načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Příručka pro neposlušné ženy – Irena Obermannová

Příručka pro neposlušné ženy
-15%
sleva

Kniha: Příručka pro neposlušné ženy
Autor: Irena Obermannová

Hrdinka knihy, opuštěná rozvedená žena se se svojí situací vyrovnává psaním příručky pro emancipované ženy. Z příručky se však stává román o těch pravých (mužích), o ženství, mateřství, dětech a věčném strachu o ně, o emancipaci, lásce a ... (celý popis)
Titul je na partnerském skladu >50ks - doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  249 Kč 212
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
7,1
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 61.2%hodnoceni - 61.2%hodnoceni - 61.2%hodnoceni - 61.2%hodnoceni - 61.2% 63%   celkové hodnocení
4 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » MOTTO
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2014
Počet stran: 208
Rozměr: 130 x 200 mm
Vydání: Vyd. 2., V nakl. Motto 1.
Skupina třídění: Česká próza
Vazba: vázaná s papírovým potahem s laminovaným přebalem
Datum vydání: 12. 2. 2014
Nakladatelské údaje: Praha, Motto, 2014
ISBN: 9788072466597
EAN: 9788072466597
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Hrdinka knihy, opuštěná rozvedená žena se se svojí situací vyrovnává psaním příručky pro emancipované ženy. Z příručky se však stává román o těch pravých (mužích), o ženství, mateřství, dětech a věčném strachu o ně, o emancipaci, lásce a penězích. Je to román o věčném údělu ženy a o tom, jak se s ním ta která žena popere a vyrovná. Román humorným způsobem a ironickou nadsázkou hodnotí vztahy mezi ženami a muži.

Popis nakladatele

Hrdinka se vyrovnává s vlastností, kterou podle jejích zkušeností muži na ženách snášejí ze všeho nejhůř, s psaním knih. A rozhodne se, že se vyléčí psaním příručky. Jenomže výsledek je zdrcující. Její rady si buď vzájemně odporují, nebo jsou zcela nepřijatelné, není to žádná příručka, ale další román... Navíc román neposlušný, mluvící o věcech, které do románů nepatří, leda snad do nějakých příruček.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Irena Obermannová - další tituly autora:
Tajná kniha Tajná kniha
Ženské pohyby Ženské pohyby
 (e-book)
Panoptikum české Panoptikum české
Láska Láska
Dobré duše Dobré duše
 (audio-kniha)
Matky to chtěj taky Matky to chtěj taky
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

5

V KOČC E

udu vám říkat se stry, sestry mé siams ké, pro tož ejak jina k

by ch mohla vysv ětl it, že zr ov na jápíšu příru čku ?Já ,kt erá nerozumím vů bec nič emu, pr otože všech no mám něj akvzhů ru no hama ,přev rá ceně, jakbyc hzro vna jámohla ně kom udát jedin ou radu ,když man že lmi dávn oute kldo lesů, kd yž ne vím , jak sepeč ebábovka, když mo jedomá cno st je prérie, když děti má m zd ivoč el é. Odpo věď zn í, že pr ávě pro to, je- li celý svět vz hůru noham a, pr oč jej nena podobit , pro č ra dit váž ně, serió zn ě, pro čvůb ec rad it?To tojes tpřír uč kapro vá s, sestry př evrá cené, kter ým také ut íkaj ído les ů, pr ot ož esedomn íva jí, že jst enesn esit eln é. Buďm enesn esit eln éspo lu,ses tr yplá pol av é.

Vol ám vás , neposl ušn é, ale ne my slí m tím všec hn y že ny , větši nu žen. Os lovuju ženy nepřij ate lné, žen y těžk o stravi - te lné, ne obvykl é, jinačí. Že ny mimořádné .Vás, se stry hr bo - laté.

Vás, kter é jste se ro vněž narodi ly jako hol či čk y s mašl í, sl ušn é a poslušné a příš er ně ho dné , prot ože vaše mam ink a ča st o pl ak ala a tat ínek troc hu pil , kol em vl ádl so cia lis mus anos ilyse man še strov ébačkůrky,adokonc eiposl ušn ádě včátka, kte rá mám namys li, je často ztr áce la, protože sjejic h uk ázně no stí to bylo od zač átku tro chu sp orné.

Mám na mysli vá s, kt erý mnevo něla ško lní jíde lna, neno - si ly jste klíče na kr ku a čast o ztrá cely také řeč. By ly jsme od - jakživa tro chu div né, aaby ch om toněja kza masko va ly, poř ád

B


jsme se om lou valy, ří kaly jsme „pr omi ňte“ a „nechtě la jsem“ a„odp usťt e“, byly jsme půvo dně tich éapov olné anaš emáma seděla dom avko moře na kýb lu, prá vě vy třela podlahu asku - čela bez na děj í, kterou by lo nu tn oskr ýv at ,za vřít ji vešpaj zu, ta - kov ý je př ece že nský údě l, ma mi ne čko , maminko,ho lčičko moj e, plnálás ky, lásky zad upané .Dono ci jsi šů rovala apak mi ši la ma šle.

Unás postavil iškol ní jíde lnu mi mo hlavn íbud ovu, musel o se jít as idvace tmetr ůpo chod níku ,ale nesm ěl ose utík at, byl o nu tno se po malu , po ma ličku pře zout , jednou, dvakrát,furt, tenkr át se všichni jenpřezo uvali .Ach bož ínku ,jak strašně jsem se z toho cht ěla vymani t, ma sa šp atně ob leče ných spolužáků v domorobo kalho tá ch, obča s jse m na psa la rým nebo aspoň sl ovo na stěnu ho lčičích záchod ů. Poznáv áš se v tom, sestro nep oslušná ?Ty, pr okte ro upíšu, se st roindi ánská, taky jsi jez - di la po síd lišti na ko ni try skem ahlavo una rá žela do sámošky? Všechny žije me ste jný pří běh ,jezdíme spla še né adrží me se za hř ívu, obl ičej př itisknu tý mi los tně ke ko ňské kůži, ke koň - skému srd ci, ko nečně ná dhe rné, py šné avzpurné, než nás na - kopou a opu stí a po ní ží. Sedí me s naši mi matkamive spíži ařvem edosvět líku aoči si vyřveme, pořád ste jný příběh, ti - sí ce let stejný ko lovr átek.

„Nep oj edu na te ntábo r.“

„Ale proč ,Ir en ko?“

„Nemám pravý te xasky .“

Teh dy se tak říkalo džín ám. Mít pr avé te xask ybyl opod - mí nk ou vstu pu do dob ré pa rty. Prá vě te xasky vyjadřovaly náz or, po sto j, odb oj , tol ik jsme si tehdy by li sebou nejistí . No jo, ale kde je vzít?

Půjč ila jse msijeod kamar ádky ,kter éje poslal ipř íbu zní z Amer iky. Mám a obkre slil a stř ih a šila ce lou noc. Rán o ležela na kuch yňsk ém stol edok ona lá kopie. Natábor jsem jela. Po půl ho din ějízdy vevlaku jse mpo chop ila, že střih je vpo - 6


řádku, ale látka ne , ó hr ůzo . Měla jsem na sobě pr avé česk é tex as ky . Už nikdy jsem je neo blé kla, př ijdu do pekla , ma - min ko .

Píšu pro te be, se st ro se dm iboles tná, co ch odí š při úp lňku na há atakéjsitej ra lasvou tej ra nou ma tku ,apak tězač altej rat ten tvůj ,nejd řív epotic hu anená padn ě, člověk sidlo uho mys lí, že jeto lás ka. Býv aljemn ým, něžn ým chlapcem, ale už mnoh o let ne ml uv í, každ é tvé sl ov o se ti vr ací jako špa tná e- ma ilová ad res a.

Je načase být ko nečně ne po slušná z gr untu, ne flákat to aneu hý bat oč ima ,pros tě odmít nou tpo slušno st,jina ksedo - týk at, mnohem hlou běji, ta mto všec hn ozačíná ,vpos teli, je důlež itévnízů st at, neopouš tět ji, nez ačít smej čit ,nevym ěnit jeh opér oza koš tě, dokon ceani za děti. Mít dět ijedob ré, ale nez apo meň na ten vzn ik, napos tel vel iko uabíloujako po dst ata .

Se stry , křič te a neno ste maš le. Neom louv ejte se. Chtě la bych vám dát spou stu rad, ale jse mbe zr ad ná, musím eje naléz atsp olu apokou skách, jako kdy žča rodě jnice mumlá, jako když se rozvzpomínáme po ztr átě pam ěti . Nebu du se vžd y vyjad řo va tsr ozum itel ně ,zaprvé ,zadru hé, za třet í, pr oč také, stej ně mi ro zum íte ibez eslov amezi řádky .

Zk us te se dívat ko čc e upře ně do oč í. Nikdy neuhn e pohle dem. By lo by možn é tak sp oč ino ut nav ždy . Na vždy vkoč ce. Otose chci snažit ,otuupř eno st. Ná dher nýpohled král ov ny .Ko sm ické spoj en í.

V dob ě, kdy kom un ik ač ních pros tř edk ů přib ývá a po - rozu mění se vytrá cí ,kd yzatel efon ovat něk om una pev no u linku zač ín ámít in timi tu so ulo že, chci ml uvit pr ávě kvám , sestr y bo uř kové , k vám a jed in ém u mu ži , kt erý je ho den nahl édn out dohol či čí ho po ví dá ní ,pro tože sena zývá muž - -ob je tí .

Nevzpo mínám si, kdy midoš lo,že se chc ivzepř ít, nep o

7


držet. Asi vbři še .As ijsem nem ěl ajiné východisko vtěch čes - kých tex aská ch .Ost at ně, an ivynem áte jiné výc hodisko,se stry pose dlé.Mo žná to umě vypuklote nkr át vkempu.

Je la jse msrodič ipod stan .Od nich to by lhrd insk ýčin, mámě táh lo na pades átku , táta ji už pře kročil. Al e jak jinak vzít dí tě kmo ři než vemb éč ku ase stane m, psal se rok sedmdesát pět amírodič ebyl islu šní lidé.

Táb oř ilijsme na samém bře huBal tského moře, líbi lo se mi to, přest ož ekro mě nás vtěch lijácích dávno nikdo nezůstal.

Ten den jsem sepro budila brzy .Vlhku už jsem př ivy kla, ale coten straš ný pu ch?

„Mami ,coto tady smr dí?“ zakňo ur ala jse m.

„Je mi zle,“ vypravil aze sebe sobtíže mi .

Ro zh lédla jse mse .Zap omně la jsemvám říct, že jsm eměli st any dv a, jed en pro tát uadruh ýpro má mu apro mě ,tvrdili mi, že jse mješ tě mo cmal á, abych mo hl aspát sama, neřekli miani sl ovo ovelik épos tel i, kt erá senesm ízanic na světě vy - mě ni t, ani za mě, mysle li nao pak, že to udělali kvůli mně , zlásk ykdítěti, jen omže lás ka je jen jedna ,není možné ji roz - par cel ov at na lásku k dítět i, lás ku k muž i, lásku k sobě, vš ec hn ojepo ste l, bíl ápo ste l, vníž je nu tno setrvat.

Vi děla jse m, že ležím ve zvra tcí ch. Ve zvr atcí ch mé má my. Azved lsemi ža ludek .Př estěho val ajsem sektáto vi do stanu. Prob udi lse .

„Mámě ješpatně ,“ povídámmu .

Vs tal ašel se na nipodí vat. Vši mně te si, žene říká m–šel za ní .

„Js i odporná ,“ slyšela jsem přes látk ovou stěn u nepro - po uš těj ícídé šť ,al ekrutá slov aano. „Chu dák dítě.“

Po tv áříc hmi tekl ysl zy auž vemn ězů staly.

Ne bre čel ajsem kvů li matce. Nebreč ela jsem ani kv ůli ot ci. Vzl ykal a jsem proto, že ho mi luj u, že ho nesmírněmilu ju ažeje to straš ně ne spr ave dlivé . 8


Ate hdy mě popr vé napadlo ,že mi luje me mu že, ikd yž si

to nez aslou ží. Milov at je vš ak nej sme schopné pře stat .Aje to

spr ávné, lás kanesou visí se spra vedl nos tí. Můž em ese však po -

ku sit o jedn u věc – an i my se nesn ažm e lásk u si za sloužit.

Vš imnět e si , sest ry mé pl an ouc í, že nezas louž it poc há zí od

slo vaslou žit.

9


Pane-o bjetí , sp at řil a jsem Vás teh dy v do pra vní zác pě . Nedě lej te , že si na mě ne vzpom ín át e! Stovky rakví popojí ždě jí, popojíždějí, trpěl ivě a v dom něn í, že ji m nic ji né ho ne zb ývá . Opočlověk by to nepo - ch opi l.

Nah lí ží m do so use dníc h aut a fas ci nuje mě blízkos t těc h za - vřen ých lid í, chci se jic h dot kno ut , vyro lov at okénkoa líbat je. Al e vždy ck y ujedo u. Všichni , kr om ě Vá s. Vy jste mi zů stal jako poh led ko čky. Mi lu ju Vá s. Jst e můj. Jst e te n pravý .

Jel a jsem pro dc eru . Tehdy jse m si je št ě zat vr zel e my sl ela, že jsem sl ušné děv če, a neří ka la js em mužů m na potkání– poslyš, co kdy by ch om sp olu šlido po st el e? Je št ějse mne pochopilapanen - sk ouro zk ošso ul ože scizinc em, jediné pra vd iv émilov ání, protože nic osta tní ho se jej netý ká, ačl ově ksetak chodidl ydotknehvěz d. So ulo ž, kd y si jso u žen a a mu ž nej bl íž, jak to jde, pr otože ji nikd ynero změln í, ner oz cu puj ína cáry dětí, nevěr, peněz, útěků a ná vra tů a út ěk ů. Jde o be zbře hos t, trva lé spojení bez jiného smy slu , trv al é sém ě. Ano, pane , jst e mé trv alé sémě.

Za ča la jsem se naVás dív at prvn í, zkus il a jsem to ob rn ěn a bezp ečný m kruný ře m kar os erie . Při každ ém pop ojetí jsem se bál a, že Vá s ztra tím , al e za čal jste brz dit či př idá va t ta k, abyste zůs tal ve ved lej ším pr uh u na do sah mýc h očí . Dívala jsem se stále spro st ěj i, sch válně užív ám tot o slo vo, má slovní základ pros t- – byla jsem pro sta, spr osta čeh ok oli jin ého, chtěla jsem Vá s jenom ošuka t, na nic jinéh o jsem nemys lela.

Nech al jst e se. Hrá li jsm e si. Nejdřív js te se usm íval , al e pak užne. To kd yž jsem sivsu nu laruc edoka lh otek asvou šťávou na - kresli la na ok énk o svéh o aut a po li bek . Banál ní, že? Zbožňuju ba nal itu, je obyčej ná ,pro stá, sp ros tá. Nec ukl jste. Ud ělal jste cosi nádherného . Přit is kl js te na skl o sv ou dl aň .

Proto Vám píš u a budu Vám psá t stá le . My že ny celý živo t hle dáme toh o pr avé ho , princ e, kt erý nás za ch rání, proto že se 10


dom nív ám e, že je nu tné nás za chrá ni t, dlouho si to my slíme , ne ž se bu ďzach ráníme samy, ne bo umř em e. Ne fyz icky , chc ípne v nás ko uz lo, po jde mávnut í proutku, ma gie hled ání, už ne vě - řím e v princ e, už ne věří me . Ale já mámVá s, mávn utí , co tr vá, i kd yž šleh už po minul,mám toho pra véh o a budu Vá m psá t. Nepů jde o žá dný do pis Ta ťá ny, prá vě naopa k. Od nese te to za vše chn y, neb ud u se dělat hez čí, než jsem, odp yká te si to za prin - ce i za mé ho tát u, co nesne sl zvra tky své žen y. Nalo ží m na Vá s všec hny své lá sky inen áv isti, všech no Vám pro zradím . Měl by ste vě dět , že mou ne jhorší vlastn ostí je , žepí šu, to se nesmí , to muži neod po uš tějí . Zpo čá tku ji m to při pa dá ro zto mi lé , jso u od ho dlán i sné st ně ko lik bl ábolů od blo ndýn y, po zdě ji se však zale knou. Pochopí,že pí šící blon dýna to myslí váž ně, vidí , že se žen e ka msi , ka m za ní nemoh ou , že z psa ní jej ich vyv ole né vyplýva jí další a dalš í nep říj emné sk ute čno sti: doma ne ní vy lu xo váno , pok ojo vé kvě tin y hyno u. Ro zho dl a jsem se odnauč it se sep is ován í ro mánů ps aní m pří ručky , aby ch se vylé čila. Sn ad se mi to pod ař í. Vždy js em dáv ala čí st , co jse m zplod ila , svým muž ům. Vš ichni ut ekli . Jse m ne na prav ite lná , ch ci, abyst e tak é Vy četl tu to pří ruč ku, pře st o, že je pro že ny, a pře st o, že je tajn á. Chci

zjis tit, je stl i to vydr ží te, je stl i přír učk u sná še jí muž i lí p. Stane se to prubí řský m kam enem na še ho vzt ah u. Musí te vy drž et , jste ten jedi ný. Vz po míná te?

Kone čně se au ta do plaz ila do prů je zdnějš ích mís t. Zat ro ub il a

jse m. Vytak é, jak omé zrcadl o, jako můj pro st or za zrcadl em .Vy -

ra zil jste a ryc hle mize l v za táč ce . Měl jst e doje m, že hra skon - čil a, al e ja ko jedi nému pra vé mu mu ži pod slunc em Vám ry chl e

došlo, že semýl íte. Př ed chv ílí jsme sesp olu vy spal iabylopot řeb a

se naposledy dot knout.Jela jsem za Vám i, pr onás le dov ala Vá s

stál e ur putn ěji a v té ryc hlosti jse m se změ nila v ne pos lu šnou,

nesl ušno u, sp ros to u, pro st ou že nu , na št ěs tí.

Za stav il ajse mukraje sil nice .Vě děla js em, žeza co uvát e, dou

fal ajs em vto. Došl ijsme úpln ěkso bě, st áli jsme př ed sebo ujako

11


dva st ro my, kte ré srů st ají , a tep rv e po chví li js te zv edl ruce jako

dv ěvě tve aobj al mě. Sp oč inu lijs me tak ch víli, pu stil ise, nasedl i

každý do svéh o vozu a odje li na op ač né st rany. Jako každý muž

a kaž dá žena . Děk uju Vám za tu pr av du, kte rou js te mi daro -

va l. Tak éVám ji dám .




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.