

Elektronická kniha:
Příběhy hrdinů 20. století II
Autor:
Post Bellum
Nakladatelství: | » PLUS |
Dostupné formáty ke stažení: | EPUB, MOBI, PDF |
Upozornění: | většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování |
Médium: | e-book |
Rok vydání: | 2018 |
Počet stran: | 144 |
Rozměr: | 20 cm |
Úprava: | svazků: ilustrace, portréty, faksimile |
Vydání: | 1. vydání |
Skupina třídění: |
Dějiny Česka a Slovenska Biografie |
Jazyk: | česky |
ADOBE DRM: | bez |
ISBN: | 978-80-259-0746-7 |
Ukázka: | » zobrazit ukázku |
„Vídeň, nebo Bory?“ Tak zněla osudová otázka pro všechny, kdo se nechtěli vzdát své svobody. Pohnuté osudy, v nichž se zrcadlí jednotlivé éry našich dějin, se v mnoha ohledech dotýkají i dneška. Zvláště jímavé jsou příběhy těch, kdo byli pronásledování jak totalitní mocí nacistickou, tak komunistickou. Sbírka příběhů z projektu „Paměť národa“, obecně prospěšné společnosti Post Bellum, přináší pestrou mozaiku mapující všechno, co obyvatelé této země ve 20. století prožili: války, nacistickou a sovětskou okupaci, komunistické lágry, monstrprocesy, ale také vzdor proti totalitě.
(paměť národa)Politická perzekuce – Československo – 1948-1989
Komunistický režim – Československo – 1948-1989
Orální historie – Česko
Osobnosti a fakta > Vzpomínky > Autobiografické vzpomínky
Elektronické knihy > Osobnosti a fakta > Vzpomínky
Elektronické knihy > Naučná a odborná literatura > Svět a politika
Elektronické knihy > Naučná a odborná literatura > Historie – dějiny
Elektronické knihy > Próza – beletrie > Další formy prózy > Příběhy
Naučná literatura > Historie – dějiny > Komunistický režim > Československo
Naučná literatura > Svět a politika > Politická perzekuce > Československo
Katalog předmětový > O > Orální historie > Česko
Katalog předmětový > N > Nacistická perzekuce > Československo
Próza – beletrie > Další formy prózy > Příběhy
Katalog vybraných autorů > B > Bellum – Post Bellum
Katalog nakladatelství > P > PLUS
Katalog předmětový > A > * 1939-1945 * 1948-1989
Příběhy hrdinů 20. století
II.
Vyšlo také v tištěné verzi
Objednat můžete n a
www.nakladatelstviplus.cz
www.albatrosmedia.cz
Paměť národa
Příběhy hrdinů 20. století II. – e-kniha
Copyright © Albatros Media a. s., 2018
Všechna práva vyhrazena.
Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována
bez písemného souhlasu majitelů práv.
PŘÍBĚHY
HRDINŮ
20. STOLETÍ
II
4
5
PLUS
PŘÍBĚHY
HRDINŮ
20. STOLETÍ
II
6
© Post Bellum, o. p. s., 2017
ISBN tištěné verze 978-80-259-0746-7
ISBN e-knihy 978-80-259-0846-4 (1. zveřejnění, 2018)
7
„Vídeň, nebo Bory?“ zněla osudová otázka
pro ty, kteří se nechtěli vzdát své svobody.
8
9
Milí čtenáři, jak možná víte, od roku 2001 se s kolegy z obecně prospěšné společnosti Post Bellum věnujeme sbírání příběhů. Natáčíme rozhlasovou nebo televizní technikou vzpomínky pamětníků, záznamy ukládáme na internetový server Paměť národa, který s námi spravuje Český rozhlas a Ústav pro studium totalitních režimů.
Navštívili jsme už přes pět tisíc vypravěčů. Z těchto zaznamenaných vzpomínek vznikají dokumentární cykly Příběhy 20. století. Od roku 2006 běží hodinové dokumenty ve vysílání Českého rozhlasu, od září 2017 v České televizi, publikovali jsme na idnes.cz, pravidelně spolupracujeme s Aktuálně.cz a Echo24.cz.
Tato kniha vám nabízí texty, které původně vznikly pro internet. Jsou tedy poměrně stručné, napsané publicistickou formou. Příběhy ověřujeme prostřednictvím archivů. Pročítáme dokumenty z Archivu bezpečnostních složek, hledáme v Národním archivu a Státních oblastních archivech. Tímto
10
se nám obvykle podaří potvrdit základní životopisné údaje příběhu. Tím nejzajímavějším v zaznamenaných vzpomínkách jsou ale osobní prožitky vypravěče, které ověřit nelze. Osobní výpověď, reflexe života je právě to nejzajímavější. Skrze tato vyprávění dostáváme nejen příběh, ale něco podstatnějšího: hodnoty předešlých generací, zkušenosti, které na nás naléhají, abychom nemuseli prožít to, co museli prožít naši rodiče a prarodiče v dobách totalitních režimů.
Vzpomínky pamětníků se pro nás mohou stát výzvou, svědectvím. Příběhy můžeme chápat i jako obžalobu těch, kteří bezpráví v minulém století instalovali, dopouštěli se ho a udržovali ho.
Zločiny z doby druhé světové války a komunismu nebyly potrestány a už se patrně nikdy nepodaří zodpovědné postavit před soud. Proto jsou výpovědi pamětníků tak naléhavé a důležité.
Každého vypravěče se na závěr jeho vyprávění ptáme na poselství pro budoucí generace. V mnoha podobách zaznívá nejčastěji toto: „Střežte si svobodu, važte si jí, protože jsme pro ni trpěli.“
Říká se, že „kdo nezná svou minulost, je nucen jí opakovat“. Nevím, jak to přesně s dějinami je, jestli se nějakým způsobem skutečně opakují. Důležité je chovat se tak, jako kdyby se opakovat mohly.
A na závěr mi dovolte prosbu a poděkování. Naše práce, dokumentace vzpomínek pamětníků, je z větší části financována ze soukromých peněz, z darů členů Klubu přátel Paměti národa. Právě jim patří náš vděk.
11
Prosím, můžete-li, přidejte se k nim i vy. Detailní informa
ce o tom, jak nás podpořit, najdete na internetových stránkách postbellum.cz.
Děkuji Vám.
Mikuláš Kroupa
ředitel Post Bellum
12
13
Zatkli ji na tělocviku.
Studentka pak rok
nevyšla z cely bez
zavázaných očí
Mikuláš Kroupa
Jitku Malíkovou zatkla StB v roce 1953 přímo v hodině
tělocviku. Právě s ostatními posluchači druhého roční
ku medicíny plavala v pražském bazénu Axa. Odvezli ji
na úřadovnu v Bartolomějské, to už měla oči zavázané.
Sundat hadr z očí si směla jen při svlékání. Nahou ji do
strkali přes celou chodbu do umývárny. Když se opláchla,
zavedli ji na celu. Nesměla sedět ani ležet, mohla jen cho
dit a v noci ležet na zádech s rukama na dece a podél těla,
jinak ji budili řevem a kopáním do dveří. Tak začala její
roční vazba. Z cely nevyšla bez zavázaných očí celý rok.
Čeho tak špatného se dvacetiletá Jitka Malíková do
pustila, že byla v roce 1954 odsouzena na jedenáct let
do vězení? Scházela se se skupinkou mladých katolíků
a „vědomě se vychovávali“, jak stojí v archivních doku
mentech, „v nepřátelském duchu proti marxismu leni
nismu“.
14
Jitka je jednou z posledních žijících osobností katolických kroužků Rodina, Katolické akce a JOC (Jeunesse ouvrière chrétienne). Pohybovala se ve společenství mladých katolíků z okruhu páterů Zvěřiny, Mádra, Nahálky, Schutznera a dalších. Když tyto kněze začala pronásledovat StB, nejméně dva z nich u sebe na nějakou dobu ukryla.
Průvodčí, zdravotnice a laborantka
Devadesátiletá Jitka Malíková, zdravotnice, po propuštění z kriminálu chvíli průvodčí v tramvajích a později laborantka v nemocnici, je skromná, přesná ve vyprávění, nic nepřehání. Když se jí před deseti lety Martin Kroupa, který její vyprávění natáčel pro Paměť národa, ptal, jaké měla pocity, když se po roce ocitla na vězeňském pankráckém dvoře a uviděla nebe, mraky a slunce, odpověděla: „No. Najednou jsem zase viděla.“
Přátelství s řeholnicí
Po sedmi letech, v roce 1960, vyšla z vězení nemocná, slabá, bez peněz, ale duchovně a morálně silná. Už se nevdala a nemá děti. Našla si ale spoustu blízkých lidí. Zvláštní místo v jejím životě zaujímá řeholnice, také bývalá vězenkyně, Anna Magdalena Schwarzová zvaná Nina. Potkaly se v ženské věznici v Pardubicích v roce 1959.
Výjimečné přátelství a blízkost Niny a Jitky přibližuje Václav Peřich, který Jitku vozil na návštěvy do kontemplativního polského kláštera, kam Nina po roce 1989 ode
15
Po vystoupení Orla, Jitka první zleva
Jitčina fotografie
z vyšetřovacího spisu StB Jitka Malíková v páté třídě obecné školy
16
Setkání bývalých spoluvězenkyň, zleva doprava Helena Nestrojová, Jitka Malíková a Jaroslava Pecová, 1963
Jitka Malíková
po propuštění v roce 1960
17
šla: „Po létech těsného soužití Jitce velmi chyběla. Odešla
jí nejbližší přítelkyně, se kterou do té doby sdílela každou
maličkost, kterou prožívaly. Jitce se po ní nikdy nepřesta
lo stýskat. Každá taková návštěva byla velká vzácnost. Nej
dřív se pozdravily, povídaly se věci obecné, jak se máme,
pak se předávaly dárky - většinou knihy, převyprávělo se
pár historek a pak přišla chvíle, kdy se všichni účastníci
výletu odebrali pryč a Nina a Jitka spolu hovořily o samo
tě,“ popisoval Václav Peřich, jak až do Nininy smrti v led
nu roku 2017 vypadaly návštěvy v Krakově.
Cena, kterou nechtěla, protože je ještě
moc lidí, kteří si ji zaslouží víc
V roce 2011 Post Bellum Nině udělilo Cenu Paměti náro
da a během přímého přenosu se odehrála zvláštní udá
lost. Na pódiu moderoval Marek Eben, cenu předával
kardinál Vlk, Nina byla šťastná a pak promluvila: „No, co
mám říct! Tolika slávy a tolika uznání jsem nemyslela, že
se mi dostane. Moc za to děkuju. Jsem přesvědčená, že tu
je nejméně jeden člověk, o kterém to vím konkrétně, kte
rý by si tu slávu a uznání zasloužil místo mě. Jitko, ty to
víš!“ Následně kameraman objektivem hledá v publiku,
o kom to ta jeptiška mluví, komu vlastně všichni teď tles
kají. Kamera pak najde zakaboněnou Jitku Malíkovou.
Léta lidé z Post Bellum Jitku Malíkovou přemlouva
li, aby Cenu Paměti národa přijala. Ona vytrvale odmíta
la s tím, že dle jejího mínění ještě stále žije mnoho lidí,
kteří si ocenění zaslouží víc než ona. Cenu se nakonec
18
Anna Magdalena Schwarzová žila v klášteře bosých karmelitek v Krakově-Wesołe. Zde 2. ledna 2017 ve věku 95 let zemřela.
Vazební fotografie Anny Magdaleny Schwarzové
(foto archiv ÚSTR)
19
uvolila převzít až v roce 2016. Měla tehdy podobu přání,
které se Post Bellum pokusilo laureátům splnit. Jitka Ma
líková opět projevila svou obrovskou skromnost a poko
ru: přála si, aby se něco udělalo pro křesťanské uprchlíky
ze Sýrie. Díky jejímu přání si tak několik rodin z dětmi
užilo výlet do Prahy.