načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Připravujeme zahradu na jaro a léto - Petr Pasečný

Připravujeme zahradu na jaro a léto

Elektronická kniha: Připravujeme zahradu na jaro a léto
Autor: Petr Pasečný

S blížícím se koncem zimy začíná majitel zahrady přemýšlet, co ve své zahradě vylepšit, odkud začít, aby byl v létě se svým dílem spokojen. Knížka od zkušeného zahradníka ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  69
+
-
2,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2012
Počet stran: 95
Rozměr: 21 cm
Úprava: 16 stran barevné obrazové přílohy: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Zahrádkářství
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2012
ISBN: 978-80-247-4158-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

A aby nám rostliny, stromy a keře prospívaly, nesmíme zapomenout na ochranu proti chorobám a škůdcům. Knížka volně navazuje na příručku Připravujeme zahradu na zimu a poskytuje další užitečné rady, jak připravit půdu pro jarní výsadbu, sázet rostliny, co s jezírkem a trávníkem od jara do podzimu, jak letnit rostliny, jak a kdy hnojit...

Popis nakladatele

S blížícím se koncem zimy začíná majitel zahrady přemýšlet, co ve své zahradě vylepšit, odkud začít, aby byl v létě se svým dílem spokojen. Knížka od zkušeného zahradníka volně navazuje na příručku Připravujeme zahradu na zimu a poskytuje čtenářům další užitečné rady, jak připravit půdu pro jarní výsadbu, sázet rostliny, co s jezírkem a trávníkem od jara do podzimu, jak letnit rostliny, jak a kdy hnojit... A aby nám rostliny, stromy a keře prospívaly, nesmíme zapomenout na ochranu proti chorobám a škůdcům.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Petr Pasečný - další tituly autora:
Připravujeme zahradu na zimu Připravujeme zahradu na zimu
Připravujeme zahradu na jaro a léto Připravujeme zahradu na jaro a léto
 (e-book)
Připravujeme zahradu na zimu Připravujeme zahradu na zimu
 (e-book)
Sukulenty Sukulenty
 (e-book)
Jehličnany pro zahrady a skalky -- 2., přepracované vydání Jehličnany pro zahrady a skalky
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

 příprava ploch pro jarní výsadbu

 vegetativní a generativní rozmnožování

 hnojení a přihnojování rostlin

 ochrana proti chorobám a škůdcům

Připravujeme

zahradu

na jaro a léto

104

Petr Pasečný

104

PŘIPRAVUJEME ZAHRADU NA JARO A LÉTO

Petr Pasečný

Publikace z nakladatelství Grada Publishing si můžete zakoupit

u svého knihkupce nebo objednat v Zákaznickém servisu nakladatelství:

ČR – Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha

tel.: +420 234 264 401

fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

SR – Grada Slovakia, s.r.o.

Moskovská 29, 811 08 Bratislava

tel.: +421 2 556 45 189

fax: +421 2 556 45 179

e-mail: grada@grada.sk

www.grada.sk



Petr Pasečný

104

GRADA

Publishing

Připravujeme

zahradu

na jaro a léto


Petr Pasečný Připravujeme zahradu na jaro a léto Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 4744. publikaci Odpovědná redaktorka Helga Jindrová Sazba Artedit, spol. s r.o., Praha Fotografie na obálce a v příloze Petr Pasečný Perokresby Petr Pasečný Počet stran 96 a 16 stran barevné přílohy První vydání, Praha 2012 Vytiskla Tiskárna PROTISK, s.r.o., České Budějovice © Grada Publishing, a.s., 2012 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2012 Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Tato publikace vychází za podpory Botanické zahrady hl. m. Prahy v Troji. Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-4158-1 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-7882-2 (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN 978-80-247 7883-9 (elektronická verze ve formátu EPUB)

Věnování

Tuto knížku věnuji hlavně své mámě,

která mi byla a stále je na zahradě největší pomocnicí. Motto: Sny se vždycky splní, když pro to něco uděláš...

5

-

Obsah

Obsah

Slovo na úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

I. Příprava nových ploch pro jarní výsadbu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

II. Průběžná činnost v lednu a únoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

III. Předjarní řez dřevin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

Řez popínavých dřevin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

Řez růží. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

Řez vřesů a vřesovců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

IV. Odstraňování zimní ochrany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

V. Vegetativní rozmnožování dřevin na jaře . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

Hřížení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

Dělení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

Množení bylinnými řízky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

VI. Generativní způsob množení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

Výsev listnatých a jehličnatých dřevin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

Výsev letniček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

VII. Pěstování bambusů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

Výsadba bambusů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

Použití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

Rozmnožování bambusů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

VIII. Všeobecně o hnojení a přihnojování v zahradě . . . . . . . . . . . . . 41

IX. Jarní výsadby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

X. Příprava rostlin na letnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

XI. Jezírko na jaře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

XII. Jarní řez dřevin. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

XIII. Ochrana rostlin proti chorobám a škůdcům . . . . . . . . . . . . . . . . 65

Fyziologické poruchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

Choroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

Škůdci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

XIV. Trávník od jara do podzimu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

XV. Letní řízkování stálezelených dřevin. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

XVI. Průběžné letní práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

XVII. Řízkování jehličnanů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

Seznam použité literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

Rejstřík latinských názvů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

Rejstřík českých názvů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

Slovo na úvod

Publikace, kterou dostáváte do ruky, navazuje na první díl, který se vě noval

práci na zahradě v období podzimu a zimy. Nyní, s přicházejícím jarem, se

začínáme probouzet i my. Čeká nás mnoho různých zajímavých činností,

které jsou v této knize popisovány. Všechny ale v podstatě dělat nemusí

me, nebo jen některé a občas. Práce s rostlinami by pro nás měla být potě

šením, něčím, na co se stále těšíme a přemýšlíme, jak a co vylepšo vat. Kro

mě rostlin to děláme totiž i pro sebe, pro ten úžasný pocit, že se nám

podařilo něco krásného vypěstovat a že nám na zahradě něco zvláštního

roste i kvete. Ten pocit se prostě nedá ničím nahradit. Neznám člověka,

kterého chytilo pěstování rostlin, aby si řekl: „Tak, teď už mám ko nečně

hotovo.“ A proto se znovu a znovu vrháme do dalšího sázení a přesazová

ní, vysévání, řízkování, přihnojování a řezání...

Přitom se ale lehce může stát, z koupené rostliny vůbec nevyroste to, co je

na obrázku, na etiketě nebo v knížce. Důvodů může být několik, ale nej

častěji bývá příčinou nesprávné stanoviště a nevhodné podmínky pro exi

stenci toho kterého druhu. Čím to je? „Vždyť jsem to dal podle návodu na

slunce, mírné vlhko to má snášet, drenáž to dostalo.“ A tady je ten „zako

paný pes“. Literatura už nám neřekne, jestli rostlina vyžaduje slunce ran

ní, celodenní nebo „klouzavé“, jižní nebo východní. Tytéž problémy mo -

hou nastat s nároky rostlin na sucho nebo vlhko, na půdní kyselost. Tyto

otázky odborník dobře zná, správně je řeší, a proto má rostliny krásné.

Takové jsou potom vhodné k fotografování do katalogů. Laik se musí těmi

to úskalími teprve „prokousat“ a časem získat vlastní zkušenosti. A to je ten

„motor“, který nás žene stále kupředu!

Jiným důvodem naší nespokojenosti se vzhledem rostliny může být i to, že

jsme si přinesli něco jiného, než tvrdí jmenovka. Rostliny můžeme všeo

becně dělit na zvlášť náročné, které vyžadují speciální zacházení, a běžné,

rostoucí bez problémů kdekomu, které snesou i nějaký ten přehmat. Tady

už záleží na přístupu každého z nás, jaké máme znalosti a kolik času, někdy

i peněz chceme zahradě věnovat. V dnešní době, kdy se všechno bohužel

zrychluje, je trendem krásná zahrada s minimem práce a pokud možno

hned. Vypěstovat si ale krásnou zahradu může trvat i dvacet let a bez prá

ce to opravdu nejde. Takže se zahradě buď budeme naplno věnovat sami,

anebo na to máme lidi. V každém případě by pro nás měla být zahrada

oázou klidu a pohody.

Slovy klasika: „Když člověk umí, tak je to brnkačka!“

Ing. Petr Pasečný

6 PŘIPRAVUJEME ZAHRADU NA JARO A LÉTO

-

I. Příprava nových ploch pro jarní výsadbu

Přestože v zahradě zatím vládne stále zima a období relativního klidu, sbí

ráme inspiraci z odborné literatury a síly na další období.

Koncem zimy a v předjaří, pokud nám to počasí umožní, je vhodná doba

k provádění různých přípravných prací, které nám usnadní jarní a letní

činnosti v zahradě. Když nemrzne, můžeme např. hloubit větší jámy pro

předjarní přesazování velkých dřevin – budoucích solitér v trávníku.

Postupujeme obyčejně tak, že travní drny odložíme vedle jámy zvlášť (pro

tože pak při sázení půjdou na dno jámy) a ostatní vykopanou zem na dru

hou hromádku. Účelem této práce je dobré provzdušnění (okysličení) uleh

lé země. Při vlastním sázení pak postupujeme takto: zasypeme kořeny

kvalitním kompostem nebo potřebnou směsí zeminy, přišlápneme, zalije

me, rostlinu zafixujeme kůlem, namulčujeme a podle potřeby zastíníme.

Stejným způsobem můžeme také rozšířit záhony na výsadbu nových

dřevin (nejčastěji keřů, trvalek apod.) nebo potřebujeme keře, které se už

začínají „mačkat“, rozsadit na větší vzdálenost. Záhony okrasných rostlin

vytváříme zásadně nepravidelného tvaru a vycházíme z celkové koncep

ce zahrady. Děláme je většinou oválné, protáhlé, ledvinovité, zřídka také

kulaté, různě veliké podle potřeby. Travní drn dáme stranou a můžeme jej

použít např. do kompostu, nebo jím vyrovnat prohlubeniny v trávníku,

které vznikají v místech, kde se nejvíce a nejčastěji chodí.

Potom následuje vlastní úprava zeminy, především podle nároků vysazova

ných dřevin nebo květin. Převážná většina půd u nás se řadí mezi lepší nebo

horší hnědozemě, nejčastěji středně těžké až těžší. Ve vinohradnických

oblastech jsou půdy lehčí, záhřevné a propustné. Ojediněle (zejména na

Hané a na jižní Moravě) se vyskytují i nejkvalitnější černozemě. V podhor

ských nebo horských oblastech jsou půdy většinou mělké, s kamenitým pod

kladem. Na zlehčení těžších půd použijeme říční hrubší písek nebo jemný

štěrk. Budeme-li na záhon sázet rododendrony, vřesovcovité rostliny, bam

busy apod., přidáme kromě písku i jehličnatou hrabanku a také rašelinu.

Velmi lehké půdy (písčité) naopak obohatíme těžší ornicí, drnovkou či

kompostem za účelem většího udržení vláhy v půdě (pokud to budou

vysazované rostliny vyžadovat). Rostlinám milujícím sucho, slunce a tep

lo bude tato písčitá zem stačit. V podhorských, kamenitých a nepříliš

hlubo kých půdách můžeme částečně doplnit písek, abychom zvýšili

záhřevnost půdy. Doplňující „přísady“ zaryjeme rýčem a zároveň půdu

částečně rozdrobíme a promícháme. Po této práci ji necháme pár týdnů

ležet, než do ní začneme sázet.

7Příprava nových ploch pro jarní výsadbu

-

V zimním období máme také čas (pokud nemrzne) na tvorbu nové skalky

nebo její rozšíření. Veškeré informace najde zájemce v odborné skalnič

kářské literatuře. Chtěl bych jen upozornit na to, že právě zima je vhod

ným obdobím pro navážku zeminy na budoucí skalku a její hrubé roz

vrstvení – modelaci. Zvlášť, pokud budeme tvořit „horské svahy“ vysoké

1 m (nebo i více). Na povrch „kopečků“ navezeme vrstvu hrubšího štěrku

a písku a částečně promísíme s navážkou. Pak tyto „kopečky“ necháme

pár měsíců ležet a sesedat. Teprve později, na přelomu jara a léta, můžeme

začít tvořit vlastní skalku, což znamená, že budeme rozmísťovat kameny

(podle literatury, podle vzorů z přírody či „okoukaných“ skalek na skal

ničkářských výstavách nebo v botanických zahradách a v neposlední řadě,

což je velmi důležité, také podle vlastních představ).

K vlastním kamenům bych chtěl zdůraznit jen tolik: zvláště začínající „sta

vitelé“, kteří nemají často jinou možnost, postaví skalku z mnoha růz

ných, nahodilých, převážně malých kamenů (tj. do velikosti cca 20 cm).

Přitom jeden velký, s průměrem aspoň 50–60 cm, vydá esteticky za více

ro malých – skalka vypadá mnohem přirozeněji. Chápu, že někdy je pro

blém takové velké kameny sehnat, ale to slovo „sehnat“ je zde úplně na

místě. Můžeme je sice koupit u odborné firmy a pěkně draho, anebo se

pokusit je nalézt v přírodě, v různých navážkách apod. Pak ale řešíme dal

ší problém s dopravou na zahradu. Musíme vždy předem zvážit své mož

nosti. V každém případě se ale snažme aspoň několik opravdu velkých

kamenů do skalky umístit. Při rozměru malé skalky (cca 10–12 m

2

) by jich

mohlo stačit přibližně 5–7 kusů. Doplníme je pak ostatními menšími.

Pamatujme však, že pro přirozenost by měly být všechny kameny ve

skalce pouze jednoho druhu.

Někdy se však v přírodě vzájemně prolíná i více druhů hornin. V přírod

ním prostoru to ani nezpozorujeme, vnímáme ho jako přirozený celek.

V malé skalce by však různé druhy a barvy kamenů vůbec nevypadaly při

rozeně. To ani nemluvím o různě barevných „kamenech“ z litého skla

apod., které v zahradách občas vidíme.

Další mou radou k tomu, aby skalka vypadala věrohodně, je určit správný

poměr velikostí kamenů k velikosti vysázených rostlin. Tento poměr se

nedá nijak paušálně stanovit, k tomu je třeba určitý cit a představivost.

Stručně řečeno, skalku postavenou z malých kamenů a osázenou vzrůst

nými, vyššími rostlinami (ať už skalničkami nebo trvalkami), těžko nazve

me skalkou, když za nedlouhou dobu kameny pod rostlinami ani neuvi

díme. Proto mnohem lépe a přirozeněji vypadají ve štěrbinách osázené

větší a velké kameny a v políčkách mezi nimi rostou drobné, plazivé nebo

kobercovité rostliny.

8 PŘIPRAVUJEME ZAHRADU NA JARO A LÉTO

- II. Průběžná činnost v lednu a únoru •

Před příchodem opravdu silných mrazů můžeme zvláště ve vyšších

polohách obalit kmínky choulostivých dřevin např. jutou nebo třeba

i balicím papírem (Aralia, Albizia atd.) a chránit je tak proti vzniku mra

zových trhlin v kůře, k němuž dochází zejména při střídání slunečných

dní a mrazivých nocí. Zabalení kmenů však prospěje i mladým sakurám

(Prunus serrulata cv.), okrasným jabloním (Malus), kultivarům japon

ských javorů (Acer palmatum, A. japonicum) apod. • Při oteplení zaléváme jehličnany, stálezelené listnaté dřeviny včetně

bambusů, zvláště byl-li suchý podzim. • Občas kontrolujeme kůly, úvazky a podpěry u dřevin a současně setřá

sáme těžký sníh z jehličin i hustých listnáčů, aby nám nepolámal větve. •

Sníh také přihrnujeme k choulostivým dřevinám, čímž zvyšujeme

ochranu kořenového systému proti mrazu a zabezpečujeme rostlině

dostatek vláhy při jarní oblevě. • V této době můžeme odstraňovat mechy a lišejníky z kmenů stromů,

které se rády tvoří zejména ve vlhčích oblastech (vyšší nadmořská výš

ka, blízkost lesů apod.). • Pokud jsme na podzim zapomněli uklidit všechny barvy, ředidla a pes

ticidy (přípravky na ochranu rostlin proti houbovým chorobám i škůd

cům, tj. fungicidy a insekticidy), teď je nejvyšší čas je uložit na suché

a bezmrazé místo. Není vhodné je však skladovat ve sklepě v prostoru

spolu s bramborami a ovocem (i když jsou dokonale uzavřené). •

Kdo má dům nebo chatu v oblasti, kde může při zimních oblevách

a tání sněhu voda prorazit do sklepa, neměl by nic nechávat ležet pří

mo na zemi.

Jednou se mi stalo, že jsem měl v teplém lednu – únoru ve sklepě najednou

přes 0,5 m vody. Na zemi byly naskládány barvy a pesticidy a navíc stála na

podlaze i elektrická sekačka, ze které nad vodou trčela jen řidítka. Dopadlo to

naštěstí dobře, chemikálie byly dokonale uzavřené, protože na hladině neby

la žádná mastná a jiná „oka“ a také nebylo z vody vůbec nic cítit. Po dvou

týdnech se voda ztratila, sekačku jsem vynesl nahoru, nechal až do dubna

sušit, potom promazal rotující části a opět štěstí (!), sekačka se normálně roz

běhla. Od té doby žádné takové věci na podlaze nenechávám... •

Čas od času kontrolujeme uložené hlízy a cibule okrasných rostlin. Sou

časně prohlédneme i uloženou zeleninu, pokud ji skladujeme společně,

což ovšem není nejvhodnější řešení. Vyskytne-li se na nich hniloba

9Průběžná činnost v lednu a únoru

-


a následně plíseň (hlavně při přezimování ve vlhkém sklepě), je nejjis

tější je zlikvidovat, ale nikoliv do kompostu! Jsou-li např. jiřiny či

dosny napadeny hnilobou jen trošku, můžeme je ořezat až do zdravé

části, řezné rány zasypat popelem ze dřeva nebo poprášit fungicidem

(např. mořidlem na semena), nechat aspoň 2 týdny v suchu a teple (!)

dobře zaschnout a pak je zase uložit zpět do chladna. Protože do výsad

by na záhony je ještě hodně času, znovu připomínám prevenci – tzn.

na přezimování ukládat cibule a hlízy mechanicky nepoškozené a dob

ře očištěné od zbytků zeminy ze záhonu. •

Objeví-li se nám ve sklepě plíseň na stratifikovaných výsevech nebo

uložených dřevitých řízcích, musíme je dočasně přemístit do sucha

a tepla, povrch substrátu nechat oschnout a lehce poprášit mořidlem na

semena nebo postříkat např. Previcurem. •

Občas prohlédneme nové výsadby, zvláště trvalky a skalničky z pod

zimní výsadby, jestli je už trochu „nepozvedl“ z půdy mráz; pokud ano,

přitlačíme je zpět a při oblevě mírně zalijeme. • Nezapomínáme krmit užitečné ptactvo (sýkorky apod.), které se nám

na oplátku bude zase po celou sezonu starat o biologickou ochranu dře

vin a květin (vč. ovoce a zeleniny). Teď také opravíme ptačí budky, aby

ptáci měli kde hnízdit, protože pak budeme mít na zahradě kromě jed

noho párku dospělých ještě asi 5 mladých (x počet zahnízdění x počet

budek). Ptáky krmíme hlavně semeny slunečnice, prosa, máku, lněným

semenem, řepkou, rozdrobenými nebo i červivými vlašskými a lískový

mi ořechy a samozřejmě zavěšujeme na krmítko i lůj nebo morkovou

kost (dodávat kalorie v tomto často mrazivém období je to nejdůleži

tější, co pro ně můžeme udělat). •

Za slunečných dní se může pařeniště i skleník přes den docela slušně

ohřát, proto je třeba větrat, aby rostliny teplem nezačaly příliš rašit

(potom by je mráz mohl dost poškodit, ne-li úplně zničit). •

Během zimy si také doplníme potřebné pomůcky na jaro (nářadí, hno

jiva, pesticidy atd.). • Pokud je to možné, prohlédneme chvojím zakryté rostliny ve skalce

(hlavně kvůli možnému výskytu plísní na rostlinách, které byly dlouho

pod velkou vrstvou sněhu) a současně zkontrolujeme, jestli se nám pod

chvojím neusídlily myši nebo jiní hlodavci. Při mírném počasí můžeme

chvojí na pár dnů odložit a rostliny vyvětrat. •

Opravujeme ploty, hlavně proti zajícům nebo srnčí zvěři. • Můžeme si objednávat z katalogů nové rostliny na jaro, což se doma

v teple a pohodlí houpacího křesla se sklenkou vína daří docela dobře.

Přesto je vždy jistější nákup rostlin, které vidíme na vlastní oči v okras- 10 PŘIPRAVUJEME ZAHRADU NA JARO A LÉTO

-


né školce, v zahradním centru apod. Výjimkou může být zásilková fir

ma, od které rostliny odebíráme už delší dobu, a tudíž kvalitu rostlin

i jejich velikost známe. •

V únoru už můžeme také začít s ochrannými postřiky proti chorobám

a škůdcům. Nejčastěji používáme klasické chemické přípravky.

Někdy je řešením v boji proti chorobám nebo škůdcům pěstovat rostliny (i dře

viny) na hranici jejich existenčních možností. Tam sice neporostou tak rych

le a dobře jako v lepších podmínkách, ale současně se silně omezí i výskyt

jejich škůdců, protože ani oni nebudou mít vhodné podmínky k existenci. • Koncem února (podle počasí) se některé rostliny začínají pomalu pro

bouzet ze zimního klidu, a proto chráníme časně rašící jedince proti

slunci lehkým zastíněním (pochopitelně se to týká jen choulostivých

druhů). •

Doma v teple nebo ve vytápěném skleníku vyséváme letničky, kterým

to do květnové výsadby na stanoviště déle trvá. Jsou to např. petúnie,

begónie, laskavec, hledík, svlačec, kosmatec, šrucha atd. Vyséváme také

bylinky (šalvěj, tymián...). •

Koncem února už můžeme dát narašit dosny (kany – Canna indica). Jsou

to dekorativní, impozantní rostliny s hlízovitými oddenky, které jsme

přezimovali v suchu a chladnu. V posledních letech zájem o ně velice

vzrostl, protože na trh pronikají stále nové a nové kultivary různých

barev (vč. vícebarevných květů). Větší oddenky rozdělíme na menší

kousky tak, aby každý měl 3–5 oček a rány dezinfikujeme. Uložíme je do

bedýnek s písčitou rašelinou a přeneseme do tepla (15–18 °C) při maxi

mu světla. Po vyrašení je nasázíme do květináčů s lehkou a výživnou

zeminou a začneme (zpočátku mírně) zalévat. Na venkovní záhony

nebo do nádob je vysazujeme až po „zmrzlých“, tj. koncem května. • Na přelomu února a března už také připravíme k výsadbě velkokvěté

hlíznaté begónie (Begonia x tuberhybrida cv.). Je potěšitelné, že v posled

ních letech se začínají hodně prosazovat české odrůdy (hybridy) se

středně velkými květy a bohatým, vytrvalým kvetením (např. Brou

mov‘, ‘Olomouc‘, ‘Podkrkonoší‘ apod.). Jsou vhodné pro skupinové

výsadby do volné půdy i do truhlíků nebo závěsných nádob. Očistěné

hlízy moříme nejlépe biopreparátem Polyversum, případně Bayleton

25 WP. Truhlíky naplníme dobrou zeminou asi do 3/4 výšky, na ni

položíme hlízy (prohloubenou částí nahoru) na vzdálenost 5–8 cm

(podle velikosti hlíz) a přikryjeme slabou vrstvou země.

Nádoby s begóniemi umístíme na teplé, světlé místo a než začnou rašit,

zaléváme je mírně. V dubnu je můžeme ještě znovu přesadit, a to do

nádob, ve kterých porostou celé léto. Velké ploché hlízy je možno po

11Průběžná činnost v lednu a únoru

-


narašení kolmo rozříznout a takto rozdělit na více rostlin. Řezné rány

dezinfikujeme např. popelem ze dřeva a nejméně týden po nasázení

nezaléváme! Obdobně jako hlíznaté begónie připravujeme na léto i zají

mavost z afrických tropů – hlíznatou popínavku gloriózu (Gloriosa rot -

schildiana). •

Pokud jsme na podzim nestačili (nebo zapomněli) odstranit bujné

výmladky některých dřevin (škumpa, hlošina, rakytník apod.), máme

teď při oblevě nejvyšší čas to udělat. Všude, kde se nám nehodí (v tráv

níku, v keřových skupinách apod.), ostrým rýčem výmladky odrýpneme

a buď je vyhodíme, nebo nasázíme tam, kde nám nebudou překážet. •

Potěšení pro oči i duši nám mohou i v tomto studeném a nevlídném

počasí přinést první květy čemeřic nebo sněženek (venku) anebo drob

ných jarních cibulovin a hlíznatých rostlin (šafrány, kosatce, řebčíky,

bramboříky,...) ve studeném alpinkovém skleníku. 12 PŘIPRAVUJEME ZAHRADU NA JARO A LÉTO

-


III. Předjarní řez dřevin

Brzy na jaře, v březnu až dubnu, končí pro většinu dřevin období vege

tačního klidu. Právě v této době máme nejvyšší čas dokončit prořezávky,

případně zmlazení keřů nebo stromů na naší zahradě (co jsme nestihli už

na podzim).

Při řezu volně rostoucích dřevin , tj. dřevin, které rostou na zahradě bez

pravidelného tvarování, bychom měli dodržet určité zásady. Nejprve pro

vedeme řez zdravotní, tzn. odstraníme všechny uschlé, zmrzlé, poláma

né nebo překážející větve. U stromů odřezáváme větve na větevní krou

žek (viz obr. 69), při němž se rána správně zacelí. Větší řezné rány (nad

2 cm v průměru) je vhodné zatřít stromovým balzámem, štěpařským vos

kem nebo aspoň latexovou barvou.

Prořezáváme také větve zejména u hustých keřů (Cornus, Deutzia, Phila

delphus, Lonicera, vyšší druhy Spiraea atd.). Tam rostou staré větve většinou

uprostřed houštiny mladších větví a někdy je problém se k nim vůbec

dostat. Vyřezávat je však musíme aspoň jednou za pár let, jinak s jejich

odumíráním hrozí nebezpečí vzniku houbových chorob v důsledku roz

kladu dřeva. Delší větve můžeme současně až o 1/3 zkrátit za účelem lepší

ho rozvětvení. Keře kvetoucí brzy na jaře, např. Forsythia, ale takto zakrátí

me až po odkvětu, protože jinak bychom se vlastní pílí připravili o květy.

Některé druhy nízkých a hustých keřů (např. Berberis, Potentilla, Spiraea

apod.) raději jednou za několik let úplně zmladíme, tzn. odstřihneme je

u země. Prospěje to zdravotnímu stavu dřeviny, protože během krátké

doby vyrostou výhony nové a keř pak opět bohatě pokvete. Máme-li na

zahradě velkou skupinu jednoho druhu (např. Spiraea 15–20 ks), nemusí

me zmlazení provádět u celé skupiny naráz, ale rozložíme si řez aspoň na

dva až tři roky. První rok zmladíme polovinu keřů (nejlépe ob jeden) a dru

hý nebo třetí rok zbytek. Tímto způsobem nebude plocha úplně holá.

V předjaří je také nejvyšší čas k řezu keřů kvetoucích v létě a na podzim

(Buddleja, Hibiscus, Hydrangea, Weigela), u nichž se květy objevují na leto

rostech, tzn. na výhonech, které narostou od jara. Zkrácením loňských

výhonů asi o 1/3 délky dojde k silnější tvorbě nových letorostů, a proto

i k bohatšímu kvetení.

Druhy Perovskia, Fuchsia, občas i Caryopteris zmrzají v některých zimách

úplně, takže je stejně musíme seříznout až k zemi. Zimní kryt (listí a chvo

jí) ale zatím ještě ponecháme. Choulostivé dřeviny, jako je např. pivoňka

keřovitá (Paeonia suffruticosa) nebo citronečník trojlistý (Poncirus trifolia

ta) se doporučuje neřezat vůbec, anebo jen v případě, že jsou polámané,

hodně omrzlé apod.

13Předjarní řez dřevin

-


Řez popínavých dřevin

Předjaří (konec vegetačního klidu) je hlavní dobou k řezu popínavých dře

vin (některé druhy totiž vyžadují také řez letní – za zelena). Většinou se

zaměříme na zkracování příliš dlouhých výhonů (šlahounů) nebo probír

ku příliš hustých keřů. A jsou-li popínavé druhy vysázeny v optimálních

podmínkách, dovedou za několik let vytvořit neproniknutelnou džungli.

Vzhledem k tomu, že na uvedené téma vyšlo v posledních letech několik

úzce zaměřených publikací, uvedu jen nejdůležitější zásady řezu.

Aktinidie (Actinidia) jsou vzrůstem často neuspořádané, a proto odřezá

váme jen překážející a zahušťující výhony. Řez provádíme včas, protože

aktinidie už v předjaří silně roní mízu.

Akébie (Akebia) potřebují jen občas usměrňující řez. Ve vyšších a chladnějších polohách mohou omrzat, proto je vhodnější je pěstovat jako půdopokryvné. Podražec (Aristolochia) vyžaduje víceméně jen zkrátit přebujelé výhony. Jinak celkový tvar snadno opravujeme řezem v létě, za zelena. Trubač (Campsis) na treláži nebo jiné opoře musíme občas řezem upravit a zkrátit mu dlouhé výhony. Pokud jsme rostlinu vysadili za účelem „za - maskování“ nevzhledných partií zahrady, pak ji necháme růst úplně volně. Zimokeř (Celastrus), česky lidově nazývaný „škrtič stromů“, roste velice rychle a pokud má oporu (stromy, ploty, zdi apod.), pokryje zanedlouho cokoliv. Zkracujeme příliš dlouhé výhony nebo keř podle potřeby prosvětlíme. Plamének (Clematis) je oblíbenou popínavou, bohatě kvetoucí dřevinou, která se pěstuje pouze v několika druzích, zato v mnoha desítkách kultivarů. Pokud bychom jej neřezali vůbec, nic se nestane, i tak dobře pokvete. Budeme-li však chtít bohatě kvetoucí keře, musíme kromě jarního přihnojení přistoupit také k cílenému řezu. Podle způsobu řezu můžeme plaménky rozdělit do tří skupin. a) Druhy kvetoucí brzy na jaře na krátkých letorostech řez víceméně nepotřebují. Pokud máme potřebu je zmladit, pak je seřízneme hned na jaře po odkvětu. Během zimy můžeme pouze odstraňovat slabé a odumřelé výhony. Z botanických druhů sem patří C. alpina, C. macropetala a C. montana a kříženci ze skupin Florida a Patens. b) Druhy vykvétající na letošních výhonech (z loňského dřeva) v květnu až červnu a opakující kvetení (remontující) znova v srpnu zkracujeme jen mírně, maximálně 0,5 m, a to na podzim nebo v předjaří. Do této skupiny patří většina kříženců skupiny Lanuginosa.

14 PŘIPRAVUJEME ZAHRADU NA JARO A LÉTO

-


c) Druhy kvetoucí na dlouhých letošních výhonech pozdě v létě až začát

kem podzimu vyžadují pravidelný řez na podzim (říjen – listopad) nebo

v předjaří. Řežeme je docela hluboko, tj. 0,2 – 0,5 m nad zemí. Tím docí

líme, spolu s přihnojením, vývinu silných letorostů, na kterých se vyvíje

jí květy. Z botanických druhů sem patří např. C. viticella a C. tangutica,

z kříženců skupina Jackmanii a Viticella.

Brslen (Euonymus nanus var. turcestanicus) je jednou z mála stálezelených

popínavých dřevin u nás. Vyžaduje teplejší, chráněné stanoviště. Na zdi

u opory může dosáhnout výšky 2,5 m. Pravidelný řez neděláme, odstra

ňujeme jenom omrzlé nebo příliš zahušťující výhony.

Rdesno (Fallopia, dříve také Polygonum nebo Bilderdyckia) slouží především

k zakrytí (zamaskování) nevzhledných součástí pozemku – domu, stodo

ly, zdi, stromu atd. S počáteční oporou se vyšplhá kamkoliv. Rdesno

můžeme řezat kdykoliv po celý rok.

Břečťan (Hedera) je naší nejčastější stálezelenou popínavou dřevinou. Má

všestranné použití. Řezat jej můžeme během roku kdykoliv, protože spo

lehlivě obráží.

Hortenzie řapíkatá (Hydrangea anomala ssp. petiolaris) je jediným popí

navým druhem hortenzie. Řez nepotřebuje, jen občas usměrnit růst.

Jasmín (Jasminum nudiflorum) můžeme pěstovat buď u zdi, kde jej musí

me vyvazovat na konstrukci, nebo vysadit nahoru na korunu opěrné zdi,

pokud máme ve svažitém terénu terasy. Pak mohou visící zelené metlovi

té výhony dosáhnout délky i několika metrů. Řezem v předjaří odstraňu

jeme zejména suché nebo odumřelé výhony, případně usměrňujeme jeho

růst.

Popínavé zimolezy (opadavé Lonicera x brownii, caprifolium, x heckrottii,

japonica, periclymenum, x tellmanniana a stálezelený druh L. henryi) jsou vět

šinou drobnolisté, ovíjivé, některé dost bujně rostoucí rostliny (zvl. L. ja -

ponica), vyznačující se bohatými a vonnými květy. V předjaří prosvětlíme

pouze příliš husté jedince.

Přísavník (Parthenocissus quinquefolia, P. tricuspidata) je jedním z nejčastě

ji pěstovaných druhů popínavých dřevin. První druh, volně rostoucí po

opoře – loubí, pergola, starý strom –, řezem pouze usměrňujeme, druhý,

samopnoucí po zdi, hlídáme, aby neprorůstal do okapů, což dělá velice

rád a rychle, můžeme stříhat kdykoliv.

Svidina (Periploca graeca) je jen ojediněle pěstovaná ovíjivá liána. V před

jaří provedeme řez prosvětlující, během léta zkracujeme bujné výhony

(pouze v rukavicích, protože roní jedovaté mléko obsahující glykosid peri

plocin).

15Předjarní řez dřevin

-

+


Klanopraška (Schisandra chinensis) se pěstuje ojediněle pro plody obsahu

jící účinné látky proti únavě a stresu, tzv. „tonizující“. Jsou korálově čer

vené a abychom se dočkali plodů, musíme společně vysadit více kusů

(samčí i samičí). Starší, přerostlé keře můžeme řezem upravovat.

Réva (Vitis coignetiae) je rychle rostoucí druh s velikými, srdčitými a hrubě

vrásčitými, vespod hnědě plstnatými listy. Řežeme hlavně koncem zimy,

protože v předjaří už může réva ronit mízu, nebo v létě (v zájmu udržení

tvaru a podpory vyzrání výhonů – stejně jako u rév ovocných, ušlechtilých).

Vistárie (Wisteria floribunda, W. sinensis) patří k vzrůstným, ovíjivým,

v době květu opravdu impozantním dřevinám. V prvních letech po výsad

bě (3–4 roky) v zimě hluboce seřezáváme výhon nejméně o 1/2 délky.

Postranní delší výhony zkracujeme na krátké čípky, tj. 3–5 pupenů nebo

i více, pokud se vyskytují hustě za sebou. Sazenice tak dostanou dobrý

základ k rozvětvování. I v létě je nutné zkracovat rychle rostoucí letoros

ty, abychom podpořili vznik květních pupenů.

Řez růží

Řez růží byl také častokrát popisován v mnoha publikacích nebo časopi

sech, proto se o něm zmíním jen stručně. Nejdříve provedeme zdravotní

řez. Zmrzlé nebo nezdravé výhony jsou na řezu hnědé až šedé, zdravé dře

vo je bělavé až světle zelené. Řežeme pochopitelně od shora dolů až do

zdravého dřeva. U velkokvětých růží (čajovky) ponecháme 3–5 oček na

jednom výhonu (počítáno od spodu) a nejvíce 5–7 výhonů (čím je růže

starší, tím více a naopak). Řez vedeme mírně šikmo, asi 0,5 cm nad posled

ním očkem. U mnohokvětých růží (polyantky) nebývá řez tak hluboký,

ponecháváme 5–8 oček (při stejném počtu výhonů). U pnoucích růží pro

vádíme pouze průklest starých nebo namrzlých větví a mladé mírně zkrá

tíme až do zdravého dřeva.

S řezem růží všeobecně počkáme do skončení silnějších mrazů. V někte

rých mírnějších letech je můžeme řezat už v únoru, naopak při silnějších

zimách přichází řez růží v úvahu někdy také až v dubnu.

Řez vřesů a vřesovců

Řezem vřesů a vřesovců v této době docílíme na zahradě zcela určitě kom

paktní, husté, bohatě kvetoucí porosty těchto rostlin. U vřesů (Calluna),

které nám kvetly už na podzim, odstraňujeme všechny odkvetlé výhony

a zakracujeme i ty ostatní asi o 1/3, čili vytvoříme z nich malé „bochánky“.

Takto ošetřený vřes bohatě obrůstá novými výhony a koncem léta zase

krásně pokvete. Kdybychom řez několik let neprováděli, stane se z nich říd

ké, „nohaté koště“ s několika až 1 cm silnými kmínky (vysokými až 0,5 m)

a řídkým obrostem na vrcholcích výhonů. (Ale někdy i takový tvar může být

v určitých podmínkách žádaný, a proto jej nechci úplně zavrhovat).

16 PŘIPRAVUJEME ZAHRADU NA JARO A LÉTO

-


U vřesovců (Erica) postupujeme obdobně, ale máme ještě čas (podle míst

ního mikroklimatu). Vřesovce, které začaly kvést už v zimě, kvetou teprve

teď v předjaří a na jaře naplno. Jsou to především kultivary vřesovce ple

ťového (E. carnea – nově E. herbacea). U těch počkáme s řezem až do od -

květu, což může být podle klimatických podmínek i v dubnu až květnu.

Druhy vřesovců, které kvetou až v létě a na podzim, tj. vřesovec popelavý

(E. cinerea), v. čtyřřadý (E. tetralix), v. těkavý (E. vagans) apod., řežeme teď

v předjaří současně s vřesy. Vřesoviště při řezu současně přihnojujeme

např. Cereritem nebo granulovaným hnojem.

17Předjarní řez dřevin

-


IV. Odstraňování zimní ochrany

V březnu už někdy může slunce zahradu pěkně zahřívat, hlavně přes den.

Záleží samozřejmě na vývoji počasí, protože může také ještě mrznout a na

zahradě ležet také půl metru sněhu, zvláště ve vyšších polohách. Řekněme

si tedy pár slov o té první alternativě, kdy předpokládáme, že bude teplo

a už téměř žádný sníh.

Na skalce, kterou máme doposud zakrytou chvojím, se mnohé jarní skal

ničky rychle probouzejí ze zimního spánku. Podle pěstovaných druhů

a jejich nároků můžeme chvojí buď odstranit úplně, nebo odebírat

postupně. V každém případě nebudeme rostliny zbytečně moc stínit, ale

dáme jim možnost „dýchat“. Skalničkám slunce a vzduch v této době jedi

ně prospějí. Nemusíme mít strach, že by po narašení zmrzly (to by musel

nečekaně přijít dost silný mráz), ale jinak noční ochlazení je vždy trochu

„drží na uzdě“. Přitlačíme mrazem nadzvednuté skalničky, aby nám pří

padně neuschly. Suchomilné skalničky včetně dalších kaktusů a sukulen

tů, které máme zakryté pod fólií, necháme zatím stále zakryté. Mohly by

ještě přijít větší jarní srážky, což by rostlinám, které přežily zimu v pří

jemném suchu, určitě neprospělo.

Přikrývku listím můžeme u odolnějších druhů dřevin odstranit úplně.

U druhů choulostivějších (tzn. teplomilnějších) odebereme jenom větší

část listí, ale slabou vrstvu ještě ponecháme, protože se může nečekaně

dost ochladit (např. v období květnových „zmrzlých“ mužů). Proti před

časnému rašení stíníme výhonky chvojím.

Listí můžeme úplně odstranit u hajních rostlin (dymnivky, sasanky hajní,

blatouchy atd.), protože ty určitě už začínají pod slehlým, mokrým listím

rašit, a postupně je už otužujeme.

Zateplení vyšších teplomilných dřevin, např. „konstrukce“ na araukárie,

bambusy, cedry a další, zatím ponecháme, ale můžeme je trochu „otevřít“,

tzn. některé části odstranit. Počasí se totiž může nečekaně zhoršit, proto

tyto „konstrukce“ úplně rozebereme, až když budeme mít jistotu, že žád

né větší mrazy už nehrozí.

18 PŘIPRAVUJEME ZAHRADU NA JARO A LÉTO

-


V. Vegetativní rozmnožování dřevin na jaře

Až do pozdního podzimu jsme mohli vegetativně množit hlavně keře, a to

řízkováním (řízky dřevité a kořenové), případně jsme mohli u vhodných

druhů použít také dělení. Vše je podrobně popsáno v 1. dílu, který se zamě

řuje na práce prováděné na podzim a v zimě.

Teď na jaře, když už úplně „sleze“ sníh a zem trochu oschne, pícháme dře

vité řízky na záhony k dalšímu dopěstování a zesílení sazenic. Můžeme je

však také napíchat přímo na místo budoucí keřové skupiny nebo živého

plotu. Zem už máme odplevelenou, čistou, zkultivovanou; v těžších pů -

dách zlehčenou pískem, v lehkých půdách naopak doplněnou těžší ornicí.

Z důvodu další údržby (především kvůli odplevelování řízků na živý plot)

je vhodné na povrch půdy natáhnout černou netkanou textilii, která růst

plevelů podstatně omezuje. K propíchnutí textilie používáme např. špiča

tý nůž. Je-li zem sypká a kyprá, pícháme řízky přímo, je-li těžší, pomáháme

si špičatým sázecím kolíkem. Řízky pícháme kolmo, a to tak hluboko, aby

poslední (nejvyšší) pupen byl v úrovni země nebo kousek nad ní.

Při píchání na záhony by vzdálenost mezi řízky v řadě měla být asi 15 cm,

řady od sebe 30–50 cm (podle síly a vzrůstnosti řízků). Dřeviny nízké

a husté (např. do 0,5–1 m) pícháme do užších řad, řízky vzrůstnějších dře

vin (1–3 m a více) do řad širších. Další práce během roku spočívá v záliv

ce, přihnojování (pečlivě čteme příbalové letáky a návody k použití hno

jiv!) a odplevelování, pokud jsme nepoužili textilii.

Narašené kořenové řízky vysazujeme na záhon raději až po „zmrzlých“

ve druhé polovině května. Další údržba je stejná jako u řízků dřevitých.

Hřížení

Na zahradě, v malém, můžeme množit keře hřížením. Jedná se o různé

způsoby vegetativního rozmnožování, při kterém zůstává větvička až do

zakořenění spojená s mateční rostlinou. Matečné keříky s mnoha výhony

můžeme prosypat u kořene humózním, tj. lehkým rašelinovým substrá

tem ve vrstvě aspoň 10 cm. Větvičky při prosypávání rozhrneme do stran

19Vegetativní rozmnožování dřevin na jaře

-




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist