načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Predátor – Wilbur Smith

Predátor

Elektronická kniha: Predátor
Autor: Wilbur Smith

Bývalý příslušník speciálních vojenských jednotek a nyní majitel bezpečnostní firmy Hector Cross přísahal vrahům své milované ženy nelítostnou pomstu. Ale stejně tak spřádá své ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  249
+
-
8,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 60.9%hodnoceni - 60.9%hodnoceni - 60.9%hodnoceni - 60.9%hodnoceni - 60.9% 63%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » ALPRESS
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 405
Rozměr: 21 cm
Vydání: Vydání první
Spolupracovali: z anglického originálu Predator ... přeložil Dalibor Míček
Skupina třídění: Anglická próza
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-754-3404-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Bývalý příslušník speciálních vojenských jednotek a nyní majitel bezpečnostní firmy Hector Cross přísahal vrahům své milované ženy nelítostnou pomstu. Ale stejně tak spřádá své nenávistné plány vůči Hectorovi sadistický psychopat a terorista Johnny Congo, jeden z vrahů Hectorovy ženy, čekající ve vězení na svou popravu. Stále si věří, že by se mu mohl zdařit útěk a poté hodlá nenáviděného Crosse brutálním způsobem mučit a zavraždit. Třetí díl z volné řady dobrodružně kriminálních thrillerů Hector Cross. Bývalý elitní voják nastupuje na cestu pomsty proti psychopatickému teroristovi a vrahovi jeho ženy.

Popis nakladatele

Za smrt manželky Hectora Crosse jsou zodpovědní dva muži: jeden z nich je mrtvý, ten druhý je psychopat Johnny Congo. Čeká v cele smrti na popravu, ta se kvapem blíží. Už jednou utekl, tak proč by se mu to nepodařilo znovu? Jeho jediným cílem je zničit úhlavního nepřítele. Ale nestačí ho jen obyčejně zabít, Cross musí trpět…

Zařazeno v kategoriích
Wilbur Smith - další tituly autora:
Řeka bohů - Bůh pouště Řeka bohů
Řeka bohů II. - Sedmý pergamen - reedice Řeka bohů II. - Sedmý pergamen
Predátor Predátor
Řeka bohů - Faraon Řeka bohů
Kořist Kořist
Kobaltové nebe Kobaltové nebe
 
K elektronické knize "Predátor" doporučujeme také:
 (e-book)
Žízeň Žízeň
 (e-book)
Naše paní doktorka Naše paní doktorka
 (e-book)
Nomád Nomád
 (e-book)
Tanec bohů Tanec bohů
 (e-book)
Hana Hana
 (e-book)
Anna Lucemburská Anna Lucemburská
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Copyright © Orion Mintaka (UK) Ltd 2016

Wilbur Smith asserts the moral right to be identified

as the author of this work. All rights reserved.

Translation © Dalibor Míček, 2017

Copyright © ALPRESS, s. r. o.

Všechna práva vyhrazena.

Žádnou část knihy není dovoleno užít

nebo jakýmkoli způsobem reprodukovat bez písemného

souhlasu držitele práv, s výjimkou krátkých citací

nebo odkazů, které tvoří součást kritického hodnocení.

Z anglického originálu PREDATOR vydaného nakladatelstvím HarperCollins

Publishers, 1 London Bridge Street, London SE1 9GF

přeložil Dalibor Míček

Redakční úprava Lukáš Foldyna

Grafická úprava obálky Tomáš Řízek

Elektronické formáty Dagmar Wankowska, LiamART

Vydalo nakladatelství Alpress, s. r. o., Frýdek-Místek,

v edici Klokan, 2017

shop@alpress.cz

Vydání první

ISBN 978-80-7543-437-1 (ePub)


Wilbur Smith v Alpressu

Egyptská tetralogie

Řeka bohů • Řeka bohů II. • Řeka bohů III. –

Čaroděj Řeka bohů IV. – Vnitřní oko

Sága Courtneyů

Dravec • Monzun • Modrý horizont

Triumf slunce • Na život a na smrt

Hromobití • Ptačí vodopády • Pobřeží v plamenech

Síla meče • Běsnění • Zlatá liška • Čas zemřít

Kopí osudu

Sága Balantyneů

Říše kamenného sokola • Tvrdší než diamant

Andělé pláčí • Leopard loví v temnotách

• Triumf slunce

Samostatné romány

Diamantová cesta • Volání na ďábla

Lovci diamantů Posel slunce • Orel v oblacích

Nenasytný jako moře • Běsnící spravedlnost

Píseň slonů • Zlatokopové • Oko tygra

Nářek vlků • Šelma • Bůh pouště • Zlatý lev


Tuto knihu věnuji Niso,

která je Sluncem, jež prosvěcuje mé dny,

a Měsícem, jenž velebí mé noci.

Děkuji ti za tato nespočetná potěšení, děvče moje.


9

H

ector Cross se probudil s pocitem neurčitého strachu

a chvíli mu trvalo, než se zorientoval a váhavě otevřel

oči. Nevěděl, co může očekávat, a spatřil to dvojitými dveřmi ložnice – přicházelo to z terasy a blížilo se k němu. Měsíční svit se měňavě odrážel od stříbřitých okrajů mokrých šupin. Příšera se k němu kolébala na krátkých nohou a její drápy tiše škrábaly po betonové podlaze. Její ocas sebou s každým dunivým krokem mrskal ze strany na stranu. Přes dolní pysk visely žluté tesáky v ledovém úsměšku beze stopy humoru. Hectora zachvátila panika, stáhlo se mu hrdlo a na hruď jako by dolehlo těžké závaží. Krokodýl strčil hlavu do otevřených dveří, zastavil se a upřel pohled na člověka na lůžku. Měl žluté oči lva s černými štěrbinami zornic. Teprve v té chvíli si Hector uvědomil, jak je ta bestie obrovská. Zcela zatarasila dveře, hrozivě se nad ním tyčila a znemožňovala mu jakoukoliv šanci na útěk.

Hector se rychle probral z šoku a skulil se z matrace. Popadl knoflík zásuvky nočního stolku, kam ukládal devítimilimetrovou pistoli Heckler & Koch, a prudce ji otevřel. Konečky prstů horečně šmátral po překližkovém dně šuplíku a hledal zbraň, ta však zmizela. Zásuvka byla prázdná. Zůstal úplně bezbranný.

Otočil se ke gigantickému ještěrovi a zvedl se do sedu s nohama složenýma pod sebou a zády opřený o pelest. Ruce zkřížil v zápěstí a zvedl je před obličej v obranné karatistické pozici. „Huš! Jdi ode mě!“ zařval, ale bestie neprojevila

WilbuR SMiTH • TOM CaiN

nejmenší známky strachu. Zeširoka otevřela tlamu a odhalila řady špičatých tesáků dlouhých a silných jako Hectorovy ukazováky. Mezi nimi se černaly zbytky shnilého masa kořisti, kterou sežral. Smrdutý dech zaplnil místnost a Hectora doslova dusil. uvázl v pasti, z níž nebylo úniku. bezprostředně mu hrozila smrt.

Pak krokodýlí hlava změnila tvar a nabyla obludné lidské podoby, která byla ještě děsivější než ještěří zjev, rozmlácená a v pokročilém stupni rozkladu, slepé oči mléčně bílé. Hector ji však okamžitě poznal. byla to hlava muže, který zabil jeho manželku.

„bannock!“ sykl Hector a odtáhl se od nenáviděného obličeje. „Carl bannock! Ne, to nemůžeš být ty! Jsi mrtvý. Zabil jsem tě, tvé smrduté tělo jsem předhodil krokodýlům. Dej mi pokoj a vrať se do hlubin pekla, kam patříš.“ Hystericky blábolil nesmysly, ale nemohl se ovládnout.

Pak ucítil, jak se k němu z temnoty pokoje vztáhly ruce bez těla, sevřely mu ramena a začaly jím třást.

„Hectore, miláčku! Probuď se! Prosím tě, probuď se.“

Snažil se odporovat sladkému ženskému hlasu a tlaku ru

kou, ty však vytrvaly. a potom se s obrovskou úlevou začal vymaňovat ze spárů noční můry, která ho opředla, a konečně se probudil.

„Jsi to ty, Jo? Pověz mi, že jsi to ty.“ Zoufale po ní ve tmě ložnice tápal.

„ano, miláčku můj. Jsem to já. Klidně lež, už to bude v pořádku. Jsem tu s tebou.“

„Světlo,“ vyhrkl. „Rozsviť.“

Vyprostila se mu z náručí a natáhla se k vypínači nad čelem postele. Místnost zaplavilo jasné světlo. Hector poznal ložnici a vzpomněl si, kde je a proč tam je.

Pobývali jako hosté na skotském středověkém hradě, který se vypínal na břehu řeky Tay. Venku byla studená podzimní noc.

Zvedl náramkové hodinky odložené na nočním stolku na jeho straně postele a podíval se na ciferník. Ruce se mu po

PReDáTOR

11

řád ještě třásly. „Proboha, tři hodiny v noci!“ Vztáhl paže k Jo Stanleyové a přitiskl si ji na nahý hrudník. Po chvíli se mu dech konečně uklidnil. Reflexy trénovaného bojovníka setřásly vysilující účinky zlého snu a Hector zašeptal Jo do ucha: „Omlouvám se za ten poplach a pozdvižení, lásko moje. ale už se stalo. Jsme oba vzhůru, takže bychom toho mohli vhodně využít.“

„Jsi nenapravitelný a nezničitelný, Hectore Crossi,“ odvětila upjatě, ale neučinila nejmenší pokus odstrčit jeho hladící ruce. Místo toho se k němu přitiskla a svými rty vyhledala jeho ústa.

„Víš, že si na velká slova moc nepotrpím,“ řekl jí a oba na chvíli zmlkli. Jo mu pak zamumlala do úst, aniž se odtáhla.

„Vyděsil jsi mě, drahý.“

Vášnivě ji políbil, jako by ji chtěl umlčet, a ona se podvolila, když cítila, jak jí proti břichu bobtná a tvrdne jeho mužství. Po předchozím milování byla ještě vlhká a okamžitě ho chtěla stejně silně jako on ji. Překulila se na záda s rukama sepjatýma za jeho krkem, a když ho stahovala na sebe, roztáhla stehna a vystrčenými boky mu vyšla vstříc. Pak jen zalapala po dechu, když do ní hladce vnikl.

Milování bylo příliš intenzivní, aby trvalo dlouho. Oba společně rychle dosáhli závratného vyvrcholení a po něm, stále spojeni, padali do propasti. Pomalu se vraceli ze vzdálených světů, kam je odnesla vášeň, neschopni slova, dokud se jim nezklidnil dech. Jo si dokonce myslela, že jí usnul v náručí, ale Hector se jí tiše, téměř šeptem zeptal: „Nemluvil jsem, že?“

lež již měla připravenou. „Jen nějaké divoké výkřiky, nesrozumitelné a nedávající smysl.“ Cítila, jak se vedle ní uvolnil, a pokračovala v šarádě: „O čem se ti vlastně zdálo?“

„bylo to hrozné,“ odpověděl vážně, smích ukrytý pod seriózním tónem. „Zdálo se mi, že jsem vytrhl háček z tlamy pětadvacetikilového lososa.“

***


12

WilbuR SMiTH • TOM CaiN

aby jediným fouknutím neuhasili křehký plamen vzájemné lásky, uzavřeli beze slov nepsanou dohodu. Jo Stanleyová se po Hectorově boku zúčastnila štvanice na dva muže, kteří zavraždili jeho manželku. Když konečně uspěli a dopadli je v arabské pevnosti, kterou pro sebe vystavěli v nedostupných hlubinách středoafrické džungle, Jo očekávala, že Hector předá oba vrahy úřadům Spojených států, které je odsoudí a potrestají.

Jo byla právnička a pevně věřila ve vládu zákona. Hector si na druhé straně vytvářel vlastní pravidla. Žil ve světě plném násilí, kde se zlo trestalo a mstilo s biblickou přísností: oko za oko a život za život.

Prvního zabijáka, Carla bannocka, Hector popravil bez opory v zákonech. Nakrmil jím jeho vlastní krokodýly, které zločinec choval ve své arabské pevnosti, kde jej Hector dopadl. Velcí ještěři roztrhali bannocka zaživa na kusy a ty potom sežrali. Jo náhodou u bannockova dopadení a potrestání nebyla, takže mohla úspěšně předstírat, že o ničem neví.

byla ovšem u toho, když Hector polapil druhého zabijáka, zločince, který si dal jméno Johnny Congo. Toho už texaský soud odsoudil k trestu smrti, jemu se však podařilo uprchnout. Jo se ohnivě postavila proti tomu, aby Hector Cross podruhé vzal zákon do vlastních rukou. Nakonec pohrozila, že jejich vztah ukončí, pokud Hector nepředá Conga orgánům spravedlnosti státu Texas.

Hector na její požadavek neochotně přistoupil. Trvalo to několik měsíců, ale nakonec texaský soud původní rozsudek smrti nad Johnnym Congem potvrdil a navíc ho shledal vinným z dalších mnohonásobných vražd, které po útěku z vězení spáchal. Datum popravy stanovil na 15. listopadu, tedy za dva týdny. „Ježíši Kriste, Johnny, co to máte s obličejem?“

Shelby Weiss, starší společník houstonské právnické firmy Weiss, Mendoza a burnettová – neboli židák, mexický nádeník a bílá anglosaská protestantka, jak je jejich méně úspěšní

PReDáTOR

13

konkurenti s oblibou označovali –, seděl v malé kóji v budově

číslo 12 věznice allena b. Polunského v Západním living

stonu ve státě Texas. Tato budova byla součástí takzvané Sekce

smrti. Stěny kóje byly natřeny vybledlou a loupající se limet

kově zelenou barvou a právník mluvil do staromódního tele

fonního sluchátka z černého bakelitu, které držel v levé ruce.

Před sebou měl poznámkový blok velkého formátu a sadu

ostrouhaných tužek. Na protější straně plexisklové přepážky

stál v kóji identických rozměrů a tvaru, pouze bíle natřené,

Johnny Congo, jeho klient.

Congo byl po svém zatčení vydán do Spojených států v emi

rátu abu Zara na pobřeží Perského zálivu. bylo to několik let

po útěku z texaského nápravného zařízení v Huntsville. Vět

šinu času strávil v africe, kde si vybudoval osobní království

v nejmenším a nejchudším africkém státě Kazundu na seve

rozápadním pobřeží jezera Tanganika. Nebyl sám, žil s ním

jeho sexuální partner z vězení a později i životní druh a ob

chodní společník Carl bannock. Odtud pocházelo spojení

s Weissem, jehož firma zastupovala bannocka při jednání se

svěřeneckým fondem, který založil zesnulý Henry bannock,

Carlův adoptivní otec. Právnická práce byla striktně legální

a extrémně výnosná jak pro Carla bannocka, tak pro Shelbyho

Weisse. Firma Weiss, Mendoza a burnettová rovněž zastupo

vala bannocka jako exportéra coltanu, rudy, z níž se získává

tantal, kov cennější než zlato, protože tvoří základní materiál

pro výrobu širokého spektra elektronických součástek. lo

žiska rudy se nacházejí v západním Kongu a coltan lze tedy

považovat za konfliktní minerál podobně jako takzvané „kr

vavé diamanty“. Tato stránka Carlova podnikání byla proto

z morálního hlediska velmi diskutabilní, přesto však měl ná

rok na nejlepší právní zastoupení, jaké lze za peníze koupit.

i kdyby měl Shelby Weiss důvod k podezření, že mladý ban

nock žije s uprchlým odsouzencem na smrt, s nímž se zapojuje

do nejrůznějších nechutných nezákonných aktivit od požívání

drog po obchod s bílým masem, nikdy neviděl žádný důkaz

WilbuR SMiTH • TOM CaiN

o jakýchkoliv nepravostech. Kromě toho Kazundu neuzavřelo se Spojenými státy dohodu o vydávání stíhaných osob, takže nebylo o čem diskutovat.

Jenomže pak Johnnyho Conga najednou na Středním východě dopadl bývalý důstojník britských speciálních jednotek Hector Cross, který se oženil s vdovou po Henrym bannockovi Hazel. To z něj vlastně udělalo, jak Weiss usoudil, Carlova švagra, ovšem bez nejmenšího náznaku příbuzenské lásky. Hazel byla zavražděna. Cross z její smrti vinil Carla bannocka a vydal se ho stíhat, aby se pomstil. a nyní bannock zmizel z povrchu země.

Hector Cross však dopadl Johnnyho Conga a v emirátu abu Zara, který extradiční smlouvu se Spojenými státy uzavřel, ho předal čtyřem federálním policistům. a tak se Congo znovu ocitl v cele smrti a nebyl na něho pěkný pohled. Očividně dostal pořádnou nakládačku.

Johnny Congo se v kóji krčil jako dělová koule nacpaná do krabičky od sirek. byl to obrovský muž. Měřil téměř dva metry a tomu odpovídala i jeho postava. Na sobě měl vězeňskou uniformu sestávající z bílé bavlněné polokošile s krátkým rukávem, zastrkané za pas rovněž bílých elastických kalhot připomínajících pyžamo. Na zádech se mu skvěla dvě velká černá písmena DR, která napovídala, že obýval Death Row, celu smrti. uniforma měla být volná, ovšem na Johnnym Congovi se napínala jako střívko na klobásce a knoflíky, které přidržovaly látku přes vypracované svalstvo hrudi, ramenou a paží, hrozily utržením. Congo vypadal jako Minotaurus, napůl člověk a napůl býk z řeckého bájesloví. Po letech rozmařilého života a nestřídmého požitkářství hodně ztloustl, ale břicho před sebou nosil jako zbraň, další pomůcku, jak si proklestit cestu životem a zastrašit protivníky. Pouta na jeho zápěstích a kotnících byla spojena řetězem, ale právníka více zaujaly krvavé tržné rány kolem rozbitých úst, bílé dlahy hrubě upevněné ke zlomenému nosu a ošklivé podlitiny, které na mnoha místech tváří dodávaly uhlově tmavé západoafrické pokožce červenofialový nádech zralých švestek.

PReDáTOR

15

„Počítám, že jsem asi narazil do dveří. Nebo to byla jiná nehoda?“ zamumlal Congo do sluchátka.

„udělali vám to policajti?“ zajímal se Weiss. Pokusil se vložit do hlasu účast, ale sotva dokázal zamaskovat vzrušení. „Jestli ano, mohl bych to použít u soudu. Četl jsem hlášení a tam se jednoznačně uvádělo, že když vás v abu Zara přebírali, byl jste spoutaný. Jde o to, že pokud jste pro ně nepředstavoval žádnou hrozbu a nemohl jste se bránit, neměli oprávnění použít proti vám fyzickou sílu. Není to moc, ale něco přece. a my potřebujeme každou pomoc. Poprava je stanovena na patnáctého listopadu, to znamená za necelé tři týdny.“

Congo zavrtěl obrovskou oholenou hlavou. „Todle mi neudělal žádnej policajt, nýbrž ten bílej zkurvysyn Hector Cross. Něco jsem mu řek. Zřejmě se mu to moc nelíbilo.“

„Co jste mu řekl?“

Congovi se roztřásla ramena dunivým ochraptělým smíchem, který zněl stejně hrozivě jako vzdálený hrom ohlašující bouřku. „Řekl jsem, že jsem to byl já, kdo dal rozkaz k vraždě, a teď cituji, ,té tvé zkurvené děvky‘.“

„ach, bože...“ Weiss si hřbetem ruky otřel čelo a pak vrátil sluchátko k ústům. „Slyšel vás ještě někdo jiný?“

„Jasně, slyšeli mě všichni. Řval jsem dost hlasitě.“

„Zatraceně, Johnny, vy si to jenom ztěžujete.“

Congo přistoupil těsně k přepážce, předklonil se a opřel se lokty o pultík. Zahleděl se přes plexisklo s tak nepříčetným vztekem v očích, že sebou Weiss mimoděk škubl. „Měl jsem k tomu pádný důvod,“ zavrčel, „sakra pádný důvod. Ten zkurvysyn Cross mě připravil o jediného člověka, na kterém mi v mým podělaným životě záleželo. Nakrmil s ním posrané krokodýly. Rozumíte? Ty zasrané bestie sežraly Carla zaživa! ale Cross je pitomý debil a udělal dvě chyby.“

„No jo, jaké chyby?“

„Za prvé nepředhodil těm krokodýlům i mě. ani bych o tom nevěděl, člověče. byl jsem úplně mimo, napumpovali do mě sedativa nebo co, a vůbec nic bych necítil.“

WilbuR SMiTH • TOM CaiN

Weiss zvedl pravou ruku, v níž pořád držel tužku, dlaní proti přepážce. „Moment! Zadržte. Jak o těch krokodýlech víte, když jste byl v době, kdy údajně sežrali vašeho přítele, v bezvědomí?“

„Crossovi chlapi o tom mluvili v letadle. Řehtali se jako

koně, když popisovali, jak čelisti trhaly Carla, který ječel o milost. Měli obrovské štěstí, že jsem byl spoutaný, přivázaný k sedačce a ještě omotaný nákladní sítí. Kdybych se mohl pohnout, utrhal bych jim hlavy a nacpal jim je do prdele.“

„ale skutečný důkaz, že je Carl mrtvý, nemáte, viďte? Chci tím říct, že jste neviděl jeho mrtvolu, nemám pravdu?“

„Jak bych mohl vidět mrtvolu?“ zařval Congo. „byl jsem mimo a Carl trčel v krokodýlích střevech! Proč mně kladete tak debilní otázky?“

„Kvůli svěřeneckému fondu Carla bannocka,“ odpověděl Weiss tiše. „Dokud někdo nepředloží důkaz, že je Carl bannock mrtvý, fond mu bude povinen vyplácet jeho podíl na zisku společnosti. a – čistě hypoteticky – může tyto peníze využívat každý, kdo má přístup ke Carlovým bankovním kontům. Hector Cross důkaz o jeho smrti rozhodně nepředloží, protože tím by sám sebe obvinil z vraždy. Ptám se tedy znovu a oficiálně do protokolu: máte nějaký přímý, osobní důkaz, že je Carl bannock mrtvý?“

„Ne, pane,“ odvětil Johnny důrazně. „Co o té věci vím, jsem slyšel od cizích lidí. Nic jsem neviděl, protože jsem v té době byl pod sedativy. a jak o tom tak přemýšlím, ještě v tom letadle jsem byl omámený po těch drogách. Možná jsem ve skutečnosti nic neslyšel, jenom jsem si to představoval. anebo se mi to zdálo, co já vím?“

„Souhlasím. Sedativa opravdu mohou vyvolat efekt po

dobný drogové intoxikaci. Je docela dobře možné, že jste ten rozhovor, o kterém jste se před chvílí zmínil, ve skutečnosti neslyšel. ale pojďme dál. Řekl jste, že Cross udělal dvě chyby. Která byla ta druhá?“

PReDáTOR

17

„Nevyhodil mě z toho letadla, když jsme byli deset kiláků nad zemí. Přitom by mu stačilo otevřít rampu v zadní části trupu, nechat mě po ní sklouznout a potom se akorát dívat, jak padám,“ Johnny Congo hvízdnutím napodobil pád těžkého břemene, „celých těch deset kiláků a bum!“ Pěstí jako kladivem udeřil do dlaně druhé ruky.

„Zůstal by po vás zatraceně hluboký kráter,“ poznamenal Weiss suše.

„Jo, to teda jo.“ Congo se zasmál a pokyvoval velkou holou hlavou. „a kdyby v té sedačce seděl přivázaný Cross a já se na něho díval, určitě bych ho shodil jako lidský létající talíř. Vůbec bych se nerozmýšlel. a on to chtěl udělat, to teda jo. udělal by to, kdyby ta jeho pitomá čubka držela hubu a neukecala ho.“

Weiss nalistoval v zápisníku předchozí stránku a zamračeně četl, co si poznamenal. „Promiňte, ale neříkal jste, že je mrtvá?“

„Řekl jsem, že jsem nechal zabít jeho manželku. Nemusíte se stydět říct to naplno. Tohle byla jiná čubka, s tou si začal po smrti své ženy. Je právnička jako vy. Cross jí říkal Jo. Ta začala fňukat, že neměl Carla zabíjet. Že překročil americké zákony. Kvákala cosi o právu... ‚O právu, podle kterého žiju a které ctím,‘ tak to řekla. Nakonec mu dala ultimátum. Jestli mě Cross zabije stejně, jako zabil Carla, už si k té její sladké pipině ani nečichne.“ Congo pokrčil rameny. „Nevím, proč se Cross nechal od ní ukecat. Já bych se na ni vysral. Mě nebude žádná čubka poučovat, co je dobré a co zlé. Řekl bych jí, že její pipina patří mně. Dal bych jí pořádnou lekci, aby podobnou chybu už neopakovala, jestli víte, jak to myslím.“

„ano, už jsem v obraze,“ řekl Weiss. „ale co vy? Pro každý případ vám objasním situaci. Když jste utekl z věznice...“

Congo přikývl. „To už je dávno.“

„ano, je, ale zákonu na tom nezáleží, protože když jste utekl, dělily vás od termínu popravy dva týdny. byl jste shledán vinným z mnoha vražd, a to nemluvím o těch, které byly

WilbuR SMiTH • TOM CaiN

spáchány na váš příkaz během vašeho uvěznění. Vyčerpal jste všechny možnosti odvolání. Za dva týdny by vás tenkrát připoutali k nosítkům, zabodli vám do loketní jamky jehlu a pak by se jenom dívali, jak umíráte. a v tom spočívá váš problém, Johnny. Přesně to se totiž stane teď. utekl jste a znovu vás dopadli. a nyní jste zpátky přesně tam, kde jste byl, než jste si vlezl do pytle se špinavým prádlem, nechal se hodit na korbu nákladního automobilu a provézt bránou věznice na hlavní silnici.“

Pokud se Weiss snažil Conga ohromit vážností jeho situace, nepovedlo se mu to. Obr zkřivil obličej do ohavné parodie úsměvu. „Člověče, to ale byla perfektní akce, že jo?“

Weiss zachoval neutrální výraz. „Jsem zastánce práva, Johnny. Nemohu vám blahopřát k tomu, co byla zjevně zločinecká aktivita. ale jinak ano, objektivně vzato vidím, že naplánování a provedení útěku se vyznačovalo vysokou efektivitou.“

„Fajn. Takže jak efektivní pro mě budete dnes?“

Shelby Weiss měl na nohou ručně šité vysoké boty black Cabaret Deluxe, výrobek firmy Tresa Outlaws v el Pasu. Oblek pocházel z módního salonu Gieves a Hawkes, který sídlí na adrese Savile Row číslo 1 v londýně. Košile mu šili v Římě. uhladil si klopu saka a tiše řekl: „Takhle se neoblékám proto, že bych byl ve své práci špatný. Povím vám, o co se pokusím – o nemožné. Odvolám se na všechny laskavosti, které mi někdo dluží, využiju všechny své kontakty, nechám své nejbystřejší spolupracovníky podrobně prostudovat všechny případy, jaké jim přijdou na mysl, jestli by se nenašel nějaký precedens, na němž bychom mohli postavit nové odvolání. budu pracovat do roztrhání těla a do poslední vteřiny. ale vždycky se svými klienty jednám naprosto upřímně, a proto vám musím sdělit, že moc naděje nechovám.“

„Ha,“ zavrčel Congo. „No dobře, už jsem na vaší vlnové

délce...“ Vztyčil se v plné výšce, povzdechl si a zvedl spoutané ruce, aby se mohl poškrabat na zátylku. Pak tiše promlu

PReDáTOR

19

vil. Odložil postoj tvrdého gangstera a jako by mluvil spíš k sobě než k Weissovi. „Celý život jsem měl lidi, kteří se o mě starali, a dobře vím, že si mysleli: Je to jenom velký, tupý negr. Mou nejčastější přezdívkou byla gorila a věřím, že mnozí to pokládali za kompliment. Jako když jsem na střední škole hrál ofenzivní levé křídlo za Nacogdoches Golden Dragons a trenér Freeney říkával: ,Dneska jsi hrál jako rozzuřená gorila, Congo,‘ a myslel tím, že jsem převálcoval všechny ty bastardy v obraně soupeře, aby nějaký hezounek rozehrávač mohl předvádět ty své nadhozy, při kterých všechny roztleskávačky tekly. a já na to: ,Děkuju, trenére,‘ skoro jako kdybych ho oslovil ,Massa‘.“

V Congovi bobtnaly emoce. „ale uvnitř jsem vždycky cítil, že nejsem žádný blbec. uvnitř jsem cítil, že jsem lepší než ostatní. a zrovna teď přesně chápu, jak si stojím. Takže vám povím, co bych po vás chtěl. Chci, abyste kontaktoval jednoho kluka, co jsem znal. Jmenuje se D’Shon brown.“

Weiss vypadal překvapeně. „Cože? Myslíte toho D’Shona browna?“

„Koho jiného? Znám jediného chlápka toho jména.“

„Já jen, že D’Shon brown je něco jako génius. Děcko ze slumu, kterému ještě není třicet a už kráčí ke své první miliardě. Úžasně pohledný s úžasným životopisem, před jehož ložnicí se staví do fronty krásné ženy. Máte teda parádního přítele.“

„No, po pravdě řečeno jsem ho už dlouho neviděl, takže nejsem plně informován o jeho současné situaci. ale on určitě bude přesně vědět, kdo jsem. Sdělíte mu datum, kdy mě mají odvážet do Huntsville na popravu. a potom mu řekněte, že bych se s ním rád viděl, třeba by mi povolili návštěvu, než mě položí na nosítka a píchnou mi injekci. S jeho bratrem aleutianem jsme si byli opravdu hodně blízcí. Chudáka kluka zabili v londýně a byl to Cross, kdo mu vzal život. Takže máme společný osobní zážitek, když nás o milovanou osobu připravil jeden a ten samý chlap. Rád bych D’Shonovi vyslovil sou

WilbuR SMiTH • TOM CaiN

strast, potřásl mu rukou a možná ho i pevně objal, aby věděl, že s ním cítím.“

„Dobře víte, že to nepůjde,“ upozornil Weiss. „Stát Texas již odsouzencům na smrt nepovoluje žádnou formu tělesného kontaktu. Nejlepší, co pro vás může brown udělat, je vzdát úctu vaší mrtvole, až bude po všem.“

„No, každopádně mu to vyřiďte. Povězte mu, co bych rád. No a teď bych vám měl vystavit plnou moc k manipulaci s mým bankovním účtem, abyste si z něj vybral palmáre a podobně, že?“

„ano, to by šlo.“

„Fajn. Mám účet v soukromé bance Wertmuller-Maier v Ženevě. Dám vám číslo účtu a všechna hesla, která budete potřebovat. Ze všeho nejdřív chci, abyste někoho poslal, aby vyprázdnil mou bezpečnostní schránku a její obsah neprodleně odeslal na vaši adresu. Chci, aby schránku odemkl a truhličku, která v ní je, zapečetil třeba voskem nebo podobnou sračkou, aby do ní nikdo nemohl. Potom z mého účtu vyzvedněte tři miliony. Dva budou pro vás jako záloha za vaše služby. Další milion je pro D’Shona. Předáte mu i truhličku z mé bezpečnostní schránky. Může ji otevřít. Povězte mu, že jsou v ní mé osobní předměty, které pro mě moc znamenají. Chci, aby mi je vložili do rakve a pohřbili je spolu s mým tělem. Mluvím o rakvi, protože chci, aby D’Shon organizoval můj pohřeb a hostinu po obřadu. ať z toho udělá událost, na kterou účastníci do smrti nezapomenou. Požádejte ho mým jménem, ať pozve všechny známé z doby, kdy jsme byli malí kluci, aby mi prokázali poslední úctu. Povězte mu, že bych si toho opravdu vážil. Můžete to udělat?“

„Milion dolarů za pohřeb a hostinu?“ podivil se Weiss.

„Jo, sakra. Chci procesí pohřebních vozů a limuzín, bohoslužbu třeba v katedrále nebo tak nějak a na závěr pořádný flám, na kterém oslaví můj pobyt tady na zemi: k jídlu kaviár a prvotřídní žebírka, u baru Cristal a Grey Goose a podobné dobroty. Hele, milion nic není. Četl jsem, že ten podivín, co

PReDáTOR

21

založil Facebook, utratil za svou svatbu deset mega. Jak o tom tak uvažuju, Shelby, dejte D’Shonovi dva melouny. Povězte mu, ať uspořádá parádní mejdan.“

„Pokud si to tak přejete, mohu to samozřejmě zařídit.“

„Jo, tak si to přeju. a zdůrazněte mu, že je to přání umírajícího. a to je vážná věc, ne?“

„ano, je.“

„No tak se postarejte, aby pochopil, o co tu jde.“

„Samozřejmě.“

„Fajn. Takže pro přístup k mému účtu potřebujete následující.“ Congo odříkal číslo konta, název a pak dlouhou řadu zdánlivě náhodných alfanumerických znaků. Shelby Weiss si všechno pečlivě zapsal do bloku a pak vzhlédl.

„Dobře, mám to poznačeno. Chcete mi říct ještě něco?“ zeptal se.

„už nic.“ Johnny zavrtěl hlavou. „akorát se sem vraťte, až zařídíte všechno, o co jsem vás požádal.“ aleutian brown byl gangster. Patřil k hlavním pohlavárům černošského gangu známého jako andělé neboli Málikové. Jeho členové se rádi prezentovali jako alláhovi bojovníci, i když většina z nich by si jen s obtížemi uměla přečíst dětský komiks, natož korán. Ovšem jeho mladší bratr D’Shon byl z úplně jiného těsta. Vyrůstal ve stejně tvrdém prostředí jako aleutian, byl stejně vzteklý na celý svět a jako člověk stejně bezohledný a krutý. Rozdíl spočíval v tom, že uměl své pocity mnohem lépe skrývat a byl natolik inteligentní, aby se poučil z toho, co postihlo jeho staršího bratra a ostatní kumpány z jejich čtvrti. Většina jich hnila ve vězení nebo pod zemí.

Takže D’Shon tvrdě pracoval, nedostal se do žádného průšvihu a akademické stipendium mu umožnilo nastoupit na baylor. Po bakalářské promoci získal další stipendium a zapsal se na právnickou fakultu Stanfordovy univerzity, kde se specializoval na trestní právo. Promoval s vyznamenáním

WilbuR SMiTH • TOM CaiN

a hravě zvládl zkoušky před komisí advokátní komory státu Kalifornie. D’Shon brown měl vynikající startovní pozici, která mu umožňovala zvolit si hvězdnou kariéru obhájce ve věcech trestních anebo dravého žalobce u některého obvodního státního zastupitelství. Ovšem pravý důvod, proč studoval práva, byl jiný. Chtěl být co nejlépe vybaven k tomu, aby mohl zákony nikoliv hájit nebo prosazovat, nýbrž je porušovat. Sám sebe viděl jako Kmotra pro jedenadvacáté století. Na veřejnosti se tedy prezentoval jako vycházející hvězda podnikatelské komunity se silným zájmem o charitu: „Chci jen splatit svůj dluh,“ říkával obdivně zírajícím žurnalistům. V soukromí se ovšem věnoval jiným podnikatelským záměrům: prodeji drog, vydírání, obchodu s lidmi a prostituci.

D’Shon okamžitě pochopil, že sdělení Johnnyho Conga obsahuje skrytý podtext. byl přesvědčený, že i Shelbymu Weissovi je to naprosto jasné, ovšem oba museli hrát svou roli, aby mohli kdykoliv popřít, i pod přísahou, že by se jejich rozhovor týkal něčeho jiného než touhy odsouzence k smrti po okázalém pohřbu. Ovšem to, jak Johnny zdůrazňoval, že chce, aby ho D’Shon před smrtí navštívil a objal, jak mluvil o vozidlech, která si přál v pohřebním průvodu – inu, člověk nemusel být atomový fyzik, aby mu bylo jasné, o co tady jde.

Pokud tedy Johnny Congo chce, aby si svět myslel, že požádal D’Shona, aby zorganizoval pohřeb a smuteční hostinu, pak to brown udělá. S dvěma miliony dolarů převedených na jeho účet z Congovy ženevské banky usoudil, že oslavu v měřítku, jaké Johnny naznačil, nemůže uspořádat v jeho rodném městě Nacogdoches. Proto D’Shon obvolal nejprestižnější hřbitovy v Houstonu a pak vybral místo pro hrob na břehu jezera v místě zvaném Sunset Oaks, kde byly trávníky zastřižené jako na golfovém hřišti v augustě a na slunci se třpytila zurčící voda, a objednal nádherný mramorový náhrobek. Poté předložil hýřivou poptávku nejznámějším a nejdražším květinářstvím, cateringovým firmám a podnikům zajišťujícím oslavy a vyzval je k předložení nabídek.

PReDáTOR

23

Průzkum trhu provázely četné telefonáty a e-maily. Když se s dodavateli dohodl, tištěné smlouvy nesvěřil poště, nýbrž kurýrní službě, aby se ujistil, že se bez nejmenších pochybností dostaly k adresátům. uhradil zálohy a řádně je zaúčtoval. Rozeslal přes dvě stovky pozvánek. Každému, kdo by se chtěl přesvědčit o upřímné snaze splnit poslední přání Johnnyho Conga, mohl předložit nespočet důkazů.

ale zatímco se odehrávaly veřejné přípravy, D’Shon vedl řadu nezaznamenaných soukromých rozhovorů o zcela jiných záměrech týkajících se Johnnyho Conga, zejména v Houstonském golfovém klubu, jehož byl váženým členem; při obědech v restauraci uchiko v austinu, kde jedl sashimi z platýse a farmářskou kachnu s kandovaným exotickým ovocem na rozmarýnu; anebo při večeřích v brazilské steakové restauraci Gama Gaúcha v San antoniu, kde si pochutnával na filet mignon po brazilsku. bez jakýchkoliv písemných dokladů předával velké částky v hotovosti prostředníkům, kteří doručovali tlusté svazky papírků s portréty dávno mrtvých prezidentů mužům, jejichž jediný zájem o pohřby spočíval v dodávkách mrtvol. Těmto lidem bylo doporučeno, aby koordinovali svou činnost prostřednictvím Rashada Trevaina, majitele klubu, jehož holdingovou společnost House of Rashad z třiceti procent vlastnil investiční trust DSb registrovaný na Kajmanských ostrovech.

Obecně se vědělo, že se D’Shon brown nijak aktivně nepodílí na Rashadových obchodních aktivitách. Když ho vyfotografovali při slavnostním otevření dalšího podniku, řekl reportérům: „S Rashadem mě pojí úzké přátelství ještě z doby, kdy jsme jako vyhublí kluci z chudinské čtvrti chodili spolu do první obecné. Když za mnou přišel se svou představou nového přístupu k luxusní zábavě, s potěšením jsem do něj investoval. Je přece dobré pomoci příteli, nemyslíte? ukázalo se, že Rashad je ve svém oboru skoro tak dobrý jako já ve svém. Prosperuje, jeho zákazníci mají zaručenu vynikající zá

WilbuR SMiTH • TOM CaiN

bavu a mně se investované prostředky bohatě vracejí. Všichni jsou šťastní.“

Samozřejmě až na ty, kdo D’Shonovi nebo Rashadovi zkří

žili cestu. Ti nebyli šťastní ani v nejmenším. „Motory na neutrál. Spustit kotvy!“ Ve vodách atlantiku asi sto padesát kilometrů od severního pobřeží angoly nechal kapitán Cyril Stamford zastavit FPSO Bannock A nad hloubkou dvanácti set metrů. Zkratka FPSO znamená Floating Production, Storage and Offloading a takto označená plavidla zajišťují těžbu, úpravu, skladování a vykládku ropy. Prostě plovoucí rafinerie. Z celé flotily společnosti bannock Oil měla tato loď to nejméně imaginativní a evokativní jméno a nevypadala o nic lépe. Moderní supertanker samozřejmě nedisponuje elegancí závodní jachty, přesto svou obrovskou velikostí bezesporu působí majestátně, když křižuje světové oceány. Bannock A se skutečně mohla chlubit rozměry supertankeru. Trup byl dostatečně dlouhý a široký, aby se na něj vešly tři fotbalové stadiony poskládané za sebou. Nádrže pojaly téměř čtyři sta milionů litrů ropy o váze tří set tisíc tun. byla však stejně nevzhledná jako hroch v sukénce baletky.

V den, kdy nad ní převzal velení, se kapitán Stamford spojil přes Skype se svou manželkou doma v Norfolku ve Virginii. „Jak dlouho už tuto práci dělám, Mary?“ zeptal se jí.

„Déle, než si oba pamatujeme, drahý,“ odpověděla.

„Přesně tak. a můžu ti říct, že jsem se za ty roky neplavil na ohavnější kocábce, než je tahle. Ta by se nemohla líbit ani vlastní matce.“

Zkušený lodní kapitán, který více než čtyřicet let sloužil nejprve u vojenského a pak u obchodního námořnictva Spojených států, neřekl nic než holou, nepřikrášlenou pravdu. Se svou tupou, jakoby useknutou přídí a krabicovým trupem vypadala Bannock A jako kříženec mezi gigantickou bárkou a obřím kontejnerem. a aby toho nebylo málo, její paluby pokrývaly

PReDáTOR

25

od jednoho konce k druhému masivní nástavby ocelových trubek, nádrží, pilířů, bojlerů, jeřábů a krakovacích věží, třicet metrů vysokých komínů, obklopených spletitým předivem červenobíle natřených podpůrných nosníků a traverz, které vyrůstaly na zádi.

Přesto existoval důvod, proč správní rada bannock Oil schválila více než miliardovou investici do stavby této obrovské plovoucí obludy. Její výrobu zadala loděnici Hyundai v jihokorejském ulsanu a při panenské plavbě dlouhé dvacet tisíc kilometrů pověřila jejím velením svého nejzkušenějšího kapitána. Když FPSO Bannock A pomalu a neohrabaně proplula Korejským průlivem do Žlutého moře, překonala Jihočínské moře, minula Singapur, Malackým průlivem pronikla do indického oceánu, obeplula mys Dobré naděje a podél západoafrického pobřeží atlantiku zamířila na sever, finančníci v Houstonu odpočítávali dny, kdy se jim jejich investice začne vracet. Zkratka FPSO v sobě skrývá tajemnou alchymii a Bannock A již velmi brzy začne čerpat ropu z vrtné plošiny usazené asi pět kilometrů severně od místa, kde zakotvila. Tato plošina byla uvedena do provozu jako první těžební zařízení v ropném poli Magna Grande, které společnost bannock Oil objevila před více než dvěma roky. Do rafinerie na Bannock A bude denně proudit 80 000 barelů husté surové ropy, z níž se vydestiluje řada velmi dobře prodejných produktů od mazacích olejů po benzin. Tyto produkty budou uskladněny v gigantických lodních nádržích, dokud je do svých útrob nenačerpají tankery bannock Oil, které je rozvezou na místa určení. Očekávaná produkce pole Magna Grande přesahovala dvě stě milionů barelů. Pokud svět náhle neztratí chuť na petrochemické výrobky, může společnost bannock Oil očekávat celkový výnos vyšší než dvacet miliard dolarů.

Znamená to, že Bannock A vydělá mnohonásobně více, než činila počáteční investice do její stavby. a nepotrvá dlouho, než se pustí do práce.

***


26

WilbuR SMiTH • TOM CaiN

Hector Cross uvolnil kožený třmen a odklopil kryt placaté termosky, vyňal z něj nerezový pohárek, odšrouboval víčko, nalil do pohárku kouřící vřelou kávu a napil se. Zhluboka vydechl potěšením. Hrozící déšť se nakonec nespustil, což je ve Skotsku třeba považovat za požehnání, a mezerami mezi mraky občas proniklo slunce. Jeho paprsky ozářily skupinky stromů, které vyrůstaly na březích řeky a vytvářely nádhernou mozaiku listoví, které si zčásti podrželo letní zeleň a jinak měnilo barvu do pestré směsice podzimní červené, oranžové a žluté.

bylo krásné jitro. Cross chytil jen pár atlantských lososů, kteří v pozdním létě a za časného podzimu táhnou dolním tokem řeky Tyne a jejích přítoků. Jeden byl úctyhodný, ale nijak pozoruhodný šestikilový kousek, ale na tom nezáleželo. Hector se těšil z pobytu v přírodě, na řece, obklopený skvostnou krajinou hrabství Perth a jeho mysl netížily jiné starosti než hledání tůní, kde odpočívají lososi, a rytmické nahazování prutu značky Spey, jímž posílal mušky přesně na místa, která pokládal za ideální pro přilákání ryb k návnadě. Celé dopoledne mu vyplnila ryzí radost ze života a noční démoni se vytratili kamsi daleko. ale když se teď zakousl do obloženého chleba, který mu připravil hradní kuchař, Cross zjistil, že se v myšlenkách vrací ke své noční můře.

udivil ho strach, který se ho zmocnil, ten druh hrůzy, při kterém se i těm nejodvážnějším mužům rozklepou kolena a stahuje se hrdlo, až se nemohou pohnout ani dýchat. Něco podobného dosud zažil pouze jednou, když se jako šestnáctiletý mladík připojil k lovecké výpravě masajských chlapců vyslaných, aby dokázali svou mužnost tím, že uloví starého lva, jehož vyhnal ze smečky mladší a silnější samec. Nahý až na černou bederní roušku z kozí kůže a ozbrojený pouze krátkým oštěpem a koženým štítem stál Cross uprostřed řady hochů, která čelila obrovité šelmě, jejíž mohutná vztyčená hříva zlatě planula pod africkým sluncem. Možná kvůli pozici, kde se nacházel, ale spíš proto, že jeho bílá kůže v řadě černých těl upoutala lví zrak, to byl Hector, na koho se šelma vrhla. Přes

PReDáTOR

27

tože ho hrůza téměř ochromila, nezůstal trčet jako solný sloup, ale vykročil kupředu proti poslednímu skoku vztekle řvoucího lva a namířil proti němu ostrý hrot oštěpu.

První pušku sice dostal ještě jako dítě a od té doby pravidelně lovil, ale lev byl první opravdová kořist, kterou Hector zabil. Pořád ještě cítil horkou krev, která na něj jako gejzír vytryskla z tlamy smrtelně zraněné šelmy. Stále si pamatoval radostné vzrušení, jaké se dostavuje, když se člověk postaví smrti a překoná ji. V tom okamžiku se mu splnil sen a stal se bojovníkem, jakým chtěl vždycky být. a už jím zůstal, nejprve jako důstojník v pluku SaS a později jako majitel Cross bow Security.

Vyskytly se chvíle, kdy byly jeho činy zpochybňovány. Jeho vojenská kariéra rázem skončila, když zastřelil tři irácké povstalce, kteří odpálili nálož vedle silnice. exploze zabila šest vojáků. Hector se svými zbylými muži atentátníky vystopoval a donutil je, aby se vzdali. Nesourodá trojice právě vylézala z krytu s rukama nad hlavou, když vtom jeden z nich sáhl pod hábit. Cross netušil, co tam povstalec ukrývá, zda nůž, pistoli, nebo dokonce sebevražednou vestu, která je všechny pošle do království nebeského, a na rozhodnutí měl jen zlomek vteřiny. Myslel především na bezpečnost svých mužů, a tak stiskl spoušť samopalu Heckler & Koch MP-5 a všechny tři iráčany zastřelil. Prohlídka dosud teplých těl ukázala, že žádný z nich nebyl ozbrojen.

Následoval vojenský soud, který uznal Crossovu obhajobu, že jednal v sebeobraně a bránil i své podřízené, a uznal ho nevinným. Nebyl to však příjemný zážitek, a přestože Hector bez problémů ignoroval narážky a pomluvy žurnalistů, politiků a nejrůznějších aktivistů, kteří nikdy nestáli před vážnějším rozhodnutím, než zda si mají do ranní kávy nalít plnotučné, nebo raději odstředěné mléko, nedokázal se smířit s myšlenkou, že by svými činy mohl ohrozit pověst jednotky, kterou miloval.

WilbuR SMiTH • TOM CaiN

Požádal tedy o propuštění a se ctí odešel do civilu. boj pokračoval, i když už ne ve službách Jejího Veličenstva. Jeho firma pracovala v podstatě exkluzivně pro společnost bannock Oil a chránila její těžební a zpracovatelská zařízení na Středním východě před teroristickými útoky a sabotážemi. Tehdy se seznámil s Hazel bannockovou, vdovou po zakladateli společnosti Henrym bannockovi. Ta po manželově smrti převzala řízení bannock Oil a svou rozhodností a ryzí silou vůle zajistila její prosperitu a nebývalý růst. Ona a Hector byli stejně tvrdohlaví, stejně hrdí a stejně egoističtí. ani jeden nechtěl ustoupit o jediný milimetr, ale bojovný antagonismus, jímž jejich vztah začal, byl zřejmě zdrojem jeho síly. Jeden druhého vzájemně vyzkoušeli a z toho se zrodil vzájemný respekt a pak i nezřízená fyzická touha, která se změnila v hlubokou a vášnivou lásku.

Manželství s Hazel bannockovou uvedlo Crosse do světa, jaký dosud nepoznal, do světa, v němž se miliony počítaly na stovky a telefonní čísla v adresářích patřila prezidentům, monarchům a miliardářům. Ovšem sebevětší množství peněz a moci nedokáže změnit podstatu lidské existence: člověk není více imunní vůči nemocem, není méně zranitelný před kulkou či bombou a ztráta milované bytosti mu stále může trhat srdce. a jako si za peníze můžete koupit nové přátele, stejné peníze k vám přivádějí i nové nepřátele.

Hazel se narodila v africe stejně jako Hector a i ona chápala a akceptovala zákon džungle. Když Cross dopadl adama Tippoo Tipa, zločince, který unesl a později zavraždil Hazelinu dceru Caylu a její matku Grace, byla to Hazel, kdo vraha vlastní rukou popravila. „Je to moje povinnost k bohu, k mé matce a dceři,“ řekla, než si osušila slzy, přitiskla pistoli k adamovu týlu, rukou pevnou jako skála sevřela pažbu a vpálila kulku do mozku zločince.

Tato smrt však zplodila další smrt. Hazel se stala obětí vraždy. Cross zabil Carla bannocka, jednoho ze dvou mužů odpovědných za její smrt. Ten druhý, Johnny Congo, čekal

PReDáTOR

29

v americké věznici na popravu. Zemře, jako zemřeli ostatní, leč způsobem, jakému dávala Jo Stanleyová přednost: na příkaz soudu, v popravčí komoře po aplikaci smrtící injekce. Tím snad umírání skončí. Poprvé v životě byl Hector Cross připraven zvážit možnost, že nastala chvíle stáhnout se z bitevního pole, než ho z něj odnesou ve vaku na mrtvoly. Jeho život se nyní změnil. Měl dceru, která již ztratila matku. Nemohl připustit, aby ztratila i otce. a měl také Jo. Přinesla do jeho života mír a příslib jiného, lepšího, šťastnějšího žití.

„už nejsi tak mladý jako kdysi, Hecku,“ řekl sám sobě, když s lupnutím v kolenních kloubech vstal ze skládací plátěné židličky, na níž při obědě seděl. Fyzickou sílu neztratil, ale svaly ho po každé námaze bolely o něco víc než dříve. Možná nastala chvíle, kdy by měl aktivní operace Cross bow Security svěřit svým nejbližším podřízeným Davidu imbissovi a Paddymu O’Quinnovi. bůh je mu svědkem, že jsou na ten úkol dokonale připravení. a stejně tak i Paddyho světlovlasá ruská manželka Nasťa, žena stejně bezohledně nebezpečná jako oslnivě krásná.

Hector zvedl udici, přebrodil se doprostřed proudu řeky a zahájil odpolední rybaření. Než však poprvé nahodil, bleskla mu hlavou myšlenka, že je téměř připraven sdělit Jo novinku, jakou toužila slyšet: rozhodl se, že se usadí. Protože jakmile zemře Johnny Congo, odejde tím ze světa poslední z jeho nepřátel. Snad mu to konečně dovolí užívat si tichého, mírumilovného života.

Možná, pomyslel si a chystal se nahodit návnadu přes řeku. a možná se lososi naučí lapat mušky. Jak odpovídalo jeho postavení jednoho z mladých pilířů houstonské společnosti, vlastnil D’Shon brown luxusní lóži na fotbalovém stadionu Reliant, domácím hřišti klubu Houston Texans. Na zápas proti tradičním divizním rivalům, týmu indianapolis Colts, pozval do lóže svého firemního bezpečnost

WilbuR SMiTH • TOM CaiN

ního konzultanta Clinta Hardinga, bývalého poručíka Texas Rangers, elitní policejní jednotky. S Hardingem přišla i jeho manželka Maggie a jejich tři dospívající děti, D’Shona pak doprovázela jeho současná přítelkyně, úchvatná světlovlasá dědička realitního impéria Kimberley Mattsonová, která v šíleně drahých staromódních džínsech s pěti kapsami vypadala potřeštěně, ale nádherně – není divu, když kalhoty pocházely ze salonu brunella Cucinelliho. Nohavice si vyhrnula nad kotníky, aby se pochlubila zbrusu novým tetováním, růžovým věnečkem. Společnost doplňovali Rashad Trevain, jeho manželka Shonelle a devítiletý syn ahmad. V lóži se usadilo deset bohatých a ctihodných Houstoňanů, mladých i starších, mužů a žen, černých a bílých. a všichni se na fotbalovém zápase vesele bavili. Sloužící byl připraven naservírovat jim teplé i studené gurmánské občerstvení ze soukromého bufetu. V kbelících s ledem ležely láhve ležáku, bílého vína a nealkoholických nápojů pro děti. Sada televizních obrazovek přinášela přímé přenosy všech ostatních střetnutí, která se onu neděli hrála. Do každé luxusní lóže vklouzla roztleskávačka v lesklých červených kozačkách, miniaturních modrých kalhotkách a k prasknutí naplněném topu. Vzato kolem a kolem, umíte si představit lepší obrázek ameriky jedenadvacátého století?

V polovině druhé čtvrtiny zaznamenal domácí tým položení míče a stadion vybuchl jásotem. D’Shon se naklonil ke Kimberley, odsunul jí vlasy z ouška, které pak políbil, a stále s úsměvem na rtech zašeptal: „Omluv mě, drahá. Musím probrat nějaké obchodní záležitosti a na hřišti se teď nějakou dobu nestane nic zajímavého.“

„Něco, o čem bych měla vědět?“ zeptala se Kimberley, která se sama mohla chlubit vynikajícími podnikatelskými instinkty.

„ani ne. Rashad má nějaké problémy v jednom ze svých podniků. Domnívá se, že ho barmani berou na hůl. Čas od času zamhouří oko nad nějakým tím drinkem zadarmo, ale bedny šampaňského přehlížet nemůže.“

PReDáTOR

31

D’Shon vstal a přesunul se do zadní části lóže, kde už na něj čekali Rashad a Harding. „už jste našli řešení těch krádeží?“ zeptal se jich.

„Jo,“ odvětil Harding. „Pošlu tam svého člověka v utajení a nechám ho zaměstnat jako číšníka. Pokud se tam něco děje, zjistí to a oznámí, kdo za tím stojí.“

„Jsem rád, že jste to vyřešili. a teď mi povězte, co se stane s Johnnym Congem. Stejně je to sranda. Mohl bych napsat dizertaci na téma hrdelního trestu z hlediska zákona, ale o detailech provedení dohromady nic nevím. Například jak převezou chlapa jako Johnny z jedné věznice na popravu do druhé?“

„Velmi ostražitě,“ odpověděl Harding suše. byl to vysoký, štíhlý muž, opálený a tvrdý jako vydělaná kůže, a než začal pracovat pro D’Shona browna, býval zatraceně dobrý policajt, na což byl dodnes hrdý. Zaměstnání šéfa ochranky bylo poctivé, ale jak šel čas, nemohly mu uniknout špinavé pravdy, které se skrývaly pod lesklým pozlátkem brownovy korporátní fasády. Na vlastní oči žádný zločin neviděl, dokázal však vycítit přetrvávající zápach kriminality. Jeho hlavní problém ale spočíval v jiném objevu: jak moc si sám, ale hlavně jeho rodina, váží a cení mnohem vyššího příjmu, který po svém odchodu od Rangers dostával. Neexistovalo, že by se vrátil k vládním výplatním šekům, a tak Harding usmířil své svědomí stejně jako Shelby Weiss – nikdy se nedopustil ničeho očividně protiprávního a nikdy nenapomáhal nelegálním aktivitám.

Například právě teď mu instinkt policisty napovídal, že brown a Rashad kují nějakou lotrovinu, ale dokud nepadla konkrétní informace o úmyslu porušit zákon a rozhovor se odehrával na veřejně přístupném místě, vždycky mohl po pravdě tvrdit, že neměl nejmenší ponětí o přípravě nebo spáchání zločinu.

Z této myšlenkové konstrukce vycházel, když pokračoval: „Polunského věznice leží asi půldruhého kilometru východně od jezera livingston a kolem není nic než tráva a pár stromů. Kdyby se kdokoliv z vězňů dostal mimo areál, což je

WilbuR SMiTH • TOM CaiN

nesplnitelný sen, neměl by se kam schovat. Nápravné zařízení Walls, kde se popravuje, je jiné, nachází se prakticky v centru Huntsville.“

„a co se děje mezi tím?“ chtěl vědět D’Shon.

„No, mezi oběma věznicemi je to vzdušnou čarou asi pět

ašedesát kiláků. a jezero se rozkládá přímo mezi nimi, takže pro přepravu lze zvolit tři základní trasy. Můžete objet jezero z jihu nebo ze severu anebo ho překročit po mostě Trinity. Úřad pro přepravu vězňů má pro takovou operaci vypracovaný standardní postup. Kolonu tvoří tři vozidla a odsouzený vždycky sedí v tom prostředním. Vpředu a vzadu pak jede hlídkový vůz státní policie. Přesný čas odjezdu z Polunského věznice znají pouze žalářníci, policisté a důstojníci přepravy vězňů, kteří se na transportu přímo podílejí. Zvolená trasa přesunu samozřejmě není veřejně známá.“

„ale je to jedna z těch zmíněných tří, ano? Severní, jižní nebo prostřední,“ ujišťoval se Rashad Trevain.

„ano, pane, to jsou základní trasy. ale počet variant je mnohem vyšší. Tak pro začátek můžete z Polunského vyjet dvěma směry. Potom tu existuje silnice podél západního břehu jezera z Cold Spring do Point blank, která propojuje jižní a prostřední trasu, takže se můžete přesunout od jedné ke druhé.“

„Násobné variace,“ podotkl D’Shon.

„Správně. V tom spočívá celý vtip. Dopředu totiž nelze konkrétní trasu odhadnout. Navíc jedou vždycky tři vozidla plná ozbrojených policistů, což je obrovská palebná síla. Poslyšte, pane browne, nevím, jestli je to pro vás dobrá, nebo naopak špatná zpráva, ale váš kámoš Johnny Congo se na místo určení dostane živý a zdravý.“

„Rozhodně to tak vypadá,“ souhlasil D’Shon. Stadion znovu zaburácel a J. J. Harding ohlásil obrat. „Měli bychom se vrátit ke hře,“ dodal brown, ale když se vraceli ke svým křeslům, poklepal Rashadovi na rameno a řekl: „My dva si musíme promluvit.“

***


PReDáTOR

33

Moderní technologie překypují nezamýšlenými důsledky. Detailní satelitní zobrazení zemského povrchu v aplikaci Google earth umožňuje každému, kdo disponuje wi-fi připojením na internet, shromažďovat zpravodajské informace způsobem ještě nedávno vyhrazeným pouze globálním supervelmocím. Podobně každý, kdo si otevře zprávu v programu Snapchat, zahájí desetivteřinové odpočítávání k jejímu zničení. a jakmile je informace pryč, nedá se žádným způsobem vystopovat ani obnovit. Ve velkém toho využívají teenageři, kteří si vyměňují selfie a lechtivé sexuální příspěvky, aniž by jejich rodiče něco tušili, a stejně tak i plánovači zločinných operací, kteří nechtějí zanechat jedinou stopu po svých rozhovorech.

D’Shon brown mohl spoléhat na nesčetné kontakty a jedním z nich byl specializovaný obchodník se zbraněmi, který se rád vychloubal svou schopností sehnat cokoliv od obyčejné pistole po armádní výzbroj a munici. V programu Snapchat si s D’Shonem vyměnili řadu zpráv. Nejprve definovali problém, pak nabídli různá řešení a nakonec se celá záležitost zredukovala na tři slova: Krakatoa, atchissons a FiM-92.

Zatímco probíhala zmíněná debata, jiní pomocníci odcizili na parkovištích u nákupních center, v městských ulicích a na přepychových předměstích několik nejmodernějších sportovně-užitkových vozidel. Všechno to byly luxusní importované modely stavěné pro vysoké rychlosti: dva sportovní Range Rovery s pětilitrovými přeplňovanými motory, Porsche Cayenne, audi Q7 a vyladěný Mercedes MD63 aMG, který zrychloval z nuly na stovku za čtyři vteřiny. během několika hodin po krádeži byla ze všech automobilů demontována veškerá sledovací zařízení, ještě předtím, než je řidiči rozvezli do různých dílen k přestříkání. Falešné registrační značky již čekaly. Policisté zatím vysvětlovali naštvaným majitelům, že pro nalezení jejich vzácných vozidel sice udělají všechno, co bude v jejich silách, ale šance nevidí příliš růžově.

„Nerad to říkám, ale tyto modely se kradou na objednávku,“ slyšela velmi znepokojená manželka vedoucího manažera jedné

34

WilbuR SMiTH • TOM CaiN

olejářské firmy. „Vaše porsche je už pravděpodobně za hrani

cemi a rozdává radost někde v Reynose nebo v Monterrey.“

Rashad Trevain posadil svého člověka na řadu hodin k inter

netu a nechal ho prověřit každou prodejnu nákladních automo

bilů podél hranice s louisianou až do Montgomery v alabamě,

kde měl hledat čtyřnápravové vyklápěčky vyrobené po roce

2005 s méně než 400 000 kilometrů na tachometru a cenou

pod 80 000 dolarů. Kolem poledne muž oznámil, že našel dva

Kenworthy T800 a jeden Peterbilt 357 z roku 2008 s extra

dlouhým návěsem, které vyhovovaly zadaným specifikacím.

Náklaďáky byly koupeny za nabídkovou cenu prostřednictvím

dealera s úzkými vazbami na kriminální podsvětí, který prodá

val zásadně jen za hotové, neobtěžoval se papírováním a utrpěl

okamžitou ztrátu paměti, pokud se týká jmen a obličejů zákaz

níků. automobily pak byly převezeny na západ do autoservisu

v texaském Port arthuru, kde se jim dostalo té nejlepší péče

za dobu jejich životnosti. Mechanici namontovali větší vstři

kovací trysky a nové hlavy válců, písty a pneumatiky. Každá

jednotlivá součástka prošla důkladnou kontrolou a byla očiš

těna nebo nahrazena. Prostě cokoliv, jen aby se tyhle ojeté

stroje pohybovaly rychle jako jarní kuřata. V předvečer po

pravy Johnnyho Conga odjely náklaďáky do Galvestonu a na

korbu každého z kenworthů bylo naloženo čtyřicet a na peter

bilt padesát tun hrubého odpadu – kusy betonu, cihly, dlažební

kostky a kamení. Nyní automobily čekaly naložené, zamčené

a připravené vyrazit. a jako poslední pohlazení byl do každé

kabiny za sedadlo řidiče umístěn dvacetilitrový plastový ka

nystr s připojeným časovaným odpalovačem.

Crossovi chybělo do konce posledního odpoledního rybaření

půl hodiny, když mu zazvonil iPhone uložený v horní kapse

vesty Rivermaster a rozbil klid světa, v němž nejhlasitější zvu

ky představovalo zurčení proudu mezi kameny v korytě řeky

Tay a šumění větru v korunách stromů.

PReDáTOR

35

„Zatraceně!“ zamumlal. Vyzváněcí tón, který se ozval, Hector vyhradil telefonátům z hlavní kanceláře bannock Oil v Houstonu. Od své svatby s Hazel patřil Hector Cross k ředitelům společnosti, která nesla jméno jejího prvního manžela. Vládl tedy dostatečnou mocí, aby mohl zanechat příkaz, že nesmí být rušen, pokud to nebude absolutně nutné, ovšem s touto mocí šla ruku v ruce i odpovědnost být v případě potřeby neustále k zastižení, kdekoliv a kdykoliv. Vytáhl mobilní telefon, podíval se na displej a spatřil jméno Bigelow.

„Nazdar, Johne,“ pozdravil. „Co pro vás mohu udělat?“

John bigelow byl bývalý senátor Spojených států, který po Hazelině smrti převzal roli předsedy představenstva a generálního ředitele bannock Oil. „Doufám, že nevolám nevhod, Hecku,“ řekl s vlídnou přívětivostí rozeného politika.

„Zastihl jste mě uprostřed řeky ve Skotsku, když jsem se snažil chytit lososa.“

„ach, hrozně nerad ruším chlapa při rybaření, takže budu stručný. Právě mi volali z ministerstva zahraničí...“ Na lince se ozvalo praskání statické elektřiny, kvůli kterému Crossovi uniklo několik slov, a potom znovu uslyšel bigelowův hlas: „... si velmi vážím. Jmenuje se bobby Franklin. Washington evidentně získává spoustu informací o možných teroristických útocích na ropná zařízení v západní africe a v afrických pobřežních vodách.“

„Samozřejmě vím o problémech, které jsme měli v Nigérii,“ odpověděl Hector a okamžitě zapomněl na lososy, jeho mozek se bleskurychle přeorientoval na profesní záležitosti. „Dostávali jsme výhrůžky, že napadnou naše vrtné věže na pevnině, a před několika lety zaútočili piráti na zásobovací loď C-Retriever, která obsluhovala mořské plošiny – pokud si dobře vzpomínám, zajali několik rukojmí. ale nikdy nikdo nešel po zařízeních umístěných tak daleko od pobřeží, jako budeme mít na ropném poli Magna Grande. Sdělil vám ten kontakt na ministerstvu zahraničí, že se má situace změnit?“

WilbuR SMiTH • TOM CaiN

„To zrovna ne. Spíš šlo o předběžné varování, abychom se připravili na každou možnost. Podívejte, Hecku, všichni víme, jakou hrůzou jste v posledních měsících prošel, ale kdybyste s tím kontaktem mohl promluvit a pak vymyslet, jak bychom měli zareagovat, co se týká bezpečnosti, byl bych vám velmi zavázán.“

„Můžu dokončit rybářský výlet?“

bigelow se zasmál. „Jistě, to vám musím umožnit! Stačí, když se k tomu dostanete v příštích dnech. a ještě jedna věc... Všichni jsme slyšeli, že jste toho bastarda Conga předal federální policii. Jako bývalý zákonodárce vám za to chci vyjádřit hlubokou úctu. Nikdo by vám neměl za zlé, kdybyste vzal zákon do vlastních rukou, když jste věděl, že právě on způsobil tragickou ztrátu, která vás i nás postihla. Dobře víte, jak moc jsme všichni Hazel milovali a respektovali. Zachoval jste se správně a já vám mohu slíbit, že i my v Texasu se zachováme správně. Můžete se na nás spolehnout.“

„Děkuji, Johne, vážím si toho,“ řekl Cross. „Požádejte se

kretářku, ať mi pošle kontaktní údaje, a já se s tím člověk z ministerstva zahraničí spojím, jen co se vrátím do londýna. ale teď, kdyby vám to nevadilo, bych se vrátil k rybaření. Právě jsem zahlédl prvotřídního lososa, který má dobrých deset kilo, a rád bych mu naservíroval mušku, než odpluje.“

Hector Cross spustil mušku do proudu vedle místa, kde stál, pak zvedl špičku prutu za sebe a předvedl dokonalý švih a poslal návnadu přesně tam, kde bude pro kořist představovat neodolatelné pokušení. Přestože se však soustředil výhradně na rybu, v koutku mysli se již těšil na úkol, který mu John bigelow nastínil.

Připadalo mu to jako dokonalý přechodový můstek, po němž se vrátí do p



Wilbur Smith

WILBUR SMITH


9. 1. 1933

Wilbur Smith se narodil 9. ledna 1933 v Severní Rhodesii (dnešní Zambie) britským rodičům. V osmnácti měsících byl malý Wilbur postižen mozkovou malárií, blouznil deset dní a doktoři varovali, že může mít poškozený mozek pokud přežije.

Smith – Wilbur Smith – více informací





       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist