načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Psi celého světa -- Rádce pro správný výběr psa - Lea Smrčková; Martin Smrček

Psi celého světa -- Rádce pro správný výběr psa

Elektronická kniha: Psi celého světa -- Rádce pro správný výběr psa
Autor: ;

Uvažujete o tom, že si pořídíte psa? Nebo už psa máte a divíte se, že se nechová tak, jak jste očekávali? Moc se vám líbí nějaké plemeno, ale vy nevíte, jaké povahové rysy jsou pro ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  229
+
-
7,6
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 303
Rozměr: 25 cm
Úprava: barev. ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-3759-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Popis jednotlivých plemen psů rozdělených do deseti skupin podle třídění Mezinárodní kynologické federace.

Popis nakladatele

Uvažujete o tom, že si pořídíte psa? Nebo už psa máte a divíte se, že se nechová tak, jak jste očekávali? Moc se vám líbí nějaké plemeno, ale vy nevíte, jaké povahové rysy jsou pro ně typické? Nejste si jisti, jestli zrovna pes, na kterého máte spadeno, svým štěkáním nebude budit celý dům? Nebo zda vámi vybraného psího krasavce nebudete věčně honit po všech končinách? A na druhé straně, myslíte také na to, aby vybraný pes byl spokojený s vámi jako majitelem? Že uspokojíte jeho nároky? Kniha vám dá odpověď na tyto i mnoho dalších otázek spojených s chovem psa a především s výběrem toho správného do vaší rodiny. Spolehlivě vás provede všemi úskalími, která se skrývají za neuvěřitelně bohatou nabídkou dnešních plemen. Porovnává příbuzné skupiny psů, upozorňuje na to, co mají společného a v čem se liší. A váš výběr jistě usnadní, že většinu psů si můžete prohlédnout na fotografiích. (rádce pro správný výběr psa)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Lea a Martin Smrčkovi

RÁDCE PRO SPRÁVNÝ VÝBĚR PSA

PSI

CELÉHO

SVĚTA



Lea a Martin Smrčkovi

Rádce pRo SpRávný výběR pSa

pSi

ceLého

Světa


4

Lea a Martin Smrčkovi

PSI CELÉHO SVĚTA

Rádce pro správný výběr psa

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 4632. publikaci

Odpovědná redaktorka Danuše Martinová

Návrh obálky, grafi cká úprava a sazba Michal Dusil

Fotografi e na obálce a v knize Martin Smrček

Počet stran 304

První vydání, Praha 2012

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

© Grada Publishing, a. s., 2012

Cover Design © Michal Dusil, 2012

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-3759-1 (tištěná verze)

ISBN 978-80-247-7568-5 (elektronická verze ve formátu PDF)

ISBN 978-80-247-7569-2 (elektronická verze ve formátu ePUB)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena

v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné

užití této knihy bude trestně stíháno.


5

obSah

ÚvodeM ........................................................................................................................................7

Jak StaRá JSou PLeMena? .....................................................................................................9

1. ovčáčtí a honáčtí PSi .....................................................................................................10

Sekce 1: Ovčáčtí psi ...........................................................................................................................................................11

Sekce 2: Honáčtí psi (bez švýcarských salašnických psů) ....................................................................................28

2. Pinčové, kníRači, MoLoSSoidní a švýcaRští SaLašničtí PSi ...........................32

Sekce 1: Pinčové a knírači ...............................................................................................................................................33

1.1 Pinčové .......................................................................................................................................................................33

1.2 Knírači .........................................................................................................................................................................37

Sekce 2: Molossoidní psi .................................................................................................................................................46

2.1 Molossoidní psi typu mastifa ............................................................................................................................46

2.2 Molossoidní psi horského typu ........................................................................................................................62

Sekce 3: Švýcarští salašničtí psi .....................................................................................................................................72

3. teRiéři .....................................................................................................................................76

Sekce 1: Vysokonozí teriéři .............................................................................................................................................77

Sekce 2: Nízkonozí teriéři ................................................................................................................................................88

Sekce 3: Psi typu bulteriéra ............................................................................................................................................96

Sekce 4: Toy teriéři ..........................................................................................................................................................103

4. Jezevčíci ..............................................................................................................................108

5. šPicové a PRiMitivní PLeMena ...................................................................................114

Sekce 1: Severští saňoví psi .........................................................................................................................................115

Sekce 2: Severští lovečtí psi......................................................................................................................................... 124

Sekce 3: Severští hlídací a ovčáčtí psi ......................................................................................................................130

Sekce 4: Evropští špicové .............................................................................................................................................134

Sekce 5: Asijští špicové a příbuzná plemena ........................................................................................................138

Sekce 6: Primitivní plemena .......................................................................................................................................142

Sekce 7: Primitivní plemena k loveckému upotřebení...................................................................................... 142

Sekce 8: Primitivní lovečtí psi s ridžem na hřbetě ...............................................................................................142


6

6. honiči, baRváři a Příbuzná PLeMena ....................................................................150

Sekce 1: Honiči ..................................................................................................................................................................151

1.1 Velcí honiči .............................................................................................................................................................154

1.2 Středně velcí honiči ............................................................................................................................................158

1.3 Malí honiči.............................................................................................................................................................. 164

Sekce 2: Barváři................................................................................................................................................................ 172

Sekce 3: Příbuzná plemena (honičů) .......................................................................................................................175

7. ohaři ....................................................................................................................................178

Sekce 1: Kontinentální ohaři .......................................................................................................................................179

1.1 Ohaři typu braque ...............................................................................................................................................183

1.2 Ohaři typu španěl ................................................................................................................................................190

1.3 Ohaři typu grifon .................................................................................................................................................194

Sekce 2: Britští a irští ohaři ...........................................................................................................................................197

8. RetRívři, SLídiči a vodní PSi ........................................................................................208

Sekce 1: Retrívři (přinašeči) .........................................................................................................................................209

Sekce 2: Slídiči (španělé) ..............................................................................................................................................216

Sekce 3: Vodní psi ...........................................................................................................................................................222

9. SPoLečenSká PLeMena .................................................................................................228

Sekce 1: Bišonci a příbuzná plemena ......................................................................................................................229

Sekce 2: Pudlové .............................................................................................................................................................233

Sekce 3: Belgičtí grifonci (malá belgická plemena) ............................................................................................236

Sekce 4: Naháči ................................................................................................................................................................ 241

Sekce 5: Tibetská plemena ..........................................................................................................................................244

Sekce 6: Čivava ................................................................................................................................................................250

Sekce 7: Angličtí společenští španělé (kavalír a king Charles španěl) .........................................................256

Sekce 8: Japonský čin a pekinéz ................................................................................................................................260

Sekce 9: Kontinentální trpasličí španělé – papillon, phaléne a ruský toy ...................................................262

Sekce 10: Kromfohrländer ...........................................................................................................................................265

Sekce 11: Malá dogovitá plemena ...........................................................................................................................266

10. chRt i ...................................................................................................................................272

Sekce 1: Dlouhosrstí chrti (případně s třásněmi) ................................................................................................277

Sekce 2: Hrubosrstí chrti ..............................................................................................................................................283

Sekce 3: Krátkosrstí chrti ..............................................................................................................................................286

non Fci ....................................................................................................................................292

SeznaM LiteRatuRy ............................................................................................................296

ReJStřík ...................................................................................................................................298


7

Úvod

ÚvodeM

Po světě běhá neuvěřitelné množství psích plemen. Některá jsou známá téměř všude, další jsou rozšířena

převážně jen na jednom světadílu a některá dokonce jen v jedné zemi. K mnoha plemenům se hlásívšech

ny kynologické organizace, k jiným jen některé. A vedle toho pochopitelně existuje spousta psů, které sice

oficiální kynologie „úředně“ nezná, ale v některé oblasti se vyskytují zcela běžně a vykazují všechny znaky

samostatného plemene. Mnoho dalších psích plemen je v různých fázích vývoje – stále totiž na světěexistu

jí lidé, kteří se snaží vyšlechtit plemeno zcela nové nebo vzkřísit nějaké dávno zapomenuté. A aby tovšech

no nebylo už vůbec jednoduché – některá z prvně jmenované, zdánlivě bezproblémové skupiny plemen

oficiálně uznávaných už fakticky přestala existovat nebo přežívají jen v několika málo posledních jedincích.

Jak se v tom všem vyznat? Nejspíše tak, že se pokusíme je nějak roztřídit a seřadit. Pokusů oklasifika

ci psích plemen bylo samozřejmě mnoho, snažil se o ni svého času třeba už Carl Linné. Prováděly se podle

nejrůznějších kritérií – velikosti, užití, země původu, společných předků...

Dnes asi nejuznávanější a přinejmenším v Evropě nejrozšířenější je klasifikace plemen podle Fci(Fédé

ration Cynologique Internationale), tedy Mezinárodní kynologické organizace, kterou jsme se řídili také my.

FCI sdružuje 86 zemí a patří tak k největším a nejvýznamnějším kynologickým organizacím vůbec. Co se

čistokrevných psů týče, je nejvyšší kynologickou autoritou na světě. Někdy se přirovnává k jakémusi„psí

mu OSN“, protože i jejím cílem je zajišťovat co nejširší mezinárodní spolupráci mezi zeměmi a koordinovat

společný postup. Momentálně zaštiťuje 343 plemen psů; nejsou to sice všechna, která na světě existují, ale

rozhodně naprostá většina. Pro tato plemena vydává v součinnosti se zeměmi jejich původu tzv.standar

dy, tedy popisy ideálních představitelů jednotlivých plemen. Není to žádná formalita – právě díky nimzů

stávají plemena zachována v typické a jednotné podobě. Jednoduše řečeno – má-li kokršpaněl vypadat

jako kokršpaněl na celém světě, musí jejich chov všude probíhat podle společných, jasně daných pravidel

a jejich dodržování je nutno kontrolovat. Pokud by tomu tak nebylo, jednotlivá plemena by postupněztrá

cela svůj typický vzhled, v každé zemi by vypadala trochu jinak. Nejde o žádný hypotetický předpoklad –

třeba v případě jmenovaného kokršpaněla již k něčemu podobnému došlo, když samostatný vývoj „zavel

kou louží“, v USA, které na poli kynologickém fungují samostatně, vedl ke vzniku nového plemene zvaného

americký kokršpaněl.

FCI tedy zaručuje, aby k další atomizaci a štěpení plemen nedocházelo a aby zůstala zachována tatra

diční, kromě toho také (i prostřednictvím svých národních organizací v jednotlivých zemích) vystavujero

dokmeny, pořádá mezinárodní, evropské a světové výstavy psů a domluvila, že jednotlivé země sinavzá

jem mohou uznávat své průkazy původu („rodokmeny“) a rozhodčí.

Všechna plemena psů FCI rozděluje do 10 základních skupin. Při dělení se řídila především kritériem

užitkovosti, tedy k jakému účelu bylo které plemeno vyšlechtěno a používáno, ale přihlédla rovněž khle

disku vývojovému a v některých případech vzala v potaz i velikost. I když ani tato klasifikace nenídokona

lá a bylo by možné jí vytknout některá sporná rozhodnutí (například zařazení rhodeského ridžbeka adal

matina mezi honiče, samostatná sekce pro kromfohrländera a skupina pro jezevčíky apod.), v zásadě ji lze


PSI CELéHO SVěTA

8

považovat za solidní, přehlednou a hlavně praktickou. Zahrnuje všech 343 plemen, která v současnosti FCI

uznává, a rozděluje je do logických skupin, podle kterých jsou členěna do jednotlivých dnů na výstavách,

posuzována v rámci finálových soutěží, někdy i sdružována do klubů aj.

Lze se spolehnout na to, že klasifikace FCI obsahuje naprostou většinu dnes existujících plemen, sni

miž se může běžný český pejskař potkat na našich i mezinárodních výstavách. Chybí zde jen nověšlechtě

ná plemena česká, která sice po naší zemi pobíhají v poměrně hojných počtech, ale svého oficiálníhouzná

ní se z různých důvodů zatím nedočkala. O těch se zmíníme v samostatné kapitolce na závěr, stejně jako

o dalších u nás chovaných, i když FCI zatím neuznaných plemenech (NON FCI).

Naším přáním je, aby popis jednotlivých skupin podle FCI umožnil všem čtenářům, včetně obyčejných

milovníků psů a laických zájemců, udělat si komplexní představu o bohatství světa psích plemen v celé

jeho pestrosti a mnohotvárnosti a trochu lépe se v něm vyznat. Chceme jim poskytnout možnost nejen se

probírat jednotlivými plemeny jako v běžném atlase, ale také si prohlédnout najednou všechna příbuz­

ná plemena, porovnat si, co mají společného a v čem se liší, a především si uvědomit, k jakému účelu byla

ta nebo ona skupina psů původně stvořena a jaké to má důsledky pro současnost. Pokud se nám poda

ří alespoň trochu přispět k tomu, aby si lidé vybírali své psí kamarády uvážlivěji, nejen podle toho,kte

rý se jim líbí, ale s větší znalostí věci a při vědomí vývojových a historických souvislostí, budeme jakoau

toři spokojeni.

Lea a Martin Smrčkovi

Praha, leden 2011

Velký švýcarský pes


9

Úvod

Jak StaRá JSou PLeMena?

Lidé se často a pochopitelně ptají, kdy jednotlivá plemena vznikla. Odpověď na tuto jednoduchou otázku

však vůbec jednoduchá není. Pokud bychom přijali za svou tezi, že plemeno existuje až ve chvíli, kdy má

svůj všeobecně uznávaný standard a dokladovaný čistokrevný původ po několik generací zpět, dospěliby

chom k tomu, že většina dnes známých plemen není starší než nějakých 100, maximálně 120 či 130 let.Prá

vě do doby na přelomu 19. a 20. století spadá vznik prvních chovatelských klubů, zakládání plemenných

knih, počátek vystavování průkazů původu i organizování výstav coby respektovaných přehlídek psů na

základě jejich vzhledu. Každý, kdo se zajímá nejen o psy, ale i o historii nebo staré malířství, a navštívilně

kdy nějaký hrad, zámek nebo galerii s obrazy starých mistrů, si určitě všiml ještě něčeho. Na staletýchplát

nech je vyobrazena spousta psů, jež bychom bez mrknutí oka dokázali přiřadit když ne přímok některé

mu z dnes existujících plemen, tak bezpečně alespoň do skupiny. Týká se to především chrtů, kteří jako by

se za dlouhá staletí, ba tisíciletí téměř nezměnili, ale i loveckých psů, mezi nimiž znalec dokáže bezpečně

identifikovat barváře, ohaře nebo španěly. Vyobrazení chrtů se nalezla už v hrobkách ve starověkémEgyp

tě, a také v asyrských a řeckých, v neolitických sídlištích na mnoha místech světa zase byly objevenykos

terní zbytky trpasličích psů. Pokud je plemeno definováno jako

skupina chovaných zvířat s určitými stejnými vlastnostmi,kte

ré předává i na potomstvo, potom lze o plemenechbezpochy

by hovořit už v dávné minulosti, i když ještě nebyla vybave

na průkazem původu, zapisována do plemenných knih ani se

nemohla chlubit písemně přesně zakotveným standardem. Již

z  dob starých Římanů se dochovaly zprávy hovořící o psech

ovčáckých, válečných či domácích a také loveckých, jež se dále

dělili na ty, kteří loví nosem, a na ty, kteří se řídí převážnězra

kem (chrti). Mezi psy pracujícími u stád se zase odedávnarozli

šovali ti, kteří je měli hlídat a bránit, tj. dnešní pastevečtí psi, a ti,

jejichž úkolem bylo ovce a dobytek přímo ovládat, tedypřed

chůdci dnešních ovčáků. Z toho je patrné, že už tehdy bylyči

něny pokusy klasifikovat psy především podle způsobu jejich

pracovního využití do skupin ne nepodobných těm dnešním.

Psi v těchto skupinách plnili podobnou funkci a v důsledku

toho si byli většinou i do určité míry podobní velikostí, stavbou

těla a hlavně chováním a vlastnostmi. Dělení do skupin je tedy

mnohem původnější a přirozenější než mnohem pozdější vy

dělování jednotlivých plemen a jejich striktní oddělení, jehož

jsme svědky přibližně od druhé poloviny 19. století a jež dalo

základ moderní kynologii. Neapolský mastin


1

ov čáčtí

a honáčtí PSi

10

1

ov čáčtí

a honáčtí PSi


11

Sekce 1: Ovčáčtí psi

ovčáčtí

a honáčtí PSi

přehLed pLeMen

› austr alská kelpie

› australský ovčák

› bearded kolie

› beauceron

› belgický ovčák (tervueren, malinois,

groenendael, laekenois)

› bergamský ovčák

› bílý švýcarský ovčák

› bobtail

› border kolie

› briard

› ca de bestiar

› cao de serra de aires

› československý vlčák

› holandský ovčák

› chorvatský ovčák

› jihoruský ovčák

› katalánský ovčák

› kolie (skotský ovčák) dlouhosrstá

a krátkosrstá

› komondor

› kuvasz

› maremmansko-abruzský pastevecký pes

› mudi

› německý ovčák

› pikardský ovčák

› podhalaňský ovčák

› polský ovčák nížinný

› puli

› pumi

› pyrenejský ovčák

› Saarlosův vlčák

› schapendoes (holandský ovčácký pudl)

› slovenský čuvač

› šeltie

› šiperka

› velškorgi pembroke a cardigan

11

Sekce 1: Ovčáčtí psi

Docela symbolicky začínáme náš seriál o jednotli

vých skupinách plemen psů ovčáky. Vždyť právěov

čácká plemena ztělesňují v očích široké veřejnosti

prototyp „opravdového“ psa. Je to proto, že mnoho

jejich představitelů má vzhledem i velikostí blízko

k dávným předkům všech psů, k vlkům, a také proto,

že první skupina plemen dle klasifikace FCI zahrnu

je i nejpopulárnější psí plemeno na světě – němec

kého ovčáka.

nejen německý ovčák

Ne nadarmo je německý ovčák (u nás stále ještěve

směs nesprávně nazývaný „vlčák“) dlouhodobě nej

častěji chovaným a nejznámějším plemenem v Ev

ropě a zřejmě i na celém světě. Přes všechnu slávu je

však jen jedním z několika desítek dnes uznávaných

ovčáckých psů, tedy zdaleka ne jediným zástupcem.

Pastevectví patří k nejstarším formám země

dělství, mnohem starším než obdělávání půdy

a  pěstování rostlin. Poté, co člověk začal být nato

lik úspěšným pastevcem, že se mu stáda rozrůstala

pod rukama, přestával být schopen sám jekontro

lovat, a povolal si proto na pomoc psa. Zpočátku

mu čtyřnozí pomocníci pomáhali stáda především

hlídat a  chránit před divokými šelmami, později

se stády také pracovat. Ze strážců stád se vyvinuli

psi pastevečtí, o kterých bude řeč později, ze psů,

kteří měli za úkol se bezprostředně starat o svě

řená stáda a pracovat s nimi podle pokynů člově

ka, potom vznikli psi ovčáčtí. Ráno stádo vyháně

li na pastvu a večer zase zaháněli zpátky do ohrady,

přes den dohlíželi na to, aby se žádný kusnezatoubr />

PSI CELéHO SVěTA

12

lal daleko od stáda, a když už k tomu došlo, bylo

jejich povinností zbloudilou ovečku vyhledat apři

vést zpátky. Pokud to situace vyžadovala a člověk

zrovna nebyl nablízku, dokázali si poradit i sami,vět

šinou však těsně spolupracovali se svým „vůdcem“,

byli zvyklí ho pozorně sledovat a snažili se vyhovět

jeho pokynům.

doba ovčáků

Pravá doba pro ovčáky v Evropě nastala poté, co

byli téměř vyhubeni medvědi, vlci a rysové, vel

ká stáda se přestala krajinou přesouvat z místa na

místo a divoká, nespoutaná příroda na většině míst

ustoupila pečlivě obdělávaným polím a loukám.

Najednou už nebyli moc zapotřebí velcí, nebez

peční pastevečtí psi, samostatně a agresivněstře

žící stáda před čtyřnohými lupiči. Postupně jena

hradili menší, na lidi vázanější a ovladatelnější psi

s bystře vzpřímenýma ušima, kteří už za svousmeč

ku nepovažovali stádo, nýbrž ovčáka a jeho rodi

nu. Lovecké pudy neztratili, přesto je lidé dokáza

li usměrnit tak, že místo divoké zvěře ovčáci „lovili“

ovce – na povel a bez snahy své dílo završit strže

ním kořisti. Spokojili se jen s tím, že ovce či dobytek

před sebou hnali sice vášnivě, ale přesně podleza

dání svého pána. Jejich úkolem nebylo pobývat se

stádem o samotě a střežit ho jako jejichpředchůd

ci, těžcí a málo pohybliví pastevečtí psi. Měli s ním

pracovat a usměrňovat ho, hlídat, aby se žádná

ovečka nezatoulala, a když ano, přihnat ji zpět. To

vše pokud možno jemně a tiše, aby svěřená zvířata

nepoplašili či dokonce nezranili, a samozřejmě po

dle jasných pokynů „shora“, ale zároveň při zapojení

vlastní inteligence a kombinačních schopností. Ta

ková práce vyžadovala psy vyrovnané, soustředěné,

temperamentní, ale současně ovladatelné, učenlivé

a hlavně komunikativní.

nejlepší sp olupracovníci

Tohle všechno je třeba vědět, abychom pochopili,

proč jsou ovčáci dodnes právem považováni za psy

nejlépe spolupracující s člověkem.

I když bylo možné ovčácké psy využít k práci

se stády nejrůznějších domácích kopytníků, v pra

xi – jak už jejich název prozrazuje – nejčastěji obí

hali stáda ovcí. Pak tu však byli i specialisté na práci

s hovězím dobytkem: jednalo se vesměs o krátko

nohá zvířata, která se těsně u země dokázala lépe

vyhýbat tvrdým kravským kopytům. Existovali iov

čáci specializující se na pasení prasat, koz adokon

ce i domácí drůbeže, na severu Evropy bychomna

šli odborníky na práci se sobími stády, jinde zase

s jaky a dalšími pro nás exotickými zvířaty.

Byla to právě schopnost úzce spolupracovat

s  člověkem, jež ovčákům umožnila šťastně přežít

do dnešní doby, v níž se pasení dobytka stalo zval

né části záležitostí archaickou. Díky schopnosti ří-Australští ovčáci


13

Ovčáčtí psi

dit se pokyny člověka a operativně na ně reagovat

se ovčáci brzy uplatnili v mnoha dalších oblastech –

jako psi služební, policejní, vojenští i sportovní.

Co se vzhledu týče, většina majitelů se o něj

u  svých psů v minulosti nijak zvlášť nezajímala. Za

klínadlem a nejvyšším zákonem nebyla jako dnes

krása, ale pouze a jen výkon. V jeho jménu bylo

povoleno cokoliv: křížit mezi sebou psy jakéhoko

li vzhledu, zbarvení a velikosti, nemilosrdně utrácet

nejen nadpočetná štěňata, ale také starší psy, kteří

přestávali stíhat.

Pro většinu ovčáků je přesto typická relativně

jednotná stavba těla, které je lehké, štíhlé, s dlou

hými žebry. Právě ona se osvědčila jako ze všech

nejfunkčnější, umožňující nejrychlejší změny smě

ru při pohybu. Ovčáci jsou anatomicky stavěni na

klus, ale i na krátké spurty ve vysoké rychlosti.

Každé deko navíc, i kdyby zaviněné „jen“ pří

liš těžkými kostmi nebo výškou, bylo ovčákům při

práci na závadu. Délka srsti už může být různá,zá

visí na klimatu země původu i na místním terénu.

Zbarvení obecně sice nehrálo roli, ale ovčáci vět

šinou dávali přednost barevným psům, které bylo

možno na první pohled dobře rozeznat od vlků.Ni

koli však čistě bílým – tato barva byla vyhrazena

pro hlídače stád, tedy pastevecké psy pracujícípře

vážně v noci. Ovčáci byli spíše denní ptáci, a proto

bývali krásně barevní.

Odlišnosti mezi jednotlivými ovčáky lze přičíst

na vrub především vzájemné geografické izolova

nosti jednotlivých oblastí a nedostatku kontaktů

mezi nimi. Jestliže dnes téměř každá evropská země

má svého vlastního ovčáka (kromě klasických ovčá

ků německých existují také belgičtí, angličtí,holand

ští, francouzští atd.), je to důsledkem šikovného

podchycení těchto lokálních rázů z důvodůpřeváž

ně vlasteneckých a politických. Pro jednotlivé země

se stalo věcí prestiže nechávat si mezinárodněuzná

vat svá národní plemena, jimiž bylo možné se pak

chlubit jako součástí národního dědictví.

Od ovčáků se očekávalo, že se postarají o stáda

až tisícihlavá a že na pokyn dokážou dostat zvířa

Border kolie


PSI CELéHO SVěTA

14

ta přesně tam, kam je zapotřebí. Donucovací pro

středky k tomu používali nejrůznější – od slabého

chňapání přes štěkání až po lehké nárazy těla, ale

vše s nejvyšší opatrností, s citem, aby neublížili ani

svěřeným ovečkám, ani sobě.

Kromě toho byli odjakživa pokládáni i za takové

„děvečky pro všechno“, doma hlídali, hráli si s dětmi,

proháněli potkany... zkrátka dělali, co bylo potře

ba. Ze všech psů, kromě nejmenších společenských

psíků, od nichž se však žádné zvláštní výkonynevy

žadovaly, to byli v minulosti právě ovčáci, kteří byli

lidem nejblíž. A díky tomu jsou dodnes takoví, jací

jsou.

nejch ytřejší psi?

Ovčáci jsou totiž psi velmi učenliví, poslušní, vět

šinou nepříliš dominantní, hraví, do určité mírysa

mostatní, ne však tvrdohlaví a především s vysokou

pracovní inteligencí. Stejně jako jejich pradávní

předkové dokážou dobře a rychle zareagovat i na

nepatrné gesto, slovní pokyn nebo zapískání své

ho velitele. Ne nadarmo se v desítce nejinteligent

nějších plemen světa vyskytují hned tři ovčácká

plemena (a nádavkem jedno příbuzné honácké).

Border kolie podle všeobecné shody jednoznač

ně platí za nejchytřejšího psa na světě. Z dob, kdy

tito psi po celý rok proháněli stáda na širých past

vinách i horských loukách, si uchovali značnou

vytrvalost, nenáročnost na potravu, schopnost

pohybovat se lehce i v těžko schůdném terénu

a odolnost vůči nepřízni počasí. Proto jsou to právě

oni, koho nejčastěji využívají k pracovním účelům

ozbrojené složky, ale i řadoví zájemci o služební či

sportovní výcvik.

Mimořádnou roli u nich hraje úzká vazba na

člověka a včasná socializace. Jsou to psi, s nimiž

se MUSÍ pracovat, hrát si s nimi a cvičit je, pak jsou

ochotni pro svého člověka snést modré z nebe.Po

kud je však lidé „odloží“ někam do kotce nebo na

zahradu, ignorují je nebo se k nim chovají převážně

lhostejně, stáhnou se do sebe, stanou senedůvěři

vými, nepřátelskými, někdy až nebezpečnými.Bo

hužel zvláště tolik rozšířený německý ovčák nej

častěji doplácí na nevhodný přístup lidí, kteří ho

prostě vykážou někam na dvorek nebo na zahra

du „aby hlídal“, a víc si s ním hlavu nelámou. Není

divu, že toto plemeno potom figuruje jako jedno

z  těch, která nejčastěji napadají člověka. Je v tom

však nevinně. Ovčáci svým založením bytostněpo

třebují žít v nejtěsnější blízkosti člověka a bylistvo

řeni pro spolupráci s ním. Jejich temperament si

žádá výrazné pracovní uplatnění, přičemž nikde

není řečeno, že to musí být zrovna práce u poli

cie, u armády, případně u ovčího stáda. Pro ovčáka

znamená práce především plnění úkolů – a je už na

majiteli, aby vymyslel, jaké přesně to budou. Ovčák

bude klidně třeba chodit po zadních, válet sudy

nebo chytat létající talíře ve vzduchu, docházet za

nemocnými lidmi do nemocnice nebo vodit nevi

domé. Že jsou to věci nesouměřitelné? Pro nás jistě

ano. Pro ovčáky je však nejdůležitější, aby něcodě

lali. Cokoliv. Pak jsou to superpsi.

Z evr opy i z asie

Kromě již zmiňovaného německého ovčáka jsou

populární také ovčáci belgičtí či skotští – známé

kolie, jimž ale novodobí chovatelé změnili vzhled

do natolik apartní podoby, že by se v ní na pastvi

nách jen stěží uplatnili. Jejich dlouhá krásná srst by

se jim motala do trávy a bránila by v pohybu. Na

opak dodnes jsou zvláště na britských ostrovech

hojně využívány jejich vzdálené příbuzné, border

kolie. Jsou menší, méně efektní, ale o tovýkonněj

ší a – jak už bylo řečeno– nejinteligentnější. VAng

lii při závodech ovčáckých psů, které mimochodem

pravidelně přenáší televize a těší se nesmírné po

pularitě, border kolie nemají konkurenci. Na celém

světě pak jsou v posledních letech uznávány jako

bezkonkurenční psi pro agility, rychle se rozvíjející

psí sport trochu se podobající koňskému parkúru.

To všechno jsou tzv. evropští ovčáci, kteří mají

kromě společného evropského původu společné


15

Ovčáčtí psi

i mnohé exteriérové znaky – klínovitou hlavu sne

osrstěnou obličejovou částí, většinou vzpřímené

trojúhelníkové uši, uměřenou středně silnou kon

stituci i delší osrstěný ocas.

Kromě nich tvoří početnou skupinu i ovčáci

asijského původu, navazující na chundelaté tibet

ské ovčácké psy typem připomínající neušlechtilé

ho tibetského teriéra. Na první pohled je snadno

odlišíme podle osrstěné obličejové partie a dlou

hé chundelaté srsti, jíž je bohatě porostlé celé tělo.

Typickým příkladem jsou bobtail neboli staroang­

lický ovčák, francouzský ovčák briard či bear­

ded kolie, ale také polský ovčák nížinný (zvaný

pon) nebo puli. Všichni tito psi dostali od moder

ních chovatelů převážně ve druhé půli 19. století

do vínku atraktivní bohatou srst, která je však ve

směs připravila o možnost jejich původního uplat

nění a učinila z nich společenské a výstavní psy.Ne

platí to ovšem stoprocentně: s briardy se stále ještě

poměrně často setkáváme na kynologických cviči

štích a některá původní plemena z Pyrenejskéhopo

loostrova, například pyrenejští a katalánští ovčáci

nebo portugalský cao de Serra de aires, dodnes

pasou stáda ve své staré vlasti.

Celkově lze říci, že ovčáci jako skupina se doká

zali velmi dobře přizpůsobit požadavkům moderní

doby a skloubili v sobě v současnosti tolikpreferova

nou schopnost být dobrými společníky s vrozenou

houževnatostí a pracovitostí. Proto jsou ve své vět

šině dodnes hojně chovaní a celosvětově oblíbení.

Bearded kolie se štěnětem

+


PSI CELéHO SVěTA

Po

R

t

R

ét

PR

o

F

i

L

o

vého

PL

e

M

ene

16

německý ovčák

nekorunovaným králem

nejen ovčáků, ale vlastně

všech psů, je odedávna

německý ovčák. tajemství

jeho obrovské oblíbenosti

spočívá především ve

dvou kouzelných slůvcích

respektive vlastnostech. znějí:

učenlivost a ovladatelnost.

My lidé, i když to navenek

mnohdy popíráme, jsme totiž

většinou rádi, když nás někdo

poslouchá. a německý ovčák

jako by to věděl...

od ovcí do armády

Kde se vyžaduje největší poslušnost? Kde

se žádá schopnost co nejrychleji se naučit

nové věci a pak je vykonávat bez chyb?Pře

ce u  armády! Jak se ale někdejší pomocník

osamělých bačů do armády dostal? Jak se

z něho stal „voják“?

Legenda praví, že za to může náhoda,kte

rá jistého rytmistra poctivě sloužícího v ně

mecké císařské armádě zavála na vojenské

cvičení kamsi na venkov. Trochu se zde nu

dil, a tak se potuloval po okolí, přičemž narazil

na starého ovčáka, který překvapivě brilantně

ovládal svého psa a díky němu dokázalskvě

le manipulovat velkým stádem ovcí. „Vždyť

něco takového by se dalo výborně využít

i v naší armádě!“, blesklo prý hlavourytmis

tru Maxovi von Stephanitz, a napadlo hovy

zkoušet tyto psy pro vojenské a policejníúče

ly. A protože to byl muž činu, hned po návratu

z manévrů se začal po podobném psu pídit.

Podařilo se mu přímo od ovčáků zakoupitov

čáckého psa Hektora von Linksrhein, jehož už

v roce 1899 představil na výstavě psů v Ka

rlsruhe pod vznešeněji znějícím jménemHo

rand von Grafrath. Když s ním sklidil úspěch,

narychlo svolal hrstku Horandovýchobdivo

vatelů a založil Svaz pro německé ovčáky (SV).

Právě Horand byl zapsán do plemenné knihy

pod číslem jedna a od té doby se považuje za

praotce moderního německého ovčáka. To,

co dnes pokládáme za samozřejmost, se tedy

dost možná uskutečnilo díky geniálnímu ná

padu jednoho německého vojáka...

Moderní německý ovčák byl vyšlechtěn

ze středoněmeckého a jihoněmeckého rázu

ovčáckých psů, které tehdy existovaly, s pr

vořadým cílem získat služebního psa svloha

mi pro velké výkony.

dobrý pes nemůže mít špatnou

barvu

Stephanitz ostatní chovatele rychle přesvěd

čil, že nebudou usilovat o novou hvězdu výstav,

ba ani o chov co nejlepšího psa pro pasení ovcí.

Hned na počátku bylo jasně řečeno, že všem

půjde o všestranného pracovního psa využi

telného u armády, policie, případně při ochra

ně soukromého majetku. Vše ostatní – krása,


17

Ovčáčtí psi | Portrét profilového plemene


PSI CELéHO SVěTA

Po

R

t

R

ét

PR

o

F

i

L

o

vého

PL

e

M

ene

18

zbarvení, délka a typ srsti – měly mít až dru

hotný význam. Známá je Stephanitzova věta

„Dobrý pes nemůže mít špatnou barvu“, na

kterou bohužel pozdější chovatelé jako byza

pomněli. Vylučování z chovu kvůli nevhodné

barvě a nekonečné spory o to, jestli němec

ký ovčák může být například bílý, nakonec

vyústily v odštěpení a vytvoření novéhople

mene – bílého švýcarského ovčáka. Také ce

ločerní němečtí ovčáci, ač svého času velmi

oblíbení a jako možná varieta připouštění

i  současným standardem, se dnes nepova

žují za žádoucí. Podobně se dlouho smýšlelo

o dlouhosrstých německých ovčácích, kteří

údajně lehce promoknou, protože mají málo

podsady. Přitom v Německu je mají pastev

ci pracující přímo u stád dodnes ve značné

oblibě a chovají je pod názvemstaroněmec

ký ovčák. Nedávno však FCI přece jen vzala

dlouhosrstého německého ovčáka na milost.

Made in Germany

Poslušný, disciplinovaný a pracovitý německý

ovčák se nejprve stal jedničkou ve své vlastní

zemi. Není divu, vždyť jako by v sobě ideálně

ztělesňoval všechny dobré vlastnosti,připiso

vané německému národu – pilnost, pracovi

tost, spořádanost, důkladnost. Z neznámého

ovčáčka se během několika málo desetiletí

stal nejprve národní symbol, a posléze,zvláš

tě po první světové válce, i skvělý vývozníar

tikl „Made in Germany“, který přestál všech

ny krize. Navzdory tomu, že Německo, jehož

byl ztělesněním, prohrálo obě světové války

a netěšilo se zrovna velkým mezinárodním

sympatiím, si s neotřesitelnou jistotoudoká

zal získat a udržet své výsadní postavení.Za

čalo se dokonce říkat, že Němci svět dobýt

nedokázali, ale jejich německý ovčák ano.Od

haduje se, že ještě i dnes, při veškerém boo

mu jiných plemen, tvoří 80 až 90 % všechslu

žebních psů němečtí ovčáci, a jsou tak mezi

všemi ostatními služebními psy stále jas

nou jedničkou. A  Svaz pro německé ovčá

ky, jenž existuje dodnes, má více než 100 000

členů a je tak největším svazem chovatelůčis

tokrevných psů na světě. Odhaduje se, že jen

v Německu žije na 250 000 čistokrevnýchně

meckých ovčáků s průkazem původu a každý

rok je zde zapisováno dalších cca 20 000 ště

ňat. Světová unie spolků pro německé ovčáky

pak má neuvěřitelných téměř půl milionučle

nů v 73 zemích světa!

bude vším, čím chcete

K největším devizám německého ovčákapat

ří jeho přizpůsobivost a všestrannost. Dokáže

být přesně tím, čím si jeho pán přeje, aby byl

– obávaným obranářem užívaným zásahový

mi jednotkami v situacích, kdy bublají emo

ce a  i  mnoha lidem ujíždějí nervy, a  na dru

hé straně dobromyslným záchranářem, který

s vrtěním ocasu vyhledává raněné a  nalézá

pohřešované. Respektovaným hlídačem to

várních objektů a skladů, ale takémírumilov

ným, k lidem vstřícným, vyrovnaným vodicím

psem pomáhajícím nevidomým. Vrcholovým

sportovcem, specialistou stopařem čiobraná

řem, ale také spolehlivým rodinným psem,je

muž lze věřit. Německý ovčák – všestranný pomocník




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist