načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: První čtení O zvířátkách - Bohunka Trelová

První čtení O zvířátkách
-16%
sleva

Kniha: První čtení O zvířátkách
Autor: Bohunka Trelová

Na světě žijí tisíce druhů zvířat. V knize jsou ty nejzajímavější. Kniha spojuje encyklopedii o přírodě a první čtení pro nejmenší čtenáře. Je psána pro děti srozumitelnou a ... (celý popis)
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  219 Kč 184
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
6,1
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 81.4%hodnoceni - 81.4%hodnoceni - 81.4%hodnoceni - 81.4%hodnoceni - 81.4% 97%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Rubico
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2014
Počet stran: 152
Rozměr: 25 cm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Spolupracovali: fotografie Milan Kořínek, Vlastislav Bič
Jazyk: česky
Vazba: vázaná
Novinka týdne: 2014-06
Nakladatelské údaje: Olomouc, Rubico, 2014
ISBN: 978-80-7346-069-3
EAN: 9788073460693
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Na světě žijí tisíce druhů zvířat. V knize jsou ty nejzajímavější. Kniha spojuje encyklopedii o přírodě a první čtení pro nejmenší čtenáře. Je psána pro děti srozumitelnou a poutavou formou a je doplněna stovkami originálních fotografií. Děti si samy přečtou, jak je svět zvířat velmi zajímavý, strhující a záhadný.

Víte, že zvířata žijí na úplně celé Zeměkouli? Na souši, ve vodě a dokonce i pod zemí? Dokáží žít na místech, kde je po celý rok příšerný mráz nebo naopak obrovské vedro. Všude žijí zvířata roztodivných barev, podob a velikostí. Některá jsou tak mrňavá, že je stěží uvidíme pouhým okem a některá zase velká jako dům. Všechna se dokázala dokonale přizpůsobit místu, kde žijí. O tom všem se dočtete v této knize.

Další popis

Víte, že zvířata žijí na úplně celé zeměkouli? Na souši, ve vodě, a dokonce i pod zemí? Dokáží žít na místech, kde je po celý rok příšerný mráz, nebo naopak obrovské vedro. Všude žijí zvířata roztodivných barev, podob a velikostí. Některá jsou tak mrňavá, že je stěží uvidíme pouhým okem, a některá zase velká jako dům. Všechna se dokázala dokonale přizpůsobit místu, kde žijí. O tom všem se dočtete v této knize. Kniha spojuje encyklopedii o přírodě a první čtení pro nejmenší čtenáře. Je psána pro děti srozumitelnou a poutavou formou a je doplněna stovkami originálních fotografií. Děti si samy přečtou, jak je svět zvířat velmi zajímavý, strhující a záhadný. Jednoduchý text je psán velkým písmem, slova nejsou rozdělena na dva řádky.


Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Bohunka Trelová - další tituly autora:
První čtení o mláďátkách První čtení o mláďátkách
Trpaslíci z pařezového domečku Trpaslíci z pařezového domečku
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

36

Kolibřík je malý nápadně zbarvený pták. Proto se mu

někdy říká „létající drahokam“. Jako jediný z ptáků

dokáže létat dozadu, do stran nebo se za letu zastavit

a vznášet se na jednom místě. Tuto letovou akrobacii

dokáže díky velmi rychlému mávání křídel, mává jimi

stejně rychle jako moucha. A také díky tomu, že umí

křídla vytáčet do stran. Je to vytrvalý letec. Bez

přestávky dokáže uletět až 800 km. Když chce, umí

letět rychlostí až 80 km/hod., to je stejně jako auto

po rychlé silnici.

Kolibříka poznáme podle nápadně dlouhého

úzkého zobáku, který vnoří do hlubokých kalíšků

květů a saje z nich sladký nektar.

KOlIbRíK


37

Kromě nektaru se živí i drobným hmyzem a pavouky.

U nás bychom na tyto „létající drahokamy“ narazili

jen v ZOO, volně žijí pouze v Americe.

Mají rádi teplo, proto se na podzim stěhují do teplých

oblastí stejně jako naši stěhovaví ptáci.

Hnízda si staví na koncích větví vysoko nad

zemí. K jejich stavbě používají listy, stébla

rostlin a, představte si, pavoučí vlákna.

Zvenku je obalí lišejníkem,

aby je nikdo

neobjevil.

Mají tvar

jakéhosi

pohárku,

kalichu. Do hnízda

pak kolibří máma snese dvě

bílá vajíčka, která nejsou o nic

větší než hrášek. Sedí na nich

pouze sama. Asi po dvou týdnech se

z vajíček vylíhnou mláďata, o která se zase stará

pouze ona. Tátové kolibříci se o své děti nestarají.

A zajímavost ?

Za jednu sekundu (to je jako když tlesknete)

dokáže některý druh mávnout křídly až 90krát!


75

Je jediný tvor, co nenosí rohy na hlavě, ale na svém nose. Vypadá jako chodící tank. Jeho domovem jsou oblasti Afriky a Indie.

I když na pohled působí hrozivě, je to mírumilovné

stvoření. Bohužel špatně vidí, snaží se proto zahnat

vše, co mu stojí v cestě. Zaútočí třeba na strom nebo

na skálu. Žije osaměle, jen mámu doprovázejí její děti.

Nosorožec mívá jeden nebo dva rohy. Používá

je k rytí půdy při hledání potravy nebo jako zbraň

k obraně mláďat. Má mohutné zavalité tělo a krátké

silné nohy. Vážit může až 3,5 tuny – tolik váží dva

osobní automobily. Někteří nosorožci mají horní ret

protažený do špičky, což je stejné jako konec

chobotu u slona. Díky tomu umí uchopit větvičku

a utrhnout ji.

Nosorožec se živí pouze rostlinami – trávou, listy

a větvičkami.

Pase se

za šera

a v noci.

Přes den

nejraději

lenoší, válí se

v blátě nebo

odpočívá

NOsOROžec


76

ve stínu stromů. Bláto, které

se mu nalepí

na kůži, ho chrání

před bodavým

hmyzem a pálícím

sluncem. Jeho záda

slouží ptákům jako

autobus.

Za odměnu, že se

mohou vozit, zbavují nosorožce obtížného hmyzu.

Mláděti nosorožce se říká tele. Po narození váží

jako dospělý člověk. Mateřské mléko saje dva roky,

ale už po několika týdnech se s mámou pase.

A zajímavost ?

Tento těžký, zavalitý tvor v brnění rytíře

je výborný plavec a umí se i potápět!


118

suRIKaTa

Surikata je malá čiperná šelmička připomínající

trochu kunu. Je neustále v pohybu. Žije v teplých

oblastech zvaných pouště.

Nechtějí být samy, proto se shlukují do skupin,

kterým říkáme kolonie. V jedné kolonii může být až

30 jedinců – jako dětí ve školní třídě. Kolonii vládne

vedoucí pár, to znamená samec a samice. Jen oni

mohou mít malá surikátka.

Na svém území mají surikaty hodně nor, kde se

ukrývají před nebezpečím a v noci v nich spí.


119

O nory se vzorně starají,

stejně jako lidé o své domy.

Neustále je upravují

a opravují. Pokud členové

kolonie hledají potravu,

stojí jedna surikata na

vyvýšeném místě a

pozoruje, zda se neblíží

nebezpečí. Pokud ano,

pištěním a křikem varuje

ostatní. Vmžiku jsou všichni ukryti v norách. Ráno

vylézají ven a vyhřívají se na sluníčku nebo

shánějí potravu. Zároveň si mezi sebou povídají,

což zní jako pištění nebo kvokání.

Na jídelníčku těchto šelmiček můžeme najít hady,

štíry, ještěrky, červy, hmyz, myši, ptáky, vejce

a také ovoce nebo rostliny. Proti štířímu jedu mají

surikaty vyvinutou obranyschopnost.

Mláďata se rodí ve speciální noře, ve které zůstávají

3 týdny. Pak vylezou ven a jsou v péči svých tet

ošetřovatelek, máma zatím shání potravu.

Za krátký čas se už o sebe umí postarat sama.

A zajímavost ?

Surikaty umí zavřít uši,

aby se do nich nedostal písek a hlína,

když hrabou pod zemí.


146

želva

Toto zajímavé zvíře žije na Zemi již přes 200 milionů

let. Patří mezi plazy, to znamená, že teplota jejího

těla bývá vždy stejná jako okolní prostředí. Říkáme

také, že je to studenokrevný živočich. Na světě žije

přes 300 druhů želv, některé jsou silně ohrožené.

Želva nemá práci s budováním příbytku, nosí si svůj

domeček stále s sebou. Ze

svého krunýře však

nemůže vylézt, protože

je k jejímu tělu

přirostlý. Slouží jí

jako úkryt a ochrana

před nepřáteli.

Želva je velmi

pomalá. Je to

nejen kvůli těžkému krunýři,

ale také proto, že má nohy postavené daleko od sebe.

No schválně, zkuste roztáhnout všechny čtyři a ještě

si naložit na záda pořádný náklad. Také by se vám

nechtělo běhat. Krunýř želv mívá různý tvar

a různou barvu, od žluté přes oranžovou, zelenou,

žlutou, hnědou až po černou.

Některé želvy se přizpůsobily životu ve vodě. Těm

mořským se nohy proměnily v jakási pádla.

Předními pádlují a zadními kormidlují. I když


147

žijí ve vodě, dýchají

vzduch. Kdyby neměly

možnost vyplout na

hladinu, utopily by se.

Jídelníček želv je

rozmanitý. Většinou

si pochutnají na

zelenině a ovoci, ale ty

vodní dávají přednost masu.

Želvy nemají zuby a neumí vypláznout jazyk.

Ukusují proto kusy jídla pomocí rohovitého zobáku

a polykají celá sousta. Malé

želvičky se líhnou z vajec.

Želva je naklade na

jednu hromadu

a více se o ně

nestará. Želvy

mořské obyčejně

nakladou vajíčka

do jam, které si vyhloubí

v písku, a pak je

zahrabou. Ovšem tím jejich starost o potomstvo

také končí. Když se z vajec vylíhnou mláďata,

rychle pospíchají k moři, kde cítí ochranu.

A zajímavost ?

Víte, že želva je dlouhověký tvor? Například

želva sloní se dožívá 100 až 160 let a údajně

se může dožít až 200 let.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist