načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Právní vztahy k dřevinám -- praktický průvodce - Miloš Tuháček; Jitka Jelínková

Právní vztahy k dřevinám -- praktický průvodce

Elektronická kniha: Právní vztahy k dřevinám -- praktický průvodce
Autor: ;

Kniha poskytne komplexní praktické právní rady vlastníkům a správcům dřevin, vlastníkům lesů, občanům, ekologickým spolkům i obecním samosprávám, jak realizovat svá práva a plnit ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  186
+
-
6,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 168
Rozměr: 24 cm
Úprava: tran
Vydání: První vydání
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0112-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Jde o nejfrekventovanější agendu v oblasti ochrany přírody, se kterou se potýkají i nejmenší obecní úřady a která nezřídka vede až k soudním sporům. Seznámíte se s obecnou ochranou veškeré mimolesní zeleně a zvláštní ochranou památných stromů a stromů náležejících ke zvláště chráněným druhům rostlin. Publikace také přináší ucelené informace o ochraně lesních porostů, vztazích lesního zákona a zákona o ochraně přírody a krajiny i kompenzaci újmy za omezení lesního hospodaření. Vysvětlí i právně nejobtížnější vztahy obecné ochrany dřevin obsažené v zákoně o ochraně přírody a krajiny k jiným právním předpisům práva veřejného i soukromého (občanský zákoník). Kniha jako jediná na trhu poskytne ucelený právní návod, jak správně vykonávat státní správu na úseku ochrany dřevin.

Popis nakladatele

Kniha poskytne komplexní praktické právní rady vlastníkům a správcům dřevin, vlastníkům lesů, občanům, ekologickým spolkům i obecním samosprávám, jak realizovat svá práva a plnit své právní povinnosti a jak se zapojovat do ochrany dřevin. (praktický průvodce)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Miloš Tuháček; Jitka Jelínková - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Právní vztahy

k dřevinám

praktický průvodce

· ochrana dřevin, povolování kácení

· památné stromy

· ochrana lesních porostů

· související předpisy včetně občanského zákoníku

· vlastníci, ekologické spolky, samospráva

· příklady z praxe a vzory úkonů

Jitka Jelínková, Miloš Tuháček

Právní vztahy k dřevinám

Jitka Jelínková, Miloš Tuháček



Právní vztahy

k dřevinám

praktický průvodce

Jitka Jelínková, Miloš Tuháček


Edice Právo pro každého

JUDr. RNDr. Jitka Jelínková, Ph.D., JUDr. Miloš Tuháček

Právní vztahy k dřevinám

praktický průvodce

Vydala GRADA Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 6341. publikaci

Realizace obálky Michal Němec

Sazba Jan Šístek

Odborná redaktorka: Ing. Michaela Průšová

Počet stran 168

První vydání, Praha 2016

Vytiskla Tiskárna v Ráji, s.r.o., Pardubice

© GRADA Publishing, a.s., 2016

ISBN 978-80-271-9394-3 (ePub)

ISBN 978-80-271-9393-6 (pdf)

ISBN 978-80-271-0112-2 (print)

GRADA Publishing: tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400, www.grada.cz

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí býtreprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu

nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Obsah

5

Obsah

Seznam použitých zkratek .................................................................................................... 8

Předmluva ............................................................................................................................... 9

Úvodem ................................................................................................................................. 10

1. Prameny a principy právní ochrany dřevin rostoucích mimo les ........................... 11

1.1 Spory kolem definice „dřeviny rostoucí mimo les“ ............................................. 11

1.2 Památné stromy, zvláště chráněné druhy rostlin, registrované VKP,

stromořadí ............................................................................................................ 13

1.3 Dotčení jiných zájmů chráněných podle ZOPK při zásazích do dřevin .............. 14

1.4 Ochrana dřevin podle ZOPK, jiné veřejnoprávní předpisy, občanský zákoník .. 14

1.5 Tři principy obecné právní ochrany dřevin rostoucích mimo les ........................ 15

2. Ochrana dřevin před poškozováním a ničením, ořezy a jiné zásahy ...................... 16

2.1 Kácení dřevin, pařez a torzo ................................................................................ 16

2.2 Nedovolené zásahy do dřevin, které jsou v rozporu s požadavky

na jejich ochranu .................................................................................................. 17

2.3 Kdy se o nedovolené zásahy nejedná .................................................................. 18

3. Povinnost vlastníků pečovat o dřeviny, vymáhání, právní následky neplnění ....... 20

3.1 Účel povinnosti vlastníka pečovat o dřeviny podle ZOPK .................................. 20

3.2 Otázka vlastnictví dřevin ..................................................................................... 20

3.3 Vymáhání povinnosti vlastníka pečovat o dřeviny ze strany orgánů ochrany

přírody ................................................................................................................. 22

3.4 Možnost uložení provedení nezbytných zásahů při výskytu nákazy dřevin ........ 23

4. Povolování kácení dřevin ............................................................................................ 25

4.1 Účastníci řízení o povolení kácení dřevin ............................................................ 26

4.2 Náležitosti žádosti o povolení kácení dřevin ....................................................... 28

4.3 Vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin, znalecké (odborné)

posudky ................................................................................................................ 29

4.4 Správní uvážení o existenci, nebo neexistenci závažných důvodů pro

povolení kácení .................................................................................................... 32

4.5 Ohledání na místě, ústní jednání, seznámení s podklady před vydáním

rozhodnutí, lhůty .................................................................................................. 34

4.6 Rozhodnutí o žádosti o povolení kácení, odůvodnění, podmínky, platnost ........ 34

4.7 Závaznost rozhodnutí pro právního nástupce, změny a zrušení rozhodnutí ........ 36

4.8 Povolování kácení pro účely výstavby ................................................................ 38

4.9 Řízení a rozhodnutí v případě společného stromu (spoluvlastnictví) .................. 40

5. Ukládání náhradní výsadby, úvahy o odvodech za pokácené dřeviny .................... 43

5.1 Nedostatky NV v praxi a úvahy o uzákonění odvodů ......................................... 43

5.2 Možnost, nebo povinnost uložení náhradní výsadby ........................................... 45

5.3 Uložení náhradní výsadby pouze v rozhodnutí o povolení kácení ...................... 46

5.4 Komu, kde, v jakém rozsahu a termínu se NV a následná péče ukládá .............. 48

5.5 Změna uložené NV, kontrola a vymáhání ............................................................ 50

Právní vztahy k dřevinám

6

6. Výjimky z povolovacího principu, kácení na oznámení, volné kácení,

krajní nouze .................................................................................................................. 52

6.1 Kácení na předchozí písemné oznámení .............................................................. 52

6.1.1 Náležitosti oznámení o kácení dřevin .................................................... 53

6.1.2 Důvody kácení na oznámení .................................................................. 54

6.1.3 Pozastavení, omezení nebo zákaz oznámeného kácení .......................... 57

6.2 Volné kácení tzv. podměrečných dřevin, ovocné dřeviny v zahradách ............... 58

6.2.1 Měření obvodu kmene ve specifických situacích, vícekmeny ............... 59

6.2.2 Určování celkové plochy zapojených porostů dřevin ............................ 60

6.2.3 Ovocné dřeviny v zahradách – účel, nebo seznam ................................ 61

6.3 Kácení dřevin při zřejmém a bezprostředním ohrožení ....................................... 62

7. Památné stromy a zvláště chráněné druhy rostlin .................................................... 65

7.1 Památné stromy .................................................................................................... 65

7.2 Zvláště chráněné druhy rostlin ............................................................................. 68

8. Kácení dřevin a dotčení dalších zájmů chráněných ZOPK ..................................... 70

8.1 Jak zjistit možné dotčení jiného chráněného zájmu ............................................. 71

8.2 Povolení ke kácení jako konečné, poslední rozhodnutí ....................................... 71

8.3 Souběh s jinými ochrannými režimy podle ZOPK jako předběžná otázka ......... 72

8.4 Akty jiných orgánů ochrany přírody ve vztahu ke kácení dřevin – forma

rozhodnutí ............................................................................................................ 72

8.5 Povolení ke kácení jen v mezích aktu vydaného k ochraně jiného zájmu ........... 73

9. Kompetence – výkon státní správy v ochraně mimolesních dřevin ........................ 74

9.1 Kompetence v obecné ochraně dřevin rostoucích mimo les ................................ 74

9.2 Povolování kácení dřevin na obecních pozemcích – problém podjatosti ............ 75

9.3 Nejčastější vady výkonu státní správy v ochraně dřevin, závaznost

metodických pokynů MŽP, dozor ........................................................................ 77

9.4 Kompetence ve zvláštní ochraně dřevin a v ochraně některých

souvisejících zájmů .............................................................................................. 78

10. Účast veřejnosti, práva ekologických spolků, občanů a obcí ................................... 80

10.1 Přímá účast občanů v ochraně dřevin rostoucích mimo les ................................. 80

10.2 Práva ekologických spolků podle § 70 odst. 2 a 3 ZOPK ................................... 80

10.3 Obce jako účastníci řízení o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les .......... 85

10.4 Obecně závazné vyhlášky obcí coby prostředek k ochraně dřevin

a jiné zeleně ......................................................................................................... 86

11. Prevence a odpovědnost, omezení a zákaz kácení, kontroly, sankce ....................... 88

11.1 Omezení, zákaz, zastavení kácení (§ 66, § 80 odst. 2 ZOPK) ............................. 88

11.2 Kontroly výkonu státní správy v ochraně dřevin ................................................. 90

11.3 Deliktní odpovědnost za nedovolené kácení a poškození dřevin ........................ 92

11.3.1 Otázka tzv. dobré víry v důsledku vadného výkonu státní správy ......... 94

11.3.2 Problém určení odpovědného subjektu („zadavatel – zhotovitel

díla“) ....................................................................................................... 95

11.3.3 Problémy spojené s formulací některých skutkových podstat

v ZOPK .................................................................................................. 97

11.3.4 Souběhy správních deliktů, souběžný správní a trestní postih ............... 97

11.4 Odpovědnost za ekologickou újmu, kompenzační opatření ................................ 99

Obsah

7

12. Dřeviny z pohledu jiných veřejnoprávních předpisů ............................................. 101

12.1 Zákon o pozemních komunikacích .................................................................... 102

12.1.1 Ustanovení relevantní ve vztahu k dřevinám ....................................... 102

12.1.2 Kácení dřevin na silničních pozemcích na povolení podle ZOPK ...... 103

12.2 Zákon o drahách ................................................................................................. 105

12.2.1 Ustanovení relevantní ve vztahu k dřevinám ....................................... 105

12.2.2 Kácení dřevin u železničních drah na povolení podle ZOPK .............. 105

12.2.3 Aktuální výhled na změnu právní úpravy kácení u železnic ................ 106

12.3 Nařízení kácení stromů jako odstranění zdroje ohrožení pozemní komunikace,

resp. dráhy a provozu na nich ............................................................................ 107

12.4 Vodní zákon ....................................................................................................... 109

12.4.1 Ustanovení relevantní ve vztahu k dřevinám ....................................... 109

12.4.2 Kácení při údržbě břehových porostů na oznámení podle ZOPK

a ochrana VKP ...................................................................................... 110

12.4.3 Kácení a vysazování dřevin na hrázích vodních děl ............................ 110

12.5 Energetický zákon .............................................................................................. 112

12.5.1 Ustanovení relevantní ve vztahu k dřevinám ....................................... 112

12.5.2 Kácení v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské

soustavy na oznámení podle ZOPK ..................................................... 113

12.6 Zákon o státní památkové péči .......................................................................... 114

12.6.1 Ustanovení relevantní ve vztahu k dřevinám ....................................... 114

12.6.2 Kácení a výsadba v prostředí kulturních památek a na veřejných

prostranstvích v památkových zónách a rezervacích a jejich

ochranných pásmech ............................................................................ 116

13. Dřeviny z pohledu občanského práva ...................................................................... 119

13.1 Stromy v rámci sousedského práva ................................................................... 119

13.2 Předcházení škodám a odpovědnost za škodu způsobenou pádem stromu

nebo jeho části ................................................................................................... 123

13.3 Odpovědnost vlastníka lesa za škodu ve vztahu k ustanovením

lesního zákona .................................................................................................... 125

14. Ochrana lesních dřevin .............................................................................................. 128

14.1 Ochrana podle lesního zákona ........................................................................... 129

14.1.1 Základní povinnosti a omezení související s ochranou lesních dřevin 129

14.1.2 Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa ................................ 131

14.1.3 Povinnosti a omezení při hospodaření v lese ....................................... 133

14.1.4 Orgány státní správy lesů a lesní stráž ................................................. 137

14.1.5 Výkon dozoru podle lesního zákona .................................................... 139

14.1.6 Sankce podle lesního zákona ............................................................... 139

14.2 Ochrana lesních dřevin instituty ZOPK ............................................................. 140

14.3 Ochrana podle zákona o České inspekci životního prostředí a její působnosti

v ochraně lesa ..................................................................................................... 146

14.4 Trestněprávní ochrana lesních dřevin ................................................................ 149

Vzory správních úkonů ..................................................................................................... 152

Literatura ............................................................................................................................ 167 Právní vztahy k dřevinám

8

Seznam použitých zkratek

Agentura, AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky

ČIŽP, inspekce Česká inspekce životního prostředí

CHKO chráněná krajinná oblast

lesní zákon zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů,

v platném znění

Listina Listina základních práv a svobod

LHO lesní hospodářská osnova

LHP lesní hospodářský plán

Ministerstvo, MŽP Ministerstvo životního prostředí

MK Ministerstvo kultury

NOZ zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění

NP národní park

NPP národní přírodní památka

NPR národní přírodní rezervace

NS ČR Nejvyšší soud České republiky

NSS Nejvyšší správní soud

OLH odborný lesní hospodář

OOP orgán ochrany přírody

OSSL orgán státní správy lesů

PP přírodní památka

PR přírodní rezervace

PUPFL pozemek určený k plnění funkcí lesa

SOZ zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

VKP významný krajinný prvek

ZCHÚ zvláště chráněné území

ZOPK zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění

Předmluva

9

Předmluva

Dřeviny, stromy, keře, souše...

Jaká bohatost životních forem, dimenzí biomasy, genetické rozmanitosti a různověkosti! A jaká

bohatost právních problémů se skrývá za těmito jednoduchými slovy, pod nimiž si přece každý

z nás představí totéž.

Skutečně totéž?

Už několik let se zabývám ochranou přírody na Šumavě. A protože je Šumava plná dřevin živých,

odumřelých, velkých, malých, zakrslých či gigantických, trpících či vitálních, rostoucích ve

společenství na půdách lesních i nelesních, solitérně v krajině, na stavbách, prastarých snosech

nebo zavěšených v trhlinách nad propastmi, dřevin, které narostly samy nebo těch, které někdo

vysadil, pozoruji, že ochrana šumavské přírody je vlastně z velké části právě ochranou dřevin.

A aby to nebylo úplně jednoduché, tyto na jedno místo odkázané, slepé a němé duše navíc hostí

další svět – svět hub a lišejníků, svět hmyzu a ptáků, svět savců, kteří v nich bydlí nebo z nich

žijí...

Dřeviny jsou nakonec i naším světem – lesy, sady, stromořadí, které milujeme a potřebujeme je

k životu, abychom dýchali vzduch ovoněný jejich přítomností, abychom sbírali jejich plody

nebo si odpočinuli v jejich stínu.

Ano, jaká bohatost se pod těmito jednoduchými slovy skrývá!

Tu přírodní zčásti známe nebo alespoň tušíme.

A tu právní, tu přináší tato povedená publikace. Zachycuje komplikovanost našeho vztahu

k dřevinám, k jejich ochraně, respektování, ale i k jejich využívání.

Přeji vám všem zajímavé a inspirující počtení!

Mgr. Pavel Hubený

ředitel Správy Národního parku Šumava


Právní vztahy k dřevinám

10

Úvodem

Potřebu publikace, která by co nejkomplexněji pojednávala o právních vztazích k dřevinám

rostoucím mimo les a přinášela nejdůležitější informace o právní ochraně lesních dřevin, si

uvědomujeme takřka denně. Tak často se, ať již při řešení konkrétních kauz či na školeních

a seminářích, setkáváme s dotazy správních orgánů, obcí, ekologických spolků a aktivních

občanů, vlastníků a správců dřevin i dalších subjektů, které se při své činnosti s dřevinamipo

týkají.

Způsobilost odpovídat na základní i právně složitější otázky týkající se ochrany dřevin a jejího

případného střetu s jinými zájmy zakládáme jak na svých dlouholetých zkušenostech z aktivního

působení ve státní správě, resp. advokacii zaměřené na otázky životního prostředí, tak na své

občanské angažovanosti, ať již našla svůj výraz v působení v samosprávě nebo v podpoře činnosti

ekologických neziskových organizací.

V knize se snažíme poskytnout ucelený právní návod, jak řádně vykonávat státní správu na

úseku ochrany dřevin rostoucích mimo les, především, jak správně rozhodovat o zamýšleném

kácení dřevin. Jde o nejfrekventovanější agendu v oblasti ochrany přírody, se kterou se potýkají

i nejmenší obecní úřady a která přitom nezřídka vede až k soudním sporům.

Upozorňujeme na rozšířené chyby správní praxe a snažíme se přispět ke zkvalitnění výkonu

státní správy. K tomu slouží jak důsledná citace v zásadě kvalitních metodik Ministerstvaživot

ního prostředí v této oblasti, tak i vybrané vzory správních úkonů zařazené v závěru knihy.

Nevyhýbáme se ani vysvětlení právně nejobtížnějších vztahů ochrany dřevin rostoucích mimo

les, zakotvené v zákoně o ochraně přírody a krajiny, k jiným právním předpisům práva veřejného

(zákon o pozemních komunikacích, zákon o drahách, vodní zákon, energetický zákon, zákon

o státní památkové péči) i soukromého (občanský zákoník). V rámci občanskoprávního exkurzu

se věnujeme jak sousedským sporům spojeným se stromy, tak frekventovanému tématuodpo

vědnosti vlastníka za škodu způsobenou pádem stromu či větví, včetně odpovědnosti vlastníka

lesa vůči návštěvníkům a vlastníkům nemovitostí ohrožených vlivy z lesa.

Přinášíme rovněž nejdůležitější informace o ochraně lesních dřevin, vztazích lesního zákona

a zákona o ochraně přírody a krajiny i kompenzaci újmy za omezení lesního hospodaření.

Jsme přesvědčeni, že dřeviny rostoucí mimo les i lesní dřeviny si zlepšení ochrany prostředky

práva zaslouží. Jsou pro nás nejbližším životním prostředím a podstatně přispívají k zdraví

a pohodě bydlení ve městech a obcích i k potěšení z harmonie přírody a krajiny.

Uvítáme připomínky všech, kteří se v praxi setkávají s problémy vždy o něco složitějšími, než

zachytí kniha limitovaného rozsahu.

Jitka Jelínková (judr.jitka.jelinkova@gmail.com), červenec 2016, Praha


Prameny a principy právní ochrany dřevin rostoucích mimo les

11

1. Prameny a principy právní ochrany dřevin

rostoucích mimo les

Právní úprava ochrany dřevin rostoucích mimo les, resp. jejich právního režimu vůbec (ne

všechny právní normy týkající se dřevin sledují jejich ochranu, ale naopak je mohou chápat jako

možný zdroj ohrožení), je v platném českém právu rozptýlena do většího množství právních

předpisů náležejících jak do oblasti práva veřejného (normy práva životního prostředí,správního práva i trestního práva), tak částečně i práva soukromého (občanského).

Základem právní úpravy ochrany dřevin rostoucích mimo les jsou nepochybně ustanovení

zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále též

„ZOPK“), konkrétně ust. § 7 až 9 zakotvující obecnou ochranu veškerých dřevin předpoškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější nebo ochrana podle zvláštních předpisů. Podrobnosti obecné ochrany dřevin rostoucích mimo les jsou obsaženy ve vyhlášce č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení (s účinností od 15. 7. 2013), novelizované vyhláškou č. 222/2014 Sb. (s účinností od 1. 11. 2014). Před nabytím účinnosti vyhlášky č. 189/2013 Sb. byly podrobnosti obecné ochrany dřevin rostoucích mimo les obsaženy v ust. § 8 vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny.

1.1 Spory kolem definice „dřeviny rostoucí mimo les“

Samotná definice „dřeviny rostoucí mimo les“ (dále ZOPK zavádí legislativní zkratku „dřevina“)

je obsažena v ust. § 3 odst. 1 písm. i) zákona jako „strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách

ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond

1

“. Smyslem uvedené

definice je stanovit, že ochrana podle ZOPK – tedy ochrana každé jednotlivé dřeviny – senevztahuje na dřeviny nacházející se na lesních pozemcích, kde obvykle nejsou chráněny dřeviny

jako jedinci, ale lesní porosty. Ochrana podle ZOPK se tedy vztahuje i na stromy suché (i když

nerostou) a na stromy rostoucí na stavbách (každá stavba se navíc nachází zároveň na pozemku,

resp. podle nového občanského zákoníku je stavba součástí pozemku).

Výše uvedené naznačuje, že důvodem výkladových sporů se v definici dřeviny rostoucí mimo

les stala dvě slova, a to „rostoucí“ a „na pozemcích“.

Poměrně hojně rozšířený nesprávný názor části praxe, že se ochrana podle ZOPK netýká suchých

stromů, byl opakovaně popřen stanovisky Ministerstva životního prostředí („Ochrana dřevin

podle § 8 zákona č. 114/1992 Sb. se vztahuje i na suché a odumřelé stromy. Slovo „rostoucí“ zde nelze chápat tak, že je růst základní podmínkou ochrany.“)

2

i soudní judikaturou, minimálně

tím způsobem, že potvrdila pokutu za nepovolené kácení suchých stromů

3

. To, zda suchý strom

bude možné pokácet bez povolení či předchozího oznámení, nebo bude nutné předchozíoznámení např. z pěstebních důvodů či dokonce povolení ke kácení, záleží na konkrétních skutkových

okolnostech (podrobnosti k jednotlivým režimům kácení dřevin podle § 8 odstavců 1, 2, 3 a 4

ZOPK budou uvedeny v kapitolách 4. a 6.). Výslovně považujeme za potřebné zdůraznit, že „za

1

Pojmu lesní půdní fond podle zákona č. 61/1977 Sb., o lesích platného v době přijetí ZOPK odpovídá pojem

„pozemky určené k plnění funkcí lesa“ (ve zkratce PUPFL) vymezený v ust. § 3 nyní platného lesního

zákona č. 289/1995 Sb.

2

Stanovisko legislativního odboru MŽP č. j. 410/1960/00 (Planeta 6/2005), stanovisko odboru péče o krajinu

MŽP z roku 2010

3

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 8. 2003, č. j. 5 A 27/2001 – 34


Právní vztahy k dřevinám

12

kácení ze zdravotních důvodů nelze považovat kácení suchých dřevin“

4

, neboť to neodpovídá

setrvalému přístupu ke zdravotním důvodům umožňujícím kácení v administrativnějednodušším režimu pouhého předchozího oznámení jako důvodům časově naléhavým (kdy stav a rozsah

napadení dřevin významně ohrožuje okolní dřeviny).

Slovo „na pozemcích“ použité v definici dřeviny rostoucí mimo les se stalo podkladem pro

poněkud sofistikovanější polemiky v tom smyslu, že dřeviny rostoucí na něčem, co z pohledu

některého zákona je stavba (např. vodní dílo, stavba dráhy, stavba na dráze), nerostou napozemcích, a proto nejsou předmětem ochrany podle ZOPK. I tyto názory byly v konkrétních

případech odmítnuty judikaturou („Je nepřijatelné tvrzení, že stromy rostoucí na hrázi rybníka

rostou jen na stavbě, nikoliv na pozemku, a proto by neměly podléhat ochraně podle zákona

o ochraně přírody a krajiny... Vodní plocha, hráz a vše na nich se nachází zároveň i napozemku.“

5

). Opět je třeba zdůraznit účel definice obsažené v zákoně o ochraně přírody a krajiny

(odlišení ochrany nelesní zeleně a lesních porostů). ZOPK rozhodně nepřísluší řešit vztahy mezi

vymezením staveb v různých zákonech (je známou skutečností, že různé veřejnoprávní předpisy

mohou pro své účely definovat pojem „stavba“ či „vlastník stavby“ různě, přičemž tyto pojmy

nemusí znamenat totéž co v soukromém právu – občanském zákoníku).

Shrnutí: Dřeviny rostoucí mimo les jsou i stromy suché nebo stromy na „stavbách“ (hrázích,

náspech apod.). ZOPK chrání i náletové dřeviny a dřeviny ovocné.

Definice „dřeviny rostoucí mimo les“ je obsažena v ust. § 3 odst. 1 písm. i) ZOPK – „strom či

keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo

lesní půdní fond“.

Smyslem uvedené definice je stanovit, že ochrana podle ZOPK – tedy ochrana každé jednotlivé

dřeviny – se nevztahuje na dřeviny rostoucí na lesních pozemcích, kde obvykle nejsou chráněny

dřeviny jako jedinci, ale lesní porosty. Ochrana podle ZOPK se tedy vztahuje i na stromy suché

(i když nerostou) a na stromy rostoucí na „stavbách“ (každá stavba se navíc nachází zároveň na pozemku, resp. podle nového občanského zákoníku je stavba součástí pozemku). ZOPK nezná pojem náletové dřeviny – chrání tedy dřeviny bez ohledu na to, zda byly záměrně vysazeny – a stejně tak nevyjímá z ochrany dřeviny ovocné. K zmíněnému zásadnímu rozhraničení mezi individuální ochranou dřevin rostoucích mimo les a lesním právem je třeba dodat poznámku o diskusích ohledně právního přístupu k rozsáhlým kácením dřevin na katastrálně nelesních pozemcích s porosty charakteru lesa. V praxi se opakovaně vyskytly případy, kdy došlo k masivnímu kácení dřevin např. nazemědělských pozemcích a pozemcích ostatních ploch, přičemž fakticky šlo o lesní porosty. Tyto lesní porosty mohly vzniknout buď zalesněním, nebo přirozenou obnovou. Ke změně druhu pozemků však v katastru nemovitostí nedošlo. Pokud vlastníci těchto nelesních pozemků sfakticky lesními porosty začali realizovat významné těžby dřeva (jejichž právním rámcem byla povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les vydávaná obecními úřady

6

na základě žádostí

4

Metodický pokyn odboru obecné ochrany přírody a krajiny MŽP k aplikaci § 8 a § 9 zákona č. 114/1992 Sb.

(Věstník MŽP č. 5/2014), čl. 2.10 Zdravotní důvody kácení (§ 8 odst. 2 ZOPK)

5

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 12. 1998, č. j. 30 Ca 131/98-21 uveřejněný pod

č. 411/1999 v časopise Soudní judikatura ve věcech správních 4/1999

6

Svěření kompetence k rozhodování o žádostech o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les základním

(jedničkovým) obecním úřadům je dlouhodobý problém, o němž bude řeč na dalších místech této knihy.


Prameny a principy právní ochrany dřevin rostoucích mimo les

13

vlastníků), vyvstala otázka, zda by nebylo možné jako účinnější nástroj k řešení aplikovat

ochranu významného krajinného prvku (VKP) les

7

.

Shoda je zřejmě v tom, že současné uplatňování ochrany dřevin rostoucích mimo les podle § 7

a 8 ZOPK a ochrany VKP les podle § 4 odst. 2, příp. 3 ZOPK není možné (již vzhledem kdefinici dřeviny rostoucí mimo les – na pozemcích mimo lesní půdní fond). Praxe orgánů ochrany

přírody k výše popsaným případům přistupuje dosud přes ochranu dřevin rostoucích mimo les

a přístup přes ochranu VKP les zůstává v rovině úvah.

V judikatuře má ovšem oporu přístup materiální, tedy podle faktického stavu, nikoli podle stavu

(pouze) katastrálního

8

. Úvahy o využití ochrany VKP les pro de facto lesní ekosystémy viz také

kapitola 14. 1.2 Památné stromy, zvláště chráněné druhy rostlin, registrované

VKP, stromořadí

Kromě ust. § 7 až 9 v části druhé ZOPK (Obecná ochrana přírody a krajiny) se ochrany dřevin

dotýkají také ustanovení části páté (Památné stromy, zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů

a nerostů), konkrétně ust. § 46–47 o památných stromech a ust. § 48–49 o zvláště chráněných

rostlinách, včetně ust. § 56 o výjimkách ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných

druhů rostlin (a živočichů), a dále samozřejmě související kompetenční a sankční(odpovědnostní) ustanovení. Podrobně o ochraně památných stromů a stromů, které náležejí ke zvláště

chráněným druhům rostlin, pojednáváme v kapitole 7.

Důležitým posílením nad rámec obecné ochrany dřevin rostoucích mimo les je v praxi také

využití nástroje obecné územní ochrany, tedy registrace dřevin jako (součásti) významného

krajinného prvku.

Podle ust. § 3 odst. 1 písm. b) ZOPK mohou být jako významné krajinné prvky zaregistrovány

mj. remízy, meze i cenné plochy porostů sídelních útvarů. Registraci provádějí ve správním

řízení podle § 6 odst. 1 ZOPK pověřené obecní úřady (pokud se nejedná o území evropsky

významné lokality) a jim také přísluší vydávání závazných stanovisek podle § 4 odst. 2 ZOPK

k zásahům do registrovaných VKP, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného

krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce.

Skutečnost, že dřeviny jsou součástí VKP (ze zákona nebo registrovaného), má důsledky také

v rámci obecné ochrany dřevin, neboť povolení ke kácení podle § 8 odst. 1 ZOPK (a obdobně

také oznámení podle § 8 odst. 2 ZOPK, je-li dán některý z důvodů kácení na oznámení podle

tohoto ustanovení zákona) se v tomto případě vyžaduje bez ohledu na rozměr dřevin (srov. § 3

vyhlášky č. 189/2013 Sb. a podkapitola 4.2).

Vyhláška č. 189/2013 Sb. definovala pojem stromořadí s cílem posílit ochranu zejména nově

zakládaných stromořadí (ať už vysazených jako náhradní výsadba podle § 9 odst. 1 ZOPK, či

nikoli) a stromořadí tvořených druhy dřevin, které zpravidla nedosahují obvodu kmene 80 cm

ve výšce 130 cm nad zemí (tedy by jinak nebylo ke kácení těchto dřevin nutné povolení). Pokud

jsou dřeviny součástí stromořadí ve smyslu vyhlášky, platí totéž, co pro součást VKP, tedy

povolení ke kácení se vyžaduje bez ohledu na rozměr.

K ochraně stromořadí je dále využitelný zejména institut ochrany krajinného rázu, neboťzamýšlené kácení (nejen celého, jednorázové) stromořadí je nepochybně činností, která by mohla

7

Závazná stanoviska k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku

nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, vydávají v případě VKP ze zákona (mezi

něž patří i les) obecní úřady obcí s rozšířenou působností (tzv. trojkové obecní úřady).

8

Např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 94/2008 – 44 ze dne 18. 12. 2009, publikovaný pod

číslem 2032/2010 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu


Právní vztahy k dřevinám

14

snížit nebo změnit krajinný ráz (či spíš jej vždy negativně změní, a to i při plnohodnotné obnově

minimálně dočasně). K záměru kácení (ve) stromořadí je tedy nezbytný souhlas orgánu ochrany

přírody (obecního úřadu obce s rozšířenou působností, resp. Agentury ochrany přírody a krajiny

ČR, jde-li o území chráněné krajinné oblasti).

K jednoznačnému posílení zákonné ochrany se dokonce objevily návrhy na doplněnídosavadních významných krajinných prvků ze zákona o aleje. Ke zvýšení právní ochrany alejí(samozřejmě i jednostranných stromořadí) lze za stávající právní úpravy využít především jejich vyhlášení památnými stromy podle ust. § 46 ZOPK nebo registrace významného krajinného prvku podle § 6 ZOPK (podrobnosti v kapitole 7.).

1.3 Dotčení jiných zájmů chráněných podle ZOPK při zásazích do

dřevin

Při zamýšlených zásazích do dřevin mohou být dotčeny i jiné zájmy chráněné ZOPK (např.

volně žijící ptáci, zvláště chráněné druhy, VKP, krajinný ráz) a přípustnost zásahu do těchto

zájmů musí být posouzena způsobem vyžadovaným zákonem (vydáním potřebného povolení,

souhlasu, závazného stanoviska k tomu příslušným orgánem ochrany přírody) před případným

kácením (ať již na základě povolení, či oznámení), ev. jiným zásahem do dřevin.

Žadatelé o povolení kácení (příp. oznamovatelé zamýšleného kácení, je-li dán některý zoznamovacích důvodů podle § 8 odst. 2 ZOPK) a především samy orgány ochrany přírodyrozhodující o žádostech o povolení kácení dřevin (příp. o pozastavení, omezení, zákazu oznámeného kácení) v praxi často opomíjejí možnost dotčení těchto dalších zájmů chráněných podle ZOPK. Dochází tak k nezákonnému jednání, kdy subjekt kácení provede sice na základě pravomocného povolení ke kácení, ale toto povolení vůbec nemělo být vydáno, pokud by dříve nebyla povolena výjimka z ochrany zvláště chráněných živočichů, jejichž je strom biotopem, udělen souhlas k zásahu do krajinného rázu kácením aleje apod. Podrobně o správném postupu orgánu ochrany přírody k zajištění ochrany dalších zájmů, které mohou být zamýšleným kácením konkrétních dřevin dotčeny, pojednává kapitola 8.

1.4 Ochrana dřevin podle ZOPK, jiné veřejnoprávní předpisy,

občanský zákoník

Právního režimu dřevin rostoucích mimo les se týkají také vybraná ustanovení dalšíchveřejnoprávních předpisů, ať již tato ustanovení poskytují dřevinám určitou ochranu, nebo naopak

v souvislosti s jinými veřejnými zájmy umožňují či přímo vyžadují zásahy do dřevin (kácení,

oklešťování). Před novelou ZOPK provedenou zákonem č. 349/2009 Sb. se jednalo zejména

o zákony zakotvující tzv. zvláštní oprávnění ke kácení dřevin na oznámení podle § 8 odst. 2 ZOPK (vodní zákon, energetický zákon, zákon o drahách, zákon o pozemních komunikacích a některé další zákony, ať již příslušné oprávnění skutečně obsahovaly, nebo aplikační praxe nesprávně tradovala, že je obsahují – např. zákon o státní památkové péči). S výjimkou případu, kdy by jiný právní předpis výslovně vylučoval aplikaci ZOPK, se však i tyto zásahy musí dít v souladu se ZOPK. Právních vztahů k dřevinám se dotýkají také normy práva soukromého (občanského), a to především v rámci sousedských vztahů a odpovědnosti za škodu. I v tomto případě platí, že

veřejnoprávní ochrana dřevin rostoucích mimo les obsažená v ZOPK není ustanovenímiobčanského práva dotčena.

V podrobnostech odkazujeme na kapitoly 12. a 13.


Prameny a principy právní ochrany dřevin rostoucích mimo les

15

1.5 Tři principy obecné právní ochrany dřevin rostoucích mimo les

Právní úprava obecné ochrany dřevin rostoucích mimo les obsažená v ZOPK spočívá na třech

principech, jimiž jsou:

a) princip ochrany, spočívající v tom, že všechny dřeviny jsou zákonem chráněny předpoškozováním a ničením; přísnější ochranný režim se vztahuje na dřeviny vyhlášené za památné

stromy a dřeviny náležející k zvláště chráněným druhům rostlin (§ 7 odst. 1), b) princip péče; péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků

(§ 7 odst. 2), c) povolovací princip, spočívající v tom, že ke kácení dřevin je zásadně nezbytné povolení

orgánu ochrany přírody (tedy správní rozhodnutí vydané po provedeném správním řízení

k tomu příslušným orgánem ochrany přírody), nejde-li o zákonem vymezené případy, kdy

se povolení nevyžaduje (§ 8). Právní vztahy k dřevinám

16

2. Ochrana dřevin před poškozováním a ničením,

ořezy a jiné zásahy

2.1 Kácení dřevin, pařez a torzo

Veškeré dřeviny rostoucí mimo les jsou podle § 7 odst. 1 ZOPK chráněny před poškozováním

a ničením. Proto nejsou správné v praxi nikoli ojedinělé názory, že pokud ke kácení dřevin není

třeba povolení (jde o dřeviny s velikostí, popř. jinou charakteristikou stanovenou v § 3 prováděcí

vyhlášky č. 189/2013 Sb.) či existuje pravomocné povolení ke kácení určitých dřevin, je s nimi

dále možno nakládat jakkoli. Zákon zná jako jediný legální způsob zničení dřevin pokácení

v režimu některého z odstavců § 8.

Pojem „kácení, pokácení“ dřeviny sice není v zákoně či vyhlášce definován, to je však v právu

zcela běžné, že nedefinuje (všechny) pojmy, které mají v českém jazyce, příp. v určitém oboru

lidské činnosti jednoznačný význam, chápaný shodně buď všeobecně, nebo profesionály vdaném oboru. Pojem „pokácet strom“ patří k pojmům, jejichž obsah je jednoznačně a shodně

chápán i laickou veřejností (ve smyslu prostého a nevratného odstranění dřeviny). Odborné

materiály

9

týkající se kácení stromů (především na lesních, ale i na nelesních pozemcích) uvádějí,

že výška pařezu může být maximálně 1/3 průměru kmene na pařezu.

Jednoznačně se k pojmu „kácení dřevin“ a nelegálnosti umělého vytváření torz (nejde-li opříady vymezené v ust. § 2 odst. 2 vyhlášky č. 189/2013 Sb. – k tomu viz níže) vyjadřuje metodika

MŽP

10

:

„Kácením dřevin se rozumí odstranění dřevin i s kořeny nebo jen jejich nadzemní části ve výšce

pařezu. V případě dřevin s pařezovou výmladností je strom pokácen, resp. kácení je dokončeno

i v případě, kdy po odstranění kmene stromu dojde k růstu nového kmene nebo nových kmenů

ze spících pupenů v pařezové části kmene nebo z již existujících pařezových výmladků, které při

kácení kmene nebyly odstraněny. Vyroste-li v průběhu času pařezovou výmladností nový strom,

pak taková dřevina požívá ochrany jako běžná dřevina. Přitom pařez lze chápat jako část stromu

(zpravidla bázi kmene), která zůstává zakotvena kořeny v zemi. Obvyklá výška pařezu je 1/3průměru kmene na pařezu. V případě náročných terénních podmínek lze ponechat i pařezpřiměřeně vyšší. Torzem stromu se rozumí ponechání kmene vyššího, než je obvyklá výška pařezu.

Pokud není torzo stromu výsledkem přirozeného působení přírodních procesů, nelze jeho umělé

vytváření chápat jako kácení dřevin, ale zpravidla jako nedovolený zásah do dřevin ve smyslu

§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 189/2013 Sb., pokud nejde o zásah prováděný podle odst. 2 téhožustanovení.“

Proto tzv. vysoké pařezy (např. několikametrová torza stromů, která po údajném kácení leckdy

bohatě obrůstají) nebo živé sochy (do živých torz stromů vyřezaná umělecká díla) nejsoupokácením, ale nezákonným poškozením či zničením dřevin. Stejně tak je poškozením dřevin

vytváření torz vydávané za přípravu na kácení – při současné technice je pokácení stromuneochybně možno provést ve velmi krátkém časovém horizontu (několika hodin).

9

Např. Pravidla při těžbě, soustřeďování, odvozu a manipulaci dříví, vydaná Ministerstvem lesního a vodního

hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu ČSR pod č. j. 366/OKOŘ/89, dále příloha č. II „Těžba dříví,

zpracování vývratů, polovývratů a polomů“ nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob práce

a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného

charakteru (nařízení vlády ke „starému“ zákoníku práce č. 65/1965 Sb.)

10

Metodický pokyn odboru obecné ochrany přírody a krajiny MŽP k aplikaci § 8 a § 9 zákona č. 114/1992 Sb.

(Věstník MŽP č. 5/2014), čl. 2.1


Ochrana dřevin před poškozováním a ničením, ořezy a jiné zásahy

17

Sochy ze stromů – nešvar vlastníků i některých orgánů

Bohužel spíše přibývá, než ubývá případů řezeb do (torz) stromů. Zvláště nepřijatelné je, že

některé orgány (v tomto případě je obtížné napsat orgány ochrany přírody) samy takové postupy

tolerují či podporují, když např. v odůvodnění povolení ke kácení uvedou, že stromy nebudou

pokáceny na pařez, ale budou ponechány vysoké kmeny za účelem vyřezání uměleckých děl.

Takové jednání je zákonem zakázané poškození či zničení dřevin.

Z neprávní pozice lze dodat: nejsme totemová kultura.

MŽP správně odmítlo rovněž argumentaci z pozice „od většího k menšímu“, tedy že je-li legální

dřevinu pokácet (existuje povolení, jde o podměrečnou dřevinu atp.), je zákonné i jejípoškozování či zničení jinak než pokácením

11

.

2.2 Nedovolené zásahy do dřevin, které jsou v rozporu s požadavky

na jejich ochranu

Tento poněkud krkolomně znějící právní termín je na základě zmocnění v § 8 odst. 5 ZOPK

vymezen v ust. § 2 odst. 1 vyhlášky MŽP č. 189/2013 Sb. Definice je obdobná té, která byla

obsažena v § 8 odst. 1 vyhlášky č. 395/1992 Sb., s několika drobnými zlepšeními. „Nedovolenými

zásahy do dřevin, které jsou v rozporu s požadavky na jejich ochranu“, se podle platné vyhlášky rozumí „zásahy vyvolávající poškozování nebo ničení dřevin, které způsobí podstatné nebo trvalé snížení jejich ekologických nebo společenských funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření“. Zlepšením pro aplikační praxi je nepochybně změna spojek „a“ na spojky „nebo“, protože kumulativní naplnění obou znaků spojených spojkou „a“ činilo někdy v praxi potíže při dokazování poškození dřevin. Rovněž použití vyhláškou nově definovaného pojmu „společenské“ funkce dřeviny namísto jedné z těchto funkcí – funkce „estetické“ – je jistě zlepšením oproti stavu před 15. 7. 2013. Funkce dřevin v životním prostředí nejen člověka Společenskými funkcemi dřeviny se podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 189/2013 Sb. rozumí„soubor funkcí dřeviny ovlivňujících životní prostředí člověka, jako je snižování prašnosti, tlumení hluku či zlepšování mikroklimatu; mezi společenské funkce patří také funkce estetická, včetně působení dřevin na krajinný ráz a ráz urbanizovaného prostředí“. V definici jsou uvedeny pouze příklady funkcí dřevin, jejich spektrum zahrnuje i skupiny funkcí hydricko-vodohospodářských,edafickoůdoochranných, sociálně-rekreačních nebozdravotně-hygienických

12

.

Ekologické funkce dřevin zahrnují jejich schopnost vázat na sebe další organismy a vytvářet

specifická společenstva. Stromy slouží jako biotop – poskytují životní prostor živočichům arostlinám, včetně zvláště chráněných druhů. Fungují jako útočiště ptáků na přeletech a jako biotop

bezobratlých živočichů. Staré a dožívající dřeviny jsou bohatým ekosystémem s pestrou paletou

různých druhů organizmů. V zastavěném území obcí jsou stromy a křoviny často jedinýmútočištěm hmyzu a ptáků. Dřeviny tak mají velký biologický význam a zvyšují biodiverzitu.

V praxi nejčastějším případem poškození dřevin jsou nevhodné ořezy, závažné jsou případy

rozsáhlého přesekání a odstranění významné části kořenů, zasypání kořenové zóny a další.

11

Stanovisko legislativního odboru MŽP č. j. 777/410/11, červenec 2011

12

Metodické doporučení odboru obecné ochrany přírody a krajiny MŽP k aplikaci některých ustanovení

vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění pozdějších předpisů(Věstník MŽP č. 1/2015), bod IV. b)


Právní vztahy k dřevinám

18

V souvislosti s ořezy dřevin je třeba upozornit na právně významnou skutečnost, že zákon

nezná povolení, souhlas, stanovisko či jinak nazvaný schvalovací správní akt k ořezudřevin. Jestliže tedy orgán ochrany přírody příslušný k povolování kácení dřevin (obecní úřad)

vydá povolení či souhlas k ořezu dřevin (např. povolí „zkrácení vzrostlých stromů pod úroveň

střešních žlabů“), jde o nicotný právní akt z důvodu nedostatku právního podkladu, tj.neexistujícího zákonného základu pro uplatnění pravomoci. Nulitní „rozhodnutí“ je právněneexistující paakt, který nikoho nezavazuje ani neopravňuje. Jak vymezila judikatura, jde o právněnezávazné dobrozdání – názor na přípustnost ořezu určitým způsobem.

Poškození dřevin – irelevance „souhlasu“ obecního úřadu, nutnost prokázat, jaké ekologické

a estetické (společenské) funkce dřevin byly sníženy, proč byly sníženy podstatně a (nebo)

trvale

„Pokud k poškození ořezem dojde, jedná se vždy o zásah nedovolený (poškození je vždynedovolené; stejně tak by mohlo být použito slovo protiprávní či škodlivý apod.). Je zcela irelevantní

argumentace odkazující na konzultace či souhlas MěÚ P. Orgány ochrany přírody vydávající

povolení ke kácení nedisponují pravomocí vydávat jakákoli závazná vyjádření nebo souhlasy

k jiným zásahům do dřevin než pokácení. Pokud orgán ochrany přírody poskytne vyjádření

k zamýšlenému zásahu, může se jednat jen o nezávazný názor (dobrozdání), který není způsobilý

odvrátit vznik odpovědnosti za správní delikt, dojde-li následně k poškození či zničení dřeviny.

Z rozhodnutí inspekce (o pokutě za poškození ořezem) není zřejmé, proč považovala zásah za

podstatný a trvalý, ani jaké ekologické a estetické funkce dřevin byly zásahem sníženy. Je zjevné,

že tyto závěry budou závislé na druhu, stáří a kondici dřevin, stejně jako na jejich umístění. Jiné

ekologické a estetické funkce bude mít dřevina v parku či arboretu, jiné dřevina tvořící součást zámecké aleje, dřevina v zoologické zahradě nebo dřevina rostoucí mezi bytovými domy.“ (Poznámka: Určité rozdíly ve vymezení nedovolených zásahů do dřevin v § 2 vyhlášky č. 189/2013 Sb. oproti § 8 odst. 1 vyhlášky č. 395/1992 Sb. nemění podstatu úvah soudu.) podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2014, č. j. 1 As 54/2014 – 36 2.3 Kdy se o nedovolené zásahy nejedná V odstavci 2 § 2 vyhlášky č. 189/2013 Sb. byly nově (oproti situaci před nabytím účinnosti vyhlášky) vymezeny tři skupiny případů, kdy se o nedovolený zásah nejedná, tedy kdy např. vytvoření torza či jiný ořez, který by byl za normálních okolností pokutován jako poškození dřeviny, bude legální. Jde o případy, kdy zásah je prováděn „za účelem zachování nebo zlepšení některé z funkcí dřeviny, v rámci péče o zvláště chráněný druh rostliny nebo živočicha anebo pokud je prováděn v souladu s plánem péče o zvláště chráněné území“. Jako návod pro vlastníky či zhotovitele, kteří provedení zásahů do dřevin za uvedenými účely zamýšlejí, a pro posouzení orgánů ochrany přírody (oprávněných ukládat za nedovolené zásahy do dřevin pokuty a opatření k nápravě) lze citovat metodiku MŽP

13

:

Zejména v případě ekologických a estetických funkcí je nezbytné ověřit (a mělo by se stát součástí

správní úvahy OOP), zda funkce, v jejíž prospěch byl zásah údajně proveden, je v dané lokalitě

prioritní a zda tento zásah byl proveden odpovídajícím a maximálně šetrným způsobem.

1. Zásahy prováděné za účelem zachování nebo zlepšení některé z funkcí dřeviny

Toto ustanovení umožňuje v odůvodněných případech provedení zásahu, který sice svýmcharakterem může odporovat zásadám ochrany dřevin, ale v konkrétní lokalitě výrazně 13

Metodické doporučení odboru obecné ochrany přírody a krajiny MŽP k aplikaci některých ustanovení

vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění pozdějších předpisů(Věstník MŽP č. 1/2015), bod IV. f)

*




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist