načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Průmysl 4.0 - Výzva pro Českou republiku - Vladimír Mařík

  > > > > Průmysl 4.0  
-15%
sleva

Kniha: Průmysl 4.0 - Výzva pro Českou republiku
Autor:

Průmysl 4.0 nepřináší zásadní změny pouze v oblasti průmyslové výroby. Ta je sice středem její pozornosti, přesah 4. průmyslové revoluce je mnohem širší. Průmysl 4.0 je označení ...
Titul doručujeme za 2 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  389 Kč 330
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
11
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Management Press
Rok vydání: 2016-05-25
Počet stran: 264
Rozměr: 165 x 235 mm
Úprava: 262 stran : ilustrace
Vydání: Vydání 1.
Vazba: brožovaná lepená s chlopněmi
Téma: Průmysl 4.0
ISBN: 9788072614400
EAN: 9788072614400
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Průmysl 4.0 nepřináší zásadní změny pouze v oblasti průmyslové výroby. Ta je sice středem její pozornosti, přesah 4. průmyslové revoluce je mnohem širší. Průmysl 4.0 je označení pro nástup digitalizace, automatizace výroby a změn na trhu práce, které s sebou tato koncepce přináší. Jde o novou filozofii přinášející celospolečenskou změnu a zasahující celou řadu oblastí od průmyslu, přes oblast technické standardizace, bezpečnosti, systému vzdělávání, vědy až po trh práce nebo sociální systém. (výzva pro Českou republiku)

Předmětná hesla
* 21. století
průmyslová revoluce -- 21. století
Technologický rozvoj -- 21. století
Sociální změna -- 21. století
Průmysl -- Česko -- 21. století
Hospodářská politika -- Česko -- 21. století
Kniha je zařazena v kategoriích
Vladimír Mařík - další tituly autora:
Umělá inteligence 6 Umělá inteligence 6
Mařík, Vladimír; Štěpánková, Olga; Lažanský, Jiří
Cena: 415 Kč
 
Zákazníci kupující knihu "Průmysl 4.0 - Výzva pro Českou republiku" mají také často zájem o tyto tituly:
Digitální ekonomika Digitální ekonomika
Pilný, Ivan
Cena: 254 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

ǁ 83 ǁ
4 ǁ Nové požadavky na aplikovaný výzkum v České republice
4.2 Směry dalšího vývoje
Iniciativa Průmysl 4.0 musí významným způsobem přispět k  zásadní
transformaci stávajícího prostoru aplikovaného výzkumu směrem k vysoce
efektivnímu národnímu ekosystému aplikovaného výzkumu, opírajícího se o státem
moderovaná silná národní centra aplikovaného výzkumu pro Průmysl 4.0,
financovaná částečně institucionálně, ale převážně z prostředků průmyslu. Role
státu spočívá především v metodické pomoci při analýze stavu a potřeb
aplikovaného výzkumu, při stanovování cílů aplikovaného výzkumu v souladu
s potřebami a  možnostmi celé společnosti. Stát sehrává klíčovou roli při účelné
koncentraci prostředků podpory pro realizaci transformace výzkumného
prostoru a naopak zabraňuje roztříštěnosti této podpory do podkritického
množství při orientaci na vytipovávání jednotlivých odvětví či výrobků k  podpoře.
Stát nese odpovědnost za výchovu a vzdělávání odborníků ve spojení
s výzkumem pro Průmysl 4.0 na veřejných vysokých školách a  za orientaci univerzit
směrem k  efektivní spolupráci s  průmyslovou praxí. Podniká v  tomto směru
jasně zdůvodnitelné kroky. Vůbec nejdůležitější rolí státu v procesu
transformace výzkumného prostoru je průběžná moderace dialogu všech účastníků
tohoto procesu.
Iniciativou Průmysl 4.0 zrekonstruovaný prostor aplikovaného výzkumu
bude trvale napomáhat postupné transformaci průmyslu ČR z  jeho tradiční
podoby do inovované podoby s maximální implementací nejmodernějších
nástrojů a principů z oblasti Průmyslu 4.0. Bude poskytovat národní výzkumnou
infrastrukturu nabízející firmám s  nedostatečným vlastním výzkumem a 
vývojem, zázemím či inovačním potenciálem podněty, pilotní studie a  nástroje
k  posílení jejich konkurenceschopnosti. Vyšší konkurenceschopnost by měla
být podnícena trvalým procesem inovativních změn v oblasti organizace, řízení
a infrastruktury jejich výroby. Aplikovaný výzkum umožňuje a usnadňuje
firmám implementaci moderních prvků do jejich řídících procesů, výrobní
infrastruktury nebo výrobků či služeb.
Standardní modulární a flexibilní prvky či řešení osvědčená u výrobců v ČR
by se následně mohly samy stát produktem nabízeným dodavateli investičních
celků, výrobních strojů a linek do světa. V nejlepším případě by mohly sloužit
jako standardizované platformy využívané v  zahraničí při konverzi průmyslu
systémovými integrátory v daných zemích. Výrobní podniky v ČR by takto měly
dostat podnět k implementaci stejných moderních principů i do svých výrobků.
Očekávané výstupy činnosti celého ekosystému aplikovaného výzkumu pro
potřeby Průmyslu 4.0 lze kategorizovat takto:





ǁ 84 ǁ
Průmysl 4.0: Výzva pro Českou republiku
1. Trvale upřesňované přehledové zprávy o  vývoji technologií uplatnitelných
v rámci národní iniciativy Průmysl 4.0 na celosvětové úrovni.
2. Případové studie jako výsledek výzkumných činností národních aplikačně
orientovaných výzkumných center nebo jako výsledek transferu výsledků či
znalostí od světových leaderů v dané oblasti, vzniklé ve spolupráci
s průmyslem v rámci výzkumných platforem (testbedů).
3. Metodické návody pro implementaci výsledků aplikovaného výzkumu do
praxe, které by se týkaly:
a) implementace technologií ve výrobě,
b) implementace technologií ve výrobcích a službách,
c) licencí na technologie či SW, event. poskytovaných mimo ČR.
4. Podpora systémové integrace pro kustomizaci standardních řešení dle
potřeb konkrétního uživatele s využitím vybudované výzkumné infrastruktury.
5. Tato infrastruktura se opírá o páteřní systém Národních center aplikovaného
výzkumu s mnoha experimentálními výzkumnými výrobními poloprovozy nebo
jejich zárodky (testbedy) pro přímé využití v  realizaci náročných výzkumných
cílů dle potřeb malých, středních i velkých firem s dostatečnou výzkumnou
kapacitou schopnou problémy průmyslu na odpovídající odborné úrovni řešit.
Vedlejší pozitivní efekty vzešlé z promítnutí iniciativy Průmysl 4.0 do činnosti
systému Národních center by představovalo:
● vyšší zapojení výzkumných organizací do aplikovaného výzkumu
s potenciálními návaznými komerčními kontrakty pro implementaci výsledků
aplikovaného výzkumu v prostředí konkrétních podniků,
● posílené kompetence výzkumných týmů a efektivní přenos znalostí mezi
výzkumnými organizacemi a průmyslem,
● nové technologické postupy a prototypy, o jejichž komerční využití se
aktivně starají zkušení obchodníci s  hlubokým vhledem do probíhajících
technologických změn na světových trzích a se schopností přizpůsobit se novým
obchodním modelům,
● výchova špičkových absolventů vybavených pro úspěch v globální
ekonomice a  motivovaných k  podnikání (čím více ambiciózních startupů následně
vytvoří, tím více globálních firem řízených z ČR vznikne, což přinese
zvýšení sofistikované poptávky po výzkumné spolupráci a  schopnosti definovat
dlouhodobé strategické cíle),
● nové vzdělávací programy na vysokých školách reagující na nové
interdisciplinární potřeby firem a  společnosti opřené o  kvalitní aplikovaný výzkum
(například inženýr kybernetické bezpečnosti, inženýr e-health atd.),





ǁ 85 ǁ
4 ǁ Nové požadavky na aplikovaný výzkum v České republice
● zvýšení příjmů výzkumných organizací ze smluvního výzkumu a dalších
forem výzkumné spolupráce,
● větší mobilita expertů mezi firmami a výzkumnými organizacemi.
4.3 Klíčová témata
Prioritním úkolem je analyzovat skutečné potřeby průmyslu ČR s ohledem na
trvalý růst konkurenceschopnosti. Je nutno analyzovat potřeby podle oblastí
a soustředit se na relevantní podporu těch oblastí, které jsou pro českou
ekonomiku nosné a rozhodující s přihlédnutím k možnostem a stavu výzkumné sféry
a  českého průmyslu. Je tedy nutné jasně formulovat klíčová prioritní témata
aplikovaného výzkumu jako průsečíky potřeb průmyslové výroby a služeb
(oborová orientace) a  možností výzkumné sféry, a  to v  rámci technologií Průmysl
4.0 (výzkumná orientace). Výzkumné obory, v nichž dosahujeme nebo bychom
mohli dosahovat významných výzkumných a aplikačních výsledků, musí cíleně
podporovat ekonomicky klíčová odvětví výroby a služeb.
Zvláštní pozornost musí být věnována výzkumu v oblasti kybernetiky, umělé
inteligence, robotiky a automatického řízení, které tvoří jádro aplikovaného
výzkumu pro potřeby iniciativy Průmysl 4.0 a poskytují klíčové technologie.
Ve středu našeho zájmu musí být i  formy a  zaměření budované výzkumné
infrastruktury (typy institucí a projektů k podpoře, celkové směrování)
ovlivňované ze strany státu formami podpory.
Mimořádně významnou a nezastupitelnou roli sehraje při realizaci
iniciativy Průmysl 4.0 společenskovědní výzkum. Postupná realizace této iniciativy je
historicky největší výzvou pro tento segment aplikovaného výzkumu v historii
a jeho výstupy mohou významným způsobem ovlivnit dopad 4. průmyslové
revoluce v ČR.
4.3.1 Výzkumná orientace podpory aplikovaného výzkumu
Rozvinuté ekonomiky se vyznačují diverzifikovanou strukturou hospodářství.
Uvnitř jednotlivých odvětví se vyspělé ekonomiky stále více specializují, což
dokazuje neustálý růst mezinárodního obchodu v rámci daných odvětví [1].
Evoluční proces hospodářské specializace je tažen především firmami. Ty však pro
svůj rozvoj využívají mnoha zdrojů z okolního prostředí [2]. Stát může skrze
cílené investice do vzdělání, výzkumu a specializované infrastruktury a také skrze





ǁ 86 ǁ
Průmysl 4.0: Výzva pro Českou republiku
cílenou regulaci (i) dynamizovat tento evoluční proces a  také (ii) založit
„znalostní“ základy pro novou specializaci. V kontextu zesilující globální
konkurence, soutěže o talenty a zrychlujícího se technologického vývoje poroste význam
státu jako strategického (spolu)tvůrce prostředí pro podnikání a inovace.
Jednou z  významných oblastí, kde stát hraje důležitou roli, je zacílení
veřejných investic do výzkumu. Není v silách žádného státu, natož státu velikosti
a úrovně rozvoje ČR, realizovat dostatečně kvalitní výzkum ve všech potřebných
oblastech. Zvláště důležitá je potřeba zacílení u aplikovaného výzkumu.
Odpověď na otázku, jaký aplikovaný výzkum má daný stát/region podporovat, musí
vycházet především z potřeb firem. Nicméně je třeba brát v úvahu i schopnosti
a možnosti výzkumných organizací. Stát je odpovědný za transparentní
„moderaci“ a koordinaci procesu opakovaného hledání této odpovědi a za promítnutí
výsledků do konkrétních opatření.
O společenském a hospodářském přínosu veřejných investic do
aplikovaného výzkumu rozhoduje způsob provedení celého procesu. S ohledem na
hospodářské cíle by měly mít významné (ne však jediné) slovo firmy v pozici globálních
technologických a tržních leadrů. Je však třeba zohlednit, že firmy s hlavním
vlivem na politickou strategii, mohou, a často mají, motivace ochranářské, nikoliv
inovační. Stejné principy různorodých zájmů při různém vlivu na tvůrce
politiky platí v  případě veřejných výzkumných organizací. Adekvátní koordinace
a moderace procesu zacílení veřejných investic do aplikovaného výzkumu
proto vyžaduje rozvinutou expertízu, bez níž je zajištění transparentnosti procesu
obtížné. Významným prvkem pro zajištění transparentnosti je silný důraz na
empirickou evidenci argumentů pro konkrétní zacílení podpory.
Součástí procesu zacílení veřejných investic do aplikovaného výzkumu je
také otázka společné reakce soukromého a veřejného sektoru na hlavní
společenské výzvy (například demografické stárnutí, ochranu zdrojů a životního
prostředí atd.). Globální inovační a technologičtí leadři jsou v tomto ohledu
kritickým zdrojem strategických znalostí o vývoji trhů a podnikatelských příležitostí.
Na druhou stranu dynamické MSP z  nových technologických oblastí mohou
účinně zastupovat nové rodící se oblasti podnikání. Role veřejného sektoru je
vedle transparentnosti zajistit propojení strategických znalostí a zájmů vůdčích
firem s dlouhodobými zájmy společnosti.
Na rozdíl od předních inovačních ekonomik (například SRN, Švýcarsko,
Švédsko, Nizozemsko apod.) není zastoupení centrál předních světových
technologických firem v  ČR vysoké [3]. Řada z nich zde však umisťuje svá vývojová
centra a významné výrobní závody (například Siemens, ABB, Honeywell, Bosch
atd.). Při této struktuře místní ekonomiky vyvstává otázka, jak zajistit
adekvátní diskusi s podnikatelským sektorem. Přílišné spoléhání na aktuální potřeby





ǁ 87 ǁ
4 ǁ Nové požadavky na aplikovaný výzkum v České republice
firem, které nejsou v popředí technologického směřování světových trhů,
obnáší nemalé riziko špatně stanovených priorit. V ČR by tedy proces cílení měl
citlivě vyvažovat mezi globálními technologickými trendy a konkrétními potřebami
místních firem. Expertní nároky na moderaci tohoto procesu jsou enormní. Je
otázkou, do jaké míry je místní veřejný sektor schopen uvedené potřeby naplnit.
Doporučeníhodnou příležitostí je proto vycházet ze stejného procesu na úrovni
EU při cílení výzkumných priorit v rámci H2020 a navázat je na silné stránky
místní ekonomiky a specifické společenské potřeby ( jsou-li takové).
Tradiční hodnotové řetězce se zaměřují na efektivní pohyb zboží, povětšinou
lineární a oborově izolovaný. S ohledem na rychlost a masovost nasazení nových
řešení (internetová řešení) a nových obchodních modelů dochází k proměně
firemního zaměření na výstupy a  konečný užitek. V  kontextu Průmyslu 4.0 je
proto zásadní propojování oblastí a oborů (tj. ICT a společensko-vědní výzkum
v automobilovém průmyslu anebo třeba zcela nové materiály – nano – ve
strojírenství či biotechnologie v  elektrotechnice). Zaměření podpory
aplikovaného výzkumu tedy musí vycházet z  kombinace silného průmyslového zázemí
(oborová struktura firemních investic do VaV či exportní výkonnost a přidaná
hodnota), kvality a koncentrace veřejného výzkumu (existující výzkumná
infrastruktura a kvalita výzkumného výkonu vědních oborů) a predikce
technologického a společenského vývoje. Kombinace analýz jednotlivých složek pak musí
reflektovat koncepčně odlišné pohledy (členění dle NACE, členění dle oblastí
nebo volněji definovaných sektorů, exportní členění či vědní obory).
Interdisciplinarita je pak důležitým aspektem správně cílené podpory VaV, a proto je
potřeba při výběru vycházet právě z kombinace těchto různých pohledů. Mnoho
vyspělých zemí provedlo foresightové studie za účelem identifikace příležitostí
a  výzev spojených s  novými technologiemi. Výsledky pak slouží k  identifikaci
a prioritizaci široce pojatých sektorů a technologií místo tradičního úzkého
cílení dle oborů.
Z pohledu průmyslového zázemí lze vycházet ze znalostní intenzity
a exportní výkonnosti klíčových odvětví. Právě v nich je koncentrován důležitý objem
strategických znalostí o  vývoji trhů a  nových podnikatelských příležitostech.
Současně by měla být zohledněna míra přidané hodnoty vytvořená v  ČR (na
základě TiVA OECD databáze).
Současně je nezbytné hledat postupně se objevující dílčí obory, v nichž
místní firmy patří ke světové špičce či dosahují silné růstové výkonnosti a současně
značně investují do VaV. Mnoho nových oborů však nelze začlenit dle tradičního
způsobu (například statistické klasifikace dle NACE). Při identifikaci příležitostí
a zaměření výzkumných priorit je proto nutno položit si následující otázky:





ǁ 88 ǁ
Průmysl 4.0: Výzva pro Českou republiku
1. Jak budou tradiční a nové obory vypadat za 10 let?
2. V jakých nových oborech lze a bude možné (za 10 let) uplatnit klíčové
kompetence z nosných oborů současnosti?
3. Které generické a  v  budoucnu očekávané technologie formují budoucnost
nosných exportních oborů?
Hledání priorit aplikovaného výzkumu pro potřeby Průmyslu 4.0 bude
vyžadovat detailnější foresight, dynamicky opakovaný – trvale se budou vyvíjet potřeby,
technologie i znalosti. Proces zavádění Průmyslu 4.0 je procesem kontinuálních
změn.
V SRN zavedený pojem Industrie 4.0 je v prvé řadě o tom, že technologická
proměna oborů je a bude hnána dynamickým vývojem v oblasti ICT
a kybernetiky. Oblast informačních a komunikačních technologií (ICT) spolu
s elektronikou, robotikou a umělou inteligencí je jednak sama o sobě významným
uživatelem a iniciátorem aplikovaného výzkumu, současně je ale hlavním hybatelem
mnoha technologických změn napříč prakticky všemi obory. Pro ekonomiku
ČR jsou klíčové zejména tyto technologické oblasti:
● automatizace a robotika,
● kyberneticko-fyzické systémy,
● vývoj specializovaného SW (například pro počítačovou bezpečnost, simulace,
monitorování, počítačové vidění, pro práci s velkými daty – Big Data
Analytics, pro 3D tisk apod.),
● vývoj prostředků systémové integrace, monitorování (SCADA),
● úzce specializované meziobory, například výroba elektronických
mikroskopů a optických přístrojů, výroba přístrojů pro mikro- a nanomechanická
měření a testování, fotonické systémy, výroba specializovaných senzorů,
● mechatronika,
● logistické systémy (důležité pro optimalizaci výrobních a  dodavatelských
procesů).
Při určení podporovaných oblastí výzkumu je třeba vycházet také z 
existujících výzkumných týmů/center. Můžeme být silní v něčem, co průmysl dosud
nedocenil jako potřebnou technologii. Je nezbytné formulovat vizi a  výhled
i pro delší časový horizont. Odpověď může dát i to, v jakých oblastech se naše
výzkumné týmy dokáží uplatnit v mezinárodních projektech aplikovaného
výzkumu, čím přispívají k úspěchu mezinárodních konsorcií. Zkušené výzkumné
týmy nadkritické velikosti najdeme například v následujících technologických
oblastech:





ǁ 89 ǁ
4 ǁ Nové požadavky na aplikovaný výzkum v České republice
● řídicí systémy a algoritmy automatického řízení,
● inteligentní a průmyslová robotika, inteligentní systémy,
● speciální senzory (nedestruktivní defektoskopie, vibrace, záření),
● pokročilé systémy řízení pohonů pro průmysl a  elektromobilitu, obecně
i další technologie pro elektromobilitu,
● systémy monitorování a  diagnostiky strojů, podpora prediktivní údržby,
simulační nástroje,
● HMI, včetně rozhraní hlasových, heptických a systémů virtuální reality,
● metody simulace a optimalizace,
● měření a analýza hluku, vibrací a dynamiky strojů,
● aeromechanika (proudění),
● nové materiály (materiálové inženýrství), a to včetně nanomateriálů,
● mikro- a nanoelektornika, fotonika, laserové technologie,
● teorie i praktické aplikace systémové integrace,
● průmyslový design.
Při cílení aplikovaného výzkumu by měla být mimo jiné řešena také vazba na
vysokoškolské vzdělávání. Již dnes v  řadě rostoucích oborů chybí i  v  ČR velké
množství specialistů. V  kontextu demografického vývoje bude význam vazby na
vzdělávání zesilovat. Navíc, je-li ČR celosvětově v druhé či třetí lize z pohledu
globálního postavení největších autonomních firem, může být otázka kvality
a zaměření vzdělávání relativně důležitější než otázka zaměření aplikovaného výzkumu.
Hlavní propojení místní ekonomiky na globální technologickou hranici totiž
zajišťují především místní rostoucí VaV centra globálních technologických leadrů
(například Siemens, Bosch, Honeywell, Rockwell Automation, Red Hat a celá řada
dalších) [4]. Rozvoj (nejen) jejich VaV aktivit vytváří na trhu vysokoškolsky
kvalifikovaných techniků a vývojářů rostoucí převis poptávky nad nabídkou. Zajištění
dostatku kvalifikovaných lidí pro podnikový VaV (včetně cílené imigrační
politiky) by proto mělo být součástí debaty o rozvoji aplikovaného výzkumu v ČR.
4.3.2 Klíčová role kybernetiky a umělé inteligence
Koncept Průmysl 4.0 představující 4. průmyslovou revoluci je založen na
plnohodnotném využití propojených kyberneticko-fyzických systémů vybavených
prvky umělé inteligence, jež budou autonomně ve výrobním procesu
zabezpečovat vybrané činnosti, které dříve vykonávali lidé. Principy, na nichž je založen
tento koncept, mohou být svázány jak s průmyslovou výrobou, tak
i s poskytováním služeb.






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist