načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Příliš mnoho... - Lumír Tuček

Příliš mnoho...

Elektronická kniha: Příliš mnoho...
Autor:

Soukromý detektiv Tadeusz Trauman bez reptání a intelektuálského šťouralství nese na bedrech zodpovědnou starost o rodinný majetek, vytvářený generacemi předků. A přitom ještě ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Freetim(e)publishing
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 140
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-877-5804-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Soukromý detektiv Tadeusz Trauman bez reptání a intelektuálského šťouralství nese na bedrech zodpovědnou starost o rodinný majetek, vytvářený generacemi předků. A přitom ještě stačí, v rámci nezištné pomoci a služby bližním, řešit – elegantně a přitom chirurgicky přesně – palčivé problémy druhých, aniž by komunitu, ve které se pohybuje, rozvracel či urážel dumpingovými cenami za své honoráře. Společným jmenovatelem patnácti povídek je „příliš mnoho“, což naznačuje, že odchýlení od aristokratické úměrnosti a tradice může vést až k tragédii. Tadeusz Trauman však vždy dokáže situaci zachránit.

Zařazeno v kategoriích
Lumír Tuček - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Lumír Tuček

Příliš mnoho...

Beletristická učebnice pravicovosti

freetim(e)publishing, s.r.o.

(c) 2013


Obsah

Spravedlnost Shrbeného Mániče ....... 3

Předmluva ............................................. 5

Příliš mnoho sluhů .............................. 8

Příliš mnoho plánů ............................ 20

Příliš mnoho štěstí ............................ 28

Příliš mnoho touhy ............................ 37

Příliš mnoho hesel ............................. 45

Příliš mnoho vůní .............................. 52

Příliš mnoho značek .......................... 59

Příliš mnoho antioxidantů ............... 66

Příliš mnoho miniatur ...................... 73

Příliš mnoho dobré vůle ................... 80

Příliš mnoho slz ................................. 88

Příliš mnoho obav .............................. 95

Příliš mnoho sněhu ......................... 104

Příliš mnoho pěšáků ....................... 111

Příliš mnoho albatrosů ................... 124

Lumír Tuček ..................................... 136


Spravedlnost Shrbeného

Mániče

Lumíra Tučka jsem poprvé spatřil v klubu

Tornádo Lou na konkurzu do pořadu Na stojáka.

Pamatuju si jak si tam ke mě přisedl šedovlasý

rozpohybovaný mánič a ptal se mě jestli někde

hraju a co sem zač a tím mě vlastně přijal mezi

herce, autory a komiky.

Od té doby jsem se spřátelili, spoluvytvořili dvě divadelní představení, televizní pořad a společně vystupovali na spoustě akcích a po akcích vypili spoustu piv a strávili čas nejednou debatou bez konce.

Jsem rád, že jsem mohl poznat tohoto Shrbeného Mániče, jak sám sebe jednou nazval. A neudivuje mě, že právě Shrbený Mánič přišel s knihou pravicových detektivek. Protože jaké jiné detektivky by Lumír měl napsat než pravicové? A hlavně jaký jiný žánr by měl napsat, vždyť detektivka je žánr výsostně britský a americký a Shrbený Mánič jak ho znám z nesčetných rozhovorů bytostně nesnáší vše co je ruské a co k nám přivádí mrazivý vítr z východu. Protože i několik let po pádu železné opony stále platí, že co přichází z východních stepí zavání nespravedlností, kriminálem a levicovou připosraností.

A to jsou věci, které opravdový mánič do svého života nikdy nevpustí. A tak si počtěte v knize, kterou napsal člověk věčně nespokojený, bojující s větrnými mlýny a neustále nasraný na to jak se to nedaří a jak se někteří lidé a situace nemění.

Lumír Tuček, muž stále zarputile hledající spravedlnost a eleganci, přičemž nikdy neztrácí styl, ani v psaní ani v životě.

A je symbolické, že je to právě detektivka, útvar který končívá vítězstvím spravedlnosti, protože alespoň v té detektivce Shrbený Mánič nalezne svůj klid, když ho nenalézá v tomto máničům nepřejícím slzavém údolí.

Lukáš Pavlásek


Předmluva

Dostala se vám do ruky kniha, která by se

s trochou nadsázky dala označit jako učebnice

pravicovosti. Nepotkáte se v ní sice s pojmy jako

kritika keynesiánství, moc kapitálu či trvale

udržitelný růst, ani se jmény jako Friedrich von

Hayek, Ronald Reagan nebo Ing. Michal

Simkanič. Místo toho se tu setkáte s živoucím

ztělesněním konzervativnosti, píle, precizního

úsudku a úcty k tradicím. Prožijete mnoho

napínavých chvil se soukromým detektivem

Tadeuszem Traumanem, jenž bez reptání a

intelektuálského šťouralství nese na bedrech

zodpovědnou starost o rodinný majetek,

vytvářený generacemi předků. Stačí přitom

ještě, v rámci nezištné pomoci a služby bližním,

řešit – elegantně a přitom chirurgicky přesně –

palčivé problémy druhých, aniž by komunitu, ve

které se pohybuje, rozvracel či urážel

dumpingovými cenami za své honoráře.

Pravicovost ovšem není jen úcta k tradici a

důraz na svobodu jednotlivce, je to i dodržování


a ctění jistých principů, jistého stylu. Úměrnost

a aristokratická skromnost, která nevyplýtvá ani

gram navíc a zároveň nedovolí, aby věci důležité

pro krásu života byly omezovány a úženy,

neřkuli seškrtány ve jménu jakékoli aktuálně

populární či podbízivé šetřivosti. Ne náhodou

mají názvy jednotlivých příběhů společného

jmenovatele – „příliš mnoho“. Ne náhodou je

tento „jmenovatel“ zpravidla klíčem k řešení

detektivní zápletky a současně kritickým

poukázáním na chybné přístupy, které

k tragickému či zločinnému vyústění vedly.

Trauman má prostě na řešení složitých případů

nos.

Nepřímý důraz je v knize kladen také na

důkladnost, neukvapenost a – chcete-li –

pomalost, která je v přímém protikladu s dnes

tak módní povrchností, přibližností a zbrklostí,

tedy s kulturní zvyklostí, která by se dala

shrnout do rčení: „Hlavně to musí odsýpat!“

Proto zde najdete řadu zdánlivě rozvleklých,

chtělo by se říci až nudných pasáží, rozkladů a

popisů. Bystrému čtenáři jistě neunikne, že jen

takto lze dostát věcné správnosti a úplnosti,


nutné pro nezkreslené pochopení skutečnosti.

Pravá kvalita totiž nepotřebuje „odsýpat“!

A takovému čtenáři nezůstane utajena ani

poctivá snaha autora o definici role šlechty

v současném postmoderním světě.

V neposlední řadě je tato kniha i zjevným

důkazem, že oduševnělé lpění na tradicích a

osvědčených pořádcích může mít v praktickém

životě sílu ba i moc evangelia.

Lumír Tuček


Příliš mnoho sluhů

Soukromý detektiv Tadeusz Trauman vystoupil

ze svého Thunderbirdu 56 a zamířil k vile, která

se tyčila pod vyšehradskou skálou. Neměl dnes

zrovna dobrou náladu. Již u ranní četby novin

dostal od matky SMS zprávu, aby jí přijel na

zámeček v Týnci okopat záhon s karotkou.

Iritovalo jej, jak matka ignoruje jeho doporučení,

aby na podobné práce najímala personál z řad

okolních bezzemků, vděčných za jakoukoli ruční

práci.

Vyběhl po mramorových schodech do vstupní

haly velikosti menšího hangáru a maorský sluha

jej okamžitě uvedl do saracénského salonku

madame Kláry Schweinštajnbecherowé. Drobná

dáma s chytrýma očkama pod zlatými

obroučkami velice silných brýlí mu podala útlou

ruku. Tadeusz znalecky ocenil její vkus – jen

prsteny na pravé ruce měly větší cenu než

pozemky ruzyňského letiště včetně přistávacích

drah. Bledá pleť prozrazovala, že několik let

nedala slunečním paprskům šanci, aby dopadly


na její tvář, o to více její průsvitná vizáž ladila

s inteligentně namíchanou směskou portrétů od

Giotta, Vermeera, Raffaela Santi, Repina,

Modiglianiho, Nechleby, Mondriana či Barbecka,

které pokrývaly stěny salónu.

„Mám vyřídit pozdravení od mé matky, posílá vám jako pozornost tuto kazetu belgických pralinek. Ráno je letecký kurýr doručil přímo od firmy Sukerbuyc z Brugg,“ usmál se Trauman a políbil madame Schweinštajnbecherowé ruku.

„Ach, má drahá Celestýna, nezapomněla na mou odvěkou slabost,“ ochutnala hned dychtivě jednu z pralinek. „Jak se jí vede? Ale když vidím, jakého má schopného syna, tak jistě skvěle,“ pokynula detektivovi, aby se posadil. „Velice nerada jsem vás obtěžovala, vím, jak jste vytížen prací na hospodářství...“

Tadeuzs Trauman odbyl její poznámku lehkým mávnutím ruky: „Když mají rodinní přátelé problém, je mou čestnou povinností jim pomoci...“

„Jste tak laskav! Ale ano, mám určitý problém,“ řekla hlasem, který nedokázal skrýt znepokojení. „Před dvěma hodinami se mi ztratil obřadník na přípravu čaje.“

Tadeusz překvapeně zvedl oči od šálku čaje, mimochodem velice vkusného míšeňského vzoru Lorelei z roku 1754. Přivoněl k zlatavému moku a opravdu, čaji scházelo celých osm sekund louhování pod skleněným poklopem.

„Kdo tedy připravoval tento čaj?“ pronesl klidným hlasem, který záměrně neprozradil ani stín jeho znepokojení nad nízkou kvalitou čaje. Zahanbený a ponížený výraz v očích Kláry Schweinštajnbecherowé však vypovídal jasně – madame Klára je si vědoma této skutečnosti, která se v empíru v britských koloniích trestala mrskáním provinilého čajníka olověnými důtkami.

„Tady Niklas Forsberg,“ ukázala omluvně na vysokého Švéda s tupým, odhodlaným výrazem ve tváři, který se při vyslovení svého jména toporně předklonil a narovnal se o celý půl takt později, než by se na ceremoniáře pro přípravu čaje slušelo. Jeho pokus o úsměv přitom odhalil lacině ošetřované zuby, jasný doklad nekvalitní práce zubaře hrazeného pouze ze zdravotního pojištění.

„Vy zde patrně děláte správce svislých domovních odpadů, že?“ utrousil nedbale Trauman při pohledu na siluetu hasáku, který se rýsoval pod náprsní kapsou Niklasova fraku.

„Ano, pane, jak jste to poznal?“ vyhrkl Niklas.

„Ukažte mi cestu na nejbližší toaletu,“ ignoroval Tadeusz Trauman sluhovu poznámku. Právě totiž identifikoval, že zápach nepochází jen z čaje, ale že zde zapáchá zároveň ještě něco jiného.

Vstoupili na toaletu, která by na nedalekém sídlišti Antala Staška byla obývacím pokojem. Detektiv Trauman zamířil rázně k míse, přetékající fekáliemi, a ponořil do ní ruku. Trhnutím vytáhl ze smrduté břečky muže malého vzrůstu a hnědavé pleti, který v okamžení hluboce nasál vzduch do zmučených plic. Jen co se Radžai Rasmání vzpamatoval, začal se hluboce klanět svému zachránci. Shrbená záda opodál stojícího Niklase Forsberga, na kterých byly pod hedvábnou látkou patrné obrysy pryžové hadice omotané kolem cvičeného těla, vyjadřovala jeho prohru.

* * *

Radžai Rasmání doléval Tadeuszovi již druhý

šálek čaje. Tak precizně připravený cejlonský

šedý zkušený detektiv už hezkou řádku hodin

nepil. Případ byl vyřešen. Za vším byla obyčejná

lidská závist. Správce svislých domovních

odpadů Forsberg, jehož týdenní mzda činila

3200 Kč, chtěl obsadit místo ceremoniáře pro

přípravu čaje, s desetidenní gáží 4650 Kč.

Požádal tedy obřadníka Rasmáního, aby mu

pomohl odstranit závadu na svislém odpadu

z toalety, neboť podle jeho slov jedině Radžaiova

drobná ruka se dokáže potrubím protáhnout

k (záměrně!) ucpanému místu. Z fyziky

Forsberg věděl, že podtlak způsobený

uvolněním odtoku vtáhne Inda drobné postavy

do potrubí. A jen díky tomu, že se Rasmání

v mládí živil jako lovec perel, vydržel bez dechu

takovou dobu. Přijít však detektiv Trauman na

místo činu o pár sekund později, byl by drobný

Ind zemřel na vdechnutí výkalů.

„Je to strašné pomyšlení, že člověk už si

nemůže být jist ani vlastním personálem,“

povzdechla madame Schweinštajnbecherowá a

zvedla bystré oči k detektivovi: „Až budete

vystavovat šek na svůj honorář, vypište ho

prosím v britských librách. Eura od jisté doby

nesnáším, příliš mi čpí socialismem a potem

proletářů.“

Když jí pak Tadeusz Trauman podával

úhledně vyplněný šek se třemi nulami na konci,

vděčně mu potřásla rukou: „A pozdravujte vaši

paní matku, musím ji někdy v jejím letním sídle

v Týnci navštívit a poblahopřát jí, jak má

schopného syna.“

* * *

Vítr Tadeuszi Traumanovi za volantem

kabrioletu čechral vlasy. Při pohledu na krásnou

českou krajinu, utvářenou po staletí prozíravými

zásahy člověka, mu uzrálo v hlavě moudré

rozhodnutí. Okope matce karotku sám. Na

právě vyřešeném případu totiž pochopil, že

důležité věci se nemohou svěřit nájemnému



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist