načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Předoperační vyšetření -- Návody pro praxi – Hana Skalická; kolektiv

Fungujeme! Vážení zákazníci, knihy si u nás můžete nadále objednávat s doručením Českou poštou, GLS či aktualizovanou Zásilkovnou. Tyto objednávky vyřizujeme v běžném režimu, stejně tak nákup e-knih a dalších elektronických produktů. Nařízením vlády jsou z preventivních důvodů zavřeny některé naše pobočky, bližší informace naleznete zde
Předoperační vyšetření -- Návody pro praxi

Elektronická kniha: Předoperační vyšetření
Autor: Hana Skalická; kolektiv
Podnázev: Návody pro praxi

Příručka pro potřeby praktických a ambulantních lékařů, od kterých je vyžadováno předoperační vyšetření před plánovaným operačním výkonem. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  310
+
-
10,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2007
Počet stran: 149
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Patologie. Klinická medicína
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2007
ISBN: 978-80-247-1079-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka pro potřeby praktických a ambulantních lékařů, od kterých je vyžadováno předoperační vyšetření před plánovaným operačním výkonem.

Popis nakladatele

Publikace se zabývá problematikou předoperačního vyšetření a je určena těm lékařům, kteří si v dané problematice potřebují ujasnit některé postupy. Kniha vznikla z potřeby vyjasnit rozdílné pohledy na předoperační vyšetření u akutních a plánovaných operací i invazivních výkonů. Souhrnně zpracovaná rizika v nosných oborech budou přínosem při zvyšujícím se počtu polymorbidních pacientů a jejich zvyšující se věk. Mohou z ní těžit jak všeobecní lékaři, tak i ambulantní specialisté. Kniha je určena dále lékařům na lůžkových i příjmových odděleních nemocnic, důležité informace zde najdou lékaři chirurgických oborů, oddělení vyšetřovacích metod a samozřejmě anesteziologové. Publikace si dala za cíl být užitečná svou praktičností a shrnuje poslední odborné názory z různých úhlů pohledu. Proto se na jejím sepsání se podíleli odborníci z několika oborů. Zcela záměrně byl zvolen určitý přístup k problematice, a možná proto se může zdát kniha některým čtenářům příliš stručná, jiným naopak podrobná. Pokud se ale čtenář (lékař, kterého se tato problematika týká) nad problematikou předoperačních vyšetření zamyslí - pak tato publikace splnila svůj účel... (návody pro praxi)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Hana Skalická; kolektiv - další tituly autora:
A to si pak můžeš říkat, co chceš A to si pak můžeš říkat, co chceš
Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2016 -- 2016 Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2016 -- 2016
Mezinárodní daňové vztahy, 3. vydání Mezinárodní daňové vztahy, 3. vydání
 (e-book)
Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2017, 2. vydání Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2017, 2. vydání
 (e-book)
Mezinárodní daňové vztahy, 3. vydání Mezinárodní daňové vztahy, 3. vydání
Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2018 Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2018
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

MUDr. Hana Skalická, CSc., a kolektiv

PŘEDOPERAČNÍ VYŠETŘENÍ – návody pro praxi

Autorský kolektiv:

prim. MUDr. Karel Křikava, CSc. – Chirurgické odd. nemocnice Pelhřimov

MUDr. Hana Skalická, CSc. – Kardiologie Praha 9

doc. MUDr. Zdeněk Susa, CSc. – II. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha

prim. MUDr. Jan Šturma, CSc. – ARO 3. LF UK a FN KV Praha

prof. MUDr. Vladimír Teplan, DrSc. – IKEM Praha

Recenze:

prim. MUDr. Ivan Herold, CSc.

Š Grada Publishing, a.s., 2007

Cover Photo Š isifa.com., 2007

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

jako svou 2917. publikaci

Odborný konzultant doc. MUDr. Jan Klíma, CSc.

Odpovědná redaktorka PhDr. Anna Monika Pokorná

Sazba a zlom Blažena Posekaná

Počet stran 152

První vydání, Praha 2007

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo

registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způso

bem vyznačeno.

Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování

a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění

ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky.

Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její část nesmějí být žádným způsobem

reprodukovány, ukládány či rozšiřovány bez písemného souhlasu nakladatelství.

ISBN 978-80-247-1079-2


Obsah Předmluva redakce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Úvod (Skalická H.) ................................9

1 Úvodní část (Šturma J.) ..........................11

1.1 Perioperační mortalita, morbidita – základní pojmy,

přehled a úskalí posuzování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

1.2 Kardiovaskulární onemocnění, indikátor kardiálního rizika . . . . . 18 2 Společné aspekty předoperačního období (Šturma J., Skalická H.) ..21

2.1 Faktor času – urgentní výkon verzus plánovaná operace . . . . . . . 21

2.2 Věk a operační výkon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

2.3 Funkční zdatnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

2.4 Výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

2.5 Lékové interakce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

2.6 Infekce dýchacích cest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 3 Interní péče o nemocného v předoperačním období (Skalická H.) ...33

3.1 Základní předoperační vyšetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

3.2 Vlastní klinické vyšetření obvykle 1 až 4 týdny před výkonem . . . 33 4 Nemocný s kardiálním onemocněním a potřeba operace

(Skalická H.) .................................35

4.1 Kardiologie, vyšetřovací metody v rámci předoperační

přípravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

4.1.1 Algoritmus předoperační přípravy kardiaků . . . . . . . . . 38

4.2 Vybrané klinické formy kardiálních onemocnění

vyžadující individuální přístup v předoperační přípravě . . . . . . . 47

4.2.1 Nemocní s ischemickou chorobou srdeční . . . . . . . . . . 47

4.2.2 Nemocní s anginou pectoris . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

4.3 Hypertenze a plánovaný chirurgický výkon . . . . . . . . . . . . . 52

4.4 Chlopenní vady a operační výkon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

4.5 Další kardiovaskulání choroby v předoperační přípravě . . . . . . . 62 5 Pneumologie (Susa Z.) ...........................66

5.1 Pneumologické vyšetření v rámci předoperační přípravy . . . . . . 66

5.1.1 Indikace pomocných vyšetření z oblasti pneumologie . . . . 67

5.1.2 Předoperační vyšetření před plicní resekcí . . . . . . . . . . 69

5.2 Vybrané klinické formy plicních onemocnění . . . . . . . . . . . . 70

6 Nefrologie – předoperační příprava (Teplan V.) .............74

6.1 Vyšetření nemocných v rámci předoperační přípravy

s ohledem na onemocnění ledvin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

6.1.1 Vyšetření moči a močového sedimentu . . . . . . . . . . . . 75

6.1.2 Vyšetření funkce ledvin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 6.2 Předoperační příprava u nemocných se sníženou funkcí

ledvin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

6.3 Předoperační příprava nemocných v dialyzačním programu . . . . . 85

7 Vybraná interní problematika (Skalická H.) ...............89

7.1 Diabetes mellitus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 7.2 Poznámky z gastroenterologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 7.3 Hematologie a operační výkon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 7.4 Profylaxe infekčních onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 7.5 Onkologický a geriatrický nemocný . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

8 Prevence tromboembolické nemoci, antikoagulační terapie

a operační výkon (Skalická H., Šturma J.) . . . . . . . . . . . . . . . . 93

8.1 Riziko tromboembolických komplikací (TEN) . . . . . . . . . . . . 94 8.2 Chronická antikoagulační léčba a příprava k výkonu . . . . . . . . . 94

8.2.1 Chronická antikoagulační léčba v lékařské praxi . . . . . . . 94

8.2.2 Úprava antikoagulační terapie před výkonem . . . . . . . . 95

8.2.3 Chirurgické výkony bez nutnosti přerušit antikoagulační

léčbu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

8.2.4 Nezbytné přerušení antikoagulační terapie . . . . . . . . . . 96 8.3 Profylaktické podávání nízkomolekulárního heparinu nebo

frakcionovaného heparinu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

9 Minimum anesteziologie pro lékaře neanesteziologa (Šturma J.) . . . 100

9.1 Základní pojmy oboru anesteziologie a resuscitace . . . . . . . . . 100 9.2 Úloha anesteziologa před vlastním výkonem . . . . . . . . . . . . 100

9.2.1 Předanestetické vyšetření anesteziologem . . . . . . . . . 101

9.2.2 Anestezie jako součást operačního výkonu . . . . . . . . . 104

9.2.3 Poznámka týkající se ambulantně a semiambulantně

prováděných výkonů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

9.3 Co očekává anesteziolog od předoperačního vyšetření . . . . . . . 107 9.4 Anestezie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

9.4.1 Vedení celkové anestezie – používaná anestetika . . . . . 111

9.4.2 Anestezie regionální . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

9.4.3 Vztah celkové anestezie a regionální anestezie . . . . . . . 118

9.4.4 Kombinovaná anestezie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 9.5 Právní rizika práce anesteziologa . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 10 Chirurgický výkon a předoperační příprava (Křikava K.) ...... 122

10.1 Chirurg ve vztahu k interní předoperační přípravě . . . . . . . . . 122

10.2 Chirurgický výkon s odhadem míry operačního rizika . . . . . . . 123

10.2.1 Co jsou výkony s obecně nízkým operačním rizikem . . . 123

10.2.2 Výkony se středním operačním rizikem . . . . . . . . . . 124

10.2.3 Operační výkony s vysokým rizikem . . . . . . . . . . . . 125

10.2.4 Polytraumata – zvláštní riziková skupina . . . . . . . . . . 126

10.3 Současná chirurgie a charakter prováděných výkonů . . . . . . . . 127 11 Tabulky rozhodovací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

11.1 Souhrn připojených tabulek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 12 Dodatky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136

12.1 Poučení pacienta před anestezií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136

12.2 Informovaný souhlas pacienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

12.3 Informovaný souhlas zákonného zástupce . . . . . . . . . . . . . 140 Příloha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142

Přehled tabulek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142

Doporučený postup vyšetření před diagnostickými nebo léčebnými

výkony operační i neoperační povahy s požadavkem anesteziologické

péče (tzv. předanestetické vyšetření prováděné anesteziologem) . . . . . 143

Vyšetření dětského pacienta před výkonem v celkové anestezii . . . . . 146 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147 Předmluva redakce Vážený čtenáři, dostává se Vám do rukou publikace, kterou zdravotnická redakce považovala za nezbytnou pro existenci řady nejednotných názorů, postupů a informací, týkajících se především odhadu rizika operačních výkonů.

O zpracování dané problematiky jsme usilovali delší dobu, bohužel se však nenašel nikdo, kdo by námi hozenou rukavici zvedl. O to větší dík patří MUDr. Haně Skalické, CSc., která se tohoto nelehkého úkolu ujala. Nemenší dík patří též jejím spoluautorům, kteří se podíleli na jednotlivých částech publikace. Kniha vznikala postupně a s patřičnou rozvahou. Teprve při shromažďování odborných podkladů jsme si všichni uvědomili, jak obtížné je téma zpracovat, takovou publikaci vytvořit a kolik je možných názorů či úhlů pohledu.

Nakonec jsme podpořili autorský kolektiv v takovém řešení dané problematiky, které se Vám právě dostává do rukou.

Možná se někomu z Vás bude tato kniha zdát příliš stručná, jinému naopak podrobná. Ale i to představuje určitý názor a může být odrazem toho, zda je Vám tato problematika blízká či naopak…

Tato publikace nech Vám poskytne při volbě předoperačního vyšetření podklady a návody pro Vaše rozhodování. A pokud Vás její studium přimělo k zamyšlení nebo otázkám, pak určitě kniha splnila svůj účel.

Vaše zdravotnická redakce

8 Předoperační vyšetření – návody pro praxi Úvod Sepsání této publikace vyplynulo z potřeby praktických a dalších ambulantních lékařů, od kterých se vyžaduje předoperační vyšetření před většinou plánovaných výkonů.

Lékaři chirurgických oborů, invazivních metod – aléčebnýchnebodiagnos

tických – předkládají obvykle praktickým lékařům své specifické požadavky, často bez individuálního rozlišení, které by odpovídalo rozsahem plánovanému výkonu.

V poslední době narůstá počet výkonů u pacientů vyššího věku, často

polymorbidních, mění se rizika a chybí odborné propojení mezi všemi lékaři, podílejícími se na tomto společném procesu – přípravě nemocného k výkonu. Nedostatek je i společných odborných publikací.

V prostředí nemocnice a u akutních případů je situace jiná, existuje zde i jiné

odborné zázemí.

Jako nemocniční lékař–kardiolog jsem řadu let vykonávala funkci konzi

liáře, k níž patřila i příprava nemocných k operaci. Ne vždy byla situace jasná a je třeba velice pečlivé rozvahy, co je pro nemocného skutečným přínosem a co nejmenším rizikem. Chirurgická operace nemůže proběhnout bez odpovídající anestezie a práce anesteziologa záleží na klinickém stavu pacienta. Anesteziolog přebírá informace o stavu nemocného od lékařů různých odborností, z terénu však zejména od praktických lékařů.

Do publikace nebyla zařazena problematika urgentních stavů ani příprava

k těmto výkonům, nebo se svou povahou liší od plánované přípravy. Předmětem není ani vlastní peroperační a pooperační péče.

Plánovaná příprava, na niž je o něco více času, zahrnuje jiné spektrum vy

šetřovacích postupů, je náročná na odbornou rozvahu lékaře, který za přípravu zodpovídá. Předkládáme tři samostatné celky:

• Chirurgickýcelek – postoj chirurga k řešení konkrétních, různě náročných

výkonů, představujících svou povahou různé riziko pro pacienta.

• Anesteziologický celek – anesteziolog je při převzetí nemocného přímo

závislý na provedených vyšetřeních a zejména aktuálním klinickém zhod

nocení stavu pacienta. Tato část přináší aktuální informace pro lékaře

neanesteziology. Měla by rozšířit znalosti o nových přístupech a možnos

tech anestezie a pomoci pochopit, co je třeba anesteziologovi sdělit, aby

jeho podíl na riziku mohl být minimalizován.

• Obecnáainterníčást – je kontroverzní, protože nemůže nahradit učebnici

vnitřního lékařství a nemůže být ani jejím zmenšením. Důvodem je široké

spektrum nemocných s různým vývojovým stupněm onemocnění, podstu

pujících rozdílné chirurgické nebo invazivní diagnostické nebo terapeutické

Úvod 9


výkony – od ambulantních, málo komplikovaných, až po rozsáhlé výkony

ortopedické, neurochirurgické nebo kardiochirurgické. Není možné popsat

odděleně všechny klinické stavy, proto při řazení a náplni jednotlivých

kapitol bylo zvoleno jako hlavní kritérium ohrožení nemocného na životě.

Dominující je problematika kardiální, nebo především stav koronárního řečiště ovlivňuje podstatně mortalitu nemocných v souvislosti s chirurgickým výkonem.

Vyšetření respiračních a renálních funkcí může být zásadní pro příznivé ovlivnění často se vyskytujících komplikací v době výkonu, ale i v pooperační péči. Doplňující jsou informace o infekční profylaxi a prevenci tromboembolické nemoci, které z větší části přecházejí do anesteziologické problematiky a peroperační a pooperační péče.

Ke všem interním kapitolám je třeba přihlížet jako na obsahově upravenou část tak, aby byl zohledněn možný vztah ke komplikacím operačních výkonů. Potřebná znalost těchto komplikací je podkladem pro správné sestavení vyšetřovacího programu a provedení diagnostických opatření, vedoucích k minimalizaci možných nepříznivých důsledků operací.

Základem je vždy klinické vyšetření nemocného. Rozsah dalších vyšetření je složitou otázkou, na niž není vždy jednotná odpověď. Z klinické praxe je známo, že se mohou lišit požadavky na vyšetření téhož výkonu na různých chirurgických pracovištích, mohou se lišit i požadavky anesteziologa.

Orientačním pomocníkem nutných vyšetření by mohly být přiložené rozhodovací tabulky zohledňující věk nemocného, charakter plánovaného výkonu i přítomná přidružená onemocnění. Přidružená onemocnění se pohybují v souhrnu tří rovin – kardiální, pulmonální a nefrologické – zatěžující nejvíce mortalitu a morbiditu nemocných podstupujících chirurgický výkon. Zdánlivě chybějící pasáže týkající se nemocných s konkrétním onemocněním přesahují rámec možnosti obecnějšího sdělení, v němž jsme se snažili upozornit na rozvahu lékaře v procesu plánovaného výkonu a neopomenutelná vyšetření minimalizující riziko pro nemocného. Nebylo možné zahrnout ani nejnovější závěry a kazuistiky posledních let, publikované zejména v anesteziologických časopisech. Tyto práce většinou upozorňují na problém, jehož řešení je otázkou potvrzení či vyvrácení, a stává se předmětem sledování. Teprve jejich závěry se mohou stát obecnými doporučeními.

Hana Skalická

10 Předoperační vyšetření – návody pro praxi 1 Úvodní část 1.1 Perioperační mortalita, morbidita – základní pojmy,

přehled a úskalí posuzování

Problematika morbidity a mortality v souvislosti s anestezií a operačním výkonem je systematicky sledována od poloviny minulého století. Beecher a Todd (1) uveřejnili v r. 1954 studii zahrnující 599 548 operačních výkonů provedených v 10 univerzitních nemocnicích v USA. Celková mortalita souboru (úmrtnost během pobytu v nemocnici) činila 1,33 % (7977 pacientů), přičemž letalita vztažená k anestezii činila 0,064 %, tj. 6,4 úmrtí na 10 000 anestezií. Od té doby byla provedena řada studií, jejichž srovnání je však velmi obtížné vzhledem k nejednotným charakteristikám souborů i sledovaným parametrům. Navíc počty nehod při anestezii jsou neúplné, zvláště v situacích, kdy by mohly mít soudní dohru. Keenan a Boyan sledovali výskyt srdeční zástavy a jejích příčin v odstupu šesti let s prokazatelným signifikantním poklesem (2, 3).

Komplikace a úmrtí ve spojení s anestezií na českých pracovištích publikovali Černý a kol. (4) a Cvachovec a kol. (5, 6). Výsledky odpovídají datům publikovaným v zahraničí. V současnosti je zveřejněný statistický údaj úmrtnosti v souvislosti s anestezií méně než 0,01 % (tj. jedno úmrtí na 10 000 podaných anestezií).

V ČR je sledována mortalita jako mors in tabula (MIT) a v období 24 hodin po operaci. Poslední údaj za rok 2004 hovoří o 196 MIT (0,024 %) a 783 úmrtích do 24 hodin (0,094 %) po operačním výkonu provedeném v anestezii (celkové i regionální). Úmrtnost (mortalita) není jednoznačně definovaná:

• úmrtí celková,

• úmrtí, kde je anestezie přispívajícím faktorem,

• úmrtí, která jsou dávána do souvislosti pouze s anestezií.

Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS) bylo v roce 2005 podáno v České republice celkem 833 028 anestezií, což je ve srovnání s rokem 2004 setrvalý stav. Bližší specifikace anesteziologické péče v ČR v r. 2004 viz tab. 1.1.

Morbidita v souvislosti s anestezií se pohybuje od trvalé invalidity až po krátkodobé obtíže bez dlouhodobých následků, kdy je anestezie pouze přispívajícím faktorem, nebo které jsou dávány do souvislosti pouze se způsobem nebo vedením anestezie (tab. 1.2 a 1.3).

Úvodní část 11


Tab. 1.1 Výběr ze statistiky oboru anesteziologie a resuscitace ČR 2004

Celkem anestezií 833 028 100,0 %

Regionální anestezie 121 681 14,6 %

Ambulantně 7270 18,7 %

Výkon trvající déle než 2 hodiny 122 582 14,7 %

Během ÚPS

– věk do 15 let

– věk nad 70 let

96 735

84 053

118 818

11,6 %

10,0 %

14,3 %

ÚPS – ústavní pohotovostní služba

Tab. 1.2 Předpokládaná incidence komplikací celkové anestezie podle Jen

kinse a Barkera (10)

Letalita

a morbidita

Incidence

Počet na

10 000

výkonů

Poznámky

Celková

úmrtnost

(30 dnů)

~1:200 (plánovaný výkon)

~1:40 (urgentní výkon)

~x2 (60 7 9let)

~x5 (80–89 let)

~x7 (90 let)

50

250

Smrt

v souvislosti

s anestezií

~1:50 000 (souvislost s ane

stezií)

~1:100 000 (skupina ASA I

a II)

0,2

0,1

Srdeční

zástava

1:10 000 – 1:20 000 (celková

anestezie)

~1:3000 (místní anestezie)

~1:1500 (spinální: 25 %

smrtelná)

0,5–1,0

3

7

mortalita

~1:15 000

až 1:150 000

Recidiva AIM ~1:20 (0–3 měsíce po IM)

~1:40 (4–6 měsíců po IM)

500

250

Respirační

komplikace,

aspirace

při celkové

anestezii

~1:3000

~1:60 000 smrtelná

3

0,16

x 4 u urgentních výkonů

x 3 u porodnických

výkonů

Pooperační

kognitivní

dysfunkce

(60 let)

~1:4 (trvání 1 týden)

~1:10 (trvání 3 měsíce)

~1:100 (trvalá)

500

1000

100

regionální anestezie

celková anestezie

12 Předoperační vyšetření – návody pro praxi


Letalita

a morbidita

Incidence

Počet na

10 000

výkonů

Poznámky

Pooperační zmatenost

~1:7 (celková anestezie) až

1:2 u seniorů se zlomeninou

krčku femuru

1400

5000

x3 >75 let

x3 vyžadují-li intenzivní

péči

Ospalost ~1:2 5000 ambulantní

chirurgie

Závratě ~1:5 2000 ambulantní

chirurgie

Bolest hlavy ~1:5 2000 CVA při karotické endart- erektomii (CVA + smrt)

~1:15 (CVP symptomatická)

~1:25 (CVP asymptoma

tická)

700

400

Invalidizující CVA + smrt

~1:50 200 Bdělost s bolestí bez bolesti

~1:3000

~1:300

3

30

2/3 s neuromuskulární

blokádou

1/3 bez neuromuskulární

blokády

Anafylaxe ~1:10 000 1 Ztráta vidění ~1:125 000

~1:100 (kardiochirurgie)

0,08

100

Bolest po velkých výko- nech ambulantní chirur- gie

~1:3 (střední)

~1:10 (těžká)

~1:2

3000

1000

5000

Pooperační nauzea a zvracení (PONV)

~1:4 2500 2/3 nauzea,

1/3 zvracení,

ženy:muži 3:1

Bolest v krku ~1:2 (tracheální intubace)

~1:5 (LMA – laryngeální

maska)

~1:10 (obličejová maska)

5000

2000

1000

Úvodní část 13


Letalita

a morbidita

Incidence

Počet na

10 000

výkonů

Poznámky

Poškození

chrupu vyža

dující stomat.

intervenci,

všechna zubní

poškození,

všechna ústní

poranění

v souvislosti

s tracheální in

tubací

~1:5000

~1:100

~1:20

2

100

500

Poranění peri

ferního nervu

(celková ane

stezie)

~1:300 (ulnární neuropatie)

~1:1000 (ostatní nervy)

30

10

Trombo

flebitida

~1–2:20 (látky ve vodě roz

pustné)

~1:4 (látky rozpustné v pro

pylenglykolu)

500–

–1000

2500

Komplikace

periferní

arteriální

kanylace

< 1:100 (trvalé) < 100

Perforace

plicní tepny

~1:2000 5

CVA – cerebrovascular accident, cévní mozková příhoda

Tab.1.3 Předpokládaná incidence komplikací regionální anestezie podle Jen

kinse a Barkera (11)

Mortalita

a morbidita

Incidence

Počet na

10 000

výkonů

Poznámka

Paraplegie ~1:100 000 0,1 ~1:1 000 000 (spontánní)

~1:14 000 (USA)

~1:2 250 000 (Evropa)

~1:10 000 (spontánní)

Epidurální

hematom

~1:150 000 (ED)

~1:200 000 (SAB)

0,07

0,05

14 Předoperační vyšetření – návody pro praxi


Mortalita

a morbidita

Incidence

Počet na

10 000

výkonů

Poznámka

Epidurální absces

1:2000 – 1:7500 0,7–5,0 Přechodné neurologické komplikace

1:1000–1:10 000 (ED)

1:125-1:2500 (SAB)

1–10

(ED)

4–80

(SAB)

Přechodné kořenové dráždění (SAB)

až 1:3 při užití hyperbaric

kého lidokainu a mepiva

kainu

3000

Srdeční zástava

~1:1500 (SAB)

~1:3000 (místní anestezie

infiltrační)

~1:10 000 (ED)

~1:10 000 (regionální ane

stezie)

5 (SAB)

3 (LA)

1 (ED)

1 (RA)

Postpunkční bolest hlavy

~1:100

~1:10 (ambulantní anestezie)

100 80 % po nechtěné punkci

dury, krevní záplata má

70–100 % okamžitý

úspěch, ale bolesti se

opakují ve 30–50 %

Bolesti zad

< 1 h trvání výkonu ~ 20 %

< 4 h trvání výkonu ~ 50 %

2000

5000

srovnatelné u celkové

i místní anestezie

Poruchy močení

~1:50 200Pneumotorax

~1:20 (supraklavikulární

bloky)

500

Systémová toxicita místních anestetik

~1:10 000 (ED)

~1:1500 regionální bloky

1

7

Centrální křeče

~1:4000 (i.v. regionální

anestezie)

~1:500 (brachiální plexus)

2,5

20

axilární blok ~1:1000

supraklavikulární ~1:125

Oční blokády

1:250–1:20 000 0,5–40 Retrobulbární krvácení

~1:700 15

Úvodní část 15

+


Mortalita

a morbidita

Incidence

Počet na

10 000

výkonů

Poznámka

Anestezie

mozkového

kmene

~1:10 000 1

Perforace

bulbu

~1:2 až 24 h 5000

Přechodná

ptóza víčka

po očním

bloku

~1:5 až 1 měsíc 2000

Diplopie

přechodná

po očním

bloku

8–70 % 800–7000

ED – epidurální (anestezie), SAB – subarachnoidální blok, LA – lokální anestezie (infiltrační), ED – epidurální (anestezie), RA – regionální anestezie (svodná)

Epidemiologický termín operačnímortalita je vztahem mezi počtem úmrtí

v souvislosti s operačním výkonem a anestezií na straně jedné a počtem obyvatel na straně druhé. Operačníletalita je z hlediska epidemiologické terminologie charakterizována jako počet zemřelých v definovaném časovém intervalu per- a pooperačním (obyčejně 48 hodin, dle ÚZIS 24 hodin) k počtu osob podrobených operačnímu výkonu provedenému v celkové nebo místní anestezii. Běžně užívaný termín operační mortalita je tedy často ne zcela správný. Operační riziko je vztahem mezi operačním výkonem a anestezií na jedné straně oproti vzniku perioperačních závažných komplikací, popřípadě perioperační úmrtností, na straně druhé. Operační riziko je vztahováno buď k jednotlivým komplikujícím onemocněním, jako například Goldmanova klasifikace (tab. 1.4) (8) nebo k fyzickému stavu nemocného (Vacanti) (9), Marx (10) (tab. 1.5 a 1.6). Tab.1.4 Schéma predikce kardiálních perioperačních komplikací podle Goldmana

Rizikový faktor

Počet

bodů

Život

ohrožující, ne

však smrtelné

komplikace

%

Smrtelné

srdeční

komplikace

%

Zvýšená náplň krčních

žil, 3. ozva

11 5/35 14 7/35 20

IM v posledních

6 měsících

10 3/22 13,6 5/22 22,7

16 Předoperační vyšetření – návody pro praxi

Rizikový faktor

Počet

bodů

Život

ohrožující, ne

však smrtelné

komplikace

%

Smrtelné

srdeční

komplikace

%

Ne-sinusový rytmus,

síňové extrasystoly

7 11/112 9,82 10/112 8,9

Více než 5 komorových

extrasystol

7 7/44 9,82 6/44 13,6

Věk více než 70 let 5 19/324 5,8 16/324 4,9

Neodkladný operační

výkon

4 16/197 8,1 10/197 5,0

Celkový špatný interní

stav*

3 25/362 6, 913/362 3,6

Nitrobřišní, nitrohrudní

výkon, výkon na aortě

3 32/437 3,7 11/437 2,5

* Celkově špatný interní stav je definován jako PaO2< 8,0 kPa, nebo PaCO2> 6,7 kPa,

kalium 3,0 mmol.l

-1

, bikarbonát < 20 mmol.l

-1

, urea >18 mmol.l

-1

nebo kreatinin

>240 mol/l. abnormální aspartáttransamináza, známky chronického onemocnění jater,

upoutání na lůžko z nekardiálních příčin.

Tab.1.5 Vztah celkové operační mortality k předoperační klasifikaci fyzického

stavu podle ASA – Vacanti et al. 1970

PS ASA Operační mortalita %

I 1 : 117 90,084

II 1 : 371 0,27

III 1 : 55 1,8

IV 1 : 13 7,7

V 1 : 11 9,1

Tab.1.6 Vztah celkové operační úmrtnosti k předoperační klasifikaci fyzického

stavu podle ASA – Marx et al. 1973

PS ASA Operační mortalita %

I 1 : 1665 0,06

II 1 : 212 0,47

III 1 : 23 4,34

IV 1 : 4 25,0

V 1 : 2 50,0

Úvodní část 17

Zvláštní kategorií mortality ve vztahu k anestezii jsou mateřská úmrtí. Patří

do kategorie tzv. přímé mateřské úmrtnosti. V České republice podléhá mateřské úmrtí povinnému hlášení. Ve Velké Británii je mateřská úmrtnost sledována v tříletých intervalech od roku 1952 (CEMD – Confidential Enquiry into Maternal Death – nyní CEMACH – Confidential Enquiry into Maternal and Child Health). V posledním publikovaném období (2000–2002) bylo zaznamenáno cca 1 999 000 těhotenství, ze kterých bylo 425 000 (tj. 21%) ukončeno Císařským řezem. Z těchto císařských řezů bylo 80 % provedeno v regionální anestezii. Ze sedmi zaznamenaných mateřských úmrtí, kde anestezie byla v přímé souvislosti s úmrtím, žádné nebylo v souvislosti s regionální anestezií. Tab. 1.7 Odhadovaná mateřská úmrtnost v přímé souvislosti s anestezií (Confidentia lEnquiry into Materna lDeath – www.cemach.org.uk). Údaje za léta 1964–1984 – Anglie a Wales, 1982–2002 Spojené království.

Období

Těhotenství

Sectio Caesarea

(SC) Úmrtí

v souvis

losti s ane

stezií

Úmrtí

v souvis

losti s ane

stezií (SC)

Úmrtí

v souvis

losti s ane

stezií na

100 000

SC

(n) (n) (%)

1964–1966 2 600 000 88 000 3,4 50 32 36

1982–1984 1 884 000 190 000 10,1 19 11 6

2000–2002 1 997 000 425 000 21,0 7 4 1 1.2 Kardiovaskulární onemocnění, indikátor kardiálního

rizika

Zvláštní pozornost z hlediska perioperační morbidity a letality je věnována v důsledku narůstající incidence kardiovaskulárních chorob, pacientům s tímto onemocněním. Obecný trend svědčí o vzrůstající náročnosti operačních výkonů u pacientů s významnou kardiální komorbiditou, zejména pak s ischemickou chorobou srdeční. Nejčastěji zmiňovaným prognostickým indikátorem je Index kardiálního rizika (Cardiac Risk Index) publikovaný v r. 1977 Goldmanem (8) a spolupracovníky.

Predikce kardiálních perioperačních komplikací podle Goldmana je založe

na na retrospektivní analýze 1001 pacientů starších 40 let, kteří byli podrobeni velkému nekardiochirurgickému operačnímu výkonu. Bylo stanoveno devět předoperačních rizikových faktorů, které byly dány do vztahu k výskytu závažných kardiálních příhod (jako infarkt myokardu, plicní edém, komorová tachykardie).

Z počtu 1001 pacientů mělo 58 (tj. 5,8 %) kardiální komplikace, čitatel

zlomku vyjadřuje počet nemocných s komplikací, jmenovatel počet pacientů 18 Předoperační vyšetření – návody pro praxi



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist