načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Prázdniny u jezera – Helena Brožíková

Prázdniny u jezera

Elektronická kniha: Prázdniny u jezera
Autor: Helena Brožíková

– Mnoho napínavých příhod a nečekaných dobrodružství prožije parta dětí při stanování ve Sluneční zátoce i při výpravách po jezeře. Ve skalách najdou nového kamaráda a objevením tajné skrýše přispějí k odhalení obávaných zlodějů. A ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  88
+
-
2,9
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Matik Liberec
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2016
Počet stran: 132
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-903-4976-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Mnoho napínavých příhod a nečekaných dobrodružství prožije parta dětí při stanování ve Sluneční zátoce i při výpravách po jezeře. Ve skalách najdou nového kamaráda a objevením tajné skrýše přispějí k odhalení obávaných zlodějů. A kapitánovi se podaří vypátrat jednoho ztraceného otce, takže nakonec vše dobře dopadne.

Zařazeno v kategoriích
Helena Brožíková - další tituly autora:
 (e-book)
Terezka a bublinková víla Terezka a bublinková víla
 (e-book)
Plaváček Plaváček
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

PR

́

AZDNINY U JEZERA

Helena Broˇz ́ıkov ́a


c© Jaroslava Justov ́a - Matik

Illustrations c© Jana Modr ́a

ISBN 978-80-903497-6-6 (form ́at PDF) Vˇsechna pr ́ava vyhrazena. Tato e-kniha je urˇcena pouze subjektu, kter ́y ji leg ́alnˇe zakoupil, a to jen pro osobn ́ı uˇzit ́ı a v rozsahu stanoven ́em autorsk ́ym z ́akonem. Je zak ́az ́ano jak ́ekoli dalˇs ́ı kop ́ırov ́an ́ı, prodej a ˇs ́ıˇren ́ı textu nebo ˇc ́ast ́ı textu, vˇcetnˇe ˇs ́ıˇren ́ı prostˇrednictv ́ım elektronick ́e poˇsty, SMS zpr ́av, MMS zpr ́av apod. D ́ale je zak ́az ́ano um ́ıstˇen ́ı souboru na servery, ze kter ́ych je moˇzno soubor st ́ahnout, bez ohledu na to, kdo sd ́ılen ́ı umoˇznil.

Obsah

Velk ́y pl ́an 6

D ́arek 11

Zklam ́an ́ı 13

K ́atin n ́apad 15

Nejˇst

astnˇejˇs ́ı ˇclen v ́ypravy 19

Vydrovka 21

T ́aboˇriˇstˇe u jezera 26

Na zˇr ́ıceninˇe 32

Skˇr ́ıtkovo zmizen ́ı 37

Letn ́ı bouˇrka 41

Co hledal Robin na mapˇe 45

Paˇser ́ack ́a jeskynˇe 46

Pˇrekvapen ́ı ve skal ́ach 49

Pˇr ́ıpravy k vyplut ́ı 53

4

Na jezeˇre 57

Noˇcn ́ı v ́yprava 63

Pˇristiˇzeni! 67

Tajemstv ́ı prozrazeno 71

U doktora 77

Nov ́y ˇclen pos ́adky? 83

Odpoledne ve Sluneˇcn ́ı z ́atoce 87

Matˇejovo vypr ́avˇen ́ı 89

Dalˇs ́ı kr ́adeˇz 93

Podivn ́a dvojice 97

Tajn ́a skr ́yˇs 101

Na Ostrovˇe poklad ̊u 109

Tonyho pˇr ́ıbˇeh 113

Jasn ́y d ̊ukaz 118

Z ́ahada jeskynˇe 124

Posledn ́ı veˇcer 126

Rozlouˇcen ́ı s jezerem 129

ˇ

St

astn ́e setk ́an ́ı 132

5

Velk ́y pl ́an

Hur ́a, Robin uˇz pˇrijel!“ Bert ́ık vykoukl za plotem a pak se v ́ıtˇezoslavnˇe

rozbˇehl za bratrem.

Filipe, Filipe, Robin je tady, vidˇel jsem jejich auto!“ halekal na celou

zahradu a nedoˇckavˇe se vˇr ́ıtil do stanu. Stan se pov ́aˇzlivˇe zakym ́acel,

nebot

se Bert ́ıkovi pˇripletla do cesty pˇredn ́ı ˇsˇn ̊ura, ale vydrˇzel.

Filip doufal, ˇze se tu na chv ́ıli schov ́a a bude si ˇc ́ıst. Tahle zpr ́ava ho

vˇsak bleskovˇe zvedla, dokonce zapomnˇel Bertovi vynadat.

Opravdu? A nespletl ses? No to je bezva!“ zaj ́asal a vybˇehl rychle

k plotu, s Bert ́ıkem v pat ́ach. Auto uˇz bylo d ́avno pryˇc, pˇresto oba

s nadˇsen ́ım up ́ırali oˇci na pr ́azdnou vozovku, jako by z n ́ı mohli vyˇc ́ıst, co

vˇsechno se s pˇr ́ıjezdem Robina zmˇen ́ı.

Na pr ́azdniny k babiˇcce pˇrijeli uˇz pˇred t ́ydnem, ale zat ́ım tu nebyla

ˇz ́adn ́a poˇr ́adn ́a z ́abava. Za tˇech p ́ar dn ́ı se u vody par ́adnˇe op ́alili, jenˇze

bˇreh mal ́eho rybn ́ıka jim brzy zevˇsednˇel. Chybˇeli jim tu kamar ́adi a

v ́ıkend, kdy mˇeli dorazit ostatn ́ı z jejich loˇnsk ́e party, se bl ́ıˇzil jen pomalu.

Koneˇcnˇe se vˇsak doˇckali, a proto hl ́ıdkoval Bert ́ık na zahradˇe uˇz od r ́ana.

S Robinem bude urˇcitˇe vˇsechno jinak,“ radovali se oba a vzpom ́ınali

na minul ́e pr ́azdniny, kdy zaˇzili tolik b ́ajeˇcn ́ych pˇr ́ıhod. A letos je ˇcek ́a

jistˇe nˇeco v ́yjimeˇcn ́eho, protoˇze Robin jim nechal u babiˇcky vzkaz: PROJ

ZBOCR, PA

ˇ

RLIBPARSAIVETKE SME, VSEDLAKR

́

Y POLD

́

ARN.

To se v ́ı, babiˇcka ani dˇeda t ́e zpr ́avˇe nemohli rozumˇet, to jen Filip

a Bert znali loˇnskou ˇsifru a vˇedˇeli, ˇze nesm ́ı ˇc ́ıst vˇsechna p ́ısmena. Tak

tedy: POZOR, P

ˇ

RIPRAVTE SE, VELK

́

Y PL

́

AN. A kdyˇz Robin nap ́ıˇse

VELK

́

Y PL

́

AN, tak se urˇcitˇe maj ́ı na co tˇeˇsit.

Jejich kamar ́ad se vlastnˇe v ̊ubec nejmenoval Robin, ale docela obyˇcejnˇe

Sl ́avek. Sl ́avkem byl ale jen deset mˇes ́ıc ̊u v roce, kdyˇz bydlel v Praze a

chodil do ˇskoly. Ale tady o pr ́azdnin ́ach mu nikdo neˇrekl jinak neˇz Robin

a on byl na svou pˇrezd ́ıvku n ́aleˇzitˇe hrd ́y. Z ́ıskal ji podle hrdiny sv ́ych

obl ́ıben ́ych knih, Robina Hooda, slavn ́eho zbojn ́ıka ze sherwoodsk ́ych les ̊u.

6 Jeho pˇr ́ıhody znal skoro nazpamˇet

a ˇcasto je ostatn ́ım kluk ̊um vypravoval.

Nejradˇeji, kdyˇz se na kraj snesl veˇcer, st ́ıny se prodlouˇzily a v ́ıtr pˇriv ́al k jeho pov ́ıd ́an ́ı i v ̊uni nedalek ́ych les ̊u. A kdyˇz pˇr ́ıbˇehy stateˇcn ́ych muˇz ̊u konˇcily za ́upln ́e tmy, tuˇsili kluci odv ́aˇzn ́e zbojn ́ıky za kaˇzd ́ym druh ́ym stromem.

Robin sice nebyl z jejich party nejstarˇs ́ı, ale vˇsichni ho uzn ́avali za sv ́eho v ̊udce. Mˇel plno skvˇel ́ych n ́apad ̊u a pˇri v ́yprav ́ach do okol ́ı pˇredˇcil ve znalostech pˇr ́ırody i m ́ıstn ́ı kluky. Jeho dˇedeˇcek byl totiˇz myslivcem v hlubok ́ych beskydsk ́ych les ́ıch a vˇzdy ho trpˇelivˇe uˇcil vˇsemu, co m ́a spr ́avn ́y kluk o lese vˇedˇet a zn ́at. A tak Robin rozeznal stopy jezevce, liˇsky, kuny i veverky, umˇel objevit ptaˇc ́ı hn ́ızda, vˇedˇel, kam chod ́ı v noci zvˇeˇr p ́ıt. Moˇzn ́a, ˇze rozum ́ı i ˇsepotu strom ̊u, myslel si o nˇem Bert ́ık potaj ́ı.

Babiˇcko, Robin uˇz pˇrijel, m ̊uˇzeme za n ́ım?“ hrnuli se oba bratˇri do

kuchynˇe.

Kdepak, za chv ́ıli je obˇed, to byste se mi vˇcas nevr ́atili. Vˇsak on tu

odpoledne jeˇstˇe bude.“

Ale babi,“ pˇremlouval ji Filip,

za p ̊ul hodiny se toho d ́a stihnout ...“

To j ́a taky ˇr ́ık ́am,“ ozval se od stolu dˇeda.

Tˇreba odn ́est jablka do

skl ́ıpku a tyhle zbytky od zeleniny d ́at kr ́al ́ık ̊um.“

Kdepak, s dˇedou se nic usmlouvat nedalo, to kluci d ́avno vˇedˇeli.

Ale kdyˇz ted

vˇsechno udˇel ́ame, tak potom m ̊uˇzeme aˇz do veˇcera,

ˇze jo?“ ujiˇst

oval se Bert ́ık a nen ́apadnˇe pokukoval po bratrovi, jestli jeho

snahu ocen ́ı. Nebyl si totiˇz tak ́uplnˇe jist ́y, jestli ho Filip vezme odpoledne s sebou. Filip byl pˇrece jen o tˇri roky starˇs ́ı a nˇekdy s n ́ım jednal jako s docela mal ́ym klukem. Zat ́ım ale nic neˇr ́ıkal, a pak, Robin ̊uv vzkaz byl pˇrece pro oba.

To se jeˇstˇe uvid ́ı, aˇz jak sn ́ıˇs obˇed,“ nap ́ınala ho babiˇcka. Odklopila

pokliˇcku a zam ́ıchala om ́aˇcku v hrnci, aˇz zavonˇela celou kuchyn ́ı. Bert ́ık si uvˇedomil, jak ́y m ́a hlad.

Jasnˇe, dneska sn ́ım pˇet knedl ́ık ̊u jako Filip,“ vytahoval se. Kdepak

babiˇcka, nikdo neum ́ı vaˇrit tak dobˇre jako ona. A co teprve jej ́ı makov ́e kol ́aˇcky nebo l ́ıvance se zavaˇreninou!

Hoˇsi rychle udˇelali, co jim dˇeda ˇrekl, a jeˇstˇe vymˇenili kr ́al ́ık ̊um vodu.

7


Pak se nedoˇckavˇe vrhli na j ́ıdlo. Nesmˇej ́ı pˇrece ztr ́acet ˇcas! Filip uˇz vyt ́ıral

tal ́ıˇr a Bert doj ́ıdal p ́at ́y knedl ́ık, kdyˇz zaslechli venku zahv ́ızdat zn ́am ́y

sign ́al. Vyletˇeli od stolu, sklenice jenom zazvonily a Skˇr ́ıtek, ˇcern ́y chun

delat ́y voˇr ́ıˇsek, se pod stolem rozˇstˇekal.

No tak, snad nehoˇr ́ı,“ zlobila se naoko babiˇcka, ale mˇela radost, jak

tu kluk ̊um chutn ́a.

Tak ut ́ıkejte, ale pro svaˇcinu si pˇrijd

te!“

Jasnˇe, babi,“ zahalekal Filip uˇz ve dveˇr ́ıch, Bert v z ́avˇesu za n ́ım jen

pok ́yval hlavou, jeˇstˇe mˇel pusu plnou. Ale za nic na svˇetˇe by nepˇripustil,

aby mu br ́acha utekl.

Jejich kamar ́ad se op ́ıral o strom na protˇejˇs ́ı stranˇe ulice.

Ahoj, Robine,“ zavolal na nˇej Filip, odsunul uvolnˇen ́e lat

ky v plotˇe a

prot ́ahl se ven.

Vidˇeli jsme v ́as pˇrij ́ıˇzdˇet.“

J ́a v ́as vidˇel prvn ́ı,“ Bert prolezl za Filipem a obdivnˇe hledˇel na Ro

bina.

Teda, ty jsi vyrostl!“

Ahoj, kluci,“ v ́ıtal je Robin.

Tak co, jak n ́am tu berou ryby? Uˇz jste

byli na Maliˇn ́aku?“ Tak se tu vˇseobecnˇe ˇr ́ıkalo vˇetˇs ́ımu ze dvou rybn ́ık ̊u,

kter ́y byl r ́ajem ryb ́aˇr ̊u.

Jo, ale jen s dˇedou a ˇz ́adn ́a sl ́ava. Ale ty pov ́ıdej, co ten tv ̊uj pl ́an?

Co jsi vymyslel?“

Dostali jste tedy m ̊uj vzkaz?“ zeptal se Robin a ztiˇsil hlas.

V ́ybornˇe,

vˇsechno v ́am ale vysvˇetl ́ım aˇz pozdˇeji. Ted

mus ́ım jeˇstˇe dom ̊u, neˇz naˇsi

odjedou. A pak, odpoledne pˇrijede i Ondra, pˇrece na nˇej poˇck ́ame, ne?“

A kdy se sejdeme?“

Ve ˇctyˇri pod naˇs ́ım dubem.“

Tak n ́am aspoˇn ˇrekni, co se chyst ́a,“ vyzv ́ıdal Bert ́ık.

V ́yprava,“ odpovˇedˇel tajuplnˇe Robin.

Tak ve ˇctyˇri, nezapomeˇnte!“

V ́ıc jim zat ́ım neprozradil a rozbˇehl se dom ̊u.

Jak by mohli zapomenout! Ale kdo to m ́a tak dlouho vydrˇzet, kdyˇz

zvˇedavost potv ̊urka hlod ́a a hlod ́a a ˇcas se vleˇce jak deset ˇsnek ̊u? Zad ́ıvali

se t ́azavˇe na sebe.

Berte, co t ́ım asi myslel? V ́yprava! To je cel ́y Robin, ani neˇrekne kam.“

Moˇzn ́a na Maliˇn ́ak.“

Pros ́ım tˇe, co by to bylo za v ́ypravu? Vˇzdyt

ten je kousek od vesnice.“

8


A co kdyˇz m ́a Robin ˇclun?“

Ty seˇs ale chytrej. Pˇrivezli ho snad na stˇreˇse?“

Tˇreba je nafukovac ́ı, jako mˇeli ti kluci na Slapech. To by bylo bezva!“

Jo, ale jen pro toho, kdo um ́ı plavat. No a s tv ́ym plav ́an ́ım, nev ́ım,

nev ́ım . . . “

Filipe ... vˇzdyt

j ́a uˇz se uˇc ́ım! J ́a chci taky s v ́ami, pˇrimluv se za mˇe,“

ˇzadonil Bert ́ık.

Filip pˇrimhouˇril oˇci a pˇredst ́ıral, ˇze o tom opravdu pˇrem ́yˇsl ́ı. Pak

v ́aˇzn ́ym hlasem pravil:

No, moˇzn ́a bych mohl. Ale z ́ıtra r ́ano dojdeˇs pro housky ty!“

Filipovi se totiˇz nikdy nechtˇelo z postele a pr ́avˇe se mu naskytla

pˇr ́ıleˇzitost, jak se vst ́av ́an ́ı zas jednou vyhnout.

Klidnˇe, mnˇe to v ̊ubec nevad ́ı,“ pˇrikyvoval horlivˇe jeho bratr.

Tak dobˇre, ˇreknu kluk ̊um. Ale ne aby ses pak topil!“

Jasnˇe ˇze ne!“ j ́asal Bert ́ık, u Filipa mˇel vyhr ́ano. A na nˇej ostatn ́ı jistˇe

daj ́ı.

Ted

tedy jenom vydrˇzet do ˇctyˇr. Ruˇciˇcky hodin se pomalu sunuly

vpˇred, ale na nic jin ́eho hoˇsi nemˇeli ani pomyˇslen ́ı, ani do lesa je dˇeda

nedostal. U dubu ˇcekali uˇz d ́avno pˇred smluvenou hodinou.

Ondra dostal Robin ̊uv vzkaz taky a objevil se p ́ar minut po nich.

Ahoj, kluci,“ m ́aval jim uˇz z d ́alky,

Plzeˇn zdrav ́ı Prahu!“

Oba bratˇri se rozbˇehli k nˇemu.

Kde tak dlouho vˇez ́ıˇs? Pov ́ıdej, cos

dˇelal o pr ́azdnin ́ach?“ Letos se jeˇstˇe nesetkali, mˇeli si tedy o ˇcem vypr ́avˇet.

Ondro, ty uˇz v ́ıˇs nˇeco o Robinovˇe pl ́anu?“ zeptal se pak Filip.

Ne, Robin mi jenom poslal zpr ́avu. A hele, K ́at

a je tu taky!“

D ́ıvka, kter ́a k nim pˇrib ́ıhala po str ́ani, byla ostˇr ́ıhan ́a tak nakr ́atko,

ˇze vypadala z d ́alky jako kluk. A tak ́e se odjakˇziva jejich klukovsk ́ych her

́uˇcastnila, honila se s nimi po les ́ıch, bez v ́ah ́an ́ı pˇrel ́ezala ploty a dov ́adˇela

u vody. Katka, jedin ́a z holek, se kterou se tady dalo vydrˇzet. Nefˇnukala,

neotravovala a svˇete div se, dok ́azala udrˇzet i jazyk za zuby.

Ahoj, Ondro!“ S Filipem a Bertem se uˇz K ́at

a byla nˇekolikr ́at koupat.

ˇ

Cek ́ate na Robina? Vidˇela jsem ho pˇrijet.“

Jo, uˇz by tu mˇel b ́yt.“

9


A co Tom ́aˇs se Zuzkou? Nev ́ıte nˇekdo, co je s nimi?“ Tom ́aˇs patˇril

tak ́e k jejich loˇnsk ́e partˇe a jeho mladˇs ́ı sestra tady byla K ́atinou nejlepˇs ́ı kamar ́adkou.

Letos nepˇrijedou. Dˇeda pov ́ıdal, ˇze jejich t ́ata koupil na Moravˇe chatu

a ˇze ji cel ́e pr ́azdniny budou vylepˇsovat,“ vzpomnˇel si Filip.

Tak to maj ́ı sm ̊ulu, o hodnˇe pˇrijdou,“ ozval se za jejich z ́ady Robin.

J ́e, kde ses tu vzal?“ uˇzasl Bert ́ık.

My tˇe v ̊ubec nevidˇeli!“

Klidnˇe byste se nechali pˇrepadnout! Nepˇr ́ıtel se k v ́am m ̊uˇze pˇripl ́ıˇzit,

kdy si vzpomene.“

Jak ́y nepˇr ́ıtel?“ nepochopil Bert, ale ostatn ́ı nad n ́ım jen m ́avli rukou

a nedoˇckavˇe hledˇeli na Robina.

Tak pov ́ıdej, co chyst ́aˇs za v ́ypravu? Jak ́y je ten tv ̊uj pl ́an?“

Senzaˇcn ́ı, budete koukat. Pamatujete, jak jsem v ́am vypr ́avˇel o

dˇedovi, co ˇzije v t ́e sv ́e pustinˇe? V ́ıte, co mi nab ́ıdl? Abych k nˇemu zas na t ́yden pˇrijel a vzal si s sebou kamar ́ady. Tak kdo chce jet se mnou? M ̊uˇzeme se s n ́ım toulat po kraji a honit medvˇedy.“

V ́aˇznˇe? No to je skvˇel ́y!“ Kluci se rozz ́aˇrili, nebot

dˇedu myslivce

uˇz vˇsichni d ̊uvˇernˇe znali z Robinova vypr ́avˇen ́ı. A ted

i oni by s n ́ım

mohli chodit po hlubok ́ych les ́ıch, ˇsplhat po skalnat ́ych sr ́azech a prol ́ezat rokle a strˇze, o kter ́ych b ́ajil Robin. Brodit se horsk ́ymi bystˇrinami a vyl ́ezt na posed, v rann ́ı mlze pozorovat lesn ́ı zvˇeˇr a moˇzn ́a zahl ́ednout i statn ́eho jelena ˇsestn ́acter ́aka. Z houˇst ́ı na nˇe zadupe kanec, z ́udol ́ı uslyˇs ́ı t ́ahl ́e a kv ́ıliv ́e vyt ́ı vlk ̊u. A po veˇcerech budou u praskaj ́ıc ́ıho ohnˇe poslouchat prav ́e mysliveck ́e historky od jednoho z posledn ́ıch lesn ́ıch vl ́adc ̊u. Od Robina vˇedˇeli, ˇze jeho dˇeda m ́a mohutnou postavu, dlouh ́y b ́ıl ́y vous, oˇslehanou tv ́aˇr a puˇsku vˇzdy pˇres rameno. Pr ́avˇe tak si vˇsichni pˇredstavovali opravdov ́eho p ́ana les ̊u a hor.

Jen jestli n ́as babiˇcka pust ́ı,“ vr ́atil je ze sn ̊u do reality Filip.

Mus ́ıte j ́ı poˇr ́adnˇe vysvˇetlit, ˇze na n ́as dˇeda dohl ́ıdne. A sp ́at budeme

v h ́ajence, tak co?“

No, j ́a bych snad mohl,“ uvaˇzoval nahlas Filip, ale pod ́ıval se po

br ́aˇskovi a bylo mu ho l ́ıto. Bert ́ık posmutnˇel. To si mohl myslet, ˇze jeho se takov ́y par ́adn ́ı pl ́an zas t ́ykat nebude. Kdepak, tohle mu babiˇcka urˇcitˇe

10


nedovol ́ı, to bylo jasn ́e jak mˇes ́ıc v ́uplˇnku. Proˇc jenom mus ́ı b ́yt poˇr ́ad nejmladˇs ́ı?

Ondra si pˇr ́ıliˇs starost ́ı nedˇelal. Byl si skoro jist ́y, ˇze ho s Robinem rodiˇce pust ́ı a ˇze mu tenhle kr ́asn ́y v ́ylet nezkaz ́ı.

Taky K ́atˇe bylo vˇsechno hned jasn ́e: tohle je klukovsk ́y pl ́an. Jako by slyˇsela babiˇcku, ˇze nˇeco takov ́eho rozhodnˇe pro holky nen ́ı. Ale to b ́ajeˇcn ́e dobrodruˇzstv ́ı kamar ́ad ̊um pˇr ́ala a hned s nimi vym ́yˇslela, co vˇsechno je v Beskydech m ̊uˇze potkat.

D ́arek

U babiˇcky dopadli hoˇsi pˇresnˇe podle oˇcek ́av ́an ́ı. Filip jet mohl, ale o odjezdu Bert ́ıka nechtˇela ani slyˇset. Ani kdyˇz si Bert ́ık vyprosil, aby zavolala rodiˇc ̊um do Prahy, nic se nezmˇenilo, maminka byla stejn ́eho n ́azoru. Takˇze Filip se radoval a Bert ́ık si pomalu zvykal na myˇslenku, ˇze tady z ̊ustane cel ́y t ́yden s ́am.

Veˇcer se pod okny ozval zn ́am ́y sign ́al. Filip pˇrekvapenˇe vykoukl ven, za plotem opravdu ˇcekal Robin. Oba bratˇri vybˇehli do ˇsera.

Co se dˇeje, Robine?“

Nedˇeje se nic, j ́a jdu za Bert ́ıkem.“

Coˇze?“ Bert nevˇeˇril sv ́ym uˇs ́ım.

V ́aˇznˇe za mnou?“

No, protoˇze . . . jestli tˇe s n ́ami nepust ́ı, tak jsem ti aspoˇn nˇeco

pˇrinesl,“ a se z ́ahadn ́ym v ́yrazem mu podal peˇclivˇe zabalenou krabiˇcku.

To je opravdu pro mˇe?“ nadchl se Bert ́ık. D ́arek od Robina, a pˇr ́ımo

pro nˇej! Filip mu nakukoval zvˇedavˇe pˇres rameno.

Ukaˇz!“

Bert ́ık opatrnˇe rozbalil pap ́ır.

Blikaˇcka!“ zaj ́asal.

Svˇetlo na kolo!“

Pak se vˇsak s Filipem po sobˇe pˇrekvapenˇe pod ́ıvali.

My ale m ́ame

kola v Praze. . . “

Copak blikaˇcka mus ́ı b ́yt jenom na kolo?“ pousm ́al se zase tak tajemnˇe

Robin.

11


Tak na co?“ Bert st ́ale nech ́apal, nebot

jedin ́e, na ˇcem se tu dalo

jezdit, byla prastar ́a dˇedova k ́arka v k ̊ulnˇe. Robin ho chv ́ıli nechal ˇreˇsit

tu z ́ahadu a pak mu napovˇedˇel:

Neptej se na co, ale pro koho. Pˇrece pro nˇekoho, kdo nen ́ı ve tmˇe

vidˇet.“

Zlodˇej!“ vyhrkl Bert ́ık a Filip vyprskl sm ́ıchy.

To se ti povedlo! Zlodˇej si povˇes ́ı blikaˇcku na krk!“ Robin se rozesm ́al

taky a Bert ́ık zrudnul.

A co mysl ́ıˇs ty, Filipe?“

Ten jenom pokrˇcil rameny.

V ́aˇznˇe nev ́ım ...“

Bert ́ıka vz ́apˇet ́ı napadlo, ˇze taky nen ́ı vidˇet to podivn ́e straˇsidlo, co

obˇcas sl ́ychal vrzat a skˇr ́ıpˇet na p ̊udˇe, jeˇstˇe kdyˇz spali v horn ́ım pokoj ́ıku.

Zat ́ım o nˇem neˇrekl ani Filipovi, radˇeji si vˇzdycky pˇret ́ahl peˇrinu pˇres

hlavu a pˇreˇr ́ıkal tajn ́e zakl ́ınadlo. Ale od t ́e doby, co smˇeli sp ́at ve stanu

na zahradˇe, byl od straˇsidla pokoj.

Tak kluci, na to mus ́ıte pˇrij ́ıt. Je to ˇcern ́e a rychl ́e,“ radil jim Robin.

ˇ

Cert!“ nechal se znovu un ́est Bert ́ık, ale neˇz se mu Filip zaˇcal

vysm ́ıvat, nˇeco mu doˇslo.

Ne ˇcert, ale Skˇr ́ıtek,“ vykˇrikl radostnˇe,

ˇze je to pro Skˇr ́ıtka, aby se

n ́am zas neztratil v lese!“ Filip uznale pok ́yval hlavou, na Skˇr ́ıtka by ani

nepomyslel.

Chytr ́a hlava,“ pochv ́alil ho Robin,

uhodls. Pod ́ıvej, takhle mu svˇetlo

pˇripevn ́ıˇs dozadu na obojek, a kdyˇz pak zapneˇs sp ́ınaˇc, bude v ́am blikat

jako lucerniˇcka.“

Ten bude kr ́asn ́y,“ rozpl ́yval se Bert ́ık.

A nebude mu to vadit?“ zeptal se praktiˇctˇejˇs ́ı Filip.

Kdepak, brzo si zvykne. U n ́as v parku ji m ́a p ́ar ps ̊u taky. V noci

tam pob ́ıhaj ́ı jak ˇcerven ́e svˇetluˇsky.“

Babiˇcka otevˇrela dveˇre.

Copak si to tam ˇsuˇsk ́ate? Pojd

te dovnitˇr . . .

Skˇr ́ıtku, zp ́atky!“ zavolala na psa, kter ́y se j ́ı prot ́ahl kolem nohou a hnal

se k hoch ̊um, jako by vˇedˇel, ˇze se ho pozdn ́ı sch ̊uzka t ́yk ́a.

Skˇr ́ıtku, pojd

sem, nˇeco pˇekn ́eho dostaneˇs,“ Bert ́ık ho chytil do

n ́aruˇce a Filip mu pˇripevnil na obojek Robin ̊uv d ́arek. Pak cvaknul a ono

12


to fungovalo! Skˇr ́ıtek se rozbˇehl pod ́el plotu a svˇet ́ylko s n ́ım!

Babiˇcka na prahu se rozesm ́ala.

Proboha, copak n ́am to bˇeh ́a po za

hradˇe? Dˇedo, pojd

se pod ́ıvat, nˇeco tu straˇs ́ı!“

Tak j ́a let ́ım, kluci, mˇejte se,“ zam ́aval jim Robin.

Dˇekuju,“ zavolal za n ́ım ˇst

astn ́y Bert ́ık a rozbˇehl se za Skˇr ́ıtkem.

Najednou uˇz ho tolik nebolelo, ˇze tady z ̊ustane s ́am.

Zklam ́an ́ı

Druh ́y den se dˇeti seˇsly u dubu uˇz v devˇet, chybˇel jen Robin.

Tak co, jak jste dopadli?“ vypt ́aval se hned Ondra.

J ́a jet m ̊uˇzu, ani

jsem nemusel mamku moc pˇremlouvat.“

J ́a taky. Babiˇcka volala veˇcer naˇsim, pust ́ı mˇe,“ hl ́asil Filip.

Ale

Bert ́ıka ne.“

ˇ

Skoda. A co ty, K ́at

o?“

Kdepak, ani jsem to nezkouˇsela.“

A tak si jen Ondra s Filipem nedoˇckavˇe pˇredstavovali, co vˇsechno je

pˇr ́ıˇst ́ı t ́yden ˇcek ́a. Katka se honila po louce s Bertem a se Skˇr ́ıtkem a nikdo

si nevˇsiml, ˇze utekla skoro p ̊ulhodina a Robin poˇr ́ad nikde.

13


Koneˇcnˇe se objevil i on, ale tv ́aˇril se doˇcista zniˇcenˇe.

Kluci, vˇsechno je v h ́aji, ˇz ́adn ́a v ́yprava nebude. Nezlobte se, ˇze jsem

v ́am nˇeco sliboval.“

Jak to? Vˇzdyt

jsi vˇcera ˇr ́ıkal ...“ Ondra s Filipem na nˇej z ̊ustali

nevˇeˇr ́ıcnˇe z ́ırat.

Dˇeda si to rozmyslel?“

Ne, nˇeco horˇs ́ıho. Ted

r ́ano volala teta, ˇze na nˇej vˇcera spadl strom,

ˇcistili str ́aˇn po posledn ́ı bouˇrce. Odvezli ho do nemocnice, m ́a nˇejak po

chrouman ́a ˇzebra a zlomenou nohu v gipsu. R ́ano ho sice pustili dom ̊u,

ale ted

tam jet prostˇe nem ̊uˇzeme.“

V ˇcem m ́a nohu?“ zatahal Bert ́ık Filipa za ruku. Jeho ta zpr ́ava sp ́ıˇs

potˇeˇsila, aspoˇn mu kluci neodjedou. Ale samozˇrejmˇe nesmˇel d ́at na sobˇe

nic zn ́at.

No pˇrece v s ́adˇre, kdyˇz ji m ́a zlomenou,“ oboˇril se na bratra otr ́avenˇe

Filip.

Ach jo . . . a j ́a uˇz se tak tˇeˇsil.“

Fakt nen ́ı ˇz ́adn ́a nadˇeje?“ Ani Ondra se s tou zpr ́avou nechtˇel jen tak

sm ́ıˇrit, ale Robin jenom bezmocnˇe zavrtˇel hlavou.

Takov ́a sm ̊ula! Jak dlouho bude tu s ́adru m ́ıt?“

Teta ˇr ́ıkala, ˇze nejm ́ıˇn tˇri t ́ydny,“ povzdechl Robin.

Takˇze skoro do konce pr ́azdnin,“ zklamanˇe spoˇc ́ıtal Ondra.

Mnˇe je to fakt moc l ́ıto,“ znovu se omlouval Robin.

Vˇzdyt

ty za to nem ̊uˇzeˇs,“ utˇeˇsoval ho Filip.

Kluci,“ ozvala se K ́at

a nesmˇele, ale nikdo si j ́ı nevˇs ́ımal.

No jo, s t ́ım uˇz se ned ́a nic dˇelat,“ prohl ́asil Robin.

Mus ́ıme vymyslet

nˇeco jin ́eho. Spr ́avnej chlap se pˇrece nikdy nevzd ́av ́a.“

Kluci, mˇe nˇeco napadlo,“ pronesla K ́at

a znovu v ́ahavˇe do ticha. Vidˇela

hlubok ́e rozˇcarov ́an ́ı sv ́ych kamar ́ad ̊u a nemohla se rozhodnout, jestli jim

m ́a sv ̊uj okamˇzit ́y n ́apad prozradit. Nem ̊uˇze pˇrece vˇedˇet, jestli to vyjde

... A kdyby ne, nechtˇela jim pˇripravit dalˇs ́ı zklam ́an ́ı.

Jo, a co? To jsem teda zvˇedavej,“ uˇskl ́ıbl se Ondra, kter ́y mˇel dokonale

zkaˇzenou n ́aladu.

Tak se s t ́ım pochlub!“

Katka zrudla, Ondr ̊uv t ́on ji ́uplnˇe odradil. Radˇsi jim jeˇstˇe nic neˇrekne,

nejdˇr ́ıv si doma promluv ́ı se strejdou.

́

Ale, vlastnˇe nic,“ rychle se vymluvila a sklonila se ke Skˇr ́ıtkovi.

14


Hm, a j ́a myslel, jak ́a to bude perla!“

Jen jsem se chtˇela zeptat, jestli pˇrijdete odpoledne k rybn ́ıku.“

A nˇeco lepˇs ́ıho nev ́ıˇs?“ Ondra jen m ́avl rukou. Co se d ́a taky ˇcekat

od holky . . . Obr ́atil se zas k Robinovi a na K ́atinu pozn ́amku rychle zapomnˇel.

K ́atin n ́apad

Strejdo, nechceˇs pomoct?“ Katka vybˇehla na dvorek, kde se jej ́ı

str ́yc Karel pr ́avˇe pustil do hromady polen a ˇspalk ̊u, kter ́e potˇrebovaly rozˇst ́ıpat. Se dˇrevem pom ́ahala K ́at

a vˇzdycky r ́ada, l ́ıbilo se j ́ı, jak hezky

von ́ı, ale tentokr ́at mˇela i jin ́y d ̊uvod.

Nazdar, princezno. Proˇc nejsi u vody, kdyˇz je tak kr ́asnˇe?“ Karel se

rozm ́achl a dalˇs ́ı ˇspalek se pod jeho sekerou rozletˇel na dva kusy.

Tak . . . j ́a bych ti tˇreba rovnala pol ́ınka.“

V ́aˇznˇe se ti chce? To budeˇs hodn ́a.“

Katka si podala velk ́y koˇs, nasb ́ırala do nˇej rozˇst ́ıpan ́e dˇrevo a Karel j ́ı ho odnesl do k ̊ulny. Katka mu chtˇela pˇri pr ́aci vysvˇetlit sv ̊uj n ́apad, ale neˇz cel ́y koˇs vypr ́azdnila a pol ́ınka vyrovnala do hranice u zdi, mˇela uˇz venku pˇripravenou hromadu nov ́ych. Strejda pracoval rychle a na nˇejak ́e vysvˇetlov ́an ́ı K ́atˇe nezb ́yval v ̊ubec ˇcas. Ale brzy se kupa dˇreva zmenˇsila, najednou z n ́ı z ̊ustalo jenom p ́ar polen a pak se ozvala posledn ́ı r ́ana. Honem dorovnala i ona zbyl ́e kousky.

No vid ́ıˇs, jak jsi ˇsikovn ́a,“ pochv ́alil ji Karel.

Babiˇcka bude m ́ıt ra

dost. A ted

si oba zaslouˇz ́ıme sklenici studen ́e malinovky.“

Nasadil K ́atˇe svoji ˇcepici a pˇrinesl pit ́ı pro oba na verandu. Koneˇcnˇe nastala ta prav ́a chv ́ıle, na kterou Katka ˇcekala.

Strejdo, jak jsi veˇcer vypr ́avˇel o tom sv ́em kamar ́adovi, on pracuje

pˇr ́ımo v kempu?“ zeptala se jakoby nic a up ́ıjela ˇst

́avu.

Jo, hned na bˇrehu velik ́eho jezera. Dˇel ́a tam spr ́avce a uˇz mˇe kolikr ́at

zval, abych k nˇemu zajel.“

A pojedeˇs?“

15


R ́ad bych, ale kde vz ́ıt na vˇsechno ˇcas? Na to bych potˇreboval tv ́e dva

mˇes ́ıce pr ́azdnin, to by byl ˇzivot.“

Ale ted

m ́aˇs dovolenou, ne? Tak proˇc bys nejel, na p ́ar dn ́ı?“

Copak, copak, tobˇe tu pˇrek ́aˇz ́ım?

ˇ

Ze mˇe vyh ́an ́ıˇs, sotva jsem pˇrijel.“

Katka se na nˇej usm ́ala jak and ́ılek a povˇesila se mu kolem krku.

Strejdo, pojed

tam a vezmi mˇe s sebou!“

Coˇze?“ ruka se sklenkou klesla Karlovi zp ́atky na st ̊ul.

Tak takhle tys

to vymyslela?“

́

Usmˇev se mu mihl ve tv ́aˇri, ale rychle ho schoval.

Pt ́aˇcek

chce vyl ́etnout z hn ́ızda a j ́a mu m ́am jeˇstˇe pom ́ahat?“

Kdyˇz j ́a bych tak r ́ada jela pod stan,“ touˇzebnˇe vzdychla Katka a ne

jistˇe dodala:

Teda, my bychom r ́adi. Pros ́ım, my budeme hroznˇe hodn ́ı!“

Karel zpozornˇel.

Poˇckej, poˇckej, tohle mi mus ́ıˇs vysvˇetlit. Kdopak je

to my?“

No, pˇrece j ́a a moji kamar ́adi,“ upˇrela na nˇej prosebn ́y pohled.

Robin,

toho pˇrece zn ́aˇs, a pak Ondra a Filip, jenom ˇctyˇri bychom byli, Bert ́ıka

doma stejnˇe nepust ́ı. Kluci ted

mˇeli jet na t ́yden do h ́ajenky, tolik se

tˇeˇsili, ale Robin ̊uv dˇeda si zrovna zlomil nohu.“

Katka mu vyl ́ıˇcila situaci, ale Karel se v ̊ubec netv ́aˇril nadˇsenˇe.

Strejdo, pros ́ım! Bylo by to tak b ́ajeˇcn ́e,“ pˇremlouvala ho usilovnˇe

K ́at

a.

Pˇrece kdyˇz je kr ́asnˇe, m ́a b ́yt ˇclovˇek u vody.“

No jo, ale z toho jeˇstˇe nevypl ́yv ́a, ˇze mi budeˇs pl ́anovat dovolenou.

Je od tebe hezk ́e, ˇze mysl ́ıˇs i na sv ́e kamar ́ady, jenomˇze to asi nep ̊ujde.“

Starat se o partu dˇet ́ı, tak si Karel zrovna sv ́e volno nepˇredstavoval, i kdyˇz

pod stan by nˇekdy vyrazil docela r ́ad. Ale K ́at

a se jen tak nevzd ́avala.

Ale s n ́ami v ́aˇznˇe nebudeˇs m ́ıt ˇz ́adn ́e starosti, ve vˇsem tˇe poslechneme,

uvid ́ıˇs. Ty to pˇrece zvl ́adneˇs!“

Karel se zasm ́al.

A co kdybys takovou vˇec navrhla radˇsi t ́atovi?“

Pros ́ım tˇe, copak m ́a nˇekdy ˇcas? Ten se z firmy ani nehne. Letos mˇel

volno jenom t ́yden a jin ́e uˇz m ́ıt nebude.“

To m ́aˇs tˇeˇzk ́y, holka zlat ́a, j ́a toho ˇcasu taky moc nem ́am. A babiˇcka

si mysl ́ı, ˇze j ́ı tady nˇeco sprav ́ım. Tˇreba ten plot.“

́

Ale, plot jeˇstˇe chv ́ıli poˇck ́a. Vˇzdyt

o nˇem babiˇcka mluv ́ı uˇz pˇet rok ̊u a

poˇr ́ad stoj ́ı.“ K ́at

a tak vˇernˇe napodobila dˇed ̊uv t ́on, ˇze se Karel rozesm ́al.

16


Kdyby tˇe tak slyˇsela! No, coˇz o to, dovolen ́a pod stanem zas nen ́ı tak

ˇspatn ́y n ́apad, ale s tolika dˇetmi, nev ́ım, nev ́ım. Nechali byste mˇe sp ́at

aspoˇn do deseti?“ zkouˇsel ji Karel.

Klidnˇe aˇz do obˇeda. A budeme ti vaˇrit a kaˇzd ́y veˇcer udˇel ́ame t ́abor ́ak

a opeˇceme buˇrty a . . . “

Dost uˇz, dost, ty mal ́a pokuˇsitelko. Pˇrizn ́av ́am, ˇzes mˇe t ́ım ponˇekud

zaskoˇcila, ale abys neˇrekla, jeˇstˇe o tom budu pˇrem ́yˇslet. Douf ́am, ˇze nechceˇs odpovˇed

hned.“

Staˇc ́ı veˇcer, do veˇcera klidnˇe poˇck ́am.“ K ́at

a uˇz vytuˇsila, ˇze strejda

nen ́ı tak ́uplnˇe proti. Ale Karel jej ́ı nadˇsen ́ı m ́ırnil.

Jeˇstˇe se moc netˇeˇs . . . pro ten pˇr ́ıpad bych musel v pr ́aci zjistit, jak se

vˇeci maj ́ı. Mˇeli jsme tam nˇeco nedoˇreˇsen ́eho a nev ́ım, jestli mˇe nebudou jeˇstˇe potˇrebovat.“ Karel totiˇz pracoval u policie a jeho dovolenou ˇcasto pˇrekazily nˇejak ́e sluˇzebn ́ı povinnosti.

A nemohl bys jim zavolat?“

Mohl, ale odpoledne tam stejnˇe mus ́ım zajet. A snad by ses taky

nejdˇr ́ıv mˇela zeptat mamky, nemysl ́ıˇs?“

S tebou mˇe urˇcitˇe pust ́ı, j ́a ji zn ́am.“

Ty uliˇcnice, ty dobˇre v ́ıˇs, jak na mˇe,“ povzdechl Karel, ale v duchu

se docela bavil. No, kdyˇz se to tak vezme, snad by ty ˇctyˇri dˇeti zvl ́adl, uvaˇzoval, snad z dob sv ́eho t ́aborniˇcen ́ı jeˇstˇe vˇsechno nezapomnˇel. Takov ́e koup ́an ́ı v jezeˇre, praskot veˇcern ́ıho ohnˇe a mˇes ́ıc nad vodou . . . Docela se mu ta pˇredstava zaˇc ́ınala l ́ıbit. Rozhodl se.

Tak dobˇre, mil ́a Kateˇrinko, na p ́ar dn ́ı by to moˇzn ́a ˇslo. Ale mus ́ıˇs

n ́am zaˇr ́ıdit par ́adn ́ı poˇcas ́ı, ne aby n ́am proprˇsely.“

Hur ́a,“ vykˇrikla Katka a vrhla se mu kolem krku.

J ́a jsem to vˇedˇela!

Ty jsi m ̊uj nejmilejˇs ́ı strejda!“

Jin ́eho taky nem ́aˇs. Ale zat ́ım moc nej ́asej, poˇckej si, jestli ti to doma

dovol ́ı. A co se dozv ́ım v pr ́aci.“

Maminka samozˇrejmˇe nic nenam ́ıtala, proˇc taky, kdyˇz pojedou s Karlem. Ale babiˇcka nemˇela pro stanov ́an ́ı nejmenˇs ́ı pochopen ́ı.

Pros ́ım tˇe, jeˇstˇe se nˇekde nastydneˇs! A b ̊uhv ́ı, co budete j ́ıst! Sama

holka s klukama, kdo to kdy vidˇel? Copak nem ́aˇs svoje kamar ́adky?“

17


Tady ne, babi, Zuzka uˇz nepˇrijede. A kluci jsou n ́ahodou pr ́ıma.“

A co Lenka vedle u soused ̊u nebo Eviˇcka?“

S nimi nen ́ı ˇz ́adn ́a z ́abava, ani neumˇej ́ı vyl ́ezt na strom!“

Zato ty po nich lezeˇs jak opice. To za naˇsich ˇcas ̊u ...“ babiˇcka nad

t ́ım bl ́azniv ́ym n ́apadem jen kroutila hlavou. A kdyˇz se Karel pozdˇe veˇcer

s dobr ́ymi zpr ́avami vr ́atil, pustila se i do nˇej.

Kdybys aspoˇn ty mˇel trochu rozumu! Copak to m ́aˇs zapotˇreb ́ı, starat

se o tolik dˇet ́ı?“

Ale mami, vˇzdyt

o nic nejde. S dˇetmi je legrace,“ h ́ajil je Karel.

A nav ́ıc o ciz ́ı kluky! Co kdyˇz tam nˇeco provedou?“

Co by prov ́adˇeli? J ́a je n ́ahodou docela ch ́apu. Co si dneska dˇeti

z mˇesta uˇzijou? Jsou jen sam ́y poˇc ́ıtaˇc a televize.“

Ale co ty? Na sebe zase nemysl ́ıˇs, vid

? Holku napadne takovej nesmysl

a ty ji v tom jeˇstˇe podporujeˇs. A kdo mi tu koneˇcnˇe oprav ́ı plot, to uˇz mi

nepov ́ıˇs!“

Tak uˇz ho nech,“ vloˇzil se do hovoru dˇeda.

O tom plotu uˇz mluv ́ıˇs

pˇet rok ̊u a poˇr ́ad stoj ́ı.“

K ́at

a se strejdou se po sobˇe jen pod ́ıvali, ale babiˇcka dˇedu r ́aznˇe

umlˇcela.

Ty aby ses ho nezast ́aval! Ale ˇze n ́am za chv ́ıli spadne stˇrecha na

hlavu, to tˇe nezaj ́ım ́a. Kdyby se radˇsi poˇr ́adnˇe vyspal! Hon ́ı dareb ́aky

po noc ́ıch, a kdyˇz m ́a jednou za rok p ́ar dn ́ı volna, sl ́ıb ́ı holce takovou

hloupost!“

Ale babi, nejlepˇs ́ı span ́ı je ve stanu u lesa, v ́ıˇs?“ pˇritulila se k n ́ı Katka,

pˇrece jen se trochu b ́ala, aby to babiˇcka strejdovi nerozmluvila. Ale ten

uˇz byl rozhodnut ́y.

Spr ́avnˇe,“ prohl ́asil a spiklenecky na K ́at

u zamrkal,

a proto poje

deme. A kdo nechce, at

z ̊ustane doma. Ale ted

se jde sp ́at.“

K ́at

a si ulehˇcenˇe oddechla, cel ́a ˇst

astn ́a vybˇehla po schodech nahoru do

pokoj ́ıku a zalezla do postele. Nejradˇeji by se sice propl ́ıˇzila pˇres dvorek a

ozn ́amila kluk ̊um co nejdˇr ́ıv tu senzaˇcn ́ı zpr ́avu, ale neodv ́aˇzila se. Kdyby

ji pˇristihli, bylo by po vˇsem ... ne, to nem ̊uˇze riskovat, mus ́ı vydrˇzet do

r ́ana.

18


A tak se zavrtala jeˇstˇe hloubˇeji pod deku a bˇehem p ́ar minut spokojenˇe

usnula.

Nejˇst

astnˇejˇs ́ı ˇclen v ́ypravy

To se zas jednou Katce nˇeco podaˇrilo! Dalo j ́ı sice hodnˇe pˇrem ́ah ́an ́ı,

aby se neprozradila hned prvn ́ım slovem, ale vyplatilo se j ́ı to. U dubu byla

r ́ano nejdˇr ́ıv, v oˇc ́ıch j ́ı hr ́aly vesel ́e ohn ́ıˇcky, ale zklaman ́ı kluci si toho ani

nepovˇsimli. A tak je naschv ́al chv ́ıli nap ́ınala a pak aˇz jim nadˇsenˇe sdˇelila

tu skvˇelou novinu. Vˇsak kamar ́adi koukali, kdyˇz jim navrhla stanov ́an ́ı

u jezera! Jen Bert ́ık mˇel znovu zkaˇzenou n ́aladu. Pˇredt ́ım se mohl aspoˇn

utˇeˇsovat, ˇze ani K ́at

a do Beskyd neodjede, ale ted

vidˇel, ˇze tady z ̊ustane

s ́am. Sice se Skˇr ́ıtkem, ale jinak ́uplnˇe s ́am.

A urˇcitˇe si to tv ̊uj strejda nerozmysl ́ı,“ strachoval se Robin.

Kdyˇz mi to sl ́ıbil? Vylouˇceno.“

A je s n ́ım legrace?“ vypt ́aval se Filip.

Uvid ́ıˇs! M ́ame ted

pˇrij ́ıt vˇsichni k n ́am, strejda v ́as chce poznat. A

tam vˇsechno domluv ́ıme.“

”Vˇzdyt

j ́a ho zn ́am. Byl u n ́as vˇsechno sepisovat, kdyˇz dˇedovi ukradli

auto,”vzpomnˇel si Robin.

J ́e, on chod ́ı v uniformˇe?“ Bert ́ık trochu oˇzil. Jemu se vˇsechny uni

formy velice l ́ıbily.

Pros ́ım tˇe, vˇzdyt

by ho zloˇcinci hned poznali, ”pouˇcovala ho K ́at

a.

”Ale pojd

te, uˇz na n ́as ˇcek ́a.”

Karel je pˇriv ́ıtal na zahradˇe.

Nazdar, kluci. M ́am dobr ́e zpr ́avy, pr ́avˇe jsem volal L ́ad

ovi. Kemp

je sice pln ́y, ale on v ́ı o jednom pˇekn ́em mal ́em t ́aboˇriˇsti, na kter ́em ted

zrovna nikdo nen ́ı. M ́ame ale pˇrijet co nejdˇr ́ıv, aby n ́am ho nˇekdo neza

bral.“

S t ́ım dˇeti nadˇsenˇe souhlasily.

A pak,“ pokraˇcoval Karel,

L ́ad

a n ́am p ̊ujˇc ́ı lod

. Sice jen pramici,

ale na plavbu po jezeˇre n ́am docela postaˇc ́ı. A proto navrhuji: j ́a budu

19


vaˇs ́ım kapit ́anem a vy moji n ́amoˇrn ́ıci. A hned vyhlaˇsuji prvn ́ı a z ́akladn ́ı pravidlo pro celou pos ́adku: O ˇskole ani o m ́e pr ́aci se o pr ́azdnin ́ach nemluv ́ı.“

Ani proti tomu samozˇrejmˇe nikdo nic nenam ́ıtal.

Dohodu slavnostnˇe zapili babiˇcˇcinou dom ́ac ́ı malinovkou. A co v ́ıc, i Bert ́ıkovi svitla nadˇeje, kdyˇz se kapit ́an podivil, proˇc by s nimi nemohl jet tak ́e.

Vy byste mˇe s sebou opravdu vzal?“ upˇrel na nˇej Bert ́ık tak rozz ́aˇren ́y

pohled, ˇze uˇz ho Karel nemohl zklamat. A tak mu pˇrisl ́ıbil, ˇze se u nich po obˇedˇe zastav ́ı a zept ́a se babiˇcky s n ́ım. Pak se rychle domluvili, co s sebou na v ́ypravu vezmou, a hoˇsi se rozbˇehli dom ̊u ozn ́amit nov ́y pl ́an.

Filipovi bylo stanov ́an ́ı u jezera povoleno, ale Bert ́ık mˇel zase sm ̊ulu.

Babiˇcko . . . vˇzdyt

s n ́ami pojede kapit ́an! S n ́ım by mˇe naˇsi urˇcitˇe

pustili.“

Kdepak, nepustili. Na to jsi jeˇstˇe pˇr ́ıliˇs mal ́y.“

Tak jim znovu zavol ́ame. Kdyˇz se za mˇe trochu pˇrimluv ́ıˇs . . . “

Coˇze? J ́a abych se pˇrimlouvala? Vˇzdyt

bych tu strachy cel ́y t ́yden

nespala!“

Bert ́ık vidˇel, ˇze s ́am s babiˇckou nic nepoˇr ́ıd ́ı, ˇze mus ́ı poˇckat na kapit ́ana. To byla jeho jedin ́a, i kdyˇz ́uplnˇe malink ́a nadˇeje.

Ale ta malink ́a nadˇeje se nakonec vyplnila! Kapit ́an odpoledne opravdu pˇriˇsel a Bert ́ık umluvil babiˇcku, aby pˇrece jen zavolala znovu do Prahy. Uk ́azalo se, ˇze t ́ata se s Karlem velice dobˇre zn ́a. A kdyˇz mu Bert ́ık svatosvatˇe pˇrisl ́ıbil, ˇze ve vˇsem kapit ́ana poslechne a nikdy, opravdu nikdy nep ̊ujde s ́am do vody, doˇckal se souhlasu. A tak se najednou Bert ́ık stal nejˇst

astnˇejˇs ́ım ˇclenem cel ́e v ́ypravy.

Aby t ́e radosti nebylo m ́alo, napadlo Filipa:

Nemohli bychom vz ́ıt taky Skˇr ́ıtka? Vˇzdyt

mu tu bude bez n ́as

smutno. Hl ́ıdal by v noci stany a kdyby se nˇekdo pˇribl ́ıˇzil . . . “

Zpod stolu se vyˇr ́ıtila ˇcern ́a kuliˇcka, propletla se vˇsem mezi nohama a skoˇcila Filipovi do n ́aruˇce.

Jasnˇe, o tobˇe je ˇreˇc,“ pohladil ho Filip,

ˇze chceˇs jet s n ́ami?“

Skˇr ́ıtek vesele zaˇnafal.

20


Radˇeji ne, i kdyˇz vid ́ım, ˇze ti v ́aˇznˇe rozum ́ı,“ pousm ́al se kapit ́an.

Jeˇstˇe by se mohl nˇekam zabˇehnout.“

Skˇr ́ıtek se ode mˇe nehne na krok a poslouch ́a na slovo,“ prohl ́asil hrdˇe

Filip.

V ́aˇznˇe? A na kter ́e?“ podivila se babiˇcka.

A kozu bys nechtˇel?“ zeptal se dˇeda, kter ́y pr ́avˇe vstoupil do dveˇr ́ı.

Slyˇs ́ım, ˇze se tu domlouvaj ́ı divn ́e vˇeci.“

Vˇzdyt

ˇz ́adnou kozu nem ́aˇs, jen kozla,“ odpovˇedˇel mu vesele Bert ́ık.

Skˇr ́ıtek n ́am opravdu neuteˇce a ve tmˇe dostane na krk svˇet ́ylko, aby

se neztratil,“ pˇripomnˇel Bert ́ık.

A je zvykl ́y sp ́at s n ́ami ve stanu,“ dodal Filip,

ˇze budeˇs hroznˇe

hodn ́y, Skˇr ́ıtku?“ Pes mu na znamen ́ı souhlasu ol ́ızl bradu.

No, j ́a nev ́ım,“ zav ́ahal kapit ́an, pˇristoupil k Filipovi a podrbal psa

za uˇsima. Pejsek na nˇej upˇrel oddan ́a oˇcka a d ́ıval se skoro tak prosebnˇe jako oba kluci. Kapit ́an ustoupil.

Tak dobˇre, jestli to babiˇcka dovol ́ı. Ale budete se o nˇej starat sami.

A mus ́ı m ́ıt vod ́ıtko i koˇs ́ık.“

Vˇsechno m ́ame. Hur ́a! Skˇr ́ıtku, pojedeˇs s n ́ami,“ zaj ́asali oba bratˇri,

kdyˇz vidˇeli, ˇze babiˇcka uˇz jen bezmocnˇe pokrˇcila rameny. A pejsek se radostnˇe rozˇstˇekal.

Vydrovka

Jeˇstˇe veˇcer si vˇsichni pˇripravili sv ́e batohy, sbalili spac ́aky a stany a r ́ano se seˇsli na zast ́avce, Filip i se Skˇr ́ıtkem. Obloha bez mr ́aˇcku slibovala kr ́asn ́y letn ́ı den.

Ted

uˇz jen, aby pˇrijel n ́aˇs autobus,“ vyhl ́ıˇzel ho Bert ́ık netrpˇelivˇe.

St ́ale se v koutku duˇse b ́al, ˇze si to babiˇcka rozmysl ́ı a jeˇstˇe si pro nˇej pˇrijde. Ale m ́ısto babiˇcky se v zat ́aˇcce objevil autobus, vˇsechny je naloˇzil a vyrazil s nimi k jezeru. Proj ́ıˇzdˇel probouzej ́ıc ́ı se krajinou, nespˇechal, jen obˇcas zastavil a pˇribral p ́ar cestuj ́ıc ́ıch. Nastupovali s lhostejnou tv ́aˇr ́ı a nikdo z nich nevypadal, ˇze pr ́avˇe m ́ıˇr ́ı na b ́ajeˇcnou dovolenou.

21


Koneˇcnˇe autobus zdolal posledn ́ı stoup ́an ́ı a pˇred dˇetmi se rozevˇrel n ́adhern ́y v ́yhled. Zvlnˇenou krajinu lemovaly namodral ́e kopce, mezi nimi se leskla obrovsk ́a vodn ́ı plocha. Zalesnˇen ́e bˇrehy se m ́ırnˇe svaˇzovaly aˇz k vodˇe, mezi stromy probleskovaly na nˇekolika m ́ıstech ˇzlutav ́e p ́ısˇciny. A v d ́alce na hladinˇe plaval zelen ́y ostrov.

Jen se pod ́ıvejte na tu n ́adheru,“ pochvaloval si kapit ́an.

Autobus zam ́ıˇril dol ̊u k jezeru. Vystoupili nedaleko L ́ad

ova kempu,

kter ́y zab ́ıral velikou louku od lesa aˇz k vodˇe.

P ́ani, tady je lid ́ı!“ zdˇesil se Robin, kdyˇz vidˇel dlouh ́e ˇrady barevn ́ych

stan ̊u, natˇesnan ́ych jeden vedle druh ́eho. Kromˇe nich bylo v kempu jeˇstˇe nˇekolik dˇrevˇen ́ych chatiˇcek a u vjezdu n ́ızk ́a, podlouhl ́a budova.

Neboj se, tady se pˇrece maˇckat nebudeme,“ uklidˇnoval ho kapit ́an,

ani jemu se tenhle pohled v ̊ubec nel ́ıbil.

L ́ad

a n ́am uk ́aˇze jin ́e t ́aboˇriˇstˇe.

Tak pojd

te, uˇz na n ́as jistˇe ˇcek ́a.“

Doˇsli aˇz k hlavn ́ı br ́anˇe s velik ́ym, ruˇcnˇe vymalovan ́ym n ́apisem

22


V ́ıtejte na Vydrovce”. Obeˇsli z ́avoru a za betonovou ter ́askou s truhl ́ıky

rozkvetl ́ych muˇsk ́at ̊u objevili dveˇre s cedul ́ı Recepce. Byly vˇsak zamˇcen ́e,

nikde nikdo, cel ́a budova vypadala ́uplnˇe opuˇstˇen ́a.

To je zvl ́aˇstn ́ı,“ podivil se kapit ́an. Pak si vˇsiml proˇsedivˇel ́eho

muˇze, kter ́y kr ́aˇcel pomalu po hlavn ́ı cestˇe vedouc ́ı od br ́any aˇz dozadu

k chatk ́am. Op ́ıral se ztˇeˇzka o h ̊ul a zd ́alo se, ˇze dˇen ́ı kolem nˇej ho v ̊ubec

nezaj ́ım ́a. Kapit ́an k nˇemu pˇresto popoˇsel.

Promiˇnte, pane, nev ́ıte, kde bychom naˇsli spr ́avce?“

Ale muˇz jen pokrˇcil rameny, ani mu neodpovˇedˇel.

Vz ́apˇet ́ı se na konci budovy vynoˇrila huben ́a postava v dˇz ́ın ́ach a vy

tahan ́em triˇcku.

R ́ad v ́as vid ́ım,“ halekal na nˇe L ́ad

a vesele.

Promiˇnte, ˇze na v ́as

neˇcek ́am s fanf ́arami, ale m ́ame tu ted

trochu starosti. Jarouˇs musel na

horu k chatk ́am a j ́a jen skoˇcil spravit jednu ucpanou sprchu. Tak jsem

tu radˇsi zamknul. Neˇcek ́ate dlouho?“

Kdepak, pˇrijeli jsme pˇred chvilkou. Pr ́avˇe jsme se po tobˇe ptali,“

kapit ́an uk ́azal za muˇzem s hol ́ı.

Ale nikdo tˇe neprozradil.“

L ́ad

a se ohl ́edl.

Jo ten,“ m ́avl rukou,

ten se tu s nik ́ym moc nebav ́ı. Tak raˇcte do

vnitˇr.“ Odemkl a zavedl je do sv ́e mal ́e kancel ́aˇre.

To m ́ame par ́adn ́ı l ́eto, co?“ liboval si.

Tady je ted

provoz jak za

starejch dobrejch ˇcas ̊u. Jasnˇe, tohle nen ́ı pro v ́as to prav ́y oˇrechov ́y, ale

nezoufejte, uk ́aˇzu v ́am m ́ısteˇcko, nad kter ́y nen ́ı. Naˇstˇest ́ı o nˇem moc lid ́ı

nev ́ı. Tam v ́am nikdo nepoleze, mus ́ı se k nˇemu totiˇz brodit pˇres potok.

Trochu vˇetˇs ́ı potok, ale to vy zvl ́adnete. A t ́aboˇren ́ı je tam povoleno,

z ́akon nepˇrestoup ́ıte,“ uˇskl ́ıbl se na sv ́eho kamar ́ada,

j ́a jenom pro tv ̊uj

klid.“

A budeme v lese, nebo na bˇrehu jezera?“ vypt ́aval se Robin.

Pˇr ́ımo v lese ne, tam byste si nemohli rozdˇelat ani oheˇn. Pl ́acek, o

kter ́ym v ́am pov ́ıd ́am, je na bˇrehu jezera, tr ́ava hebounk ́a, koup ́an ́ı jak

v ́ıno, do lesa kousek. Jen pitnou vodu si mus ́ıte br ́at u mˇe, stud ́anku tam

nenajdete. Ale i bez n ́ı tam budete spokojen ́ı, vˇsak uvid ́ıte, jinak sn ́ım

svoji ˇcepici.“

23


Dej si k obˇedu nˇeco lepˇs ́ıho, n ́am se tam urˇcitˇe l ́ıbit bude. A co ta

lod

, cos mi sliboval?“ pˇripomnˇel mu kapit ́an.

Neboj, na vˇsechno dojde. P ̊ujˇc ́ım v ́am svoji soukromou pramiˇcku, ale

pˇrijd

te si pro ni z ́ıtra r ́ano, dneska ji m ́a jeˇstˇe jeden zn ́amej. Potom uˇz

bude jenom vaˇse, at

si jezero poˇr ́adnˇe uˇzijete. Kolik ˇze v ́as je? Karle,

neˇr ́ıkal jsi, ˇze pˇrivezeˇs ˇctyˇri dˇeti?“

Jak vid ́ıˇs, je n ́as trochu v ́ıc. Vad ́ı to?“

Ale ne, snad se mi na ni vˇsichni vejdete. Kdybys zavolal dˇr ́ıv, ne

chal bych v ́am tu vˇetˇs ́ı, jenomˇze uˇz je zabran ́a. Ale ˇz ́adn ́e stopaˇre radˇeji

nepˇrib ́ırejte, at

neskonˇc ́ıte na dnˇe jezera.“

To je tak mal ́a?“ uklouzlo Bert ́ıkovi.

Jak, mal ́a? Jenom je trochu menˇs ́ı, ale pro v ́as tak akor ́at, uvid ́ıˇs. A

ten tv ̊uj voˇr ́ıˇsek se tam vejde taky, neboj se.“

Jmenuje se Skˇr ́ıtek,“ zamraˇcil se Bert ́ık, ale L ́ad

a se rozesm ́al.

Nic ve

zl ́ym, kamar ́ade, vˇzdyt

ten tv ̊uj pejsek je docela pˇeknej. My mˇeli jednou

na lodi taky takov ́yho a co s n ́ım bylo legrace. V ́ıte, j ́a v ml ́ad ́ı slouˇzil

na moˇri, ale to v ́am byla lod

! Co lod

, ́uplnej kolos to byl, vysokej jako

pˇetipatrovej d ̊um a dlouhej aspoˇn dvˇe stˇe metr ̊u. Tam kdyˇz si ˇclovˇek nˇeco

zapomnˇel na druh ́ym konci paluby, mohl si pro to dojet na kole. Nebo na

kolobˇeˇzce,“ zazubil se na nˇe.

V ́aˇznˇe?“ chytil se Filip.

A kolik n ́amoˇrn ́ık ̊u mus ́ı b ́yt na tak ohromn ́e

lodi?“

Nevˇeˇril bys, ale na takov ́yho obra staˇcila pos ́adka dvaceti muˇz ̊u.

Zkuˇsen ́ych muˇz ̊u, samozˇrejmˇe. A j ́a b ́yval jedn ́ım z nich . . . no, ale uˇz

je to p ́ar let. Pak jsem se vr ́atil a m ́ısto ˇsir ́eho moˇre mi uˇcarovalo tohle

jezero. Divn ́y, co?“

Do kancel ́aˇre nakoukl urostl ́y mlad ́ık ve vybledl ́e kˇsiltovce.

ˇ

S ́efe, m ́ame tu dalˇs ́ı mal ́er. Koubkov ́ym z trojky se dnes r ́ano ztratilo

autor ́adio a fot

́ak.“

A sakra, tak on si ned ́a pokoj. Jo, tohle je Jarouˇs, m ̊uj pomocn ́ık,“

pˇredstavil ml ́adence.

Co se tu dˇeje?“ zeptal se kapit ́an se z ́ajmem.

Ani se neptej . . . poˇr ́ad se tu lidem ztr ́acej ́ı vˇeci. Ono je sice kaˇzdej

24


rok nˇeco, ale letos uˇz to pˇresahuje vˇsechny meze. Nˇekdo n ́am tu vytrvale

krade. Ani se nediv ́ım, ˇze mi pak naˇstvan ́ı hosti odj ́ıˇzdˇej ́ı nˇekam jinam.“

A hl ́as ́ıˇs to?“

Jasnˇe, m ́ıstn ́ı str ́aˇzn ́ıci uˇz tu p ́arkr ́at byli, ale na nic nepˇriˇsli. To v ́ıˇs,

v kempu, co si kdo vˇsimne, jeden druh ́yho tady nezn ́a. A pak, moˇzn ́a sem

leze nˇekdo zvenˇc ́ı, uˇz dvakr ́at jsme naˇsli d ́ıru vzadu v plotˇe. Na vjezdu si

kaˇzd ́yho ciz ́ıho ohl ́ıd ́am, ale vzadu? Nem ́am tolik oˇc ́ı!“

Co se tu ztr ́ac ́ı?“ vypt ́aval se d ́al kapit ́an.

Tak norm ́alnˇe, co dneska voz ́ı kaˇzdej s sebou. Pen ́ıze, autor ́adia, ka

mery, fot

́aky, mobily . . . jen tomu chl ́apkovi, co jsi s n ́ım prve mluvil,

sebrali i pˇrenosn ́y poˇc ́ıtaˇc. Kdyˇz pˇrijel, tak mi ho ukazoval, pˇekn ́a vˇeciˇcka.

To je ale n ́apad, tahat si pr ́aci na dovolenou! A jeˇstˇe ke vˇsemu m ́a chatu

aˇz tamhle u lesa. Copak tam vid ́ım?“

M ̊uˇzu ti s t ́ım nˇejak pomoct?“

Ale ne, jen to nech na m ́ıstn ́ıch a uˇz ́ıvej si sv ́y zaslouˇzen ́y volno, my to

nˇejak zvl ́adnem. Tak pojd

te, kluci, dovedu v ́as do toho vaˇseho kr ́alovstv ́ı

. . . j ́e, sleˇcno, j ́a v ́as ́uplnˇe pˇrehl ́ıd,“ povˇsiml si Katky a kamar ́adsky j ́ı

rozcuchal kr ́atk ́e vlasy. Pak si hodil Filip ̊uv velk ́y stan pˇres rameno, jako

by v ̊ubec nic nev ́aˇzil, do druh ́e ruky vzal kanystr s vodou a vyˇsel ze dveˇr ́ı.

Na parkoviˇsti pr ́avˇe otv ́ırala dveˇre zelen ́eho Renaulta ˇst ́ıhl ́a mlad ́a

ˇzena. L ́ad

a k ́yvl v ́yznamnˇe smˇerem k n ́ı a vˇsichni se po n ́ı ohl ́edli.

Kr ́aska, co?“ d ́ıval se L ́ad

a za n ́ı, dokud nevyjela z kempu.

Pˇredstavte si, ˇze tahle feˇsanda je manˇzelka toho s hol ́ı.“

Nepov ́ıdej! Vˇzdyt

vypad ́a o dvacet rok ̊u mladˇs ́ı.“

V ́aˇznˇe? A kolik si mysl ́ıˇs, ˇze mu je?“

No, ˇrekl bych, nˇeco pˇres pades ́at,“ tipnul si kapit ́an.

L ́ad

a se zasm ́al.

A tomu ty ˇr ́ık ́aˇs policajtskej odhad? Jeˇstˇe mu nen ́ı

ˇctyˇricet, pˇredstav si.“

To nen ́ı moˇzn ́y!“

Mnˇe m ̊uˇzeˇs vˇeˇrit. J ́a totiˇz vidˇel jeho doklady, kdyˇz se pˇrihlaˇsoval.

ˇ

R ́ıkal, ˇze mˇel nˇejakej zdravotn ́ı probl ́em, vezli ho houkaˇckou do nemoc

nice a takhle ho to vzalo. Mizernˇe pr ́y slyˇs ́ı, ˇspatnˇe chod ́ı a skoro z toho

zeˇsedivˇel. Tak se u n ́as chce d ́at trochu dohromady, kdyˇz uˇz ho doktoˇri

25


pustili. No nic, j ́a tˇe jen zkouˇsel. B ̊uhv ́ı, jestli to nemˇel z t ́y sv ́y ˇzensk ́y. Tady se pov ́ıd ́a, ˇze m ́a na druh ́ym bˇrehu nˇejak ́yho amanta. Teda,“ obr ́atil se k dˇetem,

chtˇel jsem ˇr ́ıct pˇr ́ıtele, abyste mi rozumˇely.“

Pak se otoˇcil dozadu.

Jarouˇsi, pohl ́ıdej mi to tady chv ́ıli, j ́a jim p ̊ujdu uk ́azat, kudy pˇres

potok,“ zahalekal na sv ́eho pomocn ́ıka a vyrazil v ˇcele skupinky pod ́el jezera.

Nejprve je cesta vedla po zarostl ́em bˇrehu, pak vystˇr ́ıdal roztrouˇsen ́e stˇr ́ıbrolist ́e olˇse bˇrezov ́y h ́ajek, kter ́ym prot ́ekal ˇsirok ́y potok. Sk ́akal pˇres leskl ́e kameny a obˇcas mezi nimi vytv ́aˇrel malink ́a jez ́ırka.

Vaˇse m ́ısteˇcko je dobˇre chr ́anˇen ́e d ́ıky tomuhle potoku, protoˇze u nˇej

se kaˇzdej otoˇc ́ı a d ́al uˇz nejde. Tady se totiˇz suchou nohou pˇrej ́ıt ned ́a, ale tamhle kousek v ́yˇs jsou ˇsutry ve vodˇe tak ˇsikovnˇe, ˇze se pˇres nˇej pohodlnˇe dostanete. A ted

je m ́alo vody, ani si nemus ́ıte sund ́avat boty. Jen Skˇr ́ıtka

vezmˇete radˇeji do n ́aruˇce.“

L ́ad

a pˇreˇsel pˇres potok jako prvn ́ı a pak je vedl lesem, kter ́y pozvolna

houstl, aˇz k jejich t ́aboˇriˇsti. Pˇritom jim vypr ́avˇel, co zaj ́ımav ́eho v okol ́ı si nesmˇej ́ı nechat uj ́ıt.

ˇ

Clovˇeˇce, vˇzdyt

j ́a m ́am volno jen do soboty,“ bˇedoval kapit ́an.

Jak

m ́ame vˇsechno stihnout?“

No tak se mus ́ıte snaˇzit, a ne sp ́at aˇz do obˇeda,“ popichoval ho vesele

L ́ad

a. N ́ahle odboˇcil z lesn ́ı pˇeˇsiny, rozhrnul malin ́ı a uk ́azal pˇred sebe.

Pˇred nimi se zelenala mal ́a louka zalit ́a sluncem, zvolna se svaˇzuj ́ıc ́ı aˇz k jezeru, kter ́e tu vytv ́aˇrelo m ́ırnou z ́atoˇcinu.

Tak tady je to, panstvo.“

T ́aboˇriˇstˇe u jezera

J ́e, tady je kr ́asnˇe,“ zaj ́asaly dˇeti, shodily batohy a rozbˇehly se k vodˇe,

Skˇr ́ıtek samozˇrejmˇe s nimi. Vrhl se radostnˇe do jezera, pak se vyˇr ́ıtil cel ́y zm ́aˇcen ́y, vesele se oklepal a nahodil Filipa s Bert ́ıkem d ̊ukladnou sprchou.

26


Skˇr ́ıtku, co vyv ́ad ́ıˇs? Sami si zkus ́ıme, jak ́a je tu voda,“ rozˇciloval se

Filip, ale pes uˇz byl zase ve vodˇe.

Kapit ́an si zat ́ım uznale prohl ́ıˇzel pl ́acek s n ́ızkou tr ́avou. M ́ısto

pr ́avˇe tak pro tˇri, ˇctyˇri stany, od lesa chr ́anˇen ́e pˇred zvˇedav ́ymi pohledy

kˇrovinat ́ym porostem. A pˇred n ́ım modrav ́a hladina jezera, nehybn ́a a

tich ́a, jen v d ́ali byl vidˇet dalˇs ́ı kemp.

Tam naproti je

ˇ

Cert ̊uv Ml ́yn,“ upozorˇnoval L ́ad

a.

Ale tady to m ́ate

mnohem lepˇs ́ı.“

O tom v ̊ubec nepochybuju. Mus ́ım uznat, ˇze m ́aˇs pˇrehled o sv ́em

rev ́ıru. Jak jsi tohle m ́ısto objevil?“

To v ́ıˇs, chod ́ım po okol ́ı s oˇcima otevˇren ́yma.“ L ́ad

a poloˇzil stan i

vodu na zem.

Ale abych se pˇriznal, malinko jsem tomu pomohl. Trochu

jsem tu upravil bˇreh, aby se dalo dobˇre vl ́ezt do vody. A tamhle u paˇrezu

m ́ate nejlepˇs ́ı m ́ısto na ohniˇstˇe. Se dˇrevem tu nen ́ı ˇz ́adn ́y probl ́em, klack ̊u

a vˇetv ́ı najdete v lese dost. Tak co ty na to?“

N ́adhera.

́

Upln ́a poh ́adka proti tv ́emu pˇreplnˇen ́emu kempu.

ˇ

Ze se ti

tam chce b ́yt, kdyˇz v ́ıˇs o takov ́emhle kousku r ́aje!“ Kapit ́an byl opravdu

nadˇsen.

Nˇejak se ˇclovˇek ˇzivit mus ́ı. Ale neboj, j ́a m ́am i jinde sv ́y m ́ısteˇcka.

No, tak se tu pˇeknˇe zabydlete, a kdybyste nˇeco potˇrebovali, stavte se.

Nebo pˇrijd

te i tak, na kus ˇreˇci.“

Pˇrijdeme, spolehni se. A mockr ́at ti dˇekujeme.“

A postavte stany poˇr ́adnˇe, c ́ıt ́ım ve vzduchu bouˇrku.“

Nedˇelej si legraci. V tomhle poˇcas ́ı?“

Pr ́avˇe . . . jen poˇckejte veˇcer. No nic, tˇreba se pletu. Tak se mˇejte,

j ́a uˇz mus ́ım bˇeˇzet. Jo, a kdybyste chtˇeli j ́ıt do vsi nakupovat, tak se

nemus ́ıte brodit zp ́atky pˇres potok. Lesem vede pˇeˇsinka na silnici, po n ́ı

se dostanete do vesnice. A nezapomeˇnte, r ́ano na v ́as ˇcek ́a lod

.“

Jeˇstˇe jednou d ́ıky, L ́ad

o, m ́aˇs to u mˇe.“

To si piˇs. V naˇs ́ı branˇzi je vˇzdycky lepˇs ́ı drˇzet s policajty zadobˇre.“

Spr ́avce se vesele zaˇsklebil, cvrnkl do ˇcepice a zmizel pod stromy.

Lepˇs ́ı m ́ısto k t ́aboˇren ́ı si ani nedok ́azali pˇredstavit. V horn ́ı, rovnˇejˇs ́ı

ˇc ́asti louky postavili stany, vˇsechny tˇri m ́ırnˇe do oblouku. Kaˇzd ́y byl

27


Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v

elektronickém obchodě společnosti eReading.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.