načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Přestaňte se v práci stresovat -- 44 doporučení pro ty, kteří nechtějí práci obětovat své zdraví - Jan Urban

Přestaňte se v práci stresovat -- 44 doporučení pro ty, kteří nechtějí práci obětovat své zdraví

Elektronická kniha: Přestaňte se v práci stresovat -- 44 doporučení pro ty, kteří nechtějí práci obětovat své zdraví
Autor:

Stres, zvláště ten pracovní, patří k nejhorším moderním zabijákům. Jeho hlavní příčinou ale často není práce samotná, dokonce ani náš šéf či kolegové. Můžeme si za něj ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  169
+
-
5,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2016
Počet stran: 154
Rozměr: 21 cm
Vydání: První vydání
Skupina třídění: Práce
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5820-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

44 praktických rad pro boj se stresem poskytuje mentální techniky a pracovní zvyky, které pomohou předcházet nadměrnému stresu. Hlavním zdrojem stresu v práci nebývá ani tak práce samotná, nadřízení či kolegové, ale naše špatné návyky, nevhodné reakce, malá sebedůvěra. Zkrátka nejvíce se stresujeme sami. Proto je třeba změnit zaběhnuté rituály, osvobodit se od negativních myšlenek a přístupů, osvojit si některé klíčové postoje, komunikační dovednosti. Kniha je určena vedoucím pracovníkům i zaměstnancům.

Popis nakladatele

Stres, zvláště ten pracovní, patří k nejhorším moderním zabijákům. Jeho hlavní příčinou ale často není práce samotná, dokonce ani náš šéf či kolegové. Můžeme si za něj z velké části sami, a to tím, jak ke své práci přistupujeme, jak na pracovišti jednáme. Můžeme jej proto podstatně omezit. Jak? To se dozvíte v této knize! (44 doporučení pro ty, kteří nechtějí práci obětovat své zdraví)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jan Urban - další tituly autora:
 (e-book)
10 kroků k vyššímu výkonu pracovníků -- Jak snadno a účinně předcházet nedostatkům v práci 10 kroků k vyššímu výkonu pracovníků
Jak lépe naložit s časem -- 50 doporučení pro ty, jejichž čas je vzácný Jak lépe naložit s časem
Motivace a odměňování pracovníků -- Co musíte vědět, abyste ze svých spolupracovníků dostali to nejlepší Motivace a odměňování pracovníků
Psychologie Řízení a vedení Psychologie Řízení a vedení
 (e-book)
Motivace a odměňování pracovníků -- Co musíte vědět, abyste ze svých spolupracovníků dostali to nejlepší Motivace a odměňování pracovníků
 
K elektronické knize "Přestaňte se v práci stresovat -- 44 doporučení pro ty, kteří nechtějí práci obětovat své zdraví" doporučujeme také:
 (e-book)
Jak lépe naložit s časem -- 50 doporučení pro ty, jejichž čas je vzácný Jak lépe naložit s časem
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Přestaňte

se v Práci

stresovat

44

doporučení pro

ty, kteří nechtějí

práci obětovat

své zdraví

Jan Urban



Grada Publishing

Přestaňte

se v Práci

stresovat

44

doporučení pro ty,

kteří nechtějí práci

obětovat své zdraví

Jan Urban


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy

nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě

bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této

knihy bude trestně stíháno. Jan Urban Přestaňte se v práci stresovat 44 doporučení pro ty, kteří nechtějí práci obětovat své zdraví Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6196. publikaci Odpovědný redaktor Mgr. Petr Mušálek Grafická úprava a sazba Eva Hradiláková Návrh a zpracování obálky Eva Hradiláková Počet stran 160 První vydání, Praha 2016 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2016 Cover Photo © Depositphotos/konstantynov ISBN 978-80-271-9162-8 (ePub) ISBN 978-80-271-9161-1 (pdf ) ISBN 978-80-247-5820-6 (print)

Obsah

O autorovi ..................................................................................................................................................................... 7

Úvod ................................................................................................................................................................................... 9

1 Uvědomte si, že příčina stresu může být ve vás ........................................................... 11

2 Vyvarujte se uvažování, které stresuje .................................................................................. 14

3 Využijte mentální techniky a změňte své zvyky ......................................................... 17

4 Nevěřte, že vás stres přivede k úspěchu .............................................................................. 19

5 Neberte si věci zbytečně osobně ................................................................................................ 22

6 Nestresujte se tím, co bylo, nebo teprve nastane ...................................................... 26

7 Nestresujte se časovými termíny ............................................................................................... 28

8 Přestaňte se stresovat odkládáním ............................................................................................ 33

9 Neveďte bitvy, které jsou zbytečné ........................................................................................... 37

10 Připusťte, že všem se nezavděčíte ............................................................................................ 41

11 Nestresujte se tím, co lze předvídat ......................................................................................... 43

12 Nedělejte z malých chyb velké ...................................................................................................... 47

13 Zvykněte si naslouchat druhým ................................................................................................... 50

14 Počítejte s tím, že všichni kolem vás nejsou nejschopnější ............................... 53

15 Netlačte na pilu: nevíte‑li jak dál, vyčkejte ........................................................................ 55

16 Nestresujte se náročným šéfem ................................................................................................... 59

17 Neřešte své spory konfrontací ....................................................................................................... 63

18 Nestresujte se (nespravedlivou) kritikou .............................................................................. 68

19 Nepřistupujte na „střety osobností“ .......................................................................................... 75

20 Nenechte se stresovat nudnými poradami ....................................................................... 79

21 Nestresujte se vlastními sliby ani obavou říci „ne“ .................................................... 81

22 Se svým názorem vyčkejte ................................................................................................................ 86

23 Sledujte, jak osoby kolem vás jednají ..................................................................................... 88

24 Dávejte svým spolupracovníkům najevo, že si jejich práce vážíte ............. 93

25 Zamyslete se nad svými zvyklostmi ......................................................................................... 96

26 Nesnažte se o absolutní dokonalost ........................................................................................ 99

27 Všimněte si, jak často nejrůznější události dopadají dobře ............................ 106

28 Zbavte se uvažování „kdyby“ ........................................................................................................ 108

29 Zabraňte svému vyhoření ............................................................................................................... 111

30 Nestresujte se „jedovatými“ spolupracovníky .............................................................. 114

31 Nestresujte se byrokracií ................................................................................................................... 119

32 Neobávejte se požádat o to, co chcete, ale na své žádosti netrvejte ...... 121

33 Neberte se příliš vážně ....................................................................................................................... 124

34 Nesnažte se lidem ve svém okolí bránit být sami sebou ................................ 126

35 Omezte sklon prosazovat své ego .......................................................................................... 128

36 Naučte se „včas přibrzdit“ ................................................................................................................ 131

37 Připusťte, že občas můžete mít špatný den ................................................................... 133

38 Nestyďte se občas pochválit ......................................................................................................... 136

39 Nestresujete se „zlatými pouty“ ................................................................................................. 138

40 Nenechávejte své úkoly nedokončené ............................................................................... 141

41 Nekritizujte ostatní v jejich nepřítomnosti ...................................................................... 144

42 Nestresujte se veřejnými vystoupeními ............................................................................. 146

43 Své cíle nesledujte příliš přímočaře ....................................................................................... 149

44 Přestaňte se zbytečně strachovat ............................................................................................ 151

O autorovi

Jan Urban

Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze a Filo

zofické fakulty Univerzity Karlovy, obor psycholo

gie práce a řízení. Působil jako poradce v několika

mezinárodních firmách, více než patnáct let je ře

ditelem poradenské společnosti Consilium Group, Management Consultants, zabývající se vzděláváním a poradenstvím pro rozvoj lidských zdrojů. Je předsedou správní rady a garantem studijních programů European Business School. K jeho knižním publikacím patří Byznys je o lidech, Jak zvládnout deset nejobtížnějších situací manažera, 10 nejdražších manažerských chyb, 10 kroků k vyššímu výko‑ nu zaměstnanců, Řízení lidí v organizaci, Ekonomie bez mýtů a iluzí, Jak lépe naložit s časem atd.

9

Úvod

Stres patří k nejhorším moderním zabijákům. Vyvolává či zhoršuje řadu

chorob, urychluje stárnutí a podepisuje se na mnoha emocionálních ob

tížích. Nedávné výzkumy dokonce ukázaly, že nepolevující dlouhodobý

stres (jakým může být i zátěž vyvolaná „jedovatým“ šéfem), dokáže změ

nit i vaši genetickou výbavu. Důsledky stresu pro zdravotní stav tak mo

hou být někdy horší než dopady všech nezdravých potravin dohromady.

Zrádnost stresu spočívá navíc v tom, že jej velmi často zhoršují způso

by, jimiž na něj reagujete. Stresovaný organismus si jako kompenzaci za

svou újmu žádá odměnu. „Odměna“, které se mu dostává nejčastěji, však

pro něj žádnou skutečnou odměnou není, ale naopak jej jen dále a více

stresuje. Nejčastěji jde totiž o odměnu v podobě nadměrného či nezdra

vého jídla a pití, sledování televize, surfování na internetu, propadání

počítačovým, nebo dokonce hazardním hrám, kouření či (přílišného)

nakupování. Stres tak často vytváří určitý svérázný začarovaný kruh.

Na obranu proti stresu jsou často doporučovány nejrůznější relaxační

metody. Sahají od pravidelného pohybu či cvičení, častějšího pobytu

na čerstvém vzduchu, pravidelného odpoutání se od práce, častější do

volené, delšího spánku, pomalejšího a prohloubeného dýchání až po

meditace nebo solné koupele. Tyto či další metody mohou při boji se

stresem nepochybně pomoci, především tím, že zvyšují vaši odolnost

či toleranci vůči zátěži a odstraňují některé její důsledky. Příčiny stresu

však většinou samy o sobě neodstraňují.

Tato publikace je věnována stresu, který patří v současnosti k nejčastěj

ším, a to stresu vznikajícího v souvislosti s prací. Zaměřuje se na jeho

10

nejčastější příčiny, především však na to, jak si s ním poradit. Ukazuje,

že stresující většinou není práce samotná, ale spíše způsob, jakým k ní

přistupujete, či okolnosti, které ji provázejí. Váš stres souvisí totiž často

s tím, jak v určitých situacích uvažujete nebo jak na ně reagujete. Je dů

sledkem vašeho pracovního stylu, mezilidských vztahů nebo určitých

zvyklostí. Svůj pracovní stres si v důsledku toho často sami navozujete,

přivoláváte či posilujete, většinou zcela zbytečně.

Kniha, kterou držíte v rukou, se tomu snaží předejít. Ukazuje, že zba

víte-li se zlozvyků, které ke stresu přispívají, či vytvoříte-li si zvyklosti,

které mu čelí, podaří se vám nad ním do značné míry zvítězit. A to bez

toho, že byste své nároky či požadavky na sebe sama omezovali.

K dosažení tohoto cíle slouží 44 praktických doporučení. Vztahují se

jak k pracovním zvykům, tak k určitým psychickým technikám, které

stres redukují. Některá z těchto doporučení jsou velmi jednoduchá, jiná

trochu složitější. Většinou však nevyžadují nic víc než zamyslet se nad

vlastními zvyklostmi či rituály a provést v nich určité změny.

Doporučení jsou určena nejen těm, kteří pracovním stresem občas či

dokonce pravidelně trpí, ale i těm, kteří stres na pracovišti občas spolu

vytvářejí, tedy vedoucím. Jim by měla sloužit jako inspirace, jak svým

spolupracovníkům stres snížit. I kdyby k tomu neměli žádný jiný dů

vod, mělo by stačit, že stres na pracovišti (i manažer, který jej posiluje)

zvyšují firemní náklady.

Uváděná doporučení lze číst v pořadí, v němž jsou uvedena, ale i v ja

kémkoli pořadí jiném. Pro ty, kteří chtějí postupovat systematicky, však

doporučujeme, aby začali s kapitolami 1, 2 a 3. Ty se totiž zabývají

tím, co je pro stresující uvažování společné. Nastiňují i podstatu men

tálních technik, které vám pomohou je změnit. Další kapitoly tyto prin

cipy podrobněji rozvádějí. 1 Uvědomte si, že příčina stresu může být ve vás Určitá míra pracovního stresu je normální a přirozená. Každá práce, i ta, kterou máte velmi rádi, má své náročné či stresující prvky. Mírný stres, především ten vytvářející náročné termíny, může být navíc prospěšný. Nutí vás totiž k tomu, abyste ze sebe vydali to nejlepší. Týká se to především těch, kteří zápasí se sklonem rozptylovat se, opomíjet své priority nebo své úkoly odkládat. Vedle mírného či pozitivního stresu však existuje i zátěž vznikající tehdy, jsou-li požadavky, jež na vás práce klade, nad vaše možnosti. Podobný je stres pramenící ze situací, které se vymykají vaší kontrole.

Stává‑li se takovýto stres opakovaným, promítá se v poklesu cel‑

kové psychické pohody. V závažnějších případech může mít i tr‑

valejší dopady. K těm nejčastějším patří bolesti hlavy a žaludku,

poruchy spánku, zvýšená vznětlivost nebo narušení schopnosti

koncentrace. Při chronickém přetrvávání stresu může jít i o vyso‑

ký krevní tlak, srdeční problémy či oslabení imunitního systému.

K dlouhodobějším psychickým důsledkům stresu patří především

nespavost, deprese, apatie či zvýšená únava, případně i  trvalý

pokles pracovní spokojenosti a motivace, označovaný jako efekt

vyhoření. Pracovní stres vytváří začarovaný kruh. Působí-li častěji, snižuje vaši výkonnost, především proto, že zvyšuje únavu a výskyt chyb. Stává se i podhoubím pracovních sporů, které narušují spolupráci. Přetrvává přitom často i po skončení práce, například po ukončení pracovního dne či týdne.

12

Pomineme-li fyzické příčiny stresu (například zvýšený hluk či nedo

statečný prostor), patří k jeho důvodům především nadměrný rozsah

úkolů, nerealistické termíny a omezené pravomoci, bránící ovlivnit vý

sledky, za něž jste odpovědní. K dalším náleží neslučitelné požadavky,

které na vás organizace klade, nespravedlivé hodnocení či nedocenění

vlastních zásluh a schopností. Obdobně však působí i nejistá pracovní

perspektiva, nedostatek příležitostí k postupu či dalšímu rozvoji, nad

měrné soutěžení či omezené sociální kontakty při práci. Zdrojem stresu

může být i to, že vaše práce není příliš zajímavá nebo že vás příliš časově

nevytěžuje. V posledním případě i proto, že vyvolává potřebu tuto okol

nost před ostatními zastírat.

Všechny výše uvedené příčiny stresu mají společného jmenovatele. Jsou

sociální, tedy spojené s lidským jednáním, a tvoří je okolnosti, které ne

bývají nutné. Často jsou totiž spojeny především s nevhodným jedná

ním přímých nadřízených nebo s nevyhovujícím způsobem organizace

práce.

Většinu těchto vnějších okolností přesto nemáte zcela pod kontrolou,

a to přesto, že se o to snažíte. Neznamená to však, že jste zcela bezbran

ní i vůči tomu, jak na vás tyto okolnosti dopadají. Podstatný je totiž

i způsob vašeho uvažování a jednání. Tedy to, jak stresující prostředí

interpretujete a jak na ně reagujete.

Tyto okolnosti alespoň do určité míry pod kontrolou máte, a to i v si

tuaci, kdy na vás stresující okolnosti doléhají téměř ze všech stran. Svůj

stres, a to se všemi jeho dopady, tak můžete omezit. Bohužel to však

platí i naopak. Svým nevhodným jednáním či uvažováním jej můžete

i zvýšit nebo trvale udržovat.

Dokládá to jednoduchý fakt, a to skutečnost, jak podstatně se lidé

svou schopností zvládat stres vzájemně liší. Určitou roli v tom ne‑

pochybně hrají jejich vrozené předpoklady, velmi důležité jsou však

jejich zvyklosti, tedy to, jak na zcela stejné stresové situace reagují.

Tyto zvyklosti, na rozdíl od vrozených dispozic, přitom lze měnit.

Jednoduchým příkladem takové situace je kritika ze strany

nadřízeného. Pro některé osoby je natolik stresující, že se kvůli

ní rozčilují, odmítají ji přijmout, dlouze o ní se svým vedoucím

diskutují, a svou situaci většinou dále zhoršují. Jiní se naopak za‑

mýšlejí nad tím, není‑li na ní zrnko pravdy a nebylo‑li by možné

ji přijmout jako snahu jim pomoci. Zjistí‑li, že ano, jsou za ni do‑

konce vděčni. Dojdou‑li však k závěru, že kritika opodstatněná

není, neberou ji osobně. Chápou ji jako projev, který nevypovídá

o nich, ale o osobě jejich nadřízeného.

Rozdíl mezi prvou a druhou skupinou může souviset s tím, jak

je kritika podána. Spočívá však i ve zvyklostech uvažování. Osoby

spadající do první skupiny mají zvyk se kritice bránit, osoby druhé

skupiny si osvojily zvyk brát ji jako podnět ke zlepšení či možná

lepšímu pochopení druhé strany. Zvyk druhé skupiny je nepochybně

nejen produktivnější, ale i podstatně méně stresující. Aby nedošlo k omylu, nechceme tvrdit, že příčiny stresu leží jen či převážně „uvnitř“ vás samotných. Většina z nich je velmi reálných. Hrozí-li vám ztráta zaměstnání nebo požaduje-li od vás nadřízený něco, co není v lidských silách, máte ke svému stresu velmi pádný důvod. Dopad stresu i délku jeho působení můžete však svým postojem v řadě situací podstatně ovlivnit.

Dopad stresu i délku jeho působení

můžete podstatně ovlivnit

svým postojem, přístupem

či způsobem uvažování.

Lidé, kteří stresem trpí více než jiní, si tak za to často mohou sami. Uvažují totiž způsobem, kterým si sami škodí. S určitou nadsázkou lze říci, že své uvažování využívají jako nástroj v boji proti sobě samému. Svými zvyklostmi navíc zbytečně stresují i své okolí. 2 Vyvarujte se uvažování, které stresuje Uvažování, které vytváří zbytečný stres, může mít řadu podob. K jeho nejčastějším projevům patří sklon: • Přisuzovat určitým okolnostem význam, který nemají. Může jít

o tendenci brát si určité události osobně, ale i se zbytečně a dlouho

dopředu strachovat věcmi, které velmi pravděpodobně nikdy nena

stanou. Propadají jí osoby, jejichž uvažování je poznamenáno vzta

hovačností a úzkostlivostí či které své problémy zbytečně nebo rády

zveličují. V jisté míře jde však o uvažování, jímž se čas od času zby

tečně stresuje téměř každý z nás.

Příkladem je situace, kdy se vedoucí svých spolupracovníků zeptá,

jak se jim jejich práce daří. Otázku klade všem a nepřisuzuje jí žádný

zvláštní význam. Zaměstnanec trpící zvýšenou vztahovačností si ji

však vyloží jako výraz nedůvěry. Začne se proto zabývat úvahou, co

k ní vedoucího vedlo. Pojde-li k závěru, že cílem bylo ho kontrolovat,

může na ni reagovat podrážděně. • Vnímat jen nepříznivé stránky situace, nebo se na ně nadměrně

zaměřovat. Jde o sklon k negativnímu myšlení, které se koncentruje

na problémy, nevidí příznivé stránky či nechce vidět, že i nepříznivé

okolnosti s sebou přinášejí svá pozitiva. Osoby s tímto sklonem si

v roli oběti zdánlivě libují, svým uvažováním se však zbytečně stresu

jí. Odmítají připustit, že jejich pocity by se rázem zlepšily, pokud by

svou pozornost obrátily ke stránkám příznivějším. • Měnit okolnosti, které jsou (alespoň v dané chvíli) nezměnitelné.

Jde o uvažování, které nerozlišuje mezi tím, co změnit lze, a tím, co

nikoli, a které se o změnu snaží i v situacích, kdy toto úsilí je jen

zbytečně stresující. Nejčastěji jde o snahu změnit vlastnosti určitých

osob či bojovat se „systémem“. • Nedůvěřovat vlastním schopnostem či rozhodnutím. K nejčastěj

ším projevům patří zbytečné a svazující obavy z neúspěchu či příliš

ný ohled na to, jak vaše jednání posuzují a hodnotí ostatní. V obou

případech jde o uvažování, které nejen stresuje, ale i snižuje vaši šan

ci na úspěch. • Odkládat úkoly. V  pozadí tohoto sklonu je uvažování, které vás

z  různých důvodů odvádí od úkolů, které jsou důležité. Může jít

o představu, že pokud úkol odložíte, nic se nepřihodí, či o domněn

ku, že na ně v budoucnu budete mít víc času. Časté je i uvažování,

které odkládání ospravedlňuje. Příkladem je sklon zaměstnat se ne

důležitou činností bránící vám věnovat se činnosti důležité. • Vstupovat do zbytečných konfliktů, nebo je dokonce podporo

vat. Jde většinou o  neplodné střety osobností, vyvolané odlišným

+


16

pracovním stylem či protikladnými osobními vlastnostmi. Příčinou

těchto konfliktů bývá však i sklon činit rychlé závěry, pronášet ne

promyšlené poznámky, zbytečně soutěžit, bezdůvodně se bránit či

prosazovat své ego. • Usilovat o naprostou dokonalost, a to i v situacích, kdy to není dů

ležité. Postihuje osoby se sklonem k úzkostlivosti a pedantství a jeho

důsledkem bývá nejen stres, ale i opožděné dokončení práce. Uvažování zasažené výše uvedenými či podobnými sklony může být vědomé, častěji však probíhá, aniž abyste si ho plně uvědomovali. Mnohdy je spíše zvykem, který jste si v určité situaci vytvořili a který vás pronásleduje i nadále. Prvním a nejobtížnější krokem, jak mu zabránit, je si jej uvědomit. Tedy připustit, že vás zcela zbytečně stresuje. Většinou je totiž snazší si říci: „Můj stres je vyvolán podmínkami či požadavky mé práce,“ než přiznat si: „Jsem ve stresu v důsledku toho, jakým způsobem jednám či uvažuji.“ Připustíte-li, že váš stres může být vyvolán či posílen vlastním uvažováním, můžete své konkrétní stresující zvyky identifikovat, potlačit a nahradit jinými. 3 Využijte mentální techniky a změňte své zvyky K potlačení stresujících návyků slouží tak zvané mentální techniky. Jejich podstatou je uvažování měnící úhel vašeho pohledu na věc, jejich cílem pak vytvoření zvyklostí nových. Trpíte-li zvykem přisuzovat určitým událostem větší význam, než skutečně mají, může vám pomoci pohlížet na ně z širší perspektivy či s  větším nadhledem. Tento nadhled vám totiž umožní chápat jejich skutečné příčiny a souvislosti, a s nimi i to, že za většinou z nich není snaha vám osobně ublížit. Jde většinou o události, které čas od času potkají každého, a v jisté míře je lze očekávat. Pokud k nim dojde, není důvod zabývat se tím, kdo a proč se za nimi nachází. Trápí-li vás stres v důsledku negativního uvažování, je třeba je nahradit uvažováním pozitivním. Tedy zvykem vidět či záměrně se zaměřovat na konkrétní příznivé stránky, které s sebou nepříznivé okolnosti přinášejí. Příkladem je zvyk hledat (a najít) u každé nepříznivé události alespoň jednu velmi konkrétní věc, která je pro vás přínosem.

Podstata mentální techniky, označované jako pozitivní myšlení,

je jednoduchá. Není nijak magická a má hlubší opodstatnění, po‑

tvrzené experimenty. Lidská mysl, jak průzkumy ukázaly, není

totiž schopna zaujmout vůči téže okolnosti současně příliš odlišné

postoje, například negativní postoj a postoj, který v sobě zahrnu‑

je vděčnost. Vnímáte‑li proto nepříznivé události jako okolnosti

z jistého pohledu přínosné, pak jejich negativní psychický dopad

automaticky omezíte.

18

Pronásleduje-li vás snaha měnit věci, které měnit nelze, měli byste si

osvojit zvyk oba okruhy okolností jasně oddělovat. Tedy rozlišit ty, kte

ré ovlivnit můžete, a ty, u nichž to nedokážete. Vzdáte se tak zbytečné

snahy ovlivňovat to, co je mimo vaše možnosti, a své úsilí soustředíte na

to, co ovlivnit lze.

Trpíte-li nedůvěrou ve vlastní schopnosti či zvýšenou obavou, že v ur

čité situaci neuspějete, měli byste si uvědomit, že tento sklon tvoří za

čarovaný kruh. Zvyšuje totiž pravděpodobnost, že se chyby skutečně

dopustíte. Podobný dopad má i  zvýšená pozornost vůči tomu, co si

o vás či vaší práci myslí ostatní. Řešením je zaměřit namísto toho svou

pozornost na práci samotnou.

Vytváříte-li si zbytečný stres účastí ve sporech, které jsou zbytečné,

pomůže vám, pokud si uvědomíte, že tyto spory vznikají často jako

důsledek poznámek pronesených bez velkého zvažování. Osvojíte-li si

zvyk se před tím, než takovou poznámku pronesete, hluboce nadech

nout, můžete se mnoha zbytečných sporů vyvarovat. Svou mysl „ochla

díte“ a vaše emoce, hrozící vyvolat konflikt, alespoň částečně odezní.

Čas věnovaný tomuto nadechnutí vám zabrání reagovat příliš rychle.

Vytvořením nových zvyklostí lze předcházet i sklonu k odkládání. Nej

efektivnější mentální technikou (jak ukazuje kapitola 8) je ta, která zvyk

odkládat mění v jeho opak, tedy zvyk vykonávat obvykle odkládané

věci jako první.

Mentální techniky, které mění zvyklosti, mohou někdy, zejména z po

čátku, vyžadovat určitou vůli. Nové zvyky mají však velkou šanci, že se

po krátkém čase stanou samozřejmé. Oproti zvyklostem starým mají

totiž podstatnou výhodu. Nejsou stresující. 4 Nevěřte, že vás stres přivede k úspěchu Ve vztahu ke stresu existuje jedno časté nedorozumění. Jde o představu, že je zdrojem úspěchu nebo alespoň nezbytnou cenou za jeho dosažení. Chcete-li být úspěšní, říká tento názor, musíte se smířit s tím, že budete téměř trvale žít ve stresu. Stres se v důsledku této představy stává jedním z mála mentálních onemocnění považovaných za společensky přijatelná. Lidé, kteří uvedené představě věří, žijí v neustálém stresu nikoli jen proto, že je k tomu okolnosti jejich práce nutí, ale i kvůli domněnce, že se tak stanou výkonnějšími. Jsou uspěchaní a nervózní, vznětliví a popudliví, nedokážou naslouchat ostatním, ztrácejí schopnost se nad věcmi podrobněji zamyslet a na nic jim nezbývá dostatek času, jsou však přesvědčeni, že jde o jedinou cestu, jak být trvale výkonní. Skutečností je, že stres předpokladem úspěchu ani zvýšené výkonnosti není. Je naopak jejich překážkou. Vaši výkonnost až na výjimky nezvyšuje, ale naopak snižuje, a to ze dvou hlavních důvodů. Tím prvním je, že brání koncentraci a narušuje schopnost jasného myšlení i správného rozhodování. Vyvolává zkratové jednání a vede k některým typickým chybám v uvažování, například k černobílému vidění, pomíjení širších souvislostí nebo přijímání příliš rychlých soudů. Potlačuje i kreativitu, tedy schopnost vytvářet či zvažovat více možných řešení. Navíc má sklon vyčerpávat, a vede tak k rychlejší únavě.

Neurologické výzkumy ukázaly, že stres může mít trva‑

lé negativní dopady na fungování mozku. Jste‑li i  jen několik

dnů vystaveni stresu, výkonnost nervových buněk ve  vašem



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist