načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Právní due diligence při fúzi (akvizici) s důrazem na případné získání dominantního postavení na trhu - Stanislav Sádovský

Právní due diligence při fúzi (akvizici) s důrazem na případné získání dominantního postavení na trhu
-7%
sleva

Kniha: Právní due diligence při fúzi (akvizici) s důrazem na případné získání dominantního postavení na trhu
Autor:

Publikace je obecným návodem sui generis, jak postupovat v oblasti právní, pokud je přijato manažerské strategické rozhodnutí fúzovat, příp. realizovat akvizici. Úspěšnost realizace ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  158 Kč 147
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
4,9
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Key publishing
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2009
Počet stran: 80
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
Téma: dominantní postavení, tržní podíl
Datum vydání: 05.05.2009
Nakladatelské údaje: Ostrava, Key Publishing, 2009
ISBN: 978-80-7418-007-1
EAN: 9788074180071
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace je obecným návodem sui generis, jak postupovat v oblasti právní, pokud je přijato manažerské strategické rozhodnutí fúzovat, příp. realizovat akvizici. Úspěšnost realizace takového rozhodnutí je založena výrazně na disponování pokud možno co nejobjektivnějšími informacemi o společnosti, která má být předmětem fúze, případně o podniku, jenž má být odkoupen. Rozsah získávaných a prověřovaných údajů je extrémně široký a tomu odpovídá náročnost prověřování právního stavu a v návaznosti na to i náročnost interpretace získaných dat. Rozhodující je zejména ohodnocení potenciálních rizik, jsou-li taková zjištěna.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1

právní due diligence při fúzi

(akvizici) s důrazem na případné

získání dominantního

postavení na trhu

KEY Publishing s.r.o.

Ostrava

2009

Brno International Business School

Stanislav Sádovský


Název: Právní due diligence při fúzi (akvizici) s důrazem na případné

získání dominantního postavení na trhu Autoři: Stanislav Sádovský Vydavatel: KEY Publishing s.r.o., Nádražní 733/176, 702 00 Ostrava-Přívoz

v koedici s B.I.B.S., a.s., Lidická 81, 602 00 Brno Tiskárna: KEY Publishing s.r.o. Vydáno v roce: 2009 Vydání: první © Stanislav Sádovský 2009 isBn 978-80-7418-007-1 (KEY Publishing s.r.o.) isBn 978-80-87255-21-6 (B.I.B.S., a.s.) Publikace byla vydána ve spolupráci se soukromou vysokou školou Brno International Business School (B.I.B.S., a.s.).

Obsah

1 Úvod .......................................................................................................................5

1.1 Vymezení řešeného problému ......................................................................... 8

1.1.1 Finanční due diligence ....................................................................... 10

1.1.2 Ekologická due diligence .................................................................... 11

1.2 Smysl a cíle disertační práce ........................................................................ 12

1.3 Teoretické otázky ........................................................................................... 13

1.3.1 Fúze (akvizice) jako krize ................................................................... 16

1.3.2 Komunikace jako základ zvládání rizik ............................................. 17

1.3.3 Právní nástroje řešení krize ................................................................ 23

1.3.4 Implementační doporučení při fúzi (akvizici) .................................. 24

1.3.5 Role kontroly při realizaci fúze (akvizice) ......................................... 26

1.3.6 Varianty fúzí a jim podobných transakcí ........................................... 27

1.4 Použité metody výzkumu .............................................................................. 28

2 Právní due diligence .............................................................................................30

2.1 Struktura právní due diligence ..................................................................... 31

2.1.1 Korporátní agenda .............................................................................. 31

2.1.2 Obchodní agenda ................................................................................ 32

2.1.3 Sporová agenda .................................................................................. 34

2.1.4 Pracovněprávní agenda ...................................................................... 35

2.1.5 Průmyslová a autorská práva ............................................................. 35

2.2 Procedura právní due diligence .................................................................... 36

2.2.1 Úkony před zahájením due diligence ................................................ 38

2.2.2 Významné aspekty on-site fáze právní due diligence ....................... 39

2.2.3 Závěrečná (analytická) fáze právní due diligence ............................. 40

3 Definiční vymezení pojmu „dominantní postavení“............................................. 41

3.1 Správná interpretace práva – předpoklad jeho správné aplikace ................ 44

3.1.1 Krátké teoreticko-právní vymezení interpretace ............................... 47

3.1.2 Možné interpretační excesy ............................................................... 48

3.2 Pojem „dominantní postavení“ v právu ČR .................................................. 50

3.3 Pojem „dominantní postavení“ v evropském právu ..................................... 52

3.4 Pojem „dominantní postavení“ v recentní judikatuře .................................. 56

3.5 Komparace různých definičních přístupů .................................................... 58

3.6 Resumé k definičnímu vymezení pojmu „dominantní postavení“ ....................62

4 Závěr ....................................................................................................................65


Použitá literatura ......................................................................................................67

Články, studie a internetové odkazy .................................................................... 70

Příloha č. 1 – Check-list pro právní due diligence .............................................. 72

Seznam tabulek

Tab. 1-1: Fúze a akvizice v ČR v roce 2006 ........................................................... 7

Tab. 1-2: Vývoj změn investičních režimů ve světě .............................................. 8

Tab. 1-3: Komunikační opatření při nápravě pověsti podniku ........................... 22

Seznam obrázků

Obr. 1-1: Příklad fúze splynutím společností...................................................... 14

Obr. 1-2: Příklad fúze sloučením společností ..................................................... 14

Obr. 1-3: Fáze řešení krizí .................................................................................... 17

Obr. 1-4: Postup řešení krize ................................................................................ 18

Obr. 1-5: Komunikační procesy pro zajištění řízení rizik ................................... 19

Obr. 1-6: Kombinační možnosti rizika a dopadu krize ....................................... 20

Obr. 1-7: Typické příčiny krizí ............................................................................. 24

Obr. 1-8: Cyklus kontroly ..................................................................................... 27

Obr. 2-1: Příprava due diligence .......................................................................... 38

Obr. 3-1: Systém evropského práva ..................................................................... 45

kapitola

Úvod

1

Obsahem této práce je pojednání věnované dvěma oblastem ekonomickoprávních vztahů – (1) oblastí definičního vymezení pojmu „due diligence“ a limity možností jeho výstupů. Takovému záměru musí předcházet vstupní pojednání o (2) problematice fúzí a akvizic (spojování firem) a (3) oblastí definičního vymezení pojmu „dominantní postavení“ z pohledu českého práva, práva evropského a historické i recentní soudní judikatury. Část práce je proto věnována i souvislostem vyplývajícím ze situace, kdy jsou na základě akvizičního rozhodnutí realizována opatření due diligence. Na základě kladného výsledku due diligence může pak být realizována plánovaná fúze (akvizice) a v souvislosti s takto realizovanou akvizicí může hrozit riziko získání dominantního postavení na trhu. Název disertační práce, který zní „Právní due diligence při fúzi (akvizici) s důrazem na případné získání dominantního postavení na trhu“, koresponduje shora vymezenou problematikou.

Obě hlavní oblasti – tedy due diligence a dominance na trhu – spolu navíc souvisí i v některých aspektech právní úpravy. Od 1. 7. 2008 nabyl účinnosti zák. č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev,

1

který „vytlačil“ právní úpravu fúzí z obchodního zákoníku. Do doby

1

Jedná se o harmonizační legislativní opatření, aby byly naplněny závazky ve vztahu

k Evropskému společenství. K tomu srov. např. DĚDIČ, J. K harmonizaci právní úpravy fúzí akciových společností s třetí směrnicí ES na úseku obchodních společností o fúzích akciových společností. In: DĚDIČ, J. – ŘEHÁK, J. – KŘÍSTEK, L. Fúze – sloučení, splynutí. Sborník příspěvků ze semináře. Praha: HZ, 1998. K právním úpravám převzetí (fúzí a akvizic) v jednotlivých vybraných státech srov. též GRANT, J. European Takeovers: The Art of Acquisition. Londýn: Euromoney Books, 2005. účinnosti zák. č. 125/2008 Sb. však byla úprava fúzí obsažena v obchodním zákoníku, stejně jako obecná úprava účasti na hospodářské soutěži, přičemž ochranu hospodářské soutěže zákonodárce neponechal v obchodním zákoníku, ale upravil ji zvláštním zákonem. Stejně jako zák. č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, samostatně upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení, byť z úpravy obchodního zákoníku vychází, tak i zák. č. 125/2008 Sb. upravuje přeměny obchodních společností a družstev a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství, i když původně byla tato problematika obsažena rovněž v obchodním zákoníku.

„Spojování soutěžitelů – někdy nepřesně a zjednodušeně nazýváno jako fúze – tvoří podle § 1 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (dále jen „ZOHS“) jednu ze skutkových podstat možného narušení hospodářské soutěže. Z tohoto důvodu některá spojení soutěžitelů splňující požadavky ZOHS, podléhají povolení ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) jako orgánu odpovědnému za podporu a ochranu hospodářské soutěže proti jejímu nedovolenému omezování.“

2

Z tohoto pohledu je tedy vazba mezi „fúzemi“ a „dominantním postavením“ rovněž zřejmá.

3

Transakce v soukromém sektoru České republiky analyzuje společnost PricewaterhouseCoopers už 10 let a od roku 2003 zahrnují její analýzy také transakce ve veřejném sektoru (privatizace). V roce 2006 (podrobnější údaje – viz tab. 1-1) vzrostl oproti roku předcházejícímu počet fúzí a akvizic v soukromém sektoru o 11 %, což je nepochybně odrazem růstu celosvětového trhu fúzí a akvizic. Byly zveřejněny informace o celkovém počtu 269 transakcích. České investice směřovaly i do zahraničí. 44 českých podniků realizovaly transakci tohoto typu mimo území ČR, nejvíce na Slovensku (18). Většina transakcí (65) realizovaných v roce 2006 na českém trhu patřila do sektoru zpracovatelského průmyslu. Druhé místo obsadil sektor veřejných služeb (32) a výroba potravin a nápojů (31).

V roce 2006 byl největší soukromou transakcí na českém trhu prodej české telekomunikační a vysílací společnosti České radiokomunikace za 1.536 miliónů USD (34 mld. CZK). České Radiokomunikace byly odkoupeny skupinou zahraničních investorů Lehman Brothers, Mid Europa Partners a Al-Bateen Investment, kteří se díky této transakci stali vlastníky 39,2% podílu v české pobočce mobilního operátora T-Mobile. Prodejcem Českých Radiokomunikací byla holandská společnost Bivideon. Druhou největší soukromou transakcí na českém trhu byl prodej podílu téměř 25 % ve 2

KINCL, M. Spojování soutěžitelů. DHK – Daňová a Hospodářská Kartotéka, 2003, č. 3, s. 23.

ISSN: 1210-6739. – nerecenzované periodikum. 3

Definiční vymezení pojmu „fúze“ však obsahuje rovněž úprava zákona č. 586/1992 Sb.,

o daních z příjmů – srov. ust. § 23c odst. 1 tohoto zákona. farmaceutické společnosti Zentiva, přičemž předpokládaná kupní cena se pohybovala v úrovni jedné třetiny ceny zaplacené za České radiokomunikace.

4

Tab. 1-1: Fúze a akvizice v ČR v roce 2006

2004 2005 2006

počet zveřejněných transakcí v ČR 185 242 269

se zveřejněním ceny neuvedeno 62 65

míra zveřejnění ceny 30 % 30 % 25 %

celková hodnota fúzí neuvedeno 5,9 mld USD 6,2 mld USD

průměrná hodnota transakcí neuvedeno 96 mil. USD 92 mil. USD

průměrná hodnota transakcí (po

vyloučení transakcí přesahujících 100

mil. USD

neuvedeno 17 mil. USD 24,5 mil. USD

transakce ve zpracovatelském

průmyslu

neuvedeno 57 65

transakce v sektoru veřejných služeb neuvedeno 18 32

podíl zahraničních investic na

celkovém počtu soukromých transakcí

neuvedeno 52 % 47 %

objem zahraničních investic do

soukromých transakcí

neuvedeno 4.096 mil. USD 4.572 mil. USD

počet českých transakcí do zahraničí neuvedeno 25 44

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že fúze a akvizice jsou standardní rea

litou ekonomického života ČR a že v roce 2006 vykazovaly nárůst, což bylo nejspíše ovlivněno přebytkem likvidity na světových trzích. Rozhodujícím kritériem, zdá se, nebyl obor podnikání, ale spíše očekávaný výnos v závislosti na budoucí ziskovosti cílové společnosti. České investice do zahraničí pak dokládají to, že nejvýznamnější domácí společnosti již dosáhly takové velikosti, že je pro ně tuzemský trh malý a v zájmu zachování konkurenceschopnosti ve vztahu k nadnárodním uskupením musí růst prostřednictvím zahraničních transakcí. Přebytek likvidity na světových trzích však byl nepříznivě ovlivněn světovou hypotéční krizí z druhé poloviny roku 2007. A rok 2007 vůbec znamenal pokles četnosti fúzí a akvizic obecně.

Fúze a akvizice, jsou-li pozorovány ve zvýšené míře, přicházejí ve vlnách,

přičemž historie zaznamenala čtyři výrazné vlny fúzí a akvizic. První v letech 1897 až 1904, kdy se větším měřítku projevovala snaha o monopolizaci firem. Druhá vlna se projevila v letech 1916 až 1929 jako důsledek oligopolních snah majících příčinu v relativně snadném přístupu ke kapitálu. Třetí přišla v letech 1965 až 1969 jako projev strukturování konglomerátů a čtvrtá v letech 1981 až 1990 byla způsobena zvýšeným využíváním 4

Blíže viz „Fúze a akvizice ve střední a východní Evropě 2006 – Česká republika“, stu

die společnosti PricewaterhouseCoopers o fúzích a akvizicích v České republice za rok 2006 v kontextu současného vývoje ve střední a východní Evropě a na celém světě. Zdroj: www. pwc.cz. dluhových instrumentů.

5

Pro doplnění je na místě poznamenat, že impuls

ke zvýšené míře fúzí a akvizic přichází zpravidla z USA a v Evropě se projevuje v menším měřítku a se zpožděním.

Většina států se snaží vytvářet ekonomické i právní prostředí, které je

zahraničním investičním transakcím nakloněno, a tomu odpovídají i příslušné změny v legislativě. Výjimkou jsou samozřejmě uzavřené a totalitní režimy, které jsou si vědomy významu ekonomické síly a jakoukoli zahraniční akvizici většinou sledují podezíravě a vnímají ji jako snahu o narušení jejich monopolu na ovládání společnosti. Tab. 1-2: Vývoj změn investičních režimů ve světě

6

rok 19 91 92 93 94 95 96 97 98 99

Počet zemí se změnami

investičních režimů

35 43 57 49 64 65 76 60 63

počet změn regulačního

charakteru

82 79 102 110 112 114 151 145 140

spíše příznivých pro přímé

zahraniční investice

80 79 101 108 106 98 135 136 131

spíše nepříznivých pro

přímé zahraniční investice

2 0 1 2 6 16 16 9 9

1.1 Vymezení řešeného problému

Neexistuje žádný přesný a univerzální návod, jak přijmout správné roz

hodnutí o fúzi či akvizici a jak zvládnout proces fúze. Platí však, že klíčovými problematikami obojího – tedy přijímání rozhodnutí i faktickou realizací fúze nebo akvizice (avšak i prodeje) – jsou informace a komunikace. Koupě podniku (fúze) nebo jeho části (akvizice) je stejně komplikovaný proces jako jeho prodej a jeho realizace zpravidla trvá měsíce, někdy i roky. V jeho rámci je tedy vyžadována nejen naznačená časová, ale též zpravidla výrazná finanční investice. Každá chyba znamenající časový skluz nebo informační či komunikační podcenění může znamenat výrazné materiální nebo finanční ztráty.

Proto je naprosto zásadní, aby byly už ve fázi záměru realizováno peč

livé informační zabezpečení rozhodovacího procesu a připravena detailní kontrolní opatření. Právě proces obstarávání co možná nejpodrobnějších informací z vymezeného okruhu problémů a realizace kontrolních kroků bývá označován jako due diligence. Due diligence by bylo možno v urči- 5

Srov. KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. přepracované a rozšířené vydání.

Praha: C. H. Beck, 2007. s. 628. Alternativní koncepci vln fúzí a akvizic nabízejí např. LEVY, H. – SARNAT, M. Kapitálové investice a finanční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 1999. 6

World Investment Report 2000: Cross-boarder Merggers and Acquisitions and Development.

New York: OSN, 2000. s. 6. V záležitosti dalších statistických údajů ve vybraných zemích srov. NICHOLSON, L. (ed.) International Mergers & Acquisition: Review 2005/2006 a 2006/2007. Londýn: Euromoney Publications, 2005 a 2006. tém ohledu ztotožňovat s procesem auditu. Sám pojem „due diligence“, i když se i v českém prostředí poměrně úspěšně uchytil a široce uplatnil, má svůj původ v americkém právu a bývá překládán jako „patřičná péče“, resp. „obvyklá opatrnost“. Obvyklá opatrnost (patřičná opatrnost) je obecným požadavkem na jakékoli transakční aktivity a minimálně předpokladem eliminace negativních důsledků nesprávných rozhodnutí. V podstatě se v případě nákupu jedná o analýzu cílové společnosti, v případě prodeje o analýzu vlastní společnosti, přičemž účelem analýzy je maximálně objektivně identifikovat stávající stav takové společnosti zejména v oblasti právní, finanční, daňové a v poslední době stále častěji i ekologické. Výstupem by měla být závěrečná zpráva upozorňující na slabé (rizikové), ale i silné aspekty společnosti ve vztahu k uvažovanému předání či převzetí této společnosti. Závěrečná zpráva due diligence je jedním z nejvýznamnějších podkladů pro stanovení ceny společnosti a pro definování smluvních garancí, případně odkládacích či rozvazovacích smluvních podmínek. Jestliže transakční proces fúze (akvizice) může trvat řádově měsíce i roky, pak proces due diligence trvá (v závislosti na velikosti zkoumané společnosti, komplikovanosti jejích struktur a obchodních aktivit, hloubce a rozsahu due diligence, kvalitě týmu, ochotě personální složky společnosti ke spolupráci a možnosti přístupu k relevantním informacím) řádově týdny až měsíce.

Přes shora odkazovaný rozvoj akvizičních aktivit by neměl být opomíjen fakt, že jen zhruba polovina integračních projektů je trvale úspěšná. Mezi nejčastější příčiny vedoucí ke konečnému neúspěchu fúze (akvizice) lze řadit především „absentující hodnocení potenciálních kandidátů na fúzi, resp. akvizici (deficity v oblasti due diligence). (...) Principiálně by se mělo do due diligence investovat dostatek času a zdrojů, aby bylo možné zjistit maximum informací a dalších souvislostí o cílovém podniku, které jsou pro rozhodování relevantní. Protože to však není v reálném životě vždy možné, doporučuje se bezprostředně po transakci uskutečnit krátkou transparenční fázi (post closing due diligence), aby se zjistily skutečně všechny podstatné vazby, a na jejím základě solidně plánovat integraci. Toto časové období by se mělo využít na dodatečné získání transparentnosti podniku.“

7

Velmi často bývá pojem „due diligence“ ztotožňován s pojmem „audit“, případně „auditing“, je-li zachována nepřekládaná anglická forma pojmu. Jedná se však pouze o velmi blízké problematiky. Ač totožné nejsou, lze při definičním vymezení due diligence vycházet z terminologického arzenálu auditu. Stejně jako v případě due diligence je i v případě auditu nutno, aby byl realizován za určité omezené časové období, nezávislou, odborně způsobilou osobou, protože jen tak lze zajistit objektivitu předkládaných interpretací na základě získaných měřitelných informací.

Na základě tohoto vymezení lze due diligence definovat jako proces, kterým odborně způsobilá, nezávislá osoba shromažďuje a vyhodnocuje 7

RIVALKO, J. – RÖPPER, B. Integrace mezi mýtem a realitou. Magazín M&A, č. 1/2007. Zdroj:

http://managerweb.ihned.cz. doklady v podobě měřitelných informací vztahujících se za určité časové období ke specifickému ekonomickému celku (entitě) za účelem rozhodnutí a podání zprávy o stupni souladu mezi měřitelnými informacemi a stanovenými kritérii.

8

Takto vytvořená definice operuje s některými pojmy, které by měly být interpretovány. Pod pojmem ekonomický celek (entita) je v podstatě nutno chápat určité právní vymezení, tedy právní celek, ať už se jedná o právnickou osobu, správní úřad, obchodní společnost nebo jakékoli jiné majetkové vymezení; někdy však prvek právní subjektivity absentuje – v případech divize, odboru, oddělení, či jiné jednotky lze audit i due diligence rovněž realizovat, aniž by bylo nutné kalkulovat s právní subjektivitou prověřovaného tělesa. Časové období, kterého se týká due diligence je typicky jeden rok, avšak nejsou výjimkou ani období jiná – měsíc, čtvrtletí, několik let a v některých výjimečných případech dokonce celá doba existence prověřovaného subjektu. Pod pojmem měřitelné informace je pak nutno chápat informace ve verifikovatelné (ověřitelné/prověřitelné) formě či podobě. Stanovená kritéria mohou být naprosto různorodá. Např. faktura dodavatele suroviny by měla být prověřena v tom smyslu, zda na faktuře deklarovaná surovina byla v uvedeném množství skutečně dodána, zda nakoupená surovina je vhodná a vyhovuje potřebám výroby prověřovaného subjektu, zda je fakturována obvyklá cena apod. Doklady jsou jakékoli informace, které mohou mít podobu ústního nebo písemného sdělení prověřovaného subjektu (jeho představitelů a zaměstnanců), zadavatele due diligence, externí korespondence, interní korespondence atp.

9

Mezi základní cíle due diligence patří posouzení, zda je v souladu vnější prezentace zkoumané společnosti s jejím skutečným stavem, tzn. zda je společnost skutečně v takové kondici, v jaké se jeví být, a ověření, že zamýšlená investice bude odpovídat kritériím, jež na takový typ investice investor klade. Jak bylo uvedeno shora, due diligence se může týkat buď společnosti jako celku a zahrnovat tak všechny oblasti zkoumání, anebo může být zaměřena na vybranou oblast. Kromě oblasti právní, jež je podstatnou částí této práce, jak je rozpracováno v dalších kapitolách, je pro jejich význam nutno učinit zmínky zejména o due diligence finanční a ekologické. 1.1.1 Finanční due diligence

Hlavním předmětem zkoumání finanční due diligence je především kontrola hlavních účetních výkazů (rozvaha a výsledovka), transakcí týkajících se dluhů (cizí pasiva), přehled vedených účtů, kontrola finančních toků v návaznosti na plnění smluv a kontrola výkazů výnosů a nákladů, porovnání příjmů a výdajů prověřované společnosti s obsahem smluv s ohledem na sjednaný objem finančních plnění, kontrola formy i obsahu fakturace ve 8

Srov. ARENS, A., A. – LOEBBECKE, J., K. Auditing: an integrated approach. 4. vydání. New

Persey: Prentice-Hall, 1988. s. 1. 9

Blíže viz tamtéž. K problematice auditu srov. též SEDLÁČEK, J. Auditing. 1. vydání. Brno:

Masarykova univerzita, 2001, nebo KRÁLÍČEK, V. Auditing. 1. vydání. Praha: VŠE, 1997. vazbě na uzavřené smlouvy. Dále se finanční due diligence zaměřuje také na interní výkazy, meziroční srovnání položek výnosů a nákladů, kvalitu zajištění plateb (pohledávek), které má prověřovaná společnost inkasovat na základě uzavřených smluv, historii daňových plateb s důrazem na daň z příjmů, daň z přidané hodnoty, event. spotřební daň, sociální a zdravotní pojištění, daň z nemovitostí, a to porovnáním interních výkazů s doklady prokazujícími skutečnou úhradu. Součástí due diligence může být i správnost nakládání s inkasovanými finančními prostředky, správnost a kvalita vymáhání splatných pohledávek a také „finanční praktiky používané podnikem a systém jeho finančního řízení. A to včetně námětů na jeho případné zdokonalení.“

10

Výstupem finanční due diligence by měla být z hlediska transakčního zejména verifikace skutečnosti, že příslušné daňově odečitatelné položky (čímž je míněna zejména často existující kumulovaná ztráta z minulých období) je oprávněně zohledněna v kupní ceně, že společnost řádně účtuje o svých aktivech, tzn. že účetní evidence věrně zobrazuje majetek společnosti a že jsou korektně účetnictvím evidovány všechny závazky společnosti.

Součástí finanční due diligence je obvykle daňová due diligence, pokud však není dán požadavek na její separované provedení. Daňová due diligence směřuje hlavně do oblastí, které jsou z hlediska prověřované společnosti nejrizikovější – daň z příjmů právnických osob (zájem se orientuje zejména na ceny poskytovaných služeb nebo prodávaných výrobků fakturované mezi propojenými, resp. spojenými osobami,

11

aby tyto ceny, jsou-li sjedná

ny mimo úroveň tzv. ceny obvyklé, která je užívaná v běžných obchodních vztazích, byly řádně zdůvodnitelné, protože je vysoké riziko, že společnost neobhájí sjednané ceny a správce daně zvýší základ daně o rozdíl mezi použitou a obvyklou výší ceny) a daň z přidané hodnoty. Pochopitelně – pracuje-li prověřovaná společnost s komoditami zatěžovanými spotřební daní, pak i spotřební daň je potenciálně rizikovou položkou. Ostatní daňové povinnosti představují menší riziko, avšak i na jejich prověření může požadavek směřovat. Mezi rizikové oblasti v daňové oblasti – tedy mezi oblasti, na které se due diligence obvykle nejvíc zaměřuje – patří odpisy, tvorba rezerv na opravy, správné časové začlenění nákladů (časové rozlišení nákladů), správnost postupu při uplatňování nároku na odpočet DPH apod. 1.1.2 Ekologická due diligence

Cílem ekologické due diligence je posoudit stav společnosti z pohledu souladu s relevantními požadavky právní úpravy týkající se životního prostředí a ekologických otázek a vyhodnotit možná související rizika, která se mohou objevit v souvislosti se společností, tzn. zejména s jejími nemovitostmi a provozní činností. 10

DVOŘÁČEK, J. Audit podniku a jeho operací. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005. s. 93.

11

Srov. např. ust. § 66a odst. 9 obch. zák., resp. ust. § 23 odst. 7 zák. č. 586/1992 Sb.


12

Identifikace známých či potenciálních ekologických závazků ve vztahu k nemovitostem zkoumané společnosti má zpravidla vazbu na minulé a současné v (na) nemovitostech realizované aktivity a provozy. Míněny jsou zejména provozy, v jejichž rámci došlo nebo mohlo dojít ke kontaminaci geologického podloží a půdy, případně i spodních vod, což se týká zejména nakládání s nebezpečnými a znečišťujícími látkami a odpady. Základem je sice zmíněné vyhodnocování historických a současných činností ve zkoumané nemovitosti, nicméně pozornost musí být věnována i emisím, řádné likvidaci odpadu, venkovnímu hluku, nakládání s vodami a vypouštění odpadních vod, veřejnoprávním povolením ve vazbě na předpisy o ochraně životního prostředí apod. Hlediskem zkoumání je pak hrozící riziko pokuty ze strany správních orgánů nebo případná potřeba významných investic.

Rizika se mohou týkat rovněž porušování platné právní environmentální úpravy a možných doporučení na zjednání nápravy. Právě soulad či nesoulad společnosti (její činnosti) s platnou právní úpravou může být pro management zkoumané společnosti (ale i pro přebírající společnost) významným zdrojem informací o existujících a hrozících rizicích v podobě veřejnoprávních sankcí. 1.2 Smysl a cíle disertační práce

Cílem disertační práce je na základě obecného teoretického uvedení do problematiky poskytnout v rámci potřeb manažerského rozhodování metodo logický základ pro orientaci v problematice fúzí (resp. akvizic), tzn. především (1) obeznámit obecně s problematikou právní due diligence, její strukturou a formami realizace, významem přípravy, a zejména upozornit na fakt, že sebedetailnější due diligence nedává stoprocentní jistotu správnosti rozhodování, tedy upozornit na meze vypovídací hodnoty závěrečné zprávy due diligence. Realizace fúze (akvizice) může ve svém důsledku znamenat dosažení dominance na trhu. Protože příslušné orgány veřejné moci reagují v souladu s právní úpravou ochrany hospodářské soutěže na jakoukoli dominanci poměrně ostražitě, je druhým hlavním cílem práce (2) jednak sumarizace definičního vymezení pojmu „dominantního postavení“ v právní úpravě ČR a práva ES/EU

12

, jakož i v judikatuře, jak je tato vytvářena soudní

praxí, a v souvislosti s tím analýza možných interpretačních přístupů.

Analytická část práce se orientuje především na existující zjišťovací a prověřovací procesy, na oblasti due diligence, na míru možné objektivity zjištěných údajů, jejich verifikaci – to vše s důrazem na identifikaci existujících i možných latentních rizik a slabin.

Smyslem disertační práce je pak poskytnout managementu jakékoli společnosti obecný komplexní materiál, na jehož základě bude moci po zvážení všech zásadních aspektů – tj. zejména případných rizik – zvážit případná strategická rozhodnutí ve věci uvažovaných organizačních změn a na jehož 12

K pojmu „právo ES/EU“ viz níže.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist