načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Proměna vnímání a zkušenost pravdy - Maurice Merleau-Ponty

Proměna vnímání a zkušenost pravdy
-16%
sleva

Kniha: Proměna vnímání a zkušenost pravdy
Autor:

Svazek zahrnuje dva Merleau-Pontyho texty ze sklonku r. 1951, jejichž původním účelem bylo představit jej přijímací komisi jako kandidáta na prestižní College de France. Texty obsahují ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  98 Kč 82
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
2,7
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » OIKOYMENH
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 20.02.2018
Počet stran: 71
Rozměr: 15 cm
Úprava: tran
Vydání: První vydání
Spolupracovali: přeložil Jan Halák
Jazyk: česky
Vazba: kniha, brožovaná vazba
ISBN: 9788072982363
EAN: 9788072982363
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Svazek zahrnuje dva Merleau-Pontyho texty ze sklonku r. 1951, jejichž původním účelem bylo představit jej přijímací komisi jako kandidáta na prestižní College de France. Texty obsahují propracované shrnutí Merleau-Pontyho prvních publikací (Struktura chování, Fenomenologie vnímání) i popis projektů, na nichž právě pracoval (Próza světa) a které plánoval (Viditelné a neviditelné), především však přehled problémů a témat, jimž se chtěl věnovat ve své výuce na College. Na rozdíl od naprosté většiny ostatních materiálů vydávaných po Merleau-Pontyho smrti tak texty ke kandidatuře představují filosofův myšlenkový projekt jako jednotnou stavbu, v níž je propojeno mnoho dílčích, na první pohled ne zcela souvisejících témat. Středobodem všech zamýšlených zkoumání tak je otázka, jak se tělesně-perceptivní život, jehož specifickou podobu Merleau-Ponty popsal ve svých prvních knihách, prodlužuje a proměňuje s nástupem kulturních nástrojů a řeči a vede ke "zkušenosti pravdy", tj. k překročení naší dílčí situace v poznání. Jestliže fenomenologický rozbor vnímání ukázal, že vnímání není jen rudimentární podobou racionálního poznání, pak ani sama naše představa rozumu nemůže zůstat nezměněna, protože je třeba ještě provést analýzu konkrétních postupů, jimiž racionalita uchopuje skutečnost a dosahuje svých výsledků. Materiály, které vznikly během následujících deseti let Merleau-Pontyho působení na College de France, ukazují, že zbytek svého života věnoval naplňování a upřesňování právě takto formulovaného programu. (podklady ke kandidatuře na Collège de France)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Maurice Merleau-Ponty - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

7

Úvod: Merleau-Ponty v době

kandidatury na Collège de France

Dva texty zahrnuté v tomto svazku Merleau-Pontynasal na sklonku roku 1951, když se ucházel oprofesuru filosofie na Collège de France. První z textů byl

publikován v písemné formě francouzským Centrem

univerzitní dokumentace těsně předMerleau-Pontyho účastí na konkursu.

1

Druhý text vyšel až krátce po

Merleau-Pontyho smrti zásluhou Martiala Gueroulta,

jemuž Merleau-Ponty text „předal při své kandidatuře

na Collège de France, když [Gueroult] dostal za úkol

představit jej sboru profesorů“.

2

Merleau-Pontyho kandidatura na prestižnífrancouzskou instituci, jež spojuje výzkum s pedagogickoučinností, byla, jak známo, úspěšná. Provázela ji všakne>1

M. Merleau-Ponty, Titres et travaux – Projetd’enseignement, Centre de documentation universitaire 1951.

2

M. Gueroult, Note d’introduction, in: M. Merleau-Ponty,

Un inédit de Merleau-Ponty, in: Révue de Métaphysique et de

Morale, č. 4, 1962, str. 401.


8

Merleau-Ponty v době kandidatury na Collège de France

obvyklá kontroverze, která svědčí o Merleau-Pontyho

společenském, kariérním a možná i myšlenkovémpo

stavení v dané době. Profesoři Collège de France sice

nejdříve Merleau-Pontyho zvolili na první místo vkon

kurenci tří dalších uchazečů, ale představitelé vyššíin

stance, jedné z pěti akademií Francouzského institutu,

jeho jméno vyškrtli ze seznamu kandidátů a nahradili je

druhým v pořadí. Merleau-Ponty vůči tomutobezprece

dentnímu kroku podal stížnost, v níž mimo jiné vyjádřil

názor, že byl členům akademie představen tendenčním

způsobem a byl znevýhodněn složením komise. Ministr

školství se při svém jmenování nakonec přiklonil kná

zoru profesorů, a Merleau-Ponty se tak 21. března 1952

ve svých čtyřiačtyřiceti letech stává doposudnejmlad

ším členem Collège de France.

Vzhledem k tomu, že byl Merleau-Ponty spojen sne

akademickými kruhy existencialistů a zároveň již jako

docent a později professeur sans chaire přednášel opsy

chologii dítěte na Sorbonně, muselo být jeho postavení

v očích členů akademie do jisté míry ambivalentní.Fi

losofie vnímajícího, tělesného subjektu, kterouvypra

coval ve Struktuře chování a Fenomenologii vnímání,

3

v každém případě ještě nebyla brána tak vážně, jak si

3

Srv. M. Merleau-Ponty, La structure du comportement,Pa

ris 1942, česky Struktura chování, přel. J. Pechar a kol., Praha


9

Merleau-Ponty v době kandidatury na Collège de France

přál. Jak píše o rok později ve shrnutí svého prvního

přednáškového cyklu z Collège de France, všichni sice

„souhlasí s tím, že je třeba popsat originální charakter

smyslového světa a smyslového vědomí“, avšak „tyto

popisy jako by neměly žádný vliv na to, jak sedefinuje bytí a subjektivita“, a jsou stále chápány spíše jako

soubor „psychologických kuriozit“.

4

Merleau-Pontyho

záměry ve chvíli, kdy nastupuje na Collège de France,

přesně odpovídají této situaci a odrážejí se i v obsahu

textů ke kandidatuře. Po dokončení svých prvních dvou prací se Merleau - -Ponty podle svých vlastních slov věnoval otázce, jež překračuje rámec fenomenologie vnímání a snaží se – stále fenomenologickým způsobem – vypořádat právě s problémem, jak může být vnímající a tělesný, tj.situovaný subjekt zároveň subjektem myslícím, tj.intelektem vztahujícím se k významům platným obecně a pro 2008; Phénoménologie de la perception, Paris 1945, českyFenomenologie vnímání, přel. J. Čapek, Praha 2013.

4

M. Merleau-Ponty, Résumés de cours, Paris 1968, str. 11;

L’institution – La passivité. Notes de cours au Collège de France

(1954–1955), Paris 2003, str. 174. Podobné reakce Merleau-Ponty

sklidil při prezentaci hlavních tezí Fenomenologie vnímání před

Francouzskou filosofickou společností v r. 1946, srv. Primát

vnímání a jeho filosofické důsledky, přel. J. Halák, Praha 2011.


10

Merleau-Ponty v době kandidatury na Collège de France

všechny stejně. Klíčem k tomuto propojení je mu ve

chvíli kandidatury studium výrazových aktivit, jež stojí

právě na pomezí smyslově vnímatelného a „veřejného“

významu. V první části textů ke kandidatuře protoMer

leau-Ponty podává systematické shrnutí svých prvních

dvou knih a vysvětluje, jakým způsobem je třeba na ně

navázat rozborem problematiky výrazu, jemuž sevěno

val již před nástupem na Collège de France v projektu

Prózy světa.

5

Jádrem materiálů, které zde vydáváme, je pak popis

témat a problémů, jimž se chce Merleau-Ponty v této

linii věnovat při výuce a ve svých budoucíchpublika

cích. Jestliže fenomenologický rozbor ukázal, ževnímá

ní není jen rudimentární podobou racionálního poznání

a že vyjadřovací aktivity mají smyslový charakter ipřes

to, že již nějak překračují smyslový svět a vyvazují nás

z naší situace, naše obecná představa rozumu nemůže

zůstat nezměněna. Podobně jako se ukazuje, že vnímaný

5

Merleau-Ponty za svého života vydal pouze jednu z kapitol

tohoto textu: Le langage indirect et les voix du silence(časo

pisecky v r. 1952); převzato v Signes, Paris 1960, str. 49–104.

[česky Nepřímá řeč a hlasy ticha, in: Oko a duch a jiné eseje,

přel. O. Kuba, Praha 1971, str. 53–93.] Souvislou část rukopisu

vydal C. Lefort po Merleau-Pontyho smrti: La prose du monde,

Paris 1969.


11

Merleau-Ponty v době kandidatury na Collège de France

svět nabývá svého smyslu jedině jako korelát postoje,

exploračních pohybů, či dokonce celkového „bytí ke

světu“ tělesného subjektu, tak i racionalita uchopuje

skutečnost jako „inteligibilní“ a dosahuje svýchpresumptivně universálních výsledků, pouze nakolik jsou

korelátem specifických kulturních, zejména řečových

„nástrojů“. Ty je proto třeba analyzovat, objasnitkonkrétní postupy, jež jsou s nimi svázané, a ukázat, vjakém smyslu je jejich funkce analogická funkci těla při

vnímání a předřečovém vyjadřování. Tímto způsobem

budeme moci pochopit, domnívá se Merleau-Ponty, jak

jetělesněerceptivní život, jehož specifickou podobu

popsal ve svých prvních pracích, s nástupem kultury

a řeči zachován, avšak zároveň prodloužen a„proměněn“.

6

Právě tento proces „sublimace“tělesně-perceptivní zkušenosti vede podle Merleau-Pontyho ke

„zkušenosti pravdy“,

7

tj. k využití prostředků daných

v naší situaci k tomu, abychom ji překročili směrem

k universálnímu poznání. Posledním cílem těchto analýz

je dospět k filosofické pozici, z níž bude možnéuchoit „transcendentálního člověka“,

8

tj. subjekt v silném

6

Níže v tomto svazku, str. 58.

7

Tamt., str. 32.

8

Tamt., str. 66.


12

Merleau-Ponty v době kandidatury na Collège de France

smyslu, který není ani pouze tělem, nebo racionalitou,

ani pouze svobodný, nebo podrobený dějinám, anipou

ze individuem, nebo společenským tvorem – nýbrž tím

vším najednou.

Texty ke kandidatuře se tedy pohybují kolemzlo

mové osy Merleau-Pontyho filosofie, jíž je především

přechod od vnímání k racionalitě a myšlení v silnémslo

va smyslu, čímž ukazují jeho celkovou ambici. Vpoz

dějších spisech Merleau-Pontyho snaha uchopit tento

problém vyústí až do proměny způsobu chápání bytí.

9

Texty v tomto svazku tak na rozdíl od naprosté většiny

ostatních materiálů vydávaných po Merleau-Pontyho

smrti umožňují zahlédnout filosofův celkovýmyšlen

kový projekt jako jednotnou stavbu, v níž je propojeno

mnoho dílčích, na první pohled ne vždy jasněsouvise

jících témat. Kromě výše zmíněných Merleau-Pontyho

shrnutí předchozích prací zde nalezneme i anticipace

jeho přednášek o literatuře, řeči, tělesném symbolismu,

idealitách, dějinách či „instituci“. Jak lze dnes jižpotvr

dit díky vydání přípravných poznámek k přednáškám,

Merleau-Ponty se během následujících deseti let svého

působení na Collège de France z velké části věnoval

9

Srv. M. Merleau-Ponty, Le visible et l’invisible, Paris 1964.

[Česky Viditelné a neviditelné, přel. M. Petříček, 2., opravené

vydání, Praha 2004. – Pozn. překl.]


13

Merleau-Ponty v době kandidatury na Collège de France

naplňování a upřesňování právě zde formulovaného

programu.

10

Jakkoli nám tedy podklady ke kandidatuře nabízejí

pohled přibližně z poloviny Merleau-Pontyho vývoje,

v určitém smyslu již zde máme před očima vše, čím se

bude až do své smrti zabývat. Mimo to se zde také již

zřetelně ukazuje, jakým způsobem Merleau-Pontycháal své působení na Collège de France: podle formulace,

již pronesl při své inaugurační přednášce a jež je nyní

zlatým písmem vyryta na stěně foyer této instituce, jde

o to prostředkovat posluchačům „myšlenku svobodného

bádání, nikoli hotové pravdy“.

11

Jan Halák

10

Srv. M. Merleau-Ponty, Résumés de cours. V současné době

byla již také publikována většina Merleau-Pontyho přípravných

poznámek k přednáškám na Collège de France a některé zápisky

posluchačů.

11

M. Merleau-Ponty, Éloge de la philosophie, Paris 1953,

str. 9. [Česky Chvála filosofie, in: M. Merleau-Ponty – C. Lévi-Strauss – R. Barthes, Chvála moudrosti, přel. O. Kuba,Bratislava 1994, str. 7. – Pozn. překl.]




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist