načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Prvních 365 dní v životě dítěte -- Psychomotorický vývoj kojence - Theodor Hellbrügge; Ladislav Šoltés; Alexandra Archalousová; Denisa Ilenčíková

Prvních 365 dní v životě dítěte -- Psychomotorický vývoj kojence

Elektronická kniha: Prvních 365 dní v životě dítěte
Autor: Theodor Hellbrügge; Ladislav Šoltés; Alexandra Archalousová; Denisa Ilenčíková
Podnázev: Psychomotorický vývoj kojence

Ojedinělá a didakticky velmi cenná publikace dokumentující psychomotorický vývoj dítěte v prvním roce života. Původní publikace byla přeložena v 36 zemích světa. Předkládaná ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  89
+
-
3
bo za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2010
Počet stran: 168
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Senzorické a motorické funkce. Emoce. Vůle
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2010
ISBN: 978-80-247-3457-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Ojedinělá a didakticky velmi cenná publikace dokumentující psychomotorický vývoj dítěte v prvním roce života. Původní publikace byla přeložena v 36 zemích světa. Předkládaná publikace obsahuje nový komentář ke zcela unikátním fotografiím znázorňujícím psychomotorický vývoj dítěte v nejdůležitějším období jeho vývoje a text je doplněn o nové poznatky. (psychomotorický vývoj kojence)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Theodor Hellbrügge; Ladislav Šoltés; Alexandra Archalousová; Denisa Ilenčíková - další tituly autora:
Standardizovaná terminologie pro ošetřovatelskou diagnózu Standardizovaná terminologie pro ošetřovatelskou diagnózu
Ošetřovatelská diagnostika v práci sestry Ošetřovatelská diagnostika v práci sestry
 (e-book)
Standardizovaná terminologie pro ošetřovatelskou diagnózu Standardizovaná terminologie pro ošetřovatelskou diagnózu
 (e-book)
Ošetřovatelská diagnostika v práci sestry Ošetřovatelská diagnostika v práci sestry
 (e-book)
Slnko nad horami Slnko nad horami
Slnko nad horami Slnko nad horami
 
K elektronické knize "Prvních 365 dní v životě dítěte -- Psychomotorický vývoj kojence" doporučujeme také:
 (e-book)
Zdravotnická dokumentace v praxi Zdravotnická dokumentace v praxi
 (e-book)
Lege artis v medicíně Lege artis v medicíně
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

prof. Dr. Dr.h.c. Theodor Hellbrügge, prof. MUDr. Ladislav Šoltés, DrSc., dr.h.c.,

doc. PhDr. Alexandra Archalousová, Ph.D., MUDr. Denisa Ilenčíková, PhD.

Prvních ͵͸ͷ dní v životě dítěte

Psychomotorický vývoj kojence

Recenze:

Prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc., dr.h.c.

Doc. MUDr. Michal Hladík, Ph.D.

© Grada Publishing, a.s., ʹͲͳͲ

Cover Photo © fotobanka allphoto, ʹͲͳͲ

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu ʹʹ, Praha ͹

jako svou Ͷͳͷͻ. publikaci

Odpovědná redaktorka Mgr. Dana Polívková

Sazba a zlom Antonín Plicka

Obrazová dokumentace Theodor Hellbrügge

Počet stran ͳ͸ ͅ

ͳ. vydání, Praha ʹͲͳͲ

Vytiskla Tiskárna PROTISK, s.r.o., České Budějovice

Názvy produktů, fi rem apod. použité v této knize mohou být ochrannými známkami nebo regist

rovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno.

Postupy a příklady v knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou

sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory

ani pro nakladatelství žádné právní důsledky.

Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její část nesmějí být žádným způsobem reprodukovány,

ukládány či rozšiřovány bez písemného souhlasu nakladatelství.

ISBN ͻ͹ ͅ- ͅͲ-ʹͶ͹-͵Ͷͷ͹-͸


ͷ

Obsah Předmluva redakce ............................................................................ ͹

Předmluva .......................................................................................... ͻ

Co je třeba vědět o vývoji dítěte, o jeho vývojových poruchách a včasné péči .................................................................. ͳͳ

Jaké schopnosti má kojenec v jednotlivých měsících života

a jak se přitom chová ....................................................................... ʹ͹

Novorozenec .............................................................................. ʹͻ

ͳ. měsíc ....................................................................................... ͵͹

ʹ. měsíc ....................................................................................... Ͷ͹

͵. měsíc ....................................................................................... ͷͷ

Ͷ. měsíc ....................................................................................... ͸ͷ

ͷ. měsíc ....................................................................................... ͹ͷ

͸. měsíc ....................................................................................... ͅͳ

͹. měsíc ....................................................................................... ͅͻ

ͅ. měsíc ....................................................................................... ͻͻ

ͻ. měsíc ..................................................................................... ͳͲͻ

ͳͲ. měsíc ................................................................................... ͳͳͻ

ͳͳ. měsíc ................................................................................... ͳ͵ͳ

ͳʹ. měsíc ................................................................................... ͳͶ͵

Jak se vyvíjejí nejdůležitější funkce u kojence ............................. ͳͷͳ

Vývoj lezení ............................................................................... ͳͷ͵

Vývoj sezení .............................................................................. ͳͷͷ

Vývoj chůze ............................................................................... ͳͷ͹

Vývoj uchopování ..................................................................... ͳͷͻ


͸

Vývoj percepce (schopnost vnímání a chápání) .............................................. ͳ͸ͳ

Vývoj sociálního chování ................................................................................... ͳ͸͵

Vývoj zvukových projevů .................................................................................. ͳ͸ͷ

Vývoj porozumění řeči ...................................................................................... ͳ͸͹

Rejstřík ..................................................................................................................... ͳ͸ ͅ


͹

Předmluva redakce Předkládáme vám aktualizovanou verzi ojedinělé a didakticky ceněné publikace dokumentující psychomotorický vývoj dítěte v prvním roce života, který je z mnoha pohledů mimořádně důležitý pro celý další vývoj jedince.

Původní publikace prof. T. Hellbrüggeho byla velmi úspěšná a byla vydána ve 36 zemích světa. Obrazová dokumentace, ač ze 60. let minulého století, je však nadčasová a neztratila nic ze své aktuálnosti. Ovšem vývoj všech vědních oborů šel nezadržitelně kupředu, proto bylo nutné aktualizovat textovou část.

S laskavým svolením prof. Hellbrüggeho, jeho přátel a dalších odborníků jsme se tedy rozhodli vydat knihu znovu. Vznikla tak zcela moderní verze této originální a úspěšné publikace, která ukazuje vývoj dítěte v období největších změn jeho života.



ͻ

Předmluva

Předkládáme české odborné i laické veřejnosti známou publikaci

prof. Theodora Hellbrűggeho z Mnichova. Profesor Hellbrügge pa

tří ke světoznámým osobnostem s desítkami čestných doktorátů,

které mu udělily nejznámější evropské univerzity, mezi jinými i naše

Masarykova univerzita v Brně a Univerzita Karlova v Praze. Celý

svůj profesionální život se jako dětský lékař a profesor Mnichovské

univerzity věnoval dětem, zejména handicapovaným. Je zakladate

lem a budovatelem sociální pediatrie v Německu. Vybudoval známé

Dětské centrum v Mnichově jako výukovou základnu pro integrova

nou výchovu a vzdělávání dětí s tělesným, smyslovým, mentálním

i sociálním postižením. Toto centrum, které vydatně sponzoroval jím

založenou nadací Action Sonnenschein Internation, se stalo mode

lem pro desítky podobných po celém světě. V teoretické a zejména

v praktické oblasti prosazoval včasnou rehabilitaci a význam rodiny,

a to zejména matky v tělesném, duševním a sociálním vývoji dítěte.

Navazoval na naše odborníky, jako byli prof. Matějček, Langmajer,

Dunovský v analýze negativních důsledků vnucené kolektivní výchovy

na děti a jejich rodiny po dobu naší totalitní minulosti. Ujal se našich

odborníků prof. Vojty a manželů Papouškových a po jejich emigraci

pro ně v Mnichově vytvořil mimořádně propracované podmínky pro

vědecký rozvoj. Zvlášť podporoval vývojovou rehabilitaci postižených

dětí, ať už k postižení došlo v průběhu gravidity, během porodu nebo

po něm. Zásadou prof. Hellbrűggeho bylo, že nejlepším rehabilitač

ním pracovníkem je matka dítěte, jestliže ji to naučíme a správně ji

motivujeme.

I tato mimořádně názorná publikace, která vyšla ve více než 30 ja

zycích, dává možnost zdravotníkům, matkám ale i studentům názorně

sledovat vývoj funkcí dítěte v průběhu prvního roku života a včas od


Prvních 365 dní v životě dítěte

ͳͲ

halit jeho poruchy. Stane se nenahraditelnou pomůckou pro všechny, zejména pro

studenty a rodiče.

Vyjadřujeme vděčnost nakladatelství Grada za ochotu a vstřícnost pro české vy

dání této publikace.

prof. MUDr. Ladislav Šoltés, DrSc., dr.h.c.


ͳͳ

Co je třeba vědět o vývoji dítěte, o jeho vývojových poruchách a včasné péči Jedinečnost lidského života je zřejmá každému už při porodu. Porod je jen úsekem procesu zvaného vývoj, který začíná spojením otcovské spermie a mateřského vajíčka a končí po narození pohlavní zralostí mladého člověka. Základní etapy vývinu Vývin všech vyšších organizmů a zvlášť člověka je velmi komplikovaný. Skládá se z dvou základních procesů: růstu a diferenciace. Oplodněná buňka se začíná z neznámého důvodu dělit. Dělí se znovu a znovu, čímž vznikají miliony a miliardy buněk. Tyto buňky rostou, zvětšují se a vytvářejí tkáně. Tento proces nazýváme růst. V jeho průběhu se tělesná hmota rychleji tvoří a odbourává.

Ale už brzy se určité skupiny buněk vydají odlišnou cestou. Začínají se specializovat a vytvářet základy různých tělesných orgánů a systémů. Touto diferencí se dají jednotlivé buňkové útvary těla vždy zřetelněji rozlišovat. Tento proces nazýváme diferenciací.

Mezi procesem růstu a procesem diferenciace existuje úzký vztah. Růst vždy způsobuje a podporuje diferenciaci, ale naopak postupující diferenciace růst zpomaluje. Růst a diferenciace přitom nejsou dva rozdílné, navzájem nezávislé procesy.

Dítě se liší od dospělého zejména plynulostí růstu. Z růstu a jeho tempa je možno stanovit stupeň vývoje. V raných stadiích probíhá růst rychleji než v pozdějších stadiích. Když všechny orgány dosáhnou svého konečného stavu, to znamená, že jsou úplně vyvinuté pro svoje speciální úlohy, končí růst a dětství je ukončené. To je případ pohlavní zralosti, kdy na závěr pohlavní buňky dozrají natolik, že mladý člověk může sám zplodit nový lidský život.


Prvních 365 dní v životě dítěte

ͳʹ

O síle genetické informace, která způsobuje, že z jedné oplozené buňky vznikne lidský jedinec, víme velmi málo. Neznáme přesné mechanizmy a příčiny růstu a vývoje organizmu z jediné oplozené buňky a nevíme, proč se tak dlouho vývoj diferencuje a specializuje – až do jeho ukončení. Avšak jisté je, že celý vývoj dítěte je determinovaný už v momentě oplodnění a že dítě tak dědí fyzické a psychické vlastnosti otce i matky a dalších předků. Geny a vývoj dítěte V okamžiku oplodnění ženského vajíčka začíná nový lidský život. Oba rodiče dávají novému potomkovi do vínku to nejlepší z toho, co se dosud osvědčilo evolucí. Soubor informací předávají svým dětem ve formě chromozomů a genů. Ty představují celý potenciál daností, vlastností a schopností, kterými je rostoucí dítě vyzbrojené, aby mohlo ve světě fyzicky i psychicky obstát. Dítě se od momentu spojení vajíčka se spermií neustále a plynule vyvíjí. Vědecké objevy v genetice poukazují na to, že už několik hodin po oplodnění začíná tvorba chromozomů dítěte, a to s jeho specifi ckými, individuálními znaky a jedinečnými vlastnostmi. Chromozomy se nacházejí v jádře nově vzniklé buňky a jsou za normálních okolností neviditelné. Pod mikroskopem jsou vidět jen během dělení buňky, když hrubnou, zkracují a spiralizují se. Jsou tvořeny molekulami proteinů, okolo kterých se ovíjí DNA (deoxyribonukleová kyselina). Molekula DNA se skládá ze dvou vláken tvořených opakujícími se páry chemických částic, které jsou mezi sebou spojené tak, aby vytvářely mostíky podobné příčkám na žebříku.

Spirálovitě stočená dvouvláknová molekula DNA má potom po namotání na pomocné bílkoviny tvar písmene X.

Obrázek představuje 23 párů chromozomů, které se nacházejí v každé zdravé buňce dítěte. U děvčat a chlapců se nachází 22 stejných chromozomů, jen 23. chromozom určuje pohlaví dítěte: děvčata mají dva X chromozomy a chlapci jeden X a jeden Y chromozom.

Každá tělesná buňka dítěte má 46 chromozomů, 23 od otcovské a 23 od mateřské pohlavní buňky. Před každým dělením buňky rostoucího dítěte se chromozomy zdvojnásobí, aby každá nová buňka obsahovala kompletní a identickou informaci.

V protikladu s ostatními tělesnými buňkami mají vajíčka u děvčat a spermie u chlapců jen poloviční počet chromozomů, tj. 23. V čase pohlavní zralosti mužů poskytnou mladí jedinci pohlavní buňky pro splynutí a vytvoření oplodněné buňky

s novou jedinečnou sadou 46 chromozomů. Náhodné přeskupení částí chromo

zomů zabezpečí, že se na Zemi nemůže vyskytnout identická bytost. Možnost

variací dědičných dispozicí je tak vysoká, že i jednovaječná dvojčata jsou přece

jen rozdílná.


ͳ͵

Co je třeba vědět o vývoji dítěte, o jeho vývojových poruchách a včasné péči

Každý chromozom se skládá z tisíců genů, přičemž každý gen představuje vždy konkrétní úsek DNA, který kóduje určitou vlastnost. Dítě, které přichází na svět, vlastní v jedné tělesné buňce 23 tisíc různých genů. Mezi nimi jsou takové, které samy rozhodují o určitém znaku, například barvě očí, a zase jiné skupiny genů, které společně zodpovídají za tělesnou velikost, které má dítě dosáhnout. Některé vlastnosti mozku, inteligence a emocionalita jsou velmi komplexní projevy a jsou kontrolovány většími skupinami genů, které jsou propojené a týmově spolupracují. Celý vývoj dítěte probíhá od narození podle přesného časového plánu, který je vytvořen nově vzniklými páry chromozomů a začíná se plnit v době prvního dělení buňky. Jako při hře v orchestru jsou podle taktu melodie jednotlivých skupin genů naprogramované na aktivní a jiné na pasivní. Ty aktivní se podílejí na kontrole růstu a rozvíjení jednotlivých skupin buněk (tkání), řídí jejich přeměnu na jednotlivé orgány a připravují je na plnění specifi ckých úloh v organizmu.

Ačkoli genetika s vysokou pravděpodobností předpokládá, jak bude dítě velké a které vlastnosti rodičů se mohou projevit, důležitou úlohu sehrávají i faktory prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Tak jako může mít výživa vliv na váhu dítěte, stejně tak i motivace, výchova a různé životní šance mohou ovlivnit psychický a duševní vývoj dítěte. Jedinečnost dítěte Nositeli všech dědičných dispozic jsou chromozomy a v nich uložené geny v jádře každé buňky organizmu. Jejich vzájemné kombinace hrají v existenci člověka rozhodující úlohu. Mnohé výzkumy poukazují na to, že rozmanitost dědičných dispozic a jejich variace je tak velká, že každý lidský jedinec představuje určitou jedinečnost, neopakovatelnost.

Abychom to pochopili, musíme se podívat na chromozomy zblízka. Vznikají z chemické látky s komplikovaným názvem „kyselina deoxyribonukleová“ nebo zkráceně DNK. Základní struktura DNK, kterou objevili nositelé Nobelovy ceny Watson a Crick (1953), nám umožňuje pochopit jedinečnost každého člověka. Zjistili, že se chromozomy skládají sice jen ze šesti základních substrátů, navzdory tomu ale mají díky svému obdivuhodnému uspořádání nepředstavitelné množství variací.

Jejich stavba připomíná řetězec nebo žebřík, který se spirálovitě vine. Kdybychom si DNK-žebřík představili roztažený, měl by každý chromozom několik centimetrů. Mnohočetné příčky tohoto žebříku umožňují, že dědičné vlastnosti se obměňují prakticky neomezeně. Patnáct příček se dá například kombinovat na více než jednu miliardu různých způsobů. Ale DNK-žebřík má několik milionů takových příček. A každý

jednotlivý chromozom je jedním takovým žebříkem. Každá lidská buňka má přitom

46 chromozomů, 23 z otcovy a 23 z matčiny buněčné substance, které jsou sestavené


Prvních 365 dní v životě dítěte

ͳͶ

popsaným způsobem. To překonává každou představu o tom, kolikamístné číslo může vzniknout uspořádáním těchto příček. Vědci zkusili vypočítat, jaká je pravděpodobnost, že by dva lidé měli stejné uspořádání příček v DNK-žebříku. Pravděpodobnost

tohoto jevu je jedna ku číslu, které je tvořeno z jedné jedničky a deseti tisíc nul. Kdyby

se toto číslo napsalo, vyplnilo by asi tři a půl stránky této knížky.

Pohled na důmyslnou stavbu našich tělesných buněk (jak bylo výzkumem dokázá

no) potvrzuje, že každý lidský jedinec se všemi jeho tělesnými i duševními vlastnostmi

představuje takovou osobitost, u které lze konstatovat, že nikdy nebyl vytvořen stejný

člověk a nebude nikdy vytvořen znovu.

To stejné platí pro jednovaječná dvojčata. Ačkoli pocházejí ze stejné mateřské

i otcovské buňky, nepředstavitelná možnost variací jejich dědičných dispozic podmi

ňuje, že jsou přeci jen rozdílná. Preciznost ve vývinu Jakmile je normální vývin dítěte jednou uveden do chodu, probíhá jako přesné hodiny. V určitých stadiích se proto setkáváme vždy se stejnými typickými vývojovými znaky, které se týkají stejných tělesných i funkčních schopností dítěte. Vývoj je přitom kontinuálně proměňující se proces, který se uskutečňuje charakteristickým způsobem. Funkčně specializovanější orgán se vyvíjí z méně specializovaného, vyšší funkce z nižší.

Hodiny dětského vývinu jdou například při tělesném vývinu tak přesně, že v určitý

čas se dosahuje nejen stejného vývojového stupně, ale dá se z něho i usuzovat na konečný stav vývinu. Například ve věku 8 let je možno z tělesné výšky uvedené v centimetrech a počtu kostních jader zápěstí na rentgenovém snímku vypočítat s přesností na půl centimetru tělesnou výšku, které dítě dosáhne v dospělosti. Schopnost stability Další zákonitosti vývoje se týkají určité plasticity, stupně přizpůsobivosti či adaptability. Plasticita je extrémně velká v prvních stadiích vývinu a s pokračujícím vývinem se více vytrácí. Například oplodněná buňka je tak přizpůsobivá, že je schopná vytvořit kompletně i druhého člověka (jednovaječná dvojčata). Ale už v nebližším vývojovém stadiu se tato schopnost ztrácí. V této vývojové fázi se vytvářejí z původní tkáně různé orgány jako mozek, srdce, plíce. To znamená, že tkáň je schopna vytvářet různé orgány. Používání embryonálních buněk se ukazuje jako možný postup při léčbě některých onemocnění.

Proměnlivost ale existuje jen tak dlouho, dokud se specializují orgány, určité sku

piny buněk nebo určité funkce, případně dokud se úplně nevyvinou. Význam této zákonitosti nemůžeme podceňovat zejména v souvislosti s vnějšími vlivy působícími


ͳͷ

Co je třeba vědět o vývoji dítěte, o jeho vývojových poruchách a včasné péči

na vývoj dítěte. Následky na vývoj dítěte jsou tím vážnější, čím dřív bylo do vývinu dítěte negativně zasahováno. A naopak má dítě v nižším vývojovém stadiu větší regenerační schopnost díky růstu a velké schopnosti adaptability. Vývin v průběhu těhotenství Význam „cestovního pořádku“ vývoje dítěte byl zřejmý dříve, než bylo známo, že určité události v průběhu těhotenství mohou vývoj dítěte poškodit. Systematickým studiem časných vývojových poruch byly získány poznatky o časných stadiích dětského vývoje, které by nebylo možné získat pouhým pozorováním normálního vývinu. V souvislosti s poškozením je rozhodující doba vývoje, tedy stadium těhotenství, kdy došlo k poškození. V určitých vývojových stadiích vyvolává stejný vliv těžké malformace, zatímco v jiných obdobích nemá žádný vliv. Jako zvlášť nebezpečná pro vývojové poruchy je vždy ta vývojová fáze, ve které se utváří z buňkové substance právě nějaký orgán.

Rubeola matky do 36. dne těhotenství může vyvolat u plodu zákal čočky. Do 46. dne může tato nemoc zapříčinit deformaci srdečního svalu a do 62. dne defekty vnitřního ucha, které vedou k nedoslýchavosti nebo hluchotě.

Conterganové neštěstí (lék používaný gravidními ženami) poznatky o zvýšené citlivosti určitých vývojových fází potvrdilo. Ukázalo se, že pro výskyt malformací byl více rozhodující stupeň gravidity a stupeň vývinu plodu než samotný Contergan. V kritické vývojové periodě stačila vyvolat těžké poškození malá lžička Conterganu. Tak zapříčinil Contergan v době mezi 41. a 44. dnem těhotenství nevyvinutí nohou.

Podle druhu poškození orgánů plodu v těle matky je možno určit čas, kdy došlo k požití Conterganu. A naopak tyto zkušenosti potvrzují charakteristickou dobu vývoje jistých orgánů. Embryonální a fetální období Velké nebezpečí pro vývoj dítěte vzniká v době, ve které se orgány vytvářejí. Jde o embryonální období, které trvá asi do 10. týdne gravidity. Už před koncem 3. měsíce gravidity je celý lidský plod kompletní se všemi orgány.

Po 3. měsíci gravidity hovoříme o fetálním období. V tomto čase se orgány vyvíjejí dále, ale především rostou. Asi v 28. týdnu gravidity pokročí vývoj tak daleko, že dítě je prakticky schopné samostatně žít. Předčasně narozené dítě samozřejmě potřebuje zvláštní lékařskou péči. Nutnost prevence v těhotenství Pro zdraví budoucího dítěte je nutné po dobu těhotenství omezit nebezpečí v co největší míře. Preventivní prohlídky během gravidity jsou nejlepší možností jak ochránit

+


Prvních 365 dní v životě dítěte

ͳ͸

zdraví dítěte. Úmrtnost dětí při porodu je například tím nižší, čím častěji byla gravidní žena vyšetřena. Výzkum těhotenské prevence v Anglii potvrdil, že perinatální úmrtnost novorozenců je 2%, když byla matka během gravidity vyšetřena patnáctkrát, ale 10%, jestliže nebyla vyšetřena ani jednou. Perinatální úmrtnost je narození mrtvého dítěte, nebo úmrtí novorozence do 7. dne po narození.

Systém preventivních vyšetření během gravidity v Německu byl mezinárodně hodnocen jako vzorový. Poskytuje jedinečnou pomoc, kterou je třeba ještě lépe využívat. Přesto je porod zdravého dítěte tak úžasné štěstí a dar, že by to rodiče neměli brát jako samozřejmost. Základní typy vývoje Ačkoli se vývoj jednou spuštěný do chodu snaží neochvějně dosáhnout svého konečného stavu, nerostou a nevyvíjejí se všechny části těla stejně rychle. Co se týče rychlosti růstu, dají se v principu rozlišit čtyři různé vývojové typy, které představují základ pozdější zdravotní, tělesné, pohlavní a mentálně-psychické výkonnosti.

Přehled základních typů vývoje je na obrázku podle Scammona. Jsou zde zobrazeny čtyři základní typy průběhu růstu různých částí těla, a tedy základní typ jejich vývoje. Stav při narození byl roven nule a na konci vývoje dosahuje 100 %.

Nejdůležitější základní typ pro zdraví dítěte je vývoj lymfatického systému, protože tento systém má velký význam v ochraně před infekcemi. Je pozoruhodné, že okolo dvanáctého roku života dosáhne skoro 200 % konečné úrovně vývinu. Není asi náhodou, že všechny známé statistiky úmrtnosti uvádějí nejnižší úmrtnost dětí ve věku okolo dvanáctého roku.

Druhý základní typ je rozhodující pro tělesnou výkonnost a týká se „celkového tělesného růstu“. Typický je tu vývoj tělesné výšky. Vlivem embryonálních impulzů růstu, které ovlivňují růst dítěte i v průběhu gravidity, je růst rychlý ještě i v prvních dvou až třech letech života. Od třetího roku života až do puberty probíhá růst do výšky rovnoměrně rychle pod vlivem růstového hormonu hypofýzy. V pubertě dochází k další růstové akceleraci v důsledku hormonů pohlavních žláz. S pohlavní zralostí růst končí. Tomuto růstovému typu odpovídá nejvíce tělesných funkcí, to znamená, že tělesná výkonnost dítěte dosahuje největšího rozmachu až na konci růstu.

Třetí základní typ se týká vývinu pohlavních orgánů, a tedy i pohlavní výkonnosti. Celkový pohlavní vývin probíhá dlouhodobě během celého dětství, ale až v pubertě dosáhnou pohlavní orgány celkového vývoje v procesu dospívání. Je pozoruhodné, že lidský jedinec má v souvislosti se svojí pohlavní zralostí výjimečné postavení. V porovnání se všemi jinými savci včetně primátů dosahuje puberty nejdéle. Člověk má proto nejdelší dětství.


ͳ͹

Co je třeba vědět o vývoji dítěte, o jeho vývojových poruchách a včasné péči

Pro vývin duševní výkonnosti a tím také pro všechny výchovné a učební procesy je

směrodatný čtvrtý typ. Týká se vývinu nervového systému a mozku. Ke zvláštnostem

lidského vývinu patří, že se centrální nervový systém a zvlášť mozek vyvíjejí oproti

ostatním částem těla přednostně. Lidské embryo se proto zřetelně liší od všech ži

vočišných embryí svým časným vývinem mozku.

Vývin mozku je po narození tak rychlý, že už ve věku 6 let je z 90 % ukončený. To

se týká nejen růstu mozku, tedy jeho velikosti, ale také funkcí mozku, u kterých může

být například elektrická aktivita měřena pomocí elektroencefalografu.

Zatímco se ještě donedávna věřilo, že největší efektivita procesu výchovy a učení

spočívá až ve školním věku, tedy po ukončení růstu mozku, dokazují nové poznatky

stále více, že životně důležité procesy výchovy a učení se uskutečňují v časných vý

vojových stadiích mozku a nervového systému. Abychom to pochopili, poukážeme

dále na senzitivní, případně určující fáze dětského vývinu.

0246810

věk v letech

tělesný růst

hlava, mozek

pohlavní orgány

lymfatická tkáň

12 14 16 18 20

20

40

60

80

100%

120

140

160

180

200


Prvních 365 dní v životě dítěte

ͳ ͅ

Citlivé, případně určující období Zatímco se normální vývoj do narození uskutečňuje nezávisle na vnějších vlivech, získávají vlivy prostředí po narození rozhodující význam. Mnohá vyšetření, která jsou mezinárodně zahrnutá pod názvem „Child Development“ („Vývoj dítěte“), nám umožnila poznat určité zákonitosti vývinu po narození.

Sociální pediatrie, to znamená věda o vzájemném působení vlivů mezi dítětem, společností a vytvořeným prostředím, má na těchto výzkumech důležitý podíl. Opětovně se přitom ukázalo, že poznatky, které byly získány od nemocných a postižených dětí jak před narozením, tak i po narození, odhalily důležité zákonitosti, podle kterých se řídí vývoj zdravého dítěte. Ukázalo se, že i ve funkčním vývoji, to znamená ve vývoji nejdůležitějších tělesných, mentálních, psychických a sociálních funkcí, existují zjevné fáze, které jsou v určitých procesech vývoje zvlášť citlivé.

Tato období vývoje dítěte mají takový význam, že vývojové procesy důležité v tomto čase se později už nemohou vůbec uskutečnit stejným způsobem. Pro lepší porozumění nám poslouží příklad nahrávání gramofonové desky. Vosková deska uvedená do chodu se odvíjí. Když se zvuk dočasně vypne, zůstává deska v této části prázdná, i když se točí až do konce. Později se může často přehrávat, ale nenahraná část desky zůstává němá.

Tento příklad poukazuje na plasticitu vývoje. Když se deska dotočí, případně když se vývoj ukončí – též v dílčích funkcích, není dodatečné určení už také možné, nebo je spjato s velkými obtížemi.

To potvrzuje, že mezi tělesnými a psychickými funkcemi existují značné rozdíly. Zatímco motorické schopnosti dítěte jako sezení, chůze, uchopení se v citlivých obdobích vyvíjejí nezávisle na vnějších vlivech, potřebují procesy psychického vývinu jisté předpoklady podnětného prostředí, v kterém dítě žije. Dítě s poruchou sluchu Z asi 35 tisíc hluchoněmých lidí v Německu má podle názorů expertů asi 90 % lidí ještě zbytkový sluch. Tento zbytek je ale tak nepatrný, že není přítomen ani přirozený naslouchací pud. Dítě neslyší hovořit svoji matku a nemůže prostřednictvím sluchu tvořit vlastní řeč. Z poškození sluchu tak vznikne závažný defekt – hluchoněmost. Dnes víme, že to vůbec není nevyhnutelný osud mnoha dětí, pokud se podaří ještě existující zbytky sluchu prostřednictvím včasné audiometrie dostatečně včas diagnostikovat a posilnit naslouchacím aparátem. Intenzivní logopedickou péčí mají tyto děti šanci naučit se normálně mluvit.

Tato šance ale vzniká jen v prvních rocích života. Víme totiž s jistotou, že stejná diagnostika a terapeutický postup, který v prvním roce života může vést ještě k nor




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist