načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Prvopočáteční čtení a psaní - Martina Fasnerová

Prvopočáteční čtení a psaní

Elektronická kniha: Prvopočáteční čtení a psaní
Autor:

Renomovaná česká autorka nastiňuje problematiku didaktiky čtení a psaní a ukazuje, jakým způsobem a jak nejefektivněji elementární čtení a psaní začínající čtenáře naučit. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  288
+
-
9,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 282
Rozměr: 21 cm
Úprava: tran : ilustrace
Vydání: Vydání 1.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0289-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

České a anglické resumé

Popis nakladatele

Renomovaná česká autorka nastiňuje problematiku didaktiky čtení a psaní a ukazuje, jakým způsobem a jak nejefektivněji elementární čtení a psaní začínající čtenáře naučit. Monografii ocení zejména současní i budoucí pedagogové, ale také všichni, kteří se zajímají o úspěšný rozvoj svých dětí v oblasti čtenářské a písařské gramotnosti.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Martina Fasnerová - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

PEDAGOGIKA

Prvopočáteční

čtení a psaní

MARTINA FASNEROVÁ


KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Fasnerová, Martina

Prvopočáteční čtení a psaní / Martina Fasnerová. -- Vydání 1.

-- Praha : Grada, 2018. -- (Pedagogika)

České a anglické resumé

ISBN 978-80-271-0289-1 (brožováno)

373.2 * 373.3 * 811.162.3 * 37.016:028-028.31 * 37.016:003-028.31 *

003.03/.09 * 37.091.3 * 028.1 * 003 * 37.012 * (437.3) * (048.8)

- předškolní výchova

- základní vzdělávání

- čeština

- čtení

- psaní

- vyučovací metody

- čtenářská gramotnost

- písmo -- Česko -- 21. století

- pedagogický výzkum -- Česko -- 2016

- monografie

373.2/.3 - Předškolní a primární výchova a vzdělávání [22]


PEDAGOGIKA

Prvopočáteční

čtení a psaní

MARTINA FASNEROVÁ


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy

nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě

bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití

této knihy bude trestně stíháno. doc. PhDr. Martina Fasnerová, Ph.D. PRVOPOČÁTEČNÍ ČTENÍ A PSANÍ Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6801. publikaci Recenzenti: doc. PaedDr. Simoneta Babiaková, Ph.D. PhDr. Jitka Petrová, Ph.D. Odpovědný redaktor Zdeněk Kubín Sazba a zlom Vojtěch Kočí Návrh a zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 288 Vydání 1., 2018 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2018 Cover Illustration © Depositphotos / amelaxa ISBN 978-80-271-0977-7 (ePub) ISBN 978-80-271-0976-0 (pdf) ISBN 978-80-271-0289-1 (print)

——————————————— 5 ———

Obsah

Obsah

O autorce 9

Úvod 10

Vymezení pojmů 12

1. Vývoj písma 14

1.1 Předstupně písma 15

1.2 Písma starých národů 17

1.3 Vývoj latinského písma – latinky 19

1.4 Materiály k psaní 32

Shrnutí pro pedagogickou praxi 33

2. Písmo 21. století v České republice 35

2.1 Popis písemné předlohy jednotažného lineárního písma 37

2.2 Popis písemné předlohy Comenia Script 55

Shrnutí pro pedagogickou praxi 62

3. Prvopočáteční čtení a psaní v kontextu kurikula 66

3.1 Cíle základního vzdělávání 67

3.2 Průnik čtenářské gramotnosti a klíčových kompetencí 73

Shrnutí pro pedagogickou praxi 78

4. Historické metody ve výuce čtení a psaní 80

4.1 Metody prvopočátečního psaní 82

4.2 Metody ve výuce čtení 88

4.2.1 Metody analytické 89

4.2.2 Metody syntetické 93

4.2.3 Metoda analyticko-syntetická 100

Shrnutí pro pedagogickou praxi 101


——— 6 ———————————————

5. Aktuální výukové metody prvopočátečního čtení a psaní 103

(analyticko-syntetická metoda, globální metoda a genetická

metoda)

5.1 Analyticko-syntetická metoda 104

5.1.1 Jazyková příprava žáků na čtení 105

5.1.2 Slabičně-analytický způsob čtení 110

5.1.3 Plynulé čtení slov a textů 114 5.2 Psaní v rámci analyticko -syntetické metody 115

5.2.1 Období uvolňovacích cviků 116

5.2.2 Období nácviku vlastních grafémů 119

5.2.3 Období procvičování psaní textů 121

5.2.4 Pracovní a hygienické návyky při psaní 122

5.2.5 Správné držení psacího náčiní u praváků 124

5.2.6 Metodika psaní levou rukou 132 5.3 Globální metoda čtení a psaní v současném pojetí 136 5.4 Genetická metoda čtení a psaní v současném pojetí 138

Shrnutí pro pedagogickou praxi 146

6. Alternativní vyučovací metody prvopočátečního

čtení a psaní 147

6.1 Metoda Dobrého startu 147

6.2 Další náměty z alternativní pedagogiky 152

6.3 Metoda párového čtení 155

6.4 Metoda Sfumato 156

Shrnutí pro pedagogickou praxi 157

7. Primární psychologické aspekty ovlivňující nácvik

elementárního čtení a psaní 159

7.1 Psychologické základy čtení 159

7.2 Psychologické teorie základů učení

elementárního psaní a čtení ve výzkumu 163 7.3 Školní zralost a připravenost 168 7.4 Zápis do 1. třídy ZŠ 175

Shrnutí pro pedagogickou praxi 181

——————————————— 7 ———

Obsah

8. Přípravná třída 182

8.1 Obsah a cíle přípravné třídy 184

8.2 Organizační formy a metody práce přípravných tříd 187

Shrnutí pro pedagogickou praxi 191

9. Diagnostikování žáků v přípravné třídě 192

9.1 Rozvoj smyslového vnímání ve vztahu k úspěšnosti

ve škole 194

Shrnutí pro pedagogickou praxi 201

10. Čtenářská a písařská gramotnost jako cíl elementárního

čtení a psaní 203

10.1 Sledované pojmy v kontextu elementární čtenářské

gramotnosti 211

10.2 Strategie rozvíjející čtenářskou gramotnost 213

10.3 Další metody rozvíjející čtenářskou gramotnost 233

Shrnutí pro pedagogickou praxi 238

11. Podpora čtenářství a čtenářské gramotnosti z pohledu

pedagogů 240

11.1 Výsledky výzkumného šetření 243

11.2 Diskuse a závěry 254 Závěr 256 Shrnutí 258 Summary 259 Seznam pramenů a literatury 260 Internetové zdroje 277 Rejstřík 279

——————————————— 9 ———

O autorce

O autorce

Doc. PhDr. Martina Fasnerová, Ph.D., přednáší od roku 2007Didak

tiku elementárního čtení a  psaní na Pedagogické fakultě Univerzity

Palackého v Olomouci. Do jejího portfolia patří také práce se studenty

v oblasti pedagogických praxí u oboru učitelství pro 1. stupeň ZŠa vě

nuje se i výchově a vzdělávání mimořádně nadaných dětí v primární

škole. Na základní škole učila od roku 1990 do roku 2007, a to jak na

prvním, tak na druhém stupni. Má vystudované obory učitelství pro

1. stupeň ZŠ s rozšířenou hudební výchovou a český jazyk a literaturu

pro 2. stupeň ZŠ. Byla učitelkou-elementaristkou a ve svých publikacích

vychází zejména ze své pedagogické praxe na základní škole. V roce 2010

složila rigorózní zkoušku, získala titul PhDr. a ve stejném roce obhájila

i disertační práci a stala se doktorem filozofie v oboru pedagogika (Ph.D.).

V roce 2015 byla habilitována v oboru pedagogika na PdF UPv Olo

mouci. ——— 10 ——————————————— Úvod Předkládaná monografie Prvopočáteční čtení a psaní má svénezastupitelné místo v oborových didaktikách, kam patří. Zejména v aktuálním pojetí výuky elementárního čtení a  psaní, v  návaznosti na stávající kurikulum se jak studenti pedagogických fakult, tak i samotníučitelé-elementaristé stále častěji obrací na odborníky s otázkou, jak nejlépe a nejefektivněji naučit žáky v prvních třídách číst a psát. Elementární čtení a  psaní má v  současné době významný přesah také  do jiných disciplín, ale zejména se orientuje na splnění podmínek v souvislosti s rozvojem gramotnosti. Lze tedy konstatovat, že základním pojetím filozofie čtení a  psaní v  primárním vzdělávání je především položit základy čtenářské a písařské gramotnosti jako základní součásti všech ostatních gramotností.

Cílem předkládané monografie je nastínit problematiku didaktiky čtení a psaní v dnešní složité a na možnosti velmi bohaté době, jakým způsobem elementární čtení a psaní začínající čtenáře i písaře naučit. Jen pro psaní existují minimálně dvě písemné předlohy. Jedna upřednostňuje vázané písmo, druhá písmo nevázané. Záleží na učiteli, respektive řediteli školy, na zaměření školního vzdělávacího programu a zároveň na požadavku rodičů, kterou písemnou předlohu pro své začínající písaře upřednostní. V předkládané publikaci se danou problematikou poměrně podrobně zabýváme. Je však na učiteli-elementaristovi a jeho přesvědčení, aby vybral takovou předlohu pro nácvik psaní, která bude z jeho pohledu pro žáky ta nejlepší. Ovládání písemné komunikace je jednou z  podmínek písařské gramotnosti, bez které se v  současném civilizovaném a globálním pojetí výuky zcela určitě neobejdeme.

Písařská gramotnost je součástí čtenářské gramotnosti, i kdyžmusíme podotknout, že s tímto pojmem kurikulární dokument (RVP ZV) pracuje velmi marginálně. Přesto jsou čeští žáci testováni v mezinárodních výzkumných projektech PISA a PIRLS a jejich výsledky jsou

——————————————— 11 ———

Úvod

srovnávány s výsledky žáků z jiných zemí, a to zejména ve čtenářské

gramotnosti. Původní výsledky srovnávacích testů v počátcíchtestování byly pro české žáky poměrně neutěšené, v poslední době se však

situace stále zlepšuje. Je to možná i tím, že se v České republice objevuje

stále více projektů zaměřených na rozvoj čtenářské gramotnosti u žáků

s povinnou školní docházkou a zároveň dochází ke zvýšené podpoře

čtenářství v rámci výuky a vzdělávání na základních školách rozvíjené

nejen učiteli, ale také různými veřejně prospěšnými organizacemi.

V neposlední řadě je třeba zmínit i výukové metody, které mají pro efektivní nácvik elementárního čtení a psaní nepostradatelný význam. Právě otázkou výukových metod se zabývá předkládaná publikace, a to nejen těch metod, které používáme výhradně pro nácvik čtení a psaní, popřípadě metod alternativních, ale také celou řadou metod rozvíjejících čtenářskou a písařskou gramotnost žáků v primární škole.

Tato kniha mapuje i výzkumná šetření, a to v několika fázích. Nejenže odkazuje na závěry již proběhlých výzkumných šetření, která autorka realizovala během své dlouholeté pedagogické praxe, jako jsou například rychlost písma nebo význam nové písemné předlohy Comenia Script, ale seznamuje také s  výsledky posledního výzkumného šetření, jež bylo realizováno v roce 2016 a týkalo se čtenářských kompetencí dětí a žáků v primárním a preprimárním vzdělávání z pohledu pedagogů mateřských a základních škol.

Odborná publikace je určena převážně studentům pedagogických fakult, ale také všem, kteří se zajímají o  nácvik elementárního čtení a psaní v současném pojetí v českém prostředí.

autorka


——— 12 ———————————————

Vymezení pojmů

Čtenářská gramotnost – komplex vědomostí a dovedností jedince, které

mu umožňují zacházet s  písemnými texty běžně se vyskytujícími

v životní praxi (např. železniční jízdní řád, návod k užívání léků...).

Jde o dovednosti nejen čtenářské, tj. umět texty přečíst a rozumět jim,

ale také dovednosti vyhledávat, zpracovávat, srovnávat informace

obsažené v textu, reprodukovat obsah textu aj. (Průcha, Walterová,

Mareš, 2009, s. 42). Čtení – druh řečové činnosti spočívající ve vizuální recepci znaků

(slov, vět, jazykových symbolů), jež jsou podnětem promyšlenkovou činnost (porozumění významu znaků). Proces čtení zahrnuje

několik fází, jejichž výsledkem má ideálně být porozumění čtenému

textu a vnitřní zpracování příslušné informace (Průcha, Walterová,

Mareš, 2009, s. 34). Foném – nejmenší funkční jazyková jednotka, která rozlišuje význam

slova; ve fonologickém systému má rozlišovací platnost (Lotko,

2000, s. 36). Funkční gramotnost – vybavenost člověka pro realizaci různých aktivit

potřebných pro život v současné civilizaci. Je to gramotnost v oblasti

literární, dokumentové a numerické, například dovednost nejen číst,

ale také chápat složitější texty, vyplnit formulář, rozumět grafům,

tabulkám a podobně (Průcha, Walterová, Mareš, 2009, s. 67). Grafém – základní jednotka grafické soustavy jazyka (Lotko, 2000, s. 42). Gramotnost – dovednost jedince číst, psát a počítat; získávána obvykle

v počátečních ročnících školní docházky. V tomto smyslu jdeo „základní gramotnost“, která je předpokladem jak dalšího vzdělávání,

tak celkového uplatnění jedince ve společnosti (Průcha, Walterová,

Mareš, 2009, s. 85). Ideografie – „ideografie je psaní pomocí ideogramů“ (Kraus, 2008, s. 335).

——————————————— 13 ———

Vymezení pojmů

Ideogram – znak pro určitý pojem mající konvencí ustálenou podobu

obrázku; ideogramy jsou komplexní znaky pro pojmy zahrnující

slabičné a abecední znaky (Kraus, 2008, s. 335). Koruptely – porušené místo v  textu, zpravidla rukopisném (Kraus,

2008, s. 446). Paleografie – pomocná historická věda, která se zabývá správnýmzařazováním místních a chronologických písemných památek a také

jejich správným čtením (Kraus, 2008, s. 587). Paměť – soubor psychických procesů, umožňující vštípení (zapamatování), uchování, vybavení vjemů, poznatků, pohybů, zkušeností

(Průcha, Walterová, Mareš, 2009, s. 152). Percepce (vnímání) – proces získávání a  zpracovávání podnětů, informací, které neustále přicházejí jak z  okolního, tak vnitřního

světa daného člověka. Vnímání není záležitostí jen smyslů, ale také

kognitivních a  motivačních procesů, vlivu sociálního prostředí,

výcviku (Průcha, Walterová, Mareš, 2009, s. 273). Zraková a sluchová percepce. Piktografie – způsob psaní pomocí piktografů, tzv. obrázkové písmo

(Kraus, 2008, s. 621). Piktogram – grafický znak znázorňující sdělení obrazem, jehožpodoba a čtení nejsou pevně stanoveny, neváží se na určitý jazyk (např.

dopravní značka) (Kraus, 2008, s. 587). V  této souvislosti se při

podrobném zkoumání dané problematiky můžeme setkat i  s pojmem „ideogram“. Psaní – písemné zaznamenávání něčeho, být znalý písma, mít ve škole

hodinu psaní (Slovník spisovné češtiny, 2009, s. 341). ——— 14 ——————————————— 1. Vývoj písma O písmu se dá zcela jednoznačně konstatovat, že patří mezinejvýznamnější lidské výtvory a vynálezy. Prostřednictvím písemných památek se dozvídáme o historii již zaniklých národů a dodnes jsme v úžasu nad tím, jaké materiály a prostředky dokázali lidé v dobách minulých použít, aby zaznamenali své myšlenky, zkušenosti a vynálezy, které již tenkrát chtěli uchovat a předat následujícím generacím. Od prvopočátku, kdy písmo vzniklo k lidské potřebě, bylo přínosné jen pro ty, kteří hodokázali zpětně přečíst. Z těchto důvodů vznikalo písmo mnohých národů izolovaně, bez jakékoliv návaznosti a pro cizince bylo neidentifikovatelné. Již v historii se tedy setkáváme se spojením dvou pojmů – čtení a psaní. Jedná se o  dvě lidské dovednosti, které nelze od sebe oddělit, neboť každá samostatně by pro lidstvo neměla žádný význam. Uvědomme si, jak dlouho trvalo rozluštění egyptských hieroglyfů, přičemž některé druhy písma nejsou rozluštěny dodnes.

Čtení a psaní řadíme mezi verbální komunikační prostředky.I zvířata dokáží mezi sebou komunikovat, čtení a  psaní je však výsadou a  jedinečností lidské společnosti. Prostřednictvím písma se mohou lidé dorozumívat na dálku bez ohledu na časová pásma a vliveminformačních technologií vyřeší spoustu povinností ve velmi krátkém čase. V současné době bychom se bez písma neobešli.

E. Chalupný (1921) označuje písmo jako záznam řeči, který je spjat s obrazovým záznamem. Každé písmo je spojeno s konkrétní znalostí řeči. Lze konstatovat, že ani obrázkové písmo nebo písmo primitivních a předhistorických národů nelze číst bez znalosti jazyka. Písmo jesoučástí kultury národa a uchovává jazyky, které již dávno vymřely nebo zanikly. V současnosti je písmo prostředkem, jenž nám umožňuje se o těchto civilizacích dozvědět více. (Fasnerová, 2014)

V této kapitole bychom chtěli ukázat, jak se písmo po tisíciletívyvíjelo a jak ovlivňovalo i dnešní písemné předlohy, které v současné době

——————————————— 15 ———

Vývoj písma

nabízíme začínajícím písařům. Veškeré inovativní prvky, s  nimiž se

dnes setkáváme v oblasti písemných předloh, jsou ukotveny v historii.

Nabízíme velmi stručný vývoj písemnictví různých národů, ale více se

zaměříme na vývoj latinského písma, tedy latinky, který je velmipodstatný pro vznik a vývoj českého písemnictví s výhledem do dnešní doby.

1.1 Předstupně písma

Před vznikem písma se lidé dorozumívali vlastními artikulovanými

i neartikulovanými zvuky. Na dálku často používali i signály. Ty byly:

y zvukové – pomocí hudebních nástrojů;

y optické – oheň, dým, pohyby předmětů;

y věcné – listí, tráva, hůlky, řetězce mušlí, kamínky.

Lidé potřebovali různé písemné záznamy trvalejšího charakteru –

k ochraně svého majetku například cejchy. V této souvislosti hovoříme

o vlastnických značkách. Majitelé chovající dobytek měli potřebu

označovat své kusy stáda. Tento způsob se vyskytl u  mnoha národů

v Evropě a Asii. Do kůže nebo rohů zvířat se vypalovaly rozžhavenou

tyčí drobné obrazce ve formě kruhů, kalichu, kříže, ostruhy nebo srdce.

(Pečírka, 1979; Krupa, Genzor, 1989)

Kromě vlastnických značek byly dalším předstupněm písma tzv. vru- bové hůlky. Sloužily výhradně k  evidenci věcí určených k  zápůjčce. Do  hůlky byly vyryty vroubky s  přesným počtem zapůjčených věcí. Hůlka se poté rozštípla napůl a věřitel i dlužník obdrželi stejnou část záznamu, která posléze vylučovala nesrovnalosti a spory v počtupůjčených věcí. Vrubovka se využívala také k záznamu počtu dobytka pro daňové úředníky. (Čapka, Santlerová, 1994)

Vrubová hůlka sloužila i k předávání signálů a ke zpravodajským účelům. Vlastník hole měl rozšiřovat ve svém okolí různé důležité zprávy (např. začátek války, svatbu, pohřeb atd.). V Austrálii se ještě ve třicátých

+ ——— 16 ——————————————— letech minulého století vědci setkali s těmito holemi v 87 australských osadách. (Jean, 1994)

U  Inků a  Číňanů nacházíme tzv. uzlové značky. Číňané je pletli z rákosu a přivazovali na ně uzly ze třtiny. Sloužily k zaznamenávání číselných údajů. Inkové používali složitější systém uzlového písma. Na území Bolívie a Ekvádoru se kromě jiných památek našly šňůry s uzly. Jednalo se o písmo nazývané kipu. Jedna ze šňůr byla hlavní a na ni se navazovaly šňůry vedlejší. Význam určovala délka umístění. Zaznamenávala však jen číselné údaje. Hlavní šňůra označovala předměty, vedlejší pak jejich množství. Tyto záznamy svědčily o znalosti desítkové soustavy těchto národů. Uzlové písmo našli etnografové také u obyvatel Šalamounových ostrovů. (Fasnerová, 2014) Obrázkové písmo Postupně se přecházelo ke  skalním kresbám, jak to potvrzují nálezy maleb v jeskyni Altamira, které byly objeveny v roce 1879 (Pečírka, 1979). Hovoříme o nálezech obrázků z prehistorické doby. Člověk zachycoval své zážitky a zkušenosti a vyjadřoval své city a myšlenky. Je možné je nazvat obrázkovým (piktografickým) písmem. Obrázkovým písmem se zabývá nauka zvaná piktografie. Soustavou grafických symbolů neboli piktogramů se už daly vyjadřovat i složitější myšlenky.

Piktografii potřebujeme dodnes a využíváme ji například v podobě dopravních značek, lebky se zkříženými hnáty pro označení jedů atd. V současnosti jsou piktogramy využívány na jiném stupni svého vývoje. Pojmové písmo Z obrázkového písma se vyvinulo písmo slovní – ideografické pojmové písmo. Obrazový znak splynul se svým slovním významem. Jestliže byly známé znaky vhodně spojeny, mohly při správném seřazení a množství vyjadřovat i přepis každé myšlenky. Například kotouč neznázorňoval pouze slunce, ale všechna nebeská tělesa. Dvě nohy neoznačovaly jen končetiny, ale zároveň vyjadřovaly chůzi. Ani pojmové písmo senevztahovalo k určitému jazyku. Lze ho číst v různých jazycích. Z obrázkového a pojmového písma se postupem času vyvinulo písmo slovní a slabičné.

——————————————— 17 ———

Vývoj písma

Slovní a slabičné písmo

Dalším dlouhodobým vývojem vzniklo písmo hláskové –fonografic

ké. Znaky obrázkového a pojmového písma splynuly nejen se slovním

významem, ale i s jeho zvukovou složkou. Spojením těchto dvou složek

začaly znaky představovat určitou kratší nebo delší řadu hlásek. (Pečírka,

1979) Příkladem je například písmo starého Egypta. Většina odborníků

hledá v egyptském písmu prakořeny našeho písma. Důkazem toho jsou

tzv. hieroglyfy. Podrobněji se o tomto zmíníme u písma starých národů.

Počáteční hlásky byly řazeny za sebou tak, že nedávaly dohromady

žádané slovo. Takový způsob zapisování vyžadoval analýzu, neboť bylo

nutné rozkládat slova na jednotlivé hlásky. Psaní slov pomocí úvodních

hlásek představovaných znaky se nazývá akrofonie. (Kraus, 2008, s. 34)

1.2 Písma starých národů

Písma nevznikala najednou na jediném místě, ale utvářela se paralelně

nezávisle na sobě v  mnoha zemích (Čína, Mezopotámie, Egypt). Za

nejstarší se považuje tzv. písmo obrázkové, které vzniklo na přelomu

4.  a 3. tisíciletí př. n. l. v Mezopotámii a jehož zakladateli byli Sumerové.

Hovoříme tedy o tzv. sumerském nebo klínovém písmu. Jednotlivéob

rázky – znaky – představovaly konkrétní předměty. Vzhledem k tomu, že

se znaky daly kombinovat, a písmo se tedy vyvíjelo, hovoříme o přeměně

piktogramů v ideogramy. Piktogramy i ideogramy měly svou fonetickou

hodnotu. Počet znaků v sumerštině se odhaduje na 1 500. V sumerštině

se vyskytovaly jednoslabičné slovní kořeny, a z toho důvodu, jak uvádí

autoři Pečírka (1979), Pavlát (1988) a  Jean (1994), bylo možné použít

téhož znaku jak pro určitý pojem, tak pro zvukovou podobu určitésla

biky. Sumerské obrázkové písmo se tak pozvolna měnilo v písmo slovní

a dále v kombinaci písma slovního a slabičného, podle jejich postavení ve

větě. Tyto znaky byly vryty do hliněných tabulek rákosovým pisátkem

seříznutým do tvaru trojúhelníku, takže lze konstatovat, že vrypy byly

klínovitého tvaru. Proto hovoříme o klínovém písmu.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist