načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: První pomoc II -- Pro studenty zdravotnických oborů - 2., přepracované a doplněné vydání - Jarmila Kelnarová; Eva Matějková; Jana Toufarová; Zuzana Číková; Jana Váňová

První pomoc II -- Pro studenty zdravotnických oborů - 2., přepracované a doplněné vydání

Elektronická kniha: První pomoc II -- Pro studenty zdravotnických oborů
Autor: Jarmila Kelnarová; Eva Matějková; Jana Toufarová; Zuzana Číková; Jana Váňová
Podnázev: 2., přepracované a doplněné vydání

Druhá část učebnice pro zdravotníky přehledným způsobem seznamuje s principy základní a rozšířené první pomoci. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  186
+
-
6,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2013
Počet stran: 180
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace (převážně barevné)
Vydání: 2., přeprac. a dopl. vyd.
Skupina třídění: Patologie. Klinická medicína
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2013
ISBN: 978-80-247-4200-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Druhá část učebnice pro zdravotníky přehledným způsobem seznamuje s principy základní a rozšířené první pomoci.

Popis nakladatele

Nové, přepracované vydání úspěšné dvoudílné učebnic první pomoci pro zdravotnické obory je doplněné o nejnovější poznatky v oboru. Druhý díl zpracovává témata: první pomoc při poranění hlavy, oka, páteře a míchy, hrudníku, břicha, pánve, končetin, při polytraumatu, tlakovém poranění, úrazech při dopravních nehodách nebo při sportu, při poškození organismu teplem, chladem, elektrickým proudem, chemickými látkami, dále první pomoc při urologických úrazech, gynekologických akutních stavech, náhlých příhodách břišních atd. Poslední kapitola obsahuje několik modelových případů s návodem, jak se zachovat v konkrétních situacích, a s upozorněním na nejčastější chyby.Studentům zdravotnických oborů se tak dostává skvělé pomůcky, která jim pomůže získat potřebné informace z oblasti péče o pacienta v urgentním stavu, proniknout do problematiky první pomoci, a tak jim umožní splnit studijní požadavky předmětu první pomoc. (pro studenty zdravotnických oborů)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jarmila Kelnarová; Eva Matějková; Jana Toufarová; Zuzana Číková; Jana Váňová - další tituly autora:
Psychologie 1. díl -- Pro studenty zdravotnických oborů Psychologie 1. díl
První pomoc I -- Pro studenty zdravotnických oborů - 2., přepracované a doplněné vydání První pomoc I -- Pro studenty zdravotnických oborů
První pomoc II -- Pro studenty zdravotnických oborů - 2., přepracované a doplněné vydání První pomoc II -- Pro studenty zdravotnických oborů
Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty - 4. ročník -- 2., přepracované a doplněné vydání Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty - 4. ročník
Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy - 1. ročník -- 2., přepracované a doplněné vydání Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy - 1. ročník
 (e-book)
Psychologie 2. díl -- Pro studenty zdravotnických oborů Psychologie 2. díl
 (e-book)
První pomoc I -- Pro studenty zdravotnických oborů - 2., přepracované a doplněné vydání První pomoc I -- Pro studenty zdravotnických oborů
 (e-book)
Psychologie 1. díl -- Pro studenty zdravotnických oborů Psychologie 1. díl
 (e-book)
Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty - 4. ročník Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty
 (e-book)
Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy - 1. ročník -- 2., přepracované a doplněné vydání Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy - 1. ročník
Pečovatelství Pečovatelství
 (e-book)
Pečovatelství -- Péče o zdravé a nemocné dítě Pečovatelství
 
K elektronické knize "První pomoc II -- Pro studenty zdravotnických oborů - 2., přepracované a doplněné vydání" doporučujeme také:
 (e-book)
Klinická propedeutika pro střední zdravotnické školy Klinická propedeutika pro střední zdravotnické školy
 (e-book)
Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy - 2. ročník - 1. díl -- 2., přepracované a doplněné vydání Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy - 2. ročník - 1. díl
 (e-book)
Somatologie -- Pracovní sešit pro střední zdravotnické školy Somatologie
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Jarmila Kelnarová, Jana Toufarová, Zuzana Číková,

Eva Matějková, Jana Váňová

2., přepracované a doplněné vydání

První pomoc II

Pro studenty

zdravotnických oborů

První pomoc II

Pro studenty zdravotnických oborů 2. vydání

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

První pomoc I – Pro studenty zdravotnických oborů 2., přepracované a doplněné vydání Jarmila Kelnarová, Jana Toufarová, Jana Váňová, Zuzana Číková ISBN 978-80-247-4199-4

J. Kelnarová, J. Toufarová, Z. Číková, E. Matějková, J. Váňová



GRADA Publishing

Jarmila Kelnarová, Jana Toufarová, Zuzana Číková,

Eva Matějková, Jana Váňová

2., přepracované a doplněné vydání

První pomoc II

Pro studenty

zdravotnických oborů


PRVNÍ POMOC II Pro studenty zdravotnických oborů 2., přepracované a doplněné vydání Vedoucí autorského kolektivu: PhDr. Jarmila Kelnarová, PhD. Autorský kolektiv: Mgr. Zuzana Číková PhDr. Jarmila Kelnarová, PhD. Mgr. Eva Matějková, Ph.D. Mgr. Jana Toufarová Mgr. Jana Váňová Autorky děkují za odborné rady, pomoc, trpělivost a podporu při psaní této knihy primáři oddělení urgentního příjmu Fakultní nemocnice Brno Bohunice MUDr. Martinovi Dolečkovi, Ph.D. Poděkování patří také lékařům a sestrám oddělení urgentního příjmu za cenné rady. TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: © Grada Publishing, a.s., 2013 Cover Photo © fotobanka allphoto, 2013 Ilustrace a fotografie © Petr Žalmánek, 2013 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 5190. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Ivana Podmolíková Sazba a zlom Karel Mikula Počet stran 192 2. vydání, Praha 2013 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. ISBN 978-80-247-4200-7 TIRÁŽ ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8580-6 ve formátu PDF ISBN 978-80-247-8581-3 ve formátu EPUB

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Obsah

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

1 Zajištění pacienta v odborné přednemocniční péči . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

1.1 Obecná odborná první pomoc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 1.2 Monitorování životních funkcí v přednemocniční péči . . . . . . . . . . . 13

1.2.1 Měření krevního tlaku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

1.2.2 Pulzní oxymetrie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

1.2.3 Glukometr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

1.2.4 Teploměr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

1.2.5 Kapesní svítilna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

1.2.6 Přístroj ke kontinuálnímu monitorování životních funkcí

s více funkcemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

1.3 Přístupy do krevního řečiště v přednemocniční péči . . . . . . . . . . . . 16

1.3.1 Periferní žilní přístup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

1.3.2 Intraoseální přístup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

1.3.3 Lineární dávkovač . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 1.4 Přístroje k zajištění a monitorování dýchacích cest . . . . . . . . . . . . . . 18

1.4.1 Přístroj pro umělou plicní ventilaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

1.4.2 Kapnometrie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

1.4.3 Odsávačka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 1.5 Přístroje ke kompresi hrudníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

1.5.1 Kardiopumpa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

1.5.2 Kompresní systém LUCAS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

1.5.3 Systém AutoPulse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 1.6 Měření laboratorních hodnot v přednemocniční péči . . . . . . . . . . . . 21

1.6.1 Přístroj k měření laktátu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

2 Poranění hlavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

2.1 Anatomie hlavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 2.2 Orientační vyšetření u kraniocerebrálního poranění . . . . . . . . . . . . 23

2.2.1 Prvotní vyšetření postiženého . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

2.2.2 Hodnocení kvality vědomí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

2.2.3 Vyšetření motorické aktivity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

2.2.4 Hodnocení zornic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

2.2.5 Druhotné vyšetření postiženého . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 2.3 Příčiny poranění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 2.4 Kraniocerebrální poranění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

2.4.1 Zlomeniny lebky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

2.4.2 Difuzní poranění mozku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

2.4.3 Fokální poranění mozku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 2.5 Sekundární poranění mozkové tkáně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 2.6 Poranění obličejového skeletu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

3 Akutní stavy ohrožující oko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

3.1 Anatomie zrakového ústrojí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 3.2 Oční úrazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

3.2.1 Poranění mechanickými vlivy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

3.2.2 Poranění chemickými látkami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

3.2.3 Poškození oka zářením . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

3.2.4 Poškození oka elektrickým proudem . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 3.3 Akutní glaukomový záchvat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

4 Poranění páteře a míchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

4.1 Anatomie páteře a míchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 4.2 Výskyt poranění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 4.3 Poranění jednotlivých úseků páteře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

4.3.1 Poranění krční páteře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

4.3.2 Poranění hrudní páteře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

4.3.3 Poranění bederní páteře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 4.4 Poranění míchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

4.4.1 Primární poškození míchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

4.4.2 Sekundární poškození míchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 4.5 Pomůcky ke znehybnění páteře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

5 Poranění hrudníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

5.1 Anatomie hrudníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 5.2 Poranění zavřená (nepenetrující) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

5.2.1 Jednoduchá zlomenina žeber . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

5.2.2 Komplikované a blokové zlomeniny . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

5.2.3 Zlomeniny hrudní kosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

5.2.4 Poranění nitrohrudních orgánů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 5.3 Poranění otevřená (penetrující) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

6 Poranění břicha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

6.1 Anatomie dutiny břišní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 6.2 Zavřená poranění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

6.2.1 Jednotlivá zavřená poranění břicha . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 6.3 Otevřená poranění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

7 Končetinová poranění a poranění pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

7.1 Anatomie pánve a skeletu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 7.2 Rozdělení podle charakteru poranění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 7.3 Rozdělení zlomenin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

7.3.1 Obecné příznaky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

7.3.2 Obecné zásady odborné první pomoci u zavřených zlomenin . . . 56

7.3.3 Obecné zásady odborné první pomoci u otevřených zlomenin . . . 57 7.4 Zlomeniny horní končetiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

7.4.1 Zlomeniny klíční kosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

7.4.2 Zlomeniny lopatky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

7.4.3 Zlomeniny pažní kosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

7.4.4 Zlomeniny předloktí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

7.4.5 Zlomeniny zápěstí a kostí ruky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 7. 5 Zlomeniny pánve a dolní končetiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

7.5.1 Zlomenina pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

7. 5 . 2 Zlomeniny stehenní kosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

7. 5 . 3 Zlomeniny bérce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

7.5.4 Zlomeniny kotníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

7.5.5 Zlomeniny prstů nohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 7.6 Poranění kloubů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

7.6.1 Distorze – podvrtnutí kloubu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

7. 6 . 2 Kontuze – pohmoždění kloubu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

7. 6 . 3 Luxace – vykloubení kloubu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

8 Polytrauma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

8.1 Příčiny úrazů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 8.2 Závažnost a prognóza polytraumatu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 8.3 Typická polytraumata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 8.4 Klasifikační schémata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 8.5 Postupy ošetření u polytraumat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

9 Tlaková poranění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

9.1 Crush syndrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 9.2 Blast syndrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

9.2.1 Vzdušný blast syndrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

9.2.2 Vodní blast syndrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

9.2.3 Blast syndrom v pevném prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

10 Úrazy při dopravních nehodách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

10.1 Zranění způsobená nevhodným použitím

nebo nepoužitím bezpečnostních pásů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 10.2 Poranění způsobená airbagem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 10.3 Zranění motocyklisty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 10.4 Vyproštění zraněného z auta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

11 Mimořádná událost

s hromadným postižením zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 11.1 Jednotlivé kroky doporučeného postupu

při řešení hromadného postižení zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

11.1.1 Aktivace traumatologického plánu ZZS a cílových zařízení . . . . 81 11.2 Třídicí a identifikační karta pro lékařské třídění

při hromadném postižení zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

12 Specifická poranění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

12.1 To n u t í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 12.2 Oběšení a uškrcení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

13 Sportovní úrazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

13.1 Prevence úrazu v tělesné výchově . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 13.2 Mechanizmy a etiologie zranění vzniklých při běhání . . . . . . . . . . . . 91

13.2.1 Vnější faktory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

13.2.2 Vnitřní faktory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

13.2.3 Zásady ošetření a léčby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 13.3 Mechanizmy a etiologie zranění vzniklých při házení (vrhání) . . . . . . . 93

13.3.1 Zásady ošetření a léčby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 13.4 Sportovní vybavení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

13.4.1 Ochranné pomůcky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 13.5 Úrazy v extrémních podmínkách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

14 Poškození teplem, chladem, elektrickým proudem a chemickými látkami . . . . . . . . . . 98

14.1 Anatomie kůže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 14.2 Popáleniny (combustiones) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 14.3 Hodnocení rozsahu popálení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

14.3.1 Hloubka postižení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 14.4 Poleptání – chemické poškození . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

14.4.1 Požití chemikálií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 14. 5 Úraz elektrickým proudem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 14.6 Zasažení bleskem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 14.7 Úpal a úžeh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 14.8 Podchlazení (hypotermie) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 14.9 Omrzliny (congelationes) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

15 Náhlé příhody břišní (NPB, akutní břicho) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108

15.1 Anatomie břišní oblasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 15.2 Náhlé příhody břišní (NPB) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

15.2.1 Zánětlivé NPB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

15.2.2 Ileózní NPB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111

15.2.3 Krvácení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111

15.2.4 Úrazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

16 Urologické úrazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

16.1 Úrazy urogenitálního systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 16.2 „Fraktura“ penisu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 16.3 Priapizmus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 16.4 Torze varlete . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 16.5 Parafimóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

17 Akutní stavy v gynekologii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

17.1 Úrazy ženských pohlavních orgánů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

17.1.1 Úrazy zevních ženských pohlavních orgánů . . . . . . . . . . . . . 117

17.1.2 Úrazy vnitřních ženských pohlavních orgánů . . . . . . . . . . . . 117 17.2 Krvácení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 17.3 Akutní stavy související s graviditou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

17. 3 .1 Potrat hrozící v I. a II. trimestru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

17.3.2 Předčasné odlučování placenty v II. a III. trimestru . . . . . . . . . 119

17.3.3 Krvácení po spontánním potratu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

17.3.4 Krvácení po umělém přerušení těhotenství . . . . . . . . . . . . . 120

17.3.5 Mimoděložní těhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

17.3.6 Abnormální krvácení po porodu v šestinedělí . . . . . . . . . . . . 121 17.4 Bolesti v podbřišku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 17. 5 Porod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

18 Návykové látky a akutní otravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

18.1 Návykové látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

18.1.1 Nejčastěji zneužívané drogy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

18.1.2 Vliv návykových látek na orgány a orgánové systémy . . . . . . . 127 18.2 Akutní otravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128

18.2.1 Otrava houbami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128

18.2.2 Otrava léky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

18.2.3 Otrava alkoholem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

18.2.4 Otrava oxidem uhelnatým . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130

18.2.5 Otrava jinými látkami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 18.3 Ohrožení toxickými látkami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132

19 Vybrané akutní stavy v interních oborech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137

19.1 Diabetes mellitus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 19.2 Bolesti na hrudi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139

19.2.1 Akutní infarkt myokardu (AIM) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 19.3 Cévní mozková příhoda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 2

20 Vybrané akutní stavy u dětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143

20.1 Specifika přednemocniční péče u dětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 20.2 Dušení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143

20.2.1 Dušení při vdechu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143

20.2.2 Dušení při výdechu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 6 20.3 Křeče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 6

20.3.1 Febrilní křeče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 6 20.4 Akutní intoxikace u dětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 8

21 Modelové situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149

21.1 Úraz na kole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 21.2 Rodinné neshody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 21.3 Pád z lešení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 21.4 Táborák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 21.5 Vyřizování účtů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 21.6 Sražený chodec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 21.7 Aspirace cizího tělesa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 21.8 Pád ze žebříku při malování pokoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 21.9 Havárie osobního vozu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 21.10 Dělník v lesoparku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 21.11 Poleptání kyselinou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 21.12 Úraz v dílně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 21.13 Akvarista . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 21.14 Pád z kola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 21.15 Přepadení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 21.16 Nevolnost v bazénu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 21.17 Přepadení banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163

21.18 Úraz manipulanta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 4

21.19 Sklenář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165

21.20 V tramvaji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166

21.21 Náledí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166

21.22 Oslava silvestra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167

21.23 Úraz v domácnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168

21.24 Nevydařená oslava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169

21.25 Kutil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 Stručný výkladový slovník použitých cizích slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 Přehled použitých zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179

Předmluva

Předmluva První pomoc II navazuje na učebnici pro zdravotnické školy První pomoc I. Publikace rozšiřuje zdravotníkům znalosti o klinické případy a je soustředěna do několika specifických oblastí. Doplněna je pro názornost mnoha obrázky a fotografiemi přímo ze života.

Vědomosti a dovednosti, které zdravotníci získají, jsou nezbytnou podmínkou pro středoškolské vzdělání. Publikace poskytuje nové informace způsobem, který bude pro studenty zdravotnických škol přijatelný, a hlavně doplní jejich zdravotnické vzdělání týkající se znalostí první pomoci.

Veškeré teoretické informace předpokládají cvičení modelových úloh, bez tohoto metodicko-didaktického postupu by získané informace neměly význam pro život nejen budoucího zachránce, ale ani pro zraněného člověka.

Věříme, že nová učebnice bude přínosná pro zdravotníky, usnadní studium první pomoci a bude společensky velmi významným přínosem pro záchranu mnoha zraněných, pro záchranu mnoha životů.

Spoluautorky této učebnice získávaly informace nejen studiem odborné literatury domácí, ale i originální zahraniční. S nadšením spolupracovaly také s lékaři, bez jejichž odborných rad a pomoci by tato publikace nevznikla.

Jarmila Kelnarová


12

První pomoc II1

1 Zajištění pacienta v odborné přednemocniční péči 1.1 Obecná odborná první pomoc Pro zhodnocení životních funkcí postupujeme podle algoritmu ABCDE, který je podrobně rozpracován v učebnici První pomoc I v kapitole 2.

Při poruchách životních funkcí nebo jejich dysfunkci zajistíme režimová opatření, kdy pomocí zjištěných anamnestických údajů a se zvláštním zřetelem na dané stavy či poranění provádíme další diferenciální diagnostiku. Odebrání anamnézy ■ Anamnézu zjišťujeme od pacienta nebo jeho rodiny či blízké osoby, která je na mís

tě postižení. ■ Je důležitá pro vytvoření důvěry mezi zdravotníkem a pacientem. ■ V  průběhu rozhovoru získáváme představu nejen o onemocnění, ale i o povaze

a osobnosti nemocného a celkovém pohledu na danou situaci. ■ Pro získání dostatečného množství dat je důležitá správná formulace otázky, kdy

se snažíme vyhnout cizím, odborným a slangovým výrazům. Vždy to závisí na typu

člověka. Zde uvádíme příklad, kdy se postiženého ptáme: „Bolí vás za hrudní kostí,

nebo na hrudníku?“ a ne „Máte stenokardie?“ Dále se musíme vyhnout sugestivním

otázkám typu: „Máte vysoký krevní tlak, tak to vás musela bolet i hlava.“ Raději

se ptáme jen konkrétně: „Bolí vás hlava?“ Směr anamnézy a výběr otázek určuje

zdravotník, který komunikuje s postiženým nebo s osobou na místě postižení. ■ Velmi důležité je umět anamnestická data dobře vyhodnotit, a to kriticky, protože

někteří postižení mohou své obtíže zveličovat nebo naopak zlehčovat. Dělení anamnézy v přednemocniční péči ■ Osobní data postiženého – měla by obsahovat: jméno, příjmení, věk, rodné číslo,

bydliště. V  případě, že nemáme žádná osobní data, uvádíme neznámý muž/ne

známá žena, po datech pátráme až v pozdějším čase, např. po transportu do zdra

votnického zařízení. ■ Současné obtíže – pomocí otázek, které klademe postiženému, zjišťujeme, jaké má

zdravotní problémy a jaký byl důvod volání ZZS. Při popisu symptomů věnujeme

zvýšenou pozornost vedoucím příznakům. Tento vedoucí příznak musíme detailně

rozebrat, pátráme po vyvolávající příčině, době trvání, frekvenci výskytu, intenzitě

a možnosti ovlivnění při podání léků. Příznaky onemocnění mohou být specifické

(jsou charakteristické pro dané onemocnění), nebo nespecifické (jsou přítomny

u řady chorob). Dále zjišťujeme, jaký byl sled obtíží, který příznak se objevil jako

první a v jakém sledu postupovaly další příznaky. Po podrobném seznámení s pří

znaky poškozeného systému klademe i další otázky k posouzení dalších systémů

s postiženým orgánem. ■ Předchorobí – v návaznosti na jednotlivé příznaky, které nám popisuje postižený

nebo osoba blízká, pátráme po dalších závažných základních onemocněních (ische

mická choroba srdeční, hypertenze, cévní mozková příhoda, diabetes, onemocnění

plic apod.). Dále zjišťujeme, zda postižený užívá medikaci, pátráme po konkrét

1Zajištřní pacienta vodborné pednemocniní péi

ním typu medikace, kdy zjišťujeme, zda ji užíval pravidelně nebo nadměrně (např.

analgetika, nesteroidní antirevmatika, sedativa). Zjištěné informace o medikaci

jsou důležité v závislosti na stavu postiženého v dané situaci. Dále zjišťujeme, zda

postižený má alergie. Významnou pomocí je zdravotnická dokumentace, po kte

ré také pátráme, může prokázat významné rozdíly mezi objektivní skutečností

a údaji od nemocného. 1.2 Monitorování životních funkcí v přednemocniční péči Monitorování životních funkcí v přednemocniční péči je nezbytnou součástí poskytované zdravotní péče o stavy, které bezprostředně ohrožují na životě, na místě jejich vzniku, dále během dopravy postiženého do zdravotnického zařízení a  při příjmu postiženého do zdravotnického zařízení. Monitorujeme všechny pacienty v přednemocniční péči, nepřetržitě sledujeme a zaznamenáváme zjištěné skutečnosti. Sledování pacienta zahrnuje pozorování, měření a zaznamenání dynamicky se měnících funkcí organizmu. Monitorování v přednemocniční péči se dělí na smyslové monitorování, které je podrobně uvedeno v učebnici První pomoc I, kapitola 2, a přístrojové sledování životních funkcí postiženého, které je rozpracováno v této kapitole. 1.2.1 Měření krevního tlaku K dispozici mohou být různé tonometry (obr. 1). Pro kontinuální monitorování krevního tlaku je nejčastěji používána manžeta, která je součástí vybavení defibrilátoru s monitorem EKG, kde můžeme nastavit intervaly měření. 1.2.2 Pulzní oxymetrie Pulzní oxymetrie (obr. 2) je neinvazivní metoda měření saturace hemoglobinu kyslíkem a  monitorování tepové frekvence, kdy postiženému na prst vložíme prstový senzor, který snímá požadované hodnoty. Používá se pro dospělé pacienty, děti i pro novorozence. Je to kompaktní a lehký přístroj, který může pracovat na monočlánkoObr. 1 Měření krevního tlaku Obr. 2 Pulzní oxymetrie

14

První pomoc II1

vé baterie. Součástí přístroje je transportní gumový ochranný obal, který zabraňuje

poškození např. při pádu přístroje. Omezené hodnoty pulzní oxymetrie jsou stavy

s poruchou periferního prokrvení, anémie apod.

1.2.3 Glukometr

Přístroj, který je určený pro měření hladiny cukru v krvi. Glukometr (obr. 3) je

využíván ZZS vždy při bezvědomí pacienta, které může být způsobeno hypogly

kemií, ale i u dalších postižení, kde nejsou jasné symptomy postiženého. Přístroje

jsou schopny zobrazit výslednou hodnotu již po 5 vteřinách s minimálním vzor

kem krve.

1.2.4 Teploměr

Nejrozšířenějším měřidlem tělesné teploty v přednemocniční péči je digitální teplo

měr (obr. 4). Pro přesné zjištění teploty jej postačí na měřeném místě ponechat po

dle typu teploměru (vteřiny, minuty) a z  vestavěného displeje odečíst její hodnotu.

V  současné době je možnost využití i bezdotykové varianty. Bezdotykový teploměr

rychle a  přesně zjistí hodnotu teploty nejen lidského těla, ale i ostatních předmětů

ze vzdálenosti až několika centimetrů.

1.2.5 Kapesní svítilna

Kapesní svítilna slouží k  neurologickému vyšetření, kdy zjišťujeme přímou fo

toreakci zornic na osvit. Fyziologickou odpovědí je zúžení zornic neboli mióza.

V každém voze ZZS je dostupný přenosný ref lektor pro použití v terénu, náhlavní

světlo, které je používáno v nepříznivých podmínkách při práci v terénu, a téměř

všichni zdravotníci jsou vybaveni osobní diagnostickou svítilnou pro kontrolu

fotoreakce zornic.

Obr. 3 Glukometr Obr. 4 Digitální teploměr

1Zajištřní pacienta vodborné pednemocniní péi

1.2.6 P řístroj ke kontinuálnímu

monitorování životních funkcí

s více funkcemi

Dále ke k ontinuálnímu monitorování životních funkcí (obr. 5) můžeme používat přístroje od různých firem, např. Lifepak, Zoll, Corpus apod. Přístroje měří a  kontrolují životní funkce dohromady s možností bifázické defibrilace, kardioverze nebo stimulace srdce nejen v přednemocniční neodkladné péči. Pomocí některých přístrojů můžeme monitorovat dvanáctisvodové EKG (obr.  6), saturaci kyslíku, kapnometrii, tělesnou teplotu a neinvazivní, ale i invazivní krevní tlak. Defibrilátor může disponovat dvěma provozními mody: automatický externí defibrilátor (dále jen AED) nebo manuální defibrilátor. Během AED modu dochází k automatické EKG analýze a hlasové pokyny navádějí zachránce, jak správně poskytovat pomoc. Podání defibrilačního výboje je provedeno automaticky přístrojem po p ředchozí automatické analýze. Během manuálního defibrilačního modu (obr. 7) má uživatel plnou automatickou a rozhodovací volnost. Defibrilace provádíme deskovými elektrodami, tzv. pádly, nebo pomocí jednorázových nalepovacích elektrod. Pro defibrilaci dětí se používají nástavce na pádla pro dospělé a  přitom dochází k redukci energie v poměru 10 : 1 , t zn., že jestliže je například zvolena energie 200  J, je dodán výboj o energii 20 J. Na p řístroj můžeme nastavit alarmy, které upozorňují na aktuální změny stavu pacienta. Zabudovaná tiskárna umožňuje t isk veškerých naměřených parametrů a do i nterní paměti můžeme ukládat události pro možnost další archivace a zpracování. Všechny tyto uložené hodnoty pak můžeme přenést do počítače.

Obr. 5 Monitorování životních funkcí –

Lifepack

Obr. 6 Monitorování – 12svodové EKG

Obr. 7 Přiložení elektrod – pádla – k defi­

bri laci

+


16

První pomoc II1

1.3 Přístupy do krevního řečiště v přednemocniční péči 1.3.1 Periferní žilní přístup (obr. 8) Invazivní vstup do sterilního prostředí krevního řečiště patří mezi nejčastější výkony prováděné nejen ve zdravotnických zařízeních, ale i posádkami ZZS. V případě, že nelze zakanylovat periferní žilní linka, zvažujeme intraoseální vstup.

Důvody zavedení periferní žilní kanyly v přednemocniční péči jsou potenciálně rizikoví pacienti pro podání: ■ infuzní terapie, ■ parenterální aplikace léků. Pomůcky ■ Dezinfekční přípravek na ruce, periferní žilní katétr (různého průsvitu), dezin

fekční přípravek na pokožku, turniket, sterilní tampony, nůžky, náplast, sterilní

krytí, spojovací hadička, fyziologický roztok k proplachu katétru, 5–10ml injekční

stříkačka, trojcestný kohout, combi zátka ■ Ochranné rukavice (nesterilní jednorázové), ochranný materiál na podložení končetiny ■ Sběrný kontejner na ostrý materiál ■ Infuze, i. v. injekce Postup zavedení periferního žilního vstupu Na vybranou končetinu přiložíme turniket, a to 5–10 cm nad předpokládaným místem vpichu. Pokud je postižený schopen, požádáme, aby si s horní končetinou „zacvičil“. Pokud je postižený v bezvědomí nebo není schopen manipulovat s končetinou, „zacvičíme“ s končetinou sami. Vybereme vhodnou žílu k zavedení katétru (pohledem, palpačně), vybíráme vždy od dorza ruky a postupujeme směrem k loketní jamce. Pro zvýšení žilní náplně použijeme zatínání pěsti, po klepání nebo tření žíly apod. Dezinfikujeme místo vpichu a necháme dezinfekční prostředek důkladně zaschnout. Délka působení dezinfekčního prostředku je uvedena na originální nádobě s dezinfekčním prostředkem, a to 15 s, 30 s, 60 s – dle doporučení výrobce dané dezinfekce. Po dezinfekci se již místa vpichu nedotýkáme, je to přípustné pouze ve sterilních rukavicích. Velikost nastříkané plochy by měla být alespoň 8 × 8 cm.

Obr. 8 Periferní žilní vstup

Zvolíme vhodnou velikost katétru. Volíme dle aktuálního stavu postiženého, dále dle průsvitu, délky cévy, dle množství aplikovaných infuzních roztoků a intravenózního léčiva.

Vypneme kůži směrem k  sobě a  upozorníme postiženého na okamžik vpichu. Zavedeme katétr pod úhlem 25–30° a zkontrolujeme, zda je krev v  komůrce kanyly. Po provedení punkce žíly povolíme lehce a  rychle turniket. Jehlu dále nezavádíme, pouze pomalu vsunujeme plastikovou kanylu do cévy. Jehlu znovu do katétru nezavádíme z důvodu nebezpečí odříz nutí části

1Zajištřní pacienta vodborné pednemocniní péi

flexibilní kanyly a možné závažné komplikace. Po úspěšném zavedení stiskneme žílu nad místem uložení katétru a odstraníme zaváděcí jehlu. Na kónus kanyly napojíme spojovací hadičku s fyziologickým roztokem, ověříme správnost uložení katétru proplachem a vyzkoušíme návrat nebo napojíme infuzní set, který již obsahuje spojovací hadičku s trojcestným kohoutem. U kojenců může být žilní tlak natolik malý, že ani správně zavedenou kanylou krev volně nevytéká, pak se o jejím řádném zavedení přesvědčíme aplikací malého množství roztoku. Po vyzkoušení krevního návratu fixujeme periferní žilní kanylu sterilním krytím. Podáváme infuzní roztoky a intravenózní léky dle ordinace lékaře.

Komplikace rozdělujeme na časné a pozdní. Časné komplikace ■ Hematom – následek propíchnutí žíly při zavádění kanyly. ■ Extravazace – prosakování podávaných látek do tkáně mimo cévní řečiště. ■ Alergie – vzniká při aplikaci např. dezinfekčního prostředku, léčiva apod. ■ Napíchnutí – nebezpečí poranění nervu v loketní jamce či napíchnutí arterie. Pozdní komplikace ■ Flebitida – povrchové žíly projevující se citlivostí, bolestí, začer venáním, oto

kem, tvorbou pruhů, hmatným provazcovitým zatvrdnu tím v  průběhu žíly

až hnisáním. Tato komplikace se bude vyskytovat v minimální míře při kanylaci

v přednemocniční péči. ■ Embolie – vzácná, ale možná komplikace při všech formách i. v. tera pie. Vzducho

vá embolie nastává, pokud vznikne negativní tlak v žíle, např. leží-li místo punkce

nad úrovní srdce. Další příčinou vzduchové embolie může být nedostatečné od

vzdušnění celé infuzní soupravy. Embolie krevní sraženinou může vzniknout při

prostřikování neprů chodné kanyly – je vždy nutné neprůchodnou kanylu vyměnit

za novou. Embolie koncem kanyly může nastat odříznutím konce kanyly při opě

tovném zasunutí kovové jehly.

Nastane-li jakákoliv komplikace, musíme ji ihned řešit. 1.3.2 Intraoseální přístup Intraoseální přístup se hojně využívá v přednemocniční péči, urgentní medicíně a medicíně katastrof. Tento vstup je rychlý, bezpečný a je to efektivní žilní vstup, který vytváří stabilní přístup do intraoseálního řečiště.

Intraoseální vstup zavádíme u postižených, kterým nelze zajistit vstup do periferního žilního řečiště, tedy nejčastěji u postižených v šokovém stavu, při srdeční zástavě, intoxikaci, hypovolemii, dehydrataci, diabetickém kómatu, selhání činnosti ledvin a změněných stavech vědomí apod. Tekutiny a intravenózní léky, které aplikujeme do intraoseálního vstupu, dosáhnou během několika vteřin do centrálního krevního řečiště. Místa aplikace intraoseálního vstupu ■ Proximální část tibie ■ Distální femur ■ Hlavice humeru ■ Distální radius

První pomoc II1

humeru. Před samotným navrtáním je důležité nejdřív jehlu probodnout skrz tkáň postiženého až ke kosti. Poté zkontrolovat, jestli nad pokožkou zůstala ryska na jehle. Když ryska není vidět, jehla je moc krátká, provedení by bylo neúčinné. Je-li ryska po napíchnutí vidět, začne se vrtat. Na vrtačku se nesmí tlačit velkou silou. Po navrtání zůstává na místě vpichu jehla, kterou se napojí na set, jenž je součástí. 1.3.3 Lineární dávkovač Lineární dávkovač používáme pro přesné dávkování intravenózního léku. Používáme 20ml nebo 50ml stříkačky, natáhneme požadovaný lék, který je naředěn nosným roztokem (např. fyziologický roztok). Po vsunutí do lineárního dávkovače napojíme spojovací hadičku, kterou propláchneme směsí ze stříkačky, a nastavíme rychlost dávkování (např. 2 ampule noradrenalinu naředěné s nosným roztokem do 20ml stříkačky kapou rychlostí 3 ml/h). 1.4 Přístroje k zajištění a monitorování dýchacích cest 1.4.1 Přístroj pro umělou plicní ventilaci V přednemocniční péči jsou vhodné jednoduché přenosné přístroje pro umělou plicní ventilaci. Jsou poháněné bateriovým zdrojem nebo pouze kyslíkem. Mohou to být například přístroje Oxylog, AmbuMatic, Medumat apod. Přístroje pro umělou plicní ventilaci umožňují nastavení minimálně těchto základních parametrů: ■ Frekvence dýchání ■ Dechový objem ■ Minutová ventilace ■ Inspirační frakce kyslíku

Obr. 9 Zajištěný intraoseální přístup

EZ­IO – hlavice humeru

Zajištění intraoseálního vstupu lze pro

vádět několika technikami, a to manuálně, poloautomaticky a automaticky. Závisí to na typu pomůcky. Manuální pomůcka je vrták s označením Cook, Jamshidi a Illinois sternal. Do poloautomatických pomůcek řadíme hlavního zástupce nastřelovací jehlu B.I.G. a F.A.S.T.1. Do automatických pomůcek v dnešní době řadíme set EZ-IO, který pomalu nahrazuje ostatní pomůcky k intraoseální aplikaci. Použití EZ-IO (obr. 9) Automatická pomůcka EZ-IO je vyvinuta pro pacienty všech věkových kategorií a hmotností. Máme tři velikosti jehel, a to 3–39 kg, 40 kg a  více a  pro obézní postižené. Aplikace EZ-IO se provádí v  místě proximální a distální tibie a na hlavici



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist