načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Proč jsem se neoběsila – Halina Pawlowská

Proč jsem se neoběsila

Elektronická kniha: Proč jsem se neoběsila
Autor: Halina Pawlowská

Vtipně a s nadhledem hodnotí autorka některé typicky ženské vlastnosti a specifické problémy, ale kriticky se dívá i na určité příznačné projevy současného zápolení s demokracií v postkomunistické společnosti. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  139
+
-
4,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 66.9%hodnoceni - 66.9%hodnoceni - 66.9%hodnoceni - 66.9%hodnoceni - 66.9% 73%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » MOTTO
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 127
Rozměr: 20 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vydání čtvrté
Skupina třídění: Česká próza
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-267-1201-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Vtipně a s nadhledem hodnotí autorka některé typicky ženské vlastnosti a specifické problémy, ale kriticky se dívá i na určité příznačné projevy současného zápolení s demokracií v postkomunistické společnosti.

Popis nakladatele

Život je opravdu strašný. Strašné je být dítětem. Rodiče a učitelé vás mučí. Je strašné být v produktivním věku. Rodiče a děti vás mučí. A je strašné být starý. Všichni vás mučí. A úplně nejstrašnější je být ženou a nechat se mučit muži. To pak někdy přijdou chvíle, kdy si žena (mučená) řekne: A už toho bylo dost. Taky jsem si to jednou řekla. Uvázala jsem si smyčku... Pak jsem ji zase odvázala, koupila jsem si dort a jsem tady (pořád). Mimo jiné – víte, jak by vypadal svět bez mužů? Byl by plný šťastných tlustých žen. Mějte se fajn (vždycky).

Zařazeno v kategoriích
Halina Pawlowská - další tituly autora:
Až se mě dcera zeptá Až se mě dcera zeptá
 (e-book)
Ulovila jsem ho v buši Ulovila jsem ho v buši
 (e-book)
Jak blbá, tak široká Jak blbá, tak široká
 (e-book)
Tři metry vášně Tři metry vášně
Takhle jsem si to teda nepředstavovala Takhle jsem si to teda nepředstavovala
Čmelák - Láskyplné povídky Čmelák
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Proč jsem

se neoběsila

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.motto.cz

www.albatrosmedia.cz

Halina Pawlowská

Proč jsem se neoběsila – e‑kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2018

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


Praha 2018

Proc_zlom_2018.qxd 2.7.2018 20.09 Stránka 3



Proč jsem

se neoběsila

Já jsem se nikdy nechtěla oběsit.Připadalo mi to takové neestetické.Zfilmů jsem znala ty vyhřezlé fialové jazyky, rýhy na krku aoběšence, kteří se po přeříznutí provazu odporně zhroutí do navěky nepoužitelné hromádky.Já jsem se chtěla utopit!

Chtěla jsem se utopit aplout po proudu řeky třeba až do moře.Chtěla jsem elegantně zmizet azároveň doufat, že mne po smrti budou kolébat konejšivé vlny.

Za mým neštěstím byla (pochopitelně) láska! Milovala jsem Jeníka.On mne taky miloval.Zdála jsem se mu nejkrásnější dívkou, kterou kdy potkal.Díval se na mne očima, ve kterých byl nejen obdiv kmé dokonalosti, ale taky údiv, že právě jemu tenhle drahocenný poklad spadl do klína. Milovali jsme se do svatby, milovali jsme se po svatbě, milovali jsme se hezky asi osm let.Pak Jeník potkal Druhou Osudovou Ženu! Vté době mi bylo třicet dva aměla

5

Proc_zlom_2018.qxd 2.7.2018 20.09 Stránka 5

Proč jsem se neoběsila


Proc_zlom_2018.qxd 2.7.2018 20.09 Stránka 6


jsem dvě děti akruhy pod očima aodeset

kilo víc než před svatbou.JÍ bylo dvacet

jedna, neměla kruhy, neměla děti avážila

tolik jako já, když mi bylo čtrnáct.Jeník měl

vočích údiv, že takovýhle poklad se jím ne

chá líbat aže právě jemu říká věty typu:

„Jsem na starší kluky...“ (Jeníkovi bylo třicet

čtyři) a„...připadám si stebou taková bez

pečná...“ Já jsem si tedy bezpečná nepři

padala.Potkala jsem je.Byla to jedna

znejvětších ran vmém životě.On se totiž

na tu mladou krasavici díval tak, tak zamilo

vaně, že mi pukalo srdce.

Šla jsem proto kVltavě.(Vždycky jsme

bydleli blízko.) Dívala jsem se na vodu.Byla

kalná, šedivá ajistě chladná.Stála jsem na

úplném okraji aslzy mi proudily po tvářích.

Chtěla jsem skočit, chtěla jsem skončit se

svým zoufalstvím.Litovala jsem své rodiče,

své děti, Jeníka isebe.Apak až úplně ke

břehu připlulo asi sto labutí. Byly špinavé ašedé jako Vltava.Největší labuťák vylétl na břeh anatáhl po mně krk.Labutě byly nesmírně agresivní.Obklopily nábřeží tak, že se tam prostě nedalo skočit.Odháněla jsem je vztekle, možná že jsem do toho něžného zvířete, které mne tahalo za nohavici, ikopla.Atakhle se zmé lítosti stal vztek.Šla jsem pryč.Vpekárně jsem si koupila koláč, dětem jsem koupila čokolá

7

Proc_zlom_2018.qxd 2.7.2018 20.09 Stránka 7


dové bonbony a Jeníkovi jsem řekla rázně:

„Hele, seber se ajdi za tou svou krasavicí!“

Aon se sebral ašel.Byl uté své krasavice

tři dny...Je mi dnes čtyřicet.Jeník se na

mne dívá sláskou iúdivem, že mu tako

výhle poklad (já) spadl do náruče.Labutě

krmit nikdy nechodíme.Apřitom...zaslou-

žily by si to.

Mějte se dobře anevěšejte se.Nikdo

anic za to nestojí!

P.S.:Jinak mám zvířata dost ráda.

Proc_zlom_2018.qxd 2.7.2018 20.09 Stránka 8


Život je

správnej

Má dcera tuhle přišla domů ana tváři měla

nepříčetný úsměv.„Co se stalo?“ zeptala

jsem se.Zavýskla štěstím.„Potkala jsem klu

ky! Hezký kluky!“ Mé dceři je třináct.Dlouho

stojí před zrcadlem, je pološílená ztoho, že

má pupínek pod loktem, ana krku nosí buď

obrovské žluté srdce, anebo hliníkovou ži

dovskou hvězdu.Má dcera si myslí, že jsem

chudinka, co má už všechno hezké za se

bou.Má dcera má pravdu.Tenhle týden byl

hrozný.Praskla mi ztvrdlá kůže na chodidle,

starosta rozhodl, že se před naší chalupou

postaví bytovka, dědeček bojoval skýlou

ajá neustále potkávala lidi, kteří se se mnou

nechtěli bavit ajá snimi taky ne.

Pak byla sobota avysvitlo slunce.Stálo

vysoko avzduch byl tak svěží a ostrý, že se

zdálo, že vane zAlp anebo snad přímo od

moře.Po Karlově náměstí šel mladík.Byl

hrozně vysoký ahubený, měl tašku od

luxu, batoh azlomenou nohu.Nemohl

9

Proc_zlom_2018.qxd 2.7.2018 20.09 Stránka 9

Život je správnej


zvládnout obrubník, kymácel se, klopýtal aštěně vtašce od luxu kňučelo, protože si připadalo jako na houpačce na matějské. Pomohla jsem tomu mladíkovi.Bylo mu asi odeset let míň než mně.Vzala jsem mu tašku se psem, batoh anabídla jsem mu své pevné rameno.Šli jsme spolu přes křižovatku aon se usmíval jako muž, který vždycky vhistorii byl křehký azranitelný, ajá šla pevně jako žena, která už od pradávna hlídala oheň asvým silným tělem dávala budoucnost pokolením.

Pak mne pozval na kávu ajá šla.Apak mi ten chlapec, protože byl romantický, koupil tři balonky, aony, protože jsem nešikovná, ulétly apomalu pluly nad Karlovým náměstím.Aten chlapec, protože byl mladý, tak po mně chtěl mé telefonní číslo, ajá, protože už jednu lásku mám, jsem mu dala falešné apak jsem šla domů ana tváři jsem měla nepříčetný úsměv.

„Co je?“ zeptala se mne dcera.„Potkala jsem kluka!“ vypískla jsem štěstím.„Hezké- ho kluka!“ Anajednou má dcera prohlédla. Aijá vjejích očích, přes všechna ta moje léta, přes všechny ty moje zákazy diskoték ačasopisů jako Bravo anekoupených bot, které stojí přes dva tisíce, ijá jsem náhle byla plnohodnotným člověkem! Má dcera se mne lehce dotkla:

10

Proc_zlom_2018.qxd 2.7.2018 20.09 Stránka 10


„Život je, mami, správnej, viď...“

Má prasklá pata se mi vůbec nehojí, základy kbytovce před chalupou se už začaly kopat, dědeček šel na operaci alidí, kteří se nechtějí bavit se mnou ajá snimi, je čím dál víc.

Příkývla jsem:„Je.Správnej...“

Ztéhle historky vyplývá jen jedno:Pomáhejte mužům vnesnázích!

Proc_zlom_2018.qxd 2.7.2018 20.09 Stránka 11


Aproto

dřív umřou

Mám jednu kamarádku, která se opravdu

vyšvihla.Vždycky byla nesmírně chytrá

avždycky báječně lyžovala.Emigrovala

vroce 1958, aprotože tak báječně lyžova

la, tak jí unohou ležel celý svět.Odjela do

Kalifornie ajejí mladý manžel konečně

mohl splnit svůj sen.Mohl začít studovat

právnickou fakultu.Komunisté vČeskoslo

vensku mu to totiž nechtěli dovolit.

Má kamarádka lyžovala avydělávala

amanžel studoval adostudoval, velmi do

bře se zavedl apak zbohatl avelmi zbohatl

anarodilo se jim pět dětí avšechny ty děti

byly krásné ainteligentní amanžel stavěl

domy po celém světě amá přítelkyně krás

něla slety alyžovala ahrála golf apod

porovala charitativní spolky audržovala

všechny ty domy po celém světě, apak se

jim narodila vnoučata apak jednou na Vá

noce manžel porušil tradiční obřad ane

přečetl úryvek zbible, avšechny ty děti

12

Proc_zlom_2018.qxd 2.7.2018 20.09 Stránka 12

A proto dřív umřou


zmlkly, ivnoučata zmlkla, amá přítelkyně pochopila, že něco není vpořádku.Aneby- lo.Za pár dní přišel zluxusního hotelu na Bermudách účet aten účet byl za pokoj slečny Kristýny.Kristýna byla manželovou sekretářkou abylo jí dvaadvacet.Mé přítelkyni bylo sedmapadesát amanželovi bylo přesně nachlup stejně jako jí.

Mou přítelkyni píchlo usrdce.Manžel se tvářil sklesle.Mlčky houpal na klíně vnoučata ahned druhý den odjel se sekretářkou do Paříže.Tady měla má přítelkyně spoustu známých atěm její manžel představoval svou novou partnerku.Měla pevná stehna, hladkou tvář achtivé srdce.Má přítelkyně plakala aplakala aplakala. Její pravé perly najednou ztratily lesk, její zlato zčernalo ajejí služebnictvo mělo falešně chápající oči.Má přítelkyně jednou vnoci vzala telefonní sluchátko, zavolala manželovi aslečně, použila třikrát slovo děvka, pak rozmlátila manželovu truhlu po babičce, rozstříhala jeho fotografie azablokovala společné bankovní konto.

Veškerý ten třpyt aesprit bohatství ablahobytu se náhle rozpadl vprach ana světě zbyla jen opuštěná žena anevěrný muž.

Stojím na straně té zrazené ženy, chápu toho záletného muže avidím do karet té chudé slečně sekretářce.Murphy říká:Mu

13

Proc_zlom_2018.qxd 2.7.2018 20.09 Stránka 13


žům většinou nevadí být dědečkem, větši

nou jim ale vadí spát sbabičkou...Já říkám:

Aproto za trest dědečkové umírají dřív než

babičky.

Proc_zlom_2018.qxd 2.7.2018 20.09 Stránka 14


Velice

moralistický

sloupek

Jela jsem tramvají číslo osmnáct ave voze

byla se mnou skupina Němců.Byli elegant

ní, teplé kožichy ušlechtilých střihů, teplé

kozačky nápaditých tvarů, čepice ašály

vbarvách duhy.Němci nevěděli, jak se do

stat do hotelu.Ochotně jim začal radit pří

jemný muž, ion vypadal dobře apustil

sednout jednu znoblesních německých

dam.Byla jsem potěšena tou ochotou, byla

jsem potěšena tou ušlechtilostí, pocítila

jsem absurdní pocit dojetí nad tím, jak jsme

všichni úžasná společnost, jak krásní jsme

to všichni lidé.Pak jsem vystupovala, udve

ří se mi motal do cesty stařec.Byl odrbaný,

měl roztrhaný kabát, obličej složený ztma

vých vrásek let, potu a špíny, měl špatně rostlá chodidla, teklo mu znosu, oči měl kalné zašlým hnisem, byla mu zima avruce

15

Proc_zlom_2018.qxd 2.7.2018 20.09 Stránka 15

Velice moralistický sloupek


měl bílou hůl.Byla to troska, která páchla

akterá překážela.Všichni ji přehlíželi.Ze

soucitu, znechuti, zrozpaků, zneschopnos

ti, zneochoty, ze zvyku...Nikdo toho usmo

leného dědu nepustil sednout!

Často teď čtu:„Společnost je oto silnější,

oč důrazněji pečuje osvůj nejslabší článek.“

Myslím, že slova jsou to pěkná apravdivá,

amyslím si, že si pod nimi málokdo umí co

koli (akohokoli) představit.Nesnáším nad

řazenost.Nadřazenost pitomců, co žebrají

vNěmecku aRakousku apovyšují se nad

Rusy, Poláky aUkrajince, nesnáším ubožá

ky, co se honosí před dojičkami svými fasci

nujícími vědomostmi, nesnáším primitivnost

snobů, co vážené lidi titulují křestními jmé

ny, aby všichni viděli, že snad ioni sami

něco znamenají.Nesnáším nadřazenost

těch, kterým se žije dobře, nad těmi, kte

rým je hodně špatně.Aje jedno, čí vinou.

Spoustě lidí je prostě špatně.Berme to jako

fakt.Akdyž je přece někomu špatně, musí

se mu pomoct.Aproto končím tak fádně

moralisticky.Dejte vždycky nějaké peníze

žebrákům, zeptejte se, kam jdou slepí, po

mozte mrzákům aschovejte své staré teplé

boty...Určitě potkáte někoho, kdo je bude

potřebovat, pak můžete doufat, že až přijde

čas avy budete vnouzi, tak vám je někdo

zase vrátí.

Proc_zlom_2018.qxd 2.7.2018 20.09 Stránka 16


Takhle spím já

Nejdřív jsem svému spolupracovníkovi řek

la, že na svou práci stačím sama aže už mu

další honorář vyplácet nebudu.Pak jsem šla

za renomovaným režisérem avmetla mu do

obličeje, že příběh, který sním píšu, je sla

bomyslný anemá budoucnost.Pak jsem šla

ke svému příteli askončila sním, protože na

mne nemá vůbec čas.Pak jsem svému šé

fovi do očí řekla, že už se jím nenechám ma

nipulovat.Pak jsem šla do televize audala

tam pár nesprávných lidí.Pak jsem šla za

prezidentem aupozornila ho na všechny ne

pravosti.Pak jsem...se probudila.Pršelo,

tlak jsem měla asi sto na padesát abolely

mě klouby vcelém těle.Do práce jsem jela

tramvají a lidé kolem mne na tom nebyli

omnoho líp.Vpráci jsem pila řídkou kávu

aprobírala nesmyslnou korespondenci.Pak

mi zavolal renomovaný režisér, řekla jsem

mu, že jeho látka je skvělá aže na ní budu

ochotně spolupracovat.Pak jsem se sešla

spřítelem, skučela jsem, že ho miluji, adala

mu novou kravatu.Pak jsem slíbila svému

šéfovi, že se kvůli němu sejdu sjedním gau

17

Proc_zlom_2018.qxd 2.7.2018 20.09 Stránka 17

Takhle spím já


nerem.Pak jsem šla do televize dělat svůj

pořad ausmívala jsem se na vysloveně „ne

správné“ lidi.Pak jsem si doma pustila rá

dio atam mluvil prezident onepravostech

apak...byl večer.Hlava mě bolela víc než

ráno aklouby mi hlasitě praskaly.Maso kve

čeři bylo tuhé arýže se rozvařila.Nejdřív

jsem urazila svého tatínka.Vyčetla jsem mu,

že vždycky vydělával málo peněz.Pak jsem

urazila svou maminku.Řekla jsem jí, že mi

nikdy nerozuměla.Pak jsem dceři řekla, že

pořád lže, asynovi jsem vytkla jeho zbabě

lost.Pak jsem...usnula klidným spánkem.

Vstala jsem uprostřed noci.Postele praště

ly amí nejbližší se nepokojně převalovali.

Chvilku jsem se dívala do jejich milých tváří.

Pochopila jsem.Tatínek mi právě vypočítával

své životní oběti, maminka mi vyčítala aro

ganci, dcerka mi dokazovala mé lži amůj

sedmiletý syn triumfálně zveřejňoval mou

vlastní zbabělost.Pevně jsem zavřela oči.

Zítra je taky den! Poukážu! Skončím! Udám!

(Jak spíte vy?)

Proc_zlom_2018.qxd 2.7.2018 20.09 Stránka 18


Unás

se splachuje

Na podzim jsem si vždycky připadala velice

krásná.Po létu jsem zeštíhlela, má pleť

měla bronzový nádech apřede mnou byl

optimistický příslib zítřků.Nové penály vo

něly, čerstvě ořezané tužky taky apohle

dy spolužáků, kteří přes školní prázdniny

vyrostli odvacet centimetrů, měly vsobě

zvláštní jas blízké dospělosti.Letos vzáří si

připadám děsně.Dřu od rána do noci jako

blbec, neslyším slůvko uznání, nevím, co

se mnou bude zítra, amé děti jsou třesku

tě pubertální.Co se týče milostně vlahých

očí, lze jen sentimentálně vzpomínat.Pro-

to jsem hned neutekla, když mne na ulici

oslovil neznámý muž, proto jsem se jím ne

chala pozvat na kávu, ajen ajen proto

jsem na tu kávu šla.Ten muž byl sen.Měřil

asi metr devadesát, měl nesmělý úsměv

věčného chlapce aduši hlubokou, něžnou

aplachou.Nejdřív jsem si myslela, že je

úchylný.(Mám svůj věk ajsem realistka.)

19

Proc_zlom_2018.qxd 2.7.2018 20.09 Stránka 19

U nás se splachuje




Halina Pawlowská

HALINA PAWLOWSKÁ


21. 3. 1955

Populární autorka próz na rozhraní krátké povídky a fejetonu Halina Pawlowská, rodným jménem Kločureková, se narodila se v Praze. Byla jedinou dcerou otce pocházejícího z Podkarpatské Rusi, významného rusínského agrárního politika. Po základní škole v Ječné ulici přestoupila na jazykovou školu v Ostrovní ulici a posléze na gymnázium, které absolvovala roku 1974. Po gymnáziu Pawlowská vystřídala několik zaměstnání. Roku 1976 nastoupila na pražskou FAMU na obor scénáristiky a dramaturgie, který roku 1981 úspěšně absolvovala.

Pawlowská – Halina Pawlowská – více informací





       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.