načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Protistátní bezpečnost – Karel Kaplan

Fungujeme! Vážení zákazníci, nařízením vlády jsou od 22. 10. 2020 z preventivních důvodů zavřeny některé naše pobočky. Knihy si ale můžete nadále objednávat s doručením Českou poštou, GLS, Zásilkovnou či s vyzvednutím na některých našich výdejnách. Tyto objednávky vyřizujeme v běžném režimu, stejně tak nákup e-knih a dalších elektronických produktů. Bližší informace naleznete zde
Protistátní bezpečnost
-15%
sleva

Kniha: Protistátní bezpečnost
Autor: Karel Kaplan

Kniha renomovaného historika Karla Kaplana nabízí detailní pohled na poválečnou éru, během které KSČ na své cestě za absolutní mocí ve státě budovala své pozice v bezpečnostních složkách, až je zcela ovládla. Komunisté vytvářeli v letech ... (celý popis)
Titul doručujeme za 7 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  499 Kč 424
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
14,1
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma TIŠTĚNÁ
KNIHA

hodnoceni - 81.9%hodnoceni - 81.9%hodnoceni - 81.9%hodnoceni - 81.9%hodnoceni - 81.9% 93%   celkové hodnocení
6 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » PLUS
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2015
Počet stran: 464
Rozměr: 163 x 238 mm
Úprava: ilustrace, portréty, faksimilie
Vydání: 1. vydání
Skupina třídění: Vojenství. Obrana země. Ozbrojené síly
Vazba: brožovaná lepená s chlopněmi
Novinka týdne: 2015-06
Datum vydání: 28. 1. 2015
ISBN: 9788025903643
EAN: 9788025903643
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha renomovaného historika Karla Kaplana nabízí detailní pohled na poválečnou éru, během které KSČ na své cestě za absolutní mocí ve státě budovala své pozice v bezpečnostních složkách, až je zcela ovládla. Komunisté vytvářeli v letech 1945 až 1948 sítě agentů, informátorů a tajných členů KSČ v ostatních stranách Národní fronty s cílem je ovládnout. Z dlouho utajených archivních materiálů vytvořil autor mozaiku dosud neznámých faktů o pozadí fungování StB a stěžejních událostí té doby. Publikaci z velké části tvoří unikátní přepisy rozhovorů mezi jednotlivými aktéry tehdejšího dění, záznamy z vyšetřovacích protokolů a další dokumentace. Vznik a činnost Státní bezpečnosti v průběhu let 1945-1948. Práce z pera známého českého historika se opírá o archivní dokumenty.

Popis nakladatele

Historie vzniku a působení StB jako mocenského nástroje KSČ Kniha renomovaného historika Karla Kaplana nabízí detailní pohled na poválečnou éru, během které KSČ na své cestě za absolutní mocí ve státě budovala své pozice v bezpečnostních složkách, až je zcela ovládla. Komunisté vytvářeli v letech 1945 až 1948 sítě agentů, informátorů a tajných členů KSČ v ostatních stranách Národní fronty s cílem je ovládnout. Z dlouho utajených archivních materiálů vytvořil autor mozaiku dosud neznámých faktů o pozadí fungování StB a stěžejních událostí té doby. Publikaci z velké části tvoří unikátní přepisy rozhovorů mezi jednotlivými aktéry tehdejšího dění, záznamy z vyšetřovacích protokolů a další dokumentace. O Státní bezpečnosti, bylo již zveřejněno mnoho poznatků, o zločinech StB podaly svědectví její oběti, literatura faktu i odborné studie. Dosud však zůstávala stranou svědectví, která o své práci a o poměrech v StB vydávali její příslušníci, jedni z hlavních aktérů oné zločinné činnost, a zejména tyto dokumenty jsou zastoupeny v nezvykle velkém rozsahu. Publikace je doplněna obsáhlým poznámkovým aparátem Karel Kaplan (nar. 1928) je český historik, specializující se na poválečné československé dějiny. V letech 1960 až 1964 působil jako konzultant pro historii v aparátu ÚV KSČ a toto umístění mu umožnilo přístup k tajným archivům. V roce 1968 se stal zástupcem ředitele Historického ústavu ČSAV a angažoval se ve prospěch Pražského jara. Hned na počátku normalizace byl vyhozen z Akademie a vyloučen z komunistické strany a v roce 1972 byl zatčen a krátce držen ve vazbě. K plánovanému procesu s ním nakonec nedošlo a v roce 1976 se vystěhoval do Spolkové republiky Německo, kam vyvezl četné a velmi cenné údaje získané z tajných archivů. V roce 1977 mu bylo odebráno československé státní občanství. V exilu spolupracoval s Collegiem Carolina v Mnichově a se Svobodnou Evropou, v nakladatelství manželů Škvoreckých Sixty-Eight Publishers vydal dvě stěžejní monografi e o vzniku totalitního režimu v Československu doložené faktografi í získanou z komunistických archivů – Nekrvavá revoluce (1985) a Zpráva o organizovaném násilí (1986, spolu s Vilémem Hejlem). Po pádu totality se vrátil do Československa, od října 1990 působí v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a publikuje odborná díla odhalující podstatu zločinnosti komunistického systému v Československu (Zpráva o zavraždění generálního tajemníka, Pravda o Československu 1945–1948, Pět kapitol o únoru. Gottwaldovi muži, Nebezpečná bezpečnost, Antonín Novotný. Vzestup a pád „lidového“ aparátčíka, Alexej Čepička. Dobová dramata komunistické moci, Národní fronta aj.) Jeho knihy vycházejí v osmi zemích světa. V roce 2008 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy. (1945-1948 : historie vzniku a působení STB jako mocenského nástroje KSČ)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Karel Kaplan - další tituly autora:
Druhý proces -- Milada Horáková a spol. - rehabilitační řízení 1968 - 1990 Druhý proces -- Milada Horáková a spol.
Sociální demokracie po únoru 1948 Sociální demokracie po únoru 1948
 (e-book)
Protistátní bezpečnost Protistátní bezpečnost
Únor 1948 - Komentované dokumenty Únor 1948
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

220

Protistátní bezpečnost

VII.


221

Změny v roce 1947

Během krátké  doby,  v letech 1945–1948, prodělala Bezpečnost jako  celek  více  i méně 

důležité změny a politické zpravodajství a StB  zvláště. Také  jejich  vzájemný vztah  se 

změnil. Nejednalo se  pouze  o personální přesuny na vedoucích místech, ale  také  o orga

nizaci  a pracovní zaměření zpravodajství a z toho pro  něj  vyplývající úkoly.  Práci  této 

složky ovlivnily výrazným způsobem tři proměny.

Od jara 1946  se  postupně zpravodajská služba  zbavovala svého  dosavadního zamě

ření  na minulost. Dotud  v její  činnosti převažovaly úkoly  spojené s retribučním řízením. 

Největší část  její práce  zabírala příprava k naplnění retribučního dekretu, zjišťování, vy-

šetřování a potrestání válečných zločinců, kolaborantů a zrádců. Během roku  přebraly  tyto  úkoly  útvary  Státní  bezpečnosti a zpravodajská složka  se  začala  orientovat, obrazně  řečeno, na přítomnost a budoucnost. Konkrétně na boj  proti  současným nepřátelům režimu,  domácím i zahraničním, a na prevenci, odhalování a znemožňování jejich  činnosti  v budoucnu. Těžiště pracovního zaměření se  posunulo zejména na vnitřní politickou  scénu.  S tím  byla  spojena i „přeorientace od práce extenzivní (do šíře) na práci hloub

kovou“. V praxi to  znamenalo přechod od zaznamenávání drobných povrchových jevů 

k agenturnímu pronikání do nepřátelských středisek. Šlo  o přechod k agenturnímu zpra

vodajství, k vybudování trvalých agenturních sítí  schopných účinně působit i v případě 

politického konfliktu. Takové představy o změně měli  vedoucí komunisté v Bezpečnosti 

a přetvářeli je v pracovní plány, záměry a úkoly. A postupně uskutečňovali.

Změna  se neomezovala na zpravodajské složky, týkala  se také  Státní  bezpečnosti. Ne-

byla  sice  tak  vyhraněná, neboť  odpovídala jejímu  poslání. Tendence přechodu obou  se 

velice  podobaly, měly  stejný  základ, východisko. Na zasedání přednostů zemských a ob-

lastních oddělení Státní  bezpečnosti 24.  února  1947  vymezil úkoly  vedoucí funkcionář 

ministerstva vnitra  Jan  Hora,  tzn.  nové  úkoly,  „které  vyvstanou po skončení retribuce. 

Jsou  to  zejména sledování tisku,  politických shromáždění, hospodářských deliktů poško-

zujících státní  zájmy  a upozornil na nutnost zákroku v každém i sebemenším případě, 

kdy  je  spáchán trestný čin“.  Státně  bezpečnostní složce  se  těžiště  práce  a zájmu přesu

novalo do přítomnosti a předpokládalo zásahy do vnitropolitické i ekonomické oblasti. 

Diskuse účastníků k tomuto politicky nejzávažnějšímu tématu se  soustředila či  omezila 

na dva body.  Nejvíce stížností zaznělo na masové ilegální přechody hranic  a požadav

ky  na zpřísnění postupu i trestů. Druhým diskusním bodem byla  právní  možnost orgá

nů  Státní  bezpečnosti zakročovat na veřejných schůzích a zábavních podnicích. Úprava 

předpisů v této věci se považovala za nutnou.

Z diskuse: Zástupci ministerstva vnitra sdělili, že se „připravuje návrh zákona na zvý

šení trestních sazeb při ilegálních přechodech a na soustředění odsunutých Něm

ců, kteří se k nám ilegálně vrací, v pracovních střediscích. Také přechovavači mají

být trestáni.“ J. Prosser poukázal „na nepřístojnosti cizích dělníků v pohraničí a žádá,

aby ministerstvo sociální péče bylo požádáno o odstranění nežádoucích elementů


222

Protistátní bezpečnost

z pohraničí z řad cizích dělníků... také naši občané se ožení v Německu s odsunutý

mi Němkami a přivezou je zpět jako čsl. občanky.“ K tomu dr. Hora: „Sňatky jsou sice

platné a ty ženy se stanou čsl. státními občany, avšak manžele Čechy je možno vést

v evidenci jako osoby nespolehlivé.“

Zástupce z Brna: „... podle nové organizace StB jako výkonné služby orgáno

vé StB nemohou být vysláni na politické schůze jakožto orgány intervenující, pouze

jako pozorovatelé. Totéž platí i o zábavních podnicích.“ K tomu dr. Hora: „... orgán

StB je oprávněn učinit si poznámky a je povinen zakročit při porušení zákona aspoň

tak, že zajistí svědky a podá služební hlášení. Na základě toho se pak zavede for

mální vyšetřování.“ Zástupce z Prahy: „... jak se má zachovat orgán StB vůči osobě

s poslaneckou imunitou.“ K tomu Hora: „... postup může být stejný. Proviní-li se po

slanec, je nutno učinit o tom trestní oznámení státnímu zastupitelství. O každém ta

kovém případě je nutno okamžitě podat hlášení ministerstvu vnitra.“ Zástupce z Mos

tu: „Žádá o podrobnější informaci ohledně způsobu zákroku proti tisku. Dosud platí

dřívější předpisy. Konstatováno, že ministerstvo vnitra pracuje na nové úpravě.“ Zá

stupce z Prahy: „... jak se má zachovat StB k lidem, kteří byli lidovými soudy osvobo

zeni, proti kterým však zůstává důvodné podezření, že se trestných činů dopustili.“

K tomu dr. Hora: „... o takových případech je nutno předložit zprávu ministerstvu vni

tra, která bude postoupena ministerstvu spravedlnosti.“

Jindřich Veselý: „... nutnost zachování dobrého poměru k soudům v zájmu služ

by. Případy, kdy soudy postupují nepřípustným způsobem proti bezpečnostním orgá

nům, budou řešeny interní politickou cestou. – Tato služba [StB] musí být stoprocent

ně oddaná lidově demokratickému režimu a musí hájit jeho vymoženosti. Německé

nebezpečí ještě nepominulo, agresivita Němců stoupá, jsou ještě nevyřešené otáz

ky u polské menšiny.“ Na počátku roku  1947  se  už  připravovala a také  uskutečnila organizační, a zejména per- sonální změna. Úvahy o ní  se  už objevovaly v minulém roce.  Jednalo se  v prvé řadě   o vyřešení rozporu týkajícího se  odboru „Z“ ministerstva vnitra  a o stranickopolitickém  složení (struktuře) zemských a oblastních zpravodajských útvarů. Tento  nesoulad byl  komunisty v Bezpečnosti pociťován jako  jedna  z vážných překážek jejich  monopolní  pozice v této  složce. Stejně  významné při  rozhodování o reorganizaci bylo  přizpůsobit  se  novým úkolům zpravodajství, vytvořit jeho  účinnou organizaci a připravit se  na případné nepříznivé důsledky chystaného zákona o SNB.

Účastníci porady 16.  září  1946  (v bytě ministra Noska, přítomní Nosek, Kopřiva, Hr-

šel,  Pokorný, Toman, Plaček, Šváb,  Veselý) se  dohodli na sloučení řídících zpravodajských  orgánů odboru „Z“ a ZOBu v jednotné těleso.  Vypracováním plánu  této  změny  pověřili Štěpána Plačka. Zároveň se  porada zabývala organizací zpravodajské a státně  bezpečnostní složky  na Slovensku, konkrétně tehdejší odbor  VI  pověřenectva vnitra.  Jednak  schválili text  ministrova přípisu pověřenectvu vnitra  (na základě vládního usnesení  z 27. 6. 1946)  o povinnosti odboru podávat pravidelně zprávy ministerstvu z oboru zpravodajství. Hlavně však  pověřila Jindřicha Veselého urychleně vypracovat návrh  na přebudování VI.  odboru tak,  aby  se  podobal ZOBu  a zemské ústředně Státní  bezpečnosti.

129

129

Porada u Noska se  zabývala způsobem, jak  „přitáhnout k užší  spolupráci Slovensko, zpravodajskou ústřed-

nu,  za účelem sjednocení a přísné centralizace zpravodajské služby  v celé  republice“. Kromě ministrova  přípisu 




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.