načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Přehled judikatury ve věcech práva na informace - František Korbel

  > > > > Přehled judikatury ve věcech práva na informace  
-6%
sleva

Elektronická kniha: Přehled judikatury ve věcech práva na informace
Autor:

Přehled rozhodnutí z oblasti práva na informace zahrnuje veškerou relevantní judikaturu z dané oblasti. Čtenář zde nalezne odpovědi na všechny dosud řešené podstatné otázky spojené s ...
Produkt teď bohužel není dostupný.

»hlídat dostupnost

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Wolters Kluwer
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Počet stran: 639
Rozměr: 24 cm
Vydání: 2., aktualiz. a rozš. vyd.
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-747-8022-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Přehled rozhodnutí z oblasti práva na informace zahrnuje veškerou relevantní judikaturu z dané oblasti. Čtenář zde nalezne odpovědi na všechny dosud řešené podstatné otázky spojené s poskytováním informací, a to jak ze strany žadatelů, tak i ze strany těch, kteří jsou povinni informace poskytnout. Člení se na šest částí, které se zabývají především základy práva na informace, povinnými subjekty, vztahem k jiným právním předpisům, ochranou informací a jejich poskytováním. Publikace je určena zejména pro pracovníky státní správy, samosprávy a všech dalších institucí s povinností k poskytování informací podle zák. č. 106/1999 Sb. Bude též dobře využitelná pro žadatele o informace, advokáty, správní soudy, ale i studenty pro rozšíření podkladů v předmětech správního a ústavního práva.

Předmětná hesla
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
P ŘEHLED JUDIKATURY ve věcech práva na informace Sestavil FRANTIŠEK KORBEL VYBRANÉ ŘADY PŘEHLEDŮ JUDIKATURY ŘADA CIVILNÍ ve věcech nájmu bytu ve věcech ochrany osobnosti ve věcech obchodních společností ve věcech obchodního rejstříku a rejstříku společenství vlastníků jednotek ve věcech družstev ve věcech pracovněprávních – I. vznik, změny a skončení prac. poměru ve věcech pracovněprávních – II. Náhrada škody ve věcech katastru nemovitostí ve věcech odpovědnosti státu za nesprávný výkon veřejné moci ve věcech výkonu rozhodnutí a exekuce ve věcech konkursu a vyrovnání ve věcech obchodních závazkových vztahů z oblasti věcných práv ve věcech rozsudků pro uznání, rozsudků pro zmeškání a podmínek odvolání ve věcech civilního řízení s mezinárodním prvkem ve věcech dědických ve věcech promlčení a prekluze v soukromém právu ve věcech náhrady škody ve věcech bezdůvodného obohacení ve věcech majetkových vztahů mezi manžely ve věcech mimořádných opravných prostředků v občanskoprávním řízení ve věcech zajištění závazků ve věcech vyúčtování služeb advokátem ve věcech ochrany osobnosti přeměny obchodních společností převod podniku a jeho částí poučovací povinnost soudu a koncentrace řízení směnečná ve věcech dokazování ve věcech občanskoprávních závazkových vztahů ve věcech majetkových vztahů mezi manžely ve věcech podílového spoluvlastnictví ve věcech nákladů řízení Žaloba, její náležitosti a vady Zadávání veřejných zakázek. Judikatura s komentářem ve věcech rozhodčího řízení ŘADA ÚSTAVNÍ A SPRÁVNÍ Judikatura Ústavního soudu 1993–2003 Přehledy judikatury ve věcech daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí ve věcech daní z příjmů ve věcech daňového řízení ve věcech ochrany hospodářské soutěže ve věcech správního trestání ve věcech veřejných zakázek z oblasti životního prostředí ve věcech voleb, referend a politických stran z oblasti stavebního práva ve věcech daně z přidané hodnoty z oblasti sociálního zabezpečení ve věcech silničního provozu, silniční dopravy a pozemních komunikací z oblasti školství z oblasti živnostenského podnikání JUDIKATURA ESD Přehled ustanovení týkajících se činnosti Soudního dvora ES JUDIKATURA ESLP Právo na spravedlivé řízení a další procesní práva Řízení před ESLP. Formální náležitosti podání Rozsudky velkého senátu. Sv. I (1999–2000) P Ř E H L E D J U D I K A T U R Y v E v ě c E c H P R Á v A N A I N F O R M A c E ISBN 978-80-7478-022-6 Kniha dostupná také velektronické podobě Obal1-4_h19_Obal1-4pro 22.3.13 12:18 Stránka 1 S LOVO O AUTOR OVI : Mgr. František KORBEL, Ph. D. (nar. 1976 vTáboře), advokát, vysokoškolský učitel, náměstek ministra spravedlnosti pro legislativu ainformatiku amístopředseda Legislativní rady vlády. Studoval Právnickou aFilozofickou fakultu MU vBrně aFakultu sociálních věd UK vPraze. Absolvoval řadu stáží na právnických fakultách vNěmecku aRakousku. Již jako student působil na Ústavním soudu aposléze byl zaměstnán jako právník městského úřadu atéž opakovaně zvolen zastupitelem aradním vdomovském Táboře. Vletech 2001–2006 působil v advokacii se specializací na správní právo, právo životního prostředí aprávo na informace. Od roku 2007 dodnes je činný ve veřejné správě jako náměstek ministra spravedlnosti, spřestávkou vroce 2010, kdy byl náměstkem ministra životního prostředí aředitelem sekce legislativy astátní správy. Od roku 2010 vyučoval správní právo jako odborný asistent katedry správního práva Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni, od roku 2011 působí na katedře správního práva asprávní vědy Právnické fakulty UK vPraze, kde vede seminář Právo na informace. Je členem redakční rady časopisu Správní právo aStátní zastupitelství, dlouholetým členem poroty soutěže o poskytování informací „Otevřeno/zavřeno“, vneposlední řadě také hlavním autorem komentáře kzákonu č.106/1999 Sb., osvobodném přístupu kinformacím. Publikuje apřednáší voblasti správního práva, informačních technologií alegislativy. Obal2-3_h19_Sestava 1 22.3.13 12:32 Stránka 1 PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech práva na informace 1 informace_1-170_Sestava 1 22.3.13 12:22 Stránka 1 2 informace_1-170_Sestava 1 22.3.13 12:22 Stránka 2 PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech práva na informace Sestavil František Korbel 3 informace_1-170_Sestava 1 22.3.13 12:22 Stránka 3 Vzor citace: Korbel, F. Přehled judikatury ve věcech práva na informace. Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s. 424. Právní stav citované judikatury byl uzavřen k31. 12. 2012. © Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013 ISBN: 978-80-7478-022-6 (brož.) ISBN: 978-80-7478-023-3 (e-pub) eBook kdostání na http://obchod.wkcr.cz Všechny naše publikace si můžete objednat na adrese: Wolters Kluwer ČR, a.s., UNákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3 tel.: 246 040 400, fax: 246 040 401, e-mail: obchod@wkcr.cz, www.wkcr.cz 4 informace_1-170_Sestava 1 22.3.13 12:22 Stránka 4 Slovo úvodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 ČÁST PRVNÍ ZÁKLADY PRÁVA NA INFORMACE . . . 17 I. Základní principy . . . . . . . . . . . . . . . 17 1. Střet práva na informace správem na ochranu informací, veřejný zájem vjudikatuře ESLP . . . . . . . . . . . . . . . .17 2. Podmínky omezení práva na informace vjudikatuře ESLP . . . . . . . . . . . . . . . .20 3. Vztah veřejné sféry aochrany soukromí, teorie vážení zájmů. Členství soudců vKSČ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .23 4. Politický charakter apodmínky omezení práva na informace. Nahlížení do projektové dokumentace stavby Jaderné elektrárny Temelín . . . 29 5. Smysl aúčel práva na informace . . . . . 30 6. Princip publicity veřejné správy. Poskytnutí informací vztahujících se ke stavbě rychlostní komunikace R43 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32 7. Zásada rovnosti. Poskytnutí informací ovýkonu trestu nevládní organizaci zabývající se justicí . . . . . . . . . . . . . . .33 8. Zásada proporcionality arestriktivního výkladu omezení ústavně zaručených práv. Poskytnutí informací ovýkonu trestu nevládní organizaci zabývající se justicí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .34 9. Zákaz zužujícího výkladu práva na informace. Povolení nezajišťovat celní dluh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .36 10. Smluvní volnost apovinnost poskytovat informace. Poskytnutí smlouvy opostoupení pohledávky České republiky vůči Ruské federaci . . . . . . . . . . . . . . .36 II. Základní pojmy asituace . . . . . . . . . 38 11. Žadatel oinformace . . . . . . . . . . . . . . .38 12. Pojem informace, kopie celé smlouvy . . . 40 13. Forma aobsah informací. Poskytnutí kopie cestovní zprávy náměstka ministra . . . . . . . . . . . . . . . .43 14. Důvody apohnutky jednání povinného subjektu . . . . . . . . . . . . . . . 44 15. Právní hodnocení otázek povinným subjektem. Změna stanoviska. Informace odůkazu . . . . . . . . . . . . . . . 44 16. Povinnost mlčenlivosti. Hodnocení nabídek vsouvislosti se zadáváním veřejné zakázky . . . . . . . . . . . . . . . . . .45 17. Označení dokumentu spožadovanými informacemi. Kopie zápisů ze schůze rady města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .46 18. Informace ocelém správním spisu. Protiprávní chování policisty . . . . . . . 47 19. Přílohy požadovaných informací . . . . 48 20. Zápis zporady . . . . . . . . . . . . . . . . . . .48 21. Zpráva oposouzení ahodnocení nabídek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .52 22. Názory aprohlášení politických představitelů, které povinný subjekt má kdispozici . . . . . . . . . . . . . . . . . . .54 23. Názory aprohlášení politických představitelů, které povinný subjekt nemá kdispozici . . . . . . . . . . . . . . . . .56 ČÁST DRUHÁ POVINNÉ SUBJEKTY . . . . . . . . . . . . . . . 59 I. Státní orgány . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 24. Kancelář prezidenta republiky. Informace zúřední korespondence . . . 59 25. Veřejný ochránce práv. Nahlédnutí do spisu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .60 26. Státní zastupitelství. Dozorový spis . . . 63 27. Ministr při interpelaci . . . . . . . . . . . . .64 28. Územní pracoviště státního orgánu (Hasičský záchranný sbor) . . . . . . . . . 66 II. Územní samosprávné celky . . . . . . . 67 29. Nedělitelnost obecního úřadu. Výsledky oznámení přestupku . . . . . . 67 30. Vztah mezi orgány územního samosprávného celku . . . . . . . . . . . . .68 31. Poskytování informací úřadem místo jiných orgánů samosprávy . . . . . . . . . .68 Obsah 5 PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech práva na informace informace_1-170_Sestava 1 22.3.13 12:22 Stránka 5 3 2. Samostatná apřenesená působnost územních samosprávných celků . . . . . 71 33. Povinnost určení působnosti územního samosprávného celku . . . . . 74 34. Poskytování informací v samostatné působnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 35. Zveřejňování zápisů ze zastupitelstva obce . . . . . . . . . . . . .75 III. Veřejné instituce . . . . . . . . . . . . . . . . 77 36. Interpretace pojmu veřejná instituce. Odepření informací od Všeobecné zdravotní pojišťovny . . . . . . . . . . . . . .77 37. Definiční znaky atypologie veřejných institucí. Odepření informací od Fondu národního majetku . . . . . . . . . . . . . . . .80 38. Pozemkový fond. Povinnost poskytovat informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .81 39. Fond národního majetku. Převzetí záruk za staré ekologické zátěže ve společnosti Spolana a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .83 40. Všeobecná zdravotní pojišťovna. Poskytnutí seznamu smluvních partnerů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .85 41. Národní památkový ústav . . . . . . . . . .86 42. Ředitelství silnic adálnic ČR . . . . . . . 88 43. Státní podnik Letiště Praha. Kopie smlouvy uzavřené mezi státním podnikem Letiště Praha aEvropskou investiční bankou . . . . . . . . . . . . . . . . .89 44. FC Hradec Králové, a.s.Převod členských práv apovinností vČMFS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .104 45. Dopravní podnik hl.m. Prahy, a.s. Smlouva na realizaci zakázky úklid stanic metra . . . . . . . . . . . . . . . .108 46. ČEZ, a.s.Poskytnutí analýzy vhodnosti paliva pro reaktor na JET adokumentace vsázek paliva používaného od začátku provozu obou bloků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .112 IV. Působnost povinného subjektu . . . . . 118 47. Informace, které má povinný subjekt kdispozici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .118 48. Informace, které nemá povinný subjekt kdispozici. Členství soudců vKSČ . . . 119 49. Právní rady avýklad právních norem . . . . . . . . . . . . . . . . . .120 5 0. Informace odoprovodných agendách. Obsah kontrolního spisu ostížnosti na protiprávní chování policisty . . . . . 122 51. Informace opodkladech pro rozhodnutí. Poskytnutí příručky procedur akritérií pro přiznání postavení uprchlíka . . . . . 123 52. Informace vgesci ústředního orgánu. Poskytnutí odborného posudku . . . . . . 124 53. Vytváření nových informací. Informace onevybrání pokut, cel adaní pro uplynutí prekluzivní lhůty . . . . . . . 125 54. Informace, které vzniknou vbudoucnu po podání žádosti. „Veškerá“ korespondence povinného subjektu . . . 130 V. Nadřízený orgán . . . . . . . . . . . . . . . . 133 55. Kritéria pro určení nadřízeného správního orgánu veřejné instituce . . . 133 56. Nadřízený orgán vrozhodování ostížnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .136 57. Nadřízený orgán kraje . . . . . . . . . . . . .137 58. Nadřízený orgán soudu. Žaloba na ochranu před nečinností soudu při poskytování informací . . . . . . . . . . 137 59. Nadřízený orgán státního zastupitelství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .139 60. Neexistence nadřízeného správního orgánu . . . . . . . . . . . . . . . . .143 ČÁST TŘETÍ VZTAH KJINÝM PRÁVNÍM PŘEDPISŮM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 61. Obecně ovztahu zákona osvobodném přístupu kinformacím kjiným zákonům . . . . . . . . . . . . . . . . .145 62. Teorie komplexní právní úpravy . . . . . 146 63. Vztah ke správnímu řádu, specialita, potřeba určení procesního režimu. Postup Ministerstva kultury ve správním řízení oudělení oprávnění ke kolektivní správě práv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .147 64. Vztah ke správnímu řádu, poskytování informací nahlížením do spisu. Sdělení informací ovýsledcích oznámení přestupku . . . . . . . . . . . . . . .148 65. Vztah ktrestnímu řádu, poskytování informací nahlížením do spisu . . . . . . 150 Obsah 6 informace_1-170_Sestava 1 22.3.13 12:22 Stránka 6 6 6. Možnost volby procesního režimu žádosti oinformace účastníkem řízení . . . . . . 152 67. Vztah kzákonům oobcích, okrajích aohlavním městě Praze. Kopie zápisu ze schůze rady města . . . . . . . . . . . . . . 153 68. Poskytování informací občanům obce podle zákona oobcích. Kopie zápisu ze schůze zastupitelstva města . . . . . . 156 69. Neveřejnost jednání rady obce podle zákona oobcích amožnost poskytování informací podle zákona osvobodném přístupu kinformacím. Poskytnutí kopií zápisů ze schůze rady města . . . . 157 70. Vztah ke stavebnímu zákonu, názory oomezení práva na informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 71. Vztah ke stavebnímu zákonu, názory onezávislosti práva na informace . . . . 158 72. Zveřejnění podle zákona oveřejných zakázkách amožnost poskytování informací podle zákona osvobodném přístupu kinformacím . . . . . . . . . . . . .161 73. Zpráva oposouzení ahodnocení podle zákona oveřejných zakázkách . . . . . . 162 74. Neveřejnost jednání hodnotící komise veřejné zakázky amožnost poskytování informací podle zákona osvobodném přístupu kinformacím . . . . . . . . . . . . .164 75. Vztah kjiným zákonům, které ukládají zvláštní informační povinnosti . . . . . . 165 76. Vztah zákona osvobodném přístupu kinformacím kzákonu oprávu na informace oživotním prostředí . . . 170 ČÁST ČTVRTÁ OCHRANA INFORMACÍ . . . . . . . . . . . . . 171 I. Ochrana utajovaných informací . . . 171 77. Utajení přípravy dokumentu. Smlouva opostoupení pohledávky kruskému dluhu . . . . . . . . . . . . . . . . .171 78. Podmínky apřezkoumatelnost utajení. Návrh řešení systému mýtného . . . . . . 172 II. Ochrana soukromí aosobních údajů . . . . . . . . . . . . . . . . 174 79. Ochrana soukromí vjudikatuře ESLP . . . . . . . . . . . . . . . .174 8 0. Způsob arozsah ochrany osobních údajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 81. Správní rozhodnutí ve věci právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . .178 82. Identita právnických osob . . . . . . . . . . 178 83. Identita advokátů, notářů, soudních exekutorů, insolvenčních správců, znalců, tlumočníků, daňových poradců, patentových zástupců ajiných osob zapsaných pro výkon profese ve veřejně přístupných seznamech . . . . . . . . . . . .179 84. Informace omanželovi veřejně známé osoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .179 85. Osobnostní způsobilost zaměstnanců ve veřejné správě . . . . . . . . . . . . . . . . .183 86. Služební hodnocení . . . . . . . . . . . . . . .186 87. Jméno, příjmení, číslo občanského průkazu . . . . . . . . . . 188 88. Členství vpolitické straně . . . . . . . . . . 189 89. Příjemci veřejných prostředků, informace oprominutí daně (OSMPB I) . . . . . . . 193 90. Informace oplatu zveřejných rozpočtů. Odměna vedoucího úředníka . . . . . . . . 197 III. Ochrana obchodního tajemství . . . . 201 91. Potřeba označení obchodního tajemství Poskytnutí informací ofakturách zaplacených soukromé společnosti OÚ ve Zlíně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .201 92. Okamžik označení obchodního tajemství. Poskytnutí smlouvy odílo na stavbu dálnice D 47 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .201 93. Nedostatečnost označení obchodního tajemství. Bezpečnost jaderné elektrárny Temelín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .203 94. Smlouva jako předmět obchodního tajemství. Poskytnutí smlouvy opostoupení pohledávky České republiky vůči Rusku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .204 95. Nemožnost smluvní ochrany obchodního tajemství. Poskytnutí seznamu smluvních partnerů VZP . . . 206 96. Omezení ochrany obchodního tajemství uvýdajů zveřejných rozpočtů. Poskytnutí smlouvy odílo odostavbě dálnice D47 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .207 97. Ujednání oochraně informací voblasti mezinárodního práva. Poskytnutí smlouvy opostoupení pohledávky České republiky vůči Rusku . . . . . . . . 208 Obsah 7 informace_1-170_Sestava 1 22.3.13 12:22 Stránka 7 IV. Ochrana důvěrnosti majetkových poměrů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212 98. Informace oprominutí daně (OSMPB I) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .212 99. Informace oplatbách zpojistného zdravotnickým zařízením . . . . . . . . . . 212 V. Výlučně vnitřní informace . . . . . . . . 215 100. Podmínky omezení práva na vnitřní informace. Poskytnutí veškeré korespondence státního zastupitelství sPolicií ČR týkající se prověřování dvou trestních oznámení . . . . . . . . . . .215 101. Působnost organizačních složek apracovníků povinného subjektu . . . . 219 102. Metodické ařídicí pokyny . . . . . . . . . 220 103. Vnitřní předpisy . . . . . . . . . . . . . . . . .224 104. Personální hodnocení . . . . . . . . . . . . .225 105. Kniha návštěv . . . . . . . . . . . . . . . . . . .227 106. Cestovní zpráva . . . . . . . . . . . . . . . . . .227 107. Pokyny dozorujícího státního zástupce policejnímu orgánu . . . . . . . . . . . . . . .229 VI. Nové informace vznikající při přípravě rozhodnutí . . . . . . . . . . 231 108. Koncepty písemností. Poskytnutí návrhu kontrolního protokolu zveřejnosprávní kontroly, která nebyla dokončena . . . . 231 109. Vztah názorů avytváření nových informací podle §2 odst. 4 anových informací vznikajících při přípravě rozhodnutí podle §11 odst. 1 písm. b) zákona osvobodném přístupu kinformacím . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .234 VII. Informace vzniklé bez použití veřejných prostředků . . . . . . . . . . . . 235 110. Informace poskytnuté třetí osobou pro uzavření smlouvy spovinným subjektem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .235 111. Informace poskytnuté povinnému subjektu třetí osobou. Poskytnutí kopií projektů pokusů na zvířatech . . . . . . . . 235 VIII.Informace otrestním řízení . . . . . . . 237 112. Informace oprobíhajícím trestním řízení. Poskytnutí informací oúkonech soudu ve vykonávacím řízení . . . . . . . . . . . .237 113. Informace oprobíhajícím trestním stíhání. Poskytnutí usnesení ozahájení trestního stíhání policisty . . . . . . . . . . 239 114. Informace související strestním řízením . . . . . . . . . . . . . . . . 248 115. Informace zdozorového spisu státního zastupitelství . . . . . . . . . . . . .251 IX. Informace orozhodovací činnosti soudů . . . . . . . . . . . . . . . . . . 255 116. Poskytování informací zrozhodovací činnosti soudů . . . . . . . . . . . . . . . . . . .255 117. Poskytování nepravomocných rozsudků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .257 118. Poskytování písemností podaných soudu stranami . . . . . . . . . . . . . . . . . . .266 ČÁST PÁTÁ PROCES POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 267 I. Žádost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 267 119. Motivy žádosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . .267 120. Opakování žádosti . . . . . . . . . . . . . . . .267 121. Opakování žádosti vpřípadě poskytnutí informací . . . . . . . . . . . . . .268 122. Podání žádosti e-mailem . . . . . . . . . . .269 123. Formulace žádosti, odkazy na zákon . . . 269 124. Určitost asrozumitelnost žádosti o„všechny“ informace . . . . . . . . . . . .270 II. Rozhodnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 125. Postup subjektu, který není povinným subjektem . . . . . . . . . . . . . .272 126. Rozhodnutí otom, že požadovaná informace nespadá pod režim zákona osvobodném přístupu kinformacím . . . 272 127. Odložení žádosti pro nedostatek působnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .275 128. Přezkoumatelnost odložení žádosti pro nedostatek působnosti . . . . . . . . . . 276 129. Lhůta pro včasné odeslání informací . . . 277 130. Právní moc fiktivního rozhodnutí . . . . 281 131. Nepřezkoumatelnost fiktivního rozhodnutí . . . . . . . . . . . . . .285 132. Absence důvodů anutnost zrušení fiktivního rozhodnutí . . . . . . . . . . . . . .285 Obsah 8 informace_1-170_Sestava 1 22.3.13 12:22 Stránka 8 1 33. Žaloba proti nečinnosti, nebo napadení fiktivního rozhodnutí? . . . . . . . . . . . . . 286 134. Označení fiktivního rozhodnutí . . . . . . 286 135. Vztah fiktivního askutečného rozhodnutí, zásada ne bis in idem . . . . . . . . . . . . . . 286 136. Možnost vzniku fiktivního rozhodnutí po předchozím zrušení rozhodnutí soudem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 287 137. Požadavky na formu rozhodnutí . . . . . 288 138. Požadavky na obsah rozhodnutí . . . . . 288 139. Požadavky na přezkoumatelnost rozhodnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .289 140. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí . . . . . 290 141. Materiální charakter rozhodnutí . . . . . 290 142. Neexistence rozhodnutí ve formálním amateriálním smyslu vdůsledku neexistence formální žádosti oinformace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .291 143. Povinnost vydat rozhodnutí očástečném odmítnutí informací . . . . 293 144. Rozhodování ve sporech opovinném subjektu . . . . . . . . . . . . . .294 III. Zpoplatnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 297 145. Charakter úhrady za poskytnutí informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .297 146. Sdělení požadavku na úhradu za poskytnutí informace, rozhodnutí ostížnosti proti výši úhrady arozhodnutí oodložení žádosti oposkytnutí informace pro nezaplacení . . . . . . . . . 299 147. Možnost arozsah zpoplatnění . . . . . . . 302 148. Zpoplatnění zpracování informací . . . 306 149. Zpoplatnění práce směřující kmožnému odepření informací . . . . . . 306 150. Sazebník úhrad za poskytování informací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .309 IV. Opravné prostředky . . . . . . . . . . . . . 313 151. Určení nadřízeného orgánu . . . . . . . . . 313 152. Obsah fiktivního rozhodnutí ve druhém stupni . . . . . . . . . . . . . . . . .314 153. E-mailová adresa pro elektronické podání odvolání . . . . . . . . . . . . . . . . . .315 154. Elektronický podpis na elektronickém podání odvolání . . . . . . . . . . . . . . . . . .319 155. Podpůrné použití správního řádu pro možnosti rozhodnutí nadřízeného orgánu . . . . . . . . . . . . . . .323 1 56. Lhůta pro rozhodnutí orozkladu . . . . . 324 157. Rozhodnutí ostížnosti proti výši úhrady za poskytnutí informací . . . . . . . . . . . . 324 V. Řízení před soudem . . . . . . . . . . . . . . 326 158. Povinnost vyčerpání řádného opravného prostředku . . . . . . . . . . . . .326 159. Osvobození od soudního poplatku . . . 326 160. Určení pasivní legitimace soudem . . . 328 161. Označení žalovaného vžalobě proti rozhodnutí ministra orozkladu . . . . . . 329 162. Vztah funkční příslušnosti apasivní legitimace . . . . . . . . . . . . . . .329 163. Možnosti apodmínky žaloby na ochranu proti nečinnosti . . . . . . . . . 330 164. Formulace petitu vžalobě na ochranu proti nečinnosti . . . . . . . . . 332 165. Žaloba proti rozhodnutí ostížnosti na postup při vyřizování žádosti oinformace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .332 166. Novoty vřízení před soudem . . . . . . . 337 167. Vrácení věci povinnému subjektu pro nepřezkoumatelnost . . . . . . . . . . .338 168. Nařízení poskytnutí informací soudem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .340 169. Apelační princip rozhodnutí kasačního soudu . . . . . . . . . . . . . . . . .341 170. Kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu, který nenařídil poskytnutí informací . . . . . . . . . . . . . .342 VI. Výkon rozhodnutí (exekuce) . . . . . . 344 171. Vykonatelnost příkazu kposkytnutí informací . . . . . . . . . . . .344 VII. Přechodné azávěrečné otázky . . . . . 347 172. Charakter amožnosti ochrany práva na informace před účinností zákona osvobodném přístupu kinformacím . . . 347 173. Možnosti civilní žaloby na vydání informací před účinností zákona osvobodném přístupu kinformacím . . . 347 174. Přechodné prodloužení lhůty pro poskytnutí informací . . . . . . . . . . .350 175. Nabytí účinnosti novely č.61/2006 Sb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .350 176. Časová působnost novely č.61/2006 Sb. pro správní řízení . . . . . . . . . . . . . . . . .354 Obsah 9 informace_1-170_Sestava 1 22.3.13 12:22 Stránka 9 1 77. Časová působnost novely č.61/2006 Sb. pro soudní řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . 357 178. Časová působnost novely §178 správního řádu ve věci definice nadřízeného správního orgánu . . . . . . . 360 ČÁST ŠESTÁ DALŠÍ AKTUÁLNÍ JUDIKÁTY . . . . . . . 363 179. Záruka zákonnosti akontroly veřejné správy . . . . . . . . . . . . . . . . . . .363 180. Základní amateřská škola, příspěvková organizace zřízená obcí . . . 364 181. Doprovodné informace . . . . . . . . . . . .364 182. Vztah kdaňovému řádu . . . . . . . . . . . .365 183. Příjemci veřejných prostředků. Dopady evropského práva, spojené případy (C-92/09) Volker und Markus Schecke GbR a(C-93/09) Hartmut Eifert proti Land Hessen. Test proporcionality (OSMPB II) . . . . 367 184. Informace omzdě zveřejných rozpočtů. Management České televize . . . . . . . . 370 1 85. Informace ovymáhání daňových exekučních titulů, informace opohledávkách povinného subjektu, vztah kpovinnosti mlčenlivosti aneveřejnosti daňového řízení . . . . . . 373 186. Obrana proti zpoplatnění při nečinnosti nadřízeného orgánu při rozhodování ostížnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 378 Výběr z ustanovení právních předpisů citovaných v textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 381 Úmluva oochraně lidských práv azákladních svobod (č. 209/1992 Sb.) . . . . . 381 Listina základních práv asvobod (č. 2/1993 Sb.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .382 Zákon č.106/1999 Sb., osvobodném přístupu kinformacím . . . . . . . . . . . . . . . . .383 Přehled uveřejněných judikátů podle právních předpisů . . . . . . . . . . . . . . 396 Věcný rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 412 Obsah 10 informace_1-170_Sestava 1 22.3.13 12:22 Stránka 10 PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech práva na informace Sestavil Mgr. František Korbel, Ph.D. Slovo úvodem Po dvanácti letech od účinnosti zákona č.106/1999 Sb., osvobodném přístupu kinformacím, nastal čas, aby komentářovou literaturu ktomuto zákonu doplnilo souborné vydání tematické judikatury. Je totiž faktem, že značnou část, ba dokonce většinu problémů, jejichž identifikaci anávrhy možných řešení nabízela komentářová literatura, zodpověděla během let judikatura. Vzhledem katraktivnímu aspornému charakteru práva na informace ktomu měla dostatek příležitostí, kterých využily zejména Nejvyšší správní soud aÚstavní soud. Ipřes různé výhrady anekonečné neúspěšné novelizační záměry zůstává zákon osvobod - ném přístupu kinformacím relativně stručným aobecným – adíky tomu ikultivovaným – právním předpisem, ato ipo jediné větší novele provedené zákonem č.61/2006 Sb. Snahy upravit toto právní odvětví kazuisticky, po čemž se mnohdy volá, jsou podle mého názoru nesprávné. Nesprávné proto, že nemohou problémy tohoto odvětví uspokojivě vyřešit. Žádným právním předpisem nelze vystihnout jemné situační nuance, provést vážení vzájemně si konkurujících práv, ani poměřit veřejný zájem aochranu individuálních práv in concreto . Výsledkem takové kazuistiky by byl jen méně přehledný zákon, méně jednotící judikatura ave výsledku větší právní nejistota, včetně rizika rušení kazuistických ustanovení Ústavním soudem nebo jejich překlenování ústavně konformním výkladem. Uvedu-li to na příkladech, pak správná je cesta zobecnění principů, které judikatura dovodila (srov. ESLP, Fressoz aRoire proti Francii , 1999), jak ktomu směřuje Úmluva Rady Evropy opřístupu kúředním dokumentům zTromsø (18. června 2009). Ta relativizuje všechny obligatorní důvody pro odepření informací pravidlem, že přístup kinformacím může být odmítnut, pokud by zpřístupnění takové informace poškodilo nebo by mohlo pravděpodobně poškodit některý zchráněných zájmů, pokud ovšem votázce zpří - stupnění nepřevažuje veřejný zájem. Tímto směrem se vydala ijudikatura Ústavního soudu aNejvyššího správního soudu. Nesprávná je naopak cesta, která se snaží zákonem definovat obecné pojmy, jež sice mohly být vminulosti sporné, ale dnes nám nabízí otevřené řešení za judikaturou jasně vykládaných podmínek. Na mysli mám třeba §2 odst. 1 zákona osvobodném přístupu kinformacím atam uvedený pojem „veřejné instituce“, které jsou subjektem povinným poSlovo úvodem 11 informace_1-170_Sestava 1 22.3.13 12:22 Stránka 11 skytovat informace. Ačkoli původní úmysl zákonodárce vdobě tzv. televizní krize apřijetí příslušného zákona č.39/2001 Sb. byl úplně jiný, neboť chtěl zavedením pojmu „veřejná instituce“ podřídit informační povinnosti pouze Českou televizi aČeský rozhlas, judikatura se obecného pojmu chopila avyložila jej šířeji. Ústavní soud vnálezech sp. zn.III. ÚS 671/02 aIII. ÚS 686/02 uvedl, že veřejnou institucí je každý subjekt, který naplňuje definiční znaky tohoto pojmu, jimiž jsou veřejný účel, zřizování státem, vytváření jejich orgánů státem astátní dohled nad jejich činností. Proto byly vuvedených věcech uznány za veřejné instituce Všeobecná zdravotní pojišťovna aFond národního majetku. Apodle názoru Ústavního soudu podpořeného stanovisky doktríny jimi jsou idalší; přinejmenším veřejný ústav, veřejný podnik, veřejné fondy aveřejné nadace. Jak trefně připomněl Ústavní soud, interpret může rozumět zákonu lépe, než mu rozuměl jeho tvůrce, zákon může být moudřejší než jeho autor – on právě musí být moudřejší než jeho autor(G. Radbruch, Rechtsphilosophie. Studienausgabe. Hrsg. R.Dreier, S.Paulson, Heidelberg 1999, s.107). Příkladný je idalší judikatorní vývoj tohoto pojmu směrem kinstitucím soukromoprávním. Již vprvním vydání komentáře autoři uváděli, že naplnění smyslu práva na informace by více vyhovovalo, kdyby povinným subjektem byly itakové entity, které – ač formálně soukromoprávní povahy jako obchodní společnosti – byly zřízeny orgánem veřejné moci kplnění veřejných účelů, jsou jím ovládány afinancovány (Korbel, F. akol. Právo na informace. Zákon osvobodném přístupu kinformacím. Zákon oprávu na informace oživotním prostředí. Komentář.1. vyd. Praha : LINDE Praha, a.s., 2004, s.27). Abyl to opět Ústavní soud, který vpřelomovém nálezu sp. zn.I.ÚS 260/06 dovodil, že veřejnou institucí je ipodnikatelský subjekt, konkrétně státní podnik. Jeho judikaturu převzaly správní soudy adnes již nikdo nepochybuje otom, že veřejnou institucí je jakýkoli subjekt bez ohledu na právní formu, pokud vněm veřejný prvek převažuje, při hodnocení vpěti kritériích – způsobu vzniku, osobě zřizovatele, ovládání, dohledu aúčelu. Návrh nahrazení pojmu veřejné instituce pojmem „právnické osoby zřízené zákonem aprávnické osoby, které stát nebo územní samosprávný celek sám nebo sjinými územními samosprávnými celky ovládá, ato iprostřednictvím jiné právnické osoby“, jak byl prezentován při posledním neúspěšném návrhu novely zákona osvobodném přístupu kinformacím vroce 2012, nepřináší žádné vyjasnění problému, bezdůvodně redukuje kritéria posuzování pouze na ovládání aomezuje další judikatorní vývoj svou uzavřeností. Proč by neměla být povinným subjektem také veřejná instituce, která je ovládána jinou veřejnou institucí? Jako třeba fakulta univerzity. Nebo veřejná instituce, která nebyla zřízena zákonem anikdo ji neovládá? Jako třeba zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, penzijní fondy, odbory aodborové svazy, politické strany ahnutí, církve, veřejně prospěšné nadace či ústavy? Je nutno uzavřít, že judikatura je pro výklad zákona osvobodném přístupu kinformacím zcela klíčová. Judikatura vmnoha případech zprincipů dovodila to, co vzákoně uvedeno není abýt ani nemůže. Převážně se tak dělo ve prospěch žadatelů oinformace, ale ivjejich neprospěch, bylo-li to nutné. Byla to judikatura, která popsala charakter apodmínky omezení základního práva na informace, určila okruh povinných subjektů, stabilizovala vztah mezi nahlížením do spisu podle procesních předpisů aposkytování informací podle zákona osvobodném přístupu kinformacím, vyloučila zneužívání ustanovení oneveřejnosti některých jednání kbránění přístupu kinformacím, vyložila požadavky na ochranu obchodního tajemství či osobních údajů nebo vysvětlila fakultativní ochranu přípravných avnitřních informací povinných subjektů. Amnoho dalšího. Slovo úvodem 12 informace_1-170_Sestava 1 22.3.13 12:22 Stránka 12 Zákon osvobodném přístupu kinformacím, jako každý předpis, není samozřejmě bez vad. Ale dokud se nepodaří dílčí nepřesnosti avady odstranit legislativní cestou, je to opět judikatura, která je dokáže překlenout výkladem. Bez její znalosti by nebylo možné některá ustanovení zákona správně aplikovat. Uvedu to na třech příkladech: první ve prospěch žadatelů, druhý ve prospěch povinných subjektů atřetí procesní povahy. Podle výslovného ustanovení zákona osvobodném přístupu kinformacím povinné subjekty neposkytnou (tj. nesmí poskytnout) informace oprobíhajícím trestním řízení. Nejvyšší správní soud však dovodil závěr jiný, ato dokonce takový, který by se mohl jevit na první pohled contra legem . Rozhodl totiž opakovaně – azcela správně – tak, že informace oprobíhajícím trestním řízení se poskytnou žadatelům vrežimu zákona osvobodném přístupu kinformacím za podmínek stanovených vtrestním řádu. To mimo jiné znamená, že ijednotlivé chráněné informace lze poskytnout, je-li na tom dán převažující veřejný zájem. Druhý příklad jde naopak ktíži žadatelů. Zákon osvobodném přístupu kinformacím stanoví, že povinné subjekty mohou žádat úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. Nejvyšší správní soud dovodil, že do nákladů za vyhledání informace je třeba započítat také náklady spojené se zpracováním informace, neboť pouhé vyhledání informace bez jejího přenosu např. vpísemné podobě by pro žadatele nemělo žádný praktický význam. Třetím příkladem je procesní vztah zákona osvobodném přístupu kinformacím ke správnímu řádu. Zákon uvádí, že správní řád se použije kochraně před nečinností. Znamená to, že žadatel brojící proti nečinnosti povinného subjektu musí před podáním žaloby vyčerpat jak stížnost proti nečinnosti podle zákona osvobodném přístupu kinformacím, tak iobdobnou stížnost podle správního řádu? Nejvyšší správní soud rozhodl, že nikoliv. Ochrana před nečinností podle správního řádu se vzdor výslovnému ustanovení nepoužije, resp. není jí podmíněna ochrana soudní. Vněkterých jiných případech judikatura potvrdila „knemalému překvapení“ povinných subjektů ito, co sice bylo ze zákona jasné, ale nebylo tak aplikováno. Příkladem je známá kauza se zveřejněním platů aodměn vyplácených zveřejných prostředků. Přestože zákon již od novely zroku 2006 říká, že povinný subjekt poskytne základní osobní údaje oosobě, které poskytl veřejné prostředky, apřestože běžný plat ani mimořádné odměny nejsou ztéto povinnosti nijak vyloučeny, všichni se až do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zroku 2011 domnívali, že se tato povinnost na plat aodměny nevztahuje. Hovoříme-li ojudikatuře ve věcech práva na informace, nelze nezmínit, že tuto judikaturu vytvořil zdrtivé většiny jediný soud – Nejvyšší správní soud. Celková atmosféra tohoto soudu právu na informace přeje. Nejenže je Nejvyšší správní soud sám osobě několikanásobným laureátem ceny OTEVŘENO za otevřenost veřejné správy, ale především ve své rozhodovací praxi vyložil množství problematických otázek tak, jak mu ukládá Listina základních práv asvobod, tedy in favorem –ve prospěch uplatnění základního práva. Aneučinil-li tak výjimečně on, učinil tak Ústavní soud. Ale tak tomu bylo, pokud vím, vpodstatných otázkách, pouze dvakrát. Poprvé vuvedeném případě povinnosti poskytovat informace státním podnikem (I.ÚS 260/06) apodruhé při povinnosti poskytovat inepravomocné rozsudky soudů (I.ÚS 1885/09), což si ovšem vyžádalo změnu zákona (Pl. ÚS 2/10). Pochopitelně že nelze judikaturu pouze adorovat, ale iona musí být předmětem dalšího, zejména doktrinálního výkladu akritiky. Aoto se tato publikace snaží. Tam, kde je Slovo úvodem 13 informace_1-170_Sestava 1 22.3.13 12:22 Stránka 13 to vhodné, doplňuji judikaturu poznámkami, vnichž vysvětluji její souvislosti azdůrazňuji, co považuji za správné či mylné asčím se neztotožňuji. Prvek subjektivních představ ahodnocení se samozřejmě promítá ivautorském výběru judikátů zařazených vtéto publikaci, zpracování jejich názvů aprávních vět, svýjimkou těch právních vět, které vybral apublikoval samotný soud. Do nich nezasahuji, maximálně jsem některé příliš dlouhé zkrátil, ale to jen výjimečně. Právní věty, které jsem vybral sám, označuji vždy poznámkou. Výběr judikatury ve věcech práva na informace jsem uzavřel kdatu 31. prosince 2012. Publikace obsahuje tři rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, šest nálezů ašest usnesení Ústavního soudu, deset rozhodnutí krajských soudů acelý zbytek tvoří judikatura Nejvyššího správního soudu. Celkem je vpublikaci uvedeno 186 právních vět svybranými částmi odůvodnění; počet rozhodnutí je oněco nižší, neboť některá rozhodnutí vynikají ve více oblastech, ajsou proto využita opakovaně srůznými částmi odůvodnění vrůzných částech knihy. Publikace obsahuje všechna rozhodnutí, která byla ve věcech práva na informace zveřejněna voficiální Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, atéměř všechna, která publikuje Nejvyšší správní soud správními větami na svých internetových stránkách. Vynechal jsem pouze ta, která byla překonána pozdější judikaturou, nebo která již nejsou aktuální sohledem na změnu právní úpravy. Vpublikaci je zařazeno imnoho dalších rozhodnutí, která jsem vybral ze své dřívější advokátní asoučasné akademické činnosti vtomto oboru aopatřil právními větami sám. Po provedení sazby se objevilo ještě několik významných rozhodnutí zrůzných oblastí, která jsem po dohodě snakladatelství zařadil do poslední, šesté části snázvem „Další aktuální judikáty“. Jde opět rozsudků Nejvyššího správního soudu ajeden rozsudek Městského soudu vPraze. Reagují na aktuální problematiku poskytování informací opříjemcích veřejných prostředků, včetně reakce na rozsudek velkého senátu Soudního dvora EU ze dne 9. listopadu 2010 Volker und Markus Schecke GbR (C-92/09) aHartmut Eifert (C-93/09) proti Hesensku, definují požadavky na test proporcionality, vysvětlují pojem doprovodných informací, zabývají se obranou proti zpoplatnění informací, vztahem kdaňovému řádu ainformacím získaným vdaňovém řízení včetně exekuce apostavením základní amateřské školy jako příspěvkové organizace zřízené obcí. Celý sborník by samozřejmě bylo možné dále extendovat, zejména rozsáhlou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva aÚstavního soudu ve věcech ochrany soukromí aochrany osobnosti na straně jedné asvobody projevu aochrany tisku na straně druhé. Tato judikatura se úzce týká práva na informace (vevropském kontextu je právo na informace dokonce pojímáno jako podmnožina svobody projevu), ale obvykle vní nejde oprávo na informace vpodobě veřejného subjektivního práva uplatňovaného vůči orgánům veřejné moci, aproto ani oaplikaci zákona osvobodném přístupu kinformacím. Jde zčásti oprávo ústavní (vtomto rozsahu mne zajímalo anejvýznamnější rozhodnutí jsem do publikace zařadil) azčásti oprávo občanské (ato jsem již ponechal jinému zpracování). Publikace je členěna na pět základních částí, které obsahují judikaturu kzákladům práva na informace, povinným subjektům ajejich působnosti, vztahu zákona osvobodném přístupu kinformacím kjiným předpisům, hmotněprávní ochraně informací ainformačnímu procesu včetně zpoplatnění, soudní ochrany avýkonu rozhodnutí. Každá část se dělí na kapitoly avnich jsou jednotlivá rozhodnutí uvozena názvem, právní větou, specifikací azdrojem avpřípadné vpoznámce pod čarou pak mým komentářem. Pokud se Slovo úvodem 14 informace_1-170_Sestava 1 22.3.13 12:22 Stránka 14 výjimečně stalo, že originál samotného rozhodnutí je opatřen poznámkami pod čarou, pak tyto jsou zařazeny jako běžný text za text odůvodnění rozhodnutí; všechny poznámky pod čarou tedy zůstávají vyhrazeny pouze autorským komentářům. Publikace je doplněna věcným aparagrafovým rejstříkem, jakož itextem dotčených právních předpisů. Budu rád, přispěje-li toto shrnutí azpracování judikatury voblasti práva na informace krůstu poznání voboru azlepšení aplikační praxe. Tato publikace je využitelná zejména pro povinné subjekty, ale hodí se ižadatelům oinformace, advokátům, správním soudům astudentům pro rozšíření podkladů vpředmětech správního aústavního práva. Autor Slovo úvodem 15 informace_1-170_Sestava 1 22.3.13 12:22 Stránka 15 Seznam použitých zkratek Periodika adalší prameny: Sb. n.u.ÚS Sbírka nálezů ausnesení Ústavního soudu České republiky, vydává C. H. Beck Praha Sb. NSSSbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ASPIPrávní informační systém nakladatelství Wolters Kluwer ČR, a.s. Právní předpisy: ÚstavaÚstava České republiky, č.1/1993 Sb. ÚmluvaÚmluva oochraně lidských práv azákladních svobod, vyhlášená pod č.209/1992 Sb. ListinaListina základních práv asvobod, vyhlášená pod č.2/1993 Sb. obč. zák.zák. č.40/1964 Sb., občanský zákoník obch. zák.zák. č.513/1991 Sb., obchodní zákoník inf. zák.zákon č.106/1999 Sb., osvobodném přístupu kinformacím s.ř. s.zák. č.150/2002 Sb., soudní řád správní o.s.ř.zák. č.99/1963 Sb., občanský soudní řád správní řádzák. č.500/2004 Sb., správní řád tr. zák.zák. č.140/1961 Sb., trestní zákon tr. řádzák. č.141/1961 Sb., otrestním řízení soudním (trestní řád) ZKVzák. č.328/1991 Sb., okonkursu avyrovnání insolvenční zákonzák. č.182/2006 Sb., oúpadku azpůsobech jeho řešení (insolvenční zákon) exekuční řádzák. č.120/2001 Sb., osoudních exekutorech aexekuční činnosti (exekuční řád) notářský řádzák. č.358/1992 Sb., onotářích ajejich činnosti (notářský řád) ZSDPzák. č.337/1992 Sb., osprávě daní a poplatků Další zkratky: VZPVšeobecná zdravotní pojišťovna ESLPEvropský soud pro lidská práva Rejstřík ustanovení 16 informace_1-170_Sestava 1 22.3.13 12:22 Stránka 16 1. Střet práva na informace správem na ochranu informací, veřejný zájem vjudikatuře ESLP čl. 10 Úmluvy oochraně lidských práv azákladních svobod Soud připomíná základní principy, které vyplývají z jeho judikatury ve vztahu kčl. 10: a) Svoboda projevu představuje jeden znejdůležitějších základů demokratické společnosti. Svýhradou odst. 2 čl. 10 se vztahuje nejen na „informace“ nebo „myšlenky“ příznivě přijímané či považované za neškodné či bezvýznamné, ale ina ty, které zraňují, šokují nebo znepokojují: tak tomu chtějí pluralita, tolerance aduch otevřenosti, bez nichž není „demokratické společnosti“ (viz Handyside proti Spojenému království, 1976, Jersild proti Dánsku, 1994). b) Tisk má vdemokratické společnosti významnou úlohu: ikdyž nemůže překračovat určité hranice, zejména sohledem na ochranu pověsti apráv jiných ana nutnost zabránit úniku důvěrných informací, přísluší mu nicméně – při dodržování povinností aodpovědnosti – sdělovat informace amyšlenky o všech otázkách všeobecného zájmu (viz De Haes aGijsels proti Belgii , 1997). Novinářská svoboda také zahrnuje možnost použití určité míry přehánění či dokonce provokace (viz Prager a Ober - schlick proti Rakousku, 1995). c) Obecně platí, že „nezbytnost“ jakéhokoli omezení výkonu svobody projevu musí být prokázána přesvědčivým způsobem. Na prvním místě náleží vnitrostátním orgánům, aby posoudily, zda existuje „naléhavá společenská potřeba“ způsobilá omezení ospravedlnit, přičemž ktomuto posouzení mají určitý prostor. Pokud se jedná otisk, vnitrostátní posuzovací pravomoc naráží na zájem demokratické společnosti zajistit audržovat svobodu tisku. Stejně tak je nutno dát tomuto zájmu velkou váhu při stanovení, které požaduje čl. 10 odst. 2, zda omezení bylo přiměřené sledovanému legitimnímu cíli (viz Goodwin proti Spojenému království, 1996, Worm proti Rakousku, 1997). Rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 21. 1. 1999, stížnost č.29183/95 ( Fressoz aRoire proti Franciiomožnost šíření informací oplatu ředitele podniku smajetkovou účastí státu) 1) ASPI JUD25408CZ Základní principy 17 1) Judikatura Evropského soudu pro lidská práva vychází zponěkud jiné textace čl. 10 Úmluvy, než je včl. 17 Listiny základních práv asvobod. Úmluva oochraně lidských práv azákladních svobod neobsahuje samostatné právo na informace jako veřejné subjektivní právo osob vůči orgánům veřejné moci jako česká Listina, ale zahrnuje právo na informace jako nezbytnou součást do obecnějšího práva, resp. svobody projevu („Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory apřijímat arozšiřovat informace...“).Evropský soud pro lidská práva je tradičně velmi informačně otevřený aliberální, počínaje známým ČÁST PRVNÍ ZÁKLADY PRÁVA NA INFORMACE I. Základní principy informace_1-170_Sestava 1 22.3.13 12:22 Stránka 17 Zodůvodnění: Pánové Fressoz aRoire zdůrazňují, že inkriminovaný článek byl publikován vrámci diskuse ozáležitostech všeobecného zájmu: otázka růstu platu J. Calveta mělavdané době zvláštní význam. Dis kuse přesahovala osobu ředitele Peugeotu ačlánek nezpochybňoval jeho pověst nebo práva, ale správu podniku, který řídil. Trest, kněmuž byli odsouzeni, byl podle jejich názoru navíc neoprávněný vzhledem ktomu, že podle judikatury Kasačního soudu zveřejnění příjmů amajetku osob, zejména těch, které zastávají veřejné funkce, nespadá pod pojem soukromý život. Trest se také míjel se snahou vynutit povinnost dodržování úředního tajemství, neboť tou jsou vázáni pouze daňoví úředníci. Jakákoli jiná osoba, jako člen správní rady podniku nebo rodiny ředitele, mohla vynést informaci o jeho příjmech. Stěžovatelé podle svých slov nemohli vědět, že fotokopie daňových přiznání, které jim byly zaslány anonymně, byly získány porušením služebního tajemství. To se ostat - ně nepodařilo prokázat ani vnitrostátním soudům. Otištění těchto fotokopií včlánku stěžovatelům umožnilo nejen posílit věrohodnost jejich informací, ale také splnit povinnost novináře sdělit ověřené údaje doprovázené důkazy. Konečně stěžovatelé opakují, že jejich trestní obvinění bylo formální povahy: trestní oznámení J. Calveta bylo motivováno pouze odhalením jeho příjmů aobvinění ztrestného činu přechovávání informací získaných trestným činem ve skutečnosti pouze zakrývalo snahu potrestat publikování informace, na němž samotném nebylo nic odsouzeníhodného. Vláda tvrdí, že důvodem odsouzení bylo porušení daňového tajemství; účelem bylo efektivně zajistit jeho dodržování. Bylo by iluzorní doufat vdodržování této povinnosti, kdyby každá informace, včetně té, jež je označena jako tajná, mohla být vyzrazena zcela beztrestně. Omezení svobody projevu by se mělo posuzovat sohledem na povinnosti azodpovědnost dotyčných. Stěžovatelé nemohli nevědět onezákonnémpůvodu jim zaslaných dokumentů. Vláda dále uvádí, že zveřejnění platu jedné osoby, ikdyž se jednalo oředitele velkého soukromého podniku, nemohlo přispět kdiskusi ootázce, jež tehdy zajímala veřejnost. Publikovaná informace se týkala pouze jedné konkrétní situace, příliš izolované na to, aby představovala otázku veřejného zájmu; jejím Základy práva na informace 18 1) rozhodnutím Handyside proti Spojenému království zroku 1976. Právo na informace jako součást svobody projevu považuje nejen za základní lidské právo asvobodu, ale též za esenciální podmínku demokracie ačiní proto vše kjeho ochraně. Omezení práva na informace připouští ve výjimečných případech, vnichž není dán na šíření informací veřejný zájem, apokud je zároveň omezení práva věcně nezbytné kochraně jiných hodnot (viz např. úspěch monacké princezny Caroline Von Hannover ve sporu na ochranu soukromí před bulvárním tiskem proti Německu, rozsudek ESLP ze dne 24. 6. 2004, stížnost č.59320/00, nebo MGN Limited proti Spojenému království , rozsudek ESLP ze dne 18. 1. 2011, stížnost č.39401/04 aj.). Celkově je judikatura ESLP kčl. 10 zaměřena mnohem více na problematiku soukromoprávního šíření informací hromadnými sdělovacími prostředky, než na poskytování informací od orgánů veřejné moci jako jednoho zveřejných subjektivních práv občanů vůči státu. Soud dokonce dovodil, že zÚmluvy nelze dovodit obecné právo na přístup ke správním informacím adokumentům vůči orgánům veřejné moci (Loiseau proti Francii , rozhodnutí opřijatelnosti ze dne 28. 9. 2004, stížnost č.46809/99). Existují však iopačná rozhodnutí, vnichž Soud toto právo dovodil (např. Maďarská unie občanských svobod proti Maďarsku, rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 14. 4. 2009, stížnost č.37374/05). Vtomto rozhodnutí Soud konstatoval, že veřejnost má právo obdržet od orgánů státu, včetně soudů, informace týkající se veřejného zájmu. Zpohledu zájmů chráněných čl. 10 Úmluvy nemůže zákon dovolovat arbitrární omezení, která by se mohla stát formou nepřímé cenzury. Případná omezení tohoto práva musí splňovat požadavky kladené včl. 10 odst. 2 Úmluvy, tj. musí být prokázáno, že omezení je stanoveno zákonem, sleduje legitimní cíl aje nezbytné vdemokratické společnosti. Vkaždém případě lze nosné závěry štrasburské judikatury využít pro vyřizování žádostí oinformace povinnými subjekty vČR vrámci realizace základního veřejného subjektivního práva na informace podle čl. 17 Listiny základních práv asvobod, neboť zejména uvedené podmínky omezení základního práva definované Soudem lze aplikovat univerzálně ahlásí se knim ijudikatura českého Ústavního soudu aNejvyššího správního soudu. informace_1-170_Sestava 1 22.3.13 12:22 Stránka 18 cílem bylo jednoduše destabilizovat J. Calveta apostavit ho vrámci vyjednávání oplatech do obtížné pozice. Francouzské právo přitom umožňuje informování opříjmech adaních daňových poplatníků: čl.L. 111 zákona odaňových řízeních umožňuje daňovým poplatníkům dané obce nahlédnout do seznamu osob podléhajících vobci daňové povinnosti aseznámit se sjejich zdanitelným příjmem avýší daně. Vprojednávaném případě proto podle vlády nedošlo knepřiměřenému zásahu do svobody projevu, jelikož existovalo alternativní řešení, jak zajistit právo veřejnosti na informace, aniž by byl porušen trestní zákon. Trestný čin přechovávání fotokopií by nebyl naplněn, kdyby se stěžovatelé spokojili se zveřejněním informace opříjmech J. Calveta aneotiskli části daňových přiznání. Soud nesouhlasí stezí vlády, podle níž inkriminovaná informace nevyvolávala otázku veřejného zájmu. Kjejímu zveřejnění došlo vrámci sociálního konfliktu vjedné znejvýznamnějších francouzských automobilek, okterém se vtisku široce psalo. Článek dokazoval, že řediteli podniku vdané době výrazně rostl plat, zatímco zaměstnancům byl jeho růst odmítán. Cílem článku vtomto kontextu nebylo poškodit pověst J.Calveta, ale přispět kširší dis kusi oaktuál - ní otázce, která zajímala veřejnost (viz např. Thorgeir Thorgeirson proti Islandu , 1992). Kúloze tisku, která spočívá všíření informací amyšlenek ootázkách veřejného zájmu, se pojí právo veřejnosti tyto informace amyšlenky přijímat (viz mj. Observer aGuardian proti Spojenému království, 191, a výše cit. rozs. Jersil a De Haes aGijsels). Tak tomu bylo obzvláště vprojednávaném případě, vzhledem ke skutečnosti, že problémy zaměstnání aodměňování obvykle vyvolávají velkou pozornost. Zasahování do výkonu svobody tisku proto může být slučitelné sčl. 10 Úmluvy pouze vpřípadě, kdy je ospravedlněno převažu - jícím imperativem veřejného zájmu (viz Goodwin). Zajisté, každý, kdo vykonává svou svobodu projevu, včetně novináře, na sebe bere „povinnost aodpovědnost“, jejichž rozsah závisí na jeho situaci apoužitém technickém postupu (viz Handyside). Ačkoli Soud uznává významnou roli, která vdemokratické společnosti tisku náleží, zdůrazňuje, že novináři vprincipu nemohou být zbaveni – prostřednictvím ochrany, kterou jim nabízí čl. 10 – povinnosti respektovat trestní zákony. Ostatně odst. 2 čl. 10 stanoví meze výkonu svobody projevu. Je nutno rozhodnout, zda sohledem na konkrétní okolnosti projednávaného případu zájem informovat veřejnost převažoval nad „povinnostmi aodpovědností“, které pro stěžovatele vyplývaly zdůvodu pochybného původu jim zaslaných dokumentů. Soud musí především rozhodnout, zda cíl zachování daňového tajemství, sám osobě legitimní, byl relevantním adostatečným ospravedlněním inkriminovaného zasahování. Vtomto ohledu je nutno poznamenat, že ikdyž odsouzení stěžovatelů bylo založeno výlučně na otištění dokumentů držených daňovým úřadem apovažovaných za získané porušením úředního tajemství, dotýkalo


       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist