načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: První republika u stolu -- Na čem si pochutnávaly celebrity a co se jedlo v běžných domácnostech - Jaroslav Vašák

První republika u stolu -- Na čem si pochutnávaly celebrity a co se jedlo v běžných domácnostech
-11%
sleva

Kniha: První republika u stolu -- Na čem si pochutnávaly celebrity a co se jedlo v běžných domácnostech
Autor:

První republika u stolu je určitým způsobem sondou do soukromí života slavných lidí meziválečné doby. Tyto osobnosti jsme vybrali z nejrůznějších oborů lidské činnosti – jsou mezi ... (celý popis)
Titul je skladem 1ks - odesíláme ihned
Ihned také k odběru: Ostrava
Vaše cena s DPH:  490 Kč 436
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
14,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7% 100%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Computer press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2017-11-21
Počet stran: 344
Rozměr: 210 x 235 mm
Úprava: 334 stran, 2 nečíslované strany obrazových příloh : ilustrace, portréty
Vydání: 1. vydání
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Doporučená novinka pro týden: 2017-47
ISBN: 9788026417118
EAN: 9788026417118
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

První republika u stolu je určitým způsobem sondou do soukromí života slavných lidí meziválečné doby. Tyto osobnosti jsme vybrali z nejrůznějších oborů lidské činnosti – jsou mezi nimi umělci, politici i sportovci. Zastihujeme je ve chvíli vrcholného blaha, nad skleničkou vína, dobrého jídla, ve společnosti svých nejbližších, přátel, kolegů, kamarádů… V této chvíli je napadají skvělé myšlenky, hlavou se jim honí výborné nápady a pohled očí na krásně prostřený stůl přináší do jejich duší pohodu a klid. A protože je jim tak dobře, rozhodli se podělit s vámi o své nejoblíbenější recepty, o své tajné gastronomické hříchy i o své nejmilejší lokály. Součástí knihy jsou ovšem i recepty ze stolů obyčejných lidí a kromě toho, že se vám při jejich čtení budou sbíhat sliny na jazyku, určitě si také uvědomíte, jak moc se kuchyně od té doby změnila. Protože kuchyně je jedním z nejpřesnějších zrcadel doby – nikdo tehdy ještě neřešil bio, éčka ani cukr. Banány byly sice jen o Vánocích a jen pro někoho, ale dobré jídlo rozhodně nebylo luxusem. Byli bychom rádi, kdyby vám tato knížka připomněla krásné chvíle ve společnosti umělců, se kterými se setkáváme na plátnech kin, ale i kouzelné vzpomínky na naše babičky a dědečky, kteří nesli étos první republiky v sobě.

Další popis

První republice bylo vyměřeno jen krátkých dvacet let. Z jejího odkazu však čerpáme dodnes. Její kultura se promítala nejen do uměleckých děl či architektury, ale i do věcí na první pohled přízemnějších: módy, etikety či stolování. Jaké tedy byly gastronomické libůstky tehdejších slavných a jak vypadala kuchyně obyčejných lidí? O tom všem, ale i o dalších pozoruhodnostech spjatých se stolováním, si přečtete v knize, která vychází ze úctyhodné sbírky gastronomických zajímavostí Jaroslava Vašáka.



Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

66 67

První republika u stolu

Ÿ

– Rudolf Friml měl rád i uzenou jehněčí kýtu s čočkovou kaší. –

öā

Čočková kaše (lidový recept)

Přeber a vyper 2 koflíky pěkné čočky, nalej na ni měkké vody a nech

ji tři čtvrtě hodiny vařiti, sceď pak s ní vodu, vsyp ji do jiného hrnku

a osol. Dej na kuthan kus sádla a rozstrouhanou cibuli v něm dus, až

se zpění. Přidej to k přesypané čočce, prosej do toho trochuroztroleného dymiánu, udělej hnědou jíšku s octem a vodou a vlej to na čočku

a  nech ji do  měkka uvařiti. Vyndej pak na  mísu a  oblož sázenými

vejci aneb uzenkami.

Plakát k filmu Northwest Outpost, hudbu k němu složil Rudolf Friml.

Rudolf Friml

čćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčć

Hudební skladatel Rudolf Friml (americký skladatel českého původu, autor slavné operety

Rose Marie) s oblibou navštěvoval podnik Chez Potin v Paříži. Zde si velmi oblíbil lotrinský

slaný koláč:

öā

Quiche Lorraine (Lotrinský slaný koláč)

Do 500 g hladké mouky se na vále vpracuje 150 g másla, trochu soli,

3 žloutky a tolik vlažné vody, aby vzniklo dost tuhé těsto. Necháme

vychladnout v chladničce. Pak z něho vyvalujeme dvě placky velikosti

dortu. Na plechu se utvoří ze zbytku těsta asi 1,5 cm okraje a koláče

se vloží do trouby péci (pozn. autora – dnes si můžeme prácizjednodušit použitím vymazané formy na koláče, těstem ji vyložíme a dno

propícháme vidličkou nebo zatížíme fazolemi, aby se nevzdouvalo).

Těsto zapečeme do růžova jen napolo. Pak se na každý koláč rozložíme

plátky šunky nebo krůtího salámu. Předem si připravíme 3 dl smetany

se zašlehanými žloutky a dvěma hrstmi tvrdého strouhaného sýra,

ochuceného strouhaným muškátovým oříškem, takže se může koláč

hned zalít. Podává se vlažný nebo studený a krájí se na šest dílů. Je

možné ho připravit i s jinou náplní – například s uzeným lososem,

s  úhořem, s  mozečkem, s  langustou, s  masem ze selete, se žabími

stehýnky a také se šneky.

öā


68 69

První republika u stolu

Ÿ

Nedivil jsem se proto pranic, když nejpopulárnější český zápasník nespokojil se s roštěnkou

a dal si ještě porci šunky, pojalo mě však jakési horko vlastní malomoci, když mistr poroučel si

dále rostbeaf a na to kapra v rosolu, pak ještě dvakráte švestkové koláče, a nemaje všeho toho

patrně do syta, ještě nemalou amolettu s marmeládou. K jeho chvále nutno podotknouti, že celý

tento dlouhý jídelní lístek zapíjel jen minerální vodou. Nemoha v sobě utajiti stále se stupňující

zvědavost, otázal jsem se mistra Frištenského, je-li tato řada jídel jeho každodenní večeří. Svěřil

se mi, že taková luxusní večeře náleží k jeho trainingu den před zápasem, neboť den zápasu jest

pro něho dnem postu. O 9.hodině se mistr zvedl a odešel.

Zatím však mou pozornost zaujal druhý „jedlík“, který nepozorován zasedl poblíž mého stolu

a „pohoršoval“ své okolí kromobyčejným „hladem“. Právě se domlouval s číšníky o nemilou věc,

nemoha již dostati nadívaného holuba, který byl přece na jídelním lístku řádně napsána neřešrktnut. Muž onen snědl teprve dvě porce raků, beafsteak, porci šunky, dvakrát ragout, a zase

jednou šunku a roštěnku a k ukojení hladu scházel mu jen holub, kterého si ponechal na konec.

Hladovým mužem byl onen Lurich, který se měl příštího dne setkati v zápase s Frištenským.

„Chutná Vám, chutná, mistře?“ tázali se ho dotěrní zvědavci. „Dnes zrovna ne tak,“ odpovídá

dobrácky Rus, „nechci se moc najísti před spaním, nemohl bych spát a zítra mám zápas...“ Ale

okolnost, že nedostal již holuba, jej rozzlobila tak, že nevrle zaplatil a odešel.

Věc byla zajímavá a bylo nutno znáti její konec. Proto jsem ho stopoval a vstoupil za ním

do kavárny Continental na Příkopech. Mistr si dal napřed kávu, pak tři vejce na tvrdo, talířsladkých zákusků, dvě sklenice mléka a kysibelku a pak šel spáti v důvěře ve zdar zítřejšího zápasu...

Zápasu na hřišti Slavie přihlíželo 5000 diváků, byla to senzace léta roku 1913.

Restaurace Obecního domu v Praze

Gustav Frištenský

čćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčć

Slavný zápasník byl prý při narození byl neduživé dítě, ale s  pomocí rodičů se spravil

natolik, že se začal učit řemeslu kovářskému a poté řeznickému.

Později se oženil s ženou sládka litovelského pivovaru Evou Ellederovou a v roce 1917

si v  Litovli postavil dům a  natrvalo se zde usadil. Nikdy nekouřil, nepil a  celý život si

udržoval kondici cvičením.

Na jídelníčku měl nejčastěji maso ze svého statku; jídelníček na zápasy si sestavoval

sám bez pomoci lékařů.

A co Gustav Frištenský povečeřel před slavným zápasem s Rusem Lurichem v sobotu

večer 23. srpna 1913 v jídelně u Obecního domu? Napsal o tom Večerník Práva lidu:

Věděl jsem, že nazítří čeká mistra Frištenského obtížný zápas Lurichem, a byl jsem přirozeně

zvědav na dietu, s jakou se zápasníci připravují na námahu, jiným smrtelníkům neznámou.


70 71

První republika u stolu

Ÿ

Jiří Guth-Jarkovský

čćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčć

Guth Jarkovský, druhý stojící zleva jako člen Mezinárodního olympijského výboru.

Sportovec a  autor oblíbených knih o  etiketě se  pochopitelně věnuje ve  svých knihách

i stolování.

Dovoluje například netrápit se a  nečervenat, když člověk na  stole rozsype slánku

nebo převrhne plnou sklenici. Taková věc se bere jako samozřejmost, protože „sluha to

co nejdříve odklidí“.

öā

Klement Gottwald

čćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčć

První komunistický prezident a prvorepublikový poslanec měl nejraději svíčkovouv těstíč

ku s vydlabanými brambůrky uvařenými v páře. Pil bílé moravské víno, polévku miloval

horkou a  nejraději měl hovězí s  knedlíčky. Gottwaldova žena Marta jedla všechno, ale

jejím oblíbeným jídlem byla vepřová s knedlíkem a zelím. Nepohrdla ani pivem. Jejich

dcera Marta Čepičková dávala přednost biftekům, kari rýži, hodně ostrým pokrmům

a vše zapíjela červeným vínem. Při státních návštěvách stanovovala menu – každý den

muselo být jiné, ale nikdy nesměl chybět aperitiv, suché martini, míchané předkrmy, bílé

a červené víno.


72 73

První republika u stolu

Ÿ

Hugo Haas

čćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčćčć

Herec a režisér Hugo Haas rád navštěvoval lahůdkářství Paukert, které bylo za prvníreubliky vyhlášeným podnikem. Tamní delikatesy chutnaly lidem v celé Evropě.

Zelenkavé látkové tapety se zlatým krumplováním, naproti knihovnavyplněná starými svazky knih. Černé kožené klubovky se ztrácejí v obrovském

a klidném prostoru třetího patra činžovního domu číslo 17 na Národní třídě.

Opodál v rohu tiše popíjí Hugo Haas svou oblíbenou lahvinku nejlepšího

koňaku od firmy Martell. Vtom namodralou pentličku cigaretového kouře

vyplaší rázný příchod malíře Maxe Švabinského s  velkým skicářem pod

Etiketa

Čestné místo přenech ochotně jiným a  slušně se omluv, jsi-li vyzván místo čestné zaujmouti;

zve-li tě však ten, jemuž to přísluší, častěji a doopravdy, pak poslechni skromně, abys nevypadal

tvrdohlavý. Při jídle měj obě ruce na stole, ale nikoli sepiaté a nikoli opřené: někteří mívají totiž

neslušně jednu neb i obě ruce na klíně. Loktem neb oběma o stůl se opírati odpustíme jen starci

nebo člověku nemocí zesláblému; u některých zchoulostivělých dvořanů, kteří se domnívají, že

všecko, co oni dělají, se sluší, dlužno to přehlédnouti, nikoli napodobovati. Avšak dejte pozor,

abyste souseda nestrkali loktem a  osob protějších neobtěžovali nohama. Houpati se na  židli

nesluší se. Dán-li jest ubrousek, přehodí se přes levé rameno nebo levou paži. Stoluješ-li sevznešenými lidmi, učeš si vlas a klobouk nech stranou, ač-li mrav nežádá jinak, nebo když vynikající

muž, kterého neposlechnouti bylo by neslušno, to poroučí. U některých národů jest zvykem, že

chlapci s hlavou nepokrytou na konci tabule dospělých stolují. Tu chlapec nechoď ke stolunevybídnut a nezůstávej do konce hostiny; když se do syta najedl a jeho chléb jest odměřen (sublata

quadra sua), pozdraví ohnuv koleno hosty, zvláště toho, který je z nich nejčelnější.

Po pravici na stole buď pohár a čistě umytý nůž, po levici chléb. Chléb jednou rukou tisknouti

a konečky prstů lámati, tím nechať baví se někteří dvořenínové, ty jej slušně krájej nožema netrhej nebo neokrajuj na všech stranách kůrky, to dělají lidé změkčilí. Sluší pokládati při všech

jídlech chléb za něco posvátného. Jídlo zahajují pohárem jen pijáci, kteří pijí ne proto, že žízní,

ale proto, že tomu tak přivykli. To jest netoliko neslušné, ale také zdraví to škodí... Chlapci sluší

za jídla píti ne častěji než dvakráte, nanejvýše třikráte, také by to nebylo zdravé. Po prvé pij,jedllis druhého jídla, zvláště bylo-li suché, pak na konci jídla, a to mírně a potichu, ne abys polykal

jako kůň. Víno a pivo, které opíjí právě tak, jako víno, škodí zdraví chlapců a kazí jejich mravy.

Horkokrevnému věku hodí se voda a není-li to pro obyčej v zemi nebo z jiné příčiny možno, pak

lehké pivo nebo slabé, vodou zředěné víno. Požívání čistého vína má za následek zkažené zuby,

svislé tváře, blbé oči, otupělost ducha, předčasnou starobu. Než piješ, pojez něco a nedávejpoháru ke rtům, dokud sis jich ubrouskem aneb ubrusem neotřel, zvláště když ti někdo podá svůj

pohár, nebo kde se pije z poháru společného. Je neslušno při pití pohlížet na někohos vykulenýma očima, jakož je také nepřístojno při pití hlavu dozadu jako čápi nakláněti, aby nic v poháru

nezůstalo. Připíjí-li se chlapci, chlapec přilož pohár k ústům a dělej, jako bys pil. Kdyby jej však

po selsku kdo nutil, pak chlapec slíbí, že píti bude, až dospěje... Mnozí si berou jídla, sotva že

za stůl zasedli, a jedí jako vlci... Jiří Stanislav Guth-Jarkovský O jídle a pití jinde a jindy.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist