načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Příběh vody - Kateřina Gančarčíková

Elektronická kniha: Příběh vody
Autor:

Kniha pro nejmladší čtenáře, která jednoduše a srozumitelně zodpoví jejich nejčastější dotazy týkající se vody: •Kde se v přírodě bere voda? •Na co člověk i zvířata ...


Titul je skladem - ke stažení ihned
Vaše cena s DPH:  83
Médium: e-kniha
+
-
ks
Doporučená cena:  89 Kč
7%
naše sleva
2,8
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » EDIKA
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Počet stran: 39
Rozměr: 48 x 33 cm složeno na 24 x 17 cm)
Úprava: tran : barevné ilustrace ; 25 cm + příloha (2 nečíslované strany
Vydání: 1. vydání
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-266-1023-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Kniha pro nejmladší čtenáře, která jednoduše a srozumitelně zodpoví jejich nejčastější dotazy týkající se vody:
•Kde se v přírodě bere voda?
•Na co člověk i zvířata potřebují vodu?
•Co se nesmí vylévat do odpadní vody?
•Může voda pohánět stroje?
Prvňák Honzík prožívá na prázdninách u babičky a dědečka četná dobrodružství. Honzíka zajímá spousta věcí, ale v létě rozhodně neodolá velmi přitažlivému živlu, jakým je voda. Prarodiče jsou připraveni ho vlídně provázet po cestách za poznáváním okolí.
Autorka se snaží s pomocí názorných a vtipných ilustrací pozvolna děti seznámit s tím, odkud voda pochází , jak se čistí a jak se pak dostane až k nám domů. Dále připomeneme, že s vodou je třeba zacházet šetrně a v rubrice Pro zvídálky rozšíříme téma o zajímavé souvislosti. Kniha se tak může stát cenným pomocníkem při vysvětlování některých jevů, na které se malí průzkumníci ptají dospělých.

Na dvou velkých přehledných pláncích v příloze si zopakuješ cestu pitné vody do domu.
O autorce:
Autorka pracuje na málotřídní škole. Má četné zkušenosti s odpovídáním na dětské otázky i s realizací environmentálních výukových programů o přírodě a šetrném životním stylu. Jejími nejoblíbenějšími učebnicemi jsou lesy a parky.

Předmětná hesla
Voda
hydrologický cyklus
Zařazeno v kategoriích
Kateřina Gančarčíková - další tituly autora:
Příběh vody Příběh vody
Gančarčíková, Kateřina
Cena: 143 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky






P říběh vody
Vyšlo také v tištěné verzi
Objednat můžete na
www.edika.cz
www.albatrosmedia.cz
Kateřina Gančarčíková
Příběh vody – e-kniha
Copyright © Albatros Media a. s., 2016
Všechna práva vyhrazena.
Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována
bez písemného souhlasu majitelů práv.





P říběh
vody
JAK HONZÍK ZJISTIL,
ODKUD SE DOSTANE ČISTÁ
VODA DO KOHOUTKU
EDIKA
Kateřina Gančarčíková





T ato knížka vychází s přispěním skupiny Veolia.
Děkujeme zaměstnancům Veolie za odborné konzultace.





5
C o roste z vody a ze země
J
e slunečný letní den. Prvňáček Honzík si užívá první opravdové školní
prázdniny. Právě přijel k dědečkovi a k babičce na vesnici. Už se těší
na nová dobrodružství. To je dnes ale horko! Jenda utíká na zahrádku
a rychle si vyzouvá sandály a sundává oblečení. Výská radostí, když ho
dědeček kropí ze zahradní hadice.
„Podívej, jak se zalévám, určitě hodně vyrostu,“ volá Honza na babičku,
která si čte knížku ve stínu pod jabloněmi. Stromy a keře v sadu jsou obložené
posečenou trávou, aby půda nevysychala tak rychle.





„A ž sem nebude sluníčko tak silně svítit, pomůžeš mi, Jeníčku, zalít
zahrádku.“
„Babi, zalijeme ji hned, já jsem se taky musel rychle zalít!“
A co na to říká děda?
„Přes poledne nebudeme rostlinky kropit.
Kapičky vody fungují jako malé lupy, které
soustředí paprsky slunce. To by mohlo
listy popálit. A když je horko, část vody
se vypaří už ve vzduchu a další hned po
dopadu na rozpálenou zem. Ke
kořínkům se tak moc vláhy nedostane. Už jsme
zalévali ráno a uděláme to také večer, aby
se zálivka pěkně vsákla. Rostlinky potom
vodu nasají přes kořeny a stonek až do
listů, květů a plodů.“
I postříkané dlaždičky rychle osychají...
„Když je velké sucho, bude asi méně
brambor, zelí a sena. I naše jablíčka budou
menší, ale slaďoučká, sluníčko jim
pomáhá vyrobit cukr,“ říká babička.
„Babi, neboj, byli jsme s mámou v obchodě
a tam je brambor hodně.“
Pro zvídálky
Když u nás málo prší, zemědělci mají menší úrodu. Ovoce, zelenina a třeba
i brambory pak mohou být dražší, protože jsou vzácnější. A více se jich tehdy dováží
z jiných zemí. Odkud? To poznáš z cedulek, které jsou v obchodech u bedýnek
s prodávaným zbožím. Některé jídlo k nám cestuje mnoho tisíc kilometrů. Lodí,
letadlem, vlakem, kamionem. Nejlepší ale je pochutnat si na ovoci či zelenině
z vlastní zahrádky nebo z farmy, která je blízko místa, kde bydlíš.





C hladivé osvěžení v lese
O
dpoledne je čas na procházku. Honzík utíká napřed. Hraje si na to, že
je rytířem a vjíždí do lesa na koni. Běží opravdu rychle, až se musí
zastavit a napít. V batůžku má oblíbené jahodové pití. Vybral si ho, když
šel s maminkou nakoupit. Teď ho vypil naráz až do dna, ale moc ho to
neosvěžilo.
„To je žízeň! Ale sladkým nápojem ji nezaženeš,“ pokyvuje hlavou dědeček.
„Jsme teprve na začátku výletu a lahvičku už máš prázdnou. Ale neboj se,
mám pro tebe překvapení.“
Ve stínu stromů se kráčí příjemněji. Po chvíli se naši výletníci dostanou ke
studánce, která vyvěrá zpod skály. Jenda už skáče po kulatých valounech
směrem ke kamenné zídce se stříškou a malbou srnky. Voda v Srnčí
studánce je krásně čistá, žádné zakalení ani řasy.
„Honzíku, můžeme se napít tady. Pan starosta z naší vesnice je
rád, že tady máme pramínek. Posílá třikrát za
rok vodu do laboratoře, kde ji
zkontrolují. Pokaždé jsme se
dozvěděli, že je dobrá na
pití, nejsou v ní bakterie
ani chemikálie, které
by byly škodlivé pro
naše zdraví. Lidé,
kteří se toulají
krajinou,
se tady





8
m ůžou osvěžit. Děti z vesnice sem chodí na jaře posbírat spadané listí
a studánku vyčistit. Máš žízeň? Myslím, že na to je nejlepší neslazená voda.
Tahle je rovnou z přírody, tak je nejlevnější a taky mi voní a chutná,“
usmívá se dědeček.
Honzík se napije z  dlaní. „Brr, ta je studená! Ale dědo, to je přece jenom
voda, nemá žádnou chuť...“
Pro zvídálky
Každá voda je jiná. Pochází z rozdílných míst, tekla po různých skalách.
Ale málokdo má smysly tak jemně vytrénované, aby rozeznal různé druhy
obyčejné vody. Jednodušší to je na kolonádě v lázních – minerální voda
mívá neobvyklou chuť, vůni a někdy i teplotu. Tyto prameny
již od dávných dob upoutávaly pozornost lidí. V naší
republice jsou nejteplejší karlovarská vřídla
s teplotou více než 70
o
C. Podle
pověsti je náhodně
objevil sám král
Karel IV., který
rád jezdil se svojí
družinou na lov
do hlubokých
lesů.





9
S e džbánem pro vodu nemusíš daleko
„M
y si vodu kupujeme v obchodě, už jeden balík uzvednu sám!“ Vzpomene
si cestou z lesa Honzík a je spokojený, jak zesílil.
„Komu doma teče voda z vodovodu, nemusí si kupovat balenou vodu. Voda
z kohoutku je vhodná na pití. Skoro všechny domy v naší republice jsou
napojené na vodovody. Jen některé mají pouze vodu z vlastní studny. To
jsou většinou chaty, chalupy a domky na samotách mimo vesnice a města.
Vodu ze studny si nechávají lidé zkontrolovat v laboratoři, aby zjistili, jestli
je pitná,“ odpovídá dědeček.
Už jsou doma a Honzík si napouští vodu z kohoutku. Zkusí ji vypít bez
sirupu. „Dědo, odkud je tahle voda? Teče sem z té studánky od lesa?“
„Jendo, ta je z větší dálky. Je z přehrady daleko za lesem. Vodě, která naprší
do přehrad a řek, se říká povrchová. Pitnou vodu z ní vyrábějí vodárny.





Filtry odstraní z  vody nečistoty, které se v ní nacházejí. Potom se do vody
přidává chlor, to je chemikálie, která má za úkol zničit zbylé bakterie
škodlivé pro naše tělo. Když vodu necháme po napuštění z kohoutku pár minut
odstát, chlor z ní neškodně vyprchá. Z vodárny voda míří do vodojemů –
velkých zásobníků. Pak se dopraví až domů vodovodním potrubím.“
„To potrubí jsem viděl,“ říká Honzík. „Jednou u nás před školou byla na
chodníku voda. Vodovodní potrubí prasklo! Dělníci vykopali díru do země
a dali tam nové trubky. Dívali jsme se na ně. Ten den nám ve škole netekla
voda.“
Pro zvídálky
Balená voda je mnohem dražší než voda z vodovodu. Na to, aby se k nám dostala,
je potřeba hodně práce a energie. Často cestuje z velké dálky a pak nějakou dobu
čeká v obchodech nebo ve skladech. Prodává se v plastových lahvích, které po
použití už nepotřebujeme. Vyhodíme je s ostatními odpadky. Když je vytřídíš do
kontejneru na plast, může se z nich vyrobit další láhev nebo dokonce vlákna na
výrobu oblečení. Ale jaký je nejlepší odpad? Ten, který nevytvoříme...
V dnešní době si můžeme vybrat, jakou vodu budeme pít. Proto je dobré vědět,
odkud voda pochází a co se s ní po cestě děje.
Pramenitá voda je z podzemí.
Minerální voda obsahuje minerály dobré pro naše tělo. Stačí ji pít občas.
Perlivá voda má přidané bublinky plynu, a proto šumí. Chuť je zajímavá, ale
zdravější je obyčejná voda.
Kojeneckou vodu kupujeme na pití pro miminka. Jsou hodně citlivá,
proto pro ně v některých místech naší republiky nestačí voda
z kohoutku, která je ale pro dospělé dostatečně čistá.
Voda z ledovců se dá taky koupit
na pití, to je ta nejdražší, vozí se
z dalekých míst pokrytých ledem
a sněhem.





K omu prší štěstí
V
 noci přišel silný déšť. Bubnování kapek na střechu je hudbou
dnešního rána. Honzík stojí v pyžamu na židli pod střešním oknem, nos
nalepený na skle a prsty kreslí neviditelné cestičky pro stékající kapky.
„Ty jsi dnes nějaký smutný,“ pozoruje ho babička a popíjí vlažnou vodu
s citronem jako každé ráno.
„Když já jsem se těšil ven a v takovém počasí asi nepůjdeme...“
„Ale proč by ne? Gumáky a pláštěnku máš v chodbě, po snídani vyrazíme
do deště na průzkum,“ směje se dědeček.
Skákat v kalužích je zábava. Pod listy pomalu lezou hlemýždi a nechávají
za sebou slizké stopy. Venku je i plno žížal – taky se jim říká dešťovky –,
protože bývají venku v tomto počasí. Opouštějí své podzemní chodbičky,
aby se neutopily. Honzík se prochází po zahradě a počítá je.
„To je dobře, že prší, všechny rostlinky potřebují vláhu. Pojď se ještě podívat,
jak chytáme dešťovou vodu do sudu pod okapem. Bude se nám hodit na
zalévání. Lidé, kteří chtějí chránit přírodu, používají dešťovou vodu i na
splachování záchodu a na praní. Na to se tato voda pěkně hodí. Protože
neobsahuje soli ani chlor, říkáme jí měkká. Proto ji mají rády i rostliny –
třeba tvé oblíbené borůvky!“
„Já si taky nachytám tu měkkou vodu do kyblíku. Nechám ho venku a po
dešti se podívám, kolik napršelo. Může být voda tvrdá, dědo? Jako kámen?
Že se o ni uhodím?“
„Ve tvrdé vodě je rozpuštěno víc minerálů, hlavně vápníku. Také se tomu
říká vodní kámen. Doma se můžeš podívat do rychlovarné konvice, že
tam zůstává na dně. Usazuje se i v pračce nebo v bojleru a pak hůř fungují,
rychleji se opotřebují. A pro praní v tvrdé vodě se musí dát do pračky více
prášku, aby se prádlo dobře vypralo. Vidím, že už jsi celý promočený!
Pojďme do koupelny zkusit pokus s mýdlem. Pokud bude při umývání málo
pěnit, máme tvrdou vodu a musíš se víc namydlit.“
Mnoho vědců se domnívá, že počasí se mění i tím, že lidé vybudovali velké






       

internetové knihkupectví - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.