

sleva
Kniha:
Proměna vnímání a zkušenost pravdy
Autor:
Maurice Merleau-Ponty
doručujeme do Vánoc

Nakladatelství: | » OIKOYMENH |
Médium / forma: | Tištěná kniha |
Rok vydání: | 2018 |
Počet stran: | 71 |
Rozměr: | 15 cm |
Vydání: | První vydání |
Spolupracovali: | přeložil Jan Halák |
Skupina třídění: | Teorie poznání. Epistemologie |
Jazyk: | česky |
Vazba: | kniha, brožovaná vazba |
Datum vydání: | 20.02.2018 |
ISBN: | 9788072982363 |
EAN: | 9788072982363 |
Ukázka: | » zobrazit ukázku |
Svazek zahrnuje dva Merleau-Pontyho texty ze sklonku r. 1951, jejichž původním účelem bylo představit jej přijímací komisi jako kandidáta na prestižní College de France. Texty obsahují propracované shrnutí Merleau-Pontyho prvních publikací (Struktura chování, Fenomenologie vnímání) i popis projektů, na nichž právě pracoval (Próza světa) a které plánoval (Viditelné a neviditelné), především však přehled problémů a témat, jimž se chtěl věnovat ve své výuce na College. Na rozdíl od naprosté většiny ostatních materiálů vydávaných po Merleau-Pontyho smrti tak texty ke kandidatuře představují filosofův myšlenkový projekt jako jednotnou stavbu, v níž je propojeno mnoho dílčích, na první pohled ne zcela souvisejících témat. Středobodem všech zamýšlených zkoumání tak je otázka, jak se tělesně-perceptivní život, jehož specifickou podobu Merleau-Ponty popsal ve svých prvních knihách, prodlužuje a proměňuje s nástupem kulturních nástrojů a řeči a vede ke "zkušenosti pravdy", tj. k překročení naší dílčí situace v poznání. Jestliže fenomenologický rozbor vnímání ukázal, že vnímání není jen rudimentární podobou racionálního poznání, pak ani sama naše představa rozumu nemůže zůstat nezměněna, protože je třeba ještě provést analýzu konkrétních postupů, jimiž racionalita uchopuje skutečnost a dosahuje svých výsledků. Materiály, které vznikly během následujících deseti let Merleau-Pontyho působení na College de France, ukazují, že zbytek svého života věnoval naplňování a upřesňování právě takto formulovaného programu. (podklady ke kandidatuře na Collège de France)
Fenomenologie
Smyslové vnímání -- Filozofické pojetí
Poznání -- filozofické pojetí
Pravda -- Filozofické pojetí
Katalog předmětový > P > Poznání
Naučná literatura > Filozofie > Francouzská filozofie
Katalog předmětový > S > Smyslové vnímání > Filozofické pojetí
Katalog předmětový > P > Pravda > Filozofické pojetí
Ostatní > Další formy > Sborníky
Katalog předmětový > F > Fenomenologie
Katalog vybraných autorů > M > Merleau-Ponty - Maurice Merleau-Ponty
Katalog nakladatelství > O > OIKOYMENH

Merleau-Ponty, Maurice
Cena: 147 Kč
7
Úvod: Merleau-Ponty v době
kandidatury na Collège de France
Dva texty zahrnuté v tomto svazku Merleau-Ponty napsal na sklonku roku 1951, když se ucházel o profesuru filosofie na Collège de France. První z textů byl publikován v písemné formě francouzským Centrem univerzitní dokumentace těsně před Merleau-Pontyho účastí na konkursu.
1
Druhý text vyšel až krátce po
Merleau-Pontyho smrti zásluhou Martiala Gueroulta, jemuž Merleau-Ponty text „předal při své kandidatuře na Collège de France, když [Gueroult] dostal za úkol představit jej sboru profesorů“.
2
Merleau-Pontyho kandidatura na prestižní francouzskou instituci, jež spojuje výzkum s pedagogickou činností, byla, jak známo, úspěšná. Provázela ji však ne
1
M. Merleau-Ponty, Titres et travaux – Projet d’enseigne
ment, Centre de documentation universitaire 1951.
2
M. Gueroult, Note d’introduction, in: M. Merleau-Ponty,
Un inédit de Merleau-Ponty, in: Révue de Métaphysique et de Morale, č. 4, 1962, str. 401.
8
Merleau-Ponty v době kandidatury na Collège de France
obvyklá kontroverze, která svědčí o Merleau-Pontyho
společenském, kariérním a možná i myšlenkovém po
stavení v dané době. Profesoři Collège de France sice
nejdříve Merleau-Pontyho zvolili na první místo v kon
kurenci tří dalších uchazečů, ale představitelé vyšší in
stance, jedné z pěti akademií Francouzského institutu,
jeho jméno vyškrtli ze seznamu kandidátů a nahradili je
druhým v pořadí. Merleau-Ponty vůči tomuto bezprece
dentnímu kroku podal stížnost, v níž mimo jiné vyjádřil
názor, že byl členům akademie představen tendenčním
způsobem a byl znevýhodněn složením komise. Ministr
školství se při svém jmenování nakonec přiklonil k ná
zoru profesorů, a Merleau-Ponty se tak 21. března 1952
ve svých čtyřiačtyřiceti letech stává doposud nejmlad
ším členem Collège de France.
Vzhledem k tomu, že byl Merleau-Ponty spojen s ne
akademickými kruhy existencialistů a zároveň již jako
docent a později professeur sans chaire přednášel o psy
chologii dítěte na Sorbonně, muselo být jeho postavení
v očích členů akademie do jisté míry ambivalentní. Fi
losofie vnímajícího, tělesného subjektu, kterou vypra
coval ve Struktuře chování a Fenomenologii vnímání,
3
v každém případě ještě nebyla brána tak vážně, jak si
3
Srv. M. Merleau-Ponty, La structure du comportement, Pa
ris 1942, česky Struktura chování, přel. J. Pechar a kol., Praha
9
Merleau-Ponty v době kandidatury na Collège de France
přál. Jak píše o rok později ve shrnutí svého prvního
přednáškového cyklu z Collège de France, všichni sice
„souhlasí s tím, že je třeba popsat originální charakter
smyslového světa a smyslového vědomí“, avšak „tyto
popisy jako by neměly žádný vliv na to, jak se definu
je bytí a subjektivita“, a jsou stále chápány spíše jako
soubor „psychologických kuriozit“.
4
Merleau-Pontyho
záměry ve chvíli, kdy nastupuje na Collège de France,
přesně odpovídají této situaci a odrážejí se i v obsahu
textů ke kandidatuře.
Po dokončení svých prvních dvou prací se Merleau -
-Ponty podle svých vlastních slov věnoval otázce, jež
překračuje rámec fenomenologie vnímání a snaží se –
stále fenomenologickým způsobem – vypořádat právě
s problémem, jak může být vnímající a tělesný, tj. situo
vaný subjekt zároveň subjektem myslícím, tj. intelek
tem vztahujícím se k významům platným obecně a pro
2008; Phénoménologie de la perception, Paris 1945, česky Fe
nomenologie vnímání, přel. J. Čapek, Praha 2013.
4
M. Merleau-Ponty, Résumés de cours, Paris 1968, str. 11;
L’institution – La passivité. Notes de cours au Collège de France
(1954–1955), Paris 2003, str. 174. Podobné reakce Merleau-Ponty
sklidil při prezentaci hlavních tezí Fenomenologie vnímání před
Francouzskou filosofickou společností v r. 1946, srv. Primát
vnímání a jeho filosofické důsledky, přel. J. Halák, Praha 2011.
10
Merleau-Ponty v době kandidatury na Collège de France
všechny stejně. Klíčem k tomuto propojení je mu ve
chvíli kandidatury studium výrazových aktivit, jež stojí
právě na pomezí smyslově vnímatelného a „veřejného“
významu. V první části textů ke kandidatuře proto Mer
leau-Ponty podává systematické shrnutí svých prvních
dvou knih a vysvětluje, jakým způsobem je třeba na ně
navázat rozborem problematiky výrazu, jemuž se věno
val již před nástupem na Collège de France v projektu
Prózy světa.
5
Jádrem materiálů, které zde vydáváme, je pak popis
témat a problémů, jimž se chce Merleau-Ponty v této
linii věnovat při výuce a ve svých budoucích publika
cích. Jestliže fenomenologický rozbor ukázal, že vnímá
ní není jen rudimentární podobou racionálního poznání
a že vyjadřovací aktivity mají smyslový charakter i přes
to, že již nějak překračují smyslový svět a vyvazují nás
z naší situace, naše obecná představa rozumu nemůže
zůstat nezměněna. Podobně jako se ukazuje, že vnímaný
5
Merleau-Ponty za svého života vydal pouze jednu z kapitol
tohoto textu: Le langage indirect et les voix du silence (časo
pisecky v r. 1952); převzato v Signes, Paris 1960, str. 49–104.
[česky Nepřímá řeč a hlasy ticha, in: Oko a duch a jiné eseje,
přel. O. Kuba, Praha 1971, str. 53–93.] Souvislou část rukopisu
vydal C. Lefort po Merleau-Pontyho smrti: La prose du monde,
Paris 1969.
Merleau-Ponty v době kandidatury na Collège de France
svět nabývá svého smyslu jedině jako korelát postoje, exploračních pohybů, či dokonce celkového „bytí ke světu“ tělesného subjektu, tak i racionalita uchopuje skutečnost jako „inteligibilní“ a dosahuje svých presumptivně universálních výsledků, pouze nakolik jsou korelátem specifických kulturních, zejména řečových „nástrojů“. Ty je proto třeba analyzovat, objasnit konkrétní postupy, jež jsou s nimi svázané, a ukázat, v jakém smyslu je jejich funkce analogická funkci těla při vnímání a předřečovém vyjadřování. Tímto způsobem budeme moci pochopit, domnívá se Merleau-Ponty, jak je tělesně-perceptivní život, jehož specifickou podobu popsal ve svých prvních pracích, s nástupem kultury a řeči zachován, avšak zároveň prodloužen a „proměněn“.
6
Právě tento proces „sublimace“ tělesně-per
ceptivní zkušenosti vede podle Merleau-Pontyho ke „zkušenosti pravdy“,
7
tj. k využití prostředků daných
v naší situaci k tomu, abychom ji překročili směrem k universálnímu poznání. Posledním cílem těchto analýz je dospět k filosofické pozici, z níž bude možné uchopit „transcendentálního člověka“,
8
tj. subjekt v silném
6
Níže v tomto svazku, str. 58.
7
Tamt., str. 32.
8
Tamt., str. 66.
12
Merleau-Ponty v době kandidatury na Collège de France
smyslu, který není ani pouze tělem, nebo racionalitou,
ani pouze svobodný, nebo podrobený dějinám, ani pou
ze individuem, nebo společenským tvorem – nýbrž tím
vším najednou.
Texty ke kandidatuře se tedy pohybují kolem zlo
mové osy Merleau-Pontyho filosofie, jíž je především
přechod od vnímání k racionalitě a myšlení v silném slo
va smyslu, čímž ukazují jeho celkovou ambici. V poz
dějších spisech Merleau-Pontyho snaha uchopit tento
problém vyústí až do proměny způsobu chápání bytí.
9
Texty v tomto svazku tak na rozdíl od naprosté většiny
ostatních materiálů vydávaných po Merleau-Pontyho
smrti umožňují zahlédnout filosofův celkový myšlen
kový projekt jako jednotnou stavbu, v níž je propojeno
mnoho dílčích, na první pohled ne vždy jasně souvise
jících témat. Kromě výše zmíněných Merleau-Pontyho
shrnutí předchozích prací zde nalezneme i anticipace
jeho přednášek o literatuře, řeči, tělesném symbolismu,
idealitách, dějinách či „instituci“. Jak lze dnes již potvr
dit díky vydání přípravných poznámek k přednáškám,
Merleau-Ponty se během následujících deseti let svého
působení na Collège de France z velké části věnoval
9
Srv. M. Merleau-Ponty, Le visible et l’invisible, Paris 1964.
[Česky Viditelné a neviditelné, přel. M. Petříček, 2., opravené
vydání, Praha 2004. – Pozn. překl.]
13
Merleau-Ponty v době kandidatury na Collège de France
naplňování a upřesňování právě zde formulovaného programu.
10
Jakkoli nám tedy podklady ke kandidatuře nabízejí pohled přibližně z poloviny Merleau-Pontyho vývoje, v určitém smyslu již zde máme před očima vše, čím se bude až do své smrti zabývat. Mimo to se zde také již zřetelně ukazuje, jakým způsobem Merleau-Ponty chápal své působení na Collège de France: podle formulace, již pronesl při své inaugurační přednášce a jež je nyní zlatým písmem vyryta na stěně foyer této instituce, jde o to prostředkovat posluchačům „myšlenku svobodného bádání, nikoli hotové pravdy“.
11
Jan Halák
10
Srv. M. Merleau-Ponty, Résumés de cours. V současné době
byla již také publikována většina Merleau-Pontyho přípravných poznámek k přednáškám na Collège de France a některé zápisky posluchačů.
11
M. Merleau-Ponty, Éloge de la philosophie, Paris 1953,
str. 9. [Česky Chvála filosofie, in: M. Merleau-Ponty – C. Lévi-Strauss – R. Barthes, Chvála moudrosti, přel. O. Kuba, Bratislava 1994, str. 7. – Pozn. překl.]