načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Připravujeme zahradu na zimu - Petr Pasečný

Připravujeme zahradu na zimu
-12%
sleva

Elektronická kniha: Připravujeme zahradu na zimu
Autor: Petr Pasečný

Praktická příručka pro všechny zahrádkáře, kteří s nastávajícím podzimem uvítají užitečné rady, co všechno udělat, aby jejich zahrada přestála zimní období bez úhony, z ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  69 Kč 61
+
-
2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2011
Počet stran: 87
Rozměr: 21 cm
Úprava: 8 stran obrazové přílohy: ilustrace (některé barevné)
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Zahrádkářství
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2011
ISBN: 978-80-247-3861-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka poskytuje rady všem zahrádkářům, kteří potřebují zabezpečit zahradu před nadcházející zimou. Užitečné pokyny a informace jsou věnovány výsadbě a přesazování dřevin, rozmnožování trvalek, zazimování přenosných rostlin, péči o cibuloviny, řezu dřevin a ochraně konkrétních rostlin. Kniha je zaměřena především na okrasnou zahradu, ale závěrečné rady se týkají také výsadby ovocných dřevin.

Popis nakladatele

Praktická příručka pro všechny zahrádkáře, kteří s nastávajícím podzimem uvítají užitečné rady, co všechno udělat, aby jejich zahrada přestála zimní období bez úhony, z kterého konce začít, aby práce pěkně odsýpala a na nic podstatného nezapomněli. Co vysázet, přesadit, odřezat, co ukrýt před mrazem, kdy naposledy posekat trávu, zalít, zazimovat vodní rostliny, co s kompostem, kam uložit hlízy jiřinek a co se sněhem, který nečekaně napadl.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Petr Pasečný - další tituly autora:
Připravujeme zahradu na zimu Připravujeme zahradu na zimu
Připravujeme zahradu na jaro a léto Připravujeme zahradu na jaro a léto
 (e-book)
Připravujeme zahradu na jaro a léto Připravujeme zahradu na jaro a léto
 (e-book)
Sukulenty Sukulenty
 (e-book)
Jehličnany pro zahrady a skalky -- 2., přepracované vydání Jehličnany pro zahrady a skalky
 
K elektronické knize "Připravujeme zahradu na zimu" doporučujeme také:
 (e-book)
Velká kniha o pudlech Velká kniha o pudlech
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

 praktické rady v kostce

 co vysadit, přesadit, vysít

 které dřeviny řezat a tvarovat a jak

 jak chránit rostliny před sněhem

Připravujeme

zahradu

na zimu

103

Petr Pasečný

103

PŘIPRAVUJEME ZAHRADU NA ZIMU

Petr Pasečný

Aronie NERO

sladkoplodá černá jeřabina je

doslova vitamínovou bombou.

Plody se hodí k výrobě šťáv

i marmelád a vynikající jsou

i v kombinaci například

s rakytníkem.

Rakytník řešetlákový

Rostlina budoucnosti – Plody, listy

i kůra obsahují neuvěřitelně veliké

množství cenných biogenních látek

s obdivuhodnými léčivými účinky (ža

ludeční vředy, pálení žáhy, ekzémy...

apod.) Pro svoji odolnost a nenáročnost

ji můžete pěstovat prakticky kdekoliv

a neměl by chybět v žádné zahradě.

Brusinka Cranberry red

americká brusinka s obrov

skými plody a silnými léčivými

účinky.

Ostružinomalina beztrnná –

Boysenberry

velmi velké sladké a aroma

tické plody dozrávají již

v červenci.

Citroník Ponderosa

ideální citroník pro pěstování

v bytě, veliké a šťavnaté plody.

Mrazuvzdorné kiwi Arguta

vhodné i do našich podmínek.

Lahodné plody se nemusí

loupat.

Oleandr velkokvětý

dekorativní a bohatě kvetoucí

keře ozdobí každou terasu ,

tmavě růžová nebo lososová

barva.

Rybíz černý keřový

odolné keře s plody plnými

vitamínů, vhodný do každé

zahrady.

Obří kanadská borůvka

neskutečně veliké borůvky,

z keře lze sklízet i více než 10 l

borůvek!!!

Jahodový stromek Psidium

i v paneláku můžete sklízet

několikrát do roka lahodné

červené plody.

Angrešt keřový – rezistentní

oblíbené červené plody, netrpí

padlím!!! 

Stáleplodící červený maliník

Primocane

bohatě plodící maliník vhodný

do každé zahrady.

Mandarinky, Pomeranče

Roubované sazenice Vám

brzy přinesou lahodné plody

i v bytě.

Novinky z Kruhu pro byt a zahradu

Aktuální ceny naleznete v našem e-shopu. Kvalitně zabalené rostliny v kontejnerech zasíláme na dobírku poštou. 

ZDARMA přikládáme  barevný katalog a katalog návodů na pěstování. Osobní odběr v Kruhu Po–Pá 8–15.30 hod. Od března do října i v So 9–12 hod.

Subtropické zahradnictví Kruh, Kruh 209, 51401 Jilemnice tel.: 481 587 225, www.zahradnictvikruh.cz

Srdečně Vás zveme k prohlídce skleníků a areálu zahradnictví v Kruhu.



Petr Pasečný

103

GRADA

Publishing

Připravujeme

zahradu

na zimu


Petr Pasečný Připravujeme zahradu na zimu Vydala Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, Praha 7, obchod@grada.cz, www.grada.cz, tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 4513. publikaci Odpovědná redaktorka Jitka Slavíková Sazba Artedit, spol. s r.o., Praha Fotografie na obálce a v příloze Petr Pasečný Počet stran 88 a 8 stran barevné přílohy První vydání, Praha 2011 Vytiskla Tiskárna PROTISK, s.r.o. České Budějovice © Grada Publishing, a.s., 2011 Cover Design © Grada Publishing, a. s., 2011 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-3861-1

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodu

kována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu

nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

blok_pripravujeme zahradu na zimu_ORCHIDEJE v byte_2_zlom 23.8.11 11:42 Stránka 4


5Obsah

Obsah Úvod............................................................................................................7

I. Podzim z hlediska fyziologie rostlin ..............................................9

II. Výsadba a přesazování dřevin.......................................................12

Přesazování velkých dřevin..............................................................15

Úspěšnost při přesazování dřevin ....................................................18

Zakládání živých plotů.....................................................................19

III. Rozmnožování některých dřevin a trvalek .................................22

Generativní způsob množení...........................................................22

Výsev trvalek a skalniček .................................................................23

Vegetativní způsob množení ...........................................................26

IV. Zazimování přenosných rostlin....................................................30

V. Péče o cibulovité a hlíznaté rostliny ............................................32

Přirychlování cibulovin ...................................................................36

Přirychlování dřevin ........................................................................37

VI. Tvarování a řez dřevin...................................................................39

Řez listnatých opadavých keřů ........................................................40

Řez listnatých stálezelených keřů ....................................................42

Řez jehličnanů..................................................................................42

Řez popínavých dřevin ....................................................................44

Řez živých plotů ...............................................................................47

VII. Zimní ochrana rostlin....................................................................51

Nejčastěji používané ochranné materiály........................................51

Jak chránit konkrétní rostliny..........................................................55

dřeviny...............................................................................................56

trvalky ...............................................................................................59

skalničky............................................................................................60

zimovzdorné kaktusy..........................................................................61

bambusy............................................................................................61

vodní a bažinaté rostliny ....................................................................62

zimní ochrana rostlin v nádobách.......................................................63

blok_pripravujeme zahradu na zimu_ORCHIDEJE v byte_2_zlom 23.8.11 11:42 Stránka 5


VIII. Péče o trávník .................................................................................65

IX. Zakládání kompostu......................................................................66

X. Ochrana proti těžkému sněhu ......................................................68

XI. Ovocné dřeviny v okrasné zahradě ..............................................72

Správná doba výsadby......................................................................74

Použitá literatura...................................................................................79

Slovníček cizích slov .............................................................................79

Rejstřík latinských názvů .....................................................................80

Rejstřík českých názvů..........................................................................84

6 PŘIPRAVUJEME ZAHRADU NA ZIMU

blok_pripravujeme zahradu na zimu_ORCHIDEJE v byte_2_zlom 23.8.11 11:42 Stránka 6


7Ůvod

Motto:

„Chceš-li být šťastný jeden den, opij se.

Chceš-li být šťastný jeden rok, ožeň se.

Chceš-li být šťastný celý život – staň se zahradníkem.“

(Čínské přísloví)

Úvod A už se zase blíží podzim. Jelikož z vlastní zkušeností vím, že s jeho příchodem nastává pro zahrádkáře období naplněné pilnou prací a neustálým přemýšlením, aby se nezapomnělo na něco podstatného a v zimě neutrpěla zahrada nebo její část nějaké úhony, sepsal jsem tuto knížku. Shrnuje a popisuje hlavní činnosti, které nás čekají, když nastane podzim a už mohou zahrozit brzké mrazíky a my potřebujeme být včas na toto překvapení připraveni. Je to tedy jakási abeceda pro majitele zahrad, kteří chtějí mít zahrádku v pořádku, pro začínající i pro ty, kdo nemají zažité postupy a většinou zápasí s časem a na leccos pak zapomenou... Ještě bych chtěl upozornit, že vzhledem k převážnému zaměření dnešních majitelů zahrad, jsem svou pozornost a své rady zaměřil především na zahradu okrasnou. Na závěr knihy jsem ale přece jen připojil kapitolu věnovanou ovocným dřevinám, zejména jejich podzimní výsadbě, protože většinou i v okrasné zahradě nějaké to ovoce roste. Ještě před zhruba 50 lety přitom převládala v českých zahradách část ovocná a zeleninová, využívaná často i k chovu domácích zvířat. Od té doby se však poměr začal silně měnit ve prospěch části okrasné. Roli tady hrají požadavky dnešní doby, věk majitelů a také umístění zahrady v regionu. Všeobecně platí, že okrasné zahrady preferují mladší lidé, a to hlavně v městském, urbanizovaném prostředí. Ale i na vesnicích pozorujeme výrazný úbytek zahrad užitkových. Jako by převážilo mínění, že zahrada má sloužit především pro relaxaci a odpočinek. A tak se tu vyskytují hlavně běžné i vzácnější okrasné, opadavé i stálezelené keře a okrasné listnaté a jehličnaté stromy. Snad nikde nechybí udržovaný trávník, který by měl tvořit asi 30–50 % plochy zahrady. Ideální úpravu si takový zanícený pěstitel představuje tak, že mu na zahradě porostou všechny výše jmenované skupiny rostlin, samozřejmě v estetickém uspořádání a s přihlédnutím k nárokům jednotlivých druhů.

blok_pripravujeme zahradu na zimu_ORCHIDEJE v byte_2_zlom 23.8.11 11:42 Stránka 7


8 PŘIPRAVUJEME ZAHRADU NA ZIMU

Kdybychom vysázeli všechny květiny a dřeviny do správných podmínek

podle toho, jaké nároky mají na stanoviště, neměli bychom vlastně ani co

dělat. Každá zahrada má však jiné klimatické i půdní podmínky, a proto se

nabízí (podle našich zájmů) nekonečně možností, jak rostlinám odpovída

jící podmínky vytvořit nebo vylepšit. A o tom se rovněž zmiňuji.

U rostlin uvádím nejčastěji jejich latinské názvy, protože platí mezinárod

ně a odpovídají současným pravidlům botanické nomenklatury, a tam, kde

to situace umožňuje, i odborné názvy české.

Ing. Petr Pasečný

blok_pripravujeme zahradu na zimu_ORCHIDEJE v byte_2_zlom 23.8.11 11:42 Stránka 8


I. Podzim z hlediska fyziologie rostlin

Jak jistě všichni víme, zahrádkářský podzim se nedá časově pevně vymezit,

protože jeho začátek záleží na mnoha okolnostech. Patří mezi ně přede

vším průběh počasí v dané lokalitě, které se může rok od roku lišit. Navíc

ho značně ovlivňuje nadmořská výška, ve vyšších polohách začíná podzim

dříve. Obecně však můžeme uvažovat o měsících září – říjen, při teplém

podzimu rovněž o části listopadu.

V tomto období se převážná většina rostlin i dřevin chýlí ke konci vegeta

ce. Přesto mnoho druhů ještě dokvétá, např. letničky, trvalky, řada keřů,

zatímco některé druhy právě teď kvést začínají, např. skalničky, trvalky

i keře. Myslím, že je na místě, abychom si nyní krátce přiblížili, co se s rost

linami s nastávajícím podzimem děje.

Rostliny ukládají látky vzniklé během vegetace fotosyntézou do svých

zásobních orgánů.

Fotosyntéza je reakce, která probíhá pouze v zelených listech. Dochází při

ní k přeměně vody a oxidu uhličitého (CO

2

) za pomoci slunečního záření

na jednoduchý cukr (základní stavební látka) a nepostradatelný kyslík.

Z jednoduché rovnice fotosyntézy tedy vyplývá, že nebýt rostlin, nemoh

li bychom na zeměkouli existovat ani my, včetně celé živočišné říše.

Dřeviny mají na povrchu kmene ochrannou vrstvu – kůru. Pod ní se na -

chází lýková část cévního svazku, která dopravuje organické látky vzniklé

při fotosyntéze v listech k ostatním částem rostliny. Pod lýkem je dělivé

pletivo (kambium) zodpovědné za tloustnutí kmene. Dovnitř tvoří dřevo,

navenek lýko. Pod kambiem se nalézá mladé dřevo, které obsahuje vodivá

pletiva (cévy – tracheje a cévice – tracheidy). Ta dopravují vodu a živiny od

kořene až do koruny stromů (do listů). Zcela uvnitř kmene je jádro, jež

zajišťuje stabilitu a pevnost stromu. Základ dřevní hmoty tvoří lignin. Tato

látka umožňuje díky svým příznivým mechanickým vlastnostem, např.

pevností v tahu a tlaku při vysoké pružnosti, nízké hmotnosti, dýchací

schopnosti, izolační schopnosti atd., vytvořit koruny s co největší plochou

pro vlastní asimilační orgány – listy.

Byliny – trvalky, skalničky, okrasné trávy apod. –, které na podzim zatahu

jí čili nejsou stálezelené, ukládají tyto látky do podzemních orgánů, tj.

kořenů, pupenů, cibulí, hlíz apod. Dřeviny (opadavé i stálezelené keře

a stromy) je ukládají také do kořenů, hlavně však do kmenů, větví a pupe

nů, jež bývají na podzim už plně vyzrálé a jsou připraveny na jaro. Rost

linné látky zůstávají u dřevin zachovány a na jaře může další růst pokra

čovat na hmotě vzniklé v minulém roce. Tím se byliny zásadně liší od

9Podzim z hlediska fyziologie rostlin

blok_pripravujeme zahradu na zimu_ORCHIDEJE v byte_2_zlom 23.8.11 11:42 Stránka 9


dřevin. Dřeviny můžeme navíc snadno rozlišovat na stromy a keře, přede

vším podle nárůstu z vrcholových nebo bočních pupenů. U stromů dochá

zí k nárůstu v délce hlavně vrcholovými pupeny – jsou tedy podstatně vyš

ší, u keřů je pak výškový růst zpomalen na úkor rozvětvování z bočních,

níže postavených pupenů.

Pro podzim je tedy typické hlavně vyzrávání výhonů (dřeva včetně leto

rostů), které je často doprovázeno, zejména u některých druhů, intenziv

ním podzimním zabarvením listů. To se zvláště nápadně projevuje během

září a října při teplém a slunném počasí neboli v období babího léta. Je-li

však v tomto čase chladněji, oblačno až deštivo, je tento barevný efekt

téměř mizivý. Barvy žluté, oranžové a červené až fialové obsahuje spekt

rum zelených listů už od jara, ale nejsou patrné, protože zelená výrazně

převládá. Na podzim vlivem zkracujícího se dne se chemismus mění a zele

ná ustupuje teplým barvám podzimu. Protože z vlastní praxe vím, že mno

ho lidí miluje teplé barvy pozdního léta, uvádím dále některé intenzivně

barvící se dřeviny, které jsou vhodné do zahrad, kde mohou vytvořit veli

ce zajímavou barevnou kulisu. Jsou to:

Žluté listnáče

Acer campestre (javor babyka)

Acer monspessulanum (javor francouzský)

Acer pensylvanicum (javor pensylvánský)

Acer platanoides (javor mléč)

Acer pseudoplatanus (javor klen)

Betula (bříza) – všechny druhy

Carpinus betulus (habr)

Castanea sativa (kaštanovník)

Catalpa (katalpa)

Cotinus coggygria (ruj)

Koelreuteria (svitel)

Magnolia x soulangiana (šácholan Soulangeův)

Magnolia x stellata (šácholan hvězdovitý)

Morus (moruše)

Nothofagus (pabuk)

Rhamnus (řešetlák)

Robinia pseudoacacia (trnovník akát)

Sophora japonica (jerlín japonský)

Sorbus (jeřáb – některé druhy)

Tilia (lípa)

Ulmus (jilmy)

10 PŘIPRAVUJEME ZAHRADU NA ZIMU

blok_pripravujeme zahradu na zimu_ORCHIDEJE v byte_2_zlom 23.8.11 11:42 Stránka 10


Žluté jehličnany

Ginkgo biloba (jinan dvoulaločný)

Larix (modřín)

Pseudolarix (pamodřín)

Oranžové listnáče

Acer japonicum (A. shirasawanum ‘Aureum‘) – japonské javory

Acer palmatum ‘Dissectum‘

Acer triflorum (javor tříkvětý)

Amelanchier (muchovník)

Aralia (arálie)

Cercidiphyllum (zmarličník)

Fagus sylvatica (buk lesní)

Prunus sargentii – sakury

Prunus serrulata – sakury

Prunus subhirtella – sakury

Sorbus aucuparia – jeřáby

Sorbus domestica – jeřáby

Sorbus torminalis – jeřáby

Červené listnáče

Acer griseum (javor šedý)

Acer japonicum ‘Aconitifolium‘( javor japonský)

Acer mandshuricum (javor mandžuský)

Acer palmatum (javor dlanitolistý – většina kultivarů)

Acer tataricum ssp. ginnala (javor ginnala)

Cornus (dřín) – velkokvěté druhy

Prunus serrulata (některé sakury)

Quercus (duby – americké)

Quercus coccinea (dub šarlatový)

Quercus palustris (dub bahenní)

Quercus rubra (dub červený)

Žluté až hnědé jehličnany

Metasequoia glyptostroboides (metasekvoje čínská)

Taxodium distichum (tisovec dvouřadý)

11Podzim z hlediska fyziologie rostlin

blok_pripravujeme zahradu na zimu_ORCHIDEJE v byte_2_zlom 23.8.11 11:42 Stránka 11


II. Výsadba a přesazování dřevin

Nejdříve si povíme něco o tom, proč je nejvhodnější některé rostliny sázet

nebo přesazovat na podzim. Rozeznáváme dvě výrazná období růstu koře

nů – první brzy na jaře, ještě před růstem výhonů. Poté nastává období

sucha s následným útlumem růstu kořenů (v červenci). Druhé období, kdy

kořeny intenzivně rostou, je v září až začátkem října. Z toho vyplývá, proč

považujeme za nejpříznivější dobu na přesazování raný podzim (nebo

jaro), pro jehličnany pak konec léta až začátek podzimu, protože jsou stá

lezelené, tak aby stačily zakořenit. Termíny platí i pro rostliny z kontejne

rů, i když je de facto můžeme sázet kdykoliv, s výjimkou mrazů celoročně.

Kořeny rostou nejvíce vně obvodu koruny stromů a keřů. Ten, kdo vlastní

zahradní školku, musí proto přesazovat častěji (nejdéle za 3 roky), aby

vznikalo stále nové kořenové vlášení. Týká se to hlavně prostokořenného

materiálu – čili rostlin pěstovaných ve volné půdě. Zdálo by se, že problém

s tvorbou kořenového vlášení lze vyřešit pěstováním v nádobách (květiná

čích nebo plastových kontejnerech). Ale pozor! Dřevina pěstovaná v kon

tejneru za více než 2 roky vytvoří na obvodu kořenového balu hustou

kořenovou plsť, protože jemné kořínky nemají kam růst. Po výsadbě do

volné půdy bývá pak často tak dezorientována, že kořeny rostou stále

dokola, a nikoli dál do půdy (stává se to často i u pokojových rostlin). Jedi

ná možnost je hustou kořenovou plsť po vyklopení z květináče bez milos

ti rozrušit (nožem, lopatkou, rýčem). Je to pro dobro rostliny, protože jen

tak mohou nové kořínky snáze proniknout do okolní půdy.

Jamku pro nově sázenou dřevinu (keř) vyhloubíme nejlépe lopatkou nebo

rýčem asi o jednu třetinu větší a hlubší, než je stávající kořenový bal. Ten

je nezbytné zachovat u jehličnanů a stálezelených listnáčů. Pokud to jde,

bal se doporučuje zachovat i u opadavých listnáčů. Dřevina se tak lépe ují

má. Zem na dně zkypříme, aby kořeny lépe přilnuly k půdě. Kořeny obsy

peme dobrou kvalitní zemí s humusem (kompost) a přidáme trochu gra

nulovaného hnojiva (Cererit, NPK, Osmocote apod.). Ke zlepšení půdní

struktury a propustnosti pomůže příměs rašeliny nebo písku, příp. perlitu

či drceného polystyrenu, což současně dobře ovlivňuje i příjem živin.

Množství písku nebo jiného materiálu zlehčujícího půdu zvolíme s ohle

dem na její kvalitu a samozřejmě podle nároků vysazované dřeviny. Pokud

je půda těžší, případně jílovitá, musíme ji zlehčit větším objemem písku

nebo jemného štěrku. Tyto příměsi půdu nejen zlehčují, ale zároveň ji činí

záhřevnější. Vyhovuje to většině opadavých listnatých dřevin. Naopak

půdy lehké, písčité upravíme přidáním těžší ornice, kompostu nebo rašeli

ny, čímž zvýšíme jejich sorpční schopnost (nasákavost) pro vodu a živiny.

12 PŘIPRAVUJEME ZAHRADU NA ZIMU

blok_pripravujeme zahradu na zimu_ORCHIDEJE v byte_2_zlom 23.8.11 11:42 Stránka 12


To vyhovuje většině pěstovaných jehličnanů. Záleží vždy na „základu“, tzn. na kvalitě půdy na vaší zahradě. Tu však nelze ovlivnit zásadně, nýbrž jen částečně. Trocha kvalitní země, kterou nasypeme ke kořenům, pomůže tedy rostlině v prvních dvou letech – jde o jakousi „startovací“ dávku, pro rostlinu ovšem velmi potřebnou. Pak už se budou kořeny vyvíjet dál v původním terénu.

Výše popisovaný způsob sázení se

hodí především pro dřeviny, které

umísťujeme solitérně, tj. jako samo

statně stojící, nejčastěji v trávníku.

Pokud sázíme dřeviny, nejčastěji keře,

do skupin různého tvaru a velikosti,

vytvoříme pro ně záhon. Bývá obvyk -

le nepravidelného tvaru a po odstra

nění drnu vyměníme, resp. vylepšíme

zem na celé jeho ploše. Zem upravu

jeme vždy podle nároků vysazova

ných dřevin, protože spolu na záhon

sázíme dřeviny stejných nebo podob

ných nároků, např. vřesy a vřesovce,

rododendrony, bambusy atd. Podrob

né údaje o nárocích jednotlivých dru

hů najdete v odborné literatuře, která

je uvedena v závěru této knihy.

Lepší a hlavně jednodušší samozřej

mě je přizpůsobit výběr rostlin půd

ním a světelným podmínkám naší

zahrady, tak se jim bude nejspíše lépe dařit. Často tomu však bývá naopak, v katalogu nebo v zahradnictví si vybereme dřevinu, která se nám líbí, a pak jí podmínky k existenci a zdárnému růstu na zahradě upravujeme. Je to náročnější, ale pro zahrádkáře vlastně přirozená činnost! Poté záleží hlavně na dřevině, jestli se s podmínkami, které jsme jí vytvořili, smíří. To poznáme brzy, nejdéle za 2–3 roky, kdy kořeny „prorazí“ z připravené kvalitní půdy do rostlého terénu. Každá rostlina má k podmínkám prostředí určitou toleranci, jak velkou, to však zjistíme pouze metodou „pokus – omyl“. Pokud máme více rostlin stejného druhu, uděláme nejlépe, když je vysadíme na místa s různými podmínkami, a tak snadno po čase zjistíme, kde se jim bude skutečně dobře dařit. Pokud vysazujeme dřevinu, kterou jsme předtím měli v přenosné nádobě, to znamená, že ji přesazujeme, postupujeme takto. Rostlinu v jamce umís

13Výsadba a přesazování dřevin

a) Ke kořenům vždy přidáme kvalitní zem. b) Po zálivce upravíme kolem dřeviny mělkou mísu. c) Zvláště v těžších půdách je nutné nakypřit dno jámy; čím více, tím lépe.

blok_pripravujeme zahradu na zimu_ORCHIDEJE v byte_2_zlom 23.8.11 11:42 Stránka 13


tíme do stejné výše (úrovně), jako byla v květináči (ani hlouběji, ani výše),

tzn., že zem buď ještě odebereme, nebo přisypeme. Při sázení musí být zem

vždy vlhká, nikoli však mokrá. Po výsadbě půdu kolem kořenů přišlápne

me, čímž vytěsníme vzduch. Nesmíme ji ale utužit moc, protože pak by se

ke kořenům nedostal vzduch (kořeny také dýchají) a ani voda. Na povrchu

vytvoříme kolem dřeviny hrabičkami nebo lopatkou mělkou misku, která

slouží k udržení zálivkové vody. Misku děláme hlavně u solitérně stojících

dřevin.

Stejný postup volíme i v případě, kdy dřevinu potřebujeme přesadit z pů -

vodního stanoviště na vhodnější. U větších, vzrostlých rostlin následuje

upevnění, fixace, podrobně ji popisuji níže, v kapitole o přesazování vět

ších dřevin. Výsadbu (přesadbu) zakončíme důkladnou zálivkou.

U růží postupujeme trochu jinak. S jejich výsadbou nebudeme otálet. Pus

tíme se do ní hned, jakmile se sazenice objeví v prodejnách nebo v zahrad

ních centrech, tzn. v říjnu, maximálně do poloviny listopadu. Před výsad

bou vyhloubíme jamku hlubokou 20–30 cm. Sazenicím mírně zkrátíme

kořeny, protože pro rostlinu je důležité, aby při výsadbě byl řez čerstvý

(kvůli dalšímu zakořeňování). Pochopitelně přitom odstřihneme všechny

zlomené, nahnilé a jinak poškozené kořeny, a to až do zdravého dřeva.

Větvičky zkracujeme teprve na jaře, před rašením. Kořeny rozprostřeme

a zasypeme dobrou propustnou půdou s kompostem. Zem utužíme lehkým

přišlápnutím. Místo očkování, kde je kmínek zesílený a začíná odtud růst

ušlechtilá část růže, by mělo být mírně pod úrovní okolní půdy. Následu

je zálivka a nasypání, jak říkáme, „hrůbku“. Ten nám bude chránit zákla

dy růže před silnějším mrazem. Stromkové růže je lépe vysazovat až na

jaře. Pokud jsme je zakoupili již na podzim, přezimujeme je raději např.

našikmo založené v pařeništi.

V tomto období můžeme také na připravené záhony (s propustnou zemí, vypleté

a čisté) vysazovat dvouletky. Okrasné květem jsou např. chejr, macešky, pomněn

14 PŘIPRAVUJEME ZAHRADU NA ZIMU

Výsadba růží: a) Kořeny zasypeme dobrou půdou a lehce přišlápneme. b) Po zalití vytvoříme

„hrůbek“, na který můžeme ještě položit i chvojí, které bude v zimě chránit větvičky, zvláště

proti slunci.

blok_pripravujeme zahradu na zimu_ORCHIDEJE v byte_2_zlom 23.8.11 11:42 Stránka 14


ky, sedmikrásky, zvonek zahradní, hvozdík vousatý, náprstník červený, starček přímořský apod. Na závěr výsadbové práce je vhodné dřeviny, ať už solitérní nebo celou skupinu, namulčovat. Mulčování je pro rostlinu velice prospěšné, aspoň první 2–3 roky. Spočívá v rozprostření organického materiálu kolem rostliny. Můžeme zvolit mulčovací kůru, dřevěnou drť z drtiče apod., ale vhodná je také polorozložená lesní hrabanka (jehličnatka) nebo i posečená tráva. Důvodů pro mulčování je hned několik: • mulč udržuje v půdě vodu a zabraňuje vypařování, což je pro dřeviny

důležité hlavně v sušších písčitých a kamenitých půdách nebo ve sráž

kově chudých obdobích na jakýchkoli půdách, •

v zimě chrání půdu a kořeny rostlin před promrzáním, což má význam

hlavně v oblastech, kde je sněhová pokrývka slabá nebo žádná, a to pře

devším pro jehličnany a stálezelené listnáče, včetně bambusů, •

zabraňuje růstu jak jednoletých, tak vytrvalých plevelů. Pokud chceme mulčovat vytrvalé plevele (hlavně tráva, pýr, sedmikráska, popenec atd.), musíme je nejprve odstranit i s kořenem, tzn. drn nebo plevel odrýpnout a čistou zem oklepat zpět na záhon. Jestliže plevel i s kořeny neodstraníme, začne po čase mulčem zase prorůstat. Vrstva mulče by měla být vysoká cca 5–7 cm, z posečené trávy i vyšší, protože zanedlouho slehne. Trávu lze během léta po sečení stále přidávat, ale jen do určité vrstvy, podle velikosti dřevin cca do 15 cm. Můžeme ji odstranit buď již na podzim, kdy je téměř zetlelá, a proto vhodná do kompostu, nebo až zjara. Než začneme sekat novou trávu, nakypříme povrch země a necháme jej vyvětrat, provzdušnit. Mulčovací kůru neodstraňujeme, protože se postupně rozkládá na humus podobný rašelině. Čas od času ji naopak přidáváme. Vyskytnou-li se v ní nějaké „zvláštní“ houby – nejčastěji světle hnědé, do 1 cm velké, miskovitého tvaru –, pak jde o houby spolupůsobící při rozkladu kůry, které zdravé rostliny nenapadají. Pro jistotu ale můžeme malá ložiska jejich výskytu spálit. Hluboce kořenící plevele (bršlice, smetanka, pcháč apod.) však „neudusíme“ ani mulčem. Tam nám nezbývá nic jiného, než je z mulče do co největší hloubky vyrýpnout a po obražení zatřít herbicidem, nejlépe Roundupem; návod k použití je uveden na obalu. Přesazování velkých dřevin Je všeobecně známo, že po přesazení se lépe ujímají dřeviny menší, mladší a s balem. Důvodů k přesazování může být hned několik. Dřeviny byly např. před léty jako malé vysázeny poměrně hustě a nyní narostly do velkých rozměrů a je třeba to nějak řešit (pokud je nechceme vyřezat, což

15Výsadba a přesazování dřevin

blok_pripravujeme zahradu na zimu_ORCHIDEJE v byte_2_zlom 23.8.11 11:42 Stránka 15


představuje poslední a možná zbrklé řešení). V přerostlém porostu keřů a stromků se pochopitelně vlivem zahuštění větví snižuje intenzita světla – spodní partie zůstávají zastíněny a větve tam následně odumírají. Dřevina tak ztrácí svůj estetický vzhled, výjimkou jsou keře určené k masovým výsadbám v zahuštěných porostech. Dalším důvodem pro přesazení může být změna koncepce řešení zahrady, někdy nás k tomu vedou také důvody stavební a v neposlední řadě rovněž potřeba prosvětlit porost, v němž si dřeviny vzájemně konkurují v boji o slunce, vláhu i živiny (probírka porostů). Může se také stát, že se dřevině na původním místě moc nedaří, rozloučit se s ní nechceme, a proto chceme zkusit jiné stanoviště. Stalo se mi už několikrát, že jsem nově získanou rostlinu, často i přivezenou z dalekých zemí, zasadil na stanoviště, které (alespoň podle mého uvážení) bylo to nejsprávnější, nejlépe odpovídající jejím nárokům. Přesto se na něm nějak „necítila“. Některé rostliny jsem takto během několika let přemístil 3–4krát, než jsem našel to „pravé místo“. Řeklo by se, že na jedné zahradě jsou podmínky téměř stejné, ale není to pravda. V porostu mnoha druhů dřevin mohou být stanovištní podmínky o 5 metrů dále úplně jiné, ať už jde o světlo, vláhu, proudění vzduchu atd. V každém případě je přesazování větších dřevin na zahradě poměrně riskantní záležitostí. Aby celá akce proběhla úspěšně, musíme u dřeviny vytvo

řit nový kořenový bal. Je jasné, že stá va jící

nemůžeme vyzvednout celý, protože je nej -

spíše stejně velký a široký jako koruna stro mu

nebo keře. Nový bal bude tedy vždy menší.

Dřevina určená k ručnímu přesazování by

měla mít tyto parametry: výšku maximálně

3 m a průměr kmene maximálně 5–7 cm.

Jeden až dva roky před vlastním přesazová

ním (!) provedeme následující kroky. Dřevinu

kolem dokola obryjeme rýčem (čím hlouběji,

tím lépe) v maximální vzdálenosti 30–40 cm

od kmene. Po obvodu půdu odrýpneme (a),

abychom se rýčem dostali ještě hlouběji (b).

Postranní kořeny přesekáme (c), pokud mož

no i rovně nůžkami zastřihneme a do otvoru

po obvodu nového balu nasypeme lehčí, kva

litní, kompostovanou zem.

V tomto místě se na starých, přesekaných

kořenech budou tvořit kořeny nové, včetně

vlášení. Kůlový kořen, tj. ten nejsilnější svis

lý, ponecháme, protože zatím drží a vyživuje 16 PŘIPRAVUJEME ZAHRADU NA ZIMU

blok_pripravujeme zahradu na zimu_ORCHIDEJE v byte_2_zlom 23.8.11 11:42 Stránka 16


strom v půdě. Za rok až dva se po obvodu přesekaných kořenů vytvoří nový bal z mladých kořínků. Na podzim nebo v předjaří jej vyryjeme (přesekneme kůlový kořen) a přemístíme na nové stanoviště. Tento způsob je vhodný pro většinu listnáčů, jak stromů, tak i keřů. Z jehličnanů můžeme tímto způsobem přesazovat hlavně druhy, které jsou typické tvorbou kůlového kořene nebo jen několika postranních kořenů (borovice, douglasky, jedle, metasekvoje, stromovité jalovce, modříny a smrky). Snažíme se přitom zachovat nasměrování větví ke světovým stranám. Trvalá změna expozice by mohla u některých druhů vyvolat střední až silnější opad jehličí, což by mělo za následek zhor šení estetického účinku. Postranní větve

ne za pomeneme zakrátit asi o

1

/3–

1

/2délky.

Novou jámu připravíme již popsaným způsobem

a kořenový bal zasypeme kvalitní zemí, přihnojíme,

utužíme, zalijeme ... Následuje ukotvení resp. fixace

dřeviny. To je pro další růst absolutně nezbytné.

Dřevina (bal a kmen) se nesmí ve větru sebemíň

poh nout. Bude-li s ní vítr cloumat, nezakoření, spí

še dříve či později uschne nebo jinak odumře.

Pokud velkou dřevinu přivezeme a sázíme jako

novou, nevzniká žádný problém. Určité nesnáze však mohou nastat, pokud dřevinu dobýváme z hustého porostu jiných keřů, ze zahuštěné výsadby. K této operaci máme málo volného prostoru, a proto zákonitě více či méně poškodíme okolní keře. Polámané větve je třeba zastřihnout. Někdy to může dopadnout dokonce tak, že chceme-li se dostat k velké dřevině, musíme menší keř v její blíz kosti úplně vykopat a potom zasadit zpět, nebo dát jinam. Naši „cílovou dře vi nu“ za krátíme při do držení tvaru

ko runy (může být

ku lo vi tá, převislá,

sloupovitá, široce

roz lo žitá, ku že lo -

vitá atd.) ostrými

nůžkami ne bo pil -

kou zhruba o

1

/3 až

1

/2. Dře vinu poté

pev ně ukot víme

ně ko lika způ soby:

jed ním ků lem (a),

třemi kůly (b) ne -

bo provazem (c).

17Výsadba a přesazování dřevin

blok_pripravujeme zahradu na zimu_ORCHIDEJE v byte_2_zlom 23.8.11 11:42 Stránka 17


Slabší stromky (prostokořenné) ukotvíme jedním přiměřeně silným a dlou

hým kůlem, který zatlučeme do jámy dříve, než do ní vložíme stromek. Ten

pak přisadíme ke kůlu, zasypeme zemí, kterou přišlápneme, a lehce přivá

žeme – pevný úvazek dáme až za čas, až půda slehne. Kůl by měl dosahovat

nejvýše 10 cm pod korunu (při svislém zatlučení) a měl by být umístěn

z jižní strany, aby se zabránilo tvorbě mrazových desek. Jeden kůl lze však

zatlouct i směrem šikmo od dřeviny. Tento způsob je vhodnější zejména

pro dřeviny s balem, neboť se vyhneme poškození kořenů kůlem, stejně tak

pro dřeviny s hustou korunou, ať už jehličnaté, nebo stálezelené.

Silnější kmeny stromků kotvíme třemi kůly, zatlučenými svisle do trojú

helníku vedle kmene, a úvazek upevníme nejlépe pod korunu stromu. Pro

vazem, příp. drátem, můžeme kotvit jak listnáče, tak jehličnany. Kolem dře

viny zatlučeme do země pevně tři kolíky. K nim přivážeme provázek (drát)

a natáhneme jej zhruba do výšky přesazované dřeviny. Pevně kmen přivá

žeme a provázek nebo drát nezapomeneme podložit páskou z pevné pryže

nebo kůže, abychom předešli odírání kůry stromu při pohybu větrem.

Při přesazování jehličnanů pozdě na jaře je prospěšné rostliny častěji kro

pit, zejména za suchého a slunného počasí.

Chtěl bych ještě upozornit na jeden problém, který může při přesazování

dřevin snadno nastat a na který je třeba dát si pozor. Týká se zahrad, které

leží v rovině, bez spádu, s těžší, jílovitohlinitou půdou. Jak už jsem se zmí

nil, při výměně půdy v jámě nahradíme původní těžší a málo propustnou

zem lehčím propustným substrátem s obsahem písku. Při zimní oblevě,

v našem klimatu dost běžné, dochází k tomu, že lepší propustná zem, do

níž jsme dřevinu vysadili, rozmrzá rychleji než okolní jílovitá. Jelikož voda

nemá na rovině kam odtékat, stojí rostlina de facto stále ve vodě, která

občas i zmrzne, a pak je tedy na delší dobu uvězněna přímo v ledu. Zůsta

ne-li v tomto stavu třeba měsíc nebo i déle, nenávratně odumře.

Úspěšnost při přesazování dřevin

Převážná většina dřevin snáší přesazování, zvláště v mladším věku, celkem

dobře. Jsou to dřeviny, které při poškození kořenů snadno tvoří kořeny

náhradní, a mají tudíž poměrně hustý kořenový bal.

Záporným extrémem jsou dřeviny tvořící dlouhé, řídké a nerozvětvené

kořeny, s minimálním množstvím kořenového vlášení. Jejich přesazování

v zahradě, především starších exemplářů, bývá většinou neúspěšné. Mlad

ší rostliny po přesazení, pokud neuschnou hned nebo brzy poté, živoří

i několik let bez přírůstku, než začnou znovu růst. Bez problémů lze přesa

dit jen jejich 1–3leté semenáče, které se v porostu objevují ze samovýsevů.

K těmto dřevinám patří hlavně rody a druhy čeledi vikvovitých (Legumi

nosae, Viciaceae). Jsou to Amorpha (netvařec), Aralia (arálie), Caragana

18 PŘIPRAVUJEME ZAHRADU NA ZIMU

blok_pripravujeme zahradu na zimu_ORCHIDEJE v byte_2_zlom 23.8.11 11:42 Stránka 18


(čimišník), Colutea (žanovec), Cytisus (čilimník), Genista (kručinka), Sopho

ra (jerlín), Spartium (vítečník), Ulex (hlodáš), Erinacea (erinacea) apod. Vysa

zujeme je raději na jaře, předpěstované ze semen nebo řízků, přímo na

trvalé stanoviště.

Opačným extrémem jsou např. dřeviny z čeledi vřesovcovitých, kam patří

Bruckenthalia (brukentálie), Calluna (vřes), Daboecia (dabécie), Erica (vřeso

vec), Ledum (rojovník), Rhododendron (pěnišník) a další. Ty tvoří velmi

hustý, kompaktní kořenový bal, složený převážně z jemných kořínků. Pře

sazování snáší dobře, mladší rostliny s menším balem o něm téměř ani

nevědí. I velké pěnišníky, do výšky 150 cm, mají bal o průměru 60–70 cm

a výšce cca 25 cm. Zajímavé je, že i ony se nejlépe ujímají při přesazování

na ja ře, kdy se začínají otvírat první květy.

Zakládání živých plotů

K dalším zahradnických pracím, které je vhodné provádět na podzim, pat

ří výsadba živého plotu. Ten může plnit dvě hlavní funkce: opticky rozdě

lit plochu zahrady na menší části a zamaskovat to, co nechceme vidět nebo

co chceme skrýt. A dále fungovat jako ochrana, neboť hustý vyšší porost

v úzkém pásu je schopen účinně zachytávat hodně prachu i zplodin z při

lehlých komunikací a současně tlumit hluk.

Dřeviny na živé ploty musí být dostatečně odolné a zároveň schopné po

každém řezu rychlé regenerace (obrůstání). To se týká hlavně plotů střiha

ných (tvarovaných). Pro ně jsou z listnatých keřů vhodné např. Berberis

thunbergii (dřišťál Thunbergův), Carpinus betulus (habr obecný – na ploty

vysoké až 3 m), Ligustrum vulgare (ptačí zob obecný), Buxus sempervirens

(zimostráz obecný), Cotoneaster salicifolius (skalník vrbolistý), Ilex aquifoli

um (cesmína obecná), Prunus laurocerasus (bobkovišeň), Pyracantha coccinea

(hlohyně šarlatová), Viburnum x pragense (kalina pražská) apod.

Jehličnany vhodné pro střihané živé ploty (nad 2 m) jsou např. různé

druhy a kultivary druhů Chamaecyparis (cypřišek), Picea abies (smrk ztepi

lý), Taxus baccata (tis červený), Juniperus chinensis (jalovec čínský), Thuja

occidentalis (zerav západní), Larix decidua (modřín opadavý), Thuja plicata

(zerav obrovský), Picea pungens (smrk pichlavý) a další.

Pokud máme na zahradě více prostoru, můžeme vysadit živý plot nestři

haný, volně rostoucí, který je proto širší – v závislosti na druhu použité

dřeviny – a působí podstatně přirozeněji. Lze do něj použít řadu kvetou

cích keřů podle potřebné výšky – viz odborná literatura v závěru knihy.

Z listnáčů dobře poslouží např. Amelanchier (muchovník), Buddleja davidii

(komule Davidova), Chaenomeles ( kdoulovec), Cornus alba (svída bílá), Coti

nus (ruj), Cotoneaster (skalník), Deutzia (trojpuk), Forsythia (zlatice), Hibiscus

(ibišek), Hippophae (rakytník), Hydrangea (hortenzie), Kerria (zákula), Kolk

19Výsadba a přesazování dřevin

blok_pripravujeme zahradu na zimu_ORCHIDEJE v byte_2_zlom 23.8.11 11:42 Stránka 19




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist