načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Příspěvkové organizace 2016 2017 - Zdeněk Morávek; Danuše Prokůpková

  > > > > > Příspěvkové organizace 2016 2017  
Příspěvkové organizace 2016 2017

Kniha: Příspěvkové organizace 2016 2017
Autor: ;

Publikace přináší podrobné vysvětlení daňové a účetní problematiky příspěvkových organizací, doplněné o konkrétní příklady a poznatky z praxe. V textu jsou zohledněny změny právních předpisů, které ...


Kniha teď bohužel není dostupná.

»hlídat dostupnost

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Wolters Kluwer ČR
Rok vydání: 27.09.2016
Počet stran: 328
Rozměr: 170x240
Úprava: svazků
Jazyk: česky
ISBN: 978-80-7552-310-5
EAN: 9788075523105
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace přináší podrobné vysvětlení daňové a účetní problematiky příspěvkových organizací, doplněné o konkrétní příklady a poznatky z praxe. V textu jsou zohledněny změny právních předpisů, které nabyly platnosti a účinnosti pro rok 2016, včetně novely k dani z nabytí nemovitých věcí. Čtenáři se seznámí s relevantní judikaturou, která nabývá čím dál většího významu.
Kniha bude pomocníkem pracovníkům příspěvkových organizací při řešení i složitějších daňových a účetních případů. Určena je však i širší odborné veřejnosti.

Předmětná hesla
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

5
Obsah
Seznam zkratek některých použitých právních předpisů ...................10
Seznam ostatních zkratek ...........................................15
Úvod ...........................................................17
Díl I Daně
1 Daň z nabytí nemovitých věcí ......................................25
2 Daň z nemovitých věcí ...........................................36
2.1 Daň z pozemků ...........................................37
2.2 Daň ze staveb a jednotek ....................................43
3 Daň z příjmů ...................................................52
3.1 Některé konkrétní případy daňových a nedaňových nákladů ........86
4 Daň z přidané hodnoty ...........................................98
4.1  obecné principy a definice ..................................98
4.2 Plnění osvobozená od DPH bez nároku na odpočet daně ..........108
4.3 Dodání a nájem vybraných nemovitých věcí ...................120
4.4 Nárok na odpočet daně ....................................136
4.5  kontrolní hlášení .........................................143
5 Silniční daň ..................................................152
Díl II Účetnictví
1 Obecné principy finančního účetnictví ..............................165
1.1 Poslání a účel finančního účetnictví  ..........................167
1.1.1 Funkce, podstata a předmět účetnictví ...................167
1.2  organizace odpovídající informační základny ..................170
1.2.1 Subsystémy informační základny ......................170
1.2.2 Povinnosti účetní jednotky ...........................174
1.2.3 Etapy zpracování dat v účetním systému .................175





6
Obsah
1.3  Principy regulace účetnictví v Čr ...........................175
1.3.1 Zásady finančního účetnictví ..........................178
1.3.2 Požadavky na vedení účetnictví  .......................182
1.3.3 Požadavky na sestavení účetní závěrky ..................183
1.4 Účetní metody, ekonomický obsah ...........................185
1.5 Účetní prvky – techniky ...................................194
1.5.1 Bilanční princip ....................................194
1.5.2 Účet (konto) .......................................197
1.5.3 Souvztažnost a podvojnost ...........................198
1.5.4 Předvaha .........................................201
1.5.5  kontrola věcné správnosti ............................202
1.6 Shrnutí a závěr kapitoly  ...................................204
2 Právní regulace finančního účetnictví v ČR ..........................205
2.1 Charakteristika právního rámce, vybraná ustanovení, změny 
pro rok 2014 ............................................205
2.1.1 Zákon o účetnictví ..................................206
2.1.2  komentář k vyhlášce č. 410/2009 Sb., prováděcí vyhláška ..213
2.1.3 Technická vyhláška o účetních záznamech ...............218
2.1.4  vyhláška č. 270/2010 Sb.  ............................222
2.2 Schvalování účetních závěrek ...............................224
2.2.1  vyhláška č. 220/2013 Sb.  ............................224
2.2.2  vyhláška č. 312/2014 Sb.  ............................230
2.2.3 Úprava (následná) ČÚS ..............................232
2.2.4 Shrnutí ...........................................235
3 Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek ..............................236
3.1 Právní úprava účtové třídy 0 ................................236
3.1.1  vymezení dlouhodobého majetku ......................236
3.2 Účetní metody ve třídě 0 – Dlouhodobý majetek ................237
3.3  oceňování dlouhodobého majetku ...........................239
3.4  odpisování dlouhodobého majetku ..........................239
3.5 Analytická evidence ......................................241
3.6 Inventarizace dlouhodobého majetku .........................242
3.7 Účtování ve třídě 0 – Dlouhodobý majetek ....................242
3.7.1 Pořizování dlouhodobého majetku .....................242
3.7.2  vyřazení dlouhodobého majetku .......................247





7
Obsah
4 Účtová třída 1 – Zásoby a opravné položky ...........................256
4.1 Právní úprava účtové třídy 1 ................................256
4.2  vymezení zásob ..........................................256
4.3  oceňování zásob  ........................................257
4.4 Analytická evidence zásob .................................258
4.5  vnitřní předpis o evidenci a spotřebě zásob ....................258
4.6 Inventarizace zásob .......................................259
4.7 Příklady základních souvztažností třídy 1 – Zásoby, opravné 
položky k zásobám .......................................260
4.8  opravné položky k zásobám ................................263
5 Účtová třída 2 – Účty rozpočtového hospodaření, krátkodobý finanční
majetek a krátkodobé úvěry a půjčky ...............................265
5.1 Právní úprava účtové třídy 2 ................................265
5.2  vymezení krátkodobého finančního majetku ...................265
5.3 Příklady základních souvztažností třídy 2 – Účty rozpočtového 
hospodaření, krátkodobý finanční majetek a krátkodobé úvěry 
a půjčky ................................................267
6 Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy ..................................276
6.1 Právní úprava účtové třídy 3 ................................276
6.1.1  opravné položky pohledávek a závazků .................277
6.2 Příklady účtování podle účtových skupin ......................278
6.2.1 Účtová třída 31 – krátkodobé pohledávky ...............278
6.2.2 Účtová třída 32 – krátkodobé závazky ..................281
6.2.3 Účtování na účtech účtové třídy 33 – Zúčtování 
se zaměstnanci a institucemi ..........................282
6.2.4 Účtování směnek ...................................283
6.2.5 Účtová skupina 34 – Zúčtování daní, dotací 
a ostatní zúčtování ..................................284
6.2.6   Účtová skupina 37  – Jiné krátkodobé pohledávky a závazky ..285
6.3 Přechodné účty aktiv a pasiv ................................286
6.3.1 Účtová skupina 38 – Účty příštích období a dohadné účty ...286
6.3.2 Příklady časového rozlišení ...........................287
6.3.3 Dohadné položky ...................................288
6.3.4  kurzové rozdíly ....................................289
6.4 Transfery Po ............................................289
6.4.1 Právní úprava ......................................289





8
Obsah
7 Účtová třída 4 – Jmění, fondy, výsledek hospodaření, rezervy,
dlouhodobé závazky a pohledávky, závěrečné účty a zvláštní zúčtování .....293
7.1 Právní úprava účtové třídy 4 ................................293
7.2 Příklady účtování ........................................293
7.2.1 Účtová skupina 40 – Jmění ÚJ a upravující položky .......293
7.2.2 Účtová třída 41 – Fondy ÚJ (finanční) ..................300
7.2.3 Účtová třída 43 – výsledky hospodaření .................304
7.2.4 Účtová třída 44 – rezervy ............................304
7.2.5 Účtová skupina 45 – Dlouhodobé závazky ...............306
7.2.6 Účtová skupina 46 – Dlouhodobé pohledávky ............307
7.2.7 Účtová skupina 47 – Dlouhodobé zálohy na transfery ......307
7.2.8 Účtová skupina 49 – Závěrkové účty a zvláštní účtování ....308
8 Účtová třída 5 – Náklady .........................................310
8.1 Právní úprava účtové třídy 5 ................................310
8.2 Příklady účtování ........................................310
8.2.1 Účtová skupina 50 – Spotřebované nákupy ...............310
8.2.2 Účtová skupina 51 – Služby ..........................312
8.2.3 Účtová skupina 52 – osobní náklady ...................313
8.2.4 Účtová skupina 53 – Daně a poplatky  ..................313
8.2.5 Účtová skupina 54 – ostatní náklady ...................314
8.2.6 Účtová skupina 55 – odpisy, rezervy, opravné položky .....314
8.2.7 Účtová skupina 56 – Finanční náklady ..................315
8.2.8 Účtová skupina 57 – Náklady na transfery ...............316
8.2.9 Účtová skupina 58 – Náklady ze sdílených daní ...........316
8.2.10 Účtová skupina 59 – Daň z příjmů .....................316
9 Účtová třída 6 – Výnosy .........................................317
9.1 Právní úprava účtové třídy 6  ...............................317
9.2 Příklady účtování ........................................317
9.2.1 Účtová skupina 60 – výnosy z vlastních výkonů a zboží ....317
9.2.2 Účtová skupina 63 – výnosy z daní a poplatků. . . . . . . . . . . . 318
9.2.3 Účtová skupina 64 – ostatní výnosy  ...................318
9.2.4 Účtová skupina 66 – Finanční výnosy ...................318
9.2.5 Účtová skupina 67 – výnosy z transferů .................319
9.2.6 Účtová skupina 68 – výnosy ze sdílených daní a poplatků ..319





9
Obsah
10 Účtová třída 9 – Podrozvahové účty ................................320
10.1 Právní úprava účtové třídy 9  ...............................320
10.2 Příklady účtování ........................................321
10.2.1 Účtová skupina 90 – Majetek ÚJ .......................321
10.2.2 Účtová skupina 91 – vyřazené pohledávky a závazky ......321
10.2.3 Účtová skupina 92 – Podmíněné pohledávky z důvodu 
užívání majetku jinou osobou .........................321
10.2.4 Účtová skupina 93 – Další podmíněné pohledávky 
(krátkodobé), účtová skupina 94 – Další podmíněné 
pohledávky (dlouhodobé) ............................322





17
Úvod – k daním příspěvkových organizací
Publikace,  která se  čtenářům právě dostává do rukou, má  záměr na praktických 
příkladech a  v  širších  souvislostech  vysvětlit  problematiku  daní  a  zdaňová­
ní   příspěvkových organizací. Čtenář by  měl  v publikaci najít  odpovědi nejenom 
na běžné a základní dotazy a praktické problémy, ale  i na ty složitější, které se 
v praxi tak  často nevyskytují.  Snahou autora bylo  celý  výklad doplnit a vysvětlit 
na příkladech, které  by  čtenářům měly  pomoci s pochopením konkrétní problemati­
ky.  Přirozenou snahou bylo  také  reagovat na  nejnovější vývoj legislativy, judikatury 
a výkladových a metodických informací. 
Část  věnovaná daním je  rozdělena na kapitoly podle jednotlivých daní,  se  kte­
rými  je  možné se  u příspěvkových organizací setkat. První kapitola je  věnována 
dani  z nabytí nemovitých věcí, která od roku 2014 nahradila daň  z převodu ne­
movitostí. výklad reaguje na  první praktické poznatky a  také  novelizaci právních 
předpisů, které tuto daň upravují.  
Další kapitola se  zaměřuje na daň z nemovitých věcí,  v právní úpravě této  daně 
došlo od roku 2016 k řadě změn, na které v rámci výkladu upozorňujeme.  
Třetí  kapitola je  zaměřena na daň z příjmů. I pro rok 2016  došlo v právní úpravě 
této  daně  k řadě významných změn, i když nebyly tak  rozsáhlé jako  v minulých letech. 
v oblasti veřejně prospěšných poplatníků byla  v průběhu celého roku  2015  řešena ze­
jména problematika zdanění bezúplatných příjmů, nejnovější poznatky jsou  v rámci 
výkladu uvedeny. kapitola daně  z příjmů je  nejrozsáhlejší. kromě řady  příkladů je 
odkazováno i na nejvýznamnější judikáty, které s danou problematikou souvisí. 
Následující kapitola je  věnována dani  z přidané hodnoty. vzhledem k tomu, že 
řada  příspěvkových organizací jsou  také  plátci daně, nelze výklad této  daně  opome­
nout. Pravdou je,  že  právní úprava DPH je  v řadě případů ve vztahu k neziskovým 
subjektům ne  zrovna šťastně formulována, a tak  se  lze  setkat s celou řadou výklado­
vých  nejasností.  v textu jsme  se  pokusili najít  pro  tyto  případy řešení, nebo  alespoň 
vyložit a odůvodnit návrh tohoto řešení, pokud jednoznačný postup neexistuje. 
výklad je  aktualizován o změny, které  přinesly novelizace zákona č.  235/2004 Sb., 
o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Zcela zásadní je  zavedení po­
vinnosti podávat kontrolní hlášení, této oblasti je věnována samostatná kapitola.  
v poslední kapitole se  věnujeme silniční dani, která bývá často u příspěvko­
vých  organizací opomíjená. Cílem je  tedy  vysvětlení základních principů a případů, 
úvOd





18
úv Od
kdy  je  nutné  se  touto daní  v praxi příspěvkových organizací zabývat. Pro  rok  2016 
 nedošlo v právní úpravě této daně prakticky k žádným změnám.
Hlavním cílem celé  publikace je  pomoc odpovědným zaměstnancům příspěvko­
vých  organizací při  řešení často složitých a nejednoznačných daňových a účetních 
problémů v praxi těchto subjektů. Doufáme a budeme potěšeni, pokud tento cíl 
bude naplněn.
v Praze 21. července 2016 
Ing. Zdeněk Morávek





19
úv Od
Úvod – k účetnictví příspěvkových organizací
ve veřejném sektoru probíhá od roku 2010 reforma účetnictví, provázená řadou 
změn i v organizačním uspořádání nejen účtáren vybraných organizací. Bohužel 
její  význam není  mnohdy hlavně ze  strany vedení dostatečně doceněn. Důvodů je 
více.  Jedním ze  zásadních je,  že  se  přes  všechny různě organizované snahy nepoda­
řilo  přesvědčit management některých příspěvkových organizací o  potřebě tohoto 
nástroje pro zasvěcené finanční řízení. 
reforma účetnictví příspěvkových organizací nepatří, ať  již  z jakéhokoli důvo­
du,  mezi  široce medializovaná témata. Přitom se  od základu mění zaběhlé postupy 
a principy účetnictví v oblasti veřejných financí, kam  spadají i příspěvkové orga­
nizace. Došlo k  řadě  posunů k  lepšímu. Je  však  stále  co  zlepšovat, např. zvýšit vy­
povídací schopnost účetnictví v rámci veřejných financí. k tomuto cíli mají přispět 
další kroky, které bude nutné v rámci novelizace předpisů realizovat. 
I  nadále budou příspěvkové organizace čelit  novým úkolům. v poslední době 
se  např. hodně hovoří o  tzv.  „vyrovnávacích platbách“ na  sociální služby, jejichž 
iniciátorem je  Ministerstvo práce a  sociálních věcí.  Toto  téma  se  dotkne masivního 
počtu příspěvkových organizací, které tyto  služby poskytují nebo je  zprostředko­
vávají. Nejde o  nic  menšího než  o  průkaznou stavbu rozpočtů na  základě přesně 
kalkulovaných a  průkazných potřeb. Uzrála totiž  myšlenka programového financo­
vání,  tzn.  že  příspěvek se  bude  napříště poskytovat na  odlišném základě než  dosud 
–  totiž  právě na  základě nově  vytvářených kalkulací. Pro  kalkulace bude  ale  potřeba 
organizovat v  příspěvkových organizacích i  potřebnou základnu. Nabízí se  řada 
možností, které nebudeme v  současném pojednání všechny jmenovat, neboť by  to 
bylo  předčasné, nicméně bylo  by  velmi užitečné, aby  se  na  to  příspěvkové organiza­
ce  začaly připravovat. Alespoň tím,  že  budou vyhledávat bližší informace a  výstupy. 
ke změně může dojít velmi rychle.
Znamená to,  že  systémové změny by  se  neměly finančního účetnictví sice  do­
tknout, ale  systém by  se  dal  zajistit např. zavedením potřebné analytiky. Bezesporu 
jde  o  další  krok, který podobně jako  dosavadní kroky učiněné v  rámci reformy, ne­
může spočívat jen  v  odpovědnosti účtáren. A tak  se  i  nadále budou muset používat 
mnohé zvláštní instrumenty, se  kterými se  budou muset účetní jednotky postupně 
vypořádat. Dále  platí,  že  postupy při  aplikaci vyžadují souvislé sledování veškerých 
dalších legislativních změn.
Úvodní kapitoly jsou  kapitoly obecné, které  slouží k širšímu pochopení samotné 
podstaty účetnictví a obsahu současné právní regulace. Jejich obsah zůstává ne­
změněn, podobě jako  se  nemění pravidla a  principy finančního účetnictví. Hlavním 
úkolem těchto kapitol je sjednotit pohled na stav a vývoj systému jako celku a také  
odbourat nezdravý pohled na  účetnictví, na  které  mnozí i  nadále stereotypně nahlíží 
jen jako na vyjádření skutečnosti má dáti/dal.





20
úv Od
Postupem  času  budou však  účetní čím  dál  více  „vtahováni“ do procesu finanč­
ního  řízení. Je  třeba se  připravit na to, že  s nimi bude  nutné o  finančních operacích 
a finančních (účetních) případech stále  častěji komunikovat. Nejen z těchto důvodů 
je  proto na  místě se  odpovídajícím způsobem na tyto způsoby komunikace při­
pravit. Aby  byl  proces úspěšný, měli  by  účetní informace nabízet samotní účetní 
 pracovníci.
Cílem II. dílu knihy s názvem Účetnictví je představit:
– zásady, které jsou spojeny s funkcí účetnictví,
– základní stavební kameny současné regulace účetnictví prostřednictvím zákona 
o účetnictví, prováděcí vyhlášky a českých účetních standardů,
– účetní případy a účetní souvztažnosti, které obvykle přicházejí v  úvahu u pří­
spěvkových organizací podle účtových tříd.
Jak  již  bylo  uvedeno výše, 1.  kapitola obecné principy finančního účetnictví 
zůstává v  nezměněné podobě. v různých souvislostech zde  zdůrazňujeme skuteč­
nost,  že  finanční účetnictví je  vlastně již  historicky založeno na věcných, obecně 
uznávaných zásadách, které zakládají pravidla rozlišování, vykazování a oceňo­
vání  jednotlivých elementů při  vedení účetnictví a sestavování účetních výkazů. 
Z toho důvodu zde  uvádíme obecné principy účetnictví. Nejen účetním, ale  hlavně i 
 neúčetním pracovníkům by  mohla posloužit jako  vstupní informace a  inspirace pro 
zlepšování procesů spojených s  účetním systémem v  jednotlivých příspěvkových 
organizací. Tato  kapitola slouží ke spolehlivé orientaci v daném předmětu, i když 
nenahrazuje (ani  nemůže) učebnice základů účetnictví. Její  podkapitoly umožňují 
určitou míru  vhledu do zákonitostí systému účetnictví. Čtenář se  v  nich  seznámí 
s pravidly a způsoby jejich fungování aniž by byl přetěžován podrobnostmi. 
Může tak  porozumět ideovému základu současné regulace účetnictví. Pochopení 
uvedených pravidel je přitom předpokladem pro vzájemnou konstruktivní komuni­
kaci  mezi  účetními a neúčetními (vedoucími) pracovníky za účelem zlepšování pro­
cesů  řízení a  kontroly. Text  by  tak  měl  přispět ke správnému vyhodnocení účinnosti 
uplatňovaných účetních metod v rámci primárního dohledu ze  strany vedoucích 
účetních jednotek.
Pro  rok  2016 došlo k  významné změně zákona o  účetnictví i  novelizaci prová­
děcích vyhlášek. Těmito změnami se  budeme zabývat ve  2.  kapitole při  výkladu 
Právní regulace finančního účetnictví České republiky.
Zbývající kapitoly 3–10 obsahují příklady účetních souvztažností. Tento seg­
ment je postupně rozšiřován, a i v tomto případě sem budou přidány některé účetní 
případy, které významně ovlivňují dění  v  současných příspěvkových organizacích, 
a  přitom přinášejí určité problémy či  rozpaky. Tento přístup byl   zvolen po zvážení 





21
daných  současných zkušeností, kdy  dochází k průběžným úpravám českých účet­
ních  standardů a zaznamenání těchto změn bude  možné přehledněji průběžně zpra­
covávat.
Účetní příspěvkových  organizací  v  publikaci  tedy  najdou dostatek ukázek
a doporučených postupů  včetně vysvětlujících poznámek. Tím  tato  publikace 
přispěje k jejich větší  právní jistotě a potřebnému profesnímu rozhledu. Doufejme, 
že bude sloužit jako příručka každodenní praxe nejen pro účetní pracovníky.
v Praze 16. května 2016
Ing. Danuše Prokůpková





136
d aně
4.4 Nárok na odpočet daně
Správné uplatnění nároku na odpočet daně je  z pohledu Po jedním z největších 
problémů v celém systému DPH.
Plátce je  oprávněn k odpočtu daně  na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, 
které v rámci svých ekonomických činností použije na stanovené účely. velkým 
problémem bude u Po, které jsou  plátci DPH, krácení nároku na odpočet daně. 
Pokud plátce použije přijatá zdanitelná plnění jak  pro  účely, které zakládají nárok 
na odpočet daně, tak  pro  jiné  účely, je  oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně  jen 
v části připadající na použití s nárokem na odpočet daně, kterým se  právě rozumí 
odpočet daně v částečné výši.
v § 75  ZDPH je  upraven způsob výpočtu odpočtu daně  v poměrné výši  pro  pří­
pady, kdy  plátce použije přijaté zdanitelné plnění jak  v rámci svých ekonomických 
činností, tak  pro  účely s nimi nesouvisející. Potom má  nárok na odpočet daně  pouze 
v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro své ekonomické činnosti.
v § 76  ZDPH je  upraven způsob výpočtu nároku na odpočet daně  v krácené výši 
pro  případy, kdy  plátce daně  použije přijaté zdanitelné plnění v rámci svých eko­
nomických činností jak  pro  plnění s nárokem na odpočet daně, tak  pro  plnění osvo­
bozená od daně bez  nároku na odpočet daně  s místem plnění v tuzemsku i mimo 
tuzemsko. Potom má  nárok na odpočet daně pouze v krácené výši  odpovídající 
rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně.
Nárok na uplatnění odpočtu daně  má  plátce (vztaženo na Po) u těch přijatých 
zdanitelných plnění, které použije v rámci své ekonomické činnosti:
„„
pro  účely  uskutečňování zdanitelných plnění, dodání zboží a poskytování služeb 
s místem plnění v tuzemsku,
„„
pro  účely  uskutečňování plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet 
daně s místem plnění v tuzemsku,
„„
pro  účely  uskutečňování plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by  plát­
ce  měl  u těchto plnění nárok na odpočet daně, pokud by  se  uskutečnila s místem 
plnění v tuzemsku,
„„
pro  účely  uskutečňování plnění, která  nejsou v souladu s § 13 odst.  8  ZDPH po­
važovány za dodání zboží a v souladu s § 14 odst.  5  ZDPH za poskytování služeb.
U přijatých zdanitelných plnění, která Po jako plátce daně  použije výhradně 
na výše uvedené účely, má plný nárok na odpočet daně.
Dále  je  nutné zdůraznit, že  daní  na vstupu je  vždy  výhradně daň  uplatněná podle 
ZDPH, což  znamená, že  pokud by  na daňovém dokladu byla  uplatněna chybně vyšší 
sazba, plátce by  byl  oprávněn uplatnit nárok na odpočet pouze ve výši  odpovídající 





137
d aň z přidané hOdnOty
dani, která měla být  správně uplatněna, tj.  v nižší sazbě. Tato  skutečnost vyplývá 
z úpravy § 72 odst. 2 ZDPH. 
Podmínky pro  uplatnění nároku na odpočet daně  jsou  potom vymezeny v § 73 
ZDPH. Důležité je,  že  podmínkou pro  možnost uplatnění nároku na odpočet daně  je 
dispozice příslušným daňovým dokladem, což může znamenat posunutí okamžiku, 
kdy  plátce může nárok na odpočet uplatnit. Neobsahuje-li doklad pro  prokázání 
 nároku na odpočet daně  všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, lze  ná­
rok prokázat jiným způsobem, tj. zejména dokazováním podle DŘ. 
A další úprava, která  není  ve prospěch plátce, je  obsažena v § 73 odst.  6  ZDPH. 
Pokud je  na přijatém daňovém dokladu vyšší částka daně, než  která  může být  uplat­
něna  podle ZDPH, potom plátce může uplatnit pouze nižší  částku. Pokud je  tomu 
naopak a na dokladu je  nižší částka, plátce daně může uplatnit pouze tuto  nižší 
částku z přijatého daňového dokladu.
Z pohledu Po jako plátců daně  bude významné ustanovení § 75  ZDPH, které 
upravuje postup při  stanovení odpočtu daně  u přijatých plnění použitých jak  v rámci 
ekonomické činnosti, tak i pro účely s ní nesouvisející. 
odpočet daně v poměrné výši lze uplatnit dvěma základními způsoby: 
„„
odpočet  daně  u přijatého zdanitelného plnění bude  uplatněn v plné výši  a část 
přijatého zdanitelného plnění, kterou plátce použije pro  účely nesouvisející se 
svými ekonomickými činnostmi, se  poté  považuje za dodání zboží podle § 13 
odst.  4  písm. a) ZDPH nebo za poskytnutí služby podle § 14  odst.  3  písm. a) 
ZDPH, tedy  se  vznikem povinnosti uplatnit daň  na výstupu. Tento postup nelze 
uplatnit v případě dlouhodobého majetku, ovšem je  otázkou, zda  se  jedná o sa­
motný nákup dlouhodobého majetku ve smyslu § 4  odst.  3  písm. d) ZDPH nebo 
také  o jeho technické zhodnocení nebo  i jeho opravy, údržbu a provoz, případně 
také  jeho  nájem. ZDPH a ani  předpisy EU  jednoznačný závěr nedávají, ale  vý­
klady se  kloní spíše  k závěru, že  omezení se  vztahuje pouze na samotné pořízení 
dlouhodobého majetku a jeho technické zhodnocení, a  to  i  vzhledem k  definici 
obsažené v § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH
„„
Druhou  možností je uplatnění odpočtu daně v poměrné výši dle skutečného vy­
užití  přijatého zdanitelného plnění pro  ekonomickou činnost. Příslušná výše  od­
počtu daně  v poměrné výši  se  potom vypočte jako  součin daně  na vstupu u přija­
tého  zdanitelného plnění, u kterého má  plátce nárok na odpočet daně  v poměrné 
výši,  a podílu použití tohoto plnění pro  ekonomické činnosti plátce, tento podíl 
ZDPH označuje jako  poměrný koeficient. Poměrný koeficient se  vypočítá jako 
procentní podíl zaokrouhlený na celé procento nahoru. Pokud nelze v okamžiku 
uplatnění odpočtu daně  stanovit výši  poměrného koeficientu podle skutečného 
podílu použití, stanoví ji plátce kvalifikovaným odhadem.





138
d aně
Příklad 74

PO zřízená  krajem, střední škola, plátce DPH, obdržela fakturu – daňový doklad za spo-
třebu tepelné energie v budově školy. Budovu používá jak pro účely výuky, která je 
 financovaná z dotací a příspěvků od zřizovatele, tak pro účely ekonomické činnosti, a to 
realizaci komerčních kurzů v oblasti informačních a komunikačních technologií. Přijaté 
zdanitelné plnění (tepelná energie) tak bylo použito jak pro účely ekonomické činnosti, 
tak pro účely s ní nesouvisející, odpočet daně lze uplatnit pouze v poměrné výši. Daňový 
doklad za spotřebu tepelné energie byl vystaven na částku 150 000 Kč + 22 500 Kč DPH. 
Využití budovy pro účely ekonomické činností činí 20 %, zbývajících 80 % je pro účely 
nesouvisející s ekonomickou činností, v tomto případě tedy na výuku, která je hrazena 
z dotací od zřizovatele a je poskytována bezúplatně. 
Plátce může postupovat tak, že uplatní nárok na odpočet daně v plné výši, tedy 22 500 Kč 
a na část spotřebovanou pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, tedy na  výuku, 
bude vystaven  doklad  o použití  a následně  odvedena  daň,  doklad  bude  vystaven 
na 120 000 Kč + 18 000 Kč DPH. 
Druhou možností je, že plátce uplatní nárok na odpočet přímo v odpovídajícím pomě-
ru, tedy pouze 20 %, což odpovídá využití přijatého zdanitelného plnění pro ekonomic-
kou činnost. Znamená to tedy, že plátce rovnou uplatní nárok na odpočet daně ve výši 
4 500 Kč, poměrný koeficient činí 20 %. 
Co  se  týká  první varianty, domnívám se,  že  v tomto případě její  uplatnění nemá 
žádný zvláštní význam, vhodná by  byla  v případě, pokud následně dojde ke kon­
krétnímu vyčíslitelnému použití pro  účely ekonomické činnosti (např. fakturace 
nájemcům dle  skutečné spotřeby) nebo  pro  účely nesouvisející s ekonomickou čin­
ností. Ale  v případě, kdy  plátce dopředu ví,  v jakém poměru bude odpočet daně 
uplatňovat, protože předem zná  výši  poměrného koeficientu, bez  ohledu na to, zda 
se  jedná či  nejedná o kvalifikovaný odhad, potom zřejmě nemá význam uplatnit 
plný nárok na odpočet daně a následně hned dodanit odpovídající část. 
Příklad 75

PO nakoupí zahradní traktor, který bude používat zejména k údržbě veřejné zeleně (fi-
nancováno z dotace, není ekonomická činnost), ale předpokládá i jeho použití k poskyto-
vání služeb občanům za úplatu (údržba zeleně na zakázku na soukromých pozemcích), 
případně jeho zapůjčení za úplatu zájemcům z řad veřejnosti. Zahradní traktor je pořízen 
za cenu 80 000 Kč + 21 % DPH. 
Protože v tomto případě se jedná o pořízení dlouhodobého majetku, nelze v tomto pří-
padě postupovat tak, že by byl uplatněn plný nárok na odpočet daně a následně by bylo 
dodaněno použití traktoru pro účely nesouvisející s ekonomickou činností. PO musí po-
stupovat tak, že v okamžiku uplatnění odpočtu daně jej uplatní v poměrné výši na základě 
poměrného koeficientu stanoveného kvalifikovaným odhadem. 





155
silniční daň
Příklad 89
Pokud  navážeme na předchozí příklad, PO je povinna zaplatit nejpozději do 15. 12. pří-
slušného zdaňovacího období zálohu na daň ve výši 70 % roční daňové povinnosti, zálo-
ha tedy bude ve výši 5 351 Kč. 
v tomto případě samozřejmě povinnost podat daňové přiznání ohledně takové­
ho vozidla trvá.
ZDS  v § 2 odst.  4  vymezuje i určitou skupinu vozidel, které nejsou předmětem 
daně. Z pohledu Po je vhodné upozornit zejména na zemědělské a lesnické traktory 
a jejich přípojná vozidla, které se  v praxi těchto subjektů vyskytují relativně často. 
I kdyby tedy  tato  vozidla byla  používána pro  účely činností, z nichž plynoucí pří­
jmy  jsou  předmětem daně, silniční daň  se  platit nebude, protože tato  vozidla nejsou 
předmětem daně silniční. 
Důležité je  zdůraznit, že  pro  posouzení, o jaký druh  vozidla se  jedná, je  vždy 
rozhodující zápis v technickém průkazu vozidla. vzhledem k tomu, že  druh  vozidla 
často rozhoduje o způsobu zdanění, je  technický průkaz velmi důležitým dokumen­
tem i z pohledu silniční daně. 
Vozidla osvobozená od daně
vozidla osvobozená od daně jsou  vozidla, která  sice  pod  předmět silniční daně  spadají, 
ale  daň  se  z těchto vozidel neodvádí. Některá vozidla jsou  osvobozena od daně absolut­
ně,  jiná  pouze při  splnění stanovených podmínek. k Po mohou mít  vazbu tyto  případy: 
a)  vozidla s méně než  čtyřmi koly  zapsaná v technickém průkazu vozidla jako  ka­
tegorie L a jejich přípojná vozidla, jedná se  tedy  o motocykly a podobná vozidla. 
b)  vozidla speciální samosběrová –  zametací (samosběry) a speciální jednoúčelová 
vozidla (značkovače silnic) jsou  osvobozena od daně vždy, bez  ohlednu na sku­
tečnost, zda  jsou  používána výlučně k údržbě komunikací, či  nikoli. vzhledem 
k tomu, že  se  jedná o speciální vozidla, jiné  využití zřejmě ani  nepřichází v úvahu.
c)  ostatní vozidla správců komunikací nebo osob pověřených správcem komu­
nikací jsou  osvobozena pouze za podmínky, že  jsou  používaná výlučně k za­
bezpečení sjízdnosti a schůdnosti pozemních komunikací. Pokud není  splněna 
podmínka výlučného použití k uvedeným činnostem, osvobození se  neuplatní. 
osvobození se však netýká osobních automobilů.
d)  vozidla provozovaná ozbrojenými silami, vozidla civilní obrany, vozidla bez­
pečnostních sborů, obecní policie, sboru dobrovolných hasičů, vozidla poskyto­
vatele zdravotních služeb, vozidla důlní a horské záchranné služby a poruchové 
služby plynárenských a energetických zařízení; podmínkou ovšem je,  že  vozi­
dla  musí  být  vybavena zvláštním zvukovým výstražným zařízením a zvláštním 





156
d aně
 výstražným světlem modré barvy zapsaným v technickém průkazu k vozidlu. 
Pro  vozidla poskytovatele zdravotních služeb a vozidla důlní a horské záchran­
né  služby nevybavená zvláštním zvukovým výstražným zařízením a zvláštním 
výstražným světlem modré barvy je  rozhodné jejich označení v technickém prů­
kazu vozidla (sanitní, záchranářská).
e)  vozidla požární ochrany používaná jednotkou hasičského záchranného sboru 
podniku podle zákona upravujícího požární ochranu vybavená zvláštním zvu­
kovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré 
barvy zapsaným v technickém průkazu vozidla.
f)  vozidla pro  dopravu osob  nebo vozidla pro  dopravu nákladů s největší povo­
lenou hmotností méně než  12  tun,  která používají některý z vyjmenovaných 
ekologických technologií pohonu, a to  elektrický pohon, hybridní pohon kom­
binující spalovací motor a elektromotor, používají jako  palivo zkapalněný ropný 
plyn  označovaný jako  LPG  nebo stlačený zemní plyn  označovaný jako  CNG, 
nebo  jsou  vybavena motorem určeným jeho  výrobcem ke spalování automobi­
lového benzínu a ethanolu 85 označovaného jako E85. 
S  výjimkou vozidel  s  méně  než  4  koly se  i  osvobozená vozidla  uvádějí 
do   daňového přiznání. 
Poplatník daně
Poplatníkem daně  je  ten,  kdo  je  jako  provozovatel zapsán v technickém průkazu 
vozidla. Pokud tedy  Po zapsána bude, což  bude  i v případě, kdy  se  jedná o svěřený 
majetek, pak  je  poplatníkem silniční daně, i kdyby právním vlastníkem byl  kraj 
nebo obec. 
Dále  může být  Po poplatníkem daně  v případě, že  je  zaměstnavatelem, který  vy­
plácí  cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu, nebo  jeho 
přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla. 
Příklad 90
Škola, PO zřízená krajem, v rámci své doplňkové činnosti pořádá kurzy výpočetní techniky. 
V rámci této doplňkové činnosti vyslala svého lektora na jinou školu, pro jejíž pedagogické 
pracovníky je kurz pořádán.
Lektorovi je povoleno k této pracovní cestě použít jeho soukromý osobní automobil, za-
městnanci budou vyplaceny za použití tohoto vozidla cestovní náhrady.
Vozidlo je použito k doplňkové činnosti, příjmy z této činnosti jsou předmětem daně z pří-
jmů. Škola se stává poplatníkem silniční daně, pokud je to pro ni výhodnější, může použít 
sazbu dle § 6 odst. 4 ZDS ve výši 25 Kč na den.





157
silniční daň
Příklad 91
Škola,  PO zřízená krajem, v rámci své doplňkové činnosti pořádá kurzy výpočetní tech-
niky. V rámci této doplňkové činnosti vyslala svého lektora na jinou školu, pro jejíž peda-
gogické pracovníky je kurz pořádán. Lektorovi je povoleno k této pracovní cestě použít 
jeho soukromý osobní automobil, zaměstnanci budou vyplaceny za použití tohoto vozidla 
cestovní náhrady. Lektor – zaměstnanec školy – však sám podniká, a z tohoto titulu je 
poplatníkem silniční daně, daňová povinnost mu vznikla i v příslušném měsíci, kdy se 
pracovní cesta uskutečnila.
Vozidlo je sice použito k doplňkové činnosti, ale protože daňová povinnost vznikla již pro-
vozovateli vozidla, zaměstnavateli daňová povinnost nevzniká.
Je  nutné zopakovat, že  aby  Po byla poplatníkem daně, musí  nejdříve existovat 
předmět daně, tj.  silniční motorové vozidlo, které je  předmětem daně  z toho titulu, 
že  je  použito pro  účely činnosti, z níž  plynoucí příjmy jsou  předmětem daně. Jinak 
vůbec nemá smysl o Po jako poplatníkovi daně silniční uvažovat. 
Základ daně a sazby daně
Způsob stanovení základu daně  se  liší  podle toho,  zda  se  jedná o osobní automobily, 
návěsy anebo o ostatní vozidla.
„„
U osobních automobilů je základem daně zdvihový objem motoru v cm
3
.
„„
U návěsů  je  základem daně  součet největších povolených hmotností na nápravy 
(povolené zatížení náprav) v tunách a počet náprav.
„„
U  ostatních  vozidel  je  základem daně  největší  povolená  hmotnost  (celková 
hmotnost vozidla) v tunách a počet náprav. Jedná se  zejména o autobusy, ná­
kladní automobily, přívěsy, tahače atd.
Potřebné údaje se  opět  vždy  zjistí  z technického průkazu vozidla. Základ daně  se 
stanoví za každé vozidlo samostatně, tedy  např.  zvlášť za silniční motorové vozidlo 
a zvlášť za jeho přípojné vozidlo. Největší povolené hmotnosti jsou  v technickém 
průkazu uvedeny v kg, do daňového přiznání poplatník tyto údaje převede na tuny. 
Sazby daně jsou  stanoveny jako  roční a pro osobní automobily se  pohybují 
od 1 200 kč do 4 200 kč a u návěsů a ostatních silničních vozidel se  pohybují 
od 1 800 kč do 50 400 kč.
Speciální sazba je  stanovena pro  zaměstnavatele, který vyplácí cestovní náhrady 
svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo  jeho  přípojného vozidla. 
v tomto případě je  možné využít sazbu 25 kč/den použití vozidla, pokud je  to  pro 
poplatníka výhodnější.





242
účetnictví
Znamená  to,  že  pokud se  Po rozhodne pro  takové řešení, musí v rámci účto­
vého  rozvrhu členit SÚ  na AÚ podle statistických stanovených potřeb. v případě, 
že  zajištění nových povinností ohledně PAP  bude realizováno na základě členění 
SÚ  na AÚ, potom musí být  naplněny i požadavky na účetní doklady při  účtování 
na AÚ, tj.  včetně podpisových záznamů. To  znamená, že  podpisový záznam týkající 
se  „členění pro  potřeby PAP“ se  stává povinnou náležitostí účetních dokladů, pro­
tože se jedná o zápisy v knihách AÚ (viz § 11 ZÚ).
3.6 Inventarizace dlouhodobého majetku
Inventarizace majetku  je  nedílnou součástí  průkaznosti  a  správnosti  účetnictví. 
 Jejím cílem je  prověření existence, výskytu, evidence, ocenění, odepisování ochra­
ny a údržby DM.
v souladu s ustanovením § 29  odst. 4 a v souladu s ustanovením § 30  odst. 5 ZÚ 
byla  vydána vyhláška č. 270/2010 Sb., která  upravuje způsoby provádění inventari­
zace  majetku a závazků organizace. Po je povinna za období roku  2012  postupovat 
v souladu s touto vyhláškou. Znamená to  také  upravit vnitřní předpis o inventarizaci 
majetku ve smyslu ustanovení této  vyhlášky. Jak  jsme  již  uvedli v souvislosti s práv­
ním rámcem, způsoby inventarizace podle vyhlášky č. 270/2010 Sb. se  nemění.
3.7 Účtování ve třídě 0 – Dlouhodobý majetek,
Příklady základních souvztažností
3.7.1 Pořizování dlouhodobého majetku
v souladu s ustanovením ČÚS  č. 703 –  Transfery je  pro  ÚSC  důležité, že  se  od roku 
2011 již jako transfer neúčtuje dotace na pořízení DM vlastní zřízené Po. 
Po účtuje o dotaci na pořízení DM  takto: MD  348,  346/D 401,  příjem dotace 
MD  241/D 346,  348.  Týká se  to  jen  dotací na pořízení DM  od zřizovatele. od jiných 
případných poskytovatelů Po zvolí účet 403. 
Příspěvek na provoz Po zůstává v režimu transferů, organizace zaúčtuje předpis 
příspěvku na provoz od zřizovatele zápisem MD  346,  resp.  348/D 671,  resp.  672 
a příjem MD 241/D 346, resp. 348.





243
účt Ová třída 0 – dlOuhOdObý majetek
Příklad 1
Pořízení dlouhodobého majetku na základě poskytnuté dotace od zřizovatele
č.Popis účetní operace Kč mD D
1.předpis dotace na pořízení dm vlastního zřizovatele 100 346, 348 401
2.příjem dotace (transferu) 100 241 346, 348
3.předpis dotace (transferu) od jiného subjektu než zřizovatele 250 346, 348 403
4.příjem dotace (transferu) od jiného subjektu než zřizovatele 250 241 346, 348
Příklad 2
Pořízení dlouhodobého (nehmotného i hmotného) majetku nákupem
č.Popis účetní operace Kč mD D
1.dodavatelská faktura za nově pořízený dm (dhm, dnhm) 100 041, 042 321
2.úhrada dodavatelské faktury za nakoupený dm 100 321 241 aú
3.zařazení dnhm a dhm na příslušné majetkové účty 100 01x, 02x 041, 042
4.
tvorba zdrojů krytí k profinancovanému a zařazenému
majetku
100416 401
5.zúčtování měsíčních odpisů podle odpisového plánu 20 551 aú 07x, 08x
6.tvorba zdrojů ve výši zúčtovaných odpisů 20 401 416
Příklad 3
Pořízení dlouhodobého majetku bezúplatným převodem od vybrané ÚJ
č.Popis účetní operace Kč mD D
1.bezúplatné převzetí dm 100 041, 042 401
2.zařazení majetku do používání 100 01x, 02x 041, 042
3.dosud zúčtované oprávky darovaného majetku 20 401 07x, 08x
Příklad 4
Pořízení dlouhodobého majetku darováním od podnikatele (mimo vybrané ÚJ)
č.Popis účetní operace Kč mD D
1.
převzetí dm darem v reprodukční pořizovací ceně
ve smyslu ustanovení § 25 odst. 1 písm. l) a odst. 6
150 041, 042 401
2.zařazení majetku do používání 150 01x, 02x 041, 042





244
účetnictví
Je třeba rozlišovat:
„ „
bezúplatně nabytý majetek darováním (účetní hodnota, reprodukční cena),
„„
bezúplatně nabytý majetek po skončení leasingu, 
„„
bezúplatně nabytý majetek v důsledku organizačních změn, 
„„
inventarizací  nově zjištěný DM  se  může reprodukovat v  nákladech pomocí 
 odpisů. 
Příklad 5
Pořízení dlouhodobého majetku vlastní činností
č. Popis účetní operace Kč mD D
1.náklady spojené s pořízením dnhm a dhm 60 5xx 241
2.nákup materiálu 25 112 aú 241
3.výdej materiálu do spotřeby pro vlastní aktivaci 25 501 aÚ 112
4.aktivace dosud vynaložených nákladů 85 041, 042 506
5.zařazení majetku do používání 85 01x, 02x 041, 042
6.tvorba zdrojů (vrácení do provozní sféry) 85 416 401
7.
převod finančních prostředků v případě zavedeného
zvláštního bankovního účtu
85241 aÚ 241 aÚ
POZNÁMka
Peněžní prostředky na pořizování DM  jsou  uloženy na účtu 241-Běžný účet. 
Pokud ÚJ  měla  pro  finanční prostředky svých fondů otevřen účet  245-Jiné běžné 
účty, tak  ve smyslu § 25  odst. 2 prováděcí vyhlášky se  od 1. 1.  2010 na tomto 
účtu  sleduje stav  a pohyb cizích prostředků. Finanční prostředky těchto fondů 
bude  třeba  vést  na účtu 241-Běžný účet  s příslušnou analytickou evidencí podle 
jednotlivých fondů.
významnou změnou v účtování bylo  novelou prováděcí vyhlášky od  období 
2011 zrušení dosavadních účtů  skupiny 62  –  Aktivace. Nově se  tento účetní 
případ zobrazuje jako  snížení dosavadních účtovaných nákladů, tedy  na stra­
ně  D  příslušného nákladového účtu  506-Aktivace dlouhodobého majetku, resp. 
507-Aktivace oběžného majetku, což  bude znamenat změnu tvorby výsledku 
hospodaření.
Dřívější znění neumožňovalo vykazování příslušných nákladů a výnosů ve věc­
né  a časové souvislosti. Před  zařazením majetku do užívání byly  totiž  sice  správ­
ně  účtovány „vstupy“, tedy  výdaje související s pořízením majetku jako  součást 
jeho  pořizovací ceny (výdaje byly  aktivovány), kterou tak  navyšovaly, avšak 
„výstupy“ z případného zkušebního provozu před  zařazením daného majetku 
do užívání, tedy  zejména výrobky či  výkony (např. služby) byly  účtovány jako 





245
účt Ová třída 0 – dlOuhOdObý majetek
výnos. Mohlo tak  dojít  k navýšení pořizovací ceny  daného DM,  a tedy zkreslení 
jeho  ocenění, včetně zkreslení vypovídací schopnosti výkazu zisku a ztráty jak 
v běžném období (jednorázové navýšení výsledku hospodaření), tak  v obdobích 
následujících (opakované navýšení nákladů z titulu odpisů daného majetku vy­
počtených z jeho vyššího ocenění). Úprava vedla k odstranění uvedených ne­
přesností.
Příklad 6
Pořízení dlouhodobého majetku PO z FkSP
č.Popis účetní operace Kč mD D
1.dodavatelská faktura za nakoupený dm 100 041, 042 321
2.
úhrada dodavatelské faktury z bankovního účtu fondu
fksp
100321 243
3.vypořádání zdrojů krytí 100 412 401
4.zařazení majetku do používání 100 01x, 02x 041, 042
5.zúčtování odpisů podle odpisového plánu 20 551 07x, 08x
6.tvorba zdrojů krytí ze zúčtovaných odpisů 20 401 416
7.
převod finančních prostředků z takto vytvořených odpisů,
má-li új samostatný účet pro finanční prostředky frim
20241 aú 241aú
Příklad 7
Pořízení drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
O DDHM nebude od roku 2012 účtováno prostřednictvím SÚ 501-Spotřeba materiálu 
(ani 518-Ostatní služby), nýbrž je zaveden nový zvláštní SÚ vykazovaný na nové položce 
A.I.35. výkazu zisku a ztráty. PO účtuje nadále o pořízení DDM ve smyslu ustanovení 
ČÚS 710, odst. 5.3 a 6.3. Jiné postupy ČÚS nadále nepřipouští.
č.Popis účetní operace Kč mD D
1.
dodavatelská faktura za nakoupený
– ddnhm
– ddhm
35
8
558
558
321
321
2.úhrada dodavatelské faktury z bankovního účtu 43 321 241 aú
3.
zařazení majetku do evidence
– ddnhm
– ddhm
35
8
018
028
078
088





287
účt Ová třída 3 – zúčtOvací vztahy
6.3.2 Příklady časového rozlišení
Příklad 55
Účtování nákladů příštích období
č.Popis účetní operace Kč mD D
1.
platba nájemného na tři roky dopředu á 20 kč ročně:
a) 2014,
b) zúčtování 1/3 nájemného do nákladů,
c) zúčtování 2/3 nájemného časově rozlišené.
60
20
40

518
381
241


2.
zúčtování příslušné částky ve smyslu časového rozlišení
v roce 2015
20 518 381
3.
zúčtování příslušné částky ve smyslu časového rozlišení
v roce 2016
20518 381
Příklad 56
Účtování výdajů příštích období – nájemné hrazené zpětně (na dva roky, rok 2014
a 2015)
č.Popis účetní operace Kč mD D
1.
předpis nájemného, které bude hrazeno po skončení roku
2014 na léta 2014–2015 v celkové výši 40 kč
20518 383
2.
úhrada nájemného z běžného účtu v dalším roce –
– rok 2015
20
20
40
383
518



241
Příklad 57
Účtování výnosů příštích období
č.Popis účetní operace Kč mD D
1.
předpis kursovného (kurs začíná 1. 9. 2014 a končí
31. 3. 2015):
a) předpis v plné výši,
b) vyúčtování výnosů za rok 2010,
c) vyúčtování výnosů příštích období.
100
50
50
311



602
384
2.úhrada kursovného v roce 2015 241 100 311
3.
zúčtování příslušné částky ve smyslu časového rozlišení
– výnosů za rok 2015
50 384 602





288
účetnictví
Příklad 58
Příjmy příštích období
č. Popis účetní operace Kč mD D
1.
vyúčtování prací a služeb, které nebyly vyfakturovány
za běžný rok (koncem účetního období)
47385 602
2.
vystavení odběratelské faktury v následujícím účetním
období
47311 385
3.úhrada odběratelské faktury 47 241 311
6.3.3 Dohadné položky
Dohadné účty se týkají účtování nákladů a výnosů zejména na přelomu roku.
Uplatňovaná pravidla u nákladových/výnosových druhů:
a)  Stanovit povinnosti pro  všechny pracovníky, aby  předali do účtárny informaci 
o tzv. nevyfakturovaných dodávkách majetku a služeb.
b)  Stanovit správné období, zda  se  opravdu jedná o náklad/výnos období běžného 
roku.
c)  Stanovit způsob vytváření dohadných položek ve spojení s účtováním transferů 
k vypořádání.
Příklad 59
Účtování dohadných účtů aktivních (např. nepřipsané úroky bankou koncem roku, ale 
výše je známa, nárok na náhradu škody od pojišťovny apod.)
č.Popis účetní operace Kč mD D
1.
nepřipsané úroky bankou koncem roku (výši úroku lze
odhadnout)
33388 649
2.připsání úroků na běžný účet začátkem roku 32 241 388
3.zúčtování zbytku odhadu z celkové částky 1 549 388
Příklad 60
Účtování dohadných účtů pasivních
č.Popis účetní operace Kč mD D
1.nevyfakturované dodávky za materiál 90 112 389
2.
dodavatelská faktura za materiál
a) zvýšení stavu skladu
b) zúčtování dodavatelů s dohadnou položkou
95
5
90

112
389
321


3.úhrada dodavatelské faktury 95 321 241





289
účt Ová třída 3 – zúčtOvací vztahy
6.3.4 Kursové rozdíly
Účtování kursových rozdílů ke dni uskutečnění účetního případu nebo ke dni ÚZ
Podle § 70 vyhlášky může docházet k těmto následujícím postupům:
č.Popis účetní operace Kč mD D
1.kursový zisk 100
01x, 02x,
03x, 04x,
06x, 24x,
25x, 28x,
31x, 32x,
36x,
37x, 38x,
45x, 46x
663
pozor! mimo 061, 062
2.kursová ztráta 100 563
01x, 02x,
03x, 04x,
06x, 24x,
25x, 28x,
31x, 32x,
36x,
37x, 38x,
45x, 46x
pozor! mimo 061, 062
Příklad 61
kursové rozdíly u účtů 061, 062 neoceněné reálnou hodnotou nebo ekvivalencí
č.Popis účetní operace Kč mD D
1.kursový zisk 100 061, 062 405
2.kursová ztráta 100 405 061, 062
6.4 transfery PO
6.4.1 Právní úprava
„„
§ 3 odst. 1, § 4 odst. 8, § 7, 8, 18, 19, § 25 odst. 2 ZÚ,
„„
§ 12 a 54 zákona č. 218/2000 Sb.,
„„
§ 28 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb.,
„„
ČÚS č. 703 –  Transfery. 





290
účetnictví
Obecné vymezení ČÚS č. 703 – transfery
ČÚS č. 703 –  Transfery je  jedním z prvních standardů. Jelikož Po jsou převážně 
závislé na způsobech financování prostřednictvím dotací od svého zřizovatele, tak 
se  jedná také  o velmi významný standard. Standard přináší zcela zásadní, odlišné 
principiální přístupy spočívající zejména v:
a)  zavedení principu časového rozlišení dotací na straně příjemce i poskytovatele 
(tzn.  časové rozlišení se  vztahuje k určení způsobu krytí  uznatelných nákladů 
nebo nabíhajících investic),
b)  zavedení principu „rozvahového účtování“ o dotacích u zprostředkovatele a
c)  rozpouštění zúčtované dotace do zdrojů na zvláštní kapitálový účet.
Transferem je  poskytnutí peněžních prostředků z veřejných rozpočtů i přijetí 
peněžních prostředků veřejnými rozpočty včetně prostředků ze  zahraničí, zejména 
v případě státního rozpočtu, rozpočtů územních samospráv či  státních fondů, tj.  pře­
devším dotace, granty, příspěvky, subvence, dávky, nenávratné finanční výpomoci, 
podpory či  peněžní dary.  Za transfer se  nepovažuje poskytnutí či  přijetí peněžních 
prostředků v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů, informace o otevření limi­
tu  výdajů v případě oSS, daně, poplatky a obdobné dávky, pokuty, penále, odvody 
a obdobné platby ani  dotace zřizovatele určené na pořízení dlouhodobého majetku 
jím zřizované Po.
volba  postupu účtování závisí na tom, v jakém postavení vůči  veřejným pro­
středkům se  Po nachází. Po bývá ve většině případů příjemcem transferu. v někte­
rých  případech, zejména u Po zřizovaných dle  zákona č. 218/2000 Sb., může být 
Po též zprostředkovatelem transferu. Pak se jedná o tzv. průtokový transfer.
Postup účtování ovlivňuje též  skutečnost, k jakému účelu byly  prostředky veřej­
ného rozpočtu poskytnuty:
„„
transfery na financování provozních výdajů, pořízení DDNHM a DDHM,
„„
transfery investiční, tj. na pořízení DM u příjemce prostředků.
Postup  účtování ovlivňuje také  skutečnost, zda  přijaté prostředky podléhají fi­
nančnímu vypořádání s poskytovatelem, či nikoli


       

internetové knihkupectví - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.