

Elektronická kniha:
Průvodce bytového designéra
Autor:
Leona Fousková; Jana Boháčková; Tomáš Havránek; Zuzana Staňková
Nakladatelství: | » EDIKA |
Dostupné formáty ke stažení: | |
Zabezpečení proti tisku a kopírování: | ano |
Médium: | e-book |
Rok vydání: | 2017 |
Počet stran: | 213 |
Rozměr: | 18 x 24 cm |
Úprava: | ilustrace (převážně barevné), plány |
Vydání: | 1. vyd. |
Skupina třídění: | Byt. Místnosti. Vybavení bytu |
Jazyk: | česky |
ADOBE DRM: | bez |
Nakladatelské údaje: | Brno, Edika, 2013 |
ISBN: | 978-80-266-0360-3 |
Ukázka: | » zobrazit ukázku |
Kniha Průvodce bytového designéra nabízí pomoc nejen začínajícím designérům, ale také lidem, kteří si chtějí profesionálně zařídit své bydlení. V první části seznamuje s teorií navrhování interiérů (koncept a inspirace; styly a trendy; skicování a teoretické kreslení; plánování prostoru; barvy; materiály a konstrukce; textil a dekorace; počítačové projektování). Druhá část se věnuje uvedení teoretických znalostí do praxe samotného zařizování jednotlivých místností a částí bytu (od vstupních prostorů, přes obývací pokoj, kuchyň a koupelnu až k multifunkčnímu prostoru). Zároveň kniha obsahuje 20 případových studií z praxe, originální tipy a nápady a v neposlední řadě také rady pro úspěšný start kariéry bytového designéra. Příručka je vybavena řadou ilustračních fotografií a obrázků. Příručka seznamuje s postupy práce profesionálních bytových designérů. Zaměřuje se jak na teorii a obecné znalosti, tak i na praktické zařizování jednotlivých místností.
Kniha Průvodce bytového designéra je určena nejen budoucím interiérovým návrhářům, ale všem, kteří mají chuť podívat se pod pokličku profesionálům a využít získané informace při zařizování svého bytu či domu. Autoři poskytují obecnéi znalosti důležité pro každého designéra, ale také ukazují, jak aplikovat tyto principy při návrhu jednotlivých místností v bytě. Zasvětí vás např. do hledání konceptu a inspirace, přes znalosti materiálů, technického kreslení, skicování, plánování prostoru a konstrukce nábytku.
Naučná literatura > Hobby > Dům, byt, zahrada > Bytové interiéry
Naučná literatura > Hobby > Dům, byt, zahrada > Bytové vybavení
Elektronické knihy > Naučná a odborná literatura > Hobby
Katalog předmětový > A > Architektonický design
Naučná literatura > Hobby > Dům, byt, zahrada > Bytová architektura
Katalog nakladatelství > E > EDIKA
Průvodce bytového designéra
Vyšlo také v tištěné verzi
Objednat můžete na
www.edika.cz
www.albatrosmedia.cz
Jana Boháčková, Leona Fousková, Tomáš Havránek, Zuzana Staňková
Průvodce bytového designéra – e-kniha
Copyright © Albatros Media a. s., 2017
Všechna práva vyhrazena.
Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována
bez písemného souhlasu majitelů práv.
Jana Boháčková, Leona Fousková, Tomáš Havránek, Zuzana Staňková
Průvodce bytového designéra
Edika
Brno
2013
Průvodce bytového designéra
Jana Boháčková, Leona Fousková, Tomáš Havránek, Zuzana Staňková
Sazba: Jiří Kaláček
Odborná korektura: Helena Paz
Obálka: Jiří Kaláček
Odpovědná redaktorka: Eva Mrázková
Technický redaktor: Jiří Matoušek
Objednávky knih:
www.albatrosmedia.cz
eshop@albatrosmedia.cz
bezplatná linka 800 555 513
ISBN tištěné verze 978-80-266-0360-3
ISBN e-knihy 978-80-266-1167-7 (1. zveřejnění, 2017)
Cena uvedená výrobcem představuje nezávaznou doporučenou spotřebitelskou cenu.
Vydalo nakladatelství Edika v Brně roku 2013 ve společnosti Albatros Media a. s. se sídlem Na Pankráci 30, Praha 4. Číslo publikace 18 062.
© Albatros Media a. s., 2013. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem rozšiřování
v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.
Dotisk 1. vydání
Obsah
I
1
Koncept a inspirace 6
I
2
Styly a trendy 10
I
3
Skicování a technické kreslení 26
I
4
Plánování prostoru 36
I
5
Barvy 46
I
6
Materiály a konstrukce 58
I
7
Textil a dekorace 70
I
8
Počítačové projektování 84
I
9
Portfolio a plánování praxe 90
II
A
Procházka bydlením 100
II
B
Vstup, šatna, úložné prostory 112
II
C
Obývací pokoj 122
II
D
Pracovna a budoár 136
II
E
Kuchyň a jídelna 146
II
F
Dětský pokoj 162
II
G
Ložnice 176
II
H
Koupelna 186
II
I
Multifunkční prostor 200
Zdroje použitých fotografií a studentských prací 210
Použitá literatura 212
O autorech 213
Úvod 4
Profesionální zařizování interiérů bytovým designérem je v našich krajích poměrně mladou disciplínou. Donedávna byl tento obor doménou specializovaných architektů, dnes mohou zájemci oslovit i interiérového designéra. Co všechno umí bytový návrhář? Jak může být svým klientům prospěšný? Podobné otázky byly jedním z motivů, proč napsat knihu, kterou jste právě otevřeli.
Průvodce bytového designéra vznikl jako společné dílo čtyř
autorů, které spojuje jejich profese, ale i společné lektorování kurzů pro zájemce o navrhování interiérů. Kniha je koncipována jako netradiční učebnice a pokrývá celé spektrum znalostí a dovedností, které jsou předpokladem pro praxi interiérového designéra. Není však určena jen čtenářům, kteří se chtějí navrhováním interiérů zabývat profesionálně. Věříme, že osloví i ty, pro které se interiéry staly vášní a koníčkem, nebo investory aktuálně řešící svoje budoucí bydlení.
Profese bytového designéra se stala atraktivní nejen díky
široké nabídce časopisů o bydlení, ale za svou popularitu vděčí především úspěšným televizním pořadům zaměřeným na zařizování interiérů. Bytový designér je člověk s širokým záběrem – je to nejen nápaditý tvůrce, který dokáže dobře prezentovat svoje myšlenky, ale i výborný psycholog. Je to i dobrý manažer, který umí řídit svůj tým. Jeho silnou stránkou je komunikace se zákazníky i dodavateli s jediným cílem – navrhnout a zrealizovat interiér ušitý na míru klientovi podle dokonalého střihu s nezaměnitelným otiskem návrháře.
K výkonu profese bytového designéra vedou různé cesty – ať
už absolvování specializované školy nebo kurzu, „samostudium“ při zařizování vlastního bydlení, nebo celoživotní hobby. I životní a profesní putování čtyř spoluautorů knihy bylo pestré a přece vedlo k jednomu cíli. Jsme přesvědčeni, že právě naše odlišné studijní a pracovní zkušenosti knihu významně obohacují. Předkládáme vám široké spektrum pohledů, vědomostí a zkušeností ověřených v praxi a při koncipování Interier design kurzů IDK.
Kniha je rozdělena na dvě tematické části – v té první
seznamujeme čtenáře s obecnými znalostmi, které by si měl
designér osvojit, ve druhé části pak ukazujeme, jak aplikovat
tyto principy při navrhování jednotlivých místností v bytě.
Vzhledem k širokému profesnímu záběru autorů najdete
v knize jak kapitoly technického rázu (Materiály a konstrukce,
Technické kreslení), tak i pohled výtvarníka a grafika (Skicování,
Barvy, Počítačové projektování), informace z oboru marketingu
a psychologie (Portfolio a plánování praxe), ale především
pohled čtyř tvůrců, kteří mají k navrhování rozdílný přístup
a specifický návrhářský rukopis. Naším společným cílem však
je probudit v každém návrháři jeho neopakovatelnou invenci
a vést ho k hledání vlastního konceptu a sebevyjádření.
Ve dvaceti případových studiích vám ukazujeme na konkrétních
situacích proces tvorby interiéru od první schůzky s klientem
až po výsledný návrh zdokumentovaný na fotografiích nebo
vizualizacích. Doprovodný text komentuje obrázky a objasňuje
postupy designéra. Kniha je doplněna také řadou fotografií
našich vlastních realizací označených vždy ikonkou podle jména
designéra. Ikonka S patří pracím našich úspěšných studentů, kteří
nás inspirují a motivují svým nezaujatým pohledem i dovednostmi
k dalšímu sebevzdělávání a růstu.
Přejeme si, aby se kniha Průvodce bytového designéra stala
vaším oblíbeným společníkem a rádcem a abyste ji otvírali
nejen ve chvílích, kdy budete hledat inspiraci pro svoje vlastní
návrhy.
Autoři ÚVOD
4 | Průvodce bytového designéra
Jana Boháčková
Interiér je pro mě výtvarné dílo – čisté
plátno, neopracovaný kámen. Těší mě
modelovat prostor, kombinovat materiály,
struktury a barvy, rozehrát hru detailů
i celku. Maluji, modeluji, navrhuji diva
delní scény. Klienti mi „stojí“ modelem a já
jim chystám kulisy pro divadlo života.
Leona Fousková V oboru interiérového návrhářství jsem zakotvila po dlouhém hledání a pestrých pracovních zkušenostech. Předchozí široký profesní záběr byl skvělou platformou pro design interiérů – návrhář musí být především člověk všestranný, vnímavý, ale také velký improvizátor! Těší mě poznávat klienty a spojovat jejich a moje představy v jeden celek. Nesmírně mě baví pracovat s barvami, přemýšlet nad jejich vyvážením a působením na lidskou psychiku. Konstrukce nábytku a kombinování vzorů a struktur textilu je mojí vášní. Věřím, že to, jak bydlíme a čím se obklopujeme, ovlivňuje zásadním způsobem náš život.
Tomáš Havránek
Mám rád originální a netradičně řešený
interiér s důrazem na detail a atmosféru.
Primárním konceptem je mi však vždy
střízlivost a funkčnost. Finální výraz „mého
interiéru“ by měl však bezesporu zrcadlit
povahu majitele. Největší inspirací mi je
tedy klient. Entuziasmus pak čerpám z lidí
stejně nadšených pro design, konfrontace
s nimi je pro mě návrhářskou mízou. Vě
řím proto, že kvalitní dialog je předpoklad
k dobrému designu a úspěšně zvládnutému
projektu.
Zuzana Staňková
Zkušenosti ze své původní profese se mi
podařilo „přetavit“ do svého snu – pomá
hat lidem realizovat jejich sny o vlastním
domově. Mám ráda interiér racionálně
a ergonomicky řešený s vtipným detailem,
kde se bude klient cítit „opravdu doma“.
Inspirací jsou mi zážitky z cest po Evropě
i celém světě, studium kultur různých
národů a díla světových „velikánů“ v oboru
interiérového designu. Klient a jeho přání
jsou pro mne prioritou. Na společné cestě
ke splnění jeho snů se snažím být jeho po
radcem, průvodcem a nenásilnou autoritou
v dialogu zvaném design interiéru. Staveb
ní praxe mne naučila dívat se na možné
překážky s nadhledem, lehkostí a úsměvem.
L
J
Z
T
Koncept a inspirace Svět kolem nás je bohatý a pestrý, je to jedna velká studnice inspirace. Interiérový designér inspiraci potkává na každém kroku a je pro něj velkým dobrodružstvím vytvořit s její pomocí originální koncept interiéru. Hledání inspirace a její transformace do konceptu projektu je do značné míry závislá na osobnosti designéra, jeho individualitě a originalitě. Hledání inspirace Designér by se při hledání inspirace neměl omezovat jen na určitou oblast , neměl by si dávat žádné limity. Základem je otevřená mysl, vnímání všeho kolem sebe. Musí být připravený vnímat detaily i celek, hledat souvislosti a nepředpokládané variace. Inspirace se navíc může dostavit kdekoliv a kdykoliv, proto by si měl návrhář osvojit zvyk zapsat si poznámku, zaznamenat obraz či pohled na danou situaci nebo věc. Designér by měl mít u sebe skicář, fotoaparát, případně diktafon – formy jsou různé a každému vyhovuje jiný způsob záznamu. Při ručním skicování si můžeme procesem kreslení ujasnit souvislosti, díky fotografii vznikne autentický a přesný záznam. Diktafon zachytí naše bezprostřední asociace a myšlenky, které bychom například do psaného textu formulovali stěží. Hledání inspirace by se nemělo omezovat na aktuální projekt, měl by to být průběžný proces sbírání, kdy své záznamy můžeme kdykoliv znovu projít a využít. Forem, jak již bylo řečeno, je mnoho – skicák, zápisník, fotodiář či tzv. scrapbook – album s obrázky, předměty, vzpomínkami či myšlenkami. Pokud designér pracuje v ateliéru, scrapbook se může rozrůst ve velkorysý formát: svoje záznamy si pak může přenést na nástěnky a tabule – tzv. scrapwall.
Při hledání inspirace bychom neměli staticky a nečinně čekat,
že se dostaví myšlenka či nápad. Už i hledání inspirace má určitý průběh a startuje celý tvůrčí proces navrhování. Způsobů, jak jít své inspiraci naproti, je více a člověk jako individualita by si měl najít ten sobě nejbližší.
PŘÍKLADY DALŠÍCH
TECHNIK HLEDÁNÍ
INSPIRACE:
• sněhová koule,
• hybrid,
• analogie,
• cadavre exquis,
• mentální závaží.
I
1
Základem je práce s představivostí. Někdo potřebuje
o svých nápadech mluvit, třeba je i konfrontovat s nápady
někoho jiného. Další je schopen si své nápady vizualizovat
v myšlenkách a následně si zaznamenat hotový nápad
například skicováním či popisem. Jinému je blízký proces
skicování, kdy procesem opakovaného kreslení hledáme tvar
či formu, nebo objektová koláž, která nás k inspiraci přivede
volnou asociací při kombinování zdánlivě nesourodých objektů.
Jsou i designéři, kteří se neomezují jen jedním přístupem,
pracují více méně multimediálně a vytváří si scénář svého
projektu. Je také rozdíl, pokud pracuje člověk sám nebo v týmu.
Pak jsou i další techniky, kdy se spojují myšlenky a nápady
všech, kombinují se i přetváří, vzájemně podporují nebo naopak
opouští.
Inspiraci můžeme nalézt v přírodě, materiálu či struktuře,
v situaci, které jsme byli svědkem, v textu oblíbené knihy,
ve filmu, obraze, v rozhovoru s kolegou či klientem – škála
je široká a je na každém, jak moc se nechá omezit zvyklostmi
a očekáváním klientů. Hledejte netradiční a neočekávaná řešení,
dejte materiálům i předmětům novou funkci a souvislost.
6 | Průvodce bytového designéra
Co je to koncept Koncept je v podstatě příběh interiéru, příběh dané věci, objektu. Je to náš průvodce na cestě od inspirace k realizaci projektu. Koncept je synonymem pro koncepci, jde o sjednocující myšlenku, pojetí daného projektu, naplňuje naše představy, je osnovou, vodicí linkou naší práce. Konceptem mohou být barvy, tvary, struktury, konkrétní kusy nábytku, odkazy na historii, ale i abstraktní pojmy či emoce.
K udržení konceptu v průběhu návrhářského
procesu a realizace projektu potřebujeme určitou vizuální formu, ať už pro nás, nebo pro klienty. K tomu nám slouží tzv. konceptboard, grafický záznam, který uceleně mapuje naše inspirační zdroje, odkazy a myšlenkové pochody vedoucí k návrhu, proto nemusí obsahovat konkrétní nábytek, vzory nebo barvy – pokud právě vzory, barvy či nábytek nejsou naším konceptem. Toto je zásadní rozdíl mezi konceptboardem a vzorkovnicí , která je naopak přehledem použitých materiálů a zařizovacích předmětů (viz I9 – Portfolio a plánování praxe). Forma i zpracování je libovolné – skicář, nástěnka, koláž, zápisník – je to naše pomůcka, a proto bychom měli zvolit formu, která je nám blízká a podpoří náš návrh.
Osobnost interiérového designéra
Interiérový návrhář je v první řadě
tvůrce. Nositel základní myšlenky,
kterou je schopen transformovat
do podoby reálného projektu a je
ochoten ji srozumitelně prezentovat
a hájit v celém průběhu vzniku
interiérového designu od prvních
skic až do finální realizace. Tato
idea designu se sice rodí
na základě jasně specifikovaného
zadání, vstupních požadavků
a faktů, obsahuje však silný
moment v podobě čitelného
konceptu. A právě schopnost
nalezení kvalitního konceptu
designu můžeme považovat
za devízu dobrého návrháře, jeho
designérský rukopis, jeho „vidění
světa“.
Úkolem interiérového návrháře
není pouze naplnit klientovo
očekávání a už vůbec ne
zrealizovat jeho představy. Je
to schopnost vidět věci jinak,
v jiných a neočekávaných
souvislostech a detailech.
Schopnost a umění
nadchnout a získat pro
svou ideu klienta i ostatní
partnery a kolegy v projektu. Ale také schopnost umět
věci dokončovat, dělat dobrá a přesvědčivá rozhodnutí
a v případě nutnosti nalézt a navrhnout jiná řešení.
Interiérový návrhář je také rádce. Musí být schopen jasně
formulovat své myšlenky, aktivně reagovat na klientovy
požadavky a srozumitelně předávat informace. Hodně často
L
J
T
MŮJ TIP
Pokuste se ve svém klientovi
najít zdroj vaší inspirace.
Designérský koncept pak
máte přímo před sebou.
MŮJ TIP
Vytvořte si malou „scrapwall“
pro každého klienta (např.
nástěnky) – inspiraci,
koncept i jednotlivé prvky
projektu budete mít
pohromadě a stále na očích.
J
MŮJ TIP
Koncept si ujasněte
pokaždé. Je pro vás
užitečným pomocníkem
při návrhářském procesu,
můžete se k němu
v myšlenkách vracet,
obohacovat jej, košatit
a zvelebovat. Jasně
definovaný koncept je
zároveň komunikačním
prostředkem mezi
designérem a klientem.
Z
| 1 |
I 1 — Koncept a inspirace | 7
se jako návrháři ocitnete v pozici manažera „svého“ projektu, pak je důležité umět navazovat dobré pracovní vztahy a umět udržet pozitivní atmosféru a energii, i když bude nutno dělat kompromisy a řešit neočekávané situace. Právě schopnost obklopit se týmem kvalitních a spolehlivých partnerů je často cesta k úspěchu. Budete to právě vy, kdo bude klientovi doporučovat a předkládat konkrétní realizační řešení na základě své osobní reference a svých zkušeností.
Interiérový designér je ale hlavně
odborník, který zvládá své návrhářské řemeslo. A právě umění vypracovat kvalitní návrh a schopnost ho zadat k realizaci je základním principem této práce. Přesto je to činnost vysoce kreativní a vždy budete mít spoustu prostoru pro zohlednění své individuality. Ve své podstatě je ale bytové návrhářství jednoznačně profese společenská a často i týmová – většinu svého pracovního času budete trávit v terénu a ne ve svém ateliéru. Svým klientům budete vstupovat do soukromí. Bude jen na vás, jaký návrhářský a pracovní styl si najdete. Je to hledání zdlouhavé, ale velmi inspirativní. Žádná zakázka není jako druhá a pořád budete znova a znova dokazovat své návrhářské kvality.
FÁZE DESIGNÉRSKÉHO PROJEKTU:
• Sestavování zadání Zadání startuje váš projekt.
Vymezte si a definujte se svým klientem základní
hodnoty a požadavky interiéru. Nezapomeňte si
konkretizovat předpokládaný rozpočet a termíny.
• Zápis profilu klienta Zohledněte klientovy
představy a korigujte je do podoby, která vám
umožní smysluplné navrhování. Najděte si
koncept, ve kterém budete pracovat.
• Zpracování návrhu projektu Navrhujte design
na základě stanoveného zadání. Předkládejte
klientovi konkrétní řešení a postupujte
od celku k detailu. Návrh prezentujte pravdivě
a srozumitelně.
• Zhotovování vzorkovnice Pracujte s konkrétními
materiály, barvami a tvarovými hodnotami
designu. Používejte vzorníky a kombinujte
materiálové i povrchové kvality.
• Projektování designu a zápis specifikace Návrh
zpracujte do podoby projektové dokumentace,
která bude korektně informovat realizační firmy
o vašich designérských záměrech. Konzultujte
potřebné momenty v projektu a dělejte si zápisy
z jednání.
• Sestavování soupisu výrobků a služeb
Vypracujte si přehled jednotlivého designu
a potřebných úkonů v projektu. Kontaktujte
dodavatele a výrobce a ověřte si dostupnost,
termíny dodání a konkrétní ceny.
• Realizace projektu Obklopte se spolehlivým
realizačním týmem. Stanovte si kontrolní
dny a dělejte si realizační dohled. Staňte se
manažerem svého projektu.
NÁVRHÁŘSKÝ PROCES
• Mapování prostředí a hledání inspirace.
• Návrh konceptu.
• Skicování.
• Plánování prostoru.
• Tvorba vizualizace a počítačového modelu.
L Když navrhuji, vzpomenu si na známou scénu
z filmu: spisovatel má před sebou prázdný bílý
list, který v něm vyvolává smíšené pocity. Napíše
pár řádek, papír zmačká a zahodí, až se kolem něj
kupí hromady papírových kuliček. Designér to má
podobně. Někdy je to výzva a přetlak všechny svoje
nápady ze sebe dostat a dát jim co nejrychleji správný
tvar a směr, jindy vás zachvátí strach, že inspirace
nepřijde. Mně pomáhá stanovit si koncept kreslením
tvarů nábytku a jejich psaným komentováním.
K těmto skicám hledám vhodné obrázky v časopisech
(nejen o bydlení) – vzniká „komentovaná koláž“.
Zůstávám otevřená, nechám na sebe při listování
působit fotografie a čekám, co mě zaujme. Může to
být kombinace barev nebo dřeva, zajímavý detail
na nábytku nebo vzor na textilii, cokoliv... Z toho se
pak postupně odvíjí nit návrhu.
8 | Průvodce bytového designéra
CO BY MĚL DESIGNÉR
VĚDĚT!
• Kdo tady žije? Zjistěte si počet
členů domácnosti včetně dětí
a jejich věku. Nezapomeňte
na babičku ani domácí mazlíčky.
• Jak se tady žije? Jaké je
společenské klima rodiny?
Přijímají návštěvy a pokud ano
jak často? Jaké mají koníčky,
pracují z domu? Sedí u televize
každý večer, nebo si raději
přečtou knihu a otevřou láhev
vína? Jak si hrají děti a kde
se učí? Odhalte individuální
potřeby a zvyky rodiny.
• Jaké jsou požadavky
na vybavení interiéru? Jak
velkou potřebují pohovku, jídelní
stůl nebo postel? Vaří se doma?
Vana, nebo sprcha? Knihovna
a jak velká? A hlavně nároky
domácnosti na úložné prostory
– budou stačit?
• Mají oblíbené barvy
a materiály? Jaká je barevná
preference? Jsou nějaké
neoblíbené barvy a proč? Mají
rádi přírodní materiály, nebo sklo
a kov? Hodně textilu a dekorací,
nebo minimum? Milují květiny?
• Jaká je představa o rozpočtu?
Kolik na to mají peněz a bude to
stačit? Na čem nebudou šetřit?
• Jaký je termín? Dokdy musí
být hotova realizace a stihne se
termín?
Blíženci jsou znamením, které v sobě
snoubí dva póly jednoho člověka
– jeho vnitřní rozpory, ale zároveň
všestrannost. Dualita se v konceptu
projevuje ve zdvojování věcí – dva
stoly, dvě pracovní místa, dvě
holínky od Maxima Velčovského, dvě
křesílka Cordoba. Modrá barva pak
reprezentuje vzduch – živel Blíženců.
Rozpory a protiklady samotného
tvůrce koláže se odráží
v touze pobývat v klidu
na venkově, zároveň je
však zobrazena i silná
potřeba komunikace
a městského
kavárenského stylu
života pod ochranou
andělských křídel.
IT je specifická disciplína,
ve které dominují osobnosti
s vlastním pohledem na svět
a nevšední komunikací. A právě
konceptboard může být v tomto
případě vhodnou formou
k prezentaci návrhářovy myšlenky
IT specialistovi.
Koncept pokoje pro studenta IT
je postaven na funkčních boxech/
case. Tyto jsou vizualizovány
a popsány v půdoryse
konkrétními náhledovými obrázky
s důrazem na nevšednost řešení.
Běžné momenty jako okno (win)
nebo vstup (in) jsou popsány
známými logotypy z IT oboru.
PŘÍPADOVÁ STUDIE
KONCEPT: Znamení zvěrokruhu – Blíženci
KONCEPT:
Profese klienta –
IT Case plan
L T
ÚKOL
Zpracujte konceptboard,
kdy vaším konceptem je:
a) znamení zvěrokruhu,
b) profese klienta.
I 1 — Koncept a inspirace | 9
Styly a trendy
I
2
Co je styl interiéru Stylem interiéru je určitá myšlenka, která se projevuje v designu celého interiéru tak, abychom z něj měli pocit jednotnosti a celistvosti. Úkolem bytového designéra je pomoci hledat klientovi jeho vlastní styl a hlídat jeho naplnění při návrhu a realizaci.
Stylů, jak zařídit interiér, je celá řada a v této knize si neklademe za cíl sestavit jejich ucelený přehled. Byl by to vlastně nekonečný a téměř zbytečný seznam. Styly se totiž v dnešních interiérech prolínají a často je velmi obtížné pojmenovat a zařadit konkrétní styl, se kterým se v interiérech svých klientů setkáte. Berte styly jako velké dobrodružství a nevysychající studnici inspirace! Zanícený designér si ve vytváření stylu interiéru může najít svoji vášeň a nadchnout pro ni i klienta. Styl a návrhářský rukopis Předpokládá se, že každý designér by si měl svojí tvorbou a praxí postupně budovat vlastní návrhářský rukopis. Znamená to, že jeho práce je snadno rozpoznatelná, i když nebude stylově vyhraněná. Styl zařizování interiéru a rukopis designéra není totéž. Dobrý designér otiskuje do návrhů svoji osobnost, a tím vytváří jasně čitelný návrhářský rukopis. Většina návrhářů se postupem času „usadí“ v některém z obvyklých dekorativních stylů, který je inspiruje a u kterého cítí potřebu jej dále rozvíjet. Občasné výlety do jiných stylů jsou pak zajímavou výzvou, která může zpestřit standardní návrhářskou rutinu.
Designér uvažuje při volbě stylu v nejrůznějších kontextech. Jedním z nich je architektonický kontext související s otázkou, hodí-li se zvolený styl interiéru ke stylu či slohu domu nebo stavby. Smyslem práce designéra není slepě kopírovat styl stavby. Bylo by asi fádní a obtížné zařizovat činžovní domy, typické pro centra našich větších měst, pouze ve stylu počátku 20. století, kdy vznikaly. Ideální je jít cestou hledání rovnováhy mezi respektem k zachovaným stavebním prvkům (široké zdi, vysoké dvoukřídlé dveře, vysoké stropy, parkety) a vlastní invencí. Nabízí se třeba vybavit takový byt moderním nábytkem (nebo odvážně minimalisticky) a tyto současné kusy vsadit do citlivě zrestaurovaného interiéru.
Poměrně velkou výzvou jsou v tomto směru panelové domy, které se dají (s přihlédnutím k nosné konstrukci) změnit dispozičně a zejména stylově k nepoznání. Panelový byt poskytuje designérovi zpravidla „pole neorané“.
Kuchyň s barovým pultem je ukázkou, jak lze s dobrým výsledkem
vkusně kombinovat prvky různých stylů.
10 | Průvodce bytového designéra
Častým požadavkem zadavatele bývá „útulnost“. Co si pod tímto pojmem představit? Položenou otázkou se dostáváme k dalšímu kontextu, který designér při tvorbě interiéru zohledňuje, a to je kontext psychologický. Designér by měl vždy posoudit, jak klient žije, jaký styl upřednostňuje, v čem je mu dobře, co mu dělá radost, na co by se chtěl v interiéru dívat. Překvapivé je, že většina klientů se nad touto otázkou vlastně příliš nezamýšlí a často slepě opakuje styl sousedů, přátel nebo to, co se nejčastěji nabízí v časopisech o bydlení jako trend. Tady se právě otevírá široký prostor pro schopnost designéra dobře poznat klienta a ušít mu interiér na míru. Naše práce nám dává obrovskou šanci zlepšit kvalitu bydlení, a tím i života našich klientů. Člověka totiž nejvíce ovlivňuje to, čím se obklopuje – ať už jsou to věci nebo lidé.
Vraťme se ale k výše zmíněné „útulnosti“. Většina
návrhářů se tohoto slova děsí, protože si je spojuje se „stylem“ obvyklým v některých domácnostech – přeplácanost drobnostmi, dekorativními dárečky, kterých je neslušné se zbavit, přemíra teplých barev, přeplnění prostoru nábytkem. Přitom útulnost
v pravém slova smyslu přece nemusí znamenat
nevkus a zahlcenost prostoru. Jde o to cítit se
v místnosti dobře a bezpečně. A toho můžeme
dosáhnout i jinými prostředky než přemírou věcí
– vhodnou kombinací barev, dokonalou dispozicí
a měřítkem, dobře zvoleným sedacím nábytkem,
vkusnými dekoracemi nebo textilem.
Stavebně má interiér téměř „zámecké“ parametry, je však
vybaven směsicí retro prvků, moderních dekorací a originálně
kombinovanými textiliemi a tapetou.
Interiér je vybaven zařizovacími předměty v moderním i retro
stylu, neutrální barevný základ je akcentován výraznými
barvami na menších kusech sedacího nábytku a na textiliích.
Dekorování je úsporné a vkusné, celek působí útulně.
Z
Trend jako zdroj inspirace
Jaký je význam slova trend a jak ho má chápat
designér? Ve slovníku cizích slov vysvětlují tento
termín jako určité předvídatelné směřování
či vývojovou tendenci, ať už v oblasti módy
nebo ekonomiky. Ten, kdo se řídí trendy, je
„trendy“ nebo také „in“. A jak by měl pracovat
s trendy interiérový designér? Trend je pro
návrháře zdrojem inspirace, který si zaslouží být
respektován, nikoliv však přeceňován. Interiér
kvalitně navržený odborníkem nepodléhá
trendům. Snadno ustojí „trendy vlny“, které se
rychle mění. Měl by v něm zůstat zachován
zejména stylový otisk návrháře, jeho originalita
a osobnost klienta.
| 2 |
| 3 |
| 4 |
I 2 — Styly a trendy | 11
Stylotvorné prvky
Styly zařizování interiérů lze chápat jako přirozený
důsledek životních zvyků a materiálových
možností v konkrétní zeměpisné oblasti nebo
historické době. Jsou obecně oblíbené proto, že
nás vracejí na místa, která jsou milá našemu srdci
(například přímořský styl jako inspirace přivezená
z dovolené), nebo do doby, která nás z nějakého
důvodu oslovuje. Proto je třeba s dekorativními
styly zacházet opatrně – žijeme ve střední Evropě,
nemáme moře a panelák svými stavebními
prvky a proporcemi místností ani zdaleka zámek
nepřipomíná. Výsledek naší snahy o čistotu
stylu by neměl být kýčovitý a směšný. Toho lze
dosáhnout nadhledem, vtipem a promyšlenou
hrou se stylotvornými prvky.
MŮJ TIP
Jak si s klientem v otázce stylu
dobře porozumět? Sestavte
ještě před samotnou prací
na návrhu náladovou
koláž, ve které vyzdvihnete
prvky uvažovaného stylu.
S klientem koláž podrobně
projděte, buďte mu
průvodcem, vysvětlete svoje
záměry a volbu jednotlivých
prvků stylu. A jeho styl
vtipně a originálně
pojmenujte. Tím si klienta
získáte!
L
MŮJ TIP
Nesnažte se vytvořit
z panelového bytu
chalupářský interiér. Bytu
to nebude slušet a může
jít o hodně nevkusnou
záležitost. Městský byt má
jiná pravidla než venkovské
bydlení. V takovém
případě se vytrácí jakákoli
autenticita a pravdivost.
Pokud někdo touží
po venkovském stylu, ať se
tam raději přestěhuje.
T
Moderní venkovský styl s vůní čokolády.
L
• Tvary – oblé, hranaté, zkosené rohy,
zdobnost/strohost...
• Podlaha – prkna, dlažba, její velikost
a členění, parkety, stěrka, hlína...
• Materiál – cihla, dřevo, sklo, kámen.
Všímejte si kombinací, hmoty
materiálů apod.
• Nábytek – spíše menší jednotlivé kusy,
nebo kompaktní celky? Jaké jsou jeho
typické znaky? Všímejte si opracování,
tvarů, barvy a materiálu nábytku.
• Svítidla – jejich velikost, materiál,
rozmístění, práce se světlem.
• Textil – dokáže zásadně podpořit váš
koncept! Všímejte si velikosti vzorů,
jejich barevnosti, kombinace motivů.
• Barvy – jaká je typická barevnost
určitého stylu?
• Doplňky – jaké jsou typické doplňky
pro zvolený styl? Stejně jako textil
mohou být doplňky vaším velkým
pomocníkem při tvorbě stylu.
Vyváženou hravou kombinací
stylotvorných prvků dosáhneme
interiéru, který bude daný styl dobře
reprezentovat.
PŘI TVORBĚ INTERIÉRU
V DEKORATIVNÍM STYLU
PRACUJEME S TĚMITO
STYLOTVORNÝMI PRVKY:
| 6 | | 7 | | 8 | | 9 |
| 5 |
12 | Průvodce bytového designéra
Členění stylů
Nabízíme vám přehled dekorativních
stylů tak, jak se s nimi můžete
v našem prostředí nejčastěji setkat.
Cílem je pochopení, z čeho styly
vznikly, na co se odkazují a jak s nimi
dnes v interiéru pracovat. Mějte
na paměti, že se jedná o zábavnou,
ale i zodpovědnou práci, kterou si
můžete náležitě užít a v interiéru tak
zanechat způsobem kombinování
jednotlivých stylotvorných prvků svůj
nezaměnitelný otisk.
KDE SE INSPIROVAT
PŘI TVORBĚ INTERIÉRU
V DEKORATIVNÍM
STYLU?
• Časopisy o bydlení a jejich
internetové podoby.
• Stylové obchody – vaši budoucí
cenní obchodní partneři.
• Filmy – nasajte atmosféru!
• Práce konkrétního designéra
nebo studia
Zámecký interiér je zařízen kombinací současného i historického
nábytku.
1. SOUČASNÉ STYLY S ODKAZY DO HISTORIE • Zámecký styl Styl, který kopíruje život šlechty a reprezentuje majitele ukázkou bohatství a úcty k tradicím. Může sestávat z kusů zrestaurovaného historického nábytku, případně z jeho replik. Sedací nábytek bývá nově očalouněn, používají se textilní tapety s historizujícími vzory. Nejsme však restaurátoři a naší úlohou v soukromých interiérech není vytvořit iluzi divadelní nebo filmové kulisy. Tvořivé uchopení tohoto stylu lze pojmout například použitím nových čalounických tkanin s tradičními vzory, ale v neobvyklé velikosti nebo barevnosti. Se zámeckým stylem se často setkáváme v hotelích nebo zámcích, které byly restituovány či získaly nové majitele a slouží jako restaurace nebo penziony. Pozornost bývá věnována bohatému textilnímu dekorování oken formou těžkých závěsů a římských nebo vídeňských rolet. Nábytek bývá z tmavého dřeva s intarzií. Využívá se zlacení – na kovech i dřevě. Podmínkou důstojného použití tohoto stylu jsou tomu odpovídající prostory – vysoké stropy, vysoká okna, rozlehlé místnosti.
• Tradiční neboli antik styl
Pod tímto názvem se skrývá dekorativní styl,
který je v našich končinách oblíbený zejména
u starší generace nebo obecně u staromilců.
Jedná se o útulné, elegantní interiéry, ve kterých
jsou používány tradiční materiály, jako dřevo,
zdivo, kámen, keramika. Pod tento styl lze
zařadit i interiéry, které se odkazují k prvkům
typickým pro bydlení v určitém regionu nebo
státě (například anglický venkovský styl). Mezi
charakteristické rysy tohoto stylu patří používání
mohutnějších nábytkových solitérů či čalouněný
sedací nábytek – pohovky, křesílka, lenošky.
Nábytek bývá zpravidla z tmavého dřeva, náročně
vyřezávaný s puncem ruční práce. V kuchyních
se můžeme setkat s nábytkem z běleného nebo
bíle natřeného dřeva, s výraznými vestavbami
digestoří. V tomto stylu se nešetří textilem, typická
jsou okna dekorovaná několika druhy textilií,
Okázalý zámecký interiér.
| 10 |
| 11 |
I 2 — Styly a trendy | 13
• Retrostyl
Retro – návrat, vzpomínka, vlastně tak trochu romantika. Hravý styl zařizování
interiéru, který se odkazuje na 50.– 80. léta minulého století. Má-li designér šikovné
ruce a hlavu, může to být finančně úsporný a přitom zcela originální styl. Návrhář
může volit mezi dvěma úhly pohledu: buď tvoří prostor, který je beze zbytku
sestaven z retro kousků, nebo neutrálně laděný interiér oživuje několika solitéry či
retro doplňky. Retro kousky lze najít na půdách, v bazarech nebo u babičky, existují
však už i obchody zaměřené na renovaci a prodej takového nábytku a doplňků.
Setkáme se však i s replikami, zejména u kuchyňských spotřebičů (trouby, konvice,
kávovary, lednice), které mají sice retro design včetně barev, ale jsou vybaveny
novými technologiemi a do kuchyně přinesou svěží esprit. Typické jsou trubkové
ohýbané podnože na sedacím nábytku, stolečky a komody à la Brusel na šikmých objevuje se množství polštářků – vše je sladěno s čalouněním. Setkáme se s doplňky, například ve formě zrcadel a množství obrazů ve zdobených rámech, s výraznými ověsovými lustry a textilními stínidly na lampách, osobitým prvkem může být imitace krbu s římsou. Interiéry jsou dekorovány i původními předměty denní potřeby. Na podlahách bývají parkety, hustě tkané koberce s orientálními vzory, na stěnách dřevěné obložení. Typické jsou i vzorované tapety – výrazné pruhy, florální motivy. Podlahy jsou parketové nebo z dlaždic vyskládaných do vzorů. • Funkcionalismus Mezi velmi oblíbené styly patří funkcionalismus, který je vyhledávanou inspirací pro moderní prostor specifického klienta.
Z hlediska dějin architektury je funkcionalismus stylem,
který vznikl v první polovině 20. století jako reakce na okázalou estetiku a přehnanou zdobnost architektonických slohů konce 19. a počátku 20. století. Heslem funkcionalismu je dnes již okřídlený výrok „forma sleduje funkci“ amerického architekta Louise Sullivana a také známý výrok „ornament je zločin“ architekta Adolfa Loose, moravského rodáka. Snad nejznámějším zástupcem funkcionalistické architektury u nás
Brněnská vila rodiny Tugendhat.
je brněnská vila Tugendhat, na níž lze charakteristické rysy stylu dokonale rozeznat –
geometrická čistota tvarů, nulová dekorativní zdobnost – prostor „zdobí“ jen prvky, které
v něm mají přesnou funkci, barevnost je neutrální s minimem akcentů. Tvůrci ve stylu
funkcionalismu kladli důraz také na kvalitní a výrazné materiály.
| 12 |
14 | Průvodce bytového designéra
nejen na venkovských chalupách, ale často se
v různých podobách a s různým úspěchem
stěhuje i do městských bytů nebo domů.
Charakteristickým rysem je použití masivního
dřeva na nábytku a výrazných nábytkových
solitérů, jako jsou příborníky, kredence nebo
dřevěné lavice. Nesmí chybět velký dřevěný
stůl. V interiérech se objevuje kámen, výhradně
však z místních zdrojů a v přírodní podobě,
případně lícová cihla. Podlahy jsou prkenné
nebo dlážděné z půdovek nebo se setkáme
s dlažbou v barvě terakota. Tmavé přiznané
trámy dřevěných stropů tento styl výborně
podtrhují. Okna jsou dekorována zpravidla
krátkými záclonkami a závěsy z plátna
s drobnými vzory – proužky, kostkami, lučními
květy. Dekoracemi jsou předměty denní potřeby
venkovana – různé nádoby (džbány, talíře,
hrnce, ošatky), zemědělské náčiní, vystavené
sušené plodiny (věnce z obilných klasů, cibule,
česnek apod.). Co se týče osvětlení, setkáme
se s lucernami a svítidly zpravidla v černém
kovu, mohou být použita textilní stínidla
sladěná s ostatním textilem. Zdroj tepla dodá tu
správnou atmosféru – ideálně v podobě pece
nebo kachlových kamen. S úspěchem se dá
využít výrobků z kovu, ať už původních nebo
od současných uměleckých kovářů, a to nejen
na drobné předměty a dveřní kování, ale třeba
i na rámy postelí.
Citlivě zrekonstruovaná venkovská fara.
nožkách (tzv. „bruselský styl“ reagující na úspěch československé expozice na světové výstavě Expo 1958 v Bruselu), tapety, které odvážně spojují barvy a vzory, jídelní soupravy s typickými geometrickými vzory, skleničky ze silného skla, koženkové věšákové stěny, květinové stolky. Retrostyl je jednoznačně hravým stylem, v jehož rámci má každý designér k dispozici širokou škálu barev dle dekády, kterou si vybere.
S
Náladová koláž pro retrostyl.
2. STYLY VYCHÁZEJÍCÍ Z REGIONÁLNÍCH EVROPSKÝCH
TRADIC
• Venkovský (rustikální) styl – naše země Inspirují se venkovským životem, který láká své obdivovatele blízkostí přírody, přírodními materiály a řemeslným fortelem a zručností. Jsou spojeny s jistou dávkou romantiky.
Vychází z českého venkova a jeho zvyklostí. Češi jsou typičtí
svou láskou k chataření a chalupaření, a tak má v našich zemích tento styl zařizování hodně příznivců. Je udržován
| 13 |
| 14 |
| 15 |
I 2 — Styly a trendy | 15
• Středomořský styl
Naše země, jak známo, má mnoho
přírodních krás, ale jedna jí
chybí – moře. Z dovolené si často
přivážíme romantické vzpomínky
a potřebu připomenout si léto
a atmosféru s ním spojenou. Proto
by vás neměl překvapit požadavek
klientů na pokoj ve středomořském
stylu. V našem chápání může
mít mnoho podob podle toho,
ve které středomořské zemi se
inspiruje. Setkáme se s barevným
posunem blízkým Španělsku,
Toskánsku či Řecku, kdy se barvy mění
na zemitou barvu písku, kamene či hřejivou barvu terakoty,
olivovou, žlutou, nesmí chybět barva moře – modrá v mnoha
odstínech. Pro kuchyně jsou typické zděné varné ostrůvky
s ráhnem, na kterém jsou zavěšené pánve či jiné potřeby
pro vaření. Použité dřevo je spíše hrubé v přírodní podobě,
objevuje se kámen z místních zdrojů na podlahách i zdech,
vzorované dlažby, barevné obklady, dřevěné okenice. Typické
je venkovní posezení v křesílkách v kombinaci kovu a výpletu.
Nejčastěji však můžeme očekávat požadavek na návrh
interiéru ve stylu „Provence“. Jedná se o venkovský
Pec - tradiční součást venkovské kuchyně. Venkovský dům – jednoduchá kuchyňská linka bez zdobných prvků.
Venkovský styl však má své osobité kouzlo a ve své jednoduché podobě působí vkusně. Současný trend „cesty z města“ znamená posun venkovského stylu do ekostylu, který nesahá po nápadné zdobnosti a nevyžívá se v nostalgii, ale snaží se využít zachovalé a ještě funkční předměty a doplnit je novými tak, aby bylo naplněno očekávané pohodlí. Současně hledá zdroje a technologie šetrné k životnímu prostředí.
Náladová koláž jako stylový koncept
jednopokojového bytu mladého
sportovce s ekologickými ideály.
L
| 16 | | 17 |
16 | Průvodce bytového designéra
• Skandinávský styl
je u nás nesmírně oblíbený
pro svou střídmost, praktičnost
a čistotu. Vzhledem k tomu, že si
Skandinávci příliš neužijí denního
světla, zvykli si používat v interiéru
světlé barvy. Na podlahách
i nábytku najdeme světlé dřevo,
může mít bílou patinu. Okna jsou
zastiňována spíše jemnějšími
tkaninami, aby dovnitř procházel
dostatek světla. Svítidla bývají
výraznější, kombinuje se zpravidla
několik typů osvětlení – vytvářejí
se „světelné koutky“. Na dekoracích
je patrná potřeba kontrastu,
často se vyskytují například černé
rámečky obrazů. Interiéry jsou však
dekorovány spíše prakticky, nejsou
přezdobené. Tkaniny dekorativní
i čalounické mají tradiční dekory
kostek a pruhů – blížíme-li se
venkovskému stylu, ale soudobí
severští designéři se nebojí ani
výrazných barevných kontrastů
a velkých vzorů.
S
styl, jehož charakteristickým prvkem a zároveň dekorací je snítka levandule. Od ní se odvíjí i barevnost – nesmí chybět fialková, levandulová, a to jak na stěnách, tak na doplňcích. Obecně převažují spíše světlé barvy – bílá a světle modrá barva moře. Nábytek bývá nejčastěji se smetanově bílou nebo šedou patinou na masivním dřevu. Bledě modrou barvu mohou mít například židle, případně okenice, dřevěné obložení či jiné prvky v místnostech. Nábytkové solitéry vynikají profilovanými dvířky s prosvítající kresbou dřeva (jakoby natřené suchým štětcem), kovovými úchytkami s patinou, v kuchyních se používají zpravidla světlé obklady mezi skříňkami a otevřené police s vystaveným nádobím. Charakteristické jsou hranaté keramické dřezy.
| 18 |
| 19 |
I 2 — Styly a trendy | 17
S ozvěnami stylu inspirovaného životem na břehu moře se v našich podmínkách setkáme často v dětských pokojích. Čistá kontrastní kombinace námořnické modré, červené a bílé je dobrou volbou pro pokoje chlapců mladšího věku. Skýtá designérům možnost navrhnout oblíbené patrové postele ve tvaru lodě či kajuty, použít sítě, lana, záchranné čluny a dekorovat pokoj nezbytnými proužky. Vznikne tak oblíbený styl maminek – námořnický styl.
3. STYLY INSPIROVANÉ JINÝMI KULTURAMI (ETNOSTYLY)
Jedná se o exotické styly zařizování interiérů, které využívají k dekorování nábytek a doplňky dovezené z jiných
kontinentů. U nás se většinou jedná o interiéry inspirované dovolenou na exotických místech. Etnostyly jsme
rozdělili na několik dílčích skupin podle zemí či kontinentů, na které se odkazují.
• Koloniální styl
Vychází ze stylu kolonistů v minulých stoletích. Kolonisté
si přivezli z Evropy potřebu pohodlí, ale přijali barevnost,
doplňky a vzhledem k podnebí i textilie, tradiční materiály
či svítidla z tradic kolonizované země. Vznikl tak elegantní
pánský styl reprezentovaný pohodlnými pohovkami
a křesly většinou v kůži, dekorovaný etnickými prvky dle
tradic konkrétní země. Nábytek bývá tmavý, těžký a robustní.
V dnešních interiérech je oblíbeným stylem v pánských
pracovnách, klubech, kancelářích, ale i v obývacích pokojích.
Z
| 20 |
18 | Průvodce bytového designéra
• Orientální styl Termín Orient je velmi široký a zahrnuje arabské země, Čínu, Japonsko, ale i Indii a Indonésii, přičemž každá z těchto lokalit má svoje typické znaky. U interiéru laděného do arabského stylu se setkáme s výraznou ornamentální výzdobou. Bohatě vyšívané tkaniny, satény, měkké nízké sezení formou taburetů, množství polštářů se vzory, poloprůhledné voály dělící prostor, lampy a lucerny – to jsou typické prvky interiéru v arabském stylu. U nás není tento dekorativní styl příliš častý, lze ho vidět v některých restauracích a zábavních podnicích.
• Dálný východ
Je reprezentován Čínou a Japonskem. Typickými barvami, které máme
spojené s těmito vzdálenými zeměmi, jsou červená, černá, béžová, bílá
či barva dřeva. Principem zařizování podle stylu Dálného východu je
jednoduchost, čistota tvarů, klid. Sezení na rohožích je nízké, typické jsou
paravány a posuvné průsvitné stěny.
V současnosti je oblíbeným stylem inspirovaným náboženstvím Dálného
východu tzv. zen styl. Vychází ze zen-buddhismu a naši západní civilizaci
oslovuje především orientací na meditaci, klid, pohroužení se do sebe
za účelem získání životní rovnováhy. Takto pojatý interiér tedy působí
klidně, harmonicky, k čemuž přispívají volené barvy – bílá, smetanová,
klidná zelená, modrá nebo žlutá. Typickým materiálem je dřevo, bambus,
kámen, korek. Čalounění pohovek je zpravidla ve lněných tónech z tkaných
textilií. Dekorování v zen stylu je střídmé, setkáme se s vázami, etno solitéry
nebo obrazy blízkými srdci klienta. Vše je podřízeno potřebnému zklidnění
a relaxaci.
| 21 |
I 2 — Styly a trendy | 19
• Styl jihovýchodní Asie Jedná se o oblíbený etnostyl, jehož rozšíření u nás je podpořeno dovozem nábytku a doplňků z oblasti Indonésie do Evropy. Nábytek je z exotického dřeva, masivní, často pouze hrubě opracovaný, ale setkáme se i s vyřezávanými kusy. Používá se bambus, kámen, typická jsou mohutná zrcadla ve výrazných rámech. Sedací nábytek bývá vyplétaný z ratanu nebo jiných přírodních rostlinných materiálů.
• Styl Mexika a Jižní Ameriky
Jižní a střední Amerika hýří sytými barvami
a teplým sluncem – takový by měl být
i interiér v tomto stylu. Vhodnými barvami jsou
terakota, hořčičná, zelená, modrá, žlutá barva
slunce, červená od přímé až po nachovou.
Na podlaze bývá zpravidla vzorovaná dlažba,
typické jsou tkané barevné koberečky
s pruhy nebo jednoduchými etno motivy
– od geometrických po květinové. Vaším
designérským triumfem je keramická mozaika
ze zbytků obkládaček. Dřevěný nábytek má
zpravidla vyřezávané detaily a kovové panty.
Na sedacím nábytku se nebojte výrazných
barevných vzorů. Dekorujte keramikou,
barevným sklem, kovovými dekoracemi
a svíčkami.
Pražská kuchyň s dekoracemi a obkládačkami v mexickém stylu.
| 22 |
| 23 | | 24 |
| 25 |
| 26 |
| 27 |
20 | Průvodce bytového designéra
• Africký neboli Safari styl Charakteristická pro interiér ve stylu černého kontinentu je zejména barevná pestrost, a to na plédech, přehozech a rohožích, ale i v provedení výmalby. Syté zemité barvy na stěnách, zvířecí trofeje a kůže jako předložky u lůžek, sošky domorodců, koše k ukládání předmětů – to jsou vaše silné zbraně při tvorbě interiéru v africkém stylu. Typickým dřevem je mahagon, eben nebo teak, ale v zásadě platí, že v domorodé Africe se nábytek k ukládání příliš nepoužívá. Nezapomeňte na bubny a masky, korálky a nízké sezení. Dovolena jsou vyplétaná křesla, pohovky a etno stolky.
4. DALŠÍ STYLY BYDLENÍ
Předešlá exkurze do stylů inspirovaných vzdálenou minulostí, venkovem
nebo domorodými kulturami nás uvedla do poslední kategorie současných
stylů bydlení.
• Moderní klasika
Jedná se o snad nejrozšířenější styl současného návrhářství interiérů. Pojem
moderní klasika je totiž velmi velkorysý a má mnoho variací. V tomto stylu
vznikají interiéry vysoké estetické hodnoty, které využívají nových materiálů
a technologií, ale zároveň v dobrém slova smyslu navazují na tradice.
Nábytek má zpravidla rovné linie, používá se masivní dřevo, dýha, ale i umělé
materiály. Důraz je kladen na dobré řemeslné zpracování s využitím kvalitního
kování. Nové technologie se promítají také například do řešení systémů
osvětlení. Klasiku najdeme třeba v použití textilií – nové materiály používáme
klasickým způsobem ve formě
záclon, závěsů, čalounění,
polštářků. Ke slovu přicházejí
tapety. Takové interiéry jsou
v dobrém slova smyslu útulné
a elegantní. Jsou určeny pro
klienty, kteří preferují současný
styl bydlení, ale nemají rádi
studené interiéry tvořené
kovem, sklem a minimem
viditelných předmětů osobní
potřeby. K dekorování tohoto
stylu jsou ideální vázy a mísy
jednoduchých tvarů, sklo,
umělecká díla v podobě
různých objektů nebo soch,
přičemž stejně jako jinde platí,
že méně znamená více.
L
| 28 |
I 2 — Styly a trendy | 21
• Futuristický styl Futurismus jakožto umělecký směr vznikl počátkem 20. století a jeho smyslem bylo odmítat vše tradiční, prověřené a tím pádem zastaralé. Orientoval se na boření starých forem, na budoucnost a fascinovala ho rychlost jako hnací síla ke změnám. V našem pojetí interiérového designu se jedná o prostory určené pro milovníky nových technologií, které působí vždy trochu jako kosmická loď ve sci-fi filmu. Tvary nábytku a zařizovacích předmětů mohou být rovné, hranaté, ale i oblé (amorfní, organické). Důraz je kladen na technicky dokonalé ovládání kuchyňských linek, systému osvětlení a topení. Objevují se obří obrazovky, náročně řešená akvária, která oddělují prostory, bazény, do nichž jsou průhledy z jiných místností, pochozí skla propojující patra a další zařizovací prvky, které působí jako z jiné dimenze. Jedná se o oblíbený styl některých architektů a produktových designérů, kteří v takto zařizovaném interiéru mohou najít prostor pro uplatnění svých odvážných vizí.
• Minimalismus vznikl v 50. letech
20. století jako umělecký
směr vymezující se proti
abstraktnímu expresionismu.
V umění a architektuře je
principem minimalismu dosažení
maximálního účinku s minimem
prostředků, charakteristické je
i jisté odosobnění tvůrce.
Minimalismus je dnes chápán
i jako životní styl, který je reakcí
na nadměrný konzum, vede
ke zjednodušení života, preferování
kvality před kvantitou a eliminaci
zbytečných věcí. A takový je
i minimalistický interiér. Vyznačuje
se čistými liniemi, neutrálními
barvami (bílá, šedá, černá),
kvalitními materiály a vybavením,
použitím betonu, skla, dřeva,
velkorysým pojetím prostoru.
Chceme-li dosáhnout tohoto stylu
v jeho ryzí podobě, měli bychom
se zaměřit na hladké rovné plochy,
kryté úložné prostory, kvalitní
osvětlení a absenci dekorací.
Je to vůbec reálné? Ačkoliv je
tento styl oblíbený a poptávaný,
odhadujeme, že v takto stylově
čistém interiéru by dokázalo žít
jen minimum lidí. Každý interiér
je totiž živým organismem, žije
a dýchá společně s námi, našimi
zvyky, naším systémem ukládání
předmětů.
| 29 |
| 30 |
22 | Průvodce bytového designéra
• Avantgardní – eklektický styl
Další ze současných hravých dekorativních stylů, který je založen na kombinování
různorodých zařizovacích předmětů a časových období v jeden celek. Nejde však
o náhodný výběr, ale o promyšlenou skládanku, jejímž výsledkem je prostor, který
působí kompaktně, prostě „drží pohromadě“. Například do kulis starého domu
namícháme koktejl z moderního nábytku tvořeného rovnými liniemi a doplníme
starožitnými prvky v kombinaci s retro kusy či etno doplňky. Barevnost a vzory
mohou různorodé prvky dobře sjednotit – a to na zdech, textiliích či dekoracích. Zdá
se to jednoduché, ale opak je pravdou! Do takového díla se může pustit jen zkušený
designér, který si věří a má cit pro sladění zdánlivě neslučitelného. Mnoho takto
pojatých interiérů je dílem umělecky založených lidí, kteří tvoří svoje vlastní bydlení
přirozeně, s nadhledem a lehkostí.
Pánský glamour pro filmovou hvězdu.
S
Co je a co není eklektický styl?
Rozhodně to není skladiště
nepotřebných kusů nábytku
ani interiér přeplněný
různorodými dekoracemi.
Vždy hledejte estetickou
hodnotu, neotřelé kombinace
a harmonii v celkovém
sladění tohoto složitého
zadání.
L
Ukázka eklektického stylu –
odvážně kombinované židle
různých stylů a materiálů.
Eklektický styl vyžaduje
designérský um.
• Glamour styl Pojem glamour, původně známý z oblasti módy a fotografie, znamená půvabný nebo okouzlující, v přeneseném významu i sexy, vzrušující. V interiérech označujeme nálepkou glamour interiéry, které mají působit okázale a rádoby luxusně. Vždy se jedná o jistou nadsázku, hru s tvary, lesky a barvami. Typickými barvami tohoto stylu jsou bílá, černá a fialová, lesk dodávají barvy kovu – stříbrná a zlatá. Charakteristickými znaky jsou bohaté ověsové lustry, repliky imitující nábytek z období baroka či rokoka a zejména pak lenošky a křesílka, jež mohou být i z průhledného plastu. Stěny jsou dekorovány tapetami s velkými vzory v lesku a množstvím zrcadel, buď ve velkých plochách, nebo v historizujících zlatých či stříbrných rámech. Časté jsou imitace kožešin, a to většinou nikoliv v přirozené podobě srsti, ale zcela otevřeně ve výrazných barvách. Tento styl dekorování interiérů je módní záležitostí, ale dá se říct,