načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Příběh z doby neobyčejného šílenství – Jan Kilián

Příběh z doby neobyčejného šílenství
-20%
sleva

Kniha: Příběh z doby neobyčejného šílenství
Autor: Jan Kilián

Autor na základě studia pamětí Michaela Stüelera a dalších pramenů líčí kronikářův rodinný život, jeho řemeslnou a zemědělskou činnost. Nastiňuje tehdejší poměry na krupské ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  298 Kč 238
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
7,9
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 81.4%hodnoceni - 81.4%hodnoceni - 81.4%hodnoceni - 81.4%hodnoceni - 81.4% 97%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: VYŠEHRAD
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2018
Počet stran: 280
Rozměr: 145 x 5 mm
Úprava: 8 stran obrazové přílohy: ilustrace (některé barevné), 1 plán, faksim.
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Dějiny Česka a Slovenska
Biografie
Vazba: vázaná s papírovým potahem s laminovaným přebalem
Datum vydání: 1. 1. 2018
Nakladatelské údaje: V Praze, Vyšehrad, 2014
ISBN: 9788074294693
EAN: 9788074294693
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autor na základě studia pamětí Michaela Stüelera a dalších pramenů líčí kronikářův rodinný život, jeho řemeslnou a zemědělskou činnost. Nastiňuje tehdejší poměry na krupské radnici. Popisuje, jak se Stüeler a jeho rodina vyrovnávala s vynuceným přechodem ke katolickému náboženství. Text je opatřen bohatým poznámkovým aparátem, obsahuje fotografický a obrazový doprovod. V závěru publikace se nachází jmenný a místní rejstřík. Kniha je určena zájemcům o historii z řad odborné i laické veřejnosti. Historická monografie věnovaná životu krupského měšťana Michela Stüelera. Kniha přibližuje všední život obyvatel menších českých měst v období třicetileté války.

Popis nakladatele

Psavý koželuh z krušnohorského hornického města Krupky Michel Stüeler (1583–1656) není již českému čtenáři postavou neznámou. Rozsáhlé paměti tohoto měšťana obsahující velké množství jinde téměř nedochovaných informací o každodenním životě na menším českém městě v době třicetiletého konfliktu vydal nedávno historik Jan Kilián. Nyní tentýž autor představuje čtenářům životopis jejich autora, který byl nejen bystrým pozorovatelem a pilným zapisovatelem dění, ale vystupuje i v celé řadě dalších rolí, soukromých i veřejných: jako potomek svého rodu, poddaný své vrchnosti, městský úředník s řadou pověření ve věci správy své obce, bergmistr dohlížející na místní proslavenou těžbu cínu, mistr koželužského řemesla, zemědělec se zájmem o meteorologické jevy či o pomologii, manžel a otec, soused či věřící člověk. Skrze osobnost literárně činného měšťana je možné nahlédnout dobu „neobyčejného šílenství“, dobu v mnoha směrech v českých dějinách převratnou, ve vší její barvitosti i rozporuplnosti. Knihu doprovází bohatá obrazová příloha. (život a svět krupského koželuha Michela Stüelera za třicetileté války)

Předmětná hesla
Stüeler, Michel, 1583-1656
Řemeslníci – Česko – 17. století
MěšťanstvoČesko – 17. století
MěstaČesko – 17. století
Měšťanská kulturaČesko – 17. století
Krupka (Česko) – dějiny – 17. století
Literatura faktu
Kniha je zařazena v kategoriích
Jan Kilián - další tituly autora:
Zmizelé Čechy-Mělník -- Zmizelé Čechy Zmizelé Čechy-Mělník
Kropáčové z Krymlova Kropáčové z Krymlova
Zmizelé Čechy-Mělnicko -- Zmizelé Čechy Zmizelé Čechy-Mělnicko
Hrady a zámky Lucemburska Hrady a zámky Lucemburska
Mělník -- Historie, kultura, lidé Mělník
Bitva o Prahu v roce 1648 Bitva o Prahu v roce 1648
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Ústí nad Labem

Litoměřice

Most

Duchcov

Teplice

Krupka

Děčín

Hrob

Chabařovice

Osek

Lovosice

Dubí

Běhánky

Bílina

Vrchoslav

Chlumec

Horní Krupka

Fojtovice

Šejnov

Maršov

Unčín

Cínovec

Zinnwald

Mohelnice

Müglitz

Fürstenau

Fürstenwalde

Geising

Lauenstein

Liebenau

Altenberg

Drahůnky

Bystřice

Mstišov

Novosedlice

Bořislav

Bílka

Drahkov

Modlany

Habartice

Mikulov

Hostomice

Jeníkov

Kirchlice

Kladruby

Kocourkov

Kostomlaty

pod Milešovkou

Srbice

Soběchleby

Sobědruhy

Křemýž

Malhostice

Mirošovice

Přítkov

Řetenice

Trnovany

Úpořiny

Verneřice

Věšťany

Žalany

Zabrušany

Krásný Les

Varvažov

Petrovice

Trmice

Předlice

Božtěšice

Bánov

Dolní

Zálezly

Habří

Hliňany

Klíše

Lochočice

Svádov

Roudníky

Řehlovice

Úžín

Větrov

Všebořice

Žežice

Vyklice

Medvědice

Velký Újezd

Rozbělesy

Komořany

Janov

Souš

Mariánské

Radčice

Přední

Cínovec

Dittersdorf

Labe

Labe

OhřeBílina

Bílina

K R U Š N É H O R Y

zemská hranice

královské město

poddanské město

městečko

vesnice

zaniklá vesnice (v 17. století)

horní město (městečko)

Mapka okolí Krupky s lokalitami

zmiňovanými v pamětech M. Stüelera


Ústí nad Labem

Litoměřice

Most

Duchcov

Teplice

Krupka

Děčín

Hrob

Chabařovice

Osek

Lovosice

Dubí

Běhánky

Bílina

Vrchoslav

Chlumec

Horní Krupka

Fojtovice

Šejnov

Maršov

Unčín

Cínovec

Zinnwald

Mohelnice

Müglitz

Fürstenau

Fürstenwalde

Geising

Lauenstein

Liebenau

Altenberg

Drahůnky

Bystřice

Mstišov

Novosedlice

Bořislav

Bílka

Drahkov

Modlany

Habartice

Mikulov

Hostomice

Jeníkov

Kirchlice

Kladruby

Kocourkov

Kostomlaty

pod Milešovkou

Srbice

Soběchleby

Sobědruhy

Křemýž

Malhostice

Mirošovice

Přítkov

Řetenice

Trnovany

Úpořiny

Verneřice

Věšťany

Žalany

Zabrušany

Krásný Les

Varvažov

Petrovice

Trmice

Předlice

Božtěšice

Bánov

Dolní

Zálezly

Habří

Hliňany

Klíše

Lochočice

Svádov

Roudníky

Řehlovice

Úžín

Větrov

Všebořice

Žežice

Vyklice

Medvědice

Velký Újezd

Rozbělesy

Komořany

Janov

Souš

Mariánské

Radčice

Přední

Cínovec

Dittersdorf

Labe

Labe

OhřeBílina

Bílina

K R U Š N É H O R Y

zemská hranice

královské město

poddanské město

městečko

vesnice

zaniklá vesnice (v 17. století)

horní město (městečko)

Mapka okolí Krupky s lokalitami

zmiňovanými v pamětech M. Stüelera


VYŠE H RAD

JAN KILIÁN

Příběh z doby

neobyčejného

šílenství

Život a s vět

krupského koželuha

Michela S tüelera

za t řicetileté války


Lektorovali:

Doc. P hDr. Josef Hrdlička, Ph.D.

Mgr. T omáš Sterneck, Ph.D.

PhDr. J iří Wolf

Copyright © PhDr. Jan Kilián, Ph.D., 2014

ISBN 978-80-7429-469-3

Kniha vychází

v r oce 80. výročí založení

nakladatelství Vyšehrad

|1934 – 2 014 |

Kniha vychází s finanční

podporou města Krupky


(7)

ÚVODEM

Kolik toho v současnosti víme o všedním životě prostých obyvatel men

ších českých měst v období nejdelšího raně novověkého válečného kon

fliktu, o j ejich uvažování, snech a touhách? Zatímco politické a militární

dějiny třicetileté války v historiografii vždy patřily a nadále také patří

k v elmi frekventovaným tématům, problematika všedního dne ve měs

tech i n a v enkově stojí dosud stranou jako pověstná pohádková Popelka.

Velké a v skutku dějiny tvořící postavy typu vojevůdce Albrechta z Vald

štejna,

1

pedagoga a myslitele Jana Ámose Komenského,

2

francouzského

kardinála a premiéra Richelieua,

3

švédského kancléře Axela Oxenstier

ny

4

či vladařů Gustava II. Adolfa,

5

Ferdinanda II.

6

i I II.,

7

stejně jako třeba

vévody Maxmiliána Bavorského

8

přitáhly pozornost již nejednoho histori

ka. Podobné je v to v případě slavných bitev

9

a d alekosáhlých událostí,

10

k p opulárním tématům se v poslední době zařadily rovněž dějiny českého

pobělohorského exilu

11

a r ekatolizace.

12

V s ousedních německo-jazyčných

zemích se zvláště od dob průkopnických prací Bernda Roecka

13

zvýšené

pozornosti těší analytické studie ke specifické otázce vývoje a válečného

prožitku urbánních komunit,

14

u n ás ale zatím bez adekvátní reflexe.

15

Soustředěný akademický a institucionální výzkum tu jen dílčím způso

bem suplují publikační výstupy spíše regionálního charakteru, v nichž se

při jejich tradičně strukturovaném výkladu projevuje skoro výlučná ori

entace na prameny normativní povahy.

16

Jistě je to dáno i tím, že tzv. ego

dokumentů,

17

privátní měšťanskou korespondenci nevyjímaje,

18

není pro

městskou societu k dispozici mnoho. Přesto se mezi nimi nacházejí tako

vé, které mohou naše obzory maximálně rozšířit – jako donedávna veřej

nosti v p odstatě neznámé paměti krupského měšťana Michela Stüelera.

Povoláním koželuh z krušnohorského hornického města na česko

saské hranici byl nepochybně velice sdílným vypravěčem. Můžeme jen

litovat, že z jeho celoživotního díla se dochovala jen část z let 1629 –1649,

zatímco díly předcházející i navazující se zdají být nenávratně ztraceny.

19

To, že se dnes můžeme začíst alespoň do časově nejrozsáhlejšího partu,


(8) ÚVODEM

je zásluhou litoměřického probošta Gustava Mattaucha a především

teplického badatele a středoškolského pedagoga Rudolfa Knotta. První,

nadšený historik-amatér a svého času chabařovický farář,

20

mohl být

vlastním objevitelem Stüelerových pamětí – od něj si je pak za účelem

přepisu a plánované edice zapůjčil Knott.

21

Poté, co je Mattauchovi

vrátil, informace o existenci originálu končí. Na světě byl ale zevrubný

přepis, byť na více než století odsouzený k osudu marginálně využívané

archiválie.

22

Nelze přitom zapomenout, že Knottovi posloužily paměti

i j ako primární podklad pro několik drobnějších článků a stejně tak

i k e S tüelerově životopisné skice.

23

Teplický učitel bohužel zemřel dříve,

než mohl paměti vydat, a po něm již na jeho bádání nikdo z regionálních

historiků nenavázal. Do zorného úhlu odborného zájmu se pramen znovu

dostal až zcela nedávno, nejprve v souvislosti s kronikářskými průzkumy

specialistů na paleometeorologii.

24

Vzápětí se s nimi v podobě Knottova

přepisu seznámil i autor těchto řádků, který začal obratem pracovat

na j ejich rozsáhlé edici, která vyšla roku 2013.

25

Nicméně, vzhledem

k t omu, jaký potenciál Stüelerovo dílo historikovi nabízí, nemohl se edicí

zájem vyčerpat. Vždyť ony paměti postihují prakticky veškeré stránky

života tehdejších krupských obyvatel a na poli výzkumu všedního dne

menšího urbánního společenství jsou zcela jedinečným zdrojem poznání,

se spektrem od dějin mentalit třeba až po historickou pomologii.

26

Je nasnadě, že Stüelerovy paměti se mohou stát ideálním východis

kem pojednání v duchu mikrohistorie, odborného praktického přístupu

s ř adou teoretických uchopení, zformulovaného zvláště italskou histo

riografií.

27

Mikrohistorii můžeme považovat za reakci na příliš vědecká

pojednání a za pokus o návrat k naraci, založené na poznání člověka jako

aktivního jedince a usilující o rekognoskaci jeho činů, chování a emocí.

28

Na r ozdíl od ryze regionálně uchopených dějin ovšem nechápe předmět

svého zájmu, lokální historii, coby historii uzavřeného a periferního

společenského systému, ale naopak ji považuje za prostředek ke kvali

tativnímu přezkoušení platnosti a omezené vypovídací schopnosti cent

ristických a makroskopických perspektiv poznání na jasně ohraničeném

a d efinovaném pozorovacím poli. Snaží se odhalit obtížně postřehnutelné

faktory a v životech jednotlivců, zvláště pak na první pohled ničím nevy

nikajících jedinců, kteří se víceméně nově stali spolutvůrci velkých dějin,

nalézt jejich banální příběhy, jejich představy a jimi zaujímané pozice.

Cílem není začlenit je následně pouze do lokálních poměrů, ale do rámce

celospolečenských jevů a událostí vůbec.

29

Slouží k t omu mimo jiné rekon


(9)ÚVODEM

strukce rodin i demografická a sociální problematika, včetně nastínění

mezilidských vztahů, postižení každodenních skutečností, strategií jed

notlivce nebo sociální skupiny, postižení subjektivních duševních stavů.

Základem výzkumu nemusí být jen jedinec, ale i transparentní a samo

statná sociální skupina, na níž lze demonstrovat průniky empirických

oblastí a o dhalit přinejmenším některé autentické aspekty dobového

života. Měřítko se ale oproti makroanalýze zmenšuje – slovy Clifforda

Geertze se historik nemá snažit bádat o vsi, ale přímo ve vsi.

30

Z d osud

uvedeného je zřejmé, že zásadní roli tu musí sehrát náročná a velmi

podrobná heuristika zaměřená na prosopografický výzkum sociálních

sítí, na a nalýzu matrik a komplementárního archivního materiálu. Toho

jsem si byl vědom již při práci na rejstřících ke Stüelerovým pamětem,

takže jim předcházel i přepis všech krupských matričních údajů ze

17. a d okonce ještě z počátku 18. století. Otázkou zůstává, jak pokud

možno úspěšně uniknout osidlům v mikrohistorii nastraženým. Jed

ním z n ich je nebezpečí dezinterpretace, protože i zde platí, že postižení

skutečné reality, autentického stavu (rozuměj: míry toho, nakolik lze

Stüelerovým výpovědím věřit), může zůstat jen nenaplnitelným přáním,

byť by i d ošlo k procentuálně vysokému přiblížení se k němu. Na druhou

stranu, narýsování historické „reality“ je přeci jen především historiko

vým konstruktem, za onoho základního předpokladu, že jeho výpověď

nebude v r ozporu s prameny. Na další úskalí upozorňuje Josef Grulich

s t ím, že nikoli každá práce se automaticky stává při zúženém pohledu

mikrohistorickou, zvlášť když zůstane založena pouze na deskriptivní

metodě, v níž zcela chybějí nebo jsou upozaděny příslušné interpretace.

31

Předkládaná práce, nikoli výlučně mikrohistorická, ale kombinující

mikrohistorii s „klasickým“ dějepisectvím, se opře o paměti sepsané

Michelem Stüelerem i o další pramenné zdroje z „jeho“ Krupky, doplní

je i p oznatky z jiných míst a postřehy jiných současníků, aby se stal

výsledný obraz barvitějším a mohl si klást výraznější ambice na obec

nější platnost. Nehodlá nicméně přezkoumávat makrohistorické teorie,

ani se podrobněji zabývat událostmi oné „doby neobyčejného šílenství“,

třicetileté války. Jejím hlavním cílem je představit osudy a životní pří

běh krupského koželuha coby standardního příslušníka měšťanské

společnosti první poloviny 17. století v Čechách, seznámit čtenáře s jeho

životem na pozadí a v konturách dlouhého a zajisté všudypřítomného

válečného konfliktu a přispět svým skromným dílem k zodpovězení

v ú vodu nastolené otázky.


(58)

Koželuh

Poté co Michel Stüeler ztratil bergmistrovský úřad, mohl se opět začít

intenzivněji věnovat řemeslu, jemuž se vyučil, koželužství. Ačkoli se

povolání běžně dědilo z otce na syna, není zdaleka jisté, zda koželuhem

byl rovněž jeho otec Merten. Pokud ano, pak by otcovskou profesi zdědil

spíš starší syn, Michelův bratr Bartel, jelikož mladší z potomků většinou

hledal uplatnění v jiném oboru. Krupský kronikář je nicméně prvním

Stüelerem, jehož povolání skutečně známe. Proč ale on nebo jeho otec zvo

lili zrovna finančně náročné koželužství? Mohly sehrát nějakou roli pří

buzenské a přátelské vazby Stüelerů k některému z představitelů tohoto

řemesla? Netušíme, kde se vyučil, ale možná nebude v tomto směru

náhodou, že jeho kmotr provozoval v Teplicích ševcovství,

229

nejúžeji spo

jené právě s koželužstvím. Merten Stüeler se jistě mohl společensky či

pracovně s tímto prostředím stýkat natolik, že o volbě povolání pro svého

druhorozence ani nemusel mít pochyb. Bude ale lépe zanechat spekulací

a s mířit se s tím, že Michela Stüelera poznáváme teprve v době, kdy

měl vyučení, trvající snad nějaké tři roky, dávno za sebou, a že důvody

a o kolnosti, proč a jak se stal koželuhem, ve svých pamětech nezmínil.

Koželužství, řadící se mezi kožedělná řemesla,

230

je činnost, při níž

se k d alšímu použití upravují stažené zvířecí kůže. Jedná se o řemeslo

prastaré, doložené už ve starověkém Egyptě a vlastně i v pravěku, kde

ale pochopitelně dosud nešlo o řemeslnou specializaci. Féničané začali

vydělávané kůže barvit, Římané řemeslnické postupy zdokonalili. Nikoli

ale natolik, aby dokázali zabránit zápachu, způsobenému nedokona

lými praktikami odstraňování zvířecí srsti. Koželužny opravdu zapá

chaly velmi silně a řemeslníci provozující koželužskou praxi byli ještě

ve s tředověku okrajovou, tzv. sníženou společenskou vrstvou. Velmi

jim pomohly nové metody, objevené snad ve třináctém století, kdy se

místo moče, tuku a jiného k odstraňování chlupů z produktu začala

používat potaš a posléze vápno. Po odstranění srsti a jiných nečistot se

mohlo přistoupit k činění kůží pomocí tříslovin (třísla, třísliva), připra


(59)KOŽELUH

vovaného většinou z kůry listnatých i jehličnatých stromů, ideální byly duby, smrky a jedle.

231

Kůra se oloupala, usušila, v poslední fázi třeba

i u kamen v řemeslníkově domě, a nakonec najemno rozdrtila. Vzniklé tříslo se sypalo buď do jam vymazaných jílem, ve Stüelerově době již ovšem prakticky výlučně do sudů a kádí. Přidala se voda, případně další přísady (mimo jiné tzv. kordován – kozlovina), a v tomto roztoku se pak kůže louhovaly po několik měsíců, ba i let, záleželo na jejich tloušťce. Při louhování kůže – usně – získávaly své zbarvení, a to podle toho, jaké tříslo bylo použito.

232

V č eských zemích se s koželuhy v pramenech setkáváme až od oné doby, která objevila potaš a vápno pro jejich činění. Od čtrnáctého století jsou doloženy i koželužské cechy. S ohledem na profesní potřeby a n elibý zápach se provozovny soustřeďovaly k vodním tokům a pokud možno na předměstí.

233

Není ani divu, že mnohé z koželužen měly židov

ské majitele.

234

Kůže navíc u nás byly drahým zbožím a jejich cena se

mohla pohybovat i kolem jedné třetiny hodnoty celého zvířete, takže k p rovozování řemesla bylo zapotřebí nemalého vstupního kapitálu. Pomoci v t omto směru mohl cech. Do cechů se později začali sdružovat rovněž výrobci jemnějších kůží, jircháři, z jejichž produktů se vyráběly například žádané rukavice.

235

V K rupce, a potažmo v celém Krušnohoří, včetně jeho saské strany,

236

byly pro koželužství ideální podmínky. Městem protékala dravá říčka a v o kolí rostl dostatek listnatých i jehličnatých stromů, které posloužily jako zdroj na výrobu třísla a také páleného vápna, zhotovovaného ve v ápence na předměstí. Odběratelů bylo dost, vydělané kůže nepotřebovali jen ševci, řadící se v Krupce k nejstarším

237

a s oučasně k vůbec

nejpočetněji zastoupeným řemeslům, ale rovněž horníci a s jejich prací úzce spojená kovodělná řemesla. Krupští koželuhové saturovali poptávku ve m ěstě samotném, v mnoha okolních vsích, ale také ve městech blízkých, třeba v lázeňských Teplicích. Některé kůže patřily přímo jim, ty pak dále prodávali, jiné zákazníkům, kteří platili za jejich vyčinění.

Kdy přesně se v Krupce ustanovil koželužský cech, není známo, snad až v p růběhu šestnáctého století.

238

Po z trátě starších dokumentů a listin

mu Stüeler počátkem roku 1644 pořídil opis té nejdůležitější, cechovního pořádku s jednotlivými body k provozování řemesla.

239

V d obě třicetileté

války nebyl cech navzdory nepříznivým okolnostem zdaleka za zenitem, k j eho členům tehdy patřilo vždy zhruba pět nebo šest mistrů, stejně jako blíže neznámý počet jejich tovaryšů a učedníků. Vyučený tovaryš (60) KOŽELUH se stával mistrem po zkouškách a po zhruba ročním vandru. Po uspořádání mistrovské hostiny, na niž pozval své starší kolegy, a po složení stanovené finanční částky byl přijat do cechu. Do jeho čela byli voleni při pravidelných, ideálně opět každoročních obnovách dva cechmistři, starší a m ladší. Dělo se tak původně vždy v pondělí po druhé neděli postní (Reminiscere), od konce čtyřicátých let sedmnáctého století však došlo ke z měně na pondělí po svatodušních svátcích (Doušky).

240

Rozhodně se

nejednalo o doživotní funkci, i Michel Stüeler v jednom roce cechmistrem byl, poprvé průkazně roku 1631, a v druhém už nikoli. Místní mistři se téměř „demokraticky“ střídali, což platilo rovněž pro pozici předáka staršího a m ladšího, resp. „starého“ a „nového“. Např. roku 1651 byl Stüeler cechmistrem mladším, o rok později cechmistrem starším, aby v dalším roce už nezastával ani jednu z těchto funkcí a byl jen jedním z mistrů.

241

Příslušníci koželužského řemesla představovali profesní a současně sociální skupinu, s níž se Michel Stüeler stýkal nejčastěji a nejúžeji, většina asi také patřila k jeho opravdovým přátelům. Jejich osudům přinejmenším věnoval ve svých pamětech zvýšenou pozornost. Koželuh Caspar Arnolt se stal dokonce kmotrem Stüelerovy dcery Reginy, jirchář Hans Wolf poskytl stejnou službu jeho synu Jacobovi. Příbuzenská provázanost mezi těmito krupskými řemeslníky je vůbec pozoruhodná. Zmíněný Arnolt si za manželku zvolil příslušnici duchcovského koželužského rodu Fleischerů, z nichž Andres, o generaci mladší než Stüeler (fungující přitom doslova jako jeho protektor), se přiženil do Krupky do koželužské rodiny Hanse Stebesmela. U Arnoltů se zase po nevěstě poohlédl Andres Hickman, další z místních profesionálů v oboru činění kůží. Krupští koželuhové a j ircháři patřili dlouhodobě k předním měšťanům, disponovali prostornými domy v centru města a zastávali veřejné funkce – Stüeler a W olf byli obecními staršími, Andres Fleischer radním, jirchář Hans Tieze to dotáhl přes rychtáře a radního až na purkmistra, jiní zastávali alespoň pozice členů městského výboru, obecních faktorů, zádušních úředníků a tak podobně.

242

Jirchář Martin Reichel byl na počátku války

také starším zdejšího střeleckého uskupení.

243

Svá práva si krupští koželuhové žárlivě střežili a když kupříkladu na k rupský trh dorazil konkurent ze saského Glashütte, který si dovolil k p rodeji nabízet nařezané vepřové kůže, potrestal jej cechmistr Stüeler nemalou pokutou.

244

Nejednou se také projevila jejich vzájemná pospoli

tost a s olidárnost, posílali si dárky, potravinové i jiné pozornosti. Truhlu s o statky Stüelerovy zesnulé ženy na svých ramenou dopravili na hřbitov

(61)KOŽELUH

Stará krupská pekárna na snímku patrně ze 20. let 20. století.

Foto Regionální muzeum v Teplicích. (62) KOŽELUH také oni, a když se pak jejich kolega podruhé ženil, dostal od svého cechu jako svatební dar čtyřžejdlíkový cínový džbánek. Vzájemné třenice se v p odstatě nevyskytly, spolupráce fungovala na vysoké úrovni. Při tíživé válečné realitě jí bylo zapotřebí.

Válka Michelu Stüelerovi při vykonávání řemesla způsobila nesčetné starosti. Svou koželužnu měl bokem od hlavní zástavby, při potoce, který využíval i k máčení kůží. Trvale nekontrolované místo se ovšem mohlo stát snadným terčem nenechavců. Jednou v noci jej zloděj připravil o h rubou kravskou kůži. Nebyla sice jeho, ale majiteli z blízké vsi musel ztrátu uhradit. Zřejmě poučen, používal poté už přednostně studánku ve s klepení vlastního domu a novou louhovací nádobu si nechal usadit do u ličky mezi svým a sousedovým domem.

245

Koželužské kádě, do nichž

se kůže vkládaly a poté v nich louhovaly, mu vyráběli místní bednářští mistři, nejčastěji sám jejich cechmistr Bartel Fredenberger, případně se svými učedníky. Nešlo o nic mimořádně náročného a drahého, menší káď vyšla bratru na osmnáct grošů. Stüeler si v krátké době vedle malé pořídil další novou káď, jistě větší: vešlo se do ní minimálně deset kůží. K j eho stálým zákazníkům patřili tepličtí mistři ševci. Jeden z nich mu v r ámci jediné zakázky dodal šest velkých hovězích a pět menších, telecích kůží. Stüelerovou profesní výhodou jistě bylo i to, že pokud si chtěl nechat pro sebe nebo své blízké zhotovit boty, platil jen za práci, potřebnou kůži byl schopen poskytnout z vlastního.

Ani uvedené opatření proti krádežím nemohlo zabránit ztrátě cenné suroviny v důsledku vojenského vpádu. Žoldnéři totiž brali skoro vše, co jim přišlo do ruky. Když Stüelera vykradli na počátku čtyřicátých let Švédové, zlomila jej asi nejvíc ta skutečnost, že mezi jiným si z jeho domu odvezli plný vůz vydělaných i surových kůží. Jejich majitelé přitom na n eštěstí krupského koželuha posléze nebrali vůbec žádné ohledy a p ožadovali náhradu. Dva tepličtí zákazníci chtěli za devatenáct odcizených kůží po zbídačeném Stüelerovi deset zlatých. Neměl. Nakonec se s n imi ale dohodl, že při nejbližších Vánocích a masopustu jim náhradou dodá dohromady pět kusů: dvě kůže koňské, dvě kravské a jednu telecí. Způsobená nouze Stüelera dovedla tak daleko, že hned pár měsíců po o nom masopustu musel prodat jircháři Tiezemu za šest kop grošů svůj koželužský kotel. Rezignoval snad, třeba dočasně, v tu chvíli na svou profesi? Zdá se, že částečně ano. Rozhodně již asi nevyráběl ve velkém jako dřív a zřejmě se spokojoval s domácí malovýrobou. I koželužnu totiž pronajal, a to Andresi Fleischerovi. Témuž, kterému před pár roky

(63)KOŽELUH

Interiér kostela sv. Anny s kruchtou a historickými náhrobníky, asi 1939.

Foto Regionální muzeum v Teplicích. (64) KOŽELUH domlouval námluvy s dcerou kolegy Stebesmela i roční vandr, za který měl dát bečku piva. Cechmistrem ale Stüeler být nepřestal a posléze se asi dostával z nejhoršího. Vpád podobný tomu švédskému už Krupku nepostihl, život se vracel do normálu. Stárnoucí muž tehdy také dal do ř emesla zapsat svého malého synka, sotva dorostlého školního věku. Stálo jej to standardní půl bečky piva, které pak společně vypili všichni mistři koželuhové.

246

Michel Stüeler měl ovšem blízko ještě k několika dalším řemeslům.

247

Vedle ševců, z nichž v rodině Wagnerů si vybral za choť Torotheu a jichž tu např. v polovině třicátých let bylo hned sedm mistrů, šlo o dvě řemesla potravinářská,

248

o p ekaře

249

a ř ezníky,

250

jejichž se stal inspektorem.

Všechny tři profese byly v Krupce sdruženy do cechů, které vedle koželuhů doplňovaly ještě cechy krejčích, pláteníků, bednářů, zámečníků (spojených s truhláři a sklenáři) a kovářů (spojených s nožíři a koláři), stejně jako jednotlivě zastoupená řemesla (zlatník, sedlář, řemenář...), kompletující pestrou škálu místní produkce.

251

Mistři řezníci patřili

tradičně ke společenským a majetkovým elitám českých měst a krupští Englertové, Baumgartenové, Rachové či Güchrové nebyli výjimkou, prestižní funkce se jim málokdy vyhnuly. Během válečných dob se ale řezníci, a t o nejen v Krupce, potýkali s četnými problémy, nedostatkem dobytka počínaje a poklesem kupní síly obyvatel konče.

252

Nebylo divu, že nejed

nou prodávali i nekvalitní maso, nebo že ho předražovali. Vystavovali se tím postihům v podobě pobytu v šatlavě a konfiskace nabízeného zboží.

253

Podobné potíže měli za války rovněž pekaři,

254

v K rupce překvapivě nepo

četní a j eště spojení v cechu s perníkáři. Vedle chleba, jedné ze základních potravin, zhotovovali též housky, žemle, koláče a jiné sváteční pečivo.

255

Když posléze nastal nedostatek obilí, nemohli pekaři péct dostatečně velké bochníky a i ty navíc museli zdražit. Někteří se ale nastalé situace snažili využít a nepoctivě se obohatit. Tomu měl Stüeler se svými kolegy zabránit. Krupský koželuh měl k řeznictví a ještě v mnohem větší míře k p ekařství blízko, inspektorem se určitě nestal náhodou. Sám jako hospodář choval dobytek a z dřívější pozice hajného se dostával i ke zvěřině, kterou asi nechával i porcovat a nasolovat. Pekařinou se pak živil jak jeho duchcovský švagr Bartel Wolleben, tak mostecký zeť Mathes Hasferdt. Rovněž ve Stüelerově domě se velmi často peklo – chléb, pletýnky, placky a j iné pečivo. A nezapomínejme, že to byli také pekaři, kdo nesli k hrobu Stüelerovu zesnulou choť, ačkoli její otec byl švec. Lze se bohužel jen dohadovat, zda to souviselo výhradně se Stüelerovu inspektorskou funkcí. Budovy v místech, kde stával dům Michela Stüelera. Foto Jan Kilián. Historická koželužna v saském Dippoldiswalde. Foto Jan Kilián.

(265)

Alexandr Veliký, makedonský král

166

Andree, Wenzel, ústecký a posléze

krupský měšťan 104, 118

Ariès, Philippe, francouzský historik

105, 177, 218, 219, 230, 238

Arndt, Johann, luteránský teolog

a s pisovatel 154, 225

Arnold, Georg, annaberský kronikář

158, 226

Arnolt, Caspar, krupský měšťan 60 Banér, Jan, švédský generál 162, 163,

173, 227

Bartelt, Merten, krupský měšťan 121,

182, 187

Barteltová, Anna, krupská měšťanka

121

Baumgarten, Andres, krupský a posléze

geisingský měšťan 57, 147

Baumgarten, Georg, krupský a posléze

geisingský měšťan 26

Baumgartenové, krupský rod 49, 64 Becková, Dure, krupská podruhyně 91 Bietner, Jacob, krupský měšťan 126,

127

Bleilebenová z Büchelbergu, Anna

Marie, šlechtična 148

z B leilebenu, Alexandr Regniers,

císařský důstojník 171

z B leilebenu, Karel Maxmilián, šlech

tic 9 3, 121, 164, 175, 176, 186, 196

Blimler, Hans, krupský měšťan 100 Blimlerová, Elisabet viz Stüelerová,

Elisabet

Blimlerová, Ester, krupská měšťanka

135

Blimlerové, krupský rod 134, 138

Böhm, Simon, krupský měšťan 26,

171

Bořita z M artinic, Jaroslav, šlechtic

25, 27

Brosche, Hans, vrchnostenský úředník

176

Bruchholz, Casper, krupský obyvatel

128, 129

Bruchholz, Hans, krupský měšťan 121

Bruchholz, Chriestoph, krupský

měšťan 122

z B ünau, šlechtický rod 28, 205

z B ünau, Rudolf, šlechtic 26

Cato, Marcus Porcius, římský

spisovatel 153

Crusius (Kraus), Martin, německý

filolog a h istorik 153, 225

Dačický z Heslova, Mikuláš, kutno

horský kronikář 158, 159

Dittman z Lauensteinu, Kristián

Šebestián, malíř 117

Dittrich, Franz, sochař 20

Dominik od Ježíše a Marie, karmeli

tánský řeholník 136, 223

Domnilonicz, Peter, císařský pod

důstojník 173–175

van Dülmen, Richard, německý

historik 216

Eckert, Casper, krupský měšťan 103

Eckert, David, krupský měšťan 178

Eichler, Elias, krupský měšťan 129

REJSTŘÍK JMENNÝ


(266) REJSTŘÍK JMENNÝ Eichler, Samel, obyvatel z Cínovce 130 Englert, Casper, obyvatel z Krupky 171 Englert, Franz, krupský měšťan 169 Englertové, krupský rod 64 Ennenová, Edith, historička 96, 217 Eutropius, Flavius, římský historik

166

Ferdinand I. Habsburský, císař 37 Ferdinand II. Habsburský, císař 7, 27,

136, 199

Ferdinand III. Habsburský, císař 7,

29, 32, 119, 206

Ferster, Zacharias, krupský měšťan

89

Fiedler, Andreas Augustin, chomutov

ský kronikář 159, 219, 226–228

Fischer, Gorge ml., krupský měšťan

124

Fischer, Gorge st., krupský měšťan

124

Fischer, Lorenz, krupský měšťan 124 Fleck, Melcher, obyvatel z Krupky 183 Fleischer, Andres, krupský měšťan

60, 62, 97, 104, 123

Forman, Martin, krupský měšťan 128 Forman, Maz, krupský měšťan 128,

232

Fredenberger, Bartel, krupský měšťan

62, 96

Fridrich Falcký, falckrabě a český král

26

Fuggerové, německý rod 48 Geertz, Clifford, historik 9 Glatz, krupský měšťan 16 Glatzové z Althausu viz Glatzové

z A lthofu

Glatzové z Althofu, šlechtický rod 50 Gottlich, Tobias, krupský měšťan 182 Grimmer, Andres, obyvatel z Boho

sudova 1 30

Grimmer, Hans, krupský měšťan 50,

221

Grimmer, Jacob, krupský měšťan 93

Grulich, Josef, český historik 9, 201,

217, 219

Güchra, Georg, krupský měšťan 39,

138, 140, 141

Güchra, Jacob st., krupský měšťan 92,

122, 182

Güchra, Nickel, krupský měšťan 50

Güchrové, krupský rod 64

Gustav II. Adolf, švédský král 7, 199

Gut, Mathes, obyvatel z Vrchoslavi

68

Gutkese, Andres, krupský měšťan

72, 214

Gutkese, Michel, krupský měšťan 28,

122

Habel, Bartel, chabařovický kronikář

159, 227

Hainerová, Magdalena, krupská

měšťanka 185

Hainerové, krupský rod 175

Hallwich, Hermann, sudetoněmecký

historik 167, 201, 202, 222, 228

Hasferdt, Mathes, mostecký měšťan

64

Haske,Gorge, obyvatel z Chabařovic

93

Hauf, Christian, kronikář z Benešova

nad Ploučnicí 159

Hegenicht, Martin, obyvatel z Habar

tic 1 28

Heinrichová, Gerdrut, obyvatelka

z F ürstenau 92

Hedvika, chabařovická farní

kuchařka 141

Helena, Stüelerova děvečka 90, 92

Henell, Johann Wenceslaus, krupský

farář 1 43, 145–147, 191

Hengst, Christof, obyvatel z Mohelnice

130

Hengstové, krupský rod 16

Hess, Augustin Vilém, libochovický

měšťan a vrchnostenský úředník

45


(267)REJSTŘÍK JMENNÝ

Hickman, Andres, krupský měšťan 60 Hickman, Wentzel, krupský podruh

a p osléze měšťan 92

Hiklemeier, Balthasar, krupský

pastor 1 32

Hošek, Jiří viz Haske, Gorge Hüebel, Hans, krupský měšťan 183 Hüebel, Thomas, krupský měšťan 129 Hüebel, Valten, krupský měšťan 26,

39, 50, 72, 87, 92, 98, 100, 117, 118,

121, 122, 126, 135, 170, 182, 214

Hüebelová, Elisabet viz Stüelerová,

Elisabet

Hüller, Casper, teplický měšťan 93 Hüppel, Merten, obyvatel z Horní

Krupky 142

Hus, Jan, český reformátor 131 Jahn, Zacharias, krupský měšťan

121

Jan Jiří I. Saský, saský vévoda

a k urfiřt 161, 161

Janich, Andres, krupský měšťan 92 Janich, Gorge, krupský měšťan 118,

121, 122, 125, 169, 191

Janichová, Torothea, krupská měšťanka

118

Judita, česká královna 12, 201 Jungmeister, Hans, chabařovický

a p osléze krupský měšťan 123

Kannengiesser, Lorenz, budyšínský

zvonař 1 18

Kaplíř ze Sulevic, Jan Václav, šlechtic

163

Karner, Gorge, obyvatel z Krupky

123, 124

Kekule ze Stradonic, Albert, šlechtic

26, 38

Kelblová z Bünau, Marie, šlechtična

26

Kezelius, Jiří, mladoboleslavský

kronikář 158, 159

Kinel, Michel, krupský měšťan 80, 93,

122, 123, 127, 150, 221

Kinelová, Regina, krupská měšťanka

124

Kinský ze Vchynic a Tetova, Vilém,

šlechtic 26

Klippel, Georg viz Klüppel, Georg

Kluge z H aselberku, Dionisius, nobi

litovaný krupský měšťan 16, 26,

27, 28, 202

Klüppel, Georg, krupský měšťan 16,

20, 26

Knobloch, Wolfgang, krupský měšťan

49

Knott, Rudolf, sudetoněmecký

historik 8, 167, 200, 203, 204,

213, 218, 228, 229

Koch, Mathes Franz, krupský měšťan

156

z K oldic, šlechtický rod 17

z K oldic, Těma, šlechtic 48

Kolovratová z Vrtby, Kateřina,

šlechtična 93, 191

Kolschietter, Simon, krupský měšťan

87

Komenský, Jan Ámos, český pedagog

a u čenec 7, 199

Königsmarck, Hans Christoph,

švédský generál 35, 163

Kožíšek, Jiří viz Kezelius, Jiří

Krafft, Bernhard, krupský měšťan

122, 141

Kraus, Joseph, krupský starosta 167

Kriesche, Hans, českolipský kronikář

159, 227

Krügner, Simon, obyvatel z Cínovce

129, 180, 181

Kukomass, Peter, obyvatel z Krupky

92

Kukomassová, Susanna, obyvatelka

z K rupky 92

Laczke, Adam, krupský podruh

původem z Bezdružic 91

Lehmann, Christian, saský kronikář

158


(268) REJSTŘÍK JMENNÝ

Lenderová, Milena, česká historička

96, 216, 217, 219, 220

Libštejnská z Kolovrat, Marie

Polyxena, šlechtična 191

Libštejnský z Kolovrat, Václav

František, šlechtic 191

Liebhard, Johannes Adaukt,

minoritský mnich 138, 140, 141

Lobel, Gorge, krupský měšťan 72, 92,

126, 127

Lobelová, Barbara, krupská měšťanka

112, 126

Lobkovicová z Pruskova, Marie

Magdalena, šlechtična 93

Löfler, Caspar, obyvatel či měšťan

z K rupky 21

Luther, Martin, německý reformátor

20, 131, 134, 135, 143, 155

Mathe, Michel, krupský měšťan 32,

118, 120–122, 140

Matheová, Regina, krupská měšťanka

121, 216

Mathesius, Johann, německý teolog

a k ronikář 141, 155, 156

Mattauch, Gustav, katolický duchovní

8, 167, 200, 228

Matyáš Habsburský, císař 15, 23, 25,

32, 37, 205

Mende, Elias, krupský měšťan 187

Mende, Michel, krupský měšťan 72,

123

Mendeové, krupský rod 80

Mennichen, Paul ml., krupský měšťan

111, 187, 221

Merten, Gorge, malíř 97

Meusel, Zacharias, obyvatel z Mohel

nice a p osléze z Krupky 124

Mikšovic, Pavel, lounský kronikář

159, 227

Miltner, Jan Bohuslav, český historik

159, 226

Mitis, Tomáš, český humanistický

literát 1 8

Mohr z W aldtu, František Vilém,

císařský důstojník 162

Möller, Andreas, freiberský kronikář

158

Müller, Martin, obyvatel z Proboštova

175

Müllerová, Anna, krupská měšťanka

22

Münster, Sebastian, německý teolog

a k osmograf 154

Nodl, Martin, český historik 105, 219

Oxenstierna, Axel, švédský kancléř

7, 199

Partelt, Merten viz Bartelt, Merten

Parth, Martin Georg, krupský farář

143, 156, 175

Pazelt, Michel, krupský měšťan 34,

57, 118–121, 145, 212

Pazeltová, Maria, krupská měšťanka

187

Pazeltová, Torotea, obyvatelka z Horní

Krupky 175

Peceliové z Adlersheimu, šlechtický

rod původem z Chabařovic 156

Pecelius z Adlersheimu, Adam,

šlechtic 16

Pfefferkorn, Johann, pokřtěný Žid

166

Philip, Jacob, obyvatel z Horní Krupky

142

Pischlová, Mandalena, obyvatelka

a p orodní bába z Bohosudova 107

Pischlová, Marta, obyvatelka a porodní

bába z B ohosudova 107

Plot z K onařin, Karel, šlechtic

a v rchnostenský úředník 39

Popel z L obkovic, Zdeněk Vojtěch, šlech

tic a n ejvyšší český kancléř 24

Prinziger, Hans, krupský měšťan 187

Prinzigerová, Ursula, krupská

měšťanka 108

Prokop, Bartoloměj, volyňský kronikář

159


(269)REJSTŘÍK JMENNÝ

Purckert, Gorge, chabařovický měšťan

93

Rach, Caspar st., krupský měšťan 114,

129

Rach, Georg, krupský měšťan 121 Rachové, krupský rod 64 Raue, Lorenz, krupský měšťan 185 Reichel, Gorge, obyvatel z Krupky 182 Reichel, Christian, krupský měšťan

187

Reichel, Martin, obyvatel ze Sobědruh

60

de Richelieu, Armand-Jean du Plessis,

francouzský kardinál a ministerský

předseda 7

Richter, Gorge, obyvatel z Krupky

129, 142

Richterová, Susanna, obyvatelka

z K rupky 129

Roeck, Bernd, německý historik 7, 200,

213, 216, 222

Rudolf II. Habsburský, císař 14, 23,

26, 37

Sadler, Casper, obyvatel z Krupky 122 Sadler, Johann Christoph, obyvatel

z K rupky 180

Sarr, Jacob, obyvatel z Maršova

a p osléze z Bohosudova 148

Scottová, Joan, historička 95 Sedler, Jacob, krupský pastor 134, 136 Selerová, Rosina, obyvatelka z Krupky

182

Seuffert, Andres, obyvatel z Krupky

121

Schedler, Elias, krupský pastor 136,

138

Scheffel, Hans, krupský měšťan 111 Scheffelová, Elisabet, krupská

měšťanka 111

Schemelius, Simon, chabařovický farář

120, 129, 141, 142

Schiderich, Gorge, krupský měšťan

183

Schlegel, Johann, kronikář z Benešova

nad Ploučnicí 159

Schneider, Stefan, snad krupský

měšťan 20

Schneider, Zacharias, lipský kronikář

158

Schmid, Andres, chabařovický měšťan

93

Schonberger, Gorge, obyvatel z Cínovce

93, 130

Schumann, Hans, krupský měšťan

124, 150

Schwartová, Anna, snad podruhyně či

almužnice z Krupky 117

Sierich, Johann Anton, kronikář

z B enešova nad Ploučnicí 159

Simonis, Gorge Augustin, krupský

farář 1 40–143, 183

Simonis, Johann, duchcovský děkan

140

Simonis, Veit, ústecký měšťan 140

Slavata z Chlumu a Košumberka,

Vilém, šlechtic 25, 27

ze Stadionu, Jiří Jakub, císařský

důstojník 186

Stebesmel, Hans, krupský měšťan 60,

64

Steudel, Bartel, krupský měšťan 121

Steudelová, Regina viz Matheová,

Regina

Storchová, Lucie, česká historička 96,

217, 219, 220

Stübner, Michel, obyvatel z Geisingu

187

Stüeler, Anton, krupský měšťan 21

Stüeler, Bartel, krupský měšťan, bratr

Michela Stüelera 21, 22, 58

Stüeler, Blasius, krupský měšťan 21

Stüeler, Daniel (I.), syn Michela

Stüelera 105, 109, 110, 121, 122,

124, 188

Stüeler, Daniel (II.), syn Michela

Stüelera 105, 109


(270) REJSTŘÍK JMENNÝ

Stüeler, Georg, bratr Michela Stüelera

21, 22

Stüeler, Christian, syn Michela Stüe

lera 1 05, 108, 109, 117, 121, 188

Stüeler, Jacob, syn Michela Stüelera

60, 105, 106, 109, 111, 112

Stüeler, Jeremias, syn Michela Stüelera

105, 109, 110, 112, 179, 188

Stüeler, Johannes (I.), syn Michela

Stüelera 105, 124

Stüeler, Johannes (II.), syn Michela

Stüelera 105, 119, 121

Stüeler, Merten, otec Michela Stüelera

21, 58

Stüeler, Michel passim

Stüeler, Thomas, krupský měšťan 20

Stüelerová, Anna, dcera Michela

Stüelera 105, 108, 114, 122

Stüelerová, Barbara, švagrová Michela

Stüelera 21, 22

Stüelerová, Doroteha, dcera Michela

Stüelera 105, 114

Stüelerová, Dorothea, první žena

Michela Stüelera 100

Stüelerová, Elisabet, třetí žena Michela

Stüelera 100–108, 135, 150, 156,

1 66, 181, 186, 187, 191–194

Stüelerová, Elisabet (I.), dcera Michela

Stüelera 105, 111, 138, 219

Stüelerová, Elisabet (II.), dcera

Michela Stüelera 105, 109

Stüelerová, Emmel, dcera Michela

Stüelera 105, 108

Stüelerová, Ester, dcera Michela

Stüelera 105, 108, 124

Stüelerová, Eva, sestra Michela

Stüelera 22

Stüelerová, Liese viz Stüelerová

Elisabet

Stüelerová, Margareta (I.) 105, 108

Stüelerová, Margareta (II.) 105, 108,

111

Stüelerová, Marie (I.), dcera Michela

Stüelera 105, 108, 114

Stüelerová, Marie (II.), dcera Michela

Stüelera 101, 105, 108, 111, 146

Stüelerová, Regina, dcera Michela

Stüelera 60

Stüelerová, Regina, sestra Michela

Stüelera 21, 22

Stüelerová, Torothea, druhá žena

Michela Stüelera 64, 100, 101,

105, 107, 124, 141, 188

Sturm, Johannes, německý pedagog

a t eolog 152, 224, 225

Šlik, Jiří Fridrich, císařský důstojník

163

ze Šternberka, šlechtický rod 17, 23,

45, 46, 54, 136, 205

ze Šternberka, Adam, nejvyšší český

purkrabí 15, 24, 25, 27, 28, 37,

132

ze Šternberka, František Karel

Matyáš, šlechtic 28–35, 45, 50–52,

57, 119, 128, 175, 190, 191, 206

ze Šternberka, Vojtěch Arnošt Franti

šek Eusebius, šlechtic 28, 29

Šternberková z Hohenzollern-Sig

maringen, Marie Maxmiliána,

šlechtična 28, 29

Šternberková z Říčan, Ludmila Kate

řina Benigna, šlechtična 35, 206

Tandler, Mathes ml., krupský měšťan

118–120, 122, 141

Tietman, Balzer, krupský měšťan

původem z Frýdlantu 117

Tieze, Gorge, krupský měšťan 111

Tieze, Hans, krupský měšťan 60, 62

Torstensson, Lennart, švédský generál

164, 175

Trabitius, Jacob, krupský pastor 132

Troschel, Christian, krupský pastor

132, 138, 140

Troschel, Nicolaus, krupský pastor

132, 134


(271)REJSTŘÍK JMENNÝ

z T rmic, Zvěst, šlechtic 12 Václav II., český král 12 z V aldštejna, Albrecht Václav Eusebius,

císařský generalissimus 7, 27, 161,

199

Venus, Jacob, měšťan z Mikulova

(o. T eplice) 130

Vepřek, Daniel, slánský kronikář 159,

226, 237

Vladislav I., český král 12 Vladislav II. Jagellonský, český král

26

z V řesovic, český rod 18, 203 z V řesovic, Sabina, šlechtična 18 Wagner, Casper, krupský měšťan 124 Wagner, Johannes, krupský měšťan

a k ronikář 160, 167

Wagner, Michel, krupský měšťan 125,

183

Wagner, Nickel, krupský měšťan 124,

125, 183

Wagner, Wolf, krupský měšťan 100,

101, 124

Wagnerová, Margareta, krupská

měšťanka 125

Wagnerová, Torothea viz Stüelerová,

Torothea

Wagnerové, krupský rod 64, 125, 126

Walter, Christoph, krupský farář 132

Walther, Jacob, obyvatel z Cínovce

82, 110, 130

Weiner, Michel, krupský měšťan 74,

75, 118, 120, 189, 216

Weinerová, Regina, krupská měšťanka

120

Weiß, Peter, saský kronikář 158

Welserové, německý rod 48

Wilman, Caspar, krupský měšťan 22

Wilmanová, Dorothea viz Stüelerová,

Dorothea

Wilt, Wolfgang, krupský měšťan 123,

145, 170

Winckler, Michael, krupský pastor

132

Windisch z Aschenfeldu, Christian

Fridrich, ústecký měšťan 45

Wolf, Hans, krupský měšťan 60

Wolleben, Bartel, duchcovský měšťan

64

Zappe, Hans, krupský měšťan

původem z Geisingu 89

Žižka, Jan, husitský vojevůdce 166 (272) Altenberg, město v Německu 48, 97,

161

Anger. lokalita u Sobědruh, o. Teplice

68

Anglie 4 7 Annaberg, součást souměstí Annaberg

-B uchholz v Německu 158, 164

Bechyně, o. Tábor 45 Benešov nad Ploučnicí, o. Děčín 199 Bezdružice, o. Tachov 91 Bílina, o. Teplice 46, 161, 163, 164,

171, 174, 210

Blansko, zřícenina hradu, o. Ústí nad

Labem 2 6, 27

Blöse viz Libušín Bohosudov, místní část Krupky 132,

136, 146–148, 176, 203, 212

Boží Dar, o. Karlovy Vary 48, 211 Budyně nad Ohří, o. Litoměřice 48, 49,

161, 210

Cínová ulice, ulice v Krupce 19, 79 Cínovec, o. Teplice 12, 30, 41, 49, 50,

54, 71, 77, 104, 120, 128, 145, 163,

173, 180

Červený Hrádek, o. Chomutov 163,

164

České středohoří 44, 163 Děčín 1 61, 164, 205, 228 Doubravská hora, zřícenina hradu,

o. T eplice 161–163

Drahůnky, o. Teplice 11 Drážďany, město v Německu 166 Dubí, o. Teplice 11, 163

Duchcov, o. Teplice 81, 88, 97, 103,

111, 117, 130, 10, 142, 143, 161,

163, 164, 209, 220, 227

Egypt 5 8

Ervěnice, zaniklá obec, o. Chomutov

163

Evropa 4 8, 95

Fojtovice, o. Teplice 12, 68, 71, 75, 183

Freiberg, město v Německu 158, 166,

194, 226

Frýdlant, o. Liberec 117, 227

Fürstenau, obec v Německu 92, 138,

145, 232

Geising, město v Německu 26, 46, 49,

56, 89, 97, 147, 161, 178, 187, 232

Glashütte, město v Německu 26

Grund, místní část Krupky 11, 13,

121

Habartice, zaniklá obec, o. Teplice 12,

71, 76, 89, 90, 128, 161

Habří, o. Ústí nad Labem 163

Hliňany, o. Ústí nad Labem 44

Hora svaté Kateřiny, o. Most 48

Horní Blatná, o. Karlovy Vary 48

Horní Krupka, o. Teplice 12, 71, 77,

121, 141, 160, 175, 179

Horní Slavkov, o. Sokolov 211

Horoměřice, o. Praha-západ 44

Horský potok, potok protékající

Krupkou 11

Hradčany, místní část Prahy 44

Hrob, o. Teplice 27, 46, 103, 136, 161,

163, 205, 210, 222, 228

REJSTŘÍK MÍSTNÍ


(273)REJSTŘÍK MÍSTNÍ

Husitská ulice, ulice v Krupce 11, 14,

25, 79, 82, 149

Chabařovice, o. Ústí nad Labem 8,

11, 46, 93, 117, 120, 123, 124, 129,

130, 138, 141, 142, 150, 159, 161,

163, 164, 195, 210, 223, 227

Cheb 1 61, 227 Chemnitz, město v Německu 132 Chomutov 23, 149, 159, 166, 201, 202,

205, 225–227

Jirkov, o. Chomutov 143, 164, 202 Kadaň, o. Chomutov 81, 112, 162, 166,

230

Kirchlice, zaniklá obec, o. Teplice 11,

12, 16, 21, 68, 204

Knetl, vrch nad Krupkou 12, 48, 52 Kocourkov, zaniklá obec, o. Teplice

182

Komáří hůrka, o. Teplice 12, 47, 48,

53, 55, 166, 187

Kozí ulička viz Cínová ulice Krásné Březno, o. Ústí nad Labem 27,

213

Krásný Les, o. Ústí nad Labem 161 Kromerův dvůr viz Starý dvůr Krupka passim Krušné hory 11, 12, 47, 48, 52, 65, 105,

201, 210, 223

Krušnohoří 14, 15, 47, 48, 59, 68, 79,

80, 131, 158, 161, 163, 164, 166,

201, 202, 208, 211, 245, 247, 253

Kynšperk nad Ohří, o. Sokolov 114 Kyšperk, zřícenina hradu, o. Teplice

11, 172, 174

Lauenstein, město v Německu 42, 86,

93, 97, 117, 161, 164, 171

Libochovice, o. Litoměřice 24, 30, 45,

54, 76, 130, 161, 210

Libušín, místní část Krupky 11, 19, 21,

72, 100, 120, 124

Lipsko, město v Německu 48, 158 Liščí vrch, vrch nad Krupkou 12

Litoměřice 8, 45, 75, 81, 97, 138, 159,

161, 167, 171, 172, 181, 210, 228

Litoměřický kraj 37, 214

Lochočice, zaniklá obec, o. Ústí nad

Labem 1 63

Louny 1 03, 159, 161, 164, 207, 219, 227

Loupežník, vrch nad Krupkou 12

Lovosice, o. Litoměřice 44

Lužice, historické území (Horní

a D olní) v Německu 158

Lysá hora, vrch nad Krupkou 12

Malá Strana, místní část Prahy 44

Malhostice, o. Teplice 174

Mariaschein viz Bohosudov

Maršov, místní část Krupky 11, 148

Mělník 2 3, 200, 204, 207, 218

Mikulov, o. Teplice 12, 46, 48, 117,

130, 163, 180, 202, 210

Míšeň, město v Německu 162

Mladá Boleslav 23, 158, 205, 226

Mohelnice, obec, zaniklá část o. Tep

lice, existující část v Německu 12,

8, 76, 92, 124, 130

Mohelnice, řeka v Čechách a Německu

12, 46

Morava 157, 158, 164, 202, 203, 205,

208, 210–214, 220, 224, 226

Most 4 2, 45, 46, 90, 97, 107, 114, 126,

161, 163, 164, 203, 210, 213, 228

Mrtvý kámen viz Umrlcův kámen

Mstišov, o. Teplice 163

Na L ítosti, blíže neidentifikovaná

lokalita poblíž Krupky 71

Německo 166

Norimberk, město v Německu 185

Nové Město, o. Teplice 12

Novosedlice, o. Teplice 103, 150

Nový Bydžov, o. Hradec Králové 23,

158, 205

Nový zámek viz Doubravská hora

Olomouc 117, 157

Osek, o. Teplice 163, 164 (274) REJSTŘÍK MÍSTNÍ Pasov, město v Německu 25 Perštejn, o. Chomutov 90 Petrovice, o. Ústí nad Labem 161, 164 Podkrušnohoří 42, 44, 147, 185 Praha 2 2, 25–217, 29, 34–36, 38, 44,

45, 57, 119, 128, 138, 146, 161, 164,

171, 175

Prajzlberk, vrch nad Krupkou 48 Předlice, místní část Ústí nad Labem

163

Přísečnice, zaniklá obec, o. Chomutov

164

Přítkov, o. Teplice 11 Sasko 1 2, 20, 27, 42, 45, 46, 48, 55,

56, 71, 77, 97, 98, 121, 131, 132,

138, 140, 142, 155, 156, 158, 161,

164, 170, 172, 176, 201, 203, 205,

227

Sedmihůrská cesta, lokalita nad

Krupkou 12

Scheibenberg, město v Německu 158 Schein viz Bohosudov Schneeberg, město v Německu 158 Schüller Blöse viz Libušín Slaný, o. Kladno 23, 164, 207 Slezsko 117, 202, 203, 210, 211 Sloup, o. Česká Lípa 45 Sobědruhy, místní část Teplic 11, 21,

68, 70

Soběchleby, o. Teplice 11, 24, 26, 38,

93, 121, 136, 161, 164, 171, 186

Souš, o. Most 163 Srbice, o. Teplice 68 Starý dvůr, lokalita v Krupce 11, 16,

26, 28, 43, 68, 72, 85, 132, 156, 202

Svatá studánka, lokalita nad Krupkou

12

Šajba, lokalita na jižním okraji

Krupky 11, 68, 70, 71

Šejnov viz Bohosudov 11

Španělsko 47

Špička, lokalita na jižním okraji

Krupky 11, 68

Tachov 2 3

Teplice 1 1, 12, 16, 398, 44, 46, 58, 59,

88, 93, 97, 102–104, 110, 112, 114,

130, 143, 150, 161, 163, 164, 171,

183, 200–203

Totenstein viz Umrlcův kámen

Trnovany, místní část Teplic 11, 68

Tursko, o. Praha-západ 44

Umrlcův kámen, lokalita v Krupce 17

Unčín, místní část Krupky 11

Ústí nad Labem11, 43, 45, 54, 103,

130, 140, 156, 161, 163, 164, 166,

171, 185, 210

Úštěk, o. Litoměřice 117

Úžín, zaniklá obec, o. Ústí nad

Labem 1 63

Václav, zaniklá obec, o. Most 161

Valašské Meziříčí, o. Vsetín 159

Velvary, o. Kladno 44

Vilémova výšina, lokalita v Krupce

17

Vinohrady, ulice v Krupce 11

Vltava 4 4

Vodňany, o. Strakonice 23

Vrchoslav, místní část Krupky 11, 17,

33, 68, 69, 72, 80, 91, 114, 146, 149,

179, 186

Všebořice, místní část Ústí nad Labem

103

Wilhelmshöhe viz Vilémova výšina

Zabrušany, o. Teplice 112, 163

Zalužany, zaniklá obec, o. Ústí nad

Labem 6 8


OBSAH

Úvodem 7

POTOMEK 11

PODDANÝ 23

ÚŘEDNÍK 37

BERGMISTR 47

KOŽELUH 58

ZEMĚDĚLEC 65

HOSPODÁŘ 79

MANŽEL 95

OTEC 105

SOUSED 116

VĚŘÍCÍ 131

VZDĚLANEC 152

KRONIKÁŘ 157

PACIFISTA 168

SMRTELNÍK 177

OSOBNOST 190

Poznámky 199

Prameny a literatura 234

Seznam použitých zkratek 260

Seznam vyobrazení 261

Rejstřík jmenný 265

Rejstřík místní 272

Zusammenfassung 275


JAN KILIÁN

Příběh z doby

neobyčejného

šílenství

Život a s vět

krupského koželuha

Michela S tüelera

za t řicetileté války

Fotografie poskytlo Regionální muzeum

v Teplicích a archiv autora

Typografie Vladimír Verner

Vydalo nakladatelství Vyšehrad, spol. s r. o.,

v Praze roku 2014 jako svou 1257. publikaci

Vydání první. AA 15,88. Stran 280

Odpovědný redaktor Filip Outrata

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Doporučená cena 298 Kč

Nakladatelství Vyšehrad, spol. s r. o.,

Praha 3, Víta Nejedlého 15

e-mail: info@ivysehrad.cz

www.ivysehrad.cz

ISBN 978-80-7429-469-3




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist