledku sami došli, na podkladězprostředkovaných znalostí, k vlastnímu hodnocení a odhadu. K tomu je pro předepisujícího lékaře zapotřebí především zkušenost a vůle přesně pozorovat žádoucí a nežádoucí účinky způsobené lékem. Pro začátek této cesty se rád nabízím jako průvodce.

Krefeld, únor 2016

Jan Dreher


Poznámka

Údaje o schválení přípravku pro konkrétní indikace jsou v této knize

uvedeny v souladu se stavem ve Spolkové republice Německo (SRN).

Vzhledem k tomu, že SRN i Česká republika jsou členské státyEvrop

ské unie, je situace v oblasti schválených indikací obvykle velmipo

dobná nebo stejná. Přesto výslovně upozorňujeme na nutnost ověřit si

u každého přípravku přesný a aktuální stav v České republice vodpo

vídajícím odborném zdroji, například v SPC.


1

Úvod

Co je to psychofarmakologie?

Šálek kávy po ránu, tableta proti depresi po snídani, cigareta naautobu

sové zastávce, sklenka vína večer, tableta na spaní: většina z nás užívá

opakovaně látky, které přímo nebo nepřímo ovlivňují mozek. Přitom,

abychom dosáhli požadovaného účinku, často užíváme tyto látkycíle

ně. Káva nás má povzbudit, víno uvolnit, tableta na spaní unavit.

Psychofarmakologie se zabývá léky, požitkovými látkami adroga

mi. Všechny tři skupiny účinných látek mají vliv na mozek, napsy

chické procesy a stavy. Účinek je obvykle řízený, plánovaný,ovlivni

telný a popsatelný.

Poznámka překladatele: Výrazem „droga“ je v českéfarmakologic

ké terminologii nejčastěji míněna konzervovaná celá rostlina nebo její

část, případně její produkt. V obecnějším slova smyslu se pojem„dro

ga“ používá pro označení psychotropní nebo návykové látky. Vně

meckém originálu je výraz droga používán právě v tomto druhém

smyslu a překladatel to respektoval.

V terapii psychiatrických onemocnění chceme použitýmpsycho

farmakem zcela cíleně určitým způsobem ovlivnit mozek, abychom

zmírnili nebo odstranili potíže způsobené chorobou.

V této knize popisuji nejprve psychiatrické léky, neboť ty tvoří těžiště.

Dále se budu zabývat popisem nejdůležitějších požitkových látek

(alkohol, nikotin, kofein) z hlediska farmakologie a současněprobe

ru možnosti medikamentózní podpory odvykání při závislosti natěch

to látkách.

Nakonec vám představím nejčastější drogy, které hrají roli vpsy

chiatrických diagnózách. Užívání určitých drog jde pravidelně ruku

v ruce s některými psychickými poruchami, které můžete lépepocho

pit, když porozumíte farmakologii těchto látek.

Jednotlivá léčiva

Psychofarmaka v této knize rozděluji do pěti hlavních skupin, které

reflektují pět hlavních účinků psychiatrických léků: antidepresiva,an

tipsychotika, stabilizátory nálady, anxiolytika a sedativa.


2 Úvod

Po přehledu příslušných skupin následuje rozdělení do účelných

podskupin. Podskupiny antidepresiv jsou např. SSRI, SNRI,tricyklika a inhibitory MAO. Pak následuje charakteristika jednotlivýchtyických a významných zástupců těchto podskupin. Přitom se pokusím

objasnit, kdy ten který přípravek předepisuji, jakou s ním mámzkušenost a jak jej hodnotím. Když se seznámíte s preparátem z jednépodskupiny, můžete na základě těchto znalostí přistupovat k ostatnímlátkám z této podskupiny. Já sám jsem přesvědčen o tom, že dvě různé

substance jedné podskupiny se od sebe liší mnohem méně, než sečlověk v mnoha případech domnívá.

V psychofarmakologii je lépe znát jen několik málo látek, tyto však

důkladně. Nejprve sbírejte zkušenosti s nějakým standardnímpřípravkem. Spektrum vám známých přípravků můžete rozšířit ve druhém

kroku. Výběr zde představených látek je přizpůsobený tak, abyste se

mohli nejprve soustředit na základní substance a s dalšími seseznámit později.

Chtěl bych výslovně upozornit na to, že jak výběr, tak hodnocení

léčiv vyplývají z mé osobní zkušenosti. Každý čtenář si musí orůzných látkách a jejich slabých i silných stránkách vytvořit svůjvlastní obraz. Nicméně doufám, že vám se svým velmi osobnímhodnocením poskytnu odrazový můstek a významné vodítko pro vaše úvahy.

Cílová skupina

Tato kniha je určena nastávajícím psychiatrům, psychologům,psychoterapeutům, praktickým lékařům, internistům, nemocničnímupersonálu, ošetřovatelům, rodinným příslušníkům pacientů a pacientům.

Nastávajícím psychiatrům přináší přehled o všech informacíchrelevantních k tomu, aby se mohli zorientovat v houštině různýchpříravků a nalézt cestu pro samostatné používání psychofarmak vpsychiatrické péči.

Tato kniha je učebnice uvádějící do problematiky a je orientovaná

na praxi. Odlišuje se od mnoha jiných dostupných učebnicpsychofarmakologie tím, že vědomě upouští od úplnosti a z velké míry odteoretických základů. Zcela se soustřeďuje na praktické a pro všední dny

důležité znalosti, které jsou zapotřebí k porozumění a samostatnému

provádění medikamentózní terapie psychických poruch.

Kniha je určena také všeobecným lékařům, internistům, lékařům

v nemocnici a všem ostatním lékařům, kteří se chtějí lépe zorientovat

v oblasti psychofarmak. Psychofarmaka náleží k nejčastějipředepisovaným léčivům vůbec; počínaje široce užívanými antidepresivy až


3Úvod

po hypnotika a sedativa. Znalost indikace, nežádoucích účinků ain

terakcí těchto běžně předepisovaných látek jsou důležité provšech

ny lékaře.

Kniha má dále sloužit jako orientační pomůcka pro sociálnípra

covníky, ošetřovatele a všechny, kteří působí v oblasti psychiatrie.

Když zahájíte svůj první den na psychiatrickém oddělení a podíváte

se do skříně s léky, budete po přečtení této knihy již mnohopříprav

ků znát a další můžete do skupiny vám známých léků rychle přiřadit.

Konečně je tato kniha vhodná (alespoň z větší části) také propa

cienty, jejich rodinné příslušníky a všechny ostatní, kteří mají zájem

proniknout do problematiky trochu hlouběji. Znalost lékařské pre

skripční praxe vám může pomoci vytvořit si mnohem rozmanitější

obraz o různých přípravcích, jejich zvláštních oblastech použití, ale

také o jejich častých nežádoucích účincích a rizicích.

A nyní si to pořádně užijte!

Doufám, že těm, kteří se zajímají o psychofarmakologii, umožním

touto knihou lepší orientaci. Chtěl bych zprostředkovat základníporo

zumění tomu, jak psychofarmaka působí na mozek, jak na nějnepů

sobí, a co je nutné mít na zřeteli. Mým zvláštním přáním jepředsta

vit všechna témata srozumitelně a přitom diferencovaně. Použil jsem

k tomu formu výkladu, která je vyzkoušená na mnoha seminářích

a workshopech. Velmi se těším na vaše podněty a připomínky,jedno

duše mi pošlete e-mail na adresu psychopharmakologie@icloud.com.

+



5

1 Přehled psychofarmak

Knihu začneme psychofarmaky v užším slova smyslu. Potompřejdeme na požitkové látky a drogy.

Psychofarmaka patří k nevíce předepisovaným léčivům vůbec

a mezi psychofarmaky zaujímají z hlediska frekvence předepisování

zdaleka nejpřednější místo antidepresiva. V této knize bych vám chtěl

podat přehled, které skupiny léčiv existují, jak působí azprostředkovat vám charakteristiku některých významných zástupců z každéskuiny. Kromě toho bych rád objasnil ty skutečnosti, které jsou potřebné

pro samostatnou orientaci na poli farmakologie v psychiatrii.

Dříve bylo obvyklé klasifikovat psychofarmaka na základě jejich

chemické struktury. Pro chemiky a farmakology je to stále zajímavé,

u psychiatrů je to relevantní pouze v některých speciálních případech.

Rozdělení podle aktivity na receptorech nervových buněk je jiždůležitější, neboť něco vypovídá o očekávaných žádoucích i nežádoucích

účincích. Pro psychiatry je však nakonec významné jen jedno dělení:

podle klinického účinku.

V psychofarmakologii se projevuje následujících pět hlavních

účinků, podle kterých se látky dělí na: • antidepresiva • antipsychotika • stabilizátory nálady • anxiolytika • sedativa Kromě toho existují substance pro určité, velmi úzce ohraničenéoblasti, jako je substituce návykových látek, léky pro odvykací léčbu a některé další, kterými se ještě budeme zabývat podrobněji.

Hypnotika zaujímají do určité míry zvláštní postavení. Patří mezi

ně benzodiazepiny, látky benzodiazepinům podobné nebo sedativa,

která jsou užívána s úmyslem vyvolat spánek. Kvůli jejich častému

předepisování jsem jim věnoval vlastní kapitolu.

1.1 Výběr psychofarmaka

Postup při výběru psychofarmaka je vícestupňový: Nejprve je nutné

při klinickém vyšetření zjistit anamnézu a aktuální psychický stav.


6 1 Přehled psychofarmak

Ten vypovídá o přítomnosti poruch a symptomů a v jaké jsoukombinaci a závažnosti.

Z toho již často vyplývá diagnóza, někdy jsou nutná doplňujícívyšetření pomocí přístrojů, ta ale velmi často slouží pouze k tomu, aby

bylo možné vyloučit jako příčinu určité psychiatrické symptomatiky

somatické onemocnění. Psychopatologický nález a diagnóza potom

ukazují cestu k terapii, v daném případě také k farmakoterapii. Ta se

řídí mnohem častěji povahou, závažností a kombinací obtíží nežsouhrnnou diagnózou. To je nutné mít na zřeteli, protože postup vsomatické medicíně je často odlišný.

Jedno ze základních pravidel v medicíně říká, že je nejprvenutné stanovit diagnózu, od které se potom odvíjí terapie. Jestliže málékař k dispozici přesnou diagnózu, vyplývá z ní právě tak jasná terapie. Tedy – infekce močových cest způsobená patogenem XY, tudížteraie antibiotikem Z. To funguje ve většině případů.

V psychofarmakologii tomu tak většinou není, ačkoliv i zde jenutné diagnózu si na začátku ujasnit. To ovšem zdaleka nestačí.

Diagnóza „psychóza“ například naznačuje, že by v medikaci mělo

být zastoupeno neuroleptikum. Víc nic. Terapie se zaměřuje mnohem

více na psychopatologický nález. Jestliže zjistím, že pacient mávýrazné imperativní sluchové halucinace, je úzkostný a projevuje velký

psychomotorický neklid, podám mu rychle působící vysocepotentní neuroleptikum v dostatečně vysoké dávce proti halucinacím aspolehlivě účinný benzodiazepin v dostatečné dávce proti úzkosti aneklidu. Velikost dávky se v prvním kroku řídí podle závažnostisymptomatiky a také v dalším průběhu se zaměřím, pokud jde o dávku avolbu preparátu, na účinek. Dostaví-li se v očekávaném čase dostatečný

účinek, jsou dávka i výběr přípravku adekvátní. Jestliže není účinek

dostačující, musí být v daném případě dávka zvýšena. Jestliže jeúčinek příliš silný, jako např. silná sedace po podání benzodiazepinů, je

nutné dávku snížit.

Prakticky všechny třídy psychofarmak jsou použitelné při více než

jen jedné diagnóze. Tak se vysoce potentní neuroleptika známáspíše jako „antipsychotika“ nepodávají pouze u psychózschizofrenního okruhu, ale i u psychotické deprese. Antidepresiva senepředepisují pouze pro terapii deprese, ale i u úzkostných poruch aobsedantně-kompulzivní poruchy. Zklidňující léčiva a anxiolytika mohou mít

indikaci prakticky u všech psychických poruch.


71.2 Účinek neurotransmiterů

Psychofarmakoterapie se tedy primárně orientuje podle symptomů,

nikoliv primárně podle diagnózy .

To je důležité si ujasnit, protože některé symptomy se velmi rychle

mění a potom by také mělo být rychle přizpůsobenopsychofarmakologické ošetření. Pacient, který již není úzkostný a neklidný,nepotřebuje dále benzodiazepiny. Přirozeně není možné vysaditbenzodiazeiny po delším podávání náhle, avšak pacient je potřebuje právě tak

málo, jak málo potřebuje analgetika pacient, který už nemá bolesti.

Nepotřebuje je.

1.2 Účinek neurotransmiterů

Nervové buňky komunikují pomocí neurotransmiterů. Informacepřenášená mezi buňkami se nicméně nenachází v přenašeči jakotakovém, ale je určena tím, které neurony přenašeč ovlivňuje. Kdyžnaříklad neuron v sítnici vlevo dole zodpovědný za rozpoznáníčervené barvy přenáší impulz ve směru optického kortexu – lhostejno jaký neurotransmiter pro tento účel využívá – je potom dodána informace: „Vlevo dole se nachází červený bod.“

Nejčastěji využívaným neuro transmiterem v mozku je GABA(kyselina gama-aminomáselná). Jiné neurotransmitery v mozku jsou

např. serotonin, noradrenalin a dopamin. Mimoto existuje ještěvelké množství jiných významných neurotransmiterů, neuromodulačních

peptidů a hormonů.

Pro psychofarmakologii je dobré, že určité přenašeče mají vurčitých funkčních oblastech zvláštní distribuci. Noradrenalin je aktivní

zejména v oblastech mozku, které souvisejí s regulací bdělosti.Serotonin je využíván obzvláště v limbickém systému. To umožňujeněkteré cílené farmakologické zásahy, které ovšem nikdy nejsouskutečně precizní. Nejzřetelnější je to u neurotransmiteru dopaminu.Doamin je látka, která pomáhá při rozpoznání věcí, které jsou chápány

jako obzvlášť důležité. Když jsem například ztratil klíč a při jehohledání uvidím, že se něco nachází pod ubrouskem, potom určitá oblast

mého mozku vyplaví dopamin, čímž naznačí, že došlo k vjemuněčeho důležitého. Podívám se pod ubrousek, a když tam klíč najdu, budu mít radost a na jiném místě v mozku – v systému odměny – se znovu

vyplaví dopamin.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist