načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Předběžné opatření v právu nekalé soutěže - Jiří Duba

Předběžné opatření v právu nekalé soutěže
-11%
sleva

Kniha: Předběžné opatření v právu nekalé soutěže
Autor:

Prakticky pojatá publikace se zaměřuje na problematiku předběžného opatření v právu nekalé soutěže (se zaměřením na uplatňování zdržovacích a odstraňovacích nároků). Věnuje ... (celý popis)
Titul doručujeme za 2 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  250 Kč 223
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
7,4
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Leges
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 201709
Počet stran: 120
Rozměr: 205,0x145,0x10,0 mm
Úprava: tran
Hmotnost: 0,16kg
Jazyk: česky
Vazba: Brožovaná bez přebalu lesklá
ISBN: 978-80-7502-228-8
EAN: 9788075022288
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Prakticky pojatá publikace se zaměřuje na problematiku předběžného opatření v právu nekalé soutěže (se zaměřením na uplatňování zdržovacích a odstraňovacích nároků). Věnuje se jak právu procesnímu, tak právu hmotnému. Procesní část obsahuje podrobný rozbor institutů civilního procesu, které souvisí s nařízením předběžného opatření – mimo jiné obecných a zvláštních podmínek řízení, otázek souvisejících s formulací petitu, postupu po nařízení předběžného opatření včetně možností při jeho nerespektování či problematiky náhrady škody a jiné újmy vzniklé v důsledku nařízení předběžného opatření. Hmotněprávní část rozebírá především znaky generální klauzule nekalé soutěže a právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Z důvodu rozsáhlého zpracování odborné literatury a judikatury nalezne publikace využití v právní praxi nejen jako návod pro podání předběžného opatření, ale i jako praktický pomocník při řešení složitějších právních otázek s předběžným opatřením souvisejících. (právní stav ke dni 31.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

52

1 PRÁVNÍ ÚPRAVA PŘEDBĚŽNÉHO OPATŘENÍ

prostředků, ale jen do určité výše (např. do výše předpokládané náhrady škody,

která bude předmětem řízení ve věci samé). Judikatura se k tomu vyjádřila tak,

že: „Návrh na nařízení předběžného opatření musí vycházet z vymáhanépohledávky v  řízení o  věci samé. Proto není zásadně důvod vyhovět návrhu, jímž se

navrhovatel domáhá ,zmrazení‘ veškerých ‰nančních prostředků na účtupovinného; za splnění ostatních podmínek lze vyhovět návrhu na zákaz dispozics prostředky, které vymáhanou částku nepřevyšují.“

109

K  dalšímu svým způsobem speci=ckému petitu dochází při uplatňování

nároku na odstranění závadného stavu spočívajícího v  nekalosoutěžním jednání rušitele. Zvláště v takovém případě je totiž nezbytné formulovat petit tak,

aby uplatněním odstraňovacího nároku nedošlo k  nevratnému stavu. Takové

důsledky jsou u předběžného opatření vyloučeny. To ovšem neznamená, že by

uplatnění odstraňovacího nároku bylo zcela vyloučeno.

Přípustné bude, aby bylo navrhováno odstranění klamavé reklamy umístěné na internetových stránkách rušitele. Důsledkem totiž nebude nevratný

stav; reklama může být v budoucnu znovu na internetových stránkách umístěna

(např. nebude-li v řízení ve věci samé shledána klamavou). Naopak bude-linavrhováno, aby rušitel zlikvidoval určité zboží pro jejich klamavé označení, nelze

očekávat, že bude návrhu vyhověno. Nařízení takového předběžného opatření

by bylo nepřípustné, jelikož by mělo nepochybně za následek nevratný stav.

1.7 Rozhodnutí

O návrhu na nařízení předběžného opatření musí být soudem rozhodnutobezodkladně. Nehrozí-li však nebezpečí z  prodlení, může být o  návrhu rozhodnuto až do 7 dnů od jeho podání.

Ačkoliv je z dikce občanského soudního řádu zřejmé, že bezodkladnérozhodování má být pravidlem, zatímco lhůta 7 dnů nastupuje až sekundárně,rozhodují soudy ve věcech nekalé soutěže nejčastěji právě až ve lhůtě 7 dnů. Pokud

však dojde k situaci, kdy bude namístě rozhodnout bezodkladně s ohledem na

nebezpečí z prodlení, musí být takové rozhodování zajištěno i mimo pracovní

dobu soudu. V této souvislosti musí být u každého soudu zajištěn tzv.dosažitelný soudce.

110

109

Usnesení Vrchního soudu ze dne 29. května 2012, č. j. 2 Cmo 164/2012-571. In: JIRSA, J.

et al. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Kniha I. § 1–78g občanského soudního

řádu. Praha: Havlíček Brain Team, 2014, str. 463.

110

JIRSA, J. et al. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Kniha I. § 1–78g občanského

soudního řádu. Praha: Havlíček Brain Team, 2014, str. 452–453.


53

1.7 Rozhodnutí

Uvedená povinnost stanovená  občanským soudním řádem ukládající soudu povinnost rozhodnout ve stanovené lhůtě se vztahuje nejen narozhodnutí, kterým bude předběžnému opatření vyhověno, ale rovněž na rozhodnutí, kterým bude návrh odmítnut či zamítnut anebo řízení zastaveno.

Důsledkem krátkých lhůt pro rozhodování soudu je, že je praktickyvyloučeno, aby bylo nařízeno jednání. Ve věcech týkajících se nekalé soutěžerozhoduje soud zpravidla tzv. „od stolu“. 1.7.1 Odmítnutí návrhu Odmítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření je poměrně frekventovaným způsobem rozhodnutí, jímž se podanému návrhu nevyhoví. V  zásadě je tento způsob rozhodnutí důsledkem nedodržení požadavků stanovených občanským soudním řádem.

Důvodem k odmítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření je,neobsahuje-li návrh všechny náležitosti, je nesrozumitelný nebo neurčitý. Musí se však zároveň jednat o  takové nedostatky návrhu, pro které nelze pokračovat v řízení.

Náležitosti návrhu ve smyslu § 75a OSŘ jsou obsaženy v  § 75 odst. 2 a  3 OSŘ. Typicky se může jednat o nedostatek ve formulaci petitu, který by měl za následek nevykonatelnost usnesení, jímž by mělo být návrhu vyhověno.

Návrh bude soudem odmítnut, aniž by soud vyzval navrhovatelek odstranění vad podání. V opačném případě by byl potlačen charakter předběžného opatření jakožto účinného a rychlého nástroje k nápravě závadného stavu.

Navrhovateli totiž nic nebrání, aby po vydání usnesení, kterým byl návrh odmítnut, podal návrh nový, v němž zohlední vady původního podání. Takový postup se jeví vhodnějším, než kdyby soud vyzýval navrhovatele k odstranění vad podání. Bude totiž na navrhovateli, aby si vyhodnotil, zda v  důsledku pochybení při podání návrhu již neztrácí předběžné opatření svůj smysl a nebude-li tedy postačovat např. jen podání žaloby ve věci samé, či zda důvody pro nařízení předběžného opatření trvají, a podá tedy návrh nový.

Přestože se nepřipouští, aby soud aplikoval § 43 odst. 1 OSŘ a vyzvalnavrhovatele k  odstranění vad podání, není vyloučeno, aby byly případné vady návrhu na nařízení předběžného opatření odstraněny přímo navrhovatelem. Vady lze přitom odstranit až do rozhodnutí odvolacího soudu o odvolání proti usnesení o odmítnutí podaného návrhu.

111

111

DAVID, L., IŠTVÁNEK, F. et al. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. Praha: Wolters

Kluwer ČR, a. s., 2009, str. 316.

1 PRÁVNÍ ÚPRAVA PŘEDBĚŽNÉHO OPATŘENÍ

Uvědomí-li si navrhovatel vady svého podání včas, může dokonce vady odstranit již pro účely rozhodování soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření. S  ohledem na § 75c odst. 4 OSŘ je totiž pro nařízení předběžného opatření rozhodující stav v době rozhodování soudu o předběžném opatření.

Ani pozdější náprava vad podání ze strany navrhovatele není vyloučena. „Důležitá je návaznost komentovaného ustanovení [tj. § 75a OSŘ – pozn. autora] na § 210a, protože usnesení o  odmítnutí návrhu je jedním z  rozhodnutí, které může soud prvního stupně v  rámci autoremedury změnit k  odvolání navrhovatele tak, že mu v  celém rozsahu vyhoví ... Tato úprava odpovídá charakteru předběžného opatření, u kterého platí, že v případě jakéhokoliv oddálení věcného (vyhovujícího nebo zamítavého) rozhodnutí o návrhu hrozí předem zmaření jeho smyslu.“

112

Budou-li tedy odstraněny vady v rámci podaného odvolání, nemusí

ani k zásadnímu oddálení věcného rozhodnutí dojít.

113

Z uvedeného je zřejmé, že proti usnesení o odmítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření je odvolání přípustné. Zpravidla ovšem bude vhodnější, jak bylo naznačeno výše, podání nového návrhu na nařízení předběžnéhoopatření, ve kterém již budou zohledněny vady podání vytýkané soudem.

Z  nápravy vad podání však existují určité výjimky, kdy autoremeduru, či vyhovění návrhu v  rámci odvolacího řízení, nelze očekávat. Takovým případem bude podmínka složení jistoty ve smyslu § 75b odst. 1 OSŘ. Důsledkem nesplnění uvedené povinnosti bude odmítnutí návrhu a ani dodatečné splnění povinnosti složit jistotu nebude okolností, která by vedla k vyhovění návrhu.

114

Usnesení, kterým byl návrh odmítnut, musí být řádně odůvodněno.Odůvodnění má přitom poskytnout navrhovateli návod k  odstranění vad při příadném podání dalšího návrhu. Ustanovení § 169 odst. 2 OSŘ, které upravuje zjednodušené odůvodnění usnesení, se tudíž nepoužije.

1.7.2 Zamítnutí návrhu

Zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření představuje rozhodnutí,

které soud vydá po „meritorním“ posouzení návrhu. Soud návrh zamítne,

nebude-li prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků,

112

JIRSA, J. et al. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Kniha I. § 1–78g občanského

soudního řádu. Praha: Havlíček Brain Team, 2014, str. 443.

113

Postup soudu prvního stupně, jímž by v  rámci autoremedury změnil své rozhodnutí,

bude nicméně bohužel spíše výjimečný.

114

K  existenci názoru, že lze uvedenou povinnost splnit i  později, srov. JIRSA, J. et al.

Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Kniha I. § 1–78g občanského soudního

řádu. Praha: Havlíček Brain Team, 2014, str. 446.

1.7 Rozhodnutí

nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Soud návrh

zamítne rovněž v případě, pokud nebudou osvědčeny skutečnosti rozhodující

pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

Prokazování a osvědčování rozhodných skutečností je natolik podstatné, že nenaplnění tohoto požadavku povede vždy k zamítnutí návrhu.

Vrchní soud v  Praze se ve svém rozhodnutí vyjádřil k  dalšímu z  důvodů vedoucích k zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření, když návrh považoval za nepřípustně upravující faktické poměry účastníků (nikoli právní): „... předběžné opatření ,není možné vydat tam, kde by šlo o úpravu vztahůfaktických nikoli právních, přičemž by nešlo o  úpravu předběžnou, ale ve svých důsledcích konečnou‘. Navíc podle jeho názoru předběžné opatření nemůže svým obsahem kopírovat rozhodnutí ve věci samé, protože by v podstatě činilo takové rozhodování nadbytečným. Návrh na nařízení předběžného opatření tak, jak byl stěžovatelkou formulován, podle zjištění odvolacího soudu nepřípustným způsobem upravoval faktické poměry mezi účastníky, a  tím předjímal rozhodnutí ve věci samé, neboť navrhovaným předběžným opatřením se ukládala povinnost vedlejšímu účastníkovi vyplývající z uzavřené smlouvy, to vše za situace, kdystěžovatelka v podstatě shodně hodlala formulovat i své žalobní žádání.“

115

Podle judikatury není přípustné, aby bylo vydáno usnesení, kterým by byl uložen zákaz užívat obchodní =rmu zapsanou v obchodním rejstříku. Vrchní soud v Praze k tomu uvedl: „Podle § 8 obch. zák. je obchodní společnost nejen oprávněna, ale i  povinna činit právní úkony pod obchodní ‰rmou, kterou má zapsánu v obchodním rejstříku. Proto nelze rušitele práv k obchodní ‰rměpředběžným opatřením omezit v jeho právu užívat v rejstříku zapsané obchodní‰rmy“.

116

Pokud bude takový návrh podán, měl by být zamítnut.

1.7.3 Zastavení řízení

Zastavení řízení je procesním důsledkem, jehož základem je nedostatekpodmínek řízení. Obecně lze uvést, že k zastavení řízení vede jak neodstranitelná vada

řízení, tak odstranitelná vada řízení, která však odstraněna nebyla. Posledně

uvedené je však v případě předběžných opatření výrazně potlačeno, když soud

s ohledem na krátké lhůty pro vydání rozhodnutí o předběžném opatření při

nedostatku podmínek řízení vydá usnesení o zastavení řízení, aniž by vyzýval

115

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2008, č. j. 12 Cmo 379/2008-61.

In: Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 5. února 2009, sp. zn. III. ÚS 110/09. 116

Usnesení Vrchního soudu v  Praze ze dne 28. ledna 2013, č. j. 3 Cmo 405/2012-74. In:

JIRSA, J. et al. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Kniha I. § 1–78g občanského

soudního řádu. Praha: Havlíček Brain Team, 2014, str. 462.

1 PRÁVNÍ ÚPRAVA PŘEDBĚŽNÉHO OPATŘENÍ

navrhovatele k odstranění nedostatku podmínek řízení. V případě nedostatku

podmínek řízení na straně navrhovatele ve smyslu § 75a a § 75b odst. 2 OSŘ je

však procesním důsledkem odmítnutí návrhu, nikoliv zastavení řízení.

Zatímco použití § 43 OSŘ je v  případě předběžných opatření výslovně vyloučeno, k ustanovení § 104 odst. 2 OSŘ se platná právní úprava nevyjadřuje.

Usnesení o  zastavení řízení soud vydá nejen při nenaplnění podmínek řízení, ale i  při existenci negativní podmínky řízení spočívající v  překážce rei iudicatae nebo litispendence.

Bylo-li řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření zastaveno,doručuje se příslušné usnesení jen navrhovateli. Uvedené platí rovněž v  případě, byl-li návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut nebo odmítnut. Ten, proti němuž návrh na nařízení předběžného opatření směřuje, se tedy o podání návrhu ani nedozví.

Přesto však mohou mít (a zpravidla i mít budou) jednotlivé subjekty zájem, aby se o podání návrhu na nařízení předběžného opatření, byť podanéhoneúspěšně, dozvěděly. Proto předpokládá-li určitý subjekt, že by proti němu mohl být návrh např. ze strany některých konkurentů podán (považuje-li např. své jednání za hraniční se zákonem, resp. s pravidly na ochranu proti nekalésoutěži), nezbývá, než se iniciativně dotazovat u  potenciálně příslušných soudů, resp. u  jejich informačních oddělení, zda proti nim neevidují podaný návrh. Bude-li proces zjišťování pozitivní, nic účastníku řízení nebrání, aby sedomáhal umožnění nahlédnout do spisu. Překážkou pro nahlédnutí do spisu podle autora této práce není § 76g OSŘ, tj. i když mu není ex lege doručovánorozhodnutí, kterým se podanému návrhu na nařízení předběžného opatření nevyhoví. 1.7.4 Vyhovění návrhu Shledá-li soud, že jsou splněny předpoklady pro nařízení předběžného opatření, vydá usnesení o  nařízení předběžného opatření, kterým podanému návrhu vyhoví. Při ukládání povinnosti soud vychází z § 76 odst. 1 OSŘ.

Nejedná-li se o  nařízení předběžného opatření po zahájení řízení podle § 102 odst. 1 OSŘ nebo nebyla-li žaloba ve věci samé podána společněs návrhem na nařízení předběžného opatření, uloží soud navrhovateli, aby podal u soudu návrh na zahájení řízení (žalobu).

Výrok usnesení o  nařízení předběžného opatření musí být natolik určitý, aby mohlo být rozhodnutí vykonatelné.

Písemné vyhotovení usnesení, kterým je zcela vyhověno návrhu, nemusí v souladu s § 169 odst. 2 OSŘ obsahovat odůvodnění. Uvedené potvrzujei stanovisko občanskoprávního a  obchodněprávního kolegia Nejvyššího soudu

1.7 Rozhodnutí

ČR, kde se uvádí, že „... návrhu ,nikdo neodporoval‘, aniž by přitom bylo (mělo

být) významné například to, že námitky proti žalobě nebo jinému návrhu nebyly

vzneseny proto, že řízení má jen jediného účastníka (navrhovatele), že ostatní

účastníci s  návrhem výslovně souhlasili, nebo že o  návrhu se rozhoduje podle

zákona bez slyšení účastníků a  s  návrhem tedy vůbec nebyli před rozhodnutím o  něm seznámeni. ... odůvodnění rozhodnutí o  vyhovění návrhu totiž ani

v posléze uvedeném případu nemůže – s ohledem na to, že vychází (můževycházet) jen z údajů a informací poskytnutých soudu navrhovatelem, které jako jediné

jsou (mohou být) jeho podkladem – pro další průběh řízení nic významnéhopřinést (odůvodnění by v takovém případě mohlo představovat jen ,převzetí‘navrhovatelových argumentů, což je ostatně ,nepochybné‘ už z  toho, že návrhu bylo

vyhověno). ... Vyhoví-li soud zcela návrhu na nařízení předběžného opatření,

jemuž nikdo neodporoval, nelze důvodně odmítat postup podle ustanovení § 169

odst. 2 o. s. ř. s poukazem na požadavek přezkoumatelnosti usnesení souduprvního stupně.“

117

V případě odvolacího řízení lze totiž postup soudu prvního stupněpřezkoumat s ohledem na obsah spisu (návrh a připojené listiny, jichž se navrhovatel dovolává), se kterým se soud prvního stupně ztotožnil.

118

V  souladu s  § 76c OSŘ je nezbytné rozlišovat okamžik vydání usnesení o  nařízení předběžného opatření, vyhlášení usnesení o  nařízení předběžného opatření a doručení usnesení o nařízení předběžného opatření.

Předběžné opatření je považováno za vydané v okamžiku, kdy se soudrozhodne, že podanému návrhu vyhoví. Nejčastěji se jedná de facto o tzv.rozhodnutí od stolu. Přitom není rozhodné, že usnesení o nařízení předběžnéhoopatření nebylo doposud vyhotoveno. Za datum vydání je však považováno datum, které je uvedeno v písemném vyhotovení příslušného usnesení.

119

Ani vyhlášení usnesení o  nařízení předběžného opatření nevyžaduje, aby bylo v tomto okamžiku již vyhotoveno písemné rozhodnutí. Na rozdíl od dor- 117

Stanovisko občanskoprávního a obchodněprávního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne

13. června 2007, sp. zn. Cpjn 19/2006. 118

Tamtéž: „Protože rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření nespočívá na výsledcích do -

kazování, závěru o skutkovém stavu nebo na právním posouzení věci, ale na splněnípodmínek a předpokladů vyjádřených zejména v ustanovení § 75c odst. 1 o. s. ř., je odvolací soud

způsobilý přezkoumat správnost usnesení soudu prvního stupně o  nařízení předběžného

opatření, i když jeho písemné vyhotovení neobsahuje odůvodnění. Usnesení, jehož písemné

vyhotovení v  souladu se zákonem neobsahuje odůvodnění, nemůže být považováno za

nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř.“ 119

JIRSA, J. et al. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Kniha I. § 1–78g občanského

soudního řádu. Praha: Havlíček Brain Team, 2014, str. 468.

1 PRÁVNÍ ÚPRAVA PŘEDBĚŽNÉHO OPATŘENÍ

učování usnesení však tato fáze navíc nenastává ve všech případech.K vyhlášení usnesení soud přistupuje jen za předpokladu, že jsou pro to splněnypodmínky. Usnesení se navíc vyhlašuje jen tomu, komu se ukládá určitá povinnost,

nikoliv navrhovateli.

120

Považuje-li navrhovatel za nezbytné, aby bylo o  návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodnuto bezodkladně, může ve svém návrhu uvést, že požaduje bezodkladné vyhlášení předběžného opatření účastníku, kterému má být uložena povinnost. Soud však k bezodkladnému vyhlášení přistoupí jen za předpokladu, že je potřeba zatímní úpravy poměrů nebo nutnost odvrácení hrozby zmaření výkonu soudního rozhodnutí skutečně akutní. Právní teorie v takovém případě hovoří o tzv. rychlém režimu předběžného opatření.

Vyžadují-li to okolnosti případu nebo je-li zde nebezpečí z prodlení (stačí, bude-li splněna jedna z  uvedených podmínek), soud návrhu vyhoví. Soud si však uvedené může vyhodnotit sám, a nemusí proto k vyhlášení přistoupit jen na návrh.

Za určitých okolností může být žádoucí, aby soud přistoupil k  vyhlášení usnesení na místě samém, tj. např. v  místě, kde dochází k  nekalosoutěžnímu jednání (nedojde-li k  vyhlášení usnesení přímo u  soudu). Uvedené může najít uplatnění mimo jiné při jednorázovém prodeji zboží ze strany rušitele třetím osobám (prodej padělaného zboží naplňující skutkovou podstatuvyvolání nebezpečí záměny), je-li tomu, kdo je nekalosoutěžním jednáním dotčen (navrhovateli), známo místo, kde se má prodej uskutečnit (místo a čas vykládky kontejneru s padělaným zbožím apod.).

Ani rozhodnutí o  vyhlášení usnesení na místě samém není podmíněno návrhem ze strany navrhovatele. Lze si však jen obtížně představit, že by soud mohl přistoupit k vyhlášení usnesení na místě samém přinejmenším bezsoučinnosti navrhovatele. Navrhovatel totiž bude muset vylíčit takové skutečnosti, aby bylo možné určit místo a případně i čas za účelem dostavení se na místo samé.

Pokud soud dospěje k  závěru, že je namístě předběžné opatření vyhlásit, není nutné čekat na písemné vyhotovení usnesení. Předběžné opatření se vyhlásí a sepíše se o tom protokol. V žádném případě se však nepřipouštídiskuze s tím, proti komu návrh směřuje nebo komu se ukládá určitá povinnost, či výslech účastníka. K vyhlášení se totiž přistupuje výlučně tehdy, rozhodne-li

120

K tomu srov. ustanovení § 168 odst. 1 OSŘ, podle něhož se usnesení vyhlašujepřítomným účastníkům.

1.7 Rozhodnutí

se již soud, že předběžné opatření nařídí, nikoliv snad proto, aby si teprve o věci

učinil úsudek.

121

Po vyhlášení usnesení o nařízení předběžného opatření je nutné vyhotovit usnesení ještě písemně. Pokud by k vyhlášení usnesení nedošlo (ať již z důvodu, že soud nevyhověl návrhu na vyhlášení usnesení, nebo se z vlastní iniciativy pro vyhlášení usnesení nerozhodl), bude přesto nutné zpracovat písemnévyhotovení usnesení o nařízení předběžného opatření. Jedná se de facto o materiální vyjádření rozhodnutí soudu.

Stejnopis usnesení, kterým se vyhovuje podanému návrhu, je nutné doručit účastníkům řízení, příp. jejich zástupcům, jakož i  těm, kterým byla předběžným opatřením uložena určitá povinnost. Usnesení o  nařízení předběžného opatření musí soud odeslat ve lhůtě 3 dnů ode dne vyhlášení usnesení, příp. ve lhůtě 3 dnů ode dne jeho vydání, nebylo-li vyhlášeno.

Jiným účastníkům než navrhovateli se spolu se stejnopisem usnesení zasílá rovněž návrh na nařízení předběžného opatření. Účelem je, aby se ostatní účastníci mohli podrobněji seznámit s důvody pro nařízení předběžnéhoopatření s ohledem na skutečnost, že se usnesení o nařízení předběžného opatření neodůvodňuje (k tomu viz výše).

Vzhledem k ustanovení § 79 odst. 3 OSŘ, podle něhož se účastníkůmdoručuje návrh na zahájení řízení do vlastních rukou, je nutné i návrh na nařízení předběžného opatření, který se zasílá spolu s usnesením, doručit do vlastních rukou.

Ukládá-li předběžné opatření účastníku, aby nenakládal s určitounemovitou věcí, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, zasílá se stejnopis usnesení rovněž příslušnému katastrálnímu úřadu.

V  souladu s  § 151 odst. 1 OSŘ rozhoduje soud o  náhradě nákladů řízení v  rozhodnutí, jímž se u  něho řízení končí. Takovým rozhodnutím usnesení o nařízení předběžného opatření není. O náhradě nákladů řízení tak buderozhodováno až v rozhodnutí ve věci samé.

122

121

JIRSA, J. et al. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Kniha I. § 1–78g občanského

soudního řádu. Praha: Havlíček Brain Team, 2014, str. 466. 122

Naproti tomu se o náhradě nákladů řízení rozhoduje v případě odmítnutí či zamítnutí

návrhu anebo při zastavení řízení, jelikož těmito rozhodnutími se řízení končí. Ostatním účastníkům vyjma navrhovatele se však tato rozhodnutí ani nedoručují, a proto ani

v těchto případech nebývá přiznávána náhrada nákladů řízení.

1 PRÁVNÍ ÚPRAVA PŘEDBĚŽNÉHO OPATŘENÍ

1.7.5 Právní moc a vykonatelnost

Z  pohledu účastníků řízení je významným momentem nabytí právní moci

a  vykonatelnosti soudního rozhodnutí. Zatímco vykonatelnost je rozhodující

pro možnost vynutit si dodržování příslušného usnesení o  nařízení předběžného opatření, právní moc vyjadřuje zásadně nezměnitelnost příslušného

soudního rozhodnutí (tj. možnost nápravy, resp. změny rozhodnutív odvolacím řízení) a úzce souvisí s principem právní jistoty.

Právní moc

Právní teorie rozlišuje materiální právní moc a  formální právní moc. Stav,

kdy je usnesení závazné a  zásadně nezměnitelné, je označován za materiální

právní moc. S materiální právní mocí jsou spojovány hmotněprávní účinky na

právní poměry účastníků řízení. Přestože je rozhodnutí považováno za zásadně

nezměnitelné, nejedná se o  nezměnitelnost absolutní. Nelze totiž vyloučit

např. podání mimořádného opravného prostředku. V případě usnesenío nařízení předběžného opatření k  tomu navíc přistupuje institut zániku předběžného opatření podle § 77 OSŘ. Nezměnitelnost je proto v určitém smysluoslabena tím, že předběžné opatření má jen dočasný charakter.

Zatímco materiální právní moc se vztahuje k  předmětu řízení, formální

právní moc dopadá na vztah k řízení vyjadřující, že podání řádného opravného

prostředku je vyloučeno. Formální právní moc má tedy následky procesní,spočívající v ukončení řízení.

123

To ovšem neznamená, že by materiální a formální

právní moc byly vzájemně oddělitelné. Naopak, formální a  materiální právní

moc se podmiňují natolik, že působí vedle sebe (působí současně).

124

Právní moc usnesení o nařízení předběžného opatření se určí podle § 159

ve spojení s § 167 odst. 2 OSŘ. Právní moc tedy nastane uplynutím lhůty pro

podání odvolání, která činí 15 dní. Lhůta pro podání odvolání však může být

delší, a to např. za situace, obsahuje-li usnesení o nařízení předběžnéhoopatření nesprávné poučení o lhůtě pro podání odvolání nebo je dokonceneobsahuje vůbec.

125

Pro určení lhůty pro podání odvolání je zásadní okamžik, kdy bylo usnesení

o nařízení předběžného opatření doručeno účastníkům řízení. V této souvislosti

může nastat situace, že je usnesení doručeno běžným způsobem, nebo tzv. =k- 123

DVOŘÁK, B. Právní moc civilních soudních rozhodnutí. Procesní studie. Praha: C. H. Beck,

2008, str. 46.

124

WINTEROVÁ, A., MACKOVÁ, A. et al. Civilní právo procesní. První část – Řízenínalézací. 7. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Linde, 2014, str. 279–280.

125

K případům prodloužení lhůty pro podání odvolání srov. § 204 odst. 2 OSŘ.


61

1.7 Rozhodnutí

cí.

126

Je-li doručeno běžným způsobem (tj. převezme-li si účastník písemné

vyhotovení usnesení), počíná běžet patnáctidenní lhůta pro podání odvolání

den následující po doručení předmětného usnesení (ať již bude usnesení převzato při prvním pokusu o doručení nebo až v průběhu lhůty pro doručování

náhradním způsobem). Obdobné důsledky nastanou, odepře-li účastník převzít

si usnesení, ačkoliv byl o následcích odepření přijetí písemnosti poučen.

V  případě, že si účastník rozhodnutí nepřevezme, je doručováno náhradním způsobem, což spočívá ve skutečnosti, že patnáctidenní lhůta pro podání odvolání počíná běžet až po uplynutí deseti dnů od doby, kdy je zásilkapřipravena k vyzvednutí (tzv. =kce doručení).

127

Připadne-li poslední den lhůty pro podání odvolání na den pracovního klidu (sobotu, neděli nebo svátek), je v souladu s § 57 odst. 2 OSŘ možné podat odvolání ještě nejblíže následující pracovní den. Den následující po uplynutí lhůty pro podání odvolání nabývá usnesení o  nařízení předběžného opatření právní moci.

Odvolací lhůta může rovněž marně uplynout a  usnesení o  nařízení předběžného opatření nabude právní moci, přestože bylo odvolání podáno. Uvedená situace nastává v případě, že odvolání bylo podáno osobou, která k tomu není oprávněna, nebo bylo-li odvolání podáno opožděně.

Posledně uvedené může nastat např. v případě, že je vydáno opravnéusnesení (např. pro chyby v psaní, překlepy apod.), přičemž opravné usneseníobsahuje poučení o odvolání proti opravnému usnesení, jakož i poučení o odvolání proti opravovanému usnesení (tj. ve vztahu k usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření).

Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR

128

neotevírá opravné usnesení lhůtu

pro podání odvolání proti opravovanému usnesení, jestliže se změna obsahově

126

S ohledem na obsáhlost materie upravující otázku doručování je problematikadoručování v  této publikaci značně zobecněna a  nenabízí vyčerpávající přehled způsobů doručování a situací, které mohou při doručování usnesení nastat. 127

Ustanovení § 49 odst. 4 OSŘ. 128

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. června 2004, sp. zn. 29 Odo 310/2002: „ ... ne

každá oprava chyby v psaní ve výroku soudního rozhodnutí má (musí mít) za následek nové

otevření lhůty k podání odvolání proti opravenému rozhodnutí, jak je předjímá ustanovení

§ 204 odst. 1, věty druhé, o. s. ř. ... Tam, kde se chyba v psaní projeví jen formálně (např.

vynecháním spojovací částky, vadným rozdělením slova, špatným umístěním nebo užitím

členících znamének či prostým překlepem), nikoliv však obsahově, nebude její opravadůvodem pro nové otevření lhůty k podání odvolání proti opravovanému výroku.“

1 PRÁVNÍ ÚPRAVA PŘEDBĚŽNÉHO OPATŘENÍ

nedotýká práv a povinností účastníků řízení. Na této skutečnosti nic nemění,

obsahuje-li rozhodnutí poučení o přípustnosti odvolání.

129

Vrchní soud v Praze

130

pak opakovaně dovodil, že se uvedené závěry uplatní

i  tehdy, neuplynula-li doposud lhůta pro podání odvolání (tj. bylo-li opravné

usnesení obsahující nesprávné poučení vydáno v  průběhu lhůty pro podání

odvolání proti nařízenému předběžnému opatření). Opravné usnesení by totiž

v opačném případě bezdůvodně prodlužovalo lhůtu pro podání odvolání, což

nelze připustit. Opravované usnesení tedy může za určitých podmínek nabýt

právní moci, přestože není opravné usnesení doposud pravomocné.

S uvedenými závěry Vrchního soudu v Praze se však neztotožňuje Nejvyšší

soud ČR. Ten ve svém rozhodnutí naopak dovodil prodloužení lhůty k podání

odvolání, nejedná-li se o  „nově otevřenou lhůtu“ (tj. pokud lhůta pro podání

odvolání proti opravovanému usnesení doposud neuběhla) a opravnýmusnesením bylo původní řádné poučení „nahrazeno“ nesprávným poučenímo odvolání. Konstatoval přitom, že je nutné upřednostnit zájem účastníka řízení, který

mohl legitimně předpokládat, že lhůta pro podání odvolání uplyne tak, jak je

uvedeno v opravném usnesení.

131

To co bylo uvedeno výše o nabytí právní moci usnesení o nařízenípředběžného opatření, platí přiměřeně i pro usnesení, kterým soud podanému návrhu

nevyhoví. V této souvislosti je však nutné vzít na vědomí § 76g OSŘ, na základě

kterého se usnesení v určitých případech doručuje jen navrhovateli. Je tomu tak

v  případě vydání usnesení, kterým byl návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut či odmítnut anebo bylo-li řízení o návrhu na nařízenípředběžného opatření zastaveno. Usnesení proto nabude právní moci, aniž se o podání

návrhu ten, proti němuž návrh směřuje, vůbec dozví. Vykonatelnost Vykonatelnost soudního rozhodnutí se běžně odvíjí od právní moci. To ovšem neplatí v případě usnesení o nařízení předběžného opatření, které jevykonatelné dříve, než nabude právní moci.

Zatímco rozsudky, které neukládají povinnost k  plnění, jsou vykonatelné

právní mocí, jsou usnesení zásadně vykonatelná bez ohledu na právní moc.

Lhůta k  plnění proto běží od doručení usnesení, nepočal-li běh lhůty ex lege

dříve. Uvedené vychází z  § 171 OSŘ, který obsahuje obecnou úpravu vyko>129

HROMADA, M. Poučovací povinnost v civilním procesu. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 56.

130

Např. v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. října 2013, sp. zn. 3 Cmo 279/2013,

nebo v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. srpna 2015, sp. zn. 4 Co 121/2015.

131

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. září 2016, sp. zn. 21 Cdo 1933/2016.


63

1.7 Rozhodnutí

natelnosti usnesení. Ustanovení § 76d OSŘ nicméně obsahuje zvláštní právní

úpravu ve vztahu k usnesení o nařízení předběžného opatření.

V  případě rozhodnutí o  předběžném opatření je vykonatelnost spojována s okamžikem vyhlášení usnesení o nařízení předběžného opatření. „Skutečnost, že soud shledá důvody pro vyhlášení usnesení o předběžném opatření účastníku, jemuž se ukládá povinnost (§ 76c), neznamená, že již po vyhlášení lze předběžné opatření ihned vykonat.“

132

Přestože je již ten, jemuž se usnesením ukládá

určitá povinnost, povinen předběžné opatření respektovat, musí navrhovatel

s případným nuceným výkonem vyčkat do doby, než bude účastníkůmdoručeno usnesení o nařízení předběžného opatření.

Nebylo-li usnesení vyhlášeno, je vykonatelné, jakmile je doručeno tomu, komu ukládá určitou povinnost. Ještě tentýž den je proto účastník povinen předběžné opatření respektovat; tím není dotčena jeho možnost domáhat se změny rozhodnutí v odvolacím řízení.

Ohledně doručování platí, co bylo uvedeno výše u právní moci.

Bylo-li usnesení o nařízení předběžného opatření doručeno tomu, komu se usnesením ukládá určitá povinnost, vyznačí soud na usnesení doložku vykonatelnosti. Podkladem k takovému postupu soudu je zpravidla vrácení dokladu o  doručení. Doložka vykonatelnosti je zásadní pro vykonávací řízení, není-li nařízené předběžné opatření respektováno. Vyznačení doložky vykonatelnosti na příslušném usnesení není na překážku, nebylo-li doručeno navrhovateli. Zásadní je, aby bylo doručeno tomu, komu se předběžným opatřením ukládá určitá povinnost (ať již účastníku řízení nebo třetí osobě).

Pro nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce není rozhodné, není-liusnesení o  nařízení předběžného opatření doposud v  právní moci (např. projednává-li odvolací soud nařízené předběžné opatření). Rozhodná je právě a jen vykonatelnost předmětného usnesení.

Vykonatelnost je samozřejmě neodmyslitelně spjata s existencí samotného rozhodnutí – usnesení o  nařízení předběžného opatření. Proto jestliže bude předběžné opatření zrušeno v odvolacím řízení nebo zanikne z jiného důvodu, zanikne spolu s předběžným opatřením i jeho vykonatelnost.

Na vykonatelnost usnesení, kterým nebylo vyhověno návrhu na nařízení předběžného opatření (tj. při odmítnutí nebo zamítnutí návrhu či při zastavení řízení), se již § 76d OSŘ nevztahuje, jelikož výslovně dopadá výlučně na usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že předmětná usta- 132

JIRSA, J. et al. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Kniha I. § 1–78g občanského

soudního řádu. Praha: Havlíček Brain Team, 2014, str. 468.

1 PRÁVNÍ ÚPRAVA PŘEDBĚŽNÉHO OPATŘENÍ

novení upravující předběžné opatření v tomto neobsahují další zvláštní právní

úpravu, aplikuje se obecné ustanovení upravující vykonatelnost usnesení.

Není-li návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověno, a to ani zčásti,

neukládá se usnesením nikomu z  účastníků ani třetí osobě žádná povinnost.

Z toho důvodu je ve smyslu § 171 odst. 2 OSŘ usnesení vykonatelné, jakmile

bylo doručeno navrhovateli (ostatním účastníkům se usnesení nedoručuje).

Vykonatelnost však lze v  těchto případech považovat spíše jen za teoreticko-právní jev, jelikož s ní nejsou v praxi spojovány zásadnější důsledky.

1.8 Zrušení a zánik předběžného opatření

Občanský soudní řád vymezuje situace, za nichž dochází ke zrušení či zániku

předběžného opatření. Ty jsou projevem dočasnosti předběžných opatření.

Zrušení předběžného opatření se odlišuje od jeho zániku tím, že ke zrušení

dochází na základě rozhodnutí soudu, zatímco k zániku předběžného opatření

dochází bez dalšího ex lege již při naplnění stanovených podmínek.

Zánik předběžného opatření

Předběžné opatření zanikne, jestliže: (a) navrhovatel nepodá v  zákonné lhůtě

nebo ve lhůtě určené soudem návrh na zahájení řízení (žalobu); (b) nebude

návrhu ve věci samé vyhověno; (c) bude vyhověno návrhu ve věci samé a uplyne

patnáct dní od vykonatelnosti rozhodnutí o věci; nebo (d) uplyne určená doba,

po kterou mělo předběžné opatření trvat.

„Zánik předběžného opatření způsobuje, že usnesení, jímž bylo předběžné

opatření nařízeno, pozbývá právní účinnosti, jinými slovy stává se neúčinným.

Neúčinný titul sice nebyl (jiným rozhodnutím nebo ze zákona) zrušen, resp.nenastaly účinky, jež se tomu kladou naroveň, pročež jako takový existuje dále, avšak

pozbyl způsobilosti mít vliv na ty právní vztahy, k jejichž regulaci původněsloužil.“

133

V případě nařízení předběžného opatření před zahájením řízení (tj. nikoliv

podle § 102 odst. 1 OSŘ) je nezbytné podat návrh na zahájení řízení (žalobu) ve

věci samé ve stanovené lhůtě; v opačném případě předběžné opatření zanikne.

Lhůta pro podání žaloby přitom není lhůtou procesněprávní, ale hmotněprávní,

a proto musí být žaloba ve lhůtě doručena soudu, nikoliv jen podána k poštovní

přepravě. Podání žaloby opožděně či její nepodání vůbec má stejné důsledky.

Nevyhoví-li soud návrhu ve věci samé (žalobě), zanikne i předběžnéopatření. Tento důsledek je spjat s nabytím právní moci rozhodnutí ve věci samé. 133

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. června 2009, sp. zn. 20 Cdo 5478/2007.


5

OBSAH

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

Použité zkratky právních předpisů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

1 PRÁVNÍ ÚPRAVA PŘEDBĚŽNÉHO OPATŘENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

1.1 Obecné podmínky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

1.1.1 Pravomoc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

1.1.2 Příslušnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

1.1.3 Obsazení soudu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

1.1.4 Účastníci řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

1.1.5 Překážka věci zahájené . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

1.1.6 Překážka věci rozhodnuté . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

1.2 Podmínky pro nařízení předběžného opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

1.2.1 Zahájení řízení na návrh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

1.2.2 Poplatková povinnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

1.2.3 Složení jistoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

1.3 Předběžné opatření a nekalosoutěžní jednání . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

1.4 Věcná legitimace ve věcech nekalé soutěže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

1.5 Prokazování vs. osvědčování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

1.5.1 Prokazování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

1.5.2 Osvědčování. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

1.6 Formulace petitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

1.6.1 Obecné požadavky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

1.6.2 Specické petity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

1.7 Rozhodnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

1.7.1 Odmítnutí návrhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

1.7.2 Zamítnutí návrhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

1.7.3 Zastavení řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

1.7.4 Vyhovění návrhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

1.7.5 Právní moc a vykonatelnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

1.8 Zrušení a zánik předběžného opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

1.9 Opravné prostředky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

1.10 Postup po vydání usnesení o nařízení předběžného opatření . . . . 68

1.10.1 Nároky uplatnitelné v řízení ve věci samé . . . . . . . . . . . . . . . 69

1.10.2 Lhůta k podání žaloby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

1.11 Důsledky nedodržení nařízeného předběžného opatření . . . . . . . . 73

1.11.1 Výkon rozhodnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

1.11.2 Exekuční řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

OBSAH

1.11.3 Neplatnost právního jednání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

1.12 Nárok na náhradu škody nebo jiné újmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

2 NEKALÁ SOUTĚŽ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

2.1 Generální klauzule nekalé soutěže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

2.1.1 Hospodářský styk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

2.1.2 Rozpor s dobrými mravy soutěže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

2.1.3 Způsobilost přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo

zákazníkům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

2.2 Zvláštní skutkové podstaty nekalé soutěže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

2.3 Soudcovské skutkové podstaty nekalé soutěže . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

2.4 Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. . . . . . . . . . . . . . . . 105

2.4.1 Nárok na zdržení se nekalosoutěžního jednání . . . . . . . . . 106

2.4.2 Nárok na odstranění závadného stavu . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

2.4.3 Nárok na přiměřené zadostiučinění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

2.4.4 Nárok na náhradu škody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

2.4.5 Nárok na vydání bezdůvodného obohacení . . . . . . . . . . . . . 110

2.4.6 Nárok na uveřejnění rozsudku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111

2.4.7 Dovětek k právním prostředkům ochrany proti nekalé

soutěži . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

Seznam pramenů a literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

Monograe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

Články . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

Elektronické prameny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 Právní předpisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

Judikatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

O autorovi. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist