načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Průvodce bytového designéra – Leona Fousková; Jana Boháčková; Tomáš Havránek; Zuzana Staňková

Průvodce bytového designéra
-15%
sleva

Kniha: Průvodce bytového designéra
Autor: Leona Fousková; Jana Boháčková; Tomáš Havránek; Zuzana Staňková

Kniha Průvodce bytového designéra nabízí pomoc nejen začínajícím designérům, ale také lidem, kteří si chtějí profesionálně zařídit své bydlení. V první části seznamuje s ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  499 Kč 424
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
14,1
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2% 90%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » EDIKA
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2013
Počet stran: 216
Rozměr: 225 x 167 mm
Úprava: ilustrace (převážně barevné), plány
Vydání: 1. vyd.
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Novinka týdne: 2013-41
Datum vydání: 2. 10. 2013
Nakladatelské údaje: Brno, Edika, 2013
ISBN: 9788026603603
EAN: 9788026603603
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha Průvodce bytového designéra nabízí pomoc nejen začínajícím designérům, ale také lidem, kteří si chtějí profesionálně zařídit své bydlení. V první části seznamuje s teorií navrhování interiérů (koncept a inspirace; styly a trendy; skicování a teoretické kreslení; plánování prostoru; barvy; materiály a konstrukce; textil a dekorace; počítačové projektování). Druhá část se věnuje uvedení teoretických znalostí do praxe samotného zařizování jednotlivých místností a částí bytu (od vstupních prostorů, přes obývací pokoj, kuchyň a koupelnu až k multifunkčnímu prostoru). Zároveň kniha obsahuje 20 případových studií z praxe, originální tipy a nápady a v neposlední řadě také rady pro úspěšný start kariéry bytového designéra. Příručka je vybavena řadou ilustračních fotografií a obrázků. Příručka seznamuje s postupy práce profesionálních bytových designérů. Zaměřuje se jak na teorii a obecné znalosti, tak i na praktické zařizování jednotlivých místností.

Popis nakladatele

Kniha Průvodce bytového designéra je určena nejen budoucím interiérovým návrhářům, ale všem, kteří mají chuť podívat se pod pokličku profesionálům a využít získané informace při zařizování svého bytu či domu. Čtveřici autorů knihy Průvodce bytového designéra spojuje jejich profese, ale i společné lektorování kurzů interiérového designu IDK. Stejně jako svým studentům nabízejí také vám vlastní pohledy na navrhování interiérů – chtějí vám být nejen zkušeným průvodcem a rádcem, ale kladou si vyšší cíl: inspirovat a motivovat každého tvůrce interiéru vidět věci jinak, originálně, po svém. V první části knihy seznamují autoři čtenáře s obecnými znalostmi, které by si měl každý designér osvojit, ve druhé části pak ukazují, jak tyto principy aplikovat při návrhu jednotlivých místností v bytě. Provedou vás cestou od hledání konceptu a inspirace až po znalosti materiálů, technického kreslení, skicování, plánování prostoru a konstrukce nábytku, naučí vás pracovat s barvami, textilem a dekoracemi v interiéru a poskytnou vám rady pro počítačové projektování a výběr vhodného softwaru pro zpracování dokonalé vizualizace. Závěr první části je věnován budoucím bytovým designérům, kteří dostanou řadu doporučení, jak úspěšně nastartovat svoji novou kariéru. Druhá část knihy vás velmi podrobně provede každou místností v bytě. Autoři vás upozorní nejen na běžné situace a zásady, ale nabídnou i řešení mnohých úskalí při navrhování interiéru. Formou krátkých tipů vás pobídnou k jinému úhlu pohledu na běžně zažité stereotypy. Ve dvaceti případových studiích, které zpracovávají konkrétní situace z praxe, se seznámíte s celým postupem návrhu od první schůzky s klientem a zmapování jeho potřeb až po výslednou realizaci. Několik stovek ilustrací, fotografií a vizualizací realizovaných interiérů činí z této knihy zajímavého a užitečného průvodce pro každého milovníka designu interiérů, ať již je odborník, či nikoli.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Leona Fousková; Jana Boháčková; Tomáš Havránek; Zuzana Staňková - další tituly autora:
 (e-book)
Průvodce bytového designéra Průvodce bytového designéra
 
Ke knize "Průvodce bytového designéra" doporučujeme také:
Škola interiérového designu -- pro všechny, koho zajímá dobré bydlení Škola interiérového designu
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Barevná typologie a terminologie Trocha fyziky na úvod: barva je vjem, který je vytvářen viditelným světlem dopadajícím na sítnici lidského oka. Barvy jsou přímo závislé na světelném zdroji a jsou proměnlivé s jeho intenzitou.

Barvy

I

5

Barvy jsou podstatnou součástí návrhářské práce, možná také první věc, která bude vašeho klienta zajímat. Barva má velký vliv na celkové působení interiéru a často je nejvýraznějším vjemem při první návštěvě interiéru. Výběr barev a odvaha k jejich kombinování jsou velmi subjektivní záležitostí a ze strany designéra je vyžadována značná dávka respektu a empatie vůči klientovi. I v této situaci existují určitá pravidla či doporučení pro kombinování a práci s barvou, aby byl výsledek přijatelný z profesionálního hlediska a příjemný pro klienta.

BAREVNÉ SPEKTRUM je nejčastěji zobrazované v kruhu.

Barevné schéma zachycuje přirozené prolínání barev.

Studené – modrá, zelená, fi alová

a jejich odstíny.

Teplé – červená, oranžová, žlutá,

hnědá a jejich odstíny.

Neutrální – černá, šedá a bílá.

Obecně zažité dělení na teplé

a studené barvy je čistě

pocitové, my jako designéři se

jím nenecháme svázat. Právě

v oblasti barev máme obrovskou

šanci ukázat svoji originalitu

a barevnou citlivost. Například

ne každá zelená musí být nutně

studená a ne každá žlutá působí

teple. Třeba citrónově žlutá

je považována za „studenou“

žlutou, jasně zelená barva jarních

výhonků působí na každého

člověka unaveného dlouhou

zimou svěže, optimisticky

a hřejivě.

DĚLENÍ BAREV 1.

46 | Průvodce bytového designéra


Barevné řešení prostoru

1. Jednobarevný prostor. Jedná se o interiér, ve kterém

je použita jen jedna barva. Ani u tzv. monochromatického

prostoru bychom však neměli pracovat jen s jedním odstínem

dané barvy. Ideální je zapojit do hry struktury a tvary,

kombinovat lesklé a matné, jinak interiér působí „tupě“

a nevýrazně. Primární (základní) barvy – červená, žlutá a modrá. Sekundární barvy – vznikají smícháním dvou barev základních – zelená, oranžová a fi alová. Komplementární (doplňkové) barvy – v barevném kruhu stojí proti sobě a dávají nejsilnější barevný kontrast – červená se zelenou, modrá s oranžovou, žlutá s fi alovou. Tzv. barevná komplementace konstatuje, že ta základní barva, která se nepodílela na vzniku barvy sekundární, je k ní komplementární (doplňková). Např. oranžová barva vznikla smícháním červené a žluté (základní barvy). Poslední základní barvou je modrá, na vzniku oranžové se nepodílela, proto je k ní komplementární.

DĚLENÍ BAREV 2.

absolutní kontrasty – komplementacezkombinované plochy základních barev a sekundárních

• Žádná barva neexistuje sama o sobě. Počítejte s tím, že sousedící barvy se

vzájemně ovlivňují.

• Každá barva zabarvuje vše kolem sebe svou barvou komplementární! Příklad:

Šedá je ideální barva na doladění, ale pozor, může přebírat odstín doplňkové barvy

v okolí, tj. šedá na zelené působí červeně. U lesklých materiálů a kovů je tento efekt

ještě výraznější.

• Pozor na úzké proužky z komplementárních barev například na výmalbě nebo

tapetě – mohou se opticky jevit všechny jako šedé.

MŮJ TIP Budete-li tvořit interiér „à la cappuccino“,

zařaďte do návrhu koberce s vysokým vlasem, polštáře s hrubou

strukturou, případně výrazný dekor dřeva. A nebojte se ani

lomené bílé nebo černé – pouze v jemných akcentech! Čistě

jednobarevný interiér by na vás působil unaveně.

L

| 33 |

I.5 — Barvy | 47


2. Vícebarevný prostor. Drtivá většina interiérů je vícebarevných. Pracujeme-li s více barvami, řídíme se pravidlem plošného poměru barev: • 60 % převládající barvy (například větší část

výmalby, podlaha apod.).

• 30 % doplňující barvy (výmalba na jedné stěně

nebo části stěny/barva nábytku).

• 10 % akcentující barvy (textilie, doplňky

a dekorace).

Návrhářské metody a prostředky

Designér nevystačí jen s barvou jako takovou a jejím kombinováním. Do hry vstupují

další prostředky, s jejichž pomocí docílíme různých efektů, zajímavých a netradičních

řešení interiérů.

MŮJ TIP

I bílá a černá jsou barvy. Nebojte se bílých

stěn a černých akcentů. Víc nepotřebujete.

T

1. PRACUJEME S KONTRASTEM.

Kontrast vzniká kombinací velkých

barevných a materiálových rozdílů.

Tento návrhářský přístup naruší

monotónnost interiéru a způsobí

napětí. S jeho pomocí je interiér

působivý a výrazný.

Přílišný barevný kontrast

(na základě barevné komplementace

– modrá s oranžovou, fi alová se

žlutou, zelená s červenou) rychle

unaví oko a prostor bude působit

agresivnějším dojmem, než když

použijeme jemné odstíny, které

se budou navzájem podporovat.

U přílišného kontrastu hrozí

neklid a v nesprávně zvoleném

poměru barev může působit až

neurotizujícím dojmem.

T

48 | Průvodce bytového designéra


2. PRACUJEME S AKCENTEM. Akcent používáme jako prostředek pro dotažení celkového barevného konceptu prostoru. Jedná se většinou o drobný detail, který naruší monotónnost prostoru ve výmalbě či vybavení – např. drobný design, osvětlovací tělesa, dekorativní a umělecké předměty. Je zásadním zvýrazňujícím prvkem pro monochromatické interiéry.

3. PRACUJEME S RYTMEM.

Rytmus vnímáme jako kombinaci

různých prvků a jejich opakování.

Jedná se o hru barvy, světla, stínu,

tvaru (např. pruhy, stavební prvky). Vliv

má i orientace prvků horizontálně či

vertikálně, volba rytmu pravidelného

nebo nepravidelného.

4. PRACUJEME S TRANSPARENTNÍMI

MATERIÁLY.

Transparentnost zásadně ovlivňuje působení

barev. Aplikace barev na transparentní

materiály (sklo, textil, plast) umocní barevnou

hru a hloubku – materiál totiž dokáže barvu

vyzařovat. Otvírá se tak prostor pro další kvalitu

každé barvy a dovoluje užít si hravosti.

Pravidelný rytmus trámů a svítidel.

T

I.5 — Barvy | 49


6. PRACUJEME SE ZRCADLY. Zrcadla jsou výraznou pomocí při optické úpravě interiéru. Podle čínského učení Feng-šuej jsou důležitým korekčním prostředkem, který pomáhá harmonizovat tvarové a jiné nedostatky interiéru. Zrcadla obecně používáme, když potřebujeme prostor opticky zvětšit. Nalepením zrcadla přes celou stěnu malé koupelny dosáhneme pocitového zdvojnásobení prostoru. V chodbě bez přirozeného světla je vhodné kombinovat světlé barvy a celozrcadlovou stěnu. Umístěním zrcadla do rohu je roh jakoby popřen, zmizí. Tímto snadným prostředkem si pomáháme v atypických prostorech s ostrými rohy. Je-li v prostoru rušivý prvek, například sloup, potlačíme ho, a to tak, že ho obložíme nerezovým plechem nebo jiným lesklým materiálem. Prvek tím přebere barvu okolí a není tak výrazný.

7. PRACUJEME SE VZORY.

Když pátráme po tom, proč nám

některé interiéry připadají nudné,

ačkoliv jsou barevné, většinou

přijdeme na to, že jim chybí

vzory. Je třeba pamatovat na to,

že velké vzory použité na stěnu

se hodí do rozlehlejšího prostoru,

protože dokážou prostor výrazně

opticky zmenšit. Výrazné vzory

na tapetě, potřebují odstup, aby

vynikly a mohly rozehrát barevnou

i tvarovou hru. I malému prostoru

můžeme dodat na zajímavosti

velkým vzorem! Použijeme ho však

na menších plochách, například

na polštářcích a jiných textiliích.

Originální je kombinovat jeden

vzor ve více velikostech a barvách.

Dosáhnete tak promyšlené

barevné a vzorové kompozice.

Opačným ale neméně zajímavým

přístupem je použít různé vzory

ve stejné barevnosti. Malé vzory

na stěně, obzvláště ve světlých

tónech, prostor opticky zvětšují.

Vzory a barvy jsou nekonečným

hřištěm pro odvážné a zkušené

designéry.

5. PRACUJEME S ODSTÍNY NEUTRÁLNÍCH BAREV.

Neutrální barvy (šedá, bílá, černá, odstíny béžové) jsou

našimi významnými pomocníky při řešení barevného

schématu interiéru. Jejich podstatnou výhodou je, že se

hodí ke každé barvě, prostor barevně zklidňují a sjednocují.

Nebojte se pracovat s neutrálními barvami a kombinovat je

s výraznějšími!

| 34 |

50 | Průvodce bytového designéra


8. PRACUJEME S BARVOU,

STRUKTUROU A TVAREM.

V interiéru vnímáme tři základní

momenty – barvu, strukturu

a tvar. Barva je jednoznačně

nejvýraznější. Je nejlevnějším

prostředkem, jak prostor změnit.

Úkolem designéra je vybrat jeden

z přístupů a rozhodnout, na co bude

v návrhu klást důraz. Dominance

tvaru nad barvou a strukturou se

hodí do architektonicky složitých

prostor (např. podkroví). Dominanci

barvy využijeme, potřebujete

li sjednotit např. různorodé

kusy nábytku. Má-li vyniknout

zajímavá struktura, je pak vhodné,

aby barevnost byla střídmá až

monochromatická. Do práce se

strukturou vstupují povrchy různých

materiálů (dřevo, kámen atd.), jejich

hrubost, vzor, žilkování.

Výrazný vzor tapety vynikne díky

neutrální barevnosti a tvarové

jednoduchosti ostatního vybavení.

• Nezapomínejte na klidné

plochy – při použití vzorů

bychom v místnosti měli zachovat

klidná jednobarevná místa

ve vhodných odstínech (např.

jednobarevný koberec, neutrálně

působící kusy nábytku, doplňky,

např. jednobarevné polštáře aj.).

• Využijte optických triků

s pruhy! Široké pruhy na podlaze směrem k čelní stěně opticky prodlužují krátké chodby nebo pokoje, efekt je tím výraznější, čím jsou pruhy širší. Horizontální pruhy na stěnách způsobují, že místnost vypadá širší, ale také nižší. Pokud jsou na zadní stěně, prostor zkracují. Vertikální pruhy zvýrazňují výšku a protahují prostor; čím širší jsou, tím je efekt silnější.

| 35 |

MŮJ TIP

Zvykněte si používat vzorkovnici

a neustále porovnávejte jednotlivé

materiály a barvy při různém světle.

Nespoléhejte se na to, že si pamatujete

barvu – vždy přikládejte!

J

I.5 — Barvy | 51


Barevnost podlah, stropů a stěn Zcela instinktivně se cítíme dobře v místnostech, jejichž barevné členění respektuje přírodní prostředí – tj. začínáme tmavou podlahou a směrem nahoru barvy blednou až ke světlému stropu. V přírodě vidíme paralelu v hnědé hlíně, pak následuje vegetace (stromy, keře, úroda na poli) až k světle modrému nebi.

Je třeba si uvědomit, že neexistuje žádný spolehlivý návod, podle

kterého byste mohli postupovat při stanovení barevnosti podlah, stěn a stropu. Předkládáme vám pouze zákonitosti, které doporučujeme brát v úvahu při stanovení barevného schématu prostoru. Barvy jsou tématem, kde se projeví vaše návrhářství v celé své šíři a originalitě. Nenechejte se svazovat pravidly, ale pracujte s prostorem a barvami tak, abyste docílili očekávaného záměru. S pomocí respektování optického působení barev můžete ovlivnit i architektonické nedostatky či prostorové disproporce interiéru. Využijte nedostatky prostoru ve svůj prospěch a pomocí barev vytvořte originální prostor, který barvami proměníte k nepoznání.

• Tmavé barvy prostory zmenšují a strop snižují.

• Světlé barvy rozšiřují; místnosti se zdají být větší, stropy vyšší.

• Pokud místnost působí příliš prostorně, tmavší a sytější barvy mohou navodit

pocit bezpečí a útulnosti.

• Chladné odstíny modré prodlužují vzdálenost, prohlubují prostor. Z toho

důvodu je vhodné volit studené barvy pro stěny malých místností, a ty pak

vhodně doplnit a zútulnit nábytkem a doplňky.

• Teplé barvy se zřetelným podílem červené mají efekt právě opačný, působí

ploše.

• Teplé odstíny žluté jsou méně agresivní než červené, tmavší tóny nám

přicházejí vstříc, světlejší rozšiřují prostor. Pozor na žluto/černou kombinaci –

působí agresivně (v přírodě hmyz – vosa, sršeň).

• Obecně tmavší odstíny barev světlo pohlcují, světlé naopak odráží. Efekt

je ten, že tmavá barva opticky smršťuje, světlá rozpíná (například bílý nábytek

na černé stěně vypadá větší a naopak).

T

52 | Průvodce bytového designéra


PODLAHA A BARVA

Chceme-li dosáhnout pocitu celistvosti a prostor opticky zvětšit, volíme podlahovou krytinu v jedné barvě nebo vzoru. Připomeňme si dobu 70.–80. let 20. století, kdy se navrhovaly v bytech i domech malé pokojíky s různými dekory na podlaze. Prostor pak působil stísněně a roztříštěně. Zvláště pro malé prostory pak platí doporučení zvolit na podlahu světlejší barvu.

Intenzivní barva na čelní stěně pokoj opticky zkracuje, díky volbě modrého

odstínu pokoji neubírá pocit volného prostoru.

Světlá podlaha

Tmavá podlaha

• Teplé a světlé barvy zespodu odlehčují.

• Teplé a tmavé barvy působí bezpečně při chůzi.

• Studené a světlé barvy působí hladce a podněcují k  pohybu.

• Studené a tmavé barvy působí těžce a stahují pod povrch.

• Příčné pruhy prostor opticky rozšiřují, ale zároveň zkracují.

• Podélné pruhy prostor prodlužují a zvětšují tím víc, čím jsou pruhy širší a sytější.

• U malých bytů plných rohů a zákoutí zvolíme pro podlahy všech místností stejnou barvu,

i když jsou z různých materiálů; jestliže použijeme na stěny jen málo odlišné barvy, bude celý byt

působit velkoryseji.

T

I.5 — Barvy | 53


Jak docílíme optického snížení stropu? Barva použitá na stropě se „přelije“ i na stěny – čím níž skončíme s výmalbou stěn, tím níž opticky stáhneme i strop. Malíři jsou zvyklí končit 10 cm od stropu – to je vzdálenost, kterou „máme po léta v oku“. Vždy, když použijeme jiný rozměr, než se očekává, přidáme interiéru na zajímavosti. Dovolí-li to výška stropu, protáhneme barvu stropu alespoň 15 cm na stěny. Je-li strop nízký, skončíme s výmalbou těsně pod ním, asi 2–3 cm. Jak docílíme optického zvýšení stropu? Pomůžeme si vertikálami, které nemusí být pouze formou výmalby. S úspěchem použijeme pruhy textilií (například textilní panelová stěna před oknem), členění skříní (vysoké úzké dveře skříně), oken či dveří. Další možností, jak strop opticky zvýšit, je nasvětlení stropu. Pokud má místnost větší plochu, lze strop opticky zvýšit i „přetažením“ barvy ze stěn na strop (cca 20 cm).

STROP A BARVA

K použití na stropě jsou nejvhodnější barvy

působící dojmem zvětšení, zesvětlení a uvolnění.

Sice stále vede bílá barva, ale není chybou použít

světlou barvu ze stěn i na strop. Tento postup se

osvědčil zejména u lehkých neutrálních barev

(šedá, béžová), prostor pak působí uceleně,

uzavřeně a klidně, protože chybí hrana stěna/strop.

Použitím stejné světlé barvy ve vysokém lesku

na podlahu i strop vytvoříme dojem nekonečného

sloupce.

L

Při návrhu výmalby pamatujte, že není dobré

končit s barvou na vnějším rohu. Vnější roh,

na kterém se potkávají dvě barvy, bude velmi

výrazný a změnou barvy se pouze upozorní

na jeho nerovnosti. Končit s barvou na vnějším

rohu lze doporučit pouze v případech, kdy

potřebujete barvou oddělit kout, který má

svoje určení. Obecně všechny barvy kromě bílé

na nerovnosti stěn upozorňují. Čím tmavší barvu

použijeme, tím jsou nerovnosti na stěně patrnější.

Zeď s okny je nejtmavší. Právě touto stěnou

prochází světlo, sama je však ve stínu. Naproti

oknům se nachází nejsvětlejší stěna. Tyto

zákonitosti bereme v potaz při kombinování

různých barev výmalby.

| 36 |

STĚNA A BARVA Stěny zabírají v interiéru zpravidla největší plochu. Poskytují tedy designérům zásadní možnost ovlivnit barevné schéma interiéru.

Ideálními plochami a mezníkem pro kombinaci

a počátek změny barevného tónu v rámci stěn jedné místnosti jsou její vnitřní rohy. Rohy jednotlivých čtyř či více stěn a rohy různých výklenků či nik jsou vodítkem k barevnému přerozdělení.

Pokud bychom chtěli část místnosti barevně

vyčlenit a rovnou plochu jedné ze stěn vymalovat dvěma barvami, měl by být tento záměr veden nějakým účelem, např. kvůli optickému vymezení kuchyňského či jídelního koutu v rámci jedné obytné místnosti.

54 | Průvodce bytového designéra


BARVA A SVĚTLO

Barvy jsou viditelné pouze na světle, ve tmě oko vnímá jen různé odstíny šedé. Po rozednění vidíme nejdříve modrou (namodralý svit měsíce...), po ní následuje červená. Bílou vidíme při zmenšujícím se světle nejdéle, působí, jako by ve tmě svítila – proto se používá při dopravním značení. Ideální pro vnímání barvy je rozptýlené denní světlo. Jedná se o světlo bez tvrdých přechodů, které najdeme například v místnostech obrácených na sever. Interiéry obrácené na severní stranu vyhledávají malíři proto, aby mohli vnímat barvy nezkresleně.

Z pohledu světla vlastně tvoříme dva interiéry:

denní s přirozeným světlem a noční s umělým osvětlením. Při výběru barvy se snažíme získat dojem z barvy na denním světle a ideálně i ve světelných podmínkách navrhovaného interiéru.

Pozor! Zejména některé odstíny žluté a zelené

mohou působit při umělém světle jedovatě – vyzkoušejte je proto v konkrétních světelných podmínkách.

BARVY A UMĚLÉ OSVĚTLENÍ

Teplé světlo (žárovka, led diody s teplým světlem)

– teplé barvy rozzáří, chladné tlumí nebo způsobí

jejich šednutí.

Studené světlo (zářivka, halogen, led diody se

studeným světlem) – zvyšuje intenzitu chladných

barev a zeslabuje teplé.

Umístění barev ovlivňuje i orientace interiéru

dle světových stran. Bereme v potaz intenzitu

slunečního záření. Nejvíce slunce je v interiéru

orientovaném na jih, pak západ, východ a nejméně

MŮJ TIP

Vyhýbejte se kombinacím světlých dřev a odstínů

žluté a oranžové. Např. nábytek z bukového dřeva

na pozadí meruňkově vymalované zdi zanikne, se

zdí splyne a interiér působí těžkopádně a unaveně.

Užívejte kontrasty.

Z

T

světla je na severu. Do místností orientovaných

na jih a západ by proto měly přijít barvy tlumené,

do místností orientovaných na východ a sever pak

mohou být i zářivější tóny.

KOMBINOVÁNÍ BAREV A DŘEVA

Kombinací dřeva a barev na stěnách můžete

interiéru výrazně pomoci. Jakékoliv dřevo vynikne

s pozadím v bílé, šedé a černé. Zelená se hodí

k jakémukoliv dřevu přirozeně (každý strom má

zelené listy nebo jehličí).

I.5 — Barvy | 55


• BOROVICE, SMRK – měkké dřeviny s výraznými

letokruhy a suky, zbarveny do žluta

(lomená bílá, pastelově zelená, červená, pastelově

modrá, tmavší odstíny hnědé, fi alová)

• JAVOR – jemnější kresba, zbarvení do žluta až

růžova

(lomená bílá, cihlově červená, limetkově zelená,

růžová)

• BŘÍZA – velmi jemná kresba dřeva,

zbarvená do žlutobíla

(lomená bílá, jasně zelená, pastelově modrá,

světlejší odstíny hnědé, růžová, lila fi alková)

• JASAN – tvrdé dřevo, výraznější kresba,

zbarvené do šedožluta

(bílá, olivově zelená, šedomodrá, vínově

červená, studená fi alová)

• DUB – tvrdé, těžké dřevo, výrazná kresba,

zbarveno do šedožluta

(bílá, olivově zelená, šedomodrá, béžová, šedá,

červená, purpurová)

• BUK – těžké a tvrdé dřevo, zbarveno do růžova

(lomená bílá, mátově zelená, tyrkysově modrá,

přímá červená, lila fi alková)

DOMÁCÍ DŘEVINY

1. SVĚTLÉ DŘEVO 2. STŘEDNĚ TMAVÉ DŘEVO

56 | Průvodce bytového designéra


• OŘEŠÁK – má výraznou kresbu, zbarven

do šedohněda

(bílá, lomená bílá, žlutá, meruňková, oranžová,

červená, šedá, modrá)

• WENGE – má jemné žilkování, barvu kávově

hnědou až hnědofi alovou

(bílá, lomená bílá, oranžová, odstíny červené,

tyrkysově modrá, khaki a olivově zelená, fi alová)

• TEAK – dřevo zbarvené do zlatohněda, má

výraznou kresbu

(bílá, lomená bílá, jasně červená, šedomodrá,

zelená, odstíny béžové, jemně fi alová)

• MAKASSAR – druh velmi tvrdého ebenového

dřeva, s výraznou kresbou, žlutočerné nebo

červenočerné zbarvení pruhů

(bílá, lomená bílá, světle žlutá, oranžová, vínově

červená, olivově zelená, temně fi alová)

EXOTICKÉ DŘEVINY

3. TMAVÉ DŘEVO

I.5 — Barvy | 57




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist