načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Příběhy z trávy – Veronika Souralová

Příběhy z trávy

Elektronická kniha: Příběhy z trávy
Autor: Veronika Souralová

– Jedna malá louka, to je pro broučky a další tvory z hmyzí říše učiněná džungle. A právě na jedné takové louce dojde k přepadení mraveniště. Loupeživí mravenci ukradnou kukly a vážně zraní královnu mírumilovných mravenců. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149
+
-
5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: CPress
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2019
Počet stran: 85
Rozměr: 22 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vydání
Skupina třídění: Česká próza
Literatura pro děti a mládež (beletrie)
Jazyk: česky
Téma: hmyz
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-264-2512-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Jedna malá louka, to je pro broučky a další tvory z hmyzí říše učiněná džungle. A právě na jedné takové louce dojde k přepadení mraveniště. Loupeživí mravenci ukradnou kukly a vážně zraní královnu mírumilovných mravenců. Naštěstí jsou tu dvě šikovné děti, Péťa a Terezka, které se díky kouzelnému pylu zmenší a rozhodnou se pomoci. Ale nebude to vůbec jednoduché, musí totiž najít zázračnou vodu, která královnu vyléčí. Vydávají se na velkou výpravu, při které se spoléhají i na své hmyzí pomocníky. Čas však neúprosně běží a děti musí překonat spoustu překážek. Podaří se jim nakonec královnu zachránit? Napínavý příběh je doprovázen jedinečnými fotografiemi a nechybí rovněž malý atlas hmyzu.

(velké dobrodružství v říši hmyzu)
Zařazeno v kategoriích
Veronika Souralová - další tituly autora:
Včelí domeček - prázdniny v úlu Včelí domeček
 (e-book)
Já, zlatý retrívr Já, zlatý retrívr
Rok s retrívrem Rok s retrívrem
Příběhy z trávy Příběhy z trávy
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Příběhy z trávy

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.cpress.cz

www.albatrosmedia.cz

Veronika Souralová

Příběhy z trávy – e‑kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2019

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


Obsah

Předmluva ........................................5

Proč zrovna téma brouků a lesa? .....................6

O autorce......................................... 7

V hnízdě amazonek – Přepadení ......................9

Dobrodružství začíná ..............................11

U královny Miky ..................................14

Hmyzí sněm na louce ..............................20

Cesta lesem, nový ochránce ........................26

Kdo je silnější? Příběh o hmyzích obrech ..............32

Je lýkožrout zlý? ..................................35

Na radě u Můriel..................................40

Cesta za mrtvou vodou – setkání s lumkem ............42

Strážci mrtvé vody ................................46

Mrtvá voda ......................................52

Druhá noc v lese ..................................56

Proč kudlanka prosí ...............................57

Rozdělení ........................................60

Krtek ............................................63

Cesta k živé vodě..................................64

U tůňky s živou vodou .............................67

Ná vrat – Uzdravení Miky ...........................73

Oslavy na louce a trest pro Hippolytu.................75

Je čas na návrat...................................78

Malý atlas hmyzu .................................80



Předmluva

Děkuji celé mé rodině, že mne ve vášni pro hmyz podporuje. Zvláštní dík patří mé neteři Báře Mišo

ňové, se kterou jsme hmyzí příběh na chalupě v Podkrkonoší vymýšlely. Také část fotografií vznikla

za její asistence. Myslím, že jednou jako budoucí bioložka pro přírodu udělá hodně dobrého.

Předmluva


6 Proč zrovna téma brouků a lesa? Na svém kontě mám již tři knížky o hmyzu. První byla o mravencích, druhá o motýlech a třetí o včelách. Brouci prostě logicky přišli na řadu, i když tento nový příběh není jen o nich.

K napsání této knížky mě vedly další udá

losti. První bylo setkání s otrokářskými mravenci amazonkami na jejich loupeživé výpravě, které se odehrálo na pražském trávníku. Ano, opravdu, tito mravenci s exotickým jménem žijí u nás v Čechách a jejich život je velmi dramatický – hlavně pro jiná mraveniště, ze kterých kradou kukly. Pozorovat je v akci je fascinující. Zajímavé také je, že takováto dramata na život a na smrt – která jsou v knížce popsána – se

odehrávají přímo pod nohama kolemjdoucích

lidí a nikdo z nich to neví. Všichni jezdí na druhý

konec světa, aby viděli lovit šelmy a měli zážit

ky. A přitom je mají pod nosem doma.

Další bylo setkání na Šumavě při vernisá

ži mých fotografií hmyzu, kde samozřejmě pre

zentuji i knížky. Přišla za mnou místní botanička,

a doporučila mi zaměřit se na téma mrtvého

dřeva v lese a na jeho funkci. A tak jsem se

o tuto problematiku začala blíže zajímat. Snad

je to z knížky poznat. Třeba si i malí čtenáři uvě

domí, že mnoho věcí ve spojení s lesem nedělá

me správně, a v budoucnosti to změní.

Hmyz je zajímavý a neuvěřitelně rozmanitý.

Žije často velmi neobvyklým, lidem málo zná

mým a málo pochopitelným životem. Daly by

se o něm napsat stohy knih. Já si z toho obrov

ského množství vybrala jen to, co se mi zdálo

nejzajímavější, a také jsem se inspirovala hmy

zem, se kterým jsem se sama setkala. Velice mě

to objevování bavilo a bude snad bavit pořád.

Doufám, že to při čtení této knížky budete mít

stejně. A možná si více a častěji všimnete, že

hmyzu výrazně ubývá a díky lidským zásahům

nenávratně mizí úžasní tvorové, kteří na naši

planetu od nepaměti patří.

Veronika Souralová

Proč zrovna téma brouků a lesa?


7

O autorce Veronika Souralová je životem hmyzu a jeho rozmanitostí fascinována od dětství. Věnuje se systematickému pořizování fotografických celků z jeho života, je autorkou knih pro děti: Jeden den v mraveništi (2004), Povídání s motýly (2010), Včelí domeček (2014), Já, zlatý retrívr (2013) a Rok s retrívrem (2016). Její fotografie se objevují v odborných knihách (např.: Jan Ždárek ‒ Hmyzí rodiny a státy, Veselý a kol. – Včelařství) a v časopisech (Krkonoše, Naše příroda, Živa, Formica, Včelařství, Příroda, Vesmír aj.)

Autorka realizovala zhruba třicet svých

výstav a podílela se na řadě společných insta­

lací. Českou republikou putuje její výstava vel

koformátových makrofotografií ‒ Kouzlo hmyzí

říše.

Veronika Souralová se podílí na mnoha

akcích v oblasti fotografie. Je ředitelkou a zakla

datelkou multižánrového centra pro fotogra

fy Czech Photo Centre v No vých Butovicích.

Osm let pracovala v týmu organizátorů soutě

že a následné výstavy Czech Press Photo, jejíž

vedení v roce 2015 kompletně převzala. Založila

fotosoutěž Czech Nature Photo pro české a slo

venské fotografy přírody. Tento projekt pova

žuje za velmi důležitý pro vzdělávání obyvatel

v oblasti ochrany přírody.

O autorce


8


9

V hnízdě amazonek – Přepadení „Mám hlad! Jak to, že mi nikdo nenese jídlo! Kde jsou moji otroci?“ křičí královna bojovných mravenců amazonek Hippolyta na svou dvorní dámu.

„Královno, nerozčilujte se, snažím se, aby

vám nic nechybělo, ale v hnízdě je nás málo a práce hodně.“

„Málo? Proč jsi mi to neřekla dřív?“ Krá

lovna hrubě dvorní dámu odstrčí. „Jste všichni úplně neschopní. O všechno se musím starat sama! A přitom je to tak jednoduché. Existuje lehká pomoc. Potřebujeme víc otroků. Ukradneme si sloužící v jiném hnízdě. Nekoukej tak na mě. Svolej naši armádu, všechny vojáky. Odpoledne vyrazíme!“

Ještě před chvílí poklidné místo pod velkým

plochým kamenem na polní cestě poblíž louky začíná překypovat činností. Na všechny strany se rozeběhnou rychlí pátrači a průzkumníci, kteří se snaží v okolí vyhledat jiné mraveniště, které jejich armáda přepadne a vykrade. Mravenci amazonky to tak dělají od nepaměti.

Cílem útoku se stalo mraveniště formik,

mírumilovných travních mravenců na nedaleké louce. V podvečer podává hlášení královně Hippolytě vrchní generál vojsk amazonek: „Hlásím, že sousední hnízdo je vypleněno, ukořistili

jsme sto padesát kukel a padesát skoro dospě

lých larviček. Naše ztráty nejsou téměř žádné,

jen dvě lehká zranění. Jejich mraveniště jsme

nejprve neprodyšně obklíčili a mnoho obrán

ců jsme zahnali na útěk. Zanechali jsme tam

spoušť a strach, kdo s námi bojoval, toho jsme

neušetřili, včetně jejich královny Miky, která

hnízdo až do svého zranění statečně bránila.

Můžete být spokojená, brzy se vylíhnou noví

otroci a budou se o vás starat. Budete se mít

jako v bavlnce.“

Ale královna se netváří potěšeně: „Tak málo

kukel? Na co vás živím? A mám čekat, až se

otroci vylíhnou? Já chci, aby o mne pečovali

teď hned! Jsem královna a potřebuji pohodlí,

musím se mít nejlíp ze všech. Kliď se mi z očí, ty

neschopný vojáku! A běž hned uspořádat další

loupeživou výpravu,“ křičí na generála Hippoly

ta a hodí po něm hrst hlíny.

Generál zkroušeně odchází a myslí si, jaký

velký rozdíl je mezi jejich domýšlivou, zlou krá

lovnou a královnou lučních mravenců Mikou,

která dnes pro svůj mravenčí lid málem polo

žila život. No co, královny si holt nikdo vybírat

nemůže.

Mezitím se na louce šíří zpráva, že mraveni

ště formik postihla pohroma, a hlavně, že jejich

V hnízdě amazonek – Přepadení


10 královna je zraněná a je to s ní hodně špatné. Formiky volají o pomoc, bojí se, co s nimi bude, kdyby Mika umřela. „SOS! Mraveniště v ohrožení,“ vysílají nouzové signály na všechny strany. Všechna okolní mraveniště se ale bojí, protože možná příště přijde na řadu i jejich domov.

V té chvíli na louce sbírá nektar z hluchavky

Dorotka, včela létavka z blízkého úlu. Zaslechne mravenčí zoufalé volání a hned přemýšlí, jak by mohla pomoci. Přilétne k mraveništi blíže, aby

zjistila podrobnosti. Zajímá ji to, protože ví, že vče

lí matka Jasmína a královna Mika se znají. Společ

ně se starají, aby louka byla zdravá a všichni, kdo

na ní žijí, spolupracovali a měli se dobře. Jak Mice

pomoci? Přemýšlí a najednou si vzpomene na lid

ské děti, které její úl před rokem v létě zachránily

od zkázy. Terezka, Péťa a Baruška. To je ono! Musí

je hned vyhledat. Snad budou zase na prázdninách

u strýčka, jejího včelaře. Neváhá ani chvilku a roz

letí se k chalupě, kde v loňském roce děti našla.

Dobrodružství začíná

Terezka s Péťou jsou u strejdy na zahradě.

Zrovna se ani nehádají, ani neperou, což je

jejich oblíbená zábava, jak to mezi sourozen

ci, kteří se mají rádi, bývá. Terezka trhá jablíč

ka na štrúdl a Péťa sedí kousek od ní a hraje si

na mobilu. Terezka sebere z pod jabloně jablko, na kterém sedí velká včela. Připomene jí to loňské prázdniny. „Péťo, vzpomínáš, jak jsme se zmenšili a prožili jsme super dobrodružství se včelami v úlu? Doufám, že se mají dobře, docela se mi po nich stýská,“ povzdychne si Terezka. „Jak se jim asi daří? Podívej na tu včelku... vždyť vypadá úplně jako naše kamarádka Dorotka.“

Vtom se včelka, jako by čekala na tuto větu

jako na zaklínadlo, vznese do výšky, zakrouží dětem nad hlavou a vypustí na ně malá kouzelná zrnka zmenšovacího pylu.

Terezce a Péťovi se zatočí hlava, chvíli se

jim zatmí před očima, ale pak se svět zase rozjasní. Terezka se pomalu rozkoukává a zjišťuje, že je něco jinak. Péťa se oklepe, dívá se dál na displej a jen zamručí: „Teri, co děláš, nech mě být. Píšu Báře.“

„Hele, ty závisláku, rozhlídni se okolo. Je to

tady zase! Zmenšili jsme se. Zdá se, že nás včelky opět potřebují,“ nedá se odradit Terezka.

Dobrodružství začíná


12


13

„Správně, Terezko, chytrá holka,“ ozve se

z vrcholu obrovské červené koule, která se tyčí vedle dětí. A už za velkého bzukotu přistává vedle nich včela a Terezku objímá. „Dorotko, kamarádko, tak ráda tě zase vidím,“ raduje se Terka. To už přibíhá i Péťa, mobil strká do kapsy a netrpělivě čeká, co od nich Dorotka asi bude chtít.

„Co je, co se děje, je úl v nebezpečí? Je krá

lovna nemocná? Napadly vás sršně? Ukradly vám med? Hoří vám úl? Útočí na úl medvědi? Potřebujete silného bojovníka?“ chrlí překotně bez dechu otázky na Dorotku Péťa.

Dorotka se usměje, vezme Péťu kolem

ramen a rozvážně promluví. „Petříku, uklidni se, a poslouchejte mě. Naše královna je v pořádku, ale nebezpečí se objevilo na louce. Pomoc potřebuje mravenčí královna Mika a nejen ona, ale všichni mravenci na louce. Myslím, že vy jediní můžete přijít na to, jak nebezpečí odvrátit. Ale teď si uvědomuju: kde máte Barušku?“

„Bára tu není, je na přírodovědném táboře.

Vyhrála biologickou olympiádu a tábor dostala za odměnu. Šprtka jedna,“ odpoví Terezka.

„Ach jo,“ povzdechne si Dorotka, „To je ško

da. Na ni a její vědomosti jsem hodně spoléhala. Budeme to mít těžší, než jsem doufala.“

„Ha, ha, ale tady máme novinku oproti loň

skému roku, podívej, co držím v ruce! Mobilní

telefon – můj nový iPhone, který jsem dostal

k narozeninám. Je krásnej, viď?“ chlubí se Péťa

se svým výkřikem techniky, který si dlouho přál

a teď se bez něj nehne ani na krok.

„No jo, vídám lidi a divím se, že všichni kou

kají a mluví do těchto destiček. Říkáme si v úlu,

co je to za podivné zvyky? Ukaž. Vysvětli mi to.

Hodně mě to zajímá,“ zvědavě, ale trochu nedů

věřivě si Dorotka prohlíží telefon.

„No, prostě je to celkem jednoduché,“ začne

vysvětlovat Péťa. „Díky mobilu budeme s Bárou

pořád ve spojení a ona nám může radit, posílat

zprávy a informace, dokonce i fotky! Neboj, to

zvládneme,“ suverénně prohlásí Péťa.

„Hmmm, divné, ale zajímavé,“ kroutí hla

vou Dorotka. „Moc tomu nerozumím, jak může

být Bára schovaná v tvé krabičce a zároveň být

někde na táboře v jiném městě. Vy lidé jste

vůbec zvláštní. Asi to nepochopím, ale věřím ti.

Tak vezmi tu svoji zázračnou krabičku a vydáme

se za královnou Mikou. Není to daleko, hned

na vedlejší louce. Nesmíme ztrácet čas, cestou

vám všechno vylíčím.“ Všichni tři se dali oka

mžitě do běhu, tedy lépe řečeno, děti se daly

do běhu a Dorotka letí před nimi a ukazuje jim

cestu. U královny Miky Je velký rozdíl, když běžíte trávou velcí jako člověk nebo když máte velikost broučka. To se rázem z trávy stane vysoký prales a každé stéblo musíte pracně přelézat. Místo jednoho lidského kroku lezete nahoru a dolů, padáte z výšky a pak zase šplháte. Péťa s Terezkou se snažili, ale stejně jim cesta na louku připadala nekonečná. Když dorazili k mraveništi formik, byli celí zadýchaní, uřícení a pot z nich jen crčel. Dorotka už na ně čekala, byla v živém rozhovoru s mravenčími vojáky, kteří stáli na stráži. Už jim stihla vysvětlit, kdo že děti jsou, že chtějí jejich královně pomoci, a vyjednala, že je všechny tři bez problémů, i když s ozbrojeným doprovodem – protože je stále nezbytné být ve střehu – vpustí do mraveniště. Klikatými chodbami sestupují stále dolů až do královské komnaty. Děti se těší na setkání s královnou, ale co uvidí, je hodně rozesmutní. Mika leží na lůžku vystlaném mechem, přikrytá měkkým listem, obklopená svými dvorními dámami, má zavřené oči a vypadá, že nedýchá. „Královna je mrtvá?“ vyděšeně se Dorotky ptá Terezka a do očí se jí derou slzy. „Není, ale je hodně zraněná a sil jí ubývá. Její dvorní dáma si myslí, že pokud se nestane zázrak, do tří dnů určitě zemře. Musíme něco vymyslet,“ šeptá

Dorotka. Vtom se královna pohne, pomalu

otevírá své krásné velké oči a potichu, sotva

slyšitelně povídá: „Vítám tě, Dorotko, co mi

přinášíš a kdo jsou tví přátelé?“

„Královno Miko,“ Dorotka pokleká, aby jí

byla blíže. „Přijmi pozdrav od naší včelí vla

dařky Jasmíny. Velmi ji mrzí, co se ti a tvému

mravenčímu lidu přihodilo, a posílá ti por

ci našeho vzácného léku – propolisu, snad

ti na chvíli uleví od bolestí. A dovol, abych ti

představila Terezku a Péťu, lidské děti, které

nám v loňském létě moc pomohly, když byl náš

úl v ohrožení. Jsou chytré a obětavé, mají rády

přírodu a myslím, že něco pro tvou záchranu

vymyslí.“

„Dorotko, jsi hodná, děkuji za lék, ale

o mě tolik nejde. Hlavní je, aby nezahynulo

naše mra...“ Mika ani nedokončí větu a upadá

do bezvědomí. Děti s Dorotkou opatrně cou

vají zpět do chodby, aby nemocnou králov

nu nerušily. Jsou již na cestě k východu, když

se mraveništěm rozezní hlasitý zvuk sirén.

„Poplach! Amazonky se opět blíží k mraveni

šti! Všichni vojáci k východu. Zachraňte naše

kukly!“

Rázem je celé mraveniště na nohou. „Další

útok po tak krátké době, to je hodně, hodně

U královny Miky




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.