načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Prototyp zrady -- Příběh Augustina Přeučila – Jan Němeček; Daniela Němečková

Prototyp zrady -- Příběh Augustina Přeučila
-11%
sleva

Elektronická kniha: Prototyp zrady
Autor: Jan Němeček; Daniela Němečková
Podnázev: Příběh Augustina Přeučila

Práce sleduje dětství Augustina Přeučila, jeho vzdělání a počátky vojenské kariéry. Dále se zaobírá okolnostmi Přeučilovy spolupráce s gestapem, v jehož službách odešel v létě roku 1939 do zahraničí; nejprve do Polska, později do Francie a ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  129 Kč 115
+
-
3,8
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 73.2%hodnoceni - 73.2%hodnoceni - 73.2%hodnoceni - 73.2%hodnoceni - 73.2% 80%   celkové hodnocení
6 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » EPOCHA
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2015
Počet stran: 212
Rozměr: 22 cm
Úprava: ilustrace, portréty, plány, faksimile
Vydání: První vydání
Skupina třídění: Vojenství. Obrana země. Ozbrojené síly
Biografie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-742-5281-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Práce sleduje dětství Augustina Přeučila, jeho vzdělání a počátky vojenské kariéry. Dále se zaobírá okolnostmi Přeučilovy spolupráce s gestapem, v jehož službách odešel v létě roku 1939 do zahraničí; nejprve do Polska, později do Francie a nakonec roku 1940 do Anglie, kde sloužil v řadách Britského královského letectva. Na podzim 1941 se Přeučil vrátil na území protektorátu, kde opět působil jako spolupracovník německé okupační moci. Po válce stanul před mimořádným soudem, který jej odsoudil k trestu smrti. Kniha nás rovněž seznamuje s osudy dalších účastníků československého zahraničního odboje, kteří zradili a stali se z nich udavači (Karel Čurda, Viliam Gerik a Antonín Vašíř). Životní osudy československého letce a vojáka Františka Přeučila, který byl konfidentem gestapa.

Popis nakladatele

Příběh programové zrady – tak by se daly nazvat životní osudy Augustina Přeučila, čs. pilota, který z příkazu gestapa odešel v roce 1939 do exilu. Zamířil nejprve do Polska, kde vstoupil do čs. vojenské jednotky. Na prahu války odjel do Francie a poté do Velké Británie, odkud jako příslušník čs. letectva v příhodném okamžiku dezertoval. Ulétl s nejmodernějším britským stíhacím letounem a s cennými informacemi zpět do nacisty okupované Evropy. V Protektorátu Čechy a Morava pak nadále působil až do konce války jako placený konfident ve službách gestapa. Neexistuje v dějinách našeho odboje tak specifický případ zrady. Proto ani poválečný trest za Přeučilovy zločiny při přelíčení před mimořádným lidovým soudem v Praze nemohl znít jinak než – smrt.
Téma rozšiřují - v intermezzech podané - příběhy dalších konfidentů, kteří měli co do činění s čs. zahraničním odbojem, ale již zdaleka nebyly tak jednoznačné.

(životní příběh Augustina Přeučila)
Předmětná hesla
Přeučil, Augustin, 1914-1947
Německo. Geheime Staatspolizei
Vojenští letciČeskoslovensko – 1939-1945
KolaborantiČeskoslovensko – 1939-1945
AgentiČeskoslovensko – 1939-1945
Zpravodajské službyNěmecko – 1939-1945
Druhá světová válka (1939-1945)
vlastizrada – 1939-1945
Zařazeno v kategoriích
Jan Němeček; Daniela Němečková - další tituly autora:
Diplomacie Československa Díl I. Diplomacie Československa Díl I.
JURAJ SLÁVIK. Moja pamäť - živá kniha JURAJ SLÁVIK. Moja pamäť
Prototyp zrady - Životní příběh Augustina Přeučila Prototyp zrady
Československá zahraniční politika na sklonku války 1945 -- Dokumenty československé zahraniční politiky Československá zahraniční politika na sklonku války 1945
Druhý exil Edvarda Beneše -- Fotografie z let 1938-1945 Druhý exil Edvarda Beneše
Československá zahraniční politika v roce 1943 Československá zahraniční politika v roce 1943
Kapitoly z osvobození Československa 1945 Kapitoly z osvobození Československa 1945
 (e-book)
Od národního státu ke státu národností? Od národního státu ke státu národností?
 (e-book)
Osvobozené Československo očima britské diplomacie Osvobozené Československo očima britské diplomacie
Mimořádný lidový soud v Praze (1945-1948) Mimořádný lidový soud v Praze (1945-1948)
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

JAN NĚMECEK

DANIELA NĚMECK VÁ

PROTOTYP

ZRADY


Edice představuje nové pohledy

na vojenské konflikty, jejichž traumatizující dopad lze sledovat

i desítky let po jejich ukončení.

Příběhy aktérů, svědků, obětí i zločinců zrcadlí hluboké společenské otřesy,

které zejména Evropě přinesla válka.

Odborně pojaté publikace se zabývají také každodenním životem

"malých" jednotlivců stižených válkou,

a to na pozadí přelomových událostí

starého kontinentu.


JAN NĚMEČEK

DANIELA NĚMEČKOVÁ

PROTOTYP

ZRADY

ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH

AUGUSTI NA PŘE UČl LA

NAKLADATELSTVÍ

E:POCHA


Publikace vznikla v rámci programu rozvoje vědních oblastí na Univerzitě

Karlově (PRVOUK) P 04 Institucionální a normativní proměny práva

v evropském a globálním kontextu a s podporou na dlouhodobý koncepční

rozvoj výzkumné organizace RVO: 67985963.

Copyright© Jan Němeček, Daniela Němečková, 2015

Cover © Karel Kárász, 2015

Czech Edition © Nakladatelství Epocha, 2015

ISBN 978-80-7425-28


Augustin Přeučil (KDVS)


9

Pro log

Každá doba má své hrdiny, ať v kladném, ať v záporném slova smyslu,

druhou světovou válku a československý odboj nevyjímaje, naopak: prá

vě zde diferenciace obou protikladů vrcholila. Pohříchu to však bývá spí

še jen hledání kladných hrdinů, takových, kteří se stávají příkladem pro

celou společnost a zejména pro její mladou generaci. Nicméně však exis

tovaly i příběhy těch, kteří zradili. Jeden takový vám budeme vyprávět. Je

to smutný příběh, na jehož konci byl jen stručný úřední záznam, založe

ný v zažloutlém archivním spisu Mimořádného lidového soudu v Praze

s datem 14. dubna 1947:

"V trestní věci proti Augustinu Přeučilovi, narozeném 3. VII. 1914

v Třebsíně, okres Neveklov, příslušného do Třebsína, okres Neveklov, že

natého, obchod. kol., národnosti české, řím. kat., posledně bytem Měche­

nice 130, okres Zbraslav pro 3/1, 1, ll retribučního zákona byl vykonán

rozsudek smrti v 9.50 hod. večer na nádvoří pankrácké věznice neveřejně

v přítomnosti v protokolu u hlavního přelíčení uvedených osob a mistra

popravčího.

Smrt v 10.05 hodin večer konstatoval vrchní justiční lékař MUDr.

Navara. "

1

Kdo byl Augustin Přeučil a proč se jeho jméno stalo synonymem zra

dy? O tom je následující příběh ...

1

Státní oblastní archiv (SOA) Praha, f. Mimořádný lidový soud (MLS) Praha, Ls

1422/45, Augustin Přeučil.



11

I.

Co předcházelo

Šlo o zdánlivě banální životní příběh: Nad Evropou se v létě 1914 rych

le stahovala mračna blížícího se válečného požáru netušených rozměrů.

Ozvěny výstřelů v Sarajevu, jež zasáhly následníka rakouského trůnu

Františka Ferdinanda d'Este a jeho choť Žofii, rychle spěly k válečnému

konfliktu. Do těchto bouřlivých dní se v malé osadě Třebsín v lesích ne

daleko soutoku Vltavy a Sázavy narodil3. července 1914 v rodině řezníka

a hostinského Augustina Přeučila a jeho ženy Marie, rozené Řehákové je

jich syn. Pokřtěn byl19. července v rukou svého kmotra, řídícího učitele

Františka Přeučila z Dolních Sekyřan jako Augustin Václav Jaroslav.

Po absolvování pětitřídní obecné školy v Hradišťku nastoupil ke čtyř­

letému studiu měšťanské školy v Neveklově a po jejím ukončení se vyučil

a pracoval jako obchodní příručí u Václava Řeháka v Třebsíně. V roce

1935 se přihlásil do civilní letecké školy při ministerstvu veřejných prací

v Praze-Letňanech, kde po tříměsíčním výcviku obdržel diplom sportov

ního pilota.

2

To předurčilo i jeho následující vojenskou dráhu.

Dne 28. března 1936 se podrobil vojenskému odvodu se závěrem:

"Schopen, slabší tělesné konstrukce bez dokumentovaných chorobných

změn, pevná jizva po operaci slepého střeva a po operaci levostranné kýly

tříselné. Odveden."

3

Dne 1. října téhož roku byl přidělen k Vojenskému

leteckému učilišti v Prostějově. Po absolvování výcviku a poddůstojnické

školy v Chebu byl rok poté, 15. listopadu 1937, přemístěn k 74. letce le

2

SOA Praha, MLS Praha, Ls 1422/45, protokol o výslechu A. Přeučila z 12. června

1945.

3

Tamtéž, kmenový list A. Přeučila č. 340/1936.


12 Jan Němeček- Daniela Němečková: Prototyp zrady

teckého pluku 6, kde 1. prosince povýšil na svobodníka a byl jmenován

pilotem-letcem. V řadách československého letectva prožil dramatic

ké události podzimu 1938 a v důsledku zářijové všeobecné mobilizace

se také pozdržel jeho odchod do zálohy. V činné službě proto zůstal až

do okupace českých zemí v polovině března 1939, když byl už koncem

ledna přemístěn k leteckému pluku 1, k letce do Milovic.

To se však již naplňovaly poslední dny druhé republiky. Dne 15. břez­

na 1939 přišla okupace českých zemí nacistickým Německem a o den

později vznikl Protektorát Čechy a Morava. Tím se dovršilo úsilí nacis

tického Německa o rozbití česko-slovenského státu. Jednání českosloven­

ských představitelů, prezidenta Emila Háchy a ministra zahraničních věcí

Františka Chvalkovského v Berlíně oné osudné noci ze 14. na 15. březen

1939 skončilo podpisem dohody, jíž se odevzdával "osud lidu českého

a českých zemí s důvěrou do rukou vůdce Německé říše".

4

Podle článku 7 Hitlerova výnosu o vzniku Protektorátu Čechy a Mo

rava ze 16. března "říše poskytuje protektorátu vojenskou ochranu". To

znamenalo likvidaci československé armády a odchod jejích příslušníků

do civilu. Znamenalo to také Přeučilův odchod z řad armády, kdy nastou

pil 1. dubna nejprve jako prodavač a poté jako jednatel a účetní konfekč­

ní firmy Rolný ve Vodičkově ulici v Praze.

Co se dělo poté, to známe bohužel jen z vlastní Přeučilovy poválečné

výpovědi při vyšetřování jeho spolupráce s německými okupanty, a proto

je třeba při hodnocení jeho slov velká opatrnost. Někteří autoři dokon

ce naznačují, že přímo nabídl své služby německé Luftwaffe, avšak jako

Čech byl prý odmítnut.

5

Nemáme o tom žádné svědectví ze strany gesta

páků, kteří později měli jeho případ v referátu, pouze zprostředkované

informace od jiných zaměstnanců gestapa, kteří s ním přišli do styku jen

okrajově.

4

Archiv Kanceláře prezidenta republiky (AKPR) Praha, dohoda A. Hitlera aJ. von

Ribbentropa s E. Háchou a F. Chvalkovským z 15. března 1939. Druhý originál

dohody je uložen v trezoru Politisches Archiv des Auswiirtiges Amt v Berlíně.

5

Jiří RAJLICH, Na nebi hrdého Albionu. Válečný deník československých letců

ve službách britského letectva 1940-1945,2. část (1941), Cheb 2000, s. 421.


Co předcházelo 13

Přeučil se měl poté, co si našel nové zaměstnání v centru Prahy, začít

scházet se svými kamarády z dob vojenské služby v zábavním podniku

U Šenfloků na Václavském náměstí. Jednoho letního dne, 19. července

1939, se potkal v této restauraci s prostitutkou, kterou znal ještě z doby

svého vojančení. Ta se jej měla dotázat, jak to, že ještě není v Polsku jako

jeho kamarádi. Přeučil jí opáčil, že on už jedná s brazilským konzulá

tem v Praze o udělení víza, aby se dostal do ciziny. Po rozhovoru s ní pak

odešel na konzulát, aby si vyzvedl vízum, když potřebné doklady k němu

předal tomuto úřadu již dříve: "Chcel som sa dostať do cudziny, aby som

v nejakej cudzej armáde mohol slúžiť ako letec proti Nemcom ... ", zazna

menal po válce slovenský vyšetřující jeho vysvětlení motivace odchodu

do zahraničí při výslechu.

6

Otázkou ale zůstává, jak to chtěl realizovat

právě z Brazílie ...

Při odchodu z diplomatického úřadu jej však čekalo nepříjemné pře­

kvapení: cestu mu zastoupili tři muži, kteří se legitimovali jako příslušníci

Mladý Augustin Přeučil (druhý zleva) před hospodou na Závisti v Posázaví,

předválečná léta (sbírka V Šmeráka)

6

SOA Praha, MLS Praha, Ls 1422/45, slovenský záznam výpovědi A. Přeučila

z 12. června 1945.


14 Jan Němeček- Daniela Němečková: Prototyp zrady

německé tajné státní policie - gestapa a zatkli ho. Vzápětí byl převezen

do ústředí pražského gestapa, do budovy Petschkova paláce v Bredovské

ulici, kde byl ihned podroben výslechu. V jednom z gestapáků údajně

poznal muže, který seděl v restauraci U Šenfloků u vedlejšího stolu a jenž

měl odposlechnout rozhovor s onou prostitutkou.

Co následovalo, známe opět pouze z jeho- dosti často upravovaných

a měněných - svědectví před poválečným soudem. Gestapo po něm

údajně chtělo identifikovat jednoho člověka ("Karla"), který měl zpro

středkovávat odchody československých letců za hranice. Když snaha

o navázání kontaktu neměla úspěch, gestapo mu nabídlo "službu agenta,

ktorý by im podal správy pre aké oni malí záujem. Najviac za zaujímali

o československých letcov, ktorí sa nachádzali v Brunovicích [rozumí se

Male Bronowice- pozn. aut.] v Pofsku". V jeho případu se svými sadis

tickými praktikami angažoval smutně proslulý kriminální komisař Oskar

Fleischer z kontrašpionážního referátu III. pražského gestapa a také kri

minální asistent Karl Herschelmann.

Přeučil souhlasil, i když v jeho poválečných výpovědích najdeme nej

různější mutace této události, včetně toho, že byl k přiznání donucen bi

tím, že se o svém poslání dozvěděl až na cestě autem z Prahy, nebo že

podlehl výhrůžkám, že pokud nebude spolupracovat, bude on i jeho ro

diče posláni do koncentračního tábora. Nutno dodat, že pro celý příběh

je typický diametrální rozdíl mezi tím, co po válce vypovídal Přeučil a co

vypovídali někteří dopadení příslušníci gestapa. Na obou stranách byla

totiž jediná snaha- zachránit si krk před oprátkou, která se nad zúčast­

něnými v důsledku dikce retribučních zákonů houpala.

Nelze nezmínit ještě jednu hypotézu, se kterou přišel historik Jaroslav

Čvančara. Jednalo se o příběh mladé dívky z Třebsína, Marušky Jarůš­

kové, do níž se Přeučil před válkou zamiloval, byla to však láska neopě­

tovaná. Jednoho dne mladou ženu nalezli mrtvou ve Vltavě, pod dnešní

Smetanovou vyhlídkou. Vyšetřování případu četníky však skončilo ne

úspěšně. Čvančarovo pátrání u pamětníků objevilo svědectví, že ji snad

měl zabít Přeučil za pomoci jistého Macha- jak to měl Mach přiznat poz

ději na smrtelné posteli. Z toho Čvančara vytvořil hypotézu, že gestapo

se mohlo o vinících vraždy dozvědět a pod tímto tlakem donutit Přeučila


Co předcházelo 15

ke spolupráci ... To je ovšem hypotéza, založená pouze na nepříliš spo

lehlivé lidské paměti a neověřená z jiných zdrojů.

7

S gestapem byla dohodnuta forma zasílání zpráv na krycí adresu

do Prahy na jméno Bedřich Smetana, zubní lékař, Husova ulice. Nacisté

hledali cesty, jak zjistit informace o rozvíjejícím se československém od

boji v Polsku a zejména o kanálech, kterými odcházeli do exilu českoslo­

venští vojáci. Přeučil byl ten, který je měl získat ...

7

Miroslav ŠIŠKA, Agent Gestapa mezi československými letci v RAP. Příběh o zradě

Augustina Přeučila, Fakta a svědectví III, 2011, č. 9. s. 21; Václav ŠMERÁK (ed.),

Mezi Vltavou a Sázavou 1061-2011, Krňany 2012, s. 128-129.


16

ll.

V osidlech zrady: přes Polsko do Francie

V noci z 22. na 23. července 1939 pražské gestapo odvezlo Přeučila

na hranice s Polskem do okolí Fryštátu. Tam upozornilo německou fi

nanční stráž, aby ho propustila přes hranice. Po válce k tomu slovenský

zapisovatel zaznamenal následující Přeučilova slova: "Pri odchodu mi

povedali, že aby som sa vrátil buď spať, alebo aby som tam vyčkával. Keď

som prišiel do Fryštátu, bol som zadržaný pofskou políciou, odkiaf som

bol dodaný ... do Brunoviec [!] do internačného tábora."

8

Téhož dne tak dorazil Přeučil na místo určení: k československé jed

notce v Malých Bronowicích. Písař jednotky zapsal do jmenného se

znamu pod pořadovým číslem 463 jeho nacionále: Svob. let. (bývalé

kmenové těleso letecký pluk 1) Augustin Přeučil, nar. 3. 7. 1914 v Třeb­

síně, okr. Benešov, domovská příslušnost Třebsín, náboženství čsl.

(tedy Československá církev husitská), stav svobodný, národnost čes­

ká, povolání obchodník, školní vzdělání čtyři třídy měšťanky, poslední

bydliště Třebsín, otec Augustin Přeučil, matka Amalie [!],roz. Řeháko­

vá, přidělen k letecké peruti.

9

Nebyl jediným, kdo se toho dne přihlásil

do československé vojenské skupiny, nazývané také polský (či česko­

slovenský) legion: celkem bylo spolu s ním v jednotce prezentováno

21 mužů.

10

8

SOA Praha, MLS Praha, Ls 1422/45, Augustin Přeučil.

9

Vojenský ústřední archiv - Vojenský historický archiv (VÚA-VHA) Praha, f.

Polský legion (PL), sign. 3/2, jmenný seznam příslušníků čs. legionu v Polsku.

10

Tamtéž, sign. 1/1, Deník polského legionu, záznam z 22. července 1939, s. 35-36.


V osidlech zrady: přes Polsko do Francie 17

Jednotka vznikla 30. dubna 1939, kdy na československém konzulá

tu v Krakově tamní konzul Vladimír Znojemský, jenž odmítl předat svůj

úřad do rukou německých diplomatů, přednesl shromážděných česko­

slovenským uprchlíkům prohlášení: ,,Veden vážnou starostí o osud naší

emigrace, zejména vojenské, rozhodl jsem zřídit zvláštní ubytování pro

důstojníky a poddůstojníky a vojíny v pres[enční] službě. Podle předpisů

československé armády její příslušníci za všech okolností, tedy i v cizině

jsou povinni zachovati vojenskou kázeň. Proto v nových místnostech bude

zaveden přísný vojenský řád ... Společné ubytování s vojáky může býti pro

vedeno i těm Čechoslovákům záložníkům neb nevojákům, kteří se budou

chtíti dobrovolně podřídit vojenskému pořádku a kázni. Povolení k ubyto

vání dává konzulát. Rovněž registraci nově přicházejících příslušníků voj

ska a těch nevojáků, kteří se vojenské kázni podrobit chtějí, bude napříště

provádět konzulát. Očekávám od vás, že svou nekompromisní láskou

k vlasti, ukázněností, svorností a svým bezúhonným vystupováním bude

te nejlepšími propagátory československé věci zde v Polsku i jinde v cizině.

Vojáci jsou výkvět národa a musí jím zůstat za všech okolností."

11

Toto prohlášení je možno nazvat historickým, neboť jím byl položen

základ první československé vojenské jednotky v zahraničí po nacistické

okupaci českých zemí, tzv. polského legionu. Záhy se však objevily zá

važné problémy, spočívající jak v narůstajícím počtu uprchlíků - vojáků

z protektorátu, tak i v chybějících finančních prostředcích na jejich další

zabezpečení na polské půdě.

Vzhledem k tomu, že zprvu nebyla šance na oficiální budování čes­

koslovenské vojenské jednotky na polské půdě, ukázalo se jako možné

řešení vyjednávání československého vyslance v Paříži Štefana Osuské

ho s francouzskou vládou. Jelikož ani Polsko, ani Velká Británie s Francií

nemohly na svém území budovat vojenské jednotky složené z cizích stát

ních příslušníků, bylo dohodnuto, že jediným v dané chvíli schůdným

řešením je vstup československých vojáků do francouzské cizinecké legie,

a to za předem dohodnutých podmínek.

12

11

Tamtéž, s. 6-7.

12

Vladimír HENZL, Krakov. První československá vojenská skupina za hranicemi,


18 Jan Němeček- Daniela Němečková: Prototyp zrady

Již 20. května 1939 přijel do Krakova nejvyšší politický představitel

československé akce v Polsku legační rada Jiří Zedtwitz, který vojenské

skupině přednesl podmínky vstupu do francouzské cizinecké legie: "Če­

choslováci, kteří budou přijati. .. zůstanou pohromadě, aby v případě války

mohli tvořit vlastní československou jednotku v boji za československou

nezávislost. Budou dáni k dispozici ústřední československé vládě. Důstoj­

níci všech hodností budou přijati v hodnosti souslieutenanta, to je v hod

nosti asi československého poručíka s vojenskou akademií. .. Důstojníci

budou prozatím zařazeni do koloniálních vojsk, poddůstojníci a mužstvo

pak výhradně do cizinecké legie a budou převzati jako vojíni. .. "

V podmínkách se dále pravilo, že v zájmu "naší národní věci" je, aby

"co nejvíce Čechoslováků vstoupilo do francouzské cizinecké legie, po

něvadž budou tvořiti kádr poddůstojníků a instruktorů pro naše národní

vojsko, které bude zřízeno ihned v počátcích válečného konfliktu. Jak

mile dojde k válce, budou dáni československému národnímu vojsko

k dispozici všichni českoslovenští příslušníci a budou zařazeni do našich

jednotek."

13

Dále byly ještě specifikovány předpoklady pro vstup do jed

notek leteckých.

Valná většina příslušníků vojenské skupiny souhlasila dobrovolně

s těmito podmínkami, a tak byl 22. května připraven první transport

do Francie, s nímž odjela její převážná část přes Gdyni polskou lodí Ba

tory do Francie. "Nálada odjíždějících byla velmi dobrá," napsal ve své

zprávě Znojemský.

14

Po příjezdu do Francie vznikly ovšem jisté kompli

kace:" ... ti lidé nebyli dostatečně informováni o tom, do čeho jdou ... je

třeba, aby všichni o tom byli již před odjezdem informováni."

15

Reakce

z Polska byla rezolutní: "Pokud jde o prvý krakovský transport: Všichni

lidé byli naprosto přesně informováni o tom, co je čeká. Byl jsem sám

Historie a vojenství, 1964, č. 6, s. 1003.

13

VÚA-VHA Praha, PL, sign. 1/1, Deník PL, s. 19.

14

Tamtéž, f. 37 (Velitelství vojenské zpravodajské služby), sign. 106-12/3, zpráva

V. Znojemského čs. vyslanectví v Londýně z 24. května 1939.

15

Archiv Ústavu T. G. Masaryka (AÚTGM) Praha, f. 38 (V. Klecanda), a. j. 455,

J. Smutný J. Hejretovi 2. června 1939.


V osidlech zrady: přes Polsko do Francie 19

v Krakově. Přípis Kumpošta,

16

který byl přečten, byl absolutně jasný ...

Všichni lidé to vzali na vědomí a podepsali. Soudím, že je třeba použít

nátlaku proti lidem, kteří patrně podepsali podmínky jenom proto, aby

se dostali do Francie. "

17

Aby se předešlo podobným komplikacím, musel při následujících

transportech podepsat každý odjíždějící již v Krakově závazek tohoto

znění: "Zavazuji se, že po příjezdu do Francie vstoupím do cizinecké le

gie, jestliže z jakýchkoliv důvodů nebude možno mne zařadit do jiné čás­

ti vojska. Současně beru na vědomí, že jestliže tento závazek nedodržím,

budu odeslán přes německou hranici domů. "

18

Stav vojenské skupiny

však nově příchozími rychle narůstal a transporty do Francie tak musely

pokračovat i nadále.

Dobrovolníci, kteří uprchli z protektorátu do Polska,

před čs. konzulátem v Krakově (VÚA-VHA)

16

Československý vojenský atašé v Polsku.

17

Library of Congress (LC) Washington, Jan Papánek Papers, folder 40, J. Hej ret

J. Smutnému 7. června 1939.

18

Josef BENEŠ, Život v odboji, Olomouc 1999, s. 55, závazek por. Karla Mrázka,

podepsaný 12. června 1939 v Krakově.


20 Jan Němeček- Daniela Němečková: Prototyp zrady

Byl Přeučil jediným agentem gestapa, který byl vyslán do zahranič­

ního odboje, aby získával zprávy pro německé úřady? Nepochybně ne,

ale problém je s důkazním materiálem. Následující roky druhé světové

války smazaly řadu stop, které by mohly osvětlit i toto tajemství. Je však

očividné, že velení československé jednotky v Polsku s podobným ne

bezpečím počítalo a nově příchozí si prověřovalo. Vedle Přeučila, jenž

této pozornosti unikl, byli i další, kteří tolik štěstí neměli: 24. června

1939 byl polské policii předán kpt. pěch. v zál. František Procházka. Zá

znam v Deníku polského legionu jeho případ popisuje takto: "Dnešním

dnem byl vyloučen z vojenské skupiny kpt. pěch. v zál. František Pro

cházka pro nečestné jednání a poškození dobrého jména skupiny. Jeho

skutky jsou v úředním hlášení uvedeny takto: ve dnech 17. a 18. červ­

na prohýřil 100 zlotých, které mu byly svěřeny jako hospodáři vojenské

skupiny k výplatě žoldu. Byl na německém konzulátu, kde přijal 50 zlo

tých za zprávy. Sám se přiznal, že jeho žena je činná u gestapa. Byl pře­

dán polské policii. "

19

Nejtěžším odhaleným případem se stal rtm. v zál. Antonín Vašíř, jenž

byl ve vojenské skupině zaregistrován 12. července 1939.

20

Poláci pak in

formovali vedení skupiny o jeho údajné popravě, nicméně Vašířova oso

ba se objevuje znovu po druhé světové válce před Mimořádným lidovým

soudem v Brně. Byl před něj postaven proto, že v roce 1939 po svém

návratu z Polska domů udal brněnskému gestapu Františka Albrech

ta a Emila Řehůřka pro organizování odchodu Čechů do nově se tvo

řící československé vojenské jednotky v Polsku a zavinil stíhání dalších

50 lidí. Trest byl nemilosrdný: odsouzen k 18letům těžkého žaláře, pro

padnutí majetku a trvalé ztrátě občanské cti.

21

19

VÚA-VHA Praha, PL, sign. 1/1, Deník polského legionu, záznam z 24. června

1939, s. 28; srov. záznamypplk. L. Svobody v jeho válečném deníku z 23. a 24. června

1939. Ludvík SVOBODA, Deník z doby válečné, Praha 2009, s. 27.

20

Viz Intermezzo I. - Antonín Vašíř.

21

Moravský zemský archiv Brno (MZA), f. Mimořádný lidový soud (MLS) Brno,

Lsp 61/45, Antonín Vašíř.


V osidlech zrady: přes Polsko do Francie 21

Pro podezření ze špionáže byl 28. srpna 1939 Polákům předán i voj.

Vítězslav Kárník, který několikrát od legionu uprchl a opět se vrátil.

22

Je

možné, že gestapo získalo některé údaje i od dalších navrátilců z česko­

slovenské jednotky v Polsku. Zatím však žádný takový případ- s výjim

kou Vašíře - nebyl zdokumentován. Řada příslušníků polského legionu

však byla z jednotky vyloučena z nejrůznějších důvodů, podle neúplných

údajů evidenčních listů se jednalo o 44 příslušníků. Důvody byly pestré:

nesouhlas s podmínkami vstupu do francouzské armády, nekázeň, "štva

vé debaty", nekamarádské chování, svévolné vzdálení apod.

23

Nelze ale

doložit, zda některé případy "svévolného vzdálení" nebyly z důvodu ná

vratu zpět do protektorátu se získanými informacemi.

Později, v britském exilu, při projednávání nominace konzula Vla

dimíra Znojemského do vládní delegace pro osvobozené území byla

na zasedání československé exilové vlády zmíněna ještě osoba jakéhosi

Pospíšila, údajně vyslaného gestapem, který měl být také předán polské

policii, s podmínkou, že nebude vydán Němcům.

24

Bohužel bližší údaje

k tomuto tvrzení chybějí. Jmenné seznamy polského legionu uvádějí tři

osoby tohoto jména (des. František Pospíšil /pozdější člen paraskupiny

BIVOUAC/, svob. Hynek Pospíšil, voj. Jaroslav Pospíšil). Ani jeden z nich

ale není ve spisech označen jako osoba, která by se (na rozdíl od výše

uvedených) dopustila spolupráce s nepřítelem.

25

Že však nebyly obavy z úniku informací plané, svědčí hlášení němec­

kého konzulátu v Krakově z 23. června 1939 německému ministerstvu

zahraničních věcí. Jsou v něm popisovány- a poměrně velmi přesně -

poměry na tamním československém konzulátu, včetně např. jmen osob

působících na konzulátu, přesného počtu osob přepravených 17. června

22

U jeho záznamu je připsáno: "Zběhl." Takových poznámek najdeme ve jmenných

seznamech polského legionu více.

23

VÚA-VHA Praha, PL, sign. 3/1, 3/3, evidenční listy československé jednotky

v Malých Bronowicích.

24

Zápis ze 148. schůze československé exilové vlády ll. srpna 1944. AÚTG M,

Praha, EB II, V 17 6e, kart. 184.

25

VÚA-VHA Praha, PL, sign. 3/1, 3/3, evidenční listy československé jednotky

v Malých Bronowicích.


22 Jan Němeček- Daniela Němečková: Prototyp zrady

transportem do Francie apod. údaje je měli Němci získat od nejmenova

ného důvěrníka, který musel být přímo u zdroje informací (tedy od zdro

je uvnitř polského legionu). Není vyloučeno, že se jednalo o zmíněného

kpt. Procházku.

26

Přeučil ani Vašíř to pochopitelně být nemohli vzhledem k jejich poz

dějšímu příchodu k jednotce. Přeučilovy informace navíc nesměřovaly

do rukou německé diplomacie, ale přímo pražskému gestapu na krycí

adresy. Ačkoliv se snažil po válce vyvrátit, že z Polska žádné zprávy ne

posílal, výpovědi zatčených příslušníků pražského gestapa jeho výpovědi

vyvracejí.

Podle svědectví kriminálního zaměstnance a tlumočníka gestapa Ji

řího Pittera původní Přeučilovo zadání znělo takto: vrátit se po čtrnácti

dnech z Polska zpět se zprávami, to však neučinil.

27

Stejně a ještě obšírně­

ji vypovídal v Přeučilově případě i další z tlumočníků gestapa Josef Cha

lupský. Vzhledem k tomu, že se Fleischer i Herschelmann, kteří Přeučila

do exilu vysílali, po válce nedočkali spravedlivého trestu a tedy ani výpo

vědí před vyšetřujícími orgány, musíme vzít za vděk zprostředkovaným

svědectvím právě Chalupského, který pro oba jmenované jako tlumočník

pracoval a byl s nimi v pravidelném kontaktu. Jako krycí adresa sloužil

Přeučilovi zmíněný kontakt na B. Smetanu. Podle Chalupského se Smeta

na o své roli (coby krycí adresy) dozvěděl teprve po Přeučilově odchodu

do Polska, kdy mu oba pražští gestapáci nařídili, aby - až dorazí z ciziny

nějaký lístek- jim ho okamžitě předal.

28

Němci pochopitelně nespoléhali v otázce zpráv o československém

exilu jen na vlastní konfidenty. Není jisté, do jaké míry se dostalo gestapu

a vojenské obranné službě (abwehru) konkrétních informací o vznikají

cím zahraničním odboji ze slovenské strany. Úřady tehdejší samostatné

Slovenské republiky o něm zachytily řadu zpráv a v několika případech

26

Národní archiv (NA) Praha, f. 136 (Auswiirtiges Amt), sign. 72-4, zpráva

německého konzulátu v Krakově pro vyslanectví ve Varšavě z 23. června 1939.

27

Archiv bezpečnostních složek (ABS) Praha, f. 52 (výpovědi zaměstnanců gestapa),

sign. 52-1-342, výpověď Jiřího (Georga) Pittera z 21. prosince 1945.

28

SOA Praha, MLS, Ls 1422/45, výpověď J. Chalupského ze 4. července 1945.


V osidlech zrady: přes Polsko do Francie 23

dokonce měly k dispozici výpovědi navrátilců od československé jednot

ky. Je ovšem otázkou, do jaké míry dokázaly rozlišit míru pravdivosti zís

kaných informací. Výpovědi poskytují široké spektrum: na jedné straně

úplné dezinformace, kde jako příklad je možno uvést výpověď svob. Bře­

tislava Vrzalíka, který při výslechu uvedl: "Légia má posádky v Katovici

ach, Bílsku, hlavný velitefský stan je v Krakove. V čele stojí gen. Hrabčík,

gen. Homola a ešte asi 6 generálov, ktorých mená nepoznám. Z niž

ších d6stojníkov je tam por. Morávek, škpt. z Přerova, spolu je tam asi

60 d6stojníkov. Celá légia má dnes 10 000 mužova je vyzbrojená česko­

slovenskými zbraňami. Je to motorizovaná pechota a letectvo."

29

Sloven

ské úřady však naproti tomu získaly i natolik přesné údaje o krakovské

vojenské jednotce a o převáděcí síti, že i dnes je lze použít jako jeden ze

základních zdrojů pro poznání života vojenské jednotky v Malých Bro

nowicích.

30

Není proto divu, že v některých případech si československý zahranič­

ní odboj zpravodajsky prověřoval údaje o nově příchozích přímo v místě

jejich pobytu před odchodem za hranice. Např. při prověřování přísluš­

níků jednoho z transportů z Polska do Francie byly zjištěny nesrovnalosti

u Slováka Matyasowského. Proto z příkazu plk. Františka Moravce jeden

z důvěrníků na Slovensku zmíněného prověřoval a zjistil, že byl před

svým odchodem do Polska v písemném spojení se slovenskými vládními

politiky Vojtechem Tukou a Ferdinandem Ďurčanským. Pro podezření

z vyzvědačství byly pak na Matyasowského upozorněny francouzské bez

pečnostní úřady.

31

Již z Polska začal Přeučil plnit své poslání a poslal na smluvenou krycí

adresu B. Smetany do Prahy první zprávu. Ačkoliv po válce tvrdil, že to

29

VÚA-VHA Praha, f. VV-2, inv. č. 3/14/3.

30

V tomto směru je jednou z nejúplnějších výpověď Oskara Konečného, který

odešel do Polska 2. června 1939. Tamtéž, f. SDASR (Sbírka dokumentů Armády

Slovenské republiky), inv. č. 38/1/6, výpověď O. Konečného.

31

Tamtéž, f. 37, sign. 144-2, zpráva plk. F. Moravce o Matyasowském. Podle údajů

z evidence polského legionu šlo zřejmě o kpt. pěch. Aladara Matyášovského, který

údajně již v Polsku uvedl nesprávné údaje o své vojenské hodnosti (tamtéž, PL, sign.

3/1).


24 Jan Němeček- Daniela Němečková: Prototyp zrady

byl jen pouhý pozdrav a že v dopise žádné informace neposílal, jiná, také

poválečná svědectví ze zdrojů pražského gestapa (J. Chalupského) potvr

zují, že v šifrované formě poslal na obyčejné pohlednici konkrétní údaje

o počtu letců v bronowickém táboře. Pohlednice s pozdravy poslal také

rodičům, nejprve z Krakova, poté z Gdyně na cestě na Západ a konečně

třetí už z Francie.

Příslušníci čs. vojenské jednotky v Malých Bronowicích u Krakova,

28. července 1939 (VÚA-VHA)

Šestnáctý srpen 1939 byl posledním Přeučilovým dnem v Malých

Bronowicích. Toho dne ráno byla pro účastníky pátého transportu slou

žena mše svatá v tamním farním chrámu a tři hodiny nato proběhla

na nádvoří bronowického tábora slavnostní přísaha za přítomnosti kon

zula Znojemského. Ten ve svém proslovu připomněl, že zatímco jedni

odjíždějí do Francie, druzí zůstávají v Polsku, aby všichni bojovali pro

ti společnému nepřáteli. Jak musela asi Přeučilovi znít závěrečná slova


V osidlech zrady: přes Polsko do Francie 25

československého diplomata, který prohlásil: "Ať jsou podmínky jedněch

horší nebo lepší podmínek těch druhých, nikdo nechť druhému nezávidí

a bojuje ze všech sil tak, aby se mohlo zase říci, že Čechoslovák je nejlep

ším vojákem!"

32

Následovala slavnostní přísaha, přečtená faktickým velitelem legionu

pplk. Ludvíkem Svobodou a stvrzená hromovým: "Tak přísaháme!" od na

stoupených odjíždějících vojáků. Svoboda pak v krátkém proslovu na roz

loučenou požádal odjíždějící, aby v nastávajících událostech volili raději

smrt než nesplnění svého úkolu. Všichni členové transportu pak museli

podepsat závazek vstupu do cizinecké legie. Večer pak celý transport od

pochodoval pod polským, československým a francouzským praporem

do Krakova, kde za zpěvu českých a slovenských písní prošel hlavními

ulicemi (také kolem místního německého konzulátu), vzdal čest u hro

bu polského neznámého vojína a dorazil na nádraží. Bylo vidět, že situace

mezi Německem a Polskem se vyostřila, protože takový manifestační prů­

vod by v květnových či červnových dnech polské orgány nepovolily.

Zde byla opakována výzva z Varšavy, aby z transportu vystoupili spe

cialisté, kteří by zůstali v Polsku a vstoupili do polské armády. Šlo o na

bídku polské armády, která projevila zájem o přijetí československých

vojenských specialistů - letců, dělostřelců, z protiletecké obrany, ženisty

a telegrafisty - do smluvního služebního poměru. Již předchozí transport

do Francie z konce července 1939 zastihla na cestě z Krakova obdobná

nabídka, kterou akceptovalo v Gdyni celkem 13 československých pilotů.

33

Výzva u pátého transportu ale neměla ohlas, nakonec však byl z trans

portu vyňat čet. v zál. Jaroslav Selucký, aby se tak vyhovělo alespoň zčásti

přání polských orgánů.

34

Poté Přeučil a spolu s ním dalších 189 českoslo­

venských vojáků a důstojníků odjelo rychlíkem směr Varšava a Gdyně.

32

Tamtéž, PL, sign. 1/1, Deník polského legionu, záznam z 16. srpna 1939, s. 45-46.

33

VÚA-VHA Praha, fond Československé letectvo Velká Británie I. (ČSL VB I.),

sign. 177/CII/1/103, Pobyt čs. letců v Polsku.

34

Příběh Jaroslava Seluckého byl tragický. Po porážce Polska skončil v sovětské

internaci, poté se spolu s dalšími vrátil do protektorátu, kde působil zpravodajsky

pro SSSR. Po odhalení jeho odbojové sítě byl zatčen gestapem a popraven.


26 Jan Němeček- Daniela Němečková: Prototyp zrady

Zde je čekala švédská loď Castelholm, která přepravila československý

transport do francouzského přístavu Calais, kam Přeučil dorazil21. srpna

1939. Odtud odjel vlakem do Paříže (ubytován byl v blízkém Nanterre),

kde proběhly formální náležitosti přijetí do cizinecké legie. Měla jej čekat

anabáze předchozích transportů z Polska: převoz do Afriky na základnu

legie v Sidi-bel-Abbés, kde měl projít základním výcvikem. Běh událostí

však změnil jeho další osud.

Švédská loď Castelholm, na níž v srpnu 19 3 9 odjel A. Přeučil

s pátým transportem dobrovolníků do Francie (AA)

Dne 1. září 1939 zaútočilo nacistické Německo na Polsko, o dva dny

později se do konfliktu zapojily i Francie a Velká Británie. Naplnilo se tak

ustanovení dohody vyslance Osuského s francouzskými úřady, že v přípa­

dě vypuknutí války budou Čechoslováci vyvázáni ze svého závazku vůči

francouzské cizinecké legii a budou moci vstupovat do vlastních jednotek

ve Francii. Cesta k naplnění této dohody však byla dlouhá a skončila až

o měsíc později, 2. října 1939, podpisem československo-francouzské do

hody o obnovení československé armády ve Francii. Na rozdíl od pěších

jednotek, které získaly samostatnou základnu zejména v jihofrancouzském


V osidlech zrady: přes Polsko do Francie 27

městečku Agde, československé letecké jednotky v průběhu francouzské

anabáze samostatně nevznikly a skupinky československých pilotů byly

přiděleny na jednotlivé francouzské letecké základny k tamním perutím.

Zformovalo se také politické vedení československého zahraničního

odboje, jehož vrcholným orgánem se stal Československý národní výbor

(ČSNV), založený 17. října 1939 v Paříži jako ústřední orgán českoslo­

venské politické reprezentace v exilu s cílem organizovat boj za obnovu

Československé republiky. Původní záměr, aby ČSNV byl mezinárodně

uznán ze strany Francie a Velké Británie s právy československé proza

tímní vlády, navzdory dlouhým jednáním nevyšel. Francie jej uznala

17. listopadu 1939 pouze jako reprezentaci československé zahraniční

akce s pravomocí realizovat československo-francouzskou dohodu o vy

budování československé armády ve Francii. Dne 20. prosince 1939 pak

uznala ČSNV v obdobném rozsahu jako Francie i Velká Británie, v prů­

běhu jara 1940 pak i britská dominia.

35

Hlavním úkolem ČSNV v rámci vedení československé zahraniční

akce bylo vybudování československé armády ve Francii na základě vy

hlášení všeobecné mobilizace, k němuž došlo 17. listopadu 1939. ČSNV

v tomto období organizoval prostřednictvím svých jednotlivých správ

akce zahraničního odboje v dalších zemích protihitlerovské koalice.

Přeučil zůstal u letectva a jako stíhací pilot byl 6. října 1939 zařazen

na velkou leteckou bázi BA 117 v Chartres, kde se u tamního Centre

d'Instruction de Chasse (CIC) sešla nejpočetnější skupina zhruba stovky

československých pilotů, jejichž úkolem bylo přeškolení na francouzské

letouny. Dne 10. prosince 1939 byl Přeučil povýšen do francouzské hod

nosti caporal (odpovídající československé hodnosti desátník). Již v této

době se dostal do konfliktu se svými nadřízenými kvůli nedodržování

disciplíny, což vyvrcholilo počátkem roku 1940 stížnostmi proti němu

a také žádostí o jeho přeřazení k pěchotě.

36

Jeho nadřízený, škpt. František

35

Jan KUKLÍK, Vznik Československého národního výboru a prozatímního státního

zřízení ČSR v emigraci v letech 1939-1940, Praha 1996, s. 37-45.

36

VÚA-VHA Praha, f. Československé vojenské jednotky Francie (ČSVJF), kart.

45, žádost čj. 31439/40.


28 Jan Němeček- Daniela Němečková: Prototyp zrady

Burda, k tomu před poválečným mimořádným lidovým soudem vypově­

děl:" ... již ve Francii, kde byl mým podřízeným, jsem se zasazoval o jeho

vyloučení z letectva v důsledku jeho chování, jak osobního, tak kázeňské­

ho, podvracel disciplínu u mužstva nekonáním svých povinností. .. pů­

sobil dojmem člověka lehkomyslného, zejména se oddával hraní karet. "

37

Skupina čs. stíhačů přeškolovaná u CIC No 6 v Chartres. čtvrtý zleva A. Přeučil.

(sbírka f. Rajlicha)

Tyto informace potvrzovali i další svědci, mjr. let. Stanislav Rejthar,

jenž po válce vypověděl, že bylo navrhováno, aby Přeučil byl pro hrubou

nekázeň vyřazen z řad letectva, protože poškozoval dobré jméno česko­

slovenských letců v zahraničí. Podobně i Přeučilův bezprostřední nadří­

zený v Chartres, npor. let. Rudolf Zima, si stěžoval na jeho neukázněnost

a ledabylý přístup k povinnostem, k čemuž přistupovalo i to, že byl velmi

37

SOA Praha, MLS Praha, Ls 1422/45, protokol o výslechu svědka F. Burdy

10. července 1946.


V osidlech zrady: přes Polsko do Francie 29

slabým pilotem. Později, po příjezdu do Anglie, tyto skutečnosti nahlá

sil i svým nadřízeným. To mohl být následně i důvod toho, proč Přeučil

na britských ostrovech nebyl zařazen k operačním jednotkám. Výsledkem

jeho kázeňských problémů ve Francii bylo přeřazení od letectva k Ná

hradnímu tělesu v Agde, k němuž došlo 4. června 1940.

38

Přes tyto vý

hrady k jeho služební činnosti byl již k 1. květnu 1940 povýšen na četaře.

39

Příprava čs. pilotů k letu na základně v Chartres (VÚA-VHA)

Ani ve Francii nezůstal Přeučil ve vztahu ke gestapu nečinným. Pro

střednictvím jiného německého agenta (s krycím jménem H 17) poslal

z Paříže zprávu o situaci v Chartres: "Podle G. [Gustav, krycí jméno Pře­

učila- pozn. aut.] je ve výcvikovém středisku československých stíhačů

v Chartres na 100 československých pilotů. Výcvik na Morane-Saulnier

38

Jiří RAJLICH, Na nebi sladké Francie. Válečný deník československých letců

ve službách francouzského letectva 1939-1945, Cheb 2008, s. 132.

39

VÚA-VHA, Praha, f. 24, sign. 24-18/55, čj. 16096/zprav./41; též f. ČSVJF, kart. 45.


30 Jan Němeček- Daniela Němečková: Prototyp zrady

MS 230 a 400. Piloti vícemístných (bombardovacích) letadel soustředě­

ni v Toulouse. Pozorovatelé a radiotelegrafisté v Tours." Nebyla to prv

ní zpráva, v předcházející Přeučil oznamoval přesun československých

vojáků z Polska do Francie: "Šest lodních transportů, první 22. května

a poslední 21. srpna 1939 přepravilo do Francie přes 1200 vojáků; z toho

takřka 500 letců - většinou specialisté, piloti a mechanici. "

40

Šlo o údaje až překvapivě přesné. V literatuře se většinou uvádí číslo

1212 československých vojáků, přepravených do Francie, Deník polské

ho legionu pak uvádí 1159 přepravených v pěti transportechY Za zřejmě

nejpřesnější zdroj je možno považovat přehled transportů z pera člověka,

který je měl na starosti, tedy československého vojenského atašé ve Fran

cii plk. gšt. Václava Kaliny, hovořící o šesti transportech s 1192 českoslo­

venskými příslušníky.

42

Až se nabízí otázka, jak se tyto přesné údaje mohl Přeučil dozvědět,

když sloužil pouze na jedné ze základen a celková čísla- která znala Vo

jenská správa Československého národního výboru v Paříži - nemohl

mít k dispozici. Poprvé bylo číslo 1212 přepravených z Polska publiková

no až v Londýně v roce 1942 v publikaci Václava Vuka, tedy v době, kdy

Přeučil byl už zpátky v okupované vlastiY Opět - jako v mnoha jiných

věcech- zůstáváme u dohadů: dozvěděl se je od někoho pouhými dota

zy? Měl snad nějakého dalšího svého spolupracovníka?

Vedle zprostředkovaného spojení však využil i možnosti přímého kon

taktu s Prahou podle smluvených hesel na krycí adresu.

44

Po válce se snažil

v soudním líčení tuto činnost pro pražské gestapo popřít. Vymyslel si příběh,

podle kterého údajně oznámil tehdejšímu šéfovi leteckého odboru Vojen

ské správy ČSNV ve Francii plk. let. Josefu Berounskému (který do Francie

4

° František KAVAN, Zrada na křídlech Hurricanu, Praha 1970, s. 13.

41

VÚA-VHA Praha, PL, sign. 1/1, Deník polského legionu, příloha 1.

42

Jan KUKLÍK, Jan NĚMEČEK, Zpráva o činnosti úřadu československého vojenského

atašé v Paříži po 15. březnu 1939, Historie a vojenství 49, 2000, č. 4, s. 805.

43

Václav VUK, Proti přesile, Londýn, Čechoslovák 1942.

44

Soukromá dokumentace Zdeny Mašínové, výpověď tlumočníka gestapa Josefa

Chalupského.


V osidlech zrady: přes Polsko do Francie 31

dorazili. srpna 1939

45

), že jej do exilu vyslalo gestapo. Berounský měl pak

celou věc předat francouzské zpravodajské službě. Ta pak na krycí adresy

odesílala- ještě přes Polsko- Němcům údajně klamné zprávy.

46

To však byla jenom marná snaha. Už pouhé porovnání faktů bez

ničeho dalšího usvědčuje Přeučila ze lži: on sám sice přijel do Francie

již koncem srpna 1939, ale německý útok na Polsko přišel několik dní

po jeho příjezdu, tedy stěží mohly být přes tuto zemi nějaké zprávy poslá

ny do protektorátu. Navíc jak by Přeučil obhájil, že tuto skutečnost neo

známil již československým orgánům v Polsku? A sotva lze předpokládat,

že by mohl po této výpovědi nadále zůstat ve své pozici aktivního letce.

Spíše lze zařadit jeho historku do série lží, kterými se snažil zachránit si

po válce před soudem svou kůži a vykroutit se ze svědectví gestapáků,

kteří o jeho zprávách z Polska a Francie vypovídali.

O žádné podobné kauze materiály československé vojenské zpravo

dajské služby plk. Františka Moravce- která by musela být o podobném

případu informována - nehovoří. Navíc Přeučil mluvil i o tom, že tato

záležitost pokračovala i v Anglii. Tam mu měl Berounský (jenž zastával

od 23. července 1940 funkci velitele československého leteckého depa

v anglickém Cosfordu, kde Přeučil také krátce sloužil) říci, že o tom může

hovořit pouze s ním. Je možné, že Přeučil se po válce dozvěděl o tragic

kém osudu Berounského, který zahynul v roce 1942 v Barentsově moři

na torpédovaném britském křižníku Edinburgh, a nehrozilo tedy nebez

pečí, že by Přeučilovo tvrzení vyvrátil.

Po porážce Francie se zbylá menší část československých vojenských

jednotek přesunula na britské ostrovy, které se tehdy staly poslední vý

spou boje proti expanzi nacistického Německa. Českoslovenští vojáci

přitom unikali z chaosu poražené Francie nejrůznějšími cestami. Přeučil

spolu s dalšími letci našel útočiště v jihofrancouzském přístavu Port Ven

dres, kde se nalodil spolu s 43 československými důstojníky a 160 přísluš­

níky mužstva pod velením pplk. let. Karla Mareše-Tomana na britskou

45

VÚA-VHA Praha, ČSVJF, kart. 45.

46

SOA Praha, MLS Praha, Ls 1422/45, Přeučilův dopis veřejnému žalobci JUDr.

Jaroslavu Morávkovi, nedatováno.


32 Jan Němeček- Daniela Němečková: Prototyp zrady

evakuační loď Appapa. Před odjezdem z kontinentu však museli všichni evakuovaní českoslovenští vojáci podepsat následující prohlášení o dobrovolné účasti v dalším boji:

"Podepsaní v připojeném seznamu prohlašují dobrovolně, bez ja

kéhokoliv nátlaku, při dobrém vědomí a na svou čest, že setrvají v boji

Evakuace čs. jednotek z Francie v červnu 1940 (VÚA-VHA)

za obnovení Republiky československé až do konce. Prohlašují, že se bez

výhrad a postranních úmyslů cele podřizují Vojenské správě Národní

ho výboru československého, že splní vždy a za všech okolností rozkazy

a úkoly, které jim budou dány nebo uloženy. Slibují dále, že bez výhrad

nastoupí na místa jim přikázaná československou vojenskou správou, že

těchto míst neopustí a že tento slib věrnosti nikdy neporuší. Podepsaní

jsou si vědomi toho, že jen za těchto podmínek jsou pojati do dalšího

odsunu, aby pokračovali v boji za získání národní svobody a státní sa

mostatnosti. Ví, že každé neuposlechnutí bude mít za následek vyloučení

V osidlech zrady: přes Polsko do Francie 33

z odsunu, v budoucnu stíhání podle platných právních řádů a zbavení cti

československého občana. "

47

Do Prahy pak odešla gestapu poslední zpráva německého agenta H 17:

"G. odplul podle předaných pokynů do Anglie."

48

Dne 24. června 1940 Appapa odrazila na nebezpečnou cestu, ohro

žovanou německými letadly i ponorkami. O dva dny později zakotvila

v Gibraltaru, kde čekala na shromáždění konvoje, pod jehož ochranou

by mohla pokračovat dále. Dne 28. června pak spolu s deseti plavidly

doprovázenými dvěma britskými torpédoborci vyrazila na další plavbu,

která šťastně skončila 7. července v anglickém přístavu Liverpool. Odtud

českoslovenští vojáci pokračovali vlakem přes Chester do Beeston Castle,

odkud se dva dny nato přesunuli do Innsworth Lane.

49

Tak se uzavřela

kontinentální fáze Přeučilovy anabáze.

47

VÚA-VHA Praha, MNO-Londýn, kart. 10, nařízení náčelníka Čs. vojenské

správy gen. S. Ingra z 19. června 1940.

48

F. KAVAN, Zrada na křídlech Hurricanu, c. d., s. 13.

49

VÚA-VHA Praha, ČSVJF, sign. 409.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.