načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Přednáška nábožensko-filosofická v Plzni a Brně - Leopold Procházka

Přednáška nábožensko-filosofická v Plzni a Brně

Elektronická kniha: Přednáška nábožensko-filosofická v Plzni a Brně
Autor:

Každý z nás, koho se nějakým způsobem dotklo „duchovní snažení“, každý kdo pátral v „utajených“ vrstvách své osobnosti a světa, prošel obdobím intenzivního hledání v ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  30
+
-
1
bok za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Antonín Šlechta
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Každý z nás, koho se nějakým způsobem dotklo „duchovní snažení“, každý kdo pátral v „utajených“ vrstvách své osobnosti a světa, prošel obdobím intenzivního hledání v literatuře nebo ve skupinkách podobně smýšlejících lidí nejrůznějšího zaměření a každému takovému se stalo toto období „určujícím“ a „formujícím“ i ve smyslu praktickém. Nasměrovalo jeho kroky k cestě za poznáním skutečnosti. Dílo Leopolda Procházky je zhuštěním tohoto procesu. Je výsledkem studia stovek „náboženských“ a „duchovních“ textů, vstřebáním tisíců myšlenek a vlastních vnitřních prožitků, poznatků a pohnutek. A to je pro všechny opravdově hledající jeho největším a nedocenitelným přínosem. Bylo tomu tenkrát, je tomu doposud a bude tomu tak, dokud budou knihy Leopolda Procházky dostupné.

Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Přednáška nábožensko-buddhistická v Plzni a Brně

Dr. Leopold Procházka

Nakladatelství Antonín Šlechta, Úpice, květen 2015

Typografie Antonín Šlechta

Obálka Antonín Šlechta

ISBN 978-80-88083-24-5 (epub)

ISBN 978-80-88083-25-2 (mobi)

ISBN 978-80-88083-26-9 (pdf)


3

Budha a jeho učení 1926

Buddhismus světovým názorem, morálkou a náboženstvím 1928

O buddhistické meditaci 1930

Buddha a Kristus 1933

Besedování s Bohem 1934

Kniha o skutečnosti podle Buddhova probuzeneckého učení 1934

Síla a působení Buddhova učení na lidské tvory duševně spřízněné

1934

Přednáška O vědomém jevu osobnostním 1928

Přednáška nábožensko-buddhistická v Plni a Brně 1929


4

Mnichova večerní píseň

Hliněnou misku a podstavec z dřeva,

tělo by v krátký naň ulehlo sen,

žlutý háv, který nahotu kryje,

vším je, co ze světa vzal jsem si jen.

Ve světě, s němž jsem lnul sty bludných vláken,

divějí lidé se, bláznem mne zvou,

v lítosti lkají neb výčitkou brojí,

dosti však, zanechte tuto řeč svou!

Nežádám, světe, si vzpomínky na mne,

dosti máš starostí, vlastní svůj žal,

památník tebou jenž k zadání kyne,

jiný nechť hrdina dobývá dál!

V zemdleném uchu zní ozvěna řevu:

psi jak když derou se o žrádla cár,

vrána, sup v hádce o hnusnou kořist

bijí se křídloma v skřípavý svár,

zápolíš podobně o statky svoje,

zlatem jež jednou, pak ideál zas;

požitek chtíč krade, nikdy jenž sytý,

nepokoj dodává hostinám ráz.

Velkost tvá světe, jak malou je vskutku,

falší tvé lesky a mělká tvá hloub,

nemůžeš zlákat mne ničím již více,

v písek se noří tvé podstaty sloup!

láskou snad? Nikoliv! Přemyslil jsem ji,

zlato tvé nemůže dráždit mne víc,

sláva, toť blázen jest v pestrém svém hadru

jinam nechť prostřít jde pýchy své líc!


5

Znechucen strasti, blah odřeknut trvám,

ssaji klid z nocí a ze dnů, jsem zdráv,

v chudobě bohat, rád světa se vzdávám,

jeho jak nutností, tak jeho práv!

Tiše dlím, přemýšlím, půlnoc se blíží,

lesem zní mlčení, temnotou noc,

stádo jak domů jde, hvězdy kams táhne

stříbrnou cestou zákona moc.


6

V prvé řadě děkuji za poskytnutí příležitosti ku proslovení tétopřednášky. Má-li každá vážná přednáška výchovnou a vzdělávací tendenci, má ji přednáška náboženská dvojnásobně, neboť není lepší věci pro člověka nežli náboženství. Přál bych si, aby moje slova otřásla vaším nitrem, které moderní dobou bohužel stále více a více jest ochuzováno o svůj největší poklad, náboženské cítění. Nechť je náboženský názor váš jakýkoliv, ponechte si jej, a nedejte si vzíti nikým a ničím, ani za vlání hesel, v nichž mnohdy prázdnota se skrývá za krásná slova.

Když jsem přemýšlel o své přednášce, připadal jsem si, že stojím před velkým jezerem s náprstkem v ruce a mám odsud vodu přečerpati; i zde za krátkou chvíli mám říci o předmětu, na němž po tisíciletípracovaly legie nejlepších synů a dcer tohoto světa. Abych za krátkou dobu pokud možno nejvíce mohl sděliti, upustil jsem od úmyslu přednášky spontánních myšlenek, která má více průraznosti, méně všakstručnosti a obsáhlosti, a vytáhl odkud se dalo látku potřebnou, abych ji zde přečetl. Jsou to mimo jiné data historická a líčení dějepisného děje na poli náboženském, pro něž při správném buddhistickém názoru nelze se rozehřáti; jako buddhista jsem tudíž v tomto ohledunekonsekventním. Nemrzím se však proto, dosáhnu-li účele, který jsem předeslal. I buddhismu dotknu se dnes pouze v základních liniích, nelze jináče pro obsáhlost předmětu.

Přednáška moje není propagací buddhismu, jemu jest podobnáčinnost zcela cizí. Nemám tudíž naprosto cíle získati mezi vámi přívržence, nýbrž spíše vzbuditi vůbec náboženský zájem pro ten či onennáboženský systém, tak jak který vašemu smýšlení nejlépe odpovídá, v prvé řadě ovšem pro buddhismus.

U všech náboženství jest pravidlem, že na jejich počátku stojíobrovitá osoba zakladatele, který slovem i činem prokázal živoucí styk s božskými světy, a jehož příklad má ostatní lidi přivésti k schopnosti kpodobnému styku se pozvednouti. Prorokové Israele byli božskýmibytostmi, jimž podléhal přímý živoucí styk s Bohem. Kristus byl vyslán Bohem a podobné zjevy nalézáme i jinde.

Důležito jest při náboženství uvědomiti si rozdíl, který jest mezimyšlením a prožitím. Právě u pozdějšího křesťanství stalo se osudem, že rozdílu toho nebylo šetřeno, a že se mínilo, že možno na místě prožití dosaditi myšlení. Tak povstala víra v Boha místo prožití v Bohu a sBohem; a další krok byl učiněn, když se prohlásilo, že víra v Boha stačí, aby dosaženo bylo blaženosti. S touto vírou se většina lidí takéspokojila, a přenechala obtížnou cestu k živoucímu poznání Boha několika málo lidem. Tak vzniklo rozlišování mezi dynamickým pojetímnábožen

7

ství, které vyžadovalo povinnost napnutí vší síly, aby spojení s Bohem

bylo dosaženo a statickým pojetím, které mělo víru za jedině potřebnou

a hledělo obyčejný život na zemi víře podle možnosti přizpůsobiti. Toto

posledně zmíněné pojetí stalo se ponenáhlu na západě jedinýmnábo

ženstvím, kdežto dříve uvedené pojetí nazváno bylo mystikou.Hrani

ce mezi mystikou a náboženstvím není zcela přesná a jasná; jest bez

pochyby, že většina mnišských řádů, zvláště oněch kontemplativních,

zřízena byla na základě mystiky, ve smyslu dynamického pojetí hledání

prožití Boha; kdežto na druhé straně velká massa věřících u statického

pojetí zůstává, jest celá řada stupňů přechodních, které vedou odjedno

ho extrému k druhému. Jisto jest, že původní křesťanství bylo převážně

orientováno směrem mystickým, což platí po většině o všech pozdějších

sektách. Že dochází se při tomto pojetí vskutku k neobyčejnýmpsychic

kým zkušenostem, jest povznešeno nad každou pochybnost. Nechuť

křesťanské církve blíže se se těmito zkušenostmi zabývati, neboťvymy

kaly zúčastněného člověka autoritě kněžské, znemožnila církvi založiti

skutečnou vědu těchto vnitřních stavů; pouze ze života světců a mystiků

dovídáme se něco bližšího. Náboženské a filosofické systémy orientu

vybudovaly však tuto vnitřní oblast přímo vědecky.

Buddha, Kristus a jiní jsou osobnostmi platícími pro všechny časy;

co na nich podmíněno bylo časem a okolím, může býti významno pro

historicko-vědecké pozorování, pro vnitřní prožití nemá však ceny, ba

kalí hled pro jedině hodnotné duchovní jádro. Jsou majáky pro všechny

příští časy a zasvěcovately do oblasti vnitřního světa. Jejich voláníozý

vá se stoletími, nikdy nedozní, pokud jsou lidé hledající, jimž otevírají

bránu k vnitřnímu prožívání. odvisí od osobního životního názoruhleda

jícího, která z oněch postav mu vniknutí do vnitřní oblasti ulehčí aumož

ní, a ku které se přikloní; zde volba musí býti člověku samu ponechána,

nechť každý sám pro sebe se samostatně rozhodne podle své vnitřní

potřeby a tužby. Když člověk obrátí se zády ke všem věcem vnějším,

když se naučí neposlouchati otrocky v něm se ozývajícímu tlaku po nich,

zbaví-li se dobrovolně všeho, co jeho životu dosud propůjčovalo vůně a

chuti, najde mohutnou kompensaci v poznání sebe sama, v obrácení se

do vlastního nitra. Vzpomeňme jenom Platonova! Poznej sebe sama“,

onoho tajemství pravého zasvěcení; přečtěme si pojednání, kterázane

chali mystikové o svých vnitřních prožitcích a zkušenostech, mystikové,

kteří nalezli odvahu jíti touto cestou do nitra svého do všech důsledků.

A to nikterak pouze křesťanští mystikové, jichž vyjadřování apřekypu

jící pocity odporují našemu modernímu cítění, nýbrž i oni intelektuelní

mezi nimi, mistr Eckhart a Plotin, a konečně mudrci a jasnovidci orientu.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist