načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Protentokrát. Četnické patálie - Michal Dlouhý

  > > > > Protentokrát. Četnické patálie  

Elektronická kniha: Protentokrát. Četnické patálie
Autor:

Slovo patálie znamená trápení, potíž a nepříjemnost. Přesně taková byla četnická služba na našem území zastíněném symbolem hákového kříže. Autor, držitel ceny Český patriot ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  93
+
-
Doporučená cena:  99 Kč
6%
naše sleva
3,1
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3% 95%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Pragoline
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Počet stran: 119
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace , portréty, faksim.
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-865-4690-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Slovo patálie znamená trápení, potíž a nepříjemnost. Přesně taková byla četnická služba na našem území zastíněném symbolem hákového kříže. Autor, držitel ceny Český patriot za publicistickou a výchovně vzdělávací činnost v oblasti české historie, popisuje ve své již třinácté knize, toto stinné období naší historie prostřednictvím pohledu do života jedné ze stovek četnických stanic na území protektorátu. Doba se měnila a lidé s ní.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky











MICHAL DLOUHÝ
PROTENTOKRÁT
Četnické patálie
praha 2013
nakladatelství Jindřich kraus – pRa GOline





© JUDr. Michal Dlouhý, ph.D., 2013
© nakladatelství Jindřich kraus – pRaGOline 2013





Před lety jsem dostal od své tchyně vzpomínky jejího, v té době již zemřelého otce,
četnického vrchního strážmistra a velitele četnické stanice ve Zbirohu Karla Kříže.
Strojopis vzpomínek nazvaný „Četnická stanice Zbiroh“ popisuje činnost
četnické stanice v období krátce před okupací ČSR nacistickým Německem, v době
okupace a po jejím skončení. Tedy období, které bylo náš národ jedno z nejtěžších.
Četníci projevovali vlastenecké cítění a zapojovali se do různých forem odbojové
činnosti proti okupantům.
Již v době ohrožení republiky přibyly výkonným četníkům úkoly při zpravodajské
ochraně ČSR. Tehdejší ministr spravedlnosti Ivan Dérer v roce 1937 uvedl, že se
ve vyšetřovací vazbě nachází 925 osob obviněných ze špionáže ve prospěch
Německa. Dále uvedl, že zveřejněná čísla nepostihují skutečný počet špionů, neboť
valná část tzv. říšských Němců, usvědčených z vyzvědačství, byla vyhoštěna bez
soudu tzv. krátkou cestou za hranice ČSR.
Nejinak tomu bylo ve Zbirohu, kde se někteří občané německé národnosti
angažovali ve prospěch nacistických zpravodajských orgánů. Vrchní strážmistr Kříž
vzpomíná, jak na tyto skutečnosti zasílal hlášení Zpravodajské ústředně v
Praze, ta však zůstala bez odezvy. V den okupace ČSR byly tyto důvěrné
materiály příslušníky četnické stanice z jejich vlastního rozhodnutí zničeny. Za plnění
zpravodajských úkolů v příhraničí s Německem byl za okupace zatčen bývalý
příslušník zbirožské četnické stanice vrchní strážmistr Václav Cibula. Za svoji
zpravodajskou činnost, jakož i za činnost v odboji, byl odsouzen k trestu smrti.
Karel Kříž popisuje, jak příslušníci četnické stanice v řadě případů pomohli
místním občanům. Vzhledem k tomu, že v kraji bylo silné odbojové hnutí, byli na
četnické stanici častými nevítanými hosty příslušníci plzeňského, kladenského, či
pražského Gestapa. Ti se cestou různých provokačních jednání snažili
kompromitovat osazenstvo četnické stanice. Přes to všechno naprostá většina českých četníků
po dobu celé okupace obstála se ctí, vědoma si své služební přísahy republice.
Po okupaci byl vrchní strážmistr Kříž v několika případech tzv. českými
„vlastenci“ označen za kolaboranta. Následná vyšetřování jednoznačně prokázala
jeho čestné a vlastenecké chování po celou dobu okupace a vyvrátila veškerá
podezření. Důkazem bylo to, že i v pozdějších letech dosloužil v řadách
bezpečnostního sboru až do starobního důchodu.
Jsem přesvědčen, že se Michalu Dlouhému i v tomto svazku Četnických příběhů
podaří zaujmout čtenáře, a napomůže mu tak objektivně nahlédnout do činnosti
a chování českého četnictva v době okupace.
Emeritní plukovník
Vojenského obranného zpravodajství
JUDr. Jan Rybička










7
PÁR ŘÁDKů ÚVODEM
protektorát Čechy a Morava byl naprostou většinou našeho národa,
navzdory tvrzením oficiální propagandy o tisícileté „třetí říši“, považován za
dočasný. Šeptanda, notně posilující v dobách nejtěžších národní
sebevědomí, jej posměšně označovala jako protentokrát, přestože z hlediska
jazykového se jedná o dvě slova „pro“ a „tentokrát“. přesto jsem si dovolil,
stejně jako řada jiných autorů v minulosti i dnes, použít v názvu své knihy
jazykově nesprávný název. Jsem přesvědčen, že naprostá většina čtenářů
pochopí, co jsem tím chtěl vyjádřit, a jazykovou nesprávnost mi promine.
patálie má svůj původ v italském „bataglia“ což znamená bitva. Dnes
slovo „patálie“ vnímáme jako výraz pro trápení, potíž a nepříjemnost;
přesně taková byla četnická služba na našem území zastíněném
symbolem hákového kříže. Věřím, že naprostá většina českých četníků za
protektorátu sváděla svou každodenní bitvu, zdali doslovně plnit příkazy
okupantů, zda pomáhat utiskovanému českému národu, či škodit
nenáviděným nacistům.
kniha popisuje toto stinné období naší historie prostřednictvím
pohledu do života jedné ze stovek četnických stanic na území
protektorátu. Jednotlivé povídky popisují případy a události z let 1938 až 1945
tak, jak je vnímal velitel četnické stanice ve Zbirohu.
Jednací řád četnictva ve svém prvním dílu v § 47 veliteli četnické
stanice, v souvislosti s vedením památníků četnictva, ukládal: „Aby bylo
i v budoucnu možno bezpečně zjistiti důležité události, týkající se četnictva,
jednotlivých velitelství, jejich obvodů a příslušníků a jejich služební činnosti,
buďtež u všech četnických útvarů vedeny památníky, do nichž činí se vhodné
zápisy ihned, jakmile se nějaká zprvu uvedená událost přihodí.“





8
Výchozím materiálem pro zpracování této knihy jsou zejména obsáhlé
vzpomínky vrchního strážmistra karla kříže, které pod názvem „Četnická
stanice Zbiroh“ sepsal ze svých poznámek a vzpomínek krátce po okupaci.
Motiv k vytvoření tohoto unikátního materiálu byl následující: „Některé
skutečnosti udavší se krátce po okupaci, v nichž byla činnost četnické stanice
a jejích jednotlivých příslušníků zkreslována, mnohdy v jejich neprospěch a
naproti tomu zase činnost některých občanů, mnohdy nezaslouženě vychvalována, nutí
mne k tomu, abych, pokud mi to utkvělo v paměti, nebo jsem se na to z kusých
poznámek upamatoval, zaznamenal věci tak, jak se ve skutečnosti udály.“
Vrchní strážmistr karel kříž ve svých vzpomínkách přirozeně
popisuje věci tak, jak je on osobně vnímal, a převážně se věnuje popisování
činností, které sám vykonával, či událostí, u nichž byl přítomen. Jako
velitel četnické stanice však pochopitelně nesl plnou odpovědnost
za vše, co se ve služebním obvodě jím řízené četnické stanice událo
a jak se zachovali jeho podřízení.
Děkuji pánům JUDr. Janu Rybičkovi, ing. Miroslavu cibulovi a ing.
Františku cibulovi, neboť bez jimi poskytnutých materiálů by tato kniha
nikdy nevznikla.





9
Z jednotlivých povídek je zřejmé, jak se měnila doba a spolu s ní se
měnili i lidé. Dovolím si tvrdit, že četníci byli, dá se říci, svědomím
společnosti. Mnohé věděli, mnohé viděli a mnohé slyšeli. přitom o všem měli
bezodkladně činit hlášení okupačním orgánům a doslovně plnit jejich
příkazy. Řada českých četníků se zapojila do různých forem odbojové
činnosti, ještě mnohem více jich laxně či nedbale plnilo příkazy a nařízení
okupačních orgánů nebo se snažilo pomáhat hledaným,
pronásledovaným a ukrývajícím se osobám. Četníkům jejich nelehký úděl mnohdy
ztěžovala řada osob svojí hloupostí, neopatrností a dokonce naivitou.
na závěr tohoto úvodu si dovolím čtenáře oslovit s otázkou: Byli
protektorátní četníci kolaboranti a zrádci národa, nebo hrdinové?

plk. JUDr. Michal Dlouhý, ph.D.
vrchní policejní rada
www.cetnik-michal-dlouhy.cz





10





11
PROLOG
Rok dvacátého výročí vzniku samostatného československého státu
byl, vzhledem k vyhrocené mezinárodně politické situaci v evropě,
bohužel i posledním rokem samostatnosti a celistvosti Československé
republiky.
V roce 1938 bylo státní území, sahající od aše v Čechách až po Jasinu
na podkarpatské Rusi, pokryto obvody 2 717 četnických stanic, na nichž
bylo zařazeno zhruba 13 000 výkonných četníků.
Jednou z četnických stanic v Čechách byla četnická stanice Zbiroh,
přináležející do politického okresu Rokycany a do soudního okresu
Zbiroh, který spadal do obvodu krajského soudu v praze. přičemž sousední
Okresní soud Rokycany již spadal do obvodu krajského soudu v plzni.
avšak z hlediska organizačního uspořádání spadalo okresní četnické
velitelství Rokycany, v čele s velitelem nadporučíkem výkonným Josefem
emilem novotným, do obvodu četnického oddělení písek.
Četnická stanice Zbiroh, která byla zřízena záhy po zavedení četnictva
na našem území v roce 1850, měla v roce 1938 staniční obvod tvořený
obcemi Zbiroh, týček, líšná, Jablečno, přísednice, Drahoňův Újezd,
Biskoupky, Sebečice a chotětín a k tomu rozsáhlými lesy. pouze obejít
všechny uvedené obce znamenalo pro četníka urazit více než třicet kilometrů.
Velitelem četnické stanice Zbiroh byl již od 6. prosince 1926 vrchní
strážmistr karel kříž. Četnická kasárna byla od 1. ledna 1937
umístěna v patrovém domě číslo popisné 124 na zbirožském náměstí, který
se nazýval dům „U křesadlů“. V prvním patře uvedeného domu měla
četnická správa za účelem kasernování četnické stanice pronajaty tři
místnosti a příslušenství. Zatímco v době svého zřízení byla stanice
obsazena sedmi muži, počátkem roku 1938 zde kromě velitele byli
zařazeni pouze tři další četníci, štábní strážmistři Václav týfa, Josef
Šebek a Josef krůček. Jelikož byl štábní strážmistr týfa odkomandován
ke službě v politickém okrese Mariánské lázně, byl na zbirožskou
četnickou stanici přemístěn strážmistr Jindřich Vomlel.
počátkem března 1938 však byl strážmistr Vomlel odvelen k posílení
četnické stanice České chvojno v politickém okrese Ústí nad labem
a koncem téhož měsíce byl přemístěn štábní strážmistr krůček coby
velitel četnické stanice libštejn v politickém okrese cheb.





12
Ze zpráv od kolegů přemístěných do pohraničí i z jiných zdrojů byl
zřejmý nárůst aktivity němců a zvyšování jejich troufalosti, a to v
přímé souvislosti s událostmi v sousedním německu. naproti tomu stál
rezervovaný přístup našich úřadů, bránících četnictvu a dalším složkám
v rázném zakročení proti němcům, kterým nahrávalo mimo jiné jednání
o minoritním statusu republiky. Dalším trumfem bylo vyhlášení osmi
karlovarských požadavků na sjezdu Sudetoněmecké strany.
Vrchní strážmistr kříž, využívaje své letité znalosti osob usídlených
ve služebním obvodu, rozhodl o důsledném pozorování zde usídlených
osob německé národnosti a sledování jejich aktivit i chování osob české
národnosti, které se pojednou začaly na stranu němců přiklánět.






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist