načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Průvodce pozitivní psychologií -- Nové přístupy, aktuální poznatky, praktické aplikace – Alena Slezáčková

Průvodce pozitivní psychologií -- Nové přístupy, aktuální poznatky, praktické aplikace

Elektronická kniha: Průvodce pozitivní psychologií
Autor: Alena Slezáčková
Podnázev: Nové přístupy, aktuální poznatky, praktické aplikace

Pozitivní psychologie vznikla jako reakce na převažující způsob přístupu v psychologii 20. století, který byl příliš zaměřen na tzv. negativní jevy - odchylky od normy, deficity, poruchy - a nevěnoval se takřka vůbec studiu pozitivních ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  322
+
-
10,7
bo za nákup

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2012
Počet stran: 304
Rozměr: 24 cm
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Psychologie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2012
ISBN: 978-80-247-3507-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Pozitivní psychologie vznikla jako reakce na převažující způsob přístupu v psychologii 20. století, který byl příliš zaměřen na tzv. negativní jevy - odchylky od normy, deficity, poruchy - a nevěnoval se takřka vůbec studiu pozitivních aspektů osobnosti. Text osvětluje historická a filozofická východiska, seznamuje s hlavními představiteli světové pozitivní psychologie. V knize jsou prezentovány výsledky aktuálních výzkumů na téma pozitivní emocionality, životní spokojenosti, silných stránek charakteru, posttraumatického rozvoje osobnosti. Závěrem jsou představeny aplikační možnosti pozitivní psychologie v oblasti psychoterapie a poradenství, vzdělávání, koučingu, psychologie práce a pomáhajících profesí. Základní orientace v hlavních tématech oboru, výsledcích aktuálních výzkumů i v množství praktických intervencí a metod.

Popis nakladatele

Kniha jako první na našem trhu komplexně seznamuje čtenáře s dosavadním vývojem dnes velmi aktuálního psychologického směru – pozitivní psychologie. Čtivou formou ho provádí jejími základními tématy, přináší zajímavé výsledky výzkumů a předkládá bohaté aplikační možnosti v oblasti terapie, poradenství, vzdělávání, koučinku, zdravotnictví, managementu i osobního rozvoje. K jednotlivým kapitolám nabízí praktická cvičení a intervence jako inspiraci pro využití v praxi. Seznámí vás s různými pohledy odborníků na to, co činí život šťastným a smysluplným. Kromě teoretického zázemí získáte inspiraci i pro praktické zlepšení kvality svého života. Publikace je určena nejen odborníkům a akademickým pracovníkům, ale i vysokoškolským studentům oboru psychologie, studentům pedagogických a sociálních oborů, středoškolským studentům, psychologům, učitelům na vysokých i středních školách, koučům, příslušníkům pomáhajících profesí a v neposlední řadě i laické veřejnosti. (nové přístupy, aktuální poznatky, praktické aplikace)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

PRŮVODCE POZITIVNÍ PSYCHOLOGIÍ

Alena Slezáčková

Kniha jako první na našem trhu komplexně seznamuje čtenáře s dosavadním vývojem dnes velmi aktuálního psychologického směru – pozitivní psychologie. Čtivou formou ho provádí jejími základními tématy, přináší zajímavé výsledky výzkumů a předkládá bohaté aplikační možnosti v oblasti terapie, poradenství, vzdělávání, koučinku, zdravotnictví, managementu i osobního rozvoje. K jednotlivým kapitolám nabízí praktická cvičení a intervence jako inspiraci pro využití v praxi. Seznámí vás s různými pohledy odborníků na to, co činí život šťastným a smysluplným. Kromě teoretického zázemí získáte inspiraci i pro praktické zlepšení kvality svého života. Publikace je určena nejen odborníkům a akademickým pracovníkům, ale i vysokoškolským studentům oboru psychologie, studentům pedagogických a sociálních oborů, středoškolským studentům, psychologům, učitelům na vysokých i středních školách, koučům, příslušníkům pomáhajících profesí a v neposlední řadě i laické veřejnosti. PhDr. Alena Slezáčková, Ph.D. (1972) působí v Psychologickém ústavu Filozofi cké fakulty MU v Brně a věnuje se také výzkumné činnosti v Psychologickém ústavu Akademie věd ČR. Je zakladatelkou Centra pozitivní psychologie v ČR (www.pozitivni-psychologie.cz), zástupkyní ČR v Evropské společnosti pozitivní psychologie ENPP a členkou vedení Mezinárodní asociace pozitivní psychologie IPPA. Je autorkou odborných a popularizačních textů z oblasti základního výzkumu i aplikačních možností pozitivní psychologie a věnuje se také přednáškové a lektorské činnosti.

GRADA Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

Alena Slezáčková

Alena Slezáčková

PRŮVODCE

POZITIVNÍ PSYCHOLOGIÍ

PRŮVODCE

POZITIVNÍ PSYCHOLOGIÍ

Nové přístupy, aktuální poznatky, praktické aplikaceNové přístupy, aktuální poznatky, praktické aplikace


Věnováno Mariovi a mým rodičům

s láskou a vděčností


Alena Slezáčková

PRŮVODCE

POZITIVNÍ

PSYCHOLOGIÍ

Grada Publishing

Nové přístupy, aktuální poznatky,

praktické aplikace


Publikace vznikla s podporou Grantové agentury ČR, projekt č. 407/10/2410. PhDr. Alena Slezáčková, Ph.D. PRŮVODCE POZITIVNÍ PSYCHOLOGIÍ Nové přístupy, aktuální poznatky, praktické aplikace TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 4802. publikaci Recenzovali: prof. PhDr. Jaro Křivohlavý, CSc. PhDr. Jana Havigerová, Ph.D. Odpovědný redaktor Zdeněk Kubín Sazba a zlom Radek Vokál Zpracování obálky Michal Němec Počet stran 304 Vydání 1., 2012 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. © Grada Publishing, a.s., 2012 Cover Photo © fotobanka Allphoto ISBN 978-80-247-3507-8 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8017-7 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-8018-4 (ve formátu EPUB)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodu

kována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu

nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

OBSAH

PŘEDMLUVA............................................................ 9

1. ÚVOD DO POZITIVNÍ PSYCHOLOGIE................................. 11

1.1 Pozitivní psychologie – historický a filozofický kontext...................... 12

1.2 Vývoj pozitivní psychologie ve světě .................................... 14

1.3 Pozitivní psychologie v ČR........................................... 18

1.4 Výuka pozitivní psychologie.......................................... 19

2. ZÁKLADNÍ TÉMATA POZITIVNÍ PSYCHOLOGIE........................ 21

2.1 Různá pojetí osobní pohody a štěstí .................................... 21

2.1.1 Kvalita života................................................ 23

2.1.2 Osobní pohoda a štěstí.......................................... 24

2.1.3 Osobní pohoda v pojetí E. Dienera................................. 24

2.1.4 Teorie sebeurčení.............................................. 26

2.1.5 Pojetí osobní pohody podle C. D. Ryffové ............................ 26

2.1.6 Koncept pozitivního mentálního zdraví C. Keyese...................... 27

2.1.7 Od Opravdového štěstí k PERMA ................................. 28

2.1.8 Optimální prospívání – flourishing ................................ 31

2.1.9 Štěstí ve východní filozofii ....................................... 33

2.1.10 Výzkum osobní pohody u nás .................................... 34

2.1.11 Škála optimálního prospívání ................................... 35

2.2 Pozitivní emocionalita a pozitivita ..................................... 37

2.2.1 Význam pozitivních emocí....................................... 37

2.2.2 Další přístupy ke studiu pozitivních emocí ........................... 39

2.2.3 Pozitivita................................................... 40

2.2.4 Inventura pozitivních emocí ..................................... 43

2.2.5 Teorie pozitivních emocí ........................................ 46

2.2.6 Výhody pozitivního emocionálního naladění.......................... 46

2.2.7 Pozitivita a vztahy ............................................ 47

2.2.8 Záchranná brzda pozitivity...................................... 48

2.2.9 Pozitivita a psychická odolnost.................................... 49

2.2.10 Jaká je optimální míra pozitivity? ................................ 49

2.2.11 Poměr pozitivity a negativity .................................... 50

2.2.12 Dotazník pozitivity........................................... 53

2.2.13 Metoda denní rekonstrukce ..................................... 55

2.2.14 Pozitivita v praxi ............................................ 57 Optimální prožívání – flow .......................................... 58

2.3.1 Počátek zkoumání flow ......................................... 59

2.3.2 Jak zvýšit flow................................................ 62

2.3.3 Měření flow ................................................. 64

2.3.4 Výzkum a aplikace flow......................................... 64

2.3.5 Flow nebo závislost? ........................................... 64

2.3.6 Autotelická osobnost ........................................... 65

2.4 Pozitivní myšlení .................................................. 66

2.4.1 Reflektor pozornosti............................................ 67

2.4.2 Lze se naučit myslet pozitivně?.................................... 69

2.4.3 Optimismus ................................................. 70

2.4.4 Nadějné myšlení .............................................. 74

2.4.5 Východiska pozitivního myšlení ................................... 76

2.4.6 Rozepněte ZIP pozitivního myšlení ................................ 77

2.4.7 Škála převažujícího způsobu myšlení ............................... 80

2.4.8 Meditující mysl............................................... 81

2.5 Pozitivní individuální vlastnosti a rysy osobnosti .......................... 83

2.5.1 Silné stránky charakteru a ctnosti.................................. 85

2.5.2 Východiska a zdroje klasifikace silných stránek charakteru ................ 87

2.5.3 Kritéria pro vymezení silných stránek charakteru....................... 89

2.5.4 VIA (Values in Action) klasifikace silných stránek charakteru a ctností ....... 91

2.5.5 Další současné koncepce silných stránek osobnosti....................... 94

2.5.6 Měření silných stránek.......................................... 96

2.5.7 Jak rozpoznat své silné stránky................................... 100

2.5.8 Jak rozvíjet své silné stránky..................................... 101

2.5.9 Od Já k Ty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

2.5.10 Proč je dobré využívat svých silných stránek? ........................ 103

2.6 Pozitivní mezilidské vztahy.......................................... 105

2.6.1 Něco o lásce ................................................ 105

2.6.2 Proč jsou šťastné páry šťastné .................................... 111

2.6.3 Děti – radosti nebo starosti?..................................... 116

2.6.4 Když máme doma mrzouta aneb Jak jednat s negativisty................ 116

2.6.5 Přátelství .................................................. 118

2.6.6 Sociální opora............................................... 118

2.6.7 Empatie ................................................... 120

2.6.8 Altruismus ................................................. 122

2.7 Pozitivně fungující společenství a instituce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

2.7.1 Pozitivní rodičovství .......................................... 125

2.7.2 Pozitivně fungující organizace................................... 128

2.8 Smysluplnost .................................................... 130

2.9 Věda o štěstí ..................................................... 132

2.9.1 Co znamená být šťastný? ....................................... 132

2.9.2 Mýty o štěstí ................................................ 133

2.9.3 Čím se liší lidé šťastní od lidí méně šťastných? ........................ 135

2.9.4 Můžeme změřit štěstí? ......................................... 136

2.9.5 Co víme o štěstí? ............................................. 138

2.9.6 Štěstí a demografické proměnné .................................. 139

2.9.7 Štěstí a věk ................................................. 139

2.9.8 Štěstí a zdraví............................................... 141

2.9.9 Dotazník zdravého života . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147

2.9.10 Štěstí a mezilidské vztahy ..................................... 148

2.9.11 Dotazník kvality mezilidských vztahů ............................ 149

2.9.12 Štěstí a práce............................................... 150

2.9.13 Lze si štěstí koupit za peníze?................................... 152

2.9.14 Spiritualita, náboženství a štěstí................................. 156

2.9.15 Kulturní a ekonomické souvislosti štěstí............................ 160

2.9.16 Termostat štěstí ............................................. 164

2.9.17 Předpověď štěstí............................................. 166

3. APLIKOVANÁ POZITIVNÍ PSYCHOLOGIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171

3.1 Pozitivní klinická a poradenská psychologie ............................. 171

3.1.1 Pozitivní psychoterapie ........................................ 173

3.1.2 Pozitivní párová terapie a poradenství ............................. 182

3.1.3 Pozitivní psychologie a koučing .................................. 184

3.1.4 Posttraumatický rozvoj osobnosti ................................. 188

3.1.5 Dotazník změn v názoru na život ................................ 205

3.1.6 Možnosti terapie a facilitace posttraumatického rozvoje ................. 207

3.1.7 Výzkum posttraumatického rozvoje u nás ........................... 209

3.2 Pozitivní edukace ................................................. 217

3.2.1 Argumenty pro pozitivní edukaci................................. 217

3.2.2 Praktické využití programů pozitivní edukace ve školách................ 221

3.2.3 Flow ve škole................................................ 226

3.2.4 Využití pozitivní psychologie pro Etickou výchovu ..................... 226

3.2.5 Ozvěny pozitivní psychologie v českém školství........................ 232

3.3 Pozitivní řízení organizací........................................... 233

3.3.1 Spokojený pracovník, dobrý pracovník ............................. 233

3.3.2 Nejlepší pracovní místa ........................................ 235

3.3.3 Praktické intervence v psychologii práce a řízení ...................... 237

3.3.4 Dobrý vedoucí .............................................. 238

4. POZITIVNÍ PSYCHOLOGIE PRO ŽIVOT............................... 241

4.1 Změna je život ................................................... 241

4.2 Jak zmírnit negativitu.............................................. 243

4.3 Jak zvýšit svou pohodu a štěstí ....................................... 246

5. BUDOUCNOST POZITIVNÍ PSYCHOLOGIE ........................... 255

5.1 Nové trendy v pozitivní psychologii ................................... 256

SHRNUTÍ A ZÁVĚR .................................................... 257

DOSLOV.............................................................. 259

PODĚKOVÁNÍ......................................................... 261

SOUHRN ............................................................. 263

SUMMARY ............................................................ 264

SEZNAM LITERATURY ................................................. 265

REJSTŘÍK VĚCNÝ...................................................... 291

REJSTŘÍK JMENNÝ .................................................... 298

/ 9

PŘ E DM LU VA

Milí čtenáři,

do rukou se vám dostává Průvodce pozitivní psychologií, který vám poslouží k orientaci v pestré krajině tohoto aktuálního psychologického přístupu. Provede vás rozmanitou, živě se rozvíjející oblastí, neboť pozitivní psychologie se coby mladá disciplína stále vyvíjí a proměňuje, a naznačí směry, kterými se lze dál ubírat.

Co všechno můžete na následujících stránkách očekávat?

Průvodce pozitivní psychologií slouží především k základní orientaci v hlavních tématech oboru, výsledcích aktuálních výzkumů i v množství praktických intervencí a metod. Se­ známíte se s hlavními představiteli pozitivní psychologie a vývojem jejich názorů a teorií. Dozvíte se nejen o konečných výsledcích výzkumných studií, ale poodhalím vám také zákulisí vědeckého zkoumání a popíši způsob, jakým se konkrétní výzkumy a experimenty provádějí. Můžete si také vyplnit některé dotazníky, které vám poskytnou užitečnou in­ formaci o vašem převažujícím způsobu myšlení, prožívání a chování. V neposlední řadě získáte cennou inspiraci a užitečná praktická doporučení pro zvýšení své osobní pohody a spokojenosti, která můžete úspěšně využít ve svém osobním i profesním životě.

Je nasnadě, že život není jen procházkou růžovou zahradou. Mnohdy nás vede i strmý­ mi stezkami a  stinnými údolími, ze kterých však vždy máme šanci vystoupat opět na výsluní. Průvodce pozitivní psychologií vám nejen pomůže zorientovat se v tom, kam a s jakou výbavou kráčíte, ale může vám také posloužit jako rozcestník na životních kři­ žovatkách, ukazující možnosti volby jiných tras.

Pro koho je tedy pozitivní psychologie prospěšná?

Pozitivní psychologie má rozhodně co nabídnout těm, kteří touží odhalit svoje silné stránky a přednosti, těm, kteří usilují o zlepšení svých mezilidských vztahů, i těm, kdož se zamýšlejí nad hodnotou a účelem svého života. Zkrátka všem, kteří chtějí lépe poro­ zumět tomu, jak být v životě šťastnější a spokojenější. Nabízí také mnoho konkrétních možností uplatnění poznatků v oblasti psychoterapie, výchovy a vzdělávání, koučingu, psychologie práce a dalších příbuzných oborech.

Cesta, kterou pozitivní psychologie nabízí, je schůdná pro každého. Ne vždy je ale změna vedoucí ke šťastnějšímu životu snadná. Tento průvodce vás nepovede žádnými zkratkami ani neslibuje okamžité změny k lepšímu. Naznačí vám však mnohé způsoby, jak smysluplně přemostit náročnější životní úseky, a nabídne inspiraci, jak a kudy vykročit směrem ke spokojenějšímu a naplněnému životu. / Průvodce pozitivní psychologií

Dovoluji si nabídnout vám své průvodcovské služby v oblasti pozitivní psychologie nejen proto, že cestami výzkumu a výuky i zákoutími praxe procházím již několik let, ale také proto, že se v pozitivní psychologii cítím být profesně i lidsky „doma“. Vzhledem k bohatosti a košatosti poznatků pozitivní psychologie jsem při psaní této knihy často stála před volbou, která z mnoha poutavých témat vybrat, kterými otázkami se zaobírat podrobněji a které jen nastínit. Konečným sítem prošla ta témata, o nichž se domnívám, že pro vás budou jak zajímavá, tak i prakticky užitečná.

I když mou snahou bylo zprostředkovat vám co nejvíce aktuálních poznatků z oblasti pozitivní psychologie, nenárokuje si tato kniha podat zcela vyčerpávající přehled o všem, co se za více než deset let existence směru pozitivní psychologie vyzkoumalo, napsalo a prakticky uplatnilo – ostatně to ani neumožňuje rozsah této práce.

Postupy a metody, které jsou v této knize prezentovány, jsou mnoha seriózními bada­ teli empiricky i prakticky ověřené. Uvedené techniky a praktické intervence jsem měla možnost vyzkoušet osobně a  zakusit tak jejich účinnost na základě vlastní zkušenosti. Nabízím vám tedy cestu prošlapanou a s radostí se s vámi o získané poznatky a zkušenosti na následujících stránkách podělím.

A konečně mi dovolte připomínku pro všechny vědecky orientované čtenáře, jimž by se některé prezentované poznatky a intervence občas mohly jevit až podezřele jednoduché. Určitá míra zjednodušení je však nutná: pokud bych popisovala přesný design a průběh všech výzkumných studií, včetně vlivu jejich intervenujících proměnných, a obsáhle je diskutovala, několikanásobně bych tím překročila předpokládaný rozsah této knihy a ne­ zbyl by prostor pro jiné poznatky. Z toho důvodu všechny zájemce o detailnější rozbory předkládaných výsledků odkazuji přímo k originálním zdrojům a odborným publikacím a článkům, které uvádím v seznamu použité literatury.

V případě vašeho zájmu uvítám po přečtení knihy vaše názory, připomínky a  ko­ mentáře.

Alena Slezáčková

Brno, duben 2012

alena.slezackova@phil.muni.cz

www.pozitivni­psychologie.cz


/ 11

1. ÚVOD DO POZITIVNÍ

PSYCHOLOGIE

Možná vás při prvním setkání s  termínem „pozitivní psychologie“ napadlo:

Znamená to, že se pozitivní psychologie zabývá pouze tím, co je v životě člověka a ve světě dobré, krásné a radostné? Že zavírá oči před běžnými lidskými problémy, nezajímá se o rizika a úskalí života a nehledá způsoby řešení konfliktů? Že její příznivci s úsměvem od ucha k uchu na potkání rozdávají samolepky smajlíků a proplouvají životem v růžové bublině idealistických představ?

Ale vůbec ne, nenechte se zmýlit. Pozitivní psychologie, jak sám název napovídá, se sice opravdu zaměřuje spíše na studium kladných témat, avšak nikoli proto, aby zároveň popírala či zanedbávala stinné stránky života. Reaguje spíše na skutečnost, že až donedávna výrazně převládalo zaměření vědecké a teoretické psychologie na studium problémových oblastí, rizikových faktorů, negativních jevů a poruch. Příznivé aspekty života a pozitivní stránky osobnosti byly spíše přehlíženy. Proč také věnovat energii, čas a prostředky něče­ mu, co nevnímáme jako problém?

Není divu, že i mnozí praktičtí psychologové uvažovali podobným způsobem. Vždyť za jakých okolností lidé typicky přicházejí do jejich poraden a ordinací? Když je něco bolí, trápí nebo tíží. Málokdo si jde popovídat s psychologem o tom, jak se mu skvěle daří a že lepší už to snad ani být nemůže. Je tedy zcela přirozené, že se vědecká psychologie i psychoterapie snažily po dlouhá desetiletí v prvé řadě ulevit lidskému trápení. Snažily se porozumět podstatě poruchy, konfliktu či deficitu a všemi možnými prostředky zmírnit jejich negativní dopad na kvalitu života člověka.

Dosavadní „na problém, poruchu či konflikt orientované“ psychologii tedy rozhodně nelze upřít množství důležitých úspěchů. Mezi nezpochybnitelné přínosy donedávna převládajícího trendu psychologie a  psychiatrie patří zejména vytvoření Diagnostického a statistického manuálu mentálních poruch DSM a sestavení rozsáhlé databáze údajů o  příčinách, povaze a  souvislostech psychických onemocnění. Cenné je také nalezení mnoha efektivních způsobů léčby psychických poruch a  obtíží, a  to i  díky propojení psychoterapeutických a  farmakoterapeutických přístupů. V  oblasti výzkumu je nutno zmínit vyvinutí účinných výzkumných strategií a matematicko­statistických metod pro zpracování získaných dat (Gillham, Seligman, 1999).

Tím, co však hlavní představitelé směru pozitivní psychologie od počátku vytýkali převažujícímu přístupu v psychologii 20. století, bylo až přílišné zaměření na tzv. negativní jevy – odchylky od normy, deficity, poruchy –, a naopak nedostatečný prostor věnovaný studiu pozitivních aspektů osobnosti. Svědčí o tom i pohled do databáze výzkumných studií: mezi lety 1972 až 2006 bylo publikováno pětkrát více výzkumů týkajících se de­ prese než těch, které se týkaly tématu osobní pohody. Nepoměr mezi počtem vědeckých článků o štěstí coby emocionální složce osobní pohody a článků o depresivitě se dokonce vyšplhal až na hodnotu 1 : 72. / Průvodce pozitivní psychologií

Ve světle těchto poznatků již lépe porozumíme tomu, že jedním z prvních cílů hnutí pozitivní psychologie byla snaha o postupné vyrovnání této nesouměrnosti a doplnění celkového obrazu psychiky o doposud zanedbávaná kladná témata (Seligman, 2003).

Bezesporu objasnění problému, pomoc v překonání náročné situace, dosažení nižší míry depresivity či úzkosti, to vše jsou samy o sobě velmi cenné a významné pokroky na cestě ke zvýšení kvality života člověka.

Zásadní otázka, se kterou přicházejí reprezentanti pozitivní psychologie, však zní: Když se podaří odstranit nebo zmírnit obtíže, když vyřešíme problém, znamená to, že se tím automaticky stáváme šťastnými a spokojenými lidmi? Znamená to, že víme, jak dosáhnout naplněného a smysluplného života? Že je nám zřejmé, co je třeba udělat pro to, aby námi dosažená pozitivní změna byla prospěšná i pro druhé a třeba i pro celou společnost? Odpověď zní: Nikoli. A nebo mírněji: Většinou ne.

Pokud bychom využili pomyslné škály od –5 do +5 (od naprostého neštěstí a nespoko­ jenosti přes neutrální stav až po vysokou míru spokojenosti a štěstí), nabízí se přirovnání, že cílem donedávna převládajícího pojetí psychologie bylo zejména dosažení posunu od negativních hodnot k nule, tedy k absenci problémů a psychopatologie. Snahou pozitivní psychologie je však nabídnout něco víc, určitou přidanou hodnotu, která prostor od nuly (značící nepřítomnost problému, vyřešení konfliktu) směrem ke kladným hodnotám naplní smyslem, pozitivním prožíváním a životní spokojeností.

1.1 POZITIVNÍ PSYCHOLOGIE – HISTORICKÝ

A FILOZOFICKÝ KONTEXT

Pozitivní psychologie aspiruje na to, aby se stala uznávaným směrem významně

obohacujícím světovou psychologii 21. století. Podaří se jí to? Odpověď na tuto otázku patří letům budoucím. Již nyní však můžeme konstatovat, že má pozitivní psychologie dobře nakročeno.

Fascinující je to, že můžeme být přímými svědky nejen vzniku, ale mnohdy i křivola­ kého vývoje myšlenkového hnutí, který se odehrává přímo před našima očima.

S vůdčími představiteli hlavních psychologických směrů, Sigmundem Freudem po­ čínaje a Carlem R. Rogersem konče, se můžeme povětšinou setkat již jen na stránkách knih, černobílých fotografiích nebo vzácných archivních nahrávkách. S  představiteli pozitivní psychologie však můžeme vstoupit do přímého kontaktu  – ať již osobního (na konferencích, kongresech a workshopech), nebo zprostředkovaného díky e­mailové komunikaci, sociálním sítím a interaktivním webovým stránkách. Každý z nás má tedy možnost svým dílem přispět k probíhajícím diskuzím, kriticky se vymezit vůči některým názorům či otevřít nové otázky, zkrátka obohatit současný doširoka se rozlévající proud pozitivní psychologie a spolupodílet se tak na rozvoji nového psychologického směru.

Avšak nepředbíhejme. Vraťme se ještě na samotný začátek a pojďme si nejprve při­ blížit okolnosti vzniku pozitivní psychologie. Skutečností je, že otázkou lidského štěstí, smysluplnosti a životního naplnění se lidé zabývají od nepaměti. Vědecká psychologie se však těmto otázkám začala cíleně věnovat teprve poměrně nedávno. Byl to právě spo­ lečný zájem badatelů zabývajících se výzkumem osobní pohody (Diener a kol., 1999),

Úvod do pozitivní psychologie / 13

optimismu (Seligman, 1991; Peterson, 1991), motivace (Ryan, Deci, 1985), kreativity (Csikszentmihalyi

1

,1996), pozitivních emocí (Isen, 1993) a  dalších kladných aspektů

života jedince i společnosti, který na přelomu 20. a 21. století přispěl ke vzniku hnutí pozitivní psychologie.

Za oficiální počátek směru pozitivní psychologie je považováno první společné se­ tkání psychologů hlásících se k tomuto trendu, ke kterému došlo na podzim roku 1999 v  americkém Lincolnu. Významnou úlohu v  tom sehrál tehdejší prezident Americké psychologické společnosti (APA) Martin Seligman se svou nepřeslechnutelnou výzvou k započetí cíleného studia a podpory kladných stránek života. Již začátkem roku 2000 pak vyšlo v  prestižním časopise American Psychologist monotematické číslo editované M. Seligmanem a M. Csikszentmihalyim, které bylo celé věnované představení pozitivní psychologie jako nového myšlenkového směru.

Základní ideou iniciátorů hnutí pozitivní psychologie bylo nabídnout užitečný a v mnoha ohledech podnětný pohled na ty stránky života jedince a společnosti, které byly v dosavadním pojetí psychologie, zaměřené na konflikty, rizika a problémy, poněkud opomíjeny. Pozitivní psychologie si tedy vetkla do štítu, že se bude více orientovat na studium a podporu kladných témat a světlých stránek osobnosti člověka i společnosti. Sami zakladatelé směru nyní přiznávají, že byli překvapeni rychlostí, jakou se myšlenky pozitivní psychologie ujaly a již během první dekády existence směru rozšířily za hranice Spojených států, aby zakořenily v mnoha zemích světa.

Dovolme si v tomto stručném historickém exkurzu malou odbočku: i když by se ně­ kteří představitelé pozitivní psychologie rádi viděli na piedestalu „otců zakladatelů“ zcela nové vědy, je nutno střízlivě připomenout, že kladnými tématy a otázkami lidského štěstí a smysluplnosti se zabývaly mnohé významné osobnosti světové filozofie a psychologie již dávno předtím.

Filozofické kořeny uvažování o štěstí sahají hluboko do období antické filozofie, k Aris­ totelově pojmu eudaimonia (štěstí pramenící ze správného a smysluplného počínání a úsilí o mravní dokonalost) a Epikurově hédonismu (štěstí a blaženost spojené se smyslovým potěšením). Jejich myšlenky se dodnes odrážejí v tzv. eudaimonickém versus hédonickém pojetí osobní pohody, o nichž bude ještě pojednáno později.

Určitě nelze opomenout ani význam dřívějších prací představitelů humanistické psy­ chologie, kteří svým dílem předznamenali příklon ke studiu pozitivních aspektů osobnosti člověka. Jmenujme alespoň A. H. Maslowa (2000) rozpracovávajícího hierarchii potřeb, V. E. Frankla (1994) poukazujícího na lidskou „vůli ke smyslu“ či C. R. Rogerse (1995) s konceptem „plně fungující osoby“ (fully functioning person). Jak upozorňuje I. Šolcová (2005), právě v Maslowově knize Motivation and Personality z roku 1954 se vůbec poprvé setkáváme s termínem „pozitivní psychologie“.

Ve své době ojedinělá byla také práce americké psycholožky rakouského původu M. Jahodové (1958), věnovaná kritériím pozitivního mentálního zdraví, mezi něž patří kladný postoj k sobě sama, sebeúcta, schopnost autoregulace chování, adekvátní vnímání reality, schopnost udržení mezilidského vztahu a lásky, schopnost sebeřízení a produkti­ vita. Z období šedesátých až osmdesátých let 20. století je třeba připomenout významné příspěvky z oblasti psychologie zdraví – od Lazarusovy definice zvládání a copingových strategií přes práce J. Rottera (1966) přinášejícího nosný termín locus of control, koncept salutogeneze a pojetí nezdolnosti ve smyslu sence of coherence A. Antonovského (1984), 1

Jméno Csikszentmihalyi se vyslovuje „Čiksentmiháji“.


14 / Průvodce pozitivní psychologií nezdolnost v pojetí hardiness S. Kobasové a S. Maddiho (1982), dispoziční optimismus M. F. Scheiera a C. S. Carvera (1985) a další. Cennou inspirací jsou také práce G. All­ porta (1961), který se věnoval tématům zralosti a rozvoje osobnosti, i nadčasové úvahy E. Fromma (2001).

Nelze nevzpomenout také multidimenzionální model psychosociální zralosti ado­ lescentů od E. Greenbergerové (1984), jehož dimenze jsou blízké aktuální koncepci charakterových předností, práce C. Ryffové (1989), zmiňující „osobní růst“ coby smysl jedince pro kontinuální vývoj a uskutečnění svých potenciálů (koncept blízký humanistic­ ké sebeaktualizaci), či významný příspěvek L. Kohlberga (1981, 1984) na téma morálního vývoje. Otázkou životní smysluplnosti se zabývala také řada existenciálních psychologů, od V. E. Frankla (1994, 1995) až po současného I. Yaloma (2006).

Z výše uvedeného je patrné, že kořeny hnutí pozitivní psychologie sahají do padesátých až šedesátých let 20. století, avšak některé práce věnované kladným stránkám člověka lze nalézt ještě dříve. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století se například L. M. Terman věnoval studiu osobnosti talentovaných dětí a zkoumání příčin spokojenosti v manželství a E. L. Thorndike se zabýval studiem morálních kvalit jedince (cit. dle Mareš, 2001).

Co se týče samostatných psychologických studií na téma štěstí, jednu z prvních pub­ likoval již v roce 1967 W. Wilson (cit. dle Blatný, 2010) a první intervenční program na podporu štěstí a osobní pohody vytvořil už v sedmdesátých letech M. Fordyce (1977).

Svižný a mohutnějící proud pozitivní psychologie má tedy mnoho přítoků, které jsou zdrojem cenných poznatků a inspirací. To však nic nemění na tom, že s plným rozmachem vědeckého zájmu o studium a podporu pozitivních aspektů života jedince i společnosti se skutečně setkáváme až s počátkem 21. století.

Za uplynulých deset let historie vědecké pozitivní psychologie byl ve studiu kladných aspektů života jedince i společnosti učiněn velký pokrok. Pozitivní psychologie, jedna z  nejmladších a  velmi slibných odnoží odborné psychologie, se tak velmi rychle stala nepřehlédnutelnou součástí světové psychologie, která nabízí bohaté aplikační možnosti i v praxi.

1.2 V Ý VOJ POZITIVNÍ PSYCHOLOGIE VE SVĚTĚ

Jak jsme již naznačili, samotné počátky formujícího se myšlenkového hnutí

pozitivní psychologie byly spojeny s poněkud sebevědomými projevy jeho zakladatelů, což ztěžovalo počáteční přijetí ústředních myšlenek širší – zejména evropskou – psycho­ logickou obcí.

Někteří z  vůdčích představitelů pozitivní psychologie, C. R. Snyder a  S. J. Lopez (2002), vyzývali ve své době dokonce k oddělení od dosavadní psychologie, k „deklaraci nezávislosti“ na patologickém modelu a k vytvoření samostatné vědy pozitivní psycho­ logie. Také M. Seligman (2003) zpočátku odmítal přímou návaznost pozitivní psycho­ logie na humanisticky orientované psychology s diskutabilní výtkou jejich nedostatečné vědeckosti.

Podobné projevy a prohlášení zvedly v psychologických vodách určitou vlnu nevole a s jejich důsledky jsme se v podobě apriorních odsudků pozitivní psychologie jako celku donedávna vyrovnávali. V současnosti již však od představitelů pozitivní psychologie za­ znívá smířlivý tón a oproti dřívějšímu vyčleňování se z dosavadního proudu psychologie

Úvod do pozitivní psychologie / 15

projevují zřetelnou tendencí k hledání styčných bodů a nacházení možností vzájemného obohacení.

Vůči výše zmíněnému počátečnímu „ortodoxnímu“ způsobu prezentace pozitivní psychologie jejími zakladateli začaly poměrně brzy zaznívat kritické hlasy z vlastních řad, tj. od představitelů tzv. druhé vlny pozitivní psychologie. Tito zastánci integrativního a smířlivého postoje začali používat spíše označení „psychologie silných stránek osob­ nosti“ (psychology of human strengths). Tento výrazný proud v rámci pozitivní psychologie je v  literatuře reprezentovaný například pracemi sdruženými v  monografii editované L. G. As pinwallo vou a U. M. Staudingerovou (2003) a později i publikacemi Ch. Peter­ sona a M. Seligmana (2004) nebo A. Linleyho (2008), o kterých bude dále pojednáno podrobněji.

Dnešní pozitivní psychologie se deklaruje především jako věda zabývající se studiem pozitivních emocí (radost, štěstí, láska, naděje, zážitek plynutí flow ad.), výzkumem pozitivních individuálních vlastností a  rysů osobnosti (jako např. optimismus, zvída­ vost, nezdolnost nebo smysl pro humor) a hledáním faktorů uplatňujících se v pozitivně fungujících společenstvích a institucích (Seligman, 2003; Peterson, 2006). V programu pozitivní psychologie nalezneme mezi základními cíli jak snahy o prevenci výskytu ne­ gativních jevů a prožitků, tak podporu pozitivních fenoménů. Pozitivní psychologie se tedy nezaměřuje pouze na to, co nás zúzkostňuje a trápí, jaké jsou negativní rysy naší osobnosti a rizikové faktory chování, ani na to, co a proč v rodině, ve škole nebo ve firmě nefunguje. Zajímá ji naopak to, s jakou frekvencí a intenzitou prožíváme pozitivní emoce, jaké jsou naše kladné vlastnosti a silné stránky a co přispívá ke skutečnosti, že v rodině vládne pohoda, že se děti do školy těší a kolegové ve firmě dobře spolupracují.

Stručně řečeno, obecným cílem pozitivní psychologie je podle jejích hlavních předsta­ vitelů M. Seligmana a M. Csikszentmihalyiho (2000) rozvíjení „nejlepších kvalit života“. V  centru zájmu se ocitá výzkum a  podpora pozitivních potenciálů a  tendencí lidské osobnosti, mezi něž patří i témata silných stránek charakteru a mravních aspektů člověka, které dlouhou dobu stály před branami vědecké psychologie (Peterson, Seligman, 2004; Linley a kol., 2010).

V současné době se badatelé hlásící se k pozitivní psychologii věnují rozličným tématům z emocionální a kognitivní oblasti, v jejichž rámci studují význam pozitivního prožívání, ale také otázky moudrosti, tvořivosti, touhy po poznání nebo schopnost kladení si cílů. V  oblasti sociální psychologie se zaměřují na témata empatie a altruismu, odpouštění a smíření. Studovány jsou i speciální způsoby zvládání náročných životních situací, v nichž vyvstávají otázky smysluplnosti života, spirituality, pokory a další (Snyder, Lopez, 2007). Otázkou osobních cílů v  kontextu motivace osobnosti a  spirituality se zabývá napří­ klad R. Emmons (1999) a význam spirituality v psychoterapii vyzdvihuje K. Pargament (2007). Významným přínosem pro vědeckou základnu pozitivní psychologie je také teorie pozitivních emocí (Broaden-and-Build Theory), kterou formulovala americká psycholož­ ka B. L. Fredricksonová (2002), a za pozornost určitě stojí i její novější práce věnované pozitivitě (Fredrickson, 2009). Své významné místo v pozitivní psychologii již delší dobu zaujímá koncept optimálního prožívání flow rozpracovaný M. Csikszentmihalyim (1996).

Mezi nejaktuálnější pojmy současné pozitivní psychologie patří flourishing (doslova „rozkvět“, pro který v češtině navrhujeme ekvivalent „optimální prospívání“), jenž se také stává klíčovým předmětem empirického zkoumání (Keyes, 2002, 2009). Tento termín podle M. Seligmana (2011) zastřešuje a propojuje pět aspektů šťastného a naplněného života: pozitivní emocionalitu, angažované zapojení se do aktivit, kvalitní mezilidské

+


16 / Průvodce pozitivní psychologií vztahy, prožívanou smysluplnost existence a pracovní/studijní úspěšnost. M. Seligman pro ně v angličtině užívá akronymu PERMA (Positive emotions, Engagement, Relationships, Meaningfulness a Accomplishment).

Se snahou o maximální uplatnění získaných poznatků v praxi souvisí aktuální trend

aplikované pozitivní psychologie (Linley, Joseph, 2004). Klade důraz na využití výsledků zkoumání ve školství a vzdělávacím procesu (Gilman a kol., 2009; Seligman a kol., 2009), koučingu (Biswas­Diener, 2010) a samozřejmě v psychoterapii a poradenství (Seligman, Peterson, 2003; Joseph, Linley, 2004), kde nabízí obohacující posun směrem k odha­ lování klientových kladných vlastností a  rozvíjení jeho vnitřních potenciálů. Cenným přínosem je také uplatnění myšlenek pozitivní psychologie v oblasti pracovní psychologie, kde zdůrazňují etický rozměr práce a morálku v obchodním podnikání (Gardner a kol., 2002; Damon, 2004), ve zdravotnictví a psychologii zdraví (Seligman, 2008) a obecně v pomáhajících profesích.

V klinické oblasti je aktuálním trendem výzkum posttraumatického rozvoje osobnosti,

jenž propojuje dosavadní poznatky o negativních dopadech traumatu (často v podobě symptomů posttraumatické poruchy) s novým pohledem, zaměřeným na zpětně zhodno­ cené kladné důsledky prožité náročné životní situace (Calhoun, Tedeschi, 2006; Mareš, 2009; Slezáčková, 2009).

Při zběžném pohledu na šíři a  hloubku záběru výzkumných aktivit i  aplikačních

možností pozitivní psychologie není divu, že tento směr v  současné době vyvolává ve světě značný ohlas. Živý zájem o získávání a výměnu aktuálních poznatků, prezentaci výsledků výzkumů a sdílení praktických zkušeností podnítil vznik odborných společností a organizací pozitivní psychologie. Faktickou „kolébkou“ pozitivní psychologie je Cen­ trum pozitivní psychologie při Pensylvánské univerzitě vedené M. Seligmanem (Positive Psychology Center, PPC

2

). Roli světového „řídicího střediska“ pozitivní psychologie však

nyní sehrává Mezinárodní asociace pozitivní psychologie (International Positive Psychology Association, IPPA

3

) se  sídlem v  americké Philadelphii, která v  současné době sdružuje

přes tři tisíce odborníků a studentů z více jak sedmdesáti států světa. Spolupráci a vzá­ jemnou výměnu zkušeností psychologů v rámci Evropy zastřešuje Evropská síť pozitivní psychologie (European Network for Positive Psychology, ENPP

4

). Podpora využití poznatků

v praxi přichází od Centra aplikované pozitivní psychologie (Centre for Applied Positive Psychology, CAPP

5

) ve Velké Británii.

I když většina významných osobností pozitivní psychologie pochází z USA, evropští

psychologové rozhodně nezůstávají pozadu. Italská psycholožka Antonella delle Fave byla v letech 2009 až 2011 druhou prezidentkou IPPA, Hans Henrik Knoop z kodaňské univerzity stojí od roku 2010 v čele ENPP, britský psycholog a terapeut Stephen Joseph je klíčovou osobností ve výzkumu posttraumatického rozvoje. Jméno nizozemského pro­ fesora psychologie Ruuta Veenhovena je spojeno s vytvořením Světové databáze výsledků výzkumů o štěstí, švýcarský psycholog rakouského původu Willibald Ruch se dlouhodobě 2

Viz http://www.ppc.sas.upenn.edu. 3

Viz http://www.ippanetwork.org. 4

Viz http://www.enpp.eu. 5

Viz http://www.cappeu.com.

Úvod do pozitivní psychologie / 17

věnuje studiu humoru a dobře známé je i jméno ruského psychologa a teoretika Dmitrije Leontieva.

Nejnovější poznatky o aktuálních trendech výzkumu a aplikace poznatků pozitivní psychologie lze získat na četných mezinárodních konferencích a sympoziích, věnovaných vybraným otázkám daného směru. Od roku 2002 se každé dva roky koná v  různých evropských městech pravidelná Evropská konference pozitivní psychologie. Počet jejích účastníků se stále zvyšuje: té, která proběhla v roce 2010 v dánské Kodani, se zúčastnilo více než pět set odborníků z celého světa. Největší světovou událostí je pak Světový kon­ gres pozitivní psychologie pořádaný IPPA, jehož druhý ročník proběhl za účasti více než dvanácti set přihlášených osob v červenci roku 2011 v americké Philadelphii.

Aktuální výzkumné i přehledové studie z oblasti pozitivní psychologie lze nalézt na stránkách časopisu Journal of Positive Psychology, editovaného R. A. Emmonsem a vydá­ vaného od roku 2005 v Psychologickém ústavu Kalifornské univerzity v USA. Zajímavé příspěvky přináší také Journal of Happiness Studies, jenž pod editorským vedením italské psycholožky A. delle Fave vydává nakladatelství Springer. Užitečným zdrojem informací je také nově vzniklý on­line časopis International Journal of Well-being

6

.

Základní myšlenky a záměry představitelů pozitivní psychologie jsou v mnoha ohledech opodstatněné a široce přijímané, avšak považujeme za vhodné zmínit i některá možná úskalí a rizika vyhraněně pozitivního přístupu.

Již proti samotnému názvu a zaměření pozitivní psychologie se od počátku ohrazovali někteří humanističtí psychologové (Resnick a kol., 2001). Z hlediska svého celostního přístupu vcelku správně upozorňovali na to, že jakékoli umělé rozdělování psychologie na „pozitivní“ a „negativní“ přináší riziko, že se nám nepodaří uchopit život v jeho kom­ plexnosti. Dobré, pozitivní stránky člověka přece nabývají svého významu právě z dialo­ gického vztahu k těm „nežádoucím“ nebo „negativním“ jevům. S touto formulací nelze nesouhlasit, avšak advokáti pozitivní psychologie by v tomto pomyslném soudu mohli argumentovat, že jim nejde o umělé „černobílé“ rozdělování reality, ale právě o již výše zmíněné doplnění pohledu na člověka a život v jeho celistvosti.

Také L. Aspinwallová a U. Staudingerová (2003) považují za hlavní úkol psychologie silných stránek spíše porozumění vzájemným souvislostem pozitivních a  negativních prožitků a  zkušeností, a  nikoli odklon od studia negativních aspektů lidské existence. Psychologie silných stránek by měla hledat odpovědi na otázku, jak mohou být pozitivní i negativní zážitky a zkušenosti vzájemně integrovány, pochopeny ve své komplexnosti a správným způsobem využity.

Snad nejkritičtěji se ke směru pozitivní psychologie vyjádřila americká psycholožka B. Heldová (2004), která mimo jiné správně poukazuje na to, že negativita je normálním a v určitých podmínkách užitečným aspektem lidské podstaty. Jak uvidíme dále, mnozí zástupci pozitivní psychologie by se pod toto tvrzení bez váhání podepsali. Vždyť jací bychom byli lidé, kdybychom při ztrátě blízkého člověka neprožívali hluboký žal, kdy­ bychom při zjevné nespravedlnosti a příkoří nevzpláli upřímným hněvem? Jak bychom mohli porozumět procesu odpouštění, kdybychom odhlédli od původní hořce prožívané křivdy? I těmto a mnoha dalším zajímavým – a v pozitivní psychologii zásadním – otáz­ kám se budeme věnovat v příslušných kapitolách této knihy. 6

Viz http://www.internationaljournalofwellbeing.org/index.php/ijow.


18 / Průvodce pozitivní psychologií

Varování před nesprávným pochopením poselství pozitivní psychologie jsou tedy zcela na místě. Mylné přesvědčení, že pouze to, co je pozitivní, je zároveň pro člověka dobré a prospěšné, a co je negativní, je špatné a škodlivé, je naprosto zavádějící (Held, 2004).

Závěrem této části shrňme, že současná pozitivní psychologie není pouhou „vědou o  štěstí“. Její snahou není nabízet pohled přes „růžové brýle“, nebo snižovat význam negativního prožívání a vlivu nepříznivých podmínek v životě člověka. Příklon k vědec­ kému studiu pozitivních vlastností a stavů, jehož jsme v současné psychologii svědky, by tedy neměl být nesprávně pochopen jako výzva k ignorování negativních aspektů lidské existence – neboť dobré, kladné stránky člověka nabývají svého významu právě díky těm „nežádoucím“ a „negativním“. V mnoha případech jsou to právě negativní zkušenosti a emoce, které stojí za vzepětím síly a tvořivosti, za projevy hluboké lidskosti či za úsilím o vlastní růst a seberealizaci – a bezpochyby jim náleží místo ve vnitřním životě člověka.

Za důležité také považujeme, že současná vědecká pozitivní psychologie stojí na pev­ ných základech empirických výzkumů a šetření. Seriózní pozitivní psychologie (na rozdíl od komerčních „kuchařek na štěstí“, jež zaplavují knihkupectví) není poskytovatelem zjednodušujících návodů, ukazatelem přímočarých cest ke štěstí a neslibuje ani okamžité úspěchy. Dnešní pozitivní psychologie úzce navazuje na výsledky dosavadního vědeckého bádání, vytyčuje nové směry výzkumu a svá doporučení a praktické intervence formuluje na základě ověřených poznatků.

V tomto duchu kladného, avšak střízlivě reálného postoje k pozitivní psychologii se také nese obsah knihy, kterou nyní držíte v rukou.

1.3 POZITIVNÍ PSYCHOLOGIE V ČR

Jak již bylo řečeno, myšlenky pozitivní psychologie se rozlétly do celého světa

a postupně se zabydlují i v České republice.

Mezi hlavní zastánce směru pozitivní psychologie u nás patří především J. Křivohlavý (2004, 2006, 2007, 2009, 2011), jenž se ve svých publikacích věnuje jak obecným otáz­ kám, tak vybraným okruhům pozitivní psychologie, jako jsou vděčnost, naděje, moudrost a smysluplnost existence.

Pozitivní psychologii se intenzivně věnuje také J. Mareš (2001), z jehož mnoha pra­ cí jmenujme sborníky věnované kvalitě života (Mareš, 2006, 2007) či práce na téma posttraumatického rozvoje osobnosti (Mareš, 2008, 2009, 2012). Studiem subjektivní pohody a  životní spokojenosti se jako jeden z  prvních u  nás začal zabývat M. Blatný (Blatný, Osecká, 1998; Blatný a kol., 2005, 2010). Výzkumu posttraumatického rozvoje osobnosti, studiem silných stránek charakteru a otázkám pozitivního vzdělávání se věnuje A. Slezáčková (2009, 2010, 2011). Tématem občanských ctností se v  současné době zabývá V. Smékal (2006, 2010) a otázky optimismu v souvislosti se zdravím zkoumají J. Dosedlová a Z. Slováčková (2008). Své stati na téma štěstí, humor a pozitivní systémová psychoterapie N. Peseschkiana publikuje J. Kulka (2006, 2010).

Na Slovensku se tématům blízkým pozitivní psychologii věnují zejména D. Kováč (1997, 2001, 2007), P. Halama (2001, 2002, 2007), I. Ruisel (2000, 2006), M. Stríženec (2001) a další.

Díky otevřenosti vůči kladným tématům postupně přibývá na některých vysokých školách diplomových a bakalářských prací i vědeckých studií, které čerpají z tematické



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.