
sleva
Kniha:
Proluka
Autor:
Jan Nemček

Nakladatelství: | » Perplex |
Médium / forma: | Tištěná kniha |
Rok vydání: | 2017 |
Počet stran: | 57 |
Rozměr: | 16 cm |
Úprava: | ilustrace |
Vydání: | První vydání |
Skupina třídění: | Česká poezie |
Jazyk: | česky |
Vazba: | kniha, vázaná vazba |
Datum vydání: | 09.02.2017 |
ISBN: | 9788087370179 |
EAN: | 9788087370179 |
Více informací o prestižních literárních oceněních lze nalézt na stránce » literární ceny.
Knižní debut ostravského básníka těží především ze samotného motivu proluky (tj. prázdného místa v zástavbě, které bylo původně domem a domovem) a pro autora se tak stává symbolickým i určujícím prvkem. Proluka jednak avizuje převážně městský prostor, v němž jednotlivé texty rozehrávají své děje, jednak předznamenává jejich témata: opuštěnost, vykořeněnost a odcizení, necitlivost a ignorance, vytrácející se lidský rozměr života v postindustriální Ostravě, relativizace slova "domov". K tradičním zdrojům vnitřního neladu u mladších básníků - generační či rodinný konflikt, deziluze ze vstupu do "reálného" života, vztahové peripetie - se u Jana Nemčeka velmi výrazně přidávají také podněty externí: čím dál hmatatelnější ekonomická a politická arogance, stereotypizace života v důsledku permanentního konzumu, devalvace jazyka vyprázdněným reklamním a mediálním žvástem, nepopiratelná existence reálné lidské chudoby okolo nás. V tomto konkrétním ohledu se autor řadí k aktuálnímu proudu ohmatávajícímu možnosti básnické angažovanosti ve světě, aniž by se ovšem stával plakátovým kritikem sociální či jiné nespravedlnosti. Není nositelem občansky uvědomělých gest, není naivním hlasatelem revoluce: jeho osobní "angažovanost" ve světě mizejících hodnot je v prvé řadě nutnou básnickou sebeobranou.
Název knihy a samotný motiv proluky (tj. prázdného místa v zástavbě, které bylo původně domem a domovem) je pro sbírku debutujícího Jana Nemčeka symbolický i určující.
Jednak avizuje převážně městský prostor, v němž jednotlivé texty rozehrávají své děje, jednak předznamenává jejich témata: opuštěnost, vykořeněnost a odcizení, necitlivost a ignorance, vytrácející se lidský rozměr života v postindustriální Ostravě, relativizace slova "domov".
K tradičním zdrojům vnitřního neladu u mladších básníků - generační či rodinný konflikt, deziluze ze vstupu do "reálného" života, vztahové peripetie - se u Jana Nemčeka velmi výrazně přidávají také podněty externí: čím dál hmatatelnější ekonomická a politická arogance, stereotypizace života v důsledku permanentního konzumu, devalvace jazyka vyprázdněným reklamním a mediálním žvástem, nepopiratelná existence reálné lidské chudoby okolo nás.
V tomto konkrétním ohledu se autor řadí k aktuálnímu proudu ohmatávajícímu možnosti básnické angažovanosti ve světě, aniž by se ovšem stával plakátovým kritikem sociální či jiné nespravedlnosti. Není nositelem občansky uvědomělých gest, není naivním hlasatelem revoluce: jeho osobní "angažovanost" ve světě mizejících hodnot je v prvé řadě nutnou básnickou sebeobranou.