načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Psychiatrická ošetřovatelská péče - Martina Venglářová; Eva Marková; Mira Babiaková

Psychiatrická ošetřovatelská péče

Elektronická kniha: Psychiatrická ošetřovatelská péče
Autor: Martina Venglářová; Eva Marková; Mira Babiaková

Principy a metody ošetřovatelské péče o pacienty trpící duševními poruchami. Základy etické a právní problematiky. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  229
+
-
7,6
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2005
Počet stran: 352
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Skupina třídění: Patologie. Klinická medicína
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2006
ISBN: 80-247-1151-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Principy a metody ošetřovatelské péče o pacienty trpící duševními poruchami. Základy etické a právní problematiky.

Popis nakladatele

První učebnice, která vyčerpávajícím způsobem pokrývá problematiku ošetřovatelské péče v psychiatrii, je určena nejen studentům a učitelkám ošetřovatelství na všech stupních vzdělávání, ale také sestrám v praxi.Po jejím prostudování se budou studenti i sestry orientovat v organizaci psychiatrické péče, problematice duševního zdraví, duševních poruch, budou znát roli sester na psychiatrii i jejich současné kometence. Zejména však budou schopni rozpoznat potřeby osob s duševní poruchou, plánovat, realizovat a hodnotit péči o pacienty v nemocnici i v komunitě. Vzhledem ke svému komplexnímu pojetí je kniha zdrojem mnoha informací nejen pro zdravotní sestry, ale i pro další pracovníky ve zdravotnictví, zejména fyzioterapepeuty, ergoterapeuty a sociální pracovníky.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Martina Venglářová; Eva Marková; Mira Babiaková - další tituly autora:
Supervize v ošetřovatelské praxi Supervize v ošetřovatelské praxi
Ošetřovatelství v psychiatrii Ošetřovatelství v psychiatrii
 (e-book)
Ošetřovatelství v psychiatrii Ošetřovatelství v psychiatrii
 (e-book)
Komunikace pro zdravotní sestry Komunikace pro zdravotní sestry
 (e-book)
Sestry v nouzi -- Syndrom vyhoření, mobbing, bossing Sestry v nouzi
 (e-book)
Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním
 (e-book)
Průvodce partnerským vztahem Průvodce partnerským vztahem
 (e-book)
Problematické situace v péči o seniory -- Příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky Problematické situace v péči o seniory
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Autorský kolektiv

Bc. Jana Akrmannová, Psychiatrická léčebna Bohnice, Praha

MUDr. Mira Babiaková, Krizové centrum RIAPS, Praha

Mgr. Alžbieta Babková, Psychiatrická léčebna Bohnice, Praha

Mgr. Alice Bezoušková, Bílý kruh bezpečí, Praha

Mgr. Jindra Blatnická, 1. lékařská fakulta UK v Praze

Mgr. Hana Elexová, Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. v Praze

Bc. Jan Křička, Psychiatrická léčebna Bohnice, Praha

Mgr. Eva Marková, 1. lékařská fakulta UK v Praze

Andrea Nováková, Psychiatrická léčebna Bohnice, Praha

Mgr. TomᚠPetr, Psychiatrická léčebna Bohnice, Praha

Bc. Lenka Pípalová, Psychiatrická léčebna Bohnice, Praha

Mgr. Květa Poskočilová, Dětská psychiatrická léčebna Opařany

Mgr. Eva Rajmová, Střední zdravotnická škola Turnov

PhDr. Martina Venglářová, 3. lékařská fakulta UK v Praze

Mgr. Markéta Vitoušová, Bílý kruh bezpečí, Praha PSYCHIATRICKÁ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE Hlavní autoři: Mgr. Eva Marková PhDr. Martina Venglářová MUDr. Mira Babiaková Recenzoval: MUDr. Zdeněk Kalvach Knihu významně podpořily Česká asociace sester a firma Elli Lilly ČR, s.r.o. Š Grada Publishing, a.s., 2006 Cover Photo Š profimedia.cz/CORBIS Vydala Grada Publishing, a.s., U Průhon u22, Praha 7 jako svo u2435. p ublikaci Odpovědný redaktor Mgr. Martin Tarant Sazba a zlom Blažena Posekaná Fotodokumentaci a kresby zapůjčila Psychiatrická léčebna Bohnice. Počet stran 352 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., Husova 1881, Havlíčkův Brod Názvy produktů ,firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků ,což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize ,rovněž tak informace o lécích ,jejich formách ,dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění však pro autory ani pro nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky. Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její část nesmí být žádným způsobem reprodukována ,ukládána či rozšiřována bez písemného souhlasu nakladatelství. ISBN 80-247-1151-6 Autorský kolektiv: Bc. Jana Akrmannová MUDr. Mira Babiaková Mgr. Alžbieta Babková Mgr. Alice Bezoušková Mgr. Jindra Blatnická Mgr. Hana Elexová Bc. Jan Křička Mgr. Eva Marková

Andrea Nováková

Mgr. TomᚠPetr

Bc. Lenka Pípalová

Mgr. Květa Poskočilová

Mgr. Eva Rajmová

PhDr. Martina Venglářová

Mgr. Markéta Vitoušová Obsah Předmluv a. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 1 Duševní zdraví (Mgr. E. Marková)................................15

2 Člověk a duševní porucha (Mgr. E. Marková ,Mgr. T. Petr) ...........19

2.1 Stigma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

2.2 Třídění duševních poruch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

2.3 Stereotyp psychiatra a sestry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

2.4 Prestiž oboru psychiatrie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 3 Historie psychiatrického ošetřovatelství a vývoj vzdělávání

ošetřovatelského personálu v psychiatrii (Mgr. E. Rajmová) ..........25

3.1 Starověk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

3.2 Středověk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

3.3 Novověk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

3.4 Ústavy pro duševně choré . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

3.5 Dvacáté století až do současnosti

(Mgr. E. Rajmová ,Mgr. T. Petr) ..............................32

3.6 Vývoj vzdělávání ošetřovatelského personál uv psychiatrii . . . . . . . . . 32 4 Organizace péče o osoby s duševní poruchou (Mgr. E. Marková) ......38

4.1 Sí psychiatrických zařízení v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

4.2 Ambulantní péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

4.3 Lůžková péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

4.4 Intermediární péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

4.5 Meziresortní zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

4.6 Zařízení mimo resort zdravotnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 5 Organizační formy ošetřovatelské péče

(Mgr. H. Elexová ,Mgr. T. Petr) ...................................52

5.1 Charakteristika forem ošetřovatelské péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

5.2 Náplň práce členů ošetřovatelského tým u. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

5.3 Specifika práce sestry na psychiatrii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 6 Právní problematika ve vztahu k psychiatrii

(Mgr. E. Marková ,PhDr. M. Venglářová)...........................59

6.1 Hospitalizace se souhlasem duševně nemocného . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

6.2 Hospitalizace bez souhlasu duševně nemocného . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

6.3 Ochranná léčba. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

6.4 Jiné druhy nedobrovolné psychiatrické hospitalizace. . . . . . . . . . . . . . 66

6.5 Sociální hospitalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

6.6 Stížnosti duševně nemocných . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

6.7 Způsobilost k právním úkonům. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

6.8 Další právní problematika se vztahem k psychiatrii . . . . . . . . . . . . . . . 69 7 Hospitalizace (Mgr. J. Blatnická, Mgr. E. Marková)..................72

7.1 Formy hospitalizace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

7.2 Přijetí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

7.3 Režim oddělení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

7.4 Terapeutická komunita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

7.5 Propuštění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 8 Ošetřovatelský proces a interaktivní procesy

(Mgr. E. Marková ,PhDr. M. Venglářová)...........................85

8.1 Posuzování stavu pacienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

8.2 Zásady chování k psychiatrickým pacientům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

8.3 Ošetřovatelský proces v ošetřovatelské péči na psychiatrii . . . . . . . . . 88

8.4 Syndrom vyhoření (Mgr. T. Petr).............................92

9 Vyšetřovací, zobrazovací a léčebné metody

(Mgr. J. Blatnická ,PhDr. M. Venglářová)...........................93

9.1 Vyšetřovací metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

9.2 Zobrazovací metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

9.3 Elektrokonvulzivní terapie (Mgr. Eva Marková).................96

10 Nutriční problematika v psychiatrii

(Mgr. J. Blatnická ,PhDr. M. Venglářová)..........................102

11 Ošetřovatelský přístup k neklidným a agresivním nemocným

(Mgr. T. Petr) ................................................106

12 Restriktivní postupy (Mgr. T. Petr)..............................113

12.1 Omezení pacienta v lůžk u. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

12.2 Terapeutická izolace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

12.3 Omezení pacienta v síovém lůžk u. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

12.4 Ochranný kabátek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

12.5 Manuální fixace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

12.6 Aplikace psychofarmak bez souhlasu nemocného . . . . . . . . . . . . . . . 123

12.7 Ochranná opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 13 Zvláštní situace v psychiatrii (Mgr. J. Blatnická)...................126

14 Rehabilitace v psychiatrii (Mgr. A. Babková ,Bc. L. Pípalová) ........129

14.1 Rehabilitační ošetřování pacientů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

14.2 Úkony rehabilitačního ošetřování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

14.3 Praktická část . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131

14.4 Rehabilitace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137

14.5 Komplexní psychiatrická rehabilitace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141

14.6 Léčebná tělesná výchova (LTV) v psychiatrii. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144

14.7 LTV – kineziterapie při různých typech duševních poruch . . . . . . . . 146

14.8 Využití tance a tanečních prvků v LTV v psychiatrii . . . . . . . . . . . . . 148

14.9 Jógová cvičení a jejich využití v LTV v psychiatrii . . . . . . . . . . . . . . 148 15 Sociální práce (A. Nováková) ...................................150

15.1 Organizace a náplň sociální práce v lůžkových zařízeních . . . . . . . . 150

15.2 Sociální práce v různých typech zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152

15.3 Bezdomovectví. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 16 Komunitní péče (Bc. J. Křička) .................................155

16.1 Komunitní plánování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159

16.2 Služby poskytované v komunitní péči. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161

16.3 Formy podpory. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167

16.4 Case management . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169

16.5 Aktivity klientů, svépomoc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171

16.6 Organizace a koordinace služeb v komunitní péči . . . . . . . . . . . . . . . 172

16.7 Vedení týmu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172

16.8 Psychosociální rehabilitace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 17 Domácí násilí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178

17.1 Pomoc obětem domácího násilí (Mgr. A. Bezoušková) ...........178

17.2 Psychosociální aspekty definice oběti trestného činu

(Mgr. M. Vitoušová).......................................184


18 Organické duševní poruchy včetně symptomatických

(MUDr. M. Babiaková, Mgr. E. Marková, PhDr. M. Venglářová) .......190

18.1 Definice poruchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190

18.2 Charakteristika pacienta. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191

18.3 Možnosti léčby. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195

18.4 Ošetřovatelská péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197 19 Duševní poruchy vyvolané psychoaktivními látkami

(MUDr. M. Babiaková, Bc. J. Akrmannová) ........................212

19.1 Definice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212

19.2 Léčba závislostí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218

19.3 Ošetřovatelská péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 Přílohy Denní program pacientů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 20 Schizofrenní poruchy (MUDr. M. Babiaková, PhDr. M. Venglářová)...235

20.1 Definice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235

20.2 Charakteristika pacienta. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236

20.3 Možnosti léčby. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237

20.4 Ošetřovatelská péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239 21 Afektivní poruchy

(MUDr. M. Babiaková, Mgr. T. Petr, PhDr. M. Venglářová) ...........248

21.1 Definice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 248

21.2 Depresivní syndrom. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 250

21.3 Možnosti léčby. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 251

21.4 Ošetřovatelská péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254

21.5 Manický syndrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 256

21.6 Možnosti léčby. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257

21.7 Ošetřovatelská péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257 22 Neurotické poruchy (MUDr. M. Babiaková ,PhDr. M. Venglářová)....260

22.1 Definice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260

22.2 Možnosti léčby. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 266

22.3 Ošetřovatelská péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 266 23 Teorie krize akrizové intervence

(MUDr. M. Babiaková, PhDr. M. Venglářová) ......................272

23.1 Definice krize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272

23.2 Krizová intervence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 276

23.3 Suicidiální krize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 278

23.4 Péče o sebevražedného klienta. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280

23.5 Ošetřovatelská péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 282

23.6 Práce sestry v krizovém centru

(Mgr. J. Blatnická, Mgr. E. Marková).........................283

24 Poruchy příjmu potravy (MUDr. M. Babiaková, Mgr. E. Marková)....287

24.1 Definice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 287

24.2 Možnosti léčby. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288

24.3 Ošetřovatelská péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 289 25 Poruchy osobnosti (MUDr. M. Babiaková ,PhDr. M. Venglářová) .....292

25.1 Definice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 292

25.2 Charakteristika člověka s poruchou osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . 298

25.3 Léčba poruch osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 300

25.4 Ošetřovatelská péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 302 26 Mentální retardace a poruchy intelektu

(MUDr. M. Babiaková ,PhDr. M. Venglářová) ......................306

26.1 Výchova osob s mentální retardací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 306

26.2 Formy péče. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 308

26.3 Ošetřovatelská péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 310

26.4 Poruchy intelektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 311

26.5 Ošetřovatelská péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 312 27 Dětská adorostová psychi atrie (Mgr. K. Poskočilová) ..............314

27.1 Historie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 314

27.2 Nejčastější projevy duševních poruch a odchylek u dětí. . . . . . . . . . . 315

27.3 Nejčastější projevy duševních poruch a odchylek u mladistvých. . . . 317

27.4 Vyšetřování a diagnostika v dětské a dorostové psychiatrii . . . . . . . . 318

27.5 Základní terapeutické postupy v dětské a dorostové psychiatrii. . . . . 319

27.6 Školní problematika v dětské a dorostové psychiatrii. . . . . . . . . . . . . 321

27.7 Specifika práce sestry v dětské a dorostové psychiatrii. . . . . . . . . . . . 321

27.8 Dětská a dorostová psychiatrii – speciální část . . . . . . . . . . . . . . . . . . 323 Literatura. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 338 Rejstřík. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 343 Poděkování Děkujeme psychiatru panu MUDr. Zdeňkovi Kalvachovi za pečlivé přečtení knihy při recenzi, věcné poznámky, připomínky, náměty i povzbuzení. Děkujeme za podporu, které se nám při vzniku knihy dostalo od Psychiatrické léčebny Bohnice.

Poděkování patří nakladatelství GradaPublishing, a.s., jmenovitě Mgr. Janě Heřmanové, Mgr. Martin uTarantovi a Blaženě Posekané, bez nichž by kniha nespatřila světlo světa.

Dík také patří Martin uO uvínovi za technicko upomoc při vznik uknihy.

Vám, čtenářům, přejeme, aby kniha byla užitečná pro vaši práci nejen na psychiatrických pracovištích a přispěla ke zlepšování kontinuální péče o vaše klienty a pacienty.

Motto:

„Ošetřování nemocných jest povoláním těžkým, dvakrát, třikrát

t잚ím, jedná-li se o ošetřování choromyslných!“

Dr. Jan Hraše,

ředitel Královského českého zemského ústavu

pro choromyslné v Dobřanech

Předmluva

V první polovině 90. let vznikaly v České republice vyšší zdravotnické školy.

V původním návrh ujejich vznik unebyla zmínka o obor usestra pro psychiatrii.

Uvažovalo se jen o dvouletém studiu tohoto směru po maturitě na střední

zdravotnické škole. Skupina sester kolem tehdejšího hlavního ošetřovatele

v Psychiatrické léčebně Bohnice Bc. Jana Křičky usilovala o to, aby bylo vzdě

lávání psychiatrických sester na vyšší zdravotnické školy zařazeno. Za pomoci

tehdejšího ředitele bohnické léčebny MUDr. Zdeňka Bašného se nám tento

záměr podařilo prosadit na Ministerstv uzdravotnictví ČR. Ustavili jsme pra

covní skupinu pod vedením Mgr. Evy Markové a vypracovali pedagogické

dokumenty pro tento obor. Pomyslnou štafetu jsme předali další skupině kolem

PhDr. Martiny Venglářové. Pod jejím vedením byly pedagogické dokumenty

oboru sestra pro psychiatrii uvedeny do života. Studium bylo realizováno na

několika vyšších zdravotnických školách (VZŠ Duškova Praha 5, VZŠ J. Pod

sedníka Brno, VZŠ Jihlava). Bohužel, z moci úřední obor skončil v roce 2004.

Po celo udob u, kdy obor existoval, jsme koketovali s myšlenko unapsat knih u

o ošetřovatelské péči v psychiatrii. Na počátk unového století začala kniha

vznikat. Dopsaná byla v době, kdy studijní program sestra pro psychiatrii přestal

v České republice existovat. Teď vám ji, milí čtenáři, předkládáme. Je pro nás

jakýmsi završením našich dlouholetých snah o prosazování psychiatrické ošet

řovatelské péče a vzdělávání sester v tomto obor uv České rep ublice. Věříme,

že se kniha stane základní učebnicí psychiatrické ošetřovatelské péče pro stu

denty obor uvšeobecná sestra, pro sestry v klinické praxi zejména na psychiatrii

a jistě bude užitečná i pro sestry, které budou studovat specializaci v ošetřova

telské péči v psychiatrii.

Publikací, které se zabývají ošetřovatelskou péčí, a už původních českých

prací nebo zahraničních překladů, dnes najdeme oproti době před rokem 1989

celou řadu. Pokud je v některých zmínka o ošetřovatelské péči v psychiatrii, pak

většino ujen na malém prostor ua nekompletně. Překlady knih jso ujistě užitečné

jako inspirace, ale vycházejí z jiného prostředí a jiné reality zdravotní politiky,

zdravotní a ošetřovatelské péče. Publikace, které se zabývají samotnou ošetřo

vatelsko upéčí v psychiatrii, jso u už dílem co do úrovně poznatků zastaralé a

neodpovídají moderním trendům ošetřovatelské péče a dílem nejso upojaty

komplexně.

Ošetřovatelsko upéči v psychiatrii jsme se v našem text usnažili pojmo ut

komplexně. Rozhodli jsme se téma zpracovat z několika úhlů pohled ua v od

povídajících souvislostech. Publikace je rozdělena do dvou částí, obecné a spe

ciální. Při její přípravě jsme kladli důraz na aktuální a relevantní témata.

Předmluva 13

V obecné části se zabýváme duševním zdravím, pohledy společnosti na duševní poruchy, organizací a formami psychiatrické péče, ošetřovatelskou péčí v psychiatrii v historických souvislostech a vzděláváním sester, dotkli jsme se etických i právních otázek. Zmiňujeme problematiku hospitalizace, ošetřovatelský proces a péči o osoby neklidné až agresivní.

Ve speciální části jsme se zaměřili na ošetřovatelsko upéči ujednotlivých duševních poruch. Duševní poruchy, jejich definice, epidemiologické aspekty, diagnostik ua léčb uzmiň ujeme jen v základních rysech a čtenáře, který potřebuje více informací, odkazujeme na učebnice psychiatrie. Přinášíme základní principy, poznatky, informace přispívající k teoretické výbavě a praxi sester v ošetřovatelské péči o adolescenty, dospělé a seniory trpící duševními poruchami. Zaměřujeme se více na práci s pacienty než na práci za ně. Taková interakce pacient – sestra je oboustranně prospěšný proces. Se zřetelem na podmínky, ve kterých se realizuje zdravotní a ošetřovatelská péče, je důležité, aby byla komunikace mezi pacientem a sestrou otevřená a aby co nejvíce sloužila potřebám pacienta.

V medicíně a ošetřovatelství se péče o pacienty v minulosti podřizovala medicínské i ošetřovatelské profesi a kladl se důraz na kontrol unad mnohými aspekty péče. Namísto kontroly a podřízenosti tvoří základ vztah usestra – – pacient kooperace. Podstatné je zapojit pacienta do proces upéče. Vyžad uje se od něho aktivní spoluúčast, rozhodování a domluva se sestrou, oba společně se snaží saturovat pacientovy potřeby. Daří se to, když sestra pacientovi nabízí intervence, které redukují stigma duševní poruchy, když systematicky řeší problémy pacienta (ošetřovatelský proces), zohledňuje jeho individuální potřeby i potřeby jeho rodiny a dalších blízkých osob. Péče o pacienty s duševní poruchou se realizuje v týmu, což dokládá i složení autorského kolektivu předkládané publikace. Autory jsou lékařka – psychiatr, psycholog, sestry, sociální pracovnice, fyzioterapeuti. Publikaci považujeme za příspěvek k reformním uúsilí v oblasti péče o klienty a pacienty trpící d uševní por ucho uv České republice.

Mgr. Eva Marková

14 Psychiatrická ošetřovatelská péče 1 Duševní zdraví

(Mgr. E. Marková)

Pojem zdraví je základní kategorií medicíny i ošetřovatelství. Má aspekty biologické, psychologické a sociální, které vyjadřují sepětí člověka s prostředím. Zdraví je dynamický proces. Je jedním ze základních práv každého člověka, jak zdůraznila Světová deklarace zdraví v roce 1978. Zdraví je podmínkou dobré fyzické a psychické pohody a dobré kvality života. Zdravý člověk je schopen seberealizace, umí se postarat sám o sebe, přizpůsobit prostředí, vykonávat svoji práci, plnit sociální role a nemá chorobu. Zdraví je základem stabilního ekonomického růstu. Definice WHO z roku 1948 formuluje zdraví jako stav plné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost choroby či poruchy nebo tělesné vady (health is state of complete physical, mental and social well-being and not merely the absence of disease and infirmity.) Tato definice má tři základní charakteristiky pozitivní koncepce zdraví:

• zájem o jednotlivce jako o celistvo uosob u, ne jen o jednotlivé části,

• klade zdraví do vzájemného vztah us prostředím,

• klade rovnítko mezi zdraví a produktivní, tvořivý život.

Jde o celostní (holistické) pojetí zdraví. Vedle faktorů biologických zahrnuje

i faktory společenské. Podle stávající holisticko – dynamické (rozvojové) interpretace definice WHO můžeme chápat zdraví nikoliv jako neměnno upoložk u (stav dosažení), ale jako neustálé hledání vlastní cesty v průběhu života každého jedince ohledně podpory osobního zdraví a adaptace organism una podmínky prostředí. Tato definice otevřela prostor pro nové chápání pojm uzdraví. Je pozitivně laděna a obohacena o psychosociální rozměr. Definice zdraví odpovídá filozofii Florence Nightingalové (1820–1910), která mobilizovala uzdravující potenciál pacientů odstraňováním nepříznivých faktorů prostředí. Časem však byla definice z rok u1948 kritizována pro jisto une určitost. V roce 1977 se objevuje realističtější definice zdraví v souvislosti s celosvětovou kampaní „Zdraví pro všechny“. Zní: Zdraví je schopnost vést sociálně a ekonomicky produktivní život. Definice vyjadřuje touhu člověka vést harmonický život.

Epidemiologické studie dokládají, že člověk má péči o své zdraví ve svých

rukou. Tyto studie uvádějí, že zdraví ovlivňuje životní styl (50–60 %) – kouření, složení stravy a její energetická hodnota, pohybová aktivita, psychická zátěž spojená se stresem, alkohol, drogy a rizikové sexuální chování, životní prostředí (10–20 %), genetické faktory (20 %), ale zdravotní péče podstatně méně (0– –10 %).

Duševní zdraví 15

+


Zdraví je hodnota individuální, sociální, která ovlivňuje kvalitu života člověka. Výstižně to vyjádřil dr. Halfdan Mahler, bývalý generální ředitel WHO: „Zdraví není všechno ,ale všechno ostatní bez zdraví nestojí za nic.“

Ke zdraví výrazně přispívají profesní skupiny, lékaři, sestry a ostatní zdravotníci. Zdraví je kategorií široce humánní, nejen výlučně medicínskou. K dosažení zdraví je důležitá prevence, diagnostika, terapie, rehabilitace, ale zdravotnické služby samy o sobě nezajistí zdraví. Důležitý je osobní příspěvek jednotlivců k ochraně, udržení a rozvoji zdraví. Zdraví spočívá v rodinách, školách a na pracovištích, všude tam, kde žijí lidé. V nemocnicích se jen napravuje, co se pokazilo. V nemocnicích se léčí, ale ne vždy uzdravuje.

Zdraví determinují genetické faktory, sociální podmínky, životní prostředí, ekonomické podmínky, životní styl i systém zdravotní péče. Hlavními společnými problémy evropského region ujso unepřenosné a přenosné choroby, úrazy, poruchy duševního zdraví a komplikace související s těhotenstvím a porodem. (Zdraví 21, 2001)

Uvažujeme-li o duševním zdraví a o budoucnosti zdraví v Evropě, musíme si uvědomit, že se téměř denně potýkáme s nejistotou a problémy, například migrací obyvatel a sociálními konflikty.

Přesto máme důvody k naději a optimismu. V evropském regionu (51 států, ve kterých žije zhruba 870 miliónů lidí) je nyní relativní klid, protože válečné konflikty na území bývalé Jugoslávie na počátku 90. let minulého století skončily. Lidé i státy se postupně vyrovnávají s nesnázemi a problémy, které přinesly změny v zemích bývalého východního bloku. Rozšiřování Evropské unie nabízí nové možnosti spolupráce a podpory mezi jednotlivými zeměmi.

Evropský region má téměř dvacetileto uzk ušenost s monitorováním, plánováním a vyhodnocováním společných strategií zaměřených na prosazování zdravého životního stylu, životního prostředí a kvalitní zdravotní péče s efektivním vynaložením nákladů.

Program „Zdraví pro všechny“ v sobě integruje zdravotní politiku a soubor konkrétních opatření, postupů a metod zaměřených na rozvoj duševního zdraví, zdravé výživy, tělesné aktivity a snižování zdravotních rizik, kterými jsou zejména alkohol, tabák a drogy. V zemích evropského region use klade důraz na zvyšování kvality poskytované péče.

Duševní zdraví znamená dobro ukondici celé osobnosti, není to jen nepřítomnost duševní poruchy. Jak se pozná duševně zdravý člověk? Má schopnost přijímat a zpracovávat informace, řešit problémy, logicky myslet. Umí plánovat a plány uskutečňovat. Je schopný podílet se na změnách a vytvářet nové věci. Umí komunikovat. Aktivně se zúčastňuje dění kolem sebe. Dobře se adaptuje na nové situace. Pozná se podle citové vyrovnanosti, zvládá vlastní emoce a zároveň se dovede uvolnit. Dokáže pracovat a udržovat partnerský vztah. Duševní zdraví představuje schopnost přizpůsobovat se situacím a reagovat na ně. 16 Psychiatrická ošetřovatelská péče

Evropský region WHO si stanovil 21 cílů pro realizaci záměru „Zdraví pro

všechny“. Zlepšení duševního zdraví je cílem číslo šest.

Cíl 6 – Zlepšení duševního zdraví

Do rok u2020 by se měla zlepšit psychosociální pohoda lidí a pro lidi s d u

ševními problémy by měly být plně dostupné komplexní služby.

Konkrétně:

6.1 Výskyt a nežádoucí zdravotní důsledky duševních poruch by se měly

podstatně omezit a měla by být posílena schopnost lidí se vyrovnávat se

stresujícími životními okamžiky.

6.2 Počet sebevražd by měl být snížen alespoň o jedn utřetin u, přičemž k nej

výraznějším usnížení by mělo dojít v těch zemích a utěch sk upin obyvatel

stva, kde se nyní sebevraždy vyskytují nejčastěji.

Je těžké přesněji určit rozsah zátěže, kterou přinášejí lidem duševní poruchy.

Důvodem jsou kulturní rozdíly, které mají vliv na různé způsoby definování duševního zdraví. Podíl obyvatel evropského regionu trpících závažnými duševními poruchami se pohybuje mezi 1 až 6 %. (Zdraví 21, 2001) Podle údajů Světové banky a WHO jsou třemi hlavními duševními poruchami deprese, bipolární poruchy a schizofrenie. Dalšími vážnými duševními poruchami jsou Alzheimerova choroba, demence a degenerativní porucha CNS, užívání alkoholu, závislost na drogách, stavy úzkosti a nespavost. (Zdraví 21, 2001) Sebevražda představuje 15 % příčin úmrtí u dospívající mládeže a mladých lidí mezi 15 až 24 lety života. Často souvisí s užíváním drog a konzumací alkoholu. Počet sebevražd roste ustarších lidí, zejména um užů nad 85 let věk u. (Zdraví 21, 2001) Problémem je také výskyt deprese a její ne vždy účinná léčba. Lidé s depresí jso učasto v péči praktických lékařů, ale jen malé procento případů je včas zachyceno a léčeno. (Zdraví 21, 2001)

V evropském region unarůstají rizikové faktory vedo ucí k por uchám d ušev

ního zdraví. Patří k nim nezaměstnanost, migrace, chudoba, politické převraty, napětí mezi etnickými skupinami, mezi specifickými skupinami v hlavních městech, nárůst počt ubezdomovců, samota, rozpad sociálních sítí, zne užívání návykových látek, deprivace a socioekonomický neklid. (Zdraví 21, 2001)

V Evropě existuje rozdíl mezi pojetím psychiatrické péče v jednotlivých

zemích. Mnoho zemí v západní Evropě snížilo počet lůžek a snaží se zajistit péči o lidi s duševní poruchou v místních komunitách, kde pacienti žijí a pracují. Naplňování tohoto záměr uje velmi obtížné z finančních a někdy i organizačních důvodů. Podobným směrem jde i Česká republika. Ideálním stavem by měla být podpora duševního zdraví a prevence duševních poruch v místní komunitě a léčení v blízkosti bydliště pacienta.

Duševní zdraví 17




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist