načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Příběhy robotíka Mecháčka - Helena Vrecková

Příběhy robotíka Mecháčka

Elektronická kniha: Příběhy robotíka Mecháčka
Autor:

Nová dětská knížka „Příběhy robotíka Mecháčka“ je unikátní nejen svým zpracováním, ale také způsobem tvorby. Autorka Helena Vrecková začala na knížce pracovat na začátku ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Helena Vrecková
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 94
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-260-0719-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Nová dětská knížka „Příběhy robotíka Mecháčka“ je unikátní nejen svým zpracováním, ale také způsobem tvorby. Autorka Helena Vrecková začala na knížce pracovat na začátku roku 2011, cílem bylo použít nejmodernější dostupné technologie a vyzkoušet tak budoucí možnosti tvorby. Knížka je napsána a ilustrována na dotykovém tabletu iPad 2, s použitím aplikace Autodesk SketchBook Pro. V první fázi vznikaly obrázky pouze použitím prstu, později ale již se speciální stylusem Wacom pro tento typ dotykových displejů.

Příběhy robotíka Mecháčka jsou o malém robotíkovi, který se stěhuje k dědečkovi Nebozezovi a už při cestě vlakem začíná jeho dobrodružství. V městečku Kolomazi se setkává s Plechýnkou, se kterou zažívá své příhody a pozná i další nové přátele a robotíky v domácnosti. Mecháčkovi pomáhá v objevování tatínek Šroubek a maminka Matička. Kniha má celkem deset kapitol a má 98 stran.

Nápad na dětskou knížku o robotíkovi byl spojen nejen s autorčinými zkušenostmi s dětmi, ale také s psaním na vědeckotechnické weby, kde se stále objevují nejrůznější druhy robotů a strojů. Kniha je určena pro děti, ale při jejím předčítání se určitě pobaví i rodiče.

Zařazeno v kategoriích
Helena Vrecková - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

www.robotikmechacek.cz

Na webu můžete výhodně koupit

elektronickou i tištěnou verzi s podpisem

autorky. Pro informování o vydání dalšího

dílu můžete na stránkách zanechat Váš

email.

Příběhy robotíka Mecháčka

© Helena Vrecková – 2011

Ilustrace © Helena Vrecková – 2011

ISBN 978-80-260-0720-3 (ePub)

ISBN 978-80-260-0721-0 (PDF)

ISBN 978-80-260-0722-7 (MobiPocket)

ISBN 978-80-260-0719-7 (brožovaná)

Příběhy robotíka Mecháčka

Helena Vrecková

Obsah

1. Velké stěhování, 7

2. Ztracený mazel, 18

3. Shledání s dědečkem, 26

4. Příjezd Matičky a Šroubka

za Mecháčkem, 33

5. Pracovní den, 38

6. Noví přátelé, 44

7. První školní den, 53

8. Smutná Plechýnka, 64

9. Zlodějka v Kolomazi, 75

10. Mecháček mechanikem, 90


Kapitola 1

Velké stěhování

V jednom velkém, rušném městě, kde každý

robot i robotka mají příliš mnoho práce a příliš

mál o času, se jednoho dne narodil robotík

Mecháček. Narození malého robotíka bylo pro

jeho rodiče velkou radostí. Ale i taková dobrá

zpráva, jako je příchod nového robůtka do světa,

se v obrovském městě snadno ztratí v ruchu

a šumu velkých strojů.

Maminka Matička dlouho dumala jak to

zařídit, aby malý Mecháček nemusel vyrůstat

v tak ošklivém městě. Ani Mecháček tu nechtěl

zůstat. V ulicích města si nikde nehráli žádní

robůtci a všechna hřiště se zbořila, aby na jejich

místě mohly vzniknout další velkolepé stavby

a továrny chrlící hromady kouře.

S nápadem nakonec přišel tatínek.

„Budeme se stěhovat!“ zahromoval ode dveří,

když se vrátil z těžkého dne v robo tnici , kde se

staral o porouchané roboty. Maminka vyběhla

z kuchyně a chvíli nedůvěřivě koukala, co to

tatínka zase napadlo.


„Prosím tě, kam bychom se stěhovali?“

Maminka věděla, že pěkné domky na kraji

města, vzdálené od šedého dýmu, ale blízko

tatínkovy práce, jsou už dávno zabydlené jinými

rodinami.

„Dostal jsem zprávu od dědy Nebozeza. Je už

dlouho sám a bude rád, když nás bude mít

u sebe. V jeho domě je pro nás všechny místa

dost a práce tam bude ažaž.“

„Stěhujeme se!“ Mecháček radostí vyběhl

zpoza dveří, za kterými celou dobu poslouchal.

Maminka se na něj káravě podívala, protože

poslouchání za dveřmi neměla vůbec ráda, ale

nehubovala ho. I ona měla velkou radost, že

výhled z okna na pochmurnou šedou oblohu

vymění za klid a ticho maloměsta, ve kterém

dědeček už léta žil.

„Tatínku, nezapomeň Mecháčkovi zabalit do

kufříku náhradní dílky, co kdyby se mu po cestě

něco přihodilo,“ strachovala se maminka a celý

den tatínkovi Šroubkovi připomínala, co všechno

s sebou musí Mecháček mít. Tatínek si říkal, že

Mecháčkovi zabalí jen to nejdůležitější a zbytek

pošlou poštou, aby se robotík nemusel vláčet

s těžkým kufrem. Věděl však, že má maminka

s náhradními dílky pravdu, a tak jich pár

Mecháčkovi zabalil.

Mecháček jel na tak dalekou cestu poprvé.

A hned sám. Rodiče ho poslali do městečka

samotného, protože měli hodně práce se

stěhováním a neměli čas jet s ním do Kolomazi

za dědečkem. Navíc byli rádi, že se o Mecháčka

někdo dobře postará.

Maminka se s Mecháčkem vydala na nádraží.

Cestou míjeli zašlé dveře starých obchodů

s elektronikou a velké výlohy s moderním zbožím, které nesmělo chybět v žádné robotí domácnosti, jak hlásala reklama.

Nádraží tvořila velká hala s mnoha východy

na nástupiště. Mecháčkovi připomínalo bludiště,

do kterého s tatínkem předešlý den pouštěli

elektronickou myšku. Myška z bludiště vždycky

dokázala najít cestu ven, ale Mecháček nevěřil,

že by se sám z nádraží dostal, proto se držel

blízko u maminky, aby mu náhodou nezmizela

v davu. Na nádraží už postávala a pobí hala

spousta robotů. Každý se tvářil vážně a důležitě.

Jen málokterý obličej Mecháčkovi připomínal


starostlivou tvář maminky, která s ním stála na

nástupišti, aby ho posadila na správný vlak.

„Mecháčku, dobře mě poslouchej. S nikým se

ve vlaku nebav a nikomu neříkej, že si vezeš

náhradní dílky. Na nádraží na tebe bude čekat

dědeček, tak se nemusíš bát.“ Ale Mecháček se

nebál. Myslel si, že je už velkým robotem, když

může jezdit vlakem sám. Maminka ale věděla, že

vůbec není velký. Mecháček ještě ani nechodil

do školy, a navíc nikdy nebyl sám.

„Nastupovat! Vlak do Kolomazi odjíždí!“

připomněl mamince hlas výpravčí tabule, že se

musí rozloučit. Rychle Mecháčka objala

a posadila do vlaku. Pak se jen ustaraně dívala,

jak jí Mecháček mává a odjíždí pryč.

„Nebojte, však se vám kluk neztratí!“ houkla

na Matičku výpravčí tabule, která celé loučení po

očku sledovala.

Mecháček od tatínka věděl, že nejbezpečnější

část vlaku je uprostřed, a našel si pěkné místo

právě tam. Robotík znal z města jiné vlaky: c elé

průhledné s naleštěnými sedačkami. Vlak, který

směřoval do Kolomazi, byl ale úplně jiný. Místo

aby byl z průhledného kovu celý, měl jen

skleněné výklenky po bocích. Mecháček musel

chvíli hledat, než našel volné místo právě

u takového výklenku.

Nejdříve pozoroval spolucestující, kteří seděli

okolo. Nejdřív si všiml malého, štíhlého robota, kterému u nohou poskakoval štěkb ot. Mecháček

na něm mohl oči nechat. Kožíšek z křemíkových

pilinek se třpytil s každým štěkbo tovým pohybem a na plechové hlavičce blikala Wi-Fi anté nka . Celou scénu se štěkbotem nelibě pozorovala o pár sedadel dál sedící paní. Byla již staršího data výroby, ale to by Mecháčka ani tak nezaujalo, jako to, že jí byly vidět spojovací

šrouby. Od tatínka věděl, že každý slušný robot

si šrouby schovává pod silikonové krytky. Raději

proto odvrátil pohled a díval se z okna.

Sledoval míhající se okolí. Ještě dlouho po

vyjetí z nádraží nebylo vidět nic jiného než šedé

budovy a dým továren, který Mecháček vídal

celý život. Pak se ale začaly objevovat věci, jaké

ještě nezna l. Dlouhé louky plné malých domků,

tak nenápadných, že splývaly s okolím. Husté lesy, skrz které nebylo vidět nic než tmu.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist