načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Průvodce úspěšnou komunikací -- Efektivní komunikace v praxi - Jan Vymětal

Průvodce úspěšnou komunikací -- Efektivní komunikace v praxi

Elektronická kniha: Průvodce úspěšnou komunikací -- Efektivní komunikace v praxi
Autor:

V komplexní a čtivé knížce se dozvíte vše důležité pro vaši úspěšnou komunikaci v praxi. Nestačí být jen dobrý odborník či mít skvělé nápady - stejně důležitá je pro váš ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  356
+
-
11,9
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2008
Počet stran: 322
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-2614-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Manažerská příručka shrnuje základní informace o úspěšném uplatnění principů komunikace v praxi.

Popis nakladatele

V komplexní a čtivé knížce se dozvíte vše důležité pro vaši úspěšnou komunikaci v praxi. Nestačí být jen dobrý odborník či mít skvělé nápady - stejně důležitá je pro váš úspěch a úspěch organizace, ve které pracujete, vynikající komunikace. Kniha vás provede různými formami praktické komunikace a najdete v ní řadu doporučení, zásad a zkušeností směřujících k co nejefektivnější komunikaci včetně specifikace hlavních nedostatků, chyb a netaktností, které komunikaci komplikují, znepřehledňují a znesnadňují. Kniha se věnuje významu komunikace v současné společnosti, představuje zásady efektivní komunikace, bariéry a rozdíly mezi komunikací muže a ženy, věnuje se také aktivnímu naslouchání, komunikaci neverbální, verbální, písemné, prezentaci jednotlivce a komunikaci organizace. Publikace je určena nejširšímu okruhu zájemců od studentů přes manažery, personalisty, různé specialisty až po novináře a lektory. (efektivní komunikace v praxi)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jan Vymětal - další tituly autora:
Zákazníci kupující zboží "Průvodce úspěšnou komunikací -- Efektivní komunikace v praxi" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

doc. Ing. Jan Vymětal, CSc.

Průvodce úspěšnou komunikací

Efektivní komunikace v praxi

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

www.grada.cz

jako svou 3280. publikaci

Odpovědný redaktor Petr Somogyi

Sazba Eva Hradiláková

Počet stran 328

První vydání, Praha 2008

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

© Grada Publishing, a.s., 2008

Cover Photo © profi media.cz

ISBN 978-80-247-2614-4


Obsah

O autorovi .............................................................................................................. 10

Úvod ....................................................................................................................... 11

1. Význam komunikace v současné společnosti .................................................. 15

2. Obecný úvod do problematiky komunikace ................................................... 17

2.1 Základní pojmy ........................................................................................ 22

2.2 Zásady efektivní komunikace ................................................................... 26

2.3 Komunikační model ................................................................................ 30

2.3.1 Vznik sdělení .............................................................................. 30

2.3.2 Zakódování sdělení ..................................................................... 31

2.3.3 Volba komunikačního média ....................................................... 33

2.3.4 Komunikační šum ....................................................................... 33

2.3.5 Dekódování sdělení ..................................................................... 34

2.3.6 Poskytování zpětné vazby ............................................................ 35

2.3.7 Faktory ovlivňující proces komunikace ....................................... 35

2.4 Komunikační bariéry ................................................................................ 37

2.5 Rozdíly v komunikaci ženy a muže ........................................................... 39

2.5.1 Neverbální komunikace ............................................................... 40

2.5.2 Verbální komunikace .................................................................. 40

3. Poslouchání a naslouchání .............................................................................. 45

3.1 Aktivní naslouchání ................................................................................. 48

4. Neverbální komunikace ................................................................................... 53

4.1 Řeč těla .................................................................................................... 56

4.1.1 Kinezika ...................................................................................... 57

4.1.2 Gestika ........................................................................................ 58

4.1.3 Mimika ....................................................................................... 61

4.1.4 Vizika .......................................................................................... 64

4.1.5 Haptika ....................................................................................... 66

4.1.6 Proxemika ................................................................................... 68

4.1.7 Posturologie ............................................................................... 70

4.2 Signály komunikace osobnosti ................................................................. 72

4.2.1 První dojem ................................................................................ 73

4.2.2 Neurovegetativní reakce .............................................................. 75

4.2.3 Vnímání barev ............................................................................ 76

4.2.4 Vnímání vůní a pachů ................................................................. 85

4.2.5 Styl oblékání ............................................................................... 87

4.2.6 Doplňky oblečení ........................................................................ 91

4.2.7 Společenské chování .................................................................... 93

4.2.8 Emoční inteligence ...................................................................... 95

4.2.9 Chronemika ................................................................................. 98

4.2.10 Grafologie ................................................................................... 99

4.2.11 Komunikační prostředí ............................................................... 99

4.3 Rozdílnost kultur ...................................................................................... 102

4.3.1 Gestika ........................................................................................ 102

4.3.2 Mimika ...................................................................................... 103

4.3.3 Vizika .......................................................................................... 103

4.3.4 Haptika ....................................................................................... 103

4.3.5 Proxemika ................................................................................... 104

4.3.6 Význam barev .............................................................................. 105

4.3.7 Chronemika ................................................................................ 105

4.3.8 Komunikační prostředí ............................................................... 106

4.4 Závěrečná doporučení .............................................................................. 106

5. Verbální komunikace ...................................................................................... 113

5.1 Paralingvistická komunikace ..................................................................... 115

5.2 Dotazování ............................................................................................... 118

5.3 Rozhovory ................................................................................................ 122

5.3.1 Dialog ......................................................................................... 125

5.3.2 Pohovor ....................................................................................... 126

Pohovor v rámci výběrového řízení – přijímací pohovor .............. 126

Hodnotící pohovor ...................................................................... 131

5.3.3 Vyjednávání ................................................................................ 133

5.3.4 Vylákávání informací ................................................................... 138

5.3.5 Telefonní rozhovor ....................................................................... 140

5.4 Pozitivní komunikace ............................................................................... 143

5.4.1 Asertivita a kreativita ................................................................... 144

5.4.2 Komunikační pohotovost ............................................................ 147

5.4.3 Networking ................................................................................. 148

5.5 Negativní a problémová komunikace ....................................................... 152

5.5.1 Kritika ........................................................................................ 153

5.5.2 Konfl ikty ..................................................................................... 156

5.5.3 Agresivita ..................................................................................... 159

5.5.4 Manipulace ................................................................................. 160

5.5.5 Fámy a pomluvy ........................................................................... 164

5.5.6 Lhaní .......................................................................................... 167

5.5.7 Zkreslení přenosem a dezinformace ............................................. 168

5.5.8 Ostatní formy negativní komunikace .......................................... 171

5.5.9 Mimoběžná komunikace ............................................................. 175

5.5.10 Neadekvátní komunikace ............................................................ 180

5.6 Komunikace v týmu ................................................................................. 184

5.7 Komunikace na veřejnosti ........................................................................ 186

5.7.1 Příprava ....................................................................................... 187

Obsah a struktura ........................................................................ 187

Doba ........................................................................................... 189

Pomůcky ...................................................................................... 190

Vystoupení .................................................................................. 191

Diskuze ....................................................................................... 193

5.7.2 Přednesení prezentace .................................................................. 193

Příprava ....................................................................................... 194

Tréma .......................................................................................... 194

Vystoupení .................................................................................. 195

Diskuze ....................................................................................... 197

5.7.3 Přesvědčování .............................................................................. 198

5.8 Komunikační zvyklostí a chování v různých zemích ................................. 201

6. Písemná komunikace ...................................................................................... 205

6.1 Korespondence ......................................................................................... 209

6.1.1 Oslovení a tituly .......................................................................... 209

6.1.2 Úřední dopis ............................................................................... 213

6.1.3 Osobní a společenský dopis ......................................................... 215

6.1.4 Soukromý dopis .......................................................................... 219

6.1.5 Životopis a motivační dopis ........................................................ 219

6.1.6 E-mail ......................................................................................... 224

6.1.7 SMS a MMS zprávy .................................................................... 227

6.2 Vizitky .................................................................................................... 231

6.3 Odborná publikace .................................................................................. 234

6.3.1 Textové zpracování a struktura .................................................... 237

6.3.2 Grafi cká úprava ........................................................................... 242

Rukopis ....................................................................................... 242

Tabulky, obrázky, symboly ........................................................... 244

6.3.3 Korektura a korekturní znaménka ............................................... 246

6.4 Výzkumné a technické zprávy ................................................................... 248

6.5 Vědecko-kvalifi kační práce ....................................................................... 250

6.6 Poster .................................................................................................... 252

6.7 Recenzní posudek .................................................................................... 253

6.8 Oponentní posudek ................................................................................. 255 7. Komunikace organizace – public relations ..................................................... 257

7.1 Komunikace v organizaci ......................................................................... 263

7.1.1 Organizační a administrativní zajištění ........................................ 267

7.1.2 Porady .......................................................................................... 271

7.1.3 Komunikace vedoucího ............................................................... 276

7.1.4 Komunikace podřízeného ............................................................ 283

7.2 Krizová komunikace ................................................................................. 285

7.2.1 Plán krizové komunikace ............................................................. 286

7.2.2 Komunikace v průběhu krize ...................................................... 291

7.2.3 Komunikační zásady dlouhodobějších důsledků krize ................. 292

7.3 Komunikace s externí veřejností ............................................................... 293

7.3.1 PR jako společenský nástroj vztahů s veřejností ........................... 294

7.3.2 PR jako nástroj podpory odbytu .................................................. 297

7.3.3 PR jako vztahy s médii ................................................................ 302

Souhrn informačních zdrojů ................................................................................. 307

Seznam použitých zkratek ..................................................................................... 319

Rejstřík ................................................................................................................. 321


9

Komunikace není všechno, ale je za vším.

Velmi často ten, kdo si myslí, že umí mluvit, prostě jenom neumí mlčet.

Řecký filozof Epimarchos z Megary, 5. století před Kristem

Kdo příliš mluví, dozví se jen to, co říká.

Kdo jasně myslí, obyčejně také jasně mluví.

Když jíš, tak žvýkej, když mluvíš, tak mysli!

čínské přísloví

Slova jsou příčinou nedorozumění.

Saint–Exupery: Malý princ

Odbornost ani znalosti nejsou uskutečňovány, pokud

nejsou komunikovány. Pokud budeme „vyrábět“ absol

venty v jakémkoliv oboru, kteří nejsou komunikačně

zdatní, nemyslí ekonomicky a nejsou připraveni na rizika,

tak při důležitém jednání zákonitě neuspějí.

M. Prypoň, generální ředitel Hewlett-Packard


10

O autorovi

Doc. Ing. Jan Vymětal, CSc.

Doc. Ing. Jan Vymětal, CSc., absolvoval Středníprůmyslovou školu chemickou v Ostravě (1959), dálkové studium na

Katedře organické chemie na Vysoké škole chemicko-technologické (1969), externí vědeckou aspiranturu na Katedře

koksárenství a plynárenství VŠCHT v Praze (1972) a v roce

1994 se habilitoval pro obor chemické a energetické využití

paliv na VŠB-TUO v Ostravě. Od roku 1959 byl nepřetržitě zaměstnán v Urxových závodech v Ostravě a veValašském Meziříčí – dnes DEZA, a. s. Třicet let pracoval v podnikovém Výzkumnémústavu pro koksochemii jako výzkumný pracovník a vedoucí výzkumné skupiny. V roce 1990 byl pověřen zřízením fi remního informačního střediska, které vedl až doodchodu do důchodu v roce 2002. Od roku 1972 působí jako externí vysokoškolský pedagog. V současné době přednáší jako externista na PřF Ostravské univerzity, EkF VŠB-TUO, na Vysoké škole podnikání v Ostravě a na Vyšší odborné škole ve Valašském Meziříčí. Zaměřuje se na informační zdroje, využití informací v praxi, informační a znalostní management, na odbornou komunikaci a prezentaci. Je členem vědecké rady PřF OU, předsedou a členem státních zkušebních komisí pro obhajobu diplomových a disertačních prací a odborným konzultantem. Je vedoucím autorem odborných publikací Informační středisko ve fi remní praxi (1996), Úvod do studia odborných informací (2000), Odborná literatura a informace v chemii (2001), Informační a znalostní management (2005) a řady studijních příruček z oblasti dehtochemie, chemické technologie a aplikované informační vědy. Je autorem nebo spoluautorem 145 odborných a vědeckých prací, 38 patentů a řady přednášek na odborných konferencích. Jan Vymětal je členem České společnosti chemické (ČSCh), České společnostiprůmyslové chemie, Českého svazu chemických inženýrů, American Chemical Society a New York Academy of Science. Jeho biografi e je od roku 1980 pravidelně uváděna v publikaci Who’s Who in the World, v publikaci Hübners Who is Who (2006) a vřadě dalších světových biografi ckých publikací. V roce 2006 mu byla udělena Hlavním výborem ČSCh Cena Vojtěcha Šafaříka za zásluhy o chemii a ČSCh.

11

Úvod

Rozvoj informační společnosti a její přechod ve společnost znalostní vyžaduje postře

doškolsky i vysokoškolsky vzdělaných lidech řadu znalostí, dovedností a zkušeností,

kterými je vzdělávací systém v době jejich studia nevybavil a ani v současné době

dostatečně nevybavuje. Jedná se především o přehled o nadoborových disciplinách,

mezi něž patří především znalost:

• informačních zdrojů a jejich optimálního využívání,

• kritického analyticky-syntetického vyhodnocování informací,

• řízení toku informací (information management),

• řízení znalostí (knowledge management),

• komunikace a prezentace jedince i organizace,

• metodologie samostudia a e-learningu.

Podmínkou zvládnutí uvedených znalostí a jejich praktického využití je znalostefek

tivní komunikace. Jedinec může ve vědecké i výzkumné praxi přijít na objev zaslu

hující si perspektivně udělení Nobelovy ceny. Pokud však s tímto řešením vhodným

a efektivním způsobem neseznámí vědeckou komunitu a pokud toto řešení zůstane

pouze ve zdech jeho laboratoře, pak bude přínos tohoto řešení nulový. Stejně tak

pokud specialista nalezne významnou konkurenční výhodu, která může organizaci

zajistit dlouhodobý strategický rozvoj, ale nedokáže o přednostech navrženého řešení

přesvědčit vrcholový management organizace a zajistit jeho realizaci, bude přínos jeho

řešení zanedbatelný. Pokud student dobře ovládající předepsanou látku o tétoskuteč

nosti nedokáže vhodnou prezentací a komunikací přesvědčit zkoušejícího, u zkoušky

neuspěje. Člověk neovládající alespoň základy komunikace má ve svém sociálnímoko

lí výrazný handicap, velmi obtížně navazuje vztahy s ostatními jedinci a skupinami,

nesnadno se prezentuje, prosazuje apod. Jeho nedostatek se obvykle projevujepostup

ným vyčleňováním ze společnosti, samotářstvím, nejistotou, trémou, uzavřeností

a v krajním případě až panickou hrůzou z kontaktu s jinými jedinci, nebo dokonce

s nutností veřejného vystoupení. Z těchto a řady dalších důvodů lze považovat znalost

efektivní komunikace za základní realizační stupeň dalšího rozvoje celé společnosti,

vědeckých disciplin, všech oblastí techniky, jakéhokoliv týmu i každého jednotliv

ce. Jedná se o metodu komunikace a prezentace intelektuálního kapitálu jednotlivce

i organizace, která představuje významnou konkurenční výhodu.

Kniha navazuje na předchozí publikace, které byly zaměřeny na základní přehled

o struktuře a členění informací, odborné literatury, informačních zdrojů, na strategii

vyhledávání informací a jejich zpracování, na informační a znalostní management,

učící se organizaci a celoživotní vzdělávání, na požadavky praxe na vzdělávací proces

a jeho absolventy. Jedná se o publikace: 12 • VYMĚTAL, J., VÁCHOVÁ, M. Úvod do studia odborné literatury. Praha : ORAC,

2000; • VYMĚTAL, J. a kolektiv. Odborná literatura a informace v chemii. Praha : ORAC,

2001; • VYMĚTAL, J., DIAČIKOVÁ, A., VÁCHOVÁ, M. Informační a znalostní management

v praxi. Praha : LexisNexis CZ, 2005.

Uzavírá se tak tematický celek sahající od přehledu informačních zdrojů přes řízení

toku informací a znalostí až po komunikaci a prezentaci informací a znalostí.

Předkládaná publikace je zaměřena na základy komunikace v praktickém životě. Nejedná se tedy o teoretickou práci z hlediska lingvistického, fi lozofi ckého neborétorického, ale o průvodce různými formami praktické komunikace, s řadoudoporučení, zásad a zkušeností směřujících k co nejefektivnější komunikaci. Obsah knihy je soustředěn do sedmi kapitol, z nichž úvodní části se zabývají významem komunikace v současné společnosti a obecným úvodem do dané problematiky, včetně zásadefektivní komunikace, komunikačního modelu i bariér a rozdílů v komunikaci muže a ženy. Třetí kapitola je věnována poslouchání a aktivnímu naslouchání. Těžištěm knihy jsou poslední čtyři kapitoly zaměřené na hlavní komunikační okruhy – tedy nakomunikaci neverbální, verbální, písemnou a komunikaci organizace. I když větší část knihy je věnována komunikaci a prezentaci jednotlivce, závěrečná kapitola je věnovánakomunikaci organizace, a to jak interní, tak externí i krizové. Přičemž organizací se rozumí nejen subjekty podnikatelské sféry, ale i organizace sféry rozpočtové a příspěvkové. Řada základních komunikačních a prezentačních dovedností jednotlivce i organizace je totiž společných nebo alespoň velmi podobných.

Kniha soustřeďuje praktické zkušenosti, požadavky i zásady úspěšné a efektivní komunikace, specifi kuje i hlavní nedostatky, chyby a netaktnosti, které komunikaci komplikují, činí nepřehlednou a znesnadňují. Publikace navazuje a doplňuje řadu prací, jež byly v posledním období v dané oblasti vydány. Lze ji tedy chápat jako skutečné základy praktické komunikace, na něž lze navazovat podrobnějším studiem užších tematických celků. Proto jsou v souhrnu informačních zdrojů v závěru uvedeny jak publikace, kterých bylo využito při zpracovávání této knihy, tak publikace, jež byly v posledních asi sedmi letech, bez nároku na úplnost, vydány v Česku a které mohou čtenářům sloužit pro další hlubší studium.

Publikace je určena nejširšímu okruhu zájemců od studentů středních a vysokých škol, přes podnikatele, manažery, specialisty, členy operačního, taktického ivrcholového managementu až po seniory. Z hlediska všech vzdělanostních skupin mají dnes prioritní význam komunikační schopnosti, které jsou chápány nejenom jako ústní a písemný projev, ale i jako celkový způsob vystupování, schopnost prezentace aumění jednat s lidmi. Nepochybuji proto o tom, že každý člověk v každém věku a v každé profesní pozici nalezne v této publikaci náměty, jež mohou zlepšit jeho dosavadní úroveň komunikace a pochopit problémy v komunikaci se svým okolím, partnery, přá teli i nepřáteli.

ÚVOD


13

Je mou milou povinností poděkovat svým spolupracovníkům a přátelům za cen

né diskuze, připomínky, návrhy, doporučení a snahu po zkvalitnění této práce. Své

manželce pak děkuji za trpělivost, pochopení a toleranci po celé období sepisování této

publikace. Ten, kdo alespoň jednou zažil spolužití s autorem odborné práce, ví přesně,

zač děkuji.

Valašské Meziříčí, leden 2008

ÚVOD



Význam

komunikace

v současné

společnosti

1

Informační a znalostní společnost,

informační a znalostní management

Komunikační krize společnosti, informační exploze

Současné požadavky na komunikační gramotnost,

kvalifi kaci, kompetence a dovednosti

+


PRŮVODCE ÚSPĚŠNOU KOMUNIKACÍ16

V

současné době se lidská společnost nachází ve vývojové fázi obecně nazývané

informační společnost. Tato společnost je zpravidla defi nována jako společnost,

v níž kvalita života, perspektiva sociálních změn a ekonomického rozvoje závisí vrostoucí míře na informacích. V informační společnosti mají informace podobnouúlohu jako měla v předchozí industriální společnosti energie. Postupná informatizace

společnosti je obvykle chápána jako proces, který je na stejné významové úrovni jako

byla v předchozí fázi industrializace. Jestliže industrializace významně rozšířila fyzické

možnosti a sílu člověka, pak informatizace podstatně rozšiřuje jeho schopnostiduševní. Umožňuje totiž globální šíření informací, jejich kritické analytické hodnocení,

formulaci alternativních návrhů na řešení problémů a snížení rizikovostirozhodovacího procesu.

Společným jmenovatelem informační společnosti je tedy význam informací jako

klíčového zdroje společenské existence a nutnost zajištění univerzálního a globálního přístupu lidí k informacím. Kritériem úrovně informační společnosti se tak stává

především rozsah, obsah, kvalita, dostupnost a použitelnost informací, informačních

zdrojů a informačních služeb (informační management). Technickým základem

informatizace společnosti je intenzívní rozvoj elektroniky, informatiky, informačních

a komunikačních technologií. Důsledkem je celková globalizace informačníhoprostředí a univerzální dostupnost informací. I když je rozvoj informačních a komunikačních

technologií významným a v první fázi určujícím faktorem informační společnosti, je

nutno jednoznačně zdůraznit, že tyto technologie jsou pouze prostředkem k dosažení

požadované úrovně společnosti, nikoliv jejím cílem.

V následující fázi vývoje společnosti budou postupně přebírat určující roli znalosti,

jako výsledek kritického analyticky-syntetického vyhodnocování informací, osvojování si zkušeností a jako výsledek praktického využívání vědomostí, získanýchvzděláváním. V tomto smyslu lze budoucí etapy informační společnosti charakterizovat

jako společnost znalostní a společnost celoživotního vzdělávání. V těchto etapách

již nebude základním ekonomickým zdrojem rozvoje ani kapitál, ani přírodní zdroje,

ani práce, ale především znalosti. Postupným vývojem informační společnosti tedy

dojde ke změně základních ekonomických faktorů ve prospěch prioritního postavení

znalostí. Znalosti se tak stále více stávají zdrojem vědění a vědění tak tvoří základní

strukturní prvek této fáze vývoje společnosti.

Tak jako rozvoj informační společnosti byl a je v rozhodující míře podmíněnrozvojem informačních a znalostních technologií, bude vývoj znalostní společnostipodmíněn rozvojem managementu znalostí, komunikačními dovednostmi a celoživotním vzděláváním. Prioritní význam techniky a technologií bude ve znalostní společnosti nahrazen rozvíjením znalostních schopností lidí, jejich optimálním, efektivním iekonomickým využíváním, tvůrčím uplatňováním a sdílením znalostí (znalostnímanagement), celoživotním vzděláváním i rozvíjením komunikace v rámci celé společnosti.

Již v současné době pozorujeme nebývalý nárůst významu komunikace ve všech oblastech života. Stále více se po studentech, zaměstnancích, odborných a vědeckých

VÝZNAM KOMUNIKACE V SOUČASNÉ SPOLEČNOSTI 17

1

pracovnících, manažerech i specialistech požaduje komunikační gramotnost,komunikační kompetence, sociální a socio-kulturní kompetence (soft skills), komunikační

dovednosti atp. Především ve výrobních organizacích a organizacích služeb sesetkáváme s požadavky na komunikační strategii jako nezbytnou součást strategieinformační i strategie podnikatelské. V rámci informačního managementu a činnostiinformačních středisek je účelná komunikace základním předpokladem realizace informačního

procesu v nejširším měřítku. V procesu řízení je oboustranná komunikace ve směru

horizontálním i vertikálním významnou podmínkou rozvoje kultury příslušnéorganizace a rozvoje jejich jednotlivých prvků řízení jako jsou management znalostí, sdílení

znalostí, kreativita, kritické myšlení, motivace, emoční klima, uchovávání a předávání

znalostí, organizační kultura, týmová spolupráce apod.

V oblasti obchodu a marketingu jsou komunikační dovednosti základnímpředpokladem podnikatelské úspěšnosti v současném zostřujícím se konkurenčním prostředí, ať již se jedná o obchodní jednání s dodavateli, odběrateli, konkurenty, o obchodní zpravodajství (BI, MI, PI), konkurenční zpravodajství (CI), nebo komunikaci sveřejností (PR). Se stejnými problémy se setkáváme i v řadě dalších odvětví jako jezdravotnictví, školství, tisk, politika, státní správa apod. V řadě případů se dokonce hovoří o komunikační krizi společnosti. Jedním z důvodů komunikační krize společnosti je i skutečnost, že průvodním jevem současné společnosti a jejího informačníhoprostředí je informační exploze. Ta j e charakterizována přebytkem informací, přebytkem publikací, prostředků záznamu, explozí šíření informací, infrastruktury a prudkým rozvojem informačních i komunikačních technologií. Studii, pojednávající o množství informací, které ve světě vznikly v roce 2002, zveřejnila Škola informačníhomanagementu a systémů, která je součástí Kalifornské univerzity v Berkeley. Z uvedené studie vyplývá: • V roce 2002 vzniklo ve světě celkem cca pět exabytů (EB, E = l0

18

) novýchinformací, což znamená, že množství informací se za poslední tři roky zdvojnásobilo.

Z těchto informací bylo 92 % uloženo na magnetických médiích (zejména pevných

discích). V tištěné podobě bylo uloženo pouhých 0,01 % informací. • 40 % nových informací, uchovávaných v jakékoliv formě (tištěné, fi lmové,magnetické, optické), vzniklo v USA. • V celosvětové populaci (6,3 miliardy lidí) připadá na jednu osobu zhruba 800

megabytů (MB, M= 10

6

) nových informací ročně.

• Papír zůstává hlavním prostředkem publikování ofi ciálních informací.

• Informace šířené prostřednictvím elektronických prostředků (telefon, rozhlas,televize, internet) představovaly v roce 2002 hodnotu 18 EB, z čehož 98 %představovaly telefonní hovory (datová i hlasová volání, pevné i bezdrátové linky).

• Většina rozhlasového a televizního vysílání nové informace neobsahuje. Pouze 21,9 % hodin rozhlasového vysílání (cca 70 milionů z 320 milionů hodin)

a 25,2 % televizního vysílání (31 milionů z 123 milionů hodin) je možnopovažovat za původní.


PRŮVODCE ÚSPĚŠNOU KOMUNIKACÍ18

• Na webu je cca 170 terabytů (TB, T = 10

12

) informací a dalších 92 pentabytů (PB,

P = 10

15

) je obsaženo v tzv. hlubokém (neviditelném) webu.

• Elektronickou komunikací bylo denně posíláno 31 miliard e-mailů, představujících

ročně 400 PB informací. V roce 2002 se předpokládalo, že do roku 2006 se počet

e-mailů zdvojnásobí. Bližší podrobnosti o charakteru a důsledcích informační exploze jsou v odbornéliteratuře shrnuty například v předchozích publikacích [11, 14, 15]. Z uvedenýchskutečností jednoznačně vyplývá, že komunikaci je nezbytné již dnes komplexně a průběžně rozvíjet v rámci vzdělávacího procesu, počínaje rodinou a konče snad až odchodem z ekonomicky aktivní sféry. Již dnes, ve fázi informační společnosti, vyžadují zaměstnavatelé od budoucíchspolupracovníků v rámci socio-kulturní kvalifi kace: • komunikační schopnosti verbální i neverbální, písemné i ústní, individuální i týmové, • prezentační schopnosti a dovednosti – tedy schopnost produktivně diskutovat,

argumentovat a polemizovat,

• zdravé sebevědomí, tolerantnost, uznávání morálních a etických hodnot, kreativitu,

fl exibilitu a iniciativnost,

• schopnost práce v týmu a kreativní spolupráce ve věkově, sociálně a etnickyheterogenních týmech.

Jsou-li tyto požadavky na komunikační kvalifi kaci, kompetence a dovednosti od

zaměstnavatelů vyžadovány dnes, pak lze důvodně předpokládat, že v blízkébudoucnosti tyto požadavky vzhledem k vývojovým trendům významně vzrostou. Je tedyzcela na místě vyžadovat po všech stupních vzdělávacího procesu a ve všech jeho formách

výuku, studium, procvičování a intenzivní využívání a zdokonalování všech aspektů

komunikační gramotnosti.

Například Evropská unie požaduje v rámci Boloňského procesu, aby budoucíeurobakalář v rámci obecných dovedností, schopností a kvalifi kace zvládl [12, 13]:

• dovednosti zvládnout mezilidské vztahy ve smyslu schopnosti komunikace sostatními a k jejich získání do týmové práce; • komunikační schopnosti pokrývající jak psanou, tak mluvenou komunikaci vjednom z hlavních evropských jazyků (angličtina, němčina, italština, francouzština

a španělština), stejně jako v jazyce země, ve které má trvalý pobyt; • schopnost řídit se etikou oboru. Podle publikace České vzdělání a Evropa [16]

(tzv. Zelená kniha české vzdělávací

politiky) patří mezi významné nové kvalifi kace vzdělávacího systému:

• komunikační kompetence, včetně jazykové způsobilosti, a například schopnost

předkládat zprávy;

VÝZNAM KOMUNIKACE V SOUČASNÉ SPOLEČNOSTI 19

1

• sociální dovednosti (schopnost kooperace a týmové spolupráce).

Také Národní ústav gramotnosti v USA považuje za klíčové kompetence vinformační společnosti následující:

• komunikační dovednosti, mezi něž řadí: číst s porozuměním, písemně vyjadřovat

myšlenky, mluvit tak, aby druzí rozuměli, aktivně naslouchat, kriticky pozorovat; • interpersonální dovednosti, mezi něž řadí: spolupráci v týmu, obhajování svých

názorů a zájmů, ovlivňování a chápání jiných, dovednost řešit konfl ikty, umět

vyjednávat a vést druhé. Neustále se zvyšující požadavky na komunikační kompetence, dovednosti, zkušenosti, socio-kulturní a vůdcovskou kvalifi kaci se netýkají pouze nastupující mladé generace. Týkají se i stávajících manažerů, znalostního managementu, fi remní kultury,socioinformatiky, emoční inteligence, týmové spolupráce atd. Průzkumy zřetelně ukazují, že umění komunikace je jednou z nejdůležitějších vlastností manažera. Manažeři totiž zřídka pracují s věcmi, ale zpravidla pracují s informacemi o věcech. Zarážejícívýsledek přinesl průzkum 966 respondentů, provedený na podzim roku 2004 a zveřejněný na adrese www.peoplecomm.cz, v němž se konstatuje, že obecnou vlastností českého manažera je skutečnost, že neumí komunikovat! Proto je nezbytné věnovatkomunikaci mimořádnou pozornost, ať již ve vzdělávacím procesu, v rámci učící seorganizace i v individuálním vzdělávání. Z tohoto hlediska není přehnaný požadavek, aby kurzy a tréninkem komunikace prošel již každý středoškolák a bakalář v rámci svého studia a průběžně se v tomto směru vzdělávali všichni ekonomicky aktivní občané.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist