E-kniha: Provensálský styl -- Umění bydlet a žít – Karolína Hornová

Grada Publishing

Karolína Hornová

Provensálský styl

Umění bydlet a žít

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být

reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného

souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Karolína Hornová

Provensálský styl

Umění bydlet a žít

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz

www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401

fax: +420 234 264 400

jako svou 6953. publikaci

Autorka návodů Krasopiska www.krasopiska.cz

Odpovědná redaktorka Eva Škrabalová

Grafická úprava Jakub Karman

Sazba Martina Mojzesová

Jazyková korektura Martina Mojzesová

Fotografie v textu Depositphotos/agneskantaruk, alexstepanov_, Annata78, anrymoscow,

anskuw, AntonioGravante, apolobay, araraadt, Baloncici, belahoche, belchonock,

belopoppa, bit245, bitpics, bratova, bravissima, brebca, crazykuzia, dalfodil, david_franklin,

dfrolovXIII, dmitrimaruta, Dmitry Zimin, dutourdumonde, Elenamedvedeva, felker,

fotokate, gevko93, havesen, ChamilleWhite, CharliePhoto, imagewell, iriana88w,

jacek_kadaj, jacquespalut, jaipatova, johndavidphoto, Jud_g, karandaev, kataklinger,

Keatikom, kotelnyk, Kryzhof, kuprin33, LiliGraphie, luisapuccini, Malgorzata_Kistryn,

manera, MARIGA, marish, martinm303, Maugli, mazzachi, Mikos, modustollens,

monticello, nanka-photo, Neirfys, nejron, Observer, olindana, paulgrecaud, peshkova,

Petunyia, phb.cz, photographee.eu, portosabbia, rilueda, roman023, rsedlacek, Rudolf T,

Ryhor, samot, serrnovik, Shaiith79, Siberica, studiograndouest, VadimVasenin, velirina,

vicnt2815, YasnaTenDP, znm666

Fotografie na obálce Depositphotos

Počet stran 152

První vydání, Praha 2018

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod

© Grada Publishing, a.s., 2018

Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2018

ISBN 978-80-247-1495-0 (pdf )

ISBN 978-80-271-0756-8 (print)

Autorky

Karolína Hornová (autorka)

Vystudovala bohemistiku a mediální

studia na Univerzitě Karlově. Působí jako

copywriterka, bloggerka a především jako

novinářka se zaměřením na architekturu,

design, bydlení. Zajímá se o proměny trendů

v interiérovém designu a o to, jak interiéry

v historii i současnosti ovlivňují móda,

umělecký záměr nebo životní styl majitele.

Zabývá se i navrhováním interiérů nájemních

bytů, přičemž klade důraz na rovnováhu mezi

cenou, stylem a praktičností. Inspirativní je pro ni nestárnoucí styl

šedesátých let, severský „útulný minimalismus“, ale i středomořské

interiéry, které jsou prodchnuty sluncem, mořem a pozitivní náladou.

www.karolinahornova.cz

Krasopiska (autorka návodů)

Výtvarnice Hana Baštinská je známější pod

svým uměleckým pseudonymem Krasopiska.

Vystudovala střední uměleckou školu

v Ostravě, věnovala se designu nábytku

a floristice, ale nakonec propadla kouzlu

moderní kaligrafie. Při psaní používá různé

techniky – od klasických štětců přes fixy až

po grafický tablet. Na přání popisuje téměř

cokoli: osobní předměty, bytové doplňky,

výlohy a vývěsní štíty obchodů, ale třeba

i motorky. Navrhuje a vytváří také loga, ručně psaná svatební

oznámení a přání. Vede kurzy krasopsaní v různých městech České

republiky a vydala učebnici Krasopísanka, díky níž si začátečníci

mohou nacvičit základy kaligrafie i doma.

www.krasopiska.cz

Obsah

1. Co je to Provence 7

Křižovatka historických, politických i obchodních cest 9

Místo zrodu unikátních produktů 15

Inspirace pro radostný životní styl 33

2. Architektura a typické prvky 39

Venkovský dům jako symbol regionu 41

Tři pilíře provensálského stylu 51

Tváře provensálského stylu 59

3. Provensálská zahrada – chutě a vůně v záhonku i květináči 109

Květiny, které okoření náš život 111

Parfém, který si můžeme utrhnout 115

Subtropické zákoutí 119

4. Provensálský styl ve vlastních rukou 125

Kýč a jak se s ním vypořádat 127

Patina: jak na ni? 133

Písmo jako součást dekoru 139

Vytvořte si vlastní dekorace 143

1.

Co je to Provence

Abychom pochopili různorodost a pestrost provensálského

regionu, potřebujeme alespoň zběžně nahlédnout do jeho

dlouhé historie, neodmyslitelně spjaté s mísením vlivů

kulturních, jazykových i politických, které společně utvářely

jedinečnost regionu, ale zároveň neupozadily jeho silnou

svébytnost a zemitost zdejšího venkova.

Provence je součástí francouzského regionu

Provence-Alpes-Côte d’Azur, přičemž jako taková netvoří

v rámci tohoto kraje samostatný deparment, tedy nižší

celek v rámci správního členění. Je geografickým regionem,

který se táhne od Azurového pobřeží přes velká města

a vnitrozemní zemědělské oblasti až po jižní vrcholky Alp.

Město Gordes – středověká pevnost, jedna z kolébek provensálské

architektury i inspirace malířů

Křižovatka historických,

politických i obchodních

cest

Oblast byla prokazatelně osídlena už

v prehistorické době. V desátém až čtvrtém

století před naším letopočtem obýval oblast

kmen Ligurů, který se později začal mísit

s Etrusky z jihovýchodu a Kelty (Galy) ze

severu. V sedmém století před naším letopočtem

dorazily na provensálské břehy první obchodníci

a po nich i kolonizátoři z Řecka. Založili sídlo

Massalia, dnešní Marseille, které se stalo jedním

z nejvýznamnějších přístavů té doby.

Už v těchto časech se region dostával do

povědomí jakožto studnice vybraných lahůdek,

dodnes pro oblast typických: vína, sušené

šunky, ryb, aromatických bylin a léčivých esencí.

Prosperující obchody dovolily kolonizátorům

rozšířit své pole působnosti na další místa na

pobřeží. Vznikly tak menší osady, které se začaly

specializovat na různá odvětví výroby a obchodu.

Jejich jména dodnes s trochou představivosti

nacházíme v názvech přímořských měst: Antibes

(Antipolis), Nice (Nikaia) nebo Monaco

(Monoicos). A koneckonců, i zdejší obyvatelstvo

má podle výzkumů 10 % řeckých genů.

9

Původ samotného jména regionu Provence ale musíme hledat v jiném jazyce. Ve druhém století před naším letopočtem potlačili Římané povstání Ligurů a později i aliance keltských kmenů. Na území dnešní „země moře, vína a levandule“ založili stálá sídla a z oblasti udělali římskou provincii (tedy provincia romana). A právě z tohoto slova, zkomoleno místními dialekty, vzniklo pojmenování Provence. V některých městech dodnes najdeme pozůstatky římských staveb, které odolaly pozdějším nájezdům kmenů snad ze všech světových stran. Po ústupu Římanů zavládl v oblasti chaos, který trval dlouhá staletí. Bezvládí se střídavými nájezdy keltských a arabských kmenů ukončil francký majordomus a slavný vojevůdce Karel Martel. Provence se stala samostatným hrabstvím. Pro svoji strategickou pozici byla neustále předmětem nájezdů a mocenského zájmu, ale i místem obchodu, rozvoje řemesel i umění. Poslední provensálský hrabě a neapolský král René podporoval rozvoj regionu a podporoval raně renesanční umělce, kteří zde působili. Začalo zde vznikat jedinečné prostředí,

ve kterém vzkvétal rušný obchod

především s látkami, keramikou

a kořením, ale které podporovalo

i kulturní hodnoty a vzdělanost.

Středověk byl pro Provence určující

i z hlediska stavitelství – kamenné

domy a hrady, zdobící provensálské

vrcholky i útesy, mají kořeny

právě zde. Za všechny jmenujme

alespoň historicky i architektonicky

inspirativní středověké městečko

Gordes.

Centrem vzdělanosti a víry se

Provence stala především díky

Avignonu, který se počátkem

čtrnáctého století stal sídlem

papeže. Tato pozice se ještě

posílila po hugenotských válkách

mezi protestanty a katolíky. To už

Provence spadala pod francouzské

království, tedy vítěznou katolickou

dynastii Bourbonů.

Šestnácté století mělo pro region

obrovský význam a jeho dopad

je zde stále patrný. Na příkaz

kardinála Richelieua zde vznikly

doky pro stavbu válečné flotily.

Pracovní i obchodní příležitosti

přilákaly do oblasti nové obyvatele

a zvýšila se životní úroveň. Vedle

zemědělství se začala stále více

prosazovat řemesla spjatá se

zpracováním lokálních surovin:

hlavními vývozními artikly

10

PrOvensálsKý styl

byly olivový olej a parfémy, ale i tradiční výšivky boutis, fajánsová keramika nebo tkané látky. Brzy získal region pověst ráje na zemi. I díky přistěhovalcům z italského Piemontu a Ligurie měla Marseille na konci 18. století 120 tisíc obyvatel. Stala se třetím největším francouzským městem.

Možnosti regionu přilákaly i bohatší

obyvatelstvo a šlechtice, kteří si

stavěli venkovská sídla poblíž svých

vinic, polí a manufaktur. A právě

v této vrstvě hledejme „otce“

provensálského stylu, kombinujícího

honosné, buržoazní a zdobné prvky

s jednoduchým přírodním stylem

inspirovaným místními venkovany. Přístav v Marseille s pevností Saint-Jean ze 17. století

11

Co je to Provence

Zámek na vinicích v Aiguines

Jedinečnou kombinací vlivů vznikl osobitý styl, který do Provence koncem 19. století přilákal umělce, bohémy, ale opět i bohatší střední vrstvu, která sem jezdila odpočívat, nabírat síly i léčit své neduhy. V té době byl region trochu pozapomenutým koutem, jenž se vzpamatovával z teroru a masakrů Francouzské revoluce i mocenských sporů napoleonských válek. Polovina 19. století se už ale nesla ve znamení prosperity a obchodu. Důležité přístavy Marseille a Toulon se díky

stavbě Suezského průplavu dostaly

do přímého styku s Orientem.

Provence se tak stala místem, kde

vznikaly a mísily se tehdejší trendy.

Ale přispěla i k jejich určování,

a to právě díky svým tradicím

a jedinečným produktům, které

si díky exportu získaly světový

věhlas. Zároveň ale neztratila

nic ze své ryzosti a zemitosti,

typické pro venkovské části. Zde

touto dobou stále valná většina

venkovského obyvatelstva hovořila

provensálštinou, dialektem

12

PrOvensálsKý styl

Vytesaný nápis v okcitánštině

okcitánštiny, románského jazyka

velmi blízkého katalánštině.

Svébytný jazyk, který ovšem nebyl

dialektem francouzštiny, se udržel

až do dvacátého století, kdy byl

z praktických (ale jak už to tak bývá,

i mocenských) důvodů vytlačen

francouzštinou.

Okcitánsky ale v Provence stále

mnoho lidí mluví, a dokonce zde

existují i bilingvní školky pro děti.

To, že tento jazyk není žádným

primitivním dialektem, dokazuje

i fakt, že v něm existuje i poměrně

široká literatura, která má dokonce

svého nositele Nobelovy ceny –

básníka a kulturního buditele

Frédérica Mistrala. I dnes je

jazyk symbolem výjimečnosti

a jisté místní hrdosti: nezřídka

se setkáme třeba s názvy restaurací,

obchodů či místních produktů

v provensálštině.

13

Co je to Provence

Okcitánština jako autentický prvek

K provensálskému

stylu

neodmyslitelně

patří

nápisy:

na 

kuchyňských

nádobách,

truhlících

s bylinkami

nebo

třeba

okrasných

cedulích

na

zeď.

Francouzština

je pro

současný

styl

klasikou,

která

se

mísí

s „uni

verzální“

angličtinou.

Můžete

být

ale

originální

a pořídit

si 

doplněk

s nápisem

v okcitánštině.

Buďte

si 

jisti,

že

u návštěv

vzbudí

zvědavost

a bu

de 

zajímavým

tématem

konverzace.

(Více

najdete

v kapitole

Písmo v

interiéru

.)

Obchůdek v Les Baux – městě keramiky

Místo zrodu unikátních

produktů

Předchozí pohled do historie nám naznačil, že

v Provence se toho vždycky dělo hodně. Ale tak

nějak mimochodem, jakoby samo od sebe. Většina

slavných provensálských produktů je totiž spjata

s místní tradicí a původně vznikla pro potřeby

místních. Podmanivost zdejších vůní, pestrost

tkanin a malované keramiky, jemná vůně mýdel

a preciznost krajek v sobě skrývají i jistou dávku

prostoty, s níž se ztotožnili jak bohatí návštěvníci,

tak bohémové, kteří utíkali z rušných měst

a hledali „něco jiného“.

Zdejší výroba je založena na lokálním principu

a právě jedinečnost produktů jim dala světový

věhlas. Snad každý „typicky provensálský“ produkt

má i své rodiště, které se mnohdy vrylo i do jeho

názvu. Na druhou stranu mnohé z nich pocházejí

z míst, která bychom si s jihem Francie spojili jen

těžko. Pojďme si připomenout tradiční výrobky,

bez nichž by interiér v provensálském stylu

pozbýval svého charakteru. Následující řádky

tak můžeme vnímat třeba i jako inspiraci pro své

cesty – která místa navštívit, abychom si pořídili

ty pravé suvenýry, jež se zároveň stanou krásnými

bytovými doplňky?

15

Parfémy Grasse je město se středověkým a renesančním centrem, někdy nazývané Řím parfémů. Leží v podhůří Alp, jen dvacet kilometrů od letoviska Cannes. Grasse je sídlem mnoha světových výrobců parfémů a parfémových ingrediencí, kteří dodnes z většiny zajišťují chod ekonomiky města. Toto voňavé město je esencí toho, co si pod pojmem Provence vybavíme: pestré město žijící řemeslem a obchodem už od 16. století. Tehdy se zde vyráběly rukavičky, které nosila třeba i Kateřina Medicejská, o dvě stě let později převzaly vládu parfémy, které Grasse proslavily po celém světě.

Při výletu do Grasse stačí jediné:

vnímat barvy a struktury domů,

které tvoří zdejší uličky, inspirovat

se nezaměnitelnými interiéry zdejších

obchodů a především doslova nasávat

zdejší atmosféru. Město je obklopeno

poli a zahradami, vonícími levandulí,

myrtou, jasmínem, růží, mimózou,

květem pomerančovníku a dalšími

bylinami, které dohromady tvoří

opojné kombinace vůní – a to i včetně

těch interiérových. Není snadnější

způsob než si do svého bytu přenést

atmosféru Provence – o mnoho

sofistikovanější, než je „pouhá“

vůně levandule, ale o nic méně

autentickou.

Interiér původní výrobny parfémů Fragonard v Grasse

16

PrOvensálsKý styl

Pohled na město Grasse s výrobnou parfému Fragonard

Mýdlo Marseilleské mýdlo je pojem, který není třeba dlouze představovat. Voňavá kostka zdaleka nepatří jen do prádelníku nebo na poličku v koupelně, ale zaznamenala i velký návrat spolu s oblibou přírodní a tradiční kosmetiky. Historie marseilleského mýdla opět souvisí s mísením vlivů v regionu. Mýdlo na bázi olivového oleje začali vyrábět „alchymisté“ v Arábii již v sedmém století. S vlnou arabských nájezdů do Evropy se recept dostal do Španělska a později na jih Francie.

Dostatek olivovníků i rostlin

pro výrobu aromatických olejů

předurčil Provence pro roli mýdlové

velmoci, jejímž centrem se stala

Marseille. Pro typické masivní

krychle mýdla v přírodních barvách

a s opojnými vůněmi olivovníku,

levandule, jasmínu či pomeranče

jsou typické nápisy (značky

či informace o složení) vyražené

pomocí speciálních kovových raznic.

Jsou krásnou dekorací do koupelny

či ložnice a plní i funkci

interiérové vůně.

Tradiční marseilleské mýdlo – funkční dekorace, která provoní celou místnost

18

PrOvensálsKý styl

Levandule Těžko bychom mohli psát o Provence a opomenout levanduli. Rostlina má svůj původ ve Středomoří a na území Provence rostla divoce už od pradávna. Pěstuje se v předlouhých lánech – ty nejfotogeničtější nalezneme v oblasti Luberon. Je symbolem skromnosti i opulentnosti regionu a kromě nádherné vůně má i léčivé

účinky – dezinfikuje, působí

protizánětlivě a protiinfekčně.

Odtud koneckonců pochází i její

název – z latinského slova lavare,

umývat. Přidávala se totiž hojně

do léčivých i zklidňujících koupelí.

Dodnes jsou koupelová sůl či olej

s levandulí typickými suvenýry

z provensálského trhu.

Při dovolené v Provence hrozí, že

budeme všudypřítomnou levandulí

Levandule se na trzích prodává ve všech představitelných variantách

19

Co je to Provence