načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Přehled poruch psychického vývoje - Michaela Pugnerová; Jana Kvintová

Přehled poruch psychického vývoje

Elektronická kniha: Přehled poruch psychického vývoje
Autor: Michaela Pugnerová; Jana Kvintová

Publikace pro pedagogy popisuje poruchy psychického vývoje, které se vyskytují v dětském věku. Úvodní část nabízí základní informace, obecná část poskytuje přehled často se ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  305
+
-
10,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2016
Počet stran: 293
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vydání 1.
Skupina třídění: Psychiatrie
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5452-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace pro pedagogy popisuje poruchy psychického vývoje, které se vyskytují v dětském věku. Úvodní část nabízí základní informace, obecná část poskytuje přehled často se vyskytujících obtíží a poruch v dětském věku, i dětí s postižením. Speciální část je věnována dětem s postižením mentálním, senzorickým a motorickým. Kniha zprostředkovává učitelům působících na všech typech a úrovních vzdělávání základní orientaci ve vybrané psychologické problematice. Každá kapitola je ukončena kazuistikou vztahující se k vybrané oblasti.

Popis nakladatele

Co je příčinou vzniku poruch psychického vývoje? Jak se projevují? Pokud si kladete tyto otázky, jistě oceníte přehled těchto poruch. Nejde však jen o „suchý“ výčet, vše osvětlí kazuistiky, které přinesl sám život. Knihu ocení studenti psychologických a pedagogických oborů i odborníci.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Michaela Pugnerová; Jana Kvintová - další tituly autora:
Přehled poruch psychického vývoje Přehled poruch psychického vývoje
Z předškoláka školákem Z předškoláka školákem
Psychologie -- Pro studenty pedagogických oborů Psychologie
 (e-book)
Psychologie -- Pro studenty pedagogických oborů Psychologie
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz www.grada.cz Co je příčinou vzniku poruch psychického vývoje? Jak se projevují a jaké jsou jejich dopady? Pokud si i vy kladete tyto otázky, máme pro vás připravený jasný přehled těchto poruch. Nejde však jen o „suchý“ výčet, vše je názorně demonstrováno v dokumentujících kazuistikách, které přinesl sám život. Knihu jistě ocení studenti psychologických a pedagogických oborů, pracovníci pomáhajících profesí i odborníci. Současný pedagog základní školy se nesetkává pouze s „normalitou“, ale zcela přirozeně i s „abnormalitou“. Pokud se má orientovat v mezilidských vztazích, rozumět dětem a jejich rodičům, měl by získat rozhled v širších souvislostech, být schopen komunikovat nejen v rámci psychologické normality, ale umět se správně zachovat také v případě patologie. Pedagogové řeší různé typy výukových obtíží, jež se mohou objevovat v rámci tzv. integrací. Se zavedením integrací se setkávají se žáky, kteří mají výukové obtíže, a to z rozličných příčin. Tato kniha by jim měla být cenným pomocníkem právě v takovýchto situacích. Jak samy autorky uvádějí, jejich cílem nebylo předložit vyčerpávající popis celé šíře psychických obtíží, ale spíše zprostředkovat (ať již budoucím, či stávajícím pedagogům) základní orientaci ve vybrané psychologické oblasti. Zaměřily se na témata a problematiku, které se jim jevily jako nejfrekventovanější v pomáhajících profesích, zejména v profesi učitele působícího na všech typech a úrovních vzdělávání. Propojují teoretická východiska a dosavadní poznatky o vybraných tématech s výzkumem konkrétních případů. Za cíl si daly informovat o tématech, jejichž znalost pomáhá pedagogům lépe pochopit problematiku dítěte, a pomoci tak zkvalitnit jejich pedagogickou činnost a orientaci v dané problematice.

Michaela Pugnerová, Jana Kvintová

PŘEHLED PORUCH

PSYCHICKÉHO

VÝVOJE

 P sychická deprivace

 Neurotické obtíže v dětském věku

 Poruchy chování a syndrom hyperaktivity

 Psychologie jedinců s různými typy

postižení

PŘEHLED PORUCH PSYCHICKÉHO VÝVOJE

M. Pugnerová, J. Kvintová


Poděkování

Rády bychom na tomto místě poděkovaly svým kolegům za cenné rady, podněty

a připomínky. Děkujeme především doc. PhDr. Josefu Konečnému, CSc.,

a doc. PhDr. Ireně Plevové, Ph.D.

KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Pugnerová, Michaela

Přehled poruch psychického vývoje / Michaela Pugnerová, Jana Kvintová.

-- Vydání 1.. -- Praha : Grada, 2016. -- 296 stran. -- (Psyché)

ISBN 978-80-247-5452-9 (brožováno)

616.89-053.2 * 616-007 * 616.89-008 * 616.89-027.512

- dětská psychopatologie

- vývojové poruchy

- duševní poruchy

- speciální psychopatologie

- kolektivní monografie

616.89 - Psychiatrie [14]


Michaela Pugnerová, Jana Kvintová

PŘEHLED PORUCH

PSYCHICKÉHO

VÝVOJE

 Psychická deprivace

 Neurotické obtíže v dětském věku

 Poruchy chování a syndrom hyperaktivity

 Psychologie jedinců s různými typy

postižení


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být

reprodukována ani šířena v  papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Mgr. Michaela Pugnerová, Ph.D. PhDr. Jana Kvintová, Ph.D. PŘEHLED PORUCH PSYCHICKÉHO VÝVOJE Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6427. publikaci Recenzovali: doc. PhDr. Josef Konečný, CSc. doc. PhDr. Irena Plevová, Ph.D. Odpovědný redaktor Zdeněk Kubín Sazba a zlom Milan Vokál Návrh a zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 296 Vydání 1., 2016 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. © Grada Publishing, a.s., 2016 Cover Photo © allphoto.cz ISBN 978-80-271-9520-6 (ePub) ISBN 978-80-271-9519-0 (pdf ) ISBN 978-80-247-5452-9 (print)

————————————————— 5 ———

Obsah

Obsah

Úvod 11

1. Vymezení normality a abnormality 13

Jana Kvintová 1.1 Druhy norem 15

Statistická norma 15

Sociokulturní norma 17

Funkční pojetí normality 19

Zdraví jako norma 20

Mediální norma 21

Ontogenetická norma 21

Psychologická abnormalita 22 1.2 Modely abnormálního chování 25

Biologický model 26

Psychodynamický model 27

Behaviorální model 28

Kognitivní model 28

Humanisticko-existenciální model 29

Sociokulturní model 29

Integrativní (eklektický) model 30 1.3 Klasifikace abnormálního chování 30

2. Zátěžové situace 34

Jana Kvintová

Frustrace 34

Konflikt 36 2.1 Stres 38

Vnímání stresu 38 2.2 Dimenze stresu 42

Emocionální dimenze stresu 42

Intelektuální dimenze stresu 45

Sociální dimenze stresu 45

Environmentální dimenze stresu 47

Spirituální dimenze stresu 47

Fyzická dimenze stresu 48

——— 6 —————————————————

2.3 Zvládání stresu 49

Obranné mechanismy 51 2.4 Techniky zvládání stresu 53

OBECNÁ ČÁST

3. Psychická deprivace 60

Michaela Pugnerová 3.1 Definice psychické deprivace 60 3.2 Základní psychické potřeby 61 3.3 Typy deprivace 63 3.4 Podmínky vzniku deprivace 65

Vnější podmínky vzniku deprivace 65

Vnitřní podmínky vzniku deprivace 66 3.5 Projevy psychické deprivace 69 3.6 Psychická subdeprivace 72 3.7 Psychická deprivace v dospělém věku 73

4. Náhradní rodinná péče (NRP) 78

Michaela Pugnerová 4.1 Definice náhradní rodinné péče 78 4.2 Systém náhradní rodinné péče 78 4.3 Adopce (osvojení) 79 4.4 Pěstounská péče (PP) 82 4.5 Další formy pěstounské péče 85

Pěstounská péče na přechodnou dobu 85

Hostitelská péče 87

Poručenství 87 4.6 Ústavní péče 88

5. Týrané a zneužívané dítě 94

Michaela Pugnerová 5.1 Příčiny vzniku 95 5.2 Fyzické týrání 95 5.3 Psychické týrání 98

Dopad psychického týrání na psychiku dítěte 99 5.4 Sexuální zneužívání 101

Typy sexuálního zneužívání 102

Hlavní tělesné ukazatele sexuálního zneužívání 103 5.5 Zanedbávání 104

Hlavní ukazatele zanedbávání 105 5.6 Další formy CAN – systémové týrání (tj. druhotné ubližování) 106

————————————————— 7 ———

Obsah

6. Neurotické obtíže v dětském věku 113

Michaela Pugnerová 6.1 Příčiny vzniku 113 6.2 Druhy zátěže (neurotizace) typické pro jednotlivá vývojová období 115 6.3 Konkrétní neurotické (emoční) obtíže v dětství 118

Neurotické obtíže spojené s afektivními projevy 118

Neurotické obtíže spojené s úzkostí, fobií a depresivními stavy 120

Neurotické obtíže spojené se zažíváním 121

Neurotické obtíže spojené s poruchami spánku a se somatickými stesky 122

Neurotické obtíže spojené s poruchami vyměšování 123

Neurotické obtíže spojené s poruchami komunikace 125

Neurotické obtíže spojené s neurotickými návyky a tiky 126

7. Poruchy příjmu potravy 131

Michaela Pugnerová 7.1 Tělové schéma 131 7.2 Mentální anorexie 132

Příčiny vzniku 133

Osobnostní rysy dívek trpících mentální anorexií 135 7.3 Mentální bulimie 136 7.4 Poruchy příjmu potravy v populaci chlapců, mužů 140

Příčiny vzniku poruch příjmu potravy u chlapců, mužů 140 7.5 Zdravotní důsledky poruch příjmu potravy 141

8. Poruchy chování 144

Jana Kvintová 8.1 Klasifikace problémového chování 145 8.2 Příčiny vzniku 148 8.3 Agresivita a agrese 150

Agrese jako obecná a základní pudová tendence 150 8.4 Diferenciace poruch chování 158

Porucha opozičního vzdoru 158

Agresivní poruchy chování 159

Varianty šikany 160

Důsledky šikany pro agresora 162

Důsledky šikany pro oběť 162

Neagresivní poruchy chování 163

9. Syndrom hyperaktivity, ADHD, ADD 170

Michaela Pugnerová 9.1 Příčiny vzniku 170

——— 8 —————————————————

9.2 Projevy hyperaktivity v jednotlivých vývojových obdobích 172 9.3 Další projevy 177 9.4 Přístup k dítěti s ADHD 179 9.5 Formy terapie ADHD 182

Farmakoterapie 182

Psychoterapie 183

Alternativní léčba 183

EEG trénink (biofeedback) 183 9.6 Nesprávné výchovné postupy 184 9.7 Důsledky ADHD, dospělost 185

10. Záchvatovitá onemocnění – epilepsie 189

Michaela Pugnerová 10.1 Příčiny vzniku 190 10.2 Klasifikace (dělení) záchvatů (neepileptický a epileptický záchvat) 192

Klasická klasifikace záchvatů 192

Mezinárodní klasifikace záchvatů 193 10.3 Spouštěče záchvatů 196 10.4 Dítě s epileptickým onemocněním ve škole, povahové zvláštnosti 197 10.5 Epilepsie v dospělosti a ve stáří 198 10.6 Léčba epilepsie 199 10.7 První pomoc 200 10.8 Životospráva jedinců trpících epilepsií 201

SPECIÁLNÍ ČÁST

11. Psychologie jedinců s mentálním postižením 208

Michaela Pugnerová 11.1 Příčiny vzniku 210 11.2 Kvantitativní hodnocení mentální retardace 212 11.3 Poznávací procesy u jedinců s mentální retardací 214 11.4 Osobnost jedinců s mentální retardací 215 11.5 Charakteristika demence 217

12. Psychologie jedinců se sluchovým postižením 225

Michaela Pugnerová 12.1 Vývoj dítěte se sluchovým postižením 225 12.2 Poznávací procesy dítěte se sluchovým postižením 227 12.3 Sociální a emocionální vývoj dítěte se sluchovým postižením 230 12.4 Přístup rodičů k dítěti se sluchovým postižením 232 12.5 Jedinci se sluchovým postižením jako sociálně-kulturní menšina 234

————————————————— 9 ———

Obsah

12.6 Současné možnosti rané diagnostiky poruch sluchu, intervence

a možnosti 235

12.7 Psychologická diagnostika jedinců se sluchovým postižením 236 13. Psychologie jedinců se zrakovým postižením 240

Michaela Pugnerová

13.1 Význam věku, ve kterém došlo ke vzniku zrakového postižení 240

13.2 Vývoj dítěte se zrakovým postižením 241

13.3 Poznávací procesy dítěte se zrakovým postižením 246

13.4 Výchovné postoje k dítěti se zrakovým postižením 251

13.5 Specifika v sociálních a emocionálních projevech jedinců se zrakovým

postižením 253

13.6 Psychologická diagnostika jedinců se zrakovým postižením 255 14. Psychologie jedinců s tělesným postižením 257

Michaela Pugnerová

14.1 Příčiny vzniku 257

14.2 Vývoj dítěte s tělesným postižením 258

14.3 Poznávací procesy dítěte s tělesným postižením 262

14.4 Sociální a emocionální vývoj dítěte s tělesným postižením 263

14.5 Pocity méněcennosti 264

14.6 Vyrovnání se s postižením 265

14.7 Přístup k dítěti s tělesným postižením 266

14.8 Psychologické služby pro rodiny s tělesně postiženým dítětem 269 Souhrn 272 Abstract 273 Autorky 274 Použitá literatura 275 Rejstřík věcný 288 Rejstřík jmenný 291

————————————————— 11 ———

Úvod

Úvod Pedagog se v současné době ve své praxi setkává s různorodými obtížemi. Bylo tomu tak vždy a mnoho poznatků mělo svou platnost jak v minulosti, tak i nyní. Každá doba je však něčím specifická a přináší nejen nové problémy, ale také nutnost jejich pojmenování a potřebnost řešení. Současný pedagog základní školy se nesetkává pouze s „normalitou“, ale zcela přirozeně i s „abnormalitou“ tak, jak ji přináší život sám. Pokud se má orientovat v mezilidských vztazích, rozumět dětem a rodičům, kteří o ně pečují, je potřeba získat orientaci v širších souvislostech. Měl by být proto schopen se orientovat nejen v psychologické normalitě, ale i v patologii. Pedagogové musí řešit různé typy výukových obtíží, jež se mohou objevovat v rámci tzv. integrací. S očekávaným zavedením tzv. inkluze se budou setkávat s žáky, kteří mají výukové obtíže z rozličných příčin.

V kontextu této publikace jsou poruchy psychického vývoje pojímány jako poruchy, které se vyskytují v průběhu dětského psychického vývoje, nezahrnují však poruchy nacházející se pod stejnojmennou kategorií v MKN-10 (viz první kapitola). I z toho důvodu je kniha rozdělena na část úvodní, poskytující základní informace a část obecnou (v níž je přehled často se vyskytujících obtíží a poruch v dětském věku zasahujících do celého spektra dětské populace, včetně dětí s  postižením). Následuje speciální část, která je věnována dětem s postižením mentálním, senzorickým a motorickým.

Naším cílem nebylo předložit vyčerpávající popis celé šíře psychických obtíží, ale spíše zprostředkovat, ať již budoucím, či stávajícím pedagogům, základní orientaci ve vybrané psychologické problematice. Zaměřily jsme se na témata a problematiku, která se nám jevila jako nejfrekventovanější v  pomáhajících profesích, konkrétně v  profesi učitele působícího na všech typech a úrovních vzdělávání.

Při koncepci obsahu jsme vycházely z rešeršní analýzy odborné literatury a výzkumných šetření vztahujících se k této problematice. Použitá metodologie případových studií (design case studies) patří mezi ustálené směry kvalitativního výzkumu a reflektuje nový trend v  pedagogicko-psychologickém výzkumu akcentující metody zaměřující se na individualizovaný přístup získávání dat.

Jednotlivé kapitoly v  rámci této publikace nejsou řazeny podle důležitosti a  jsou svým významem pro práci učitele rovnocenné. Každá kapitola je ukončena různě obsáhlou kazuistikou vztahující se k vybrané problematice. Kazuistiky, příklady doplňující syntézu poznatků a kresby, jsou čerpány z praxe, jména jsou však pozměněna z důvodu zachování anonymity. Případové studie jsou analyzovány, interpretovány a kvalitativně zpracovány tak, aby došlo k pochopení jevu v jeho celistvosti a vztazích, zároveň však s  respektováním individuálních specifik daných konkrétním případem a  situačními

——— 12 —————————————————

faktory. Publikace tak propojuje teoretická východiska a dosavadní poznatky o vybra

ných tématech s výzkumem konkrétních případů.

Naším cílem bylo informovat o tématech, jejichž znalost pomáhá pedagogům lépe

pochopit problematiku dítěte, a pomoci tak zkvalitnit jejich pedagogickou činnost a orien

taci v dané problematice.

Autorky

————————————————— 13 ———

Vymezení normality a abnormality

1. Vymezení normality

a abnormality

Jana Kvintová

Pojmy normality a abnormality patří k základním stavebním jednotkám v oblastech, kde je potřeba rozlišit určité charakteristiky jedince z hlediska jejich zařazení do různých kategorií.

Vymezení normality a abnormality možňuje sledované jevy hodnotit, srovnávat a zařazovat (Pugnerová, Konečný, 2012). Syřišťová (1972) v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že není možno porozumět psychickým abnormalitám bez studia lidského chování a bez porovnání s určitým modelem normality.

Nejdříve je nutno obecně vymezit pojmy norma a normalita. Vztah normy a normality by se dal jednoduše vyjádřit tak, že normalita je specifický stav vyjádřený vlastními charakteristikami a  těmito charakteristikami mohou být normy. Normalitu můžeme také považovat za jev, který odpovídá očekávání, tedy předem stanovené normě. Někteří autoři dokonce nespatřují v těchto termínech žádný rozdíl.

Munková (2001) pojímá normalitu jako síť obecně uznávaných norem chování v určité společenské struktuře a v určitém čase. Normy chování v tomto smyslu jsou pravidla, která determinují, co je v dané společnosti dovoleno a co není, a reflektují základní hodnoty společnosti. Normy jedinci zprostředkovávají, co je osvědčené, přípustné, správné a  žádoucí. Jejich existence však není podmíněna nutným souhlasem všech účastníků společnosti, nakonec ani jejich většinovým dodržováním. Normy jsou spojeny s autoritou, ať již oficiální, nebo přirozenou, a také se sankcemi. Uplatňování a přísnost sankcí odráží relativní hodnotu konkrétní normy.

Jak dodávají Urban, Dubský a Bajura (2012), normy jsou pro společnost existenčně důležité, organizují a zajišťují sociální soudržnost, bez nich bychom nevěděli ani nedokázali předvídat, co udělají druzí. Normy uspokojují naši potřebu orientace a smysluplného světa tím, že poskytují informace o způsobech chování, které jsou přijatelné a jež mohou být použity k uspokojování osobních potřeb či dosažení nějakého cíle. Normy také uspokojují potřebu jistoty a bezpečí. Jedinec ví, které chování je žádoucí a respektované a u kterého tomu tak není.

Vymezit, jaké projevy jsou považovány za běžné a „normální“, je poněkud obtížný úkol. Orel (2014) v  této souvislosti upozorňuje, že hranice mezi zdravím a  patologií je v  problematice psychických poruch někdy nejednoznačná. WHO (World Health ——— 14 ————————————————— Organisation) definuje zdraví jako stav úplné psychické, sociální a tělesné pohody, kde vymezení termínu „pohoda“ je významně syceno subjektivním posouzením a  je tak velmi těžko objektivně definovatelné. ↧Příklad: abnormální chování

Marta (58 let) má již delší dobu problémy s usínáním. Pokud se jí podaří usnout, pak je

brzy ráno vzhůru a  už „nezabere“. Často pláče, v  noci, ale i  přes den. Má problémy se

soustředit, její výkon v práci je velmi slabý, na což ji zaměstnavatel již několikrát upozor­

ňoval. Za poslední půlrok zhubla 15 kg, a ačkoliv tuto skutečnost okolí pozitivně hodnotí,

jí nepřináší žádnou radost. V poslední době jí vlastně nic nepřináší radost. Přátelům se

vyhýbá a nabízená pozvání odmítá, nechce být na obtíž, nechce ostatní zatěžovat svými

problémy. ↧Příklad: abnormální chování

Kamila (45 let) pociťuje často vnitřní tenzi, má ustaraný výraz, je nezaměstnaná. Má pro­

blémy se spaním, chodí kontrolovat, zda jsou dveře dobře zamknuté, zda jsou okna za­

vřená. Tato kontrola probíhá i několikrát denně. Kontrola se rozšiřuje na sporák a varnou

konvici. Nikam nechodí, péče o její dvě děti ji vyčerpává. Když chodí ven, tak se neustále

rozhlíží a kontroluje okolí, když ji osloví známý, vypadá ustrašeně.

Většina z nás pravděpodobně označí uvedené případy za psychologicky abnormální, nebo „nenormální, chorobné, nezdravé“. Jak se ale změní posouzení obou příkladů, když přidáme informaci, že Martě zemřel před půl rokem manžel po dlouhé a těžké nemoci a Kamila se odstěhovala od agresora, který ji psychicky týral a stále jí vyhrožuje ublížením na zdraví. Po doplnění informací a uvedení příslušného kontextu lze k popsaným příkladům přistoupit jako k pochopitelným a v podstatě přirozeným projevům chování a prožívání v dané situaci.

Psychologické abnormality či problémy, odchylky v  chování nebo prožívání, mohou postihnout každého z nás. Nikdo proti nim není imunní, ať je bohatý, nebo chudý, mediálně známý, či neznámý, vzdělaný, nebo bez vzdělání. Psychické problémy mohou znamenat psychické utrpení, ale také být zdrojem inspirace a energie (Comer, 2007). Jelikož jsou problémy spojené s naším prožíváním tak běžné, věnuje se tomuto tématu hodně pozornosti, nejen z řad odborníků, ale s touto problematikou se setkáváme všude kolem nás. Stovky románů, her, filmů, televizních programů, knih poskytují rady, jak se bránit různým psychickým problémům, jak vypadají psychické poruchy a jak s nimi žít.

Vágnerová (2004) upozorňuje, že k pochopení dynamiky vývoje různých psychických odchylek a poruch (tzn. kdy se jedná pouze o odchylku a kdy už hovoříme o konkrétní poruše) je nutné, abychom se pokusili odhalit jejich příčinu. Nesmíme však zapomínat na vývojově podmíněné výkyvy, které mohou být s ohledem k určitému vývojovému

————————————————— 15 ———

Vymezení normality a abnormality

období, jímž jedinec aktuálně prochází, považovány za přirozené. Jak z výše uvedených příkladů vyplývá, nelze při posuzování opomenout ani situační kontext, ale ani individuální dispozice jedince.

Poznámka

Někteří autoři vnímají situační kontext jako centrální faktor, jenž ovlivňuje a určuje definování

abnormality a normality. Nazývají jej kulturní relativismus. Podle kulturního relativismu je

to prostředí, konkrétně kulturní či sociální normy, které určují abnormální chování. Jinými

slovy, neexistují univerzální standardy nebo pravidla vymezující abnormální chování, jež se

vždy odvíjí od konkrétní společnosti (Nolen-Hoeksema, 2004). 1.1 Druhy norem Normalitu a abnormalitu můžeme také chápat jako dva protipóly téhož kontinua, které nejsou odděleny striktní hranicí. Můžeme souhlasit s tvrzením, že hranice normy jsou pohyblivé a normalita může být posuzována podle mnoha kritérií. Každé z těchto kritérií má však své nedostatky a k jejich interpretaci je třeba přistupovat obezřetně.

Normy lze pojímat z mnoha hledisek, uvedeme si jen některé z nich: hledisko statistické, sociokulturní, funkční, vývojové a přítomnost či nepřítomnost psychopatologických symptomů (Syřišťová, 1972; Giddens, 1999). Statistická norma Z pohledu statistického se normalita vymezuje dle četnosti či intenzity pozorovaného jevu, pokud je tento jev možno kvantifikovat (změřit, číselně vyjádřit) (Vágnerová, 2004). Vyjadřuje míru výskytu tohoto jevu ve sledované skupině, případně populaci. Je vyjádřena průměrnou hodnotou a  směrodatnou odchylkou, která vymezuje míru variability daného jevu a tím i pásmo normy a abnormy. Graficky lze rozložení četnosti jednotlivých hodnot sledovaného jevu znázornit tzv. Gaussovou křivkou normálního rozdělení (obr. 1). Je třeba upozornit, že toto vyjádření hodnotí pouze výskyt konkrétního jevu ve zkoumaném vzorku, nikoliv kvalitu sledovaného znaku. Statistická norma je někdy označována za normu skupinovou či hromadnou. Jinými slovy lze říci, že ze statistického pohledu je abnormalita vyjádřená nízkou mírou výskytu v populaci. ——— 16 —————————————————

0,4

0,3

0,2

0,1

0,0

2,1 %

–3σ –1σ

0,1 %

–2σ μ 1σ 2σ 3σ

13,6 %

34,1 % 34,1 %

13,6 %

2,1 %

0,1 %

Obr. 1 Gaussova křivka (D)

Poznámka

Statistické vyjádření normality zahrnuje jevy vyskytující se nejčetněji, nejobvykleji, které

lze získat běžnou zkušeností a  jsou syceny pocity známosti a  očekávanosti. Zřejmě se zde

uplatňuje druh učení  – habituace, tzv. přivykání. Opakovaně působící podněty přestanou

vyvolávat reakci jedince, ztrácí pro organismus význam, nevyvolávají pozornost a vytvářejí

pocit obvyklosti, normy. Nový podnět následně vyvolá orientačně pátrací reakci a pocit ab

normálnosti. Příkladem může být na modro nabarvené mládě kachny, které nebude přijato

ostatními, a může být dokonce pro svoji odlišnost atakováno ostatními mláďaty. Neobvyklost

vyvolá pocit ohrožení. ✔ Výhody: relativní objektivita, exaktnost, rychlost v posouzení interindividuálních

(mezi jednotlivými jevy či subjekty) rozdílů ve sledovaném vzorku, možnost srov

návání, případná predikce a praktická využitelnost. ✘ Nevýhody: nehodnotí kvalitu daného jevu (nejobvyklejší neznamená nutně žádoucí

jev) a při interpretaci je nutná obezřetnost s ohledem na sledovaný znak.

Poznámka

Příkladem „nevýhod“ statistického pojetí může být distribuce inteligence v  populaci. Ze

statistického hlediska nadprůměrné hodnoty inteligence by mohly být považovány za abnor

mální, patologické, za což se nepovažují, proto je nutné přidat ke statistickému pojetí příslušný

vysvětlující komentář (Koukolík, Drtilová, 2006).

————————————————— 17 ———

Vymezení normality a abnormality

↧Příklad: slabiny statistického Pojetí

Na základní škole byl proveden výzkum ve třech třídách 7. ročníků sledující výskyt agre­

sivního chování, jelikož si učitelé stěžovali na zvýšený výskyt tohoto chování. Předem

bylo stanoveno a  vymezeno, které nežádoucí agresivní chování bude sledováno. Byl

vyjádřen průměr a  směrodatné odchylky představující nejčastější výskyt agresivních

projevů v tomto vzorku. Zjistilo se, že většina třídy vykazovala vyšší výskyt agresivního

chování. Samozřejmě se nejedná o reprezentativní vzorek, ale vzato přísně statisticky,

neagresivní chování v této třídě je abnormální a patologické. Tento příklad demonstru­

je skutečnost, že statistické pojetí má své slabiny, že vyjádří počet opakování sledova­

ného jevu, ale ne kvalitu, proto je nutné výsledek náležitě okomentovat. ↧Příklad: kvantita neznamená kvalitu

V Mirkově třídě (6. třída) jsou pouze čtyři jeho spolužáci, kteří nemají žádnou zubní

plombu. Lze předpokládat, že podobný výsledek se objeví u  dospělých jedinců v  celé

naší populaci. Statisticky je tedy v populaci většina, která má alespoň jednu zubní plom­

bu. Znamená to tedy, že pokud někdo nemá plombu, je toto považováno za abnormál­

ní, patologické? Ze statistického hlediska je závěr správný, ale je nelogický z funkčního

hlediska.

Poznámka

Existují příklady, kdy se chování stalo normou, až bylo empiricky potvrzeno, že je v populaci

široce rozšířené. Takovým příkladem je sexuální masturbace (Comer, 2007). Sociokulturní norma Sociokulturní normy, vnější a vnitřní pravidla správného chování, vždy odrážejí vliv konkrétní kultury, historie, tradice, zvyků, společenských očekávání a jsou vázány také ke konkrétnímu času a místu. Jednoduše řečeno, za normální je považováno to, co je v dané společnosti obvyklé, očekávané, tolerované a jaké jsou možné následky při vybočení z normy.

Na tomto pojetí můžeme nejlépe demonstrovat, že norma se v průběhu času mění, vyvíjí a posunuje. V rámci této normy lze identifikovat dvě její složky. První složka je průřezová a znamená, že stejné věci či jevy mají ve stejném čase na odlišných místech různou hodnotu a význam. Druhá složka je průběhová – vyjadřuje jevy a události, jež se v  té konkrétní společnosti odehrály dříve, objasňuje tzv. evolučně-psychologické pojetí normality.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist