načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Pravidla českého pravopisu - Mgr. Věra Zahradníčková

Pravidla českého pravopisu

Elektronická kniha: Pravidla českého pravopisu
Autor:

Námi předkládaná Pravidla českého pravopisu vychází vstříc každodennímu užívání. Tvoří přehledný a srozumitelný výklad pravo­pisných pravidel a tvarosloví s kompletním ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » TZ-one
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 480
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-878-7301-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Námi předkládaná Pravidla českého pravopisu vychází vstříc každodennímu užívání. Tvoří přehledný a srozumitelný výklad pravo­pisných pravidel a tvarosloví s kompletním zapracováním Dodatku zveřejněného v roce 1994 MŠMT ČR, který u některých slov připouští dvojí či dokonce trojí způsob psaní. Takto zpracovaná Pravidla umožňují uži­va­teli rychlé vyhledávání potřebných informací. Přesto však musí uži­va­tel zvážit výběr hesla z hlediska stylové vhodnosti, neutrálnosti či přízna­kovosti slova, vhodnosti jeho užití v mluveném či psaném projevu a vhodnosti užití vzhledem k adresátovi.

Zařazeno v kategoriích
Mgr. Věra Zahradníčková - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

PRAVIDLA

ČESKÉHO

PRAVOPISU

TZ-

2013



PRAVIDLA

ČESKÉHO

PRAVOPISU

TZ-

2013


Informace pro uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této elektronické knihy nesmí být

reprodukována a šířena v žádné podobě bez předchozího písemného

souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Používání elektronické verze knihy je určeno jen osobě, která ji legálně

nabyla, a to v rozsahu stanoveném autorským zákonem.

Jakékoliv neoprávněné užití jako např. kopírování, úpravy, konverze

do jiných formátů, prodej, pronájem, půjčování, darování, umísťování

na servery, sdílení atp. je zakázáno!

první vydání 2013

© Mgr. Věra Zahradníčková

© Mgr. Tomáš Zahradníček - TZ-one (PDF verze)

ISBN 978-80-87873-01-4


Obsah....................................................................................................

Úvodem.................................................................................................

Použité zkratky....................................................................................

PRAVOPISNÁ PRAVIDLA

Označování hlásek písmeny................................................................

Označování hlásek ve slovech domácích............................................

Pravidla pro psaní i (í) a y (ý)....................................................

Pravopisně měkké souhlásky..............................................

Pravopisně tvrdé souhlásky.................................................

Pravopisně obojetné souhlásky...........................................

Slova vyjmenovaná.................................................

Koncovky podstatných a přídavných jmen.............

Koncovky příčestí a jmenných tvarů příd. jmen.....

Skupiny bě/ bje, vě/ vje, pě........................................................

Psaní mě/ mně............................................................................

Souhlásky párové.......................................................................

Skupiny souhlásek.....................................................................

Předložky a předpony s a z........................................................

Délka samohlásek......................................................................

Označování délky................................................................

Střídání krátkých a dlouhých samohlásek..........................

Psaní přejatých slov.............................................................................

Obecná jména............................................................................

Vlastní jména.............................................................................

Jména osobní.......................................................................

Jména zeměpisná................................................................

Zkratky a značky.................................................................................

Zkratky ...............................................................................................

Zkratková slova...................................................................................

Značky.................................................................................................

Psaní velkých písmen...........................................................................

Hranice slov v písmu............................................................................

5

7

8

11

12

12

12

12

12

13

17

19

22

22

23

23

25

28

28

29

31

31

35

35

35

37

37

40

40

42

45

OBSAH


Spřežky................................................................................................

Spojovníky .........................................................................................

Dělení slov .........................................................................................

Členicí znaménka.................................................................................

Tečka...................................................................................................

Čárka...................................................................................................

Středník...............................................................................................

Otazník................................................................................................

Vykřičník.............................................................................................

Dvojtečka............................................................................................

Uvozovky............................................................................................

Pomlčka...............................................................................................

Tři tečky..............................................................................................

Závorky...............................................................................................

Odsuvník.............................................................................................

PRAVOPISNÝ SLOVNÍK...................................................................

45

45

46

48

48

50

54

55

55

56

56

57

58

59

60

63

7

Námi předkládaná Pravidla českého pravopisu vychází vstříc

každodennímu užívání. Tvoří přehledný a srozumitelný výklad pravo

pisných pravidel a tvarosloví s kompletním zapracováním Dodatku

zveřejněného v roce 1994 MŠMT ČR, který u některých slov připouští

dvojí či dokonce trojí zůsob psaní. Takto zpracovaná Pravidla umožňují

uži va teli rychlé vyhledávání potřebných informací. Přesto však musí

uži va tel zvážit výběr hesla z hlediska stylové vhodnosti, neutrálnosti či

přízna kovosti slova, vhodnosti jeho užití v mluveném či psaném projevu a

vhodnosti užití vzhledem k adresátovi.

Autoři

ÚVODEM aj. a jiné angl. anglicky ap., apod. a podobně, a podobný atd. a tak dále atpod., atp. a tomu podobný,

a tak podobně

bud. budoucí čas

círk. církevní

citosl. citoslovce

č. j. číslo jednotné

č. mn. číslo množné

část. částice

dok. dokonavé sloveso

dn. dnes, dnešní

dř. dříve

franc. francouzsky

hist. historický, historicky

hovor. hovorový, hovorově

chem. chemický, chemicky

ital. italsky

j., jedn. jednotné (číslo)

jm. jméno

kap. kapitola

kniž. knižní, knižně

lat. latinsky

m. mužský rod

mj. mimo jiné

mn. množné (číslo)

např. například

násl. následující

nedok. nedokonavé sloveso

neodb. neodborný, neodborně

neskl. nesklonné (jméno)

nespis. nespisovný,

nespisovně

neživ. neživotný

ob. obecný, obecně

odb. odborný, odborně

os. osoba, osobní

p. pád

pod. podobný, podobně

podst. jm. podstatné jméno

pomn. pomnožné (jméno)

popř. popřípadě

předl. předložka

příč. příčestí

příd. jm. přídavné jméno

příjm. příjmení

přísl. příslovce

přít. přítomný čas

rozk. rozkazovací způsob

řec. řecky

řidč. řidčeji

s., str. strana

sport. sportovní, sportovně

srov. srovnej

st. stupeň

stř. střední rod

tj. to je(st)

tzv. takzvaný

vl. jm. vlastní jméno

zájm. zájmeno

záp. záporný, záporně

zast. zastaralý, zastarale

zkr. zkratka

zn. značka

zprav. zpravidla

zvl. zvláště

ž. ženský rod

živ. životný

V hranatých závorkách [] je uveden

přepis výslovnosti.

POUŽITÉ ZKRATKY


PRAVOPISNÁ PRAVIDLA



11 Označování hlásek písmeny

Spřežka ch – tj. spojení písmen c a h – se považuje za jediné písme no.

Písmena q, w, x (popřípadě některá další: ä, ê, ő, ű, ł aj.) sevysky

tují ve slovech cizího původu.

OZNAČOVÁNÍ HLÁSEK PÍSMENY

Aa

Hh

Áá

Chch

Bb

Ii

Cc

Íí

Čč

Jj

Dd

Kk

Ďď

Ll

Ee

Mm

Éé

Nn

Ěě

Ňň

Ff

Oo

Gg

Óó

Pp Qq Rr Řř Ss Šš

Tt Ťť Uu Úú Ůů Vv

Ww Xx Yy Ýý Zz Žž


12Psaní i, í a y, ý

Pravidla pro psaní i (í) a y (ý)Pravidla pro psaní i (í) a y (ý)

i (í)

PO PRAVOPISNĚ MĚKKÝCH SOUHLÁSKÁCH

ž, š, č, ř, c, j

a ď, ť, ň (pokud se jimi označují souhlásky měkké; píše se di, ti, ni)

♦ žirafa, šiška, čistota, řízek, cibule, jiskra, dítě, tikot, nitka

Poznámka: U podstatných jmen vzoru hrad zakončených na c se píše

tvrdé y (např. tácy, kecy, hecy – viz níže).

y (ý)

PO PRAVOPISNĚ TVRDÝCH SOUHLÁSKÁCH

h, ch, k, r

a d, t, n (pokud se jimi označují souhlásky tvrdé)

♦ Hynek, chýše, kyselina, ryba, dýně, tyč, nyní

Poznámka: toto pravidlo není závazné pro slova zvukomalebná, kdy

se píše i (í), někdy též y (ý), např. chichi; kikirikí, též kykyryký.

i (í)

y (ý)

PO PRAVOPISNĚ OBOJETNÝCH SOUHLÁSKÁCH

b, f, l, m, p, s, v, z

Y/ Ý se píše v kořenech slov domácích jen ve vyjme nova

ných slovech (výjimečně i v příponě: slepýš, kopyto, brzy) a

ve slovech příbuzných nebo od nich odvoze ných, dále vpřed

poně vy-, vý-, v některých kon covkách podstat ných a pří

davných jmen a v některých slože ných tvarech sloves ných

v koncovkách příčestí minu lého (viz níže).

I. Označování hlásek ve slovech domácích


13 Psaní i, í a y, ý

 Slova vyjmenovaná (výčet slov není vyčerpávající)

♦ by, bý

být (bych, bys, by, bychom, byste, abych, kdybych, bytí, bývat, bývalý, bytelný, bytost), bydlit (bydliště), obyvatel(obyvatelný), byt (bytná, bytový), příbytek, nábytek, dobytek

(dobytkářství, dobytče), zbytek (zbytečný), obyčej (obyčejný),

bystrý (bystrost, bystřina), bylina (býlí, býložravec, černobýl),

kobyla (Kobylisy), býk (býček, býčí, býkovec), babyka

vlastní jména: Přibyslav, Bydžov, Hrabyně, Bystřice,

Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav aj. Poznámka: pozor na psaní i (í) x y (ý) v těchto slovech: být (existovat) x bít (tlouci) nabýt (získat) x nabít (zmlátit) dobýt (získat) x dobít (baterii) přibýt (být navíc) x přibít (hřebík) ubýt (na váze) x ubít (usmrtit) bydlo (příbytek) x bidlo (tyč) býlí (plevel) x bílí (bílé zabarvení)

♦ ly, lý

slyšet (slyšitelný, nedoslýchat), mlýn (mlýnice, mlynář),blýskat se (blýskavý, blyštět se, zablýsklo se, blýskavice), polykat

(vzlykat, zalykat), plynout (plyn, splývat, plynulý, plynojem,

plynárna, rozplynout se, oplývat, vyplývat), plýtvat, plyn,

vzlykat, lysý (lysina, lyska, Lysá), lýtko, lýko (lýčí, lýkovec,

lýkožrout, lýčený – tj. z lýka), lyže (lyžařský, lyžovat), pelyněk,

plyš, slynout, plytký, vlys (vlysový)

vlastní jména: Volyně, Lysolaje, Lysá aj. Poznámka: pozor na psaní i (í) x y (ý) v těchto slovech: mlýn, mlynář(ka) x mlít lýčený (z lýka) x líčený (předstíraný, strojený) lyska (pták, lysina) x líska (lískový keř) blýská (se) x blízká (nedaleká) Slova lišej (vyrážka) a lišaj (motýl), ližiny (trámce k posunování těžkých

břemen) se píší s měkkým -i-.


14Psaní i, í a y, ý

♦ my, mý

my (zájmeno 1. os. č. mn.), mýt (mýdlo, umyvadlo/ umývadlo, myčka, mýval, pomyje, mydlář, mydlina), myslit/ myslet

(myšlenka, přemýšlet, mysl, myslivec, výmysl, úmysl, smýšlení,

nesmyslný, průmysl), mýlit se (omyl, zmýlená, mýlka), hmyz

(hmyzožravec, hmyzí), myš (myšina), hlemýžď, mýtit(mýtina, vymýtit), zamykat (odmykat, výmyk, přimykat se, vymycovat), smýkat (smyk, smyčec, průsmyk), dmýchat(rozdmýchávat, dmychadlo/ dmýchadlo), chmýří, nachomýtnout se

(ocho mýtat se), mýto (mýtné, Mýto), mykat (mykaný), mys,

sumýš

vlastní jména: Litomyšl, Přemysl, Nezamysl, Křesomysl,

Kamýk aj. Poznámka: pozor na psaní i (í) x y (ý) v těchto slovech: my (1. os. č. mn.) x mi (3. pád zájmena já) mýt (vodou) x mít (vlastnit) mýval (medvídek) x míval (měl) vymýtit (vykácet, vysekat) x vymítat (vyhánět, vymetat) rozdmýchat (rozfoukat) x rozmíchat (rozkvedlat)

♦ py, pý

pýcha (pyšný, pýchavka, přepych, zpychnout), pytel (pytlovina,

pytlák, pytlačit), pysk (ptakopysk, pyskatý), netopýr, slepýš,

pyl (opylovat), kopyto (sudokopytník), klopýtat (klopýtnout),

třpytit se (třpytivý, třpytka, třpyt), zpytovat (nevyzpytatelný,

jazykozpyt), pykat (odpykat), pýr (pýřavka), pýřit se, čepýřit

se, pyj

vlastní jména: Spytihněv, Chropyně, Pyšely, Spytovice,

Solopysky, Přepychy aj.

Poznámka: pozor na psaní i (í) x y (ý) v těchto slovech:

pýcha x píchá (bodá)

pyl (prášek v květu) x pil (vodu)

slepýš (beznohá ještěrka) x slepíš (lepidlem)

opylovat (květy) x opilovat (pilníkem)

pyj (úd) x pij (rozk. zp. od pít)

pykat (nést trest za něco) x pikat (hrát na pikanou)


15 Psaní i, í a y, ý

♦ sy, sý

syn (synovec, zlosyn), sytý (nasytit, přesytit, dosyta,nenasytný), sýr (syreček, sýrárna, syrovátka), syrový/ syrý(syrovinka), sychravý, usychat/ usýchat (zasychat), sýkora(sýkořice), sýček, sysel, syčet (sykot, zasyčet), sypat (sypký,

zásyp, vysypat, sýpka, násyp, osypaný)

vlastní jména: Bosyně, Sychrov, Syslov, Synkov, Syneč aj. Poznámka: pozor na psaní i (í) x y (ý) v těchto slovech: sýrový (ze sýra) x sírový (ze síry) syrý (syrový, vlhký) x sirý (osiřelý) sypat (přesypávat) x sípat (chraptět) Slova sirup, sivý (šedivý) se píší s měkkým -i-.

♦ vy, vý

vy (zájmeno 2. os. č. mn.), vykat, vysoký (výše, nejvyšší,

vysočina, zvýšit, vyvýšenina, převyšovat), výt (zavýt), výskat

(zavýsknout, výskot), zvykat (zvyk, zlozvyk, návyk, odvykat,

obvyklý), žvýkat (žvýkačka, přežvykovat, přežvýkavec,žvýkací), vydra (vydří, vydrovka), výr, vyžle, povyk (povykovat),

výheň, cavyky, vyza

vlastní jména: Vyšehrad, Vysočany, Vyškov, Výtoň,Vyžlovka, Povydří aj.

slova s předponou vy, vý (vynález, výborný, vysvědčení,vyškolit, výpis, výzkum atd.) Poznámka: pozor na psaní i (í) x y (ý) v těchto slovech: výt (vlk) x vít (věnce) výr (pták) x vír (vířivý pohyb vzduchu nebo vody) výskat (radostí) x vískat (ve vlasech) výška (vysoký) x vížka (věžička) vysutý (vysunutý) x visutý (visící – lanovka) vyset (obilí) x viset (na věšáku)Psaní i, í a y, ý

♦ zy, zý

brzy, jazyk (jazýček, jazykový, jazykolam, jazykozpyt,jazykověda, dvojjazyčný), nazývat (se) (vyzývat, vzývat, ozývat se,

vyzývavý)

vlastní jména: Ruzyně Poznámka: pozor na psaní slova brzičko (přípona -ičko) nazývat se (jmenovat se) x nazívat se (hodně zívat)

♦ f

♦ Po písmenu f se v základech domácích slov y (ý) nepíše. Psaní i, í a y, ý

 Koncovky podstatných a přídavných jmen

Psaní i (í) a y (ý) po souhláskách obojetných se řídí podle vzoru,

ke kterému jméno patří (měkký, tvrdý).

-i (í)

=> se píše V KONCOVKÁCH VZORŮ MĚKKÝCH

u podstatných jmen

„muž“ a „stroj“ => vzory mužského rodu

„růže“, „píseň“ a kost“ => vzory ženského rodu

„moře“, „stavení“ => vzory středního rodu

Poznámka:

– v koncovkách 7. p. č. mn. -ami, -emi (-ěmi), -mi, -ími, -ými

(např. hlavami, kočkami, velkými, rozumnými);

– v koncovce 6. p. č. mn. -ích

(např. v polích, v lesích). u přídavných jmen

– v koncovkách všech rodů vzoru „jarní“

(kozí, cizí, ryzí) -y => se píše V KONCOVKÁCH podstat ných jmen VZORŮ

TVRDÝCH:

„hrad“ => vzor mužského rodu neživotného

(pozor na 6. p. mn. č. u podvzoru les – lesích, kostelích atd.)

„předseda“ => vzor mužského rodu život ného

(mimo 3. p. č. j. -ovi)

„žena“ => vzor ženského rodu

„město“ => vzor středního rodu

Poznámka:

Tvrdé -y se píše též u podstatných jmen vzoru hrad zakon čených

na c (např. tácy).


18Psaní i, í a y, ý

-i (í) nebo -y (ý)

=> se píše v některých koncovkách následujícíchpodstatných a přídavných jmen vzorů: „pán“ => v koncovkách podstatných jmen rodu mužského

životného vzoru „pán“ se píše měkké -i v 1. p. č. mn.

(páni – holubi, lvi, kosi apod.)

a tvrdé -y ve 4. a 7. p. č. mn. (pány – holuby, lvy, kosy apod.);

„mladý“ => v koncovkách přídavných jmen tvrdého vzoru „mladý“ se píše měkké -í v 1. p. č. mn. rodu mužského

život ného: mladí – milí, drazí (přátelé);

v jiných tvarech se píše tvrdé -ý: mladý – milý, drahý (přítel);

„otcův“ a „matčin“ – v koncovkách přídavných jmen

přivlast ňo va cích vzorů „otcův, -ova, -ovo“ a „matčin, -ina,

-ino“ se píše měkké -i v 1. p. mn. č. rodu mužskéhoživotného: otcovi/ matčini (přátelé);

v jiných tvarech se píše tvrdé -y (ý): otcovy/ matčiny (sestry),

otcových/ matčiných (příbuzných) Psaní i, í a y, ý

 Koncovky příčestí a jmenných tvarů přídavných jmen

A/ Mluvnická shoda s podmětem v množném čísle STEJNÉHO

RODU (u rodu mužského též stejné životnosti).

-i

– je-li podmět v množném čísle rodu mužského životného

Chlapci běželi jako o závod. Hoši se rozběhli bosi po louce.

Poznámka: Podstatná jména rodiče, koně, lidičky jsou mluvnickyživotná, přestože mají neživotnou koncovku. Pozor však na koně houpací.

-y

– je-li podmět v množném čísle rodu mužského neživotného

nebo rodu ženského Ze střech visely rampouchy. Na louce se pásly kozy a krávy. Poznámka: Podstatné jméno den může mít též životnou koncovku.

I tehdy však vyžaduje shodu jako podstatné jméno neživotné. Dny/

Dni se krátily. – je-li několik podmětů rodu středního a alespoň jeden

z nich je v jednotném čísle Housata, kachňata i kotě nakonec skončily ve vodě. Poznámka: Podstatné jméno dítě má v čísle jednotném tvar rodu

středního, v čísle množném však tvar rodu ženského – děti. Proto

se píše v množném čísle ve shodě -y: Děti postavily sněhuláka.

-i/ y

– Některých jmen mužského rodu se užívá v životných

i neživotných tvarech (slanečci/ slanečky, uzenáči/ uzenáče,

ledoborci/ ledoborce, ukazatelé/ ukazatele ...). Pro pravopis vždy platí: Životné tvary podstatných jmen

vyžadují ve shodných tvarech jmen přídavných a

příčestí měkké -i, neživotné tvary tvrdé -y. Pozor: Podstatné jméno den vyžaduje shodu jako podstatné jméno

neživotné též v případě, že má životnou koncovku.

Ledoborci vypluli nebo Ledoborce vypluly.

Dny/ Dni se krátily.


20Psaní i, í a y, ý

B/ Mluvnická shoda s podmětem skládajícím se z několika

souřad ně spojených jmen RŮZNÉHO RODU NEBO ŽIVOT

NOSTI (u rodu mužského).

1) Je-li mezi jmény v podmětu jméno rodu mužského životného,

píše se -i nebo -y v tvarech příčestí nebo jmen přídavných

podle okolností:

i

– v případě, že jsou všechna jména v jednotném čísle:

Matka i otec mi přijeli naproti.

– je-li některé jméno nebo všechna jména podmětu v čísle

množném a přísudek následuje za podmětem:

Nejlepší žáci a žákyně byli odměněni.

i/ y

– předchází-li přísudek před podmětem, je obvyklá shoda

s nejbližším jménem několikanásobného podmětu:

Naši třídu reprezentovaly vybrané žákyně a žáci.

(Je ovšem též možné: Naši třídu reprezentovali vybrané žákyně a

žáci.)

2)

y

– se v tvarech příčestí nebo jmen přídavných v případě,

jsou-li jména v podmětu rodu mužského neživotného

nebo ženského:

Auta, stromy i střechy domů byly pomláceny vichřicí.

3) Mluvnická shoda se uplatňuje v případě, je-li mluvnický rod

podmětu jednoznačný. Jinak nastupuje tzv. shoda podle smyslu

(především je-li podmět vyjádřen bezrodým zájmenem).

Je-li podmět nevyjádřený, shoduje se přísudek s podstatnýmjmé

nem v případě, že je rod podmětu patrný z některé z předchá

zejících vět.


21 Psaní i, í a y, ý

4) Je-li podmět obsahující jména živých bytostí různého roduvyjádřen výrazem rozvitým (s předložkou s) a mužské jménoživotné je jen v rozvíjejícím členu, řídí se shoda těmito pravidly:

y

Píše se, je-li řídícím členem takového rozvitého výrazupodstatné jméno rodu ženského v množném čísle a předchází-li

přísudek před podmětem (Na sraz přijely žačky se svými učiteli.)

nebo je-li ženské jméno v dané souvislosti významem závažnější (Matky s kojenci měly v ordinaci přednost.).

i/ y

Žačky se svými učiteli navštívili (též navštívily) divadlo.

i

V přísudku se píše tehdy, jsou-li všechna jména rozvitého

výrazu v čísle jednotném a jedno z nich je rodu mužského

životného.

Petra s Lukášem odjeli lyžovat do Orlických hor.

♦ Je-li podmět vyjádřen výrazy označujícími množství (pár, tisíc,

milión, dav, řada) ve spojení s 2. pádem podstatného jména,

není podmětem toto podstatné jméno, ale právě onen výraz

vyjadřu jící množství.

Tisíce lidí přišly o život.

V dalších větách může být i shoda podle smyslu, tedy koncovka -i.

Na náměstí se shromáždily davy lidí, aby protestovali (též protestovaly)

proti režimu.

 Koncovky tvaru přítomného

U sloves platí, že v koncovkách přítomného tvaru se píše vždy

měkké -í

(např. prosí, trpí, sází, koupí, zvítězí, narazí, staví).


22Psaní bje/ bě, vje/ vě, pě a mě, mně

Skupiny bje/ bě, vje/ vě, pěSkupiny bje/ bě, vje/ vě, pě

bje/ bě, vje/ vě

Skupina bje a vje se píše tehdy, je-li b nebo v součástípředony a následuje kořen začínající skupinou je: – v/jel, ob/jet, ob/jetí, v/jem, ob/jednávka. V ostatních případech se píše bě, vě: – oběd, bědovat, běžet, vědec,vědomě.

Ve skupině pě se píše vždy pouze -ě, jelikož žádnápředpona nekončí na p: – pěnkava, zpěv, pět, zápěstí, pěstovat.

Psaní mě/ mněPsaní mě/ mně

Skupina vyslovovaná [mňe] se píše buď mě nebo mně.

Skupina mě se píše vždy v kořenu slova nebo ve slovech,

kde se souhláska ň (n) nevyskytuje v jiném tvaru slova nebo

ve slově příbuzném: měsíc, město, mělký, vyměnit; umět (umí), rozumět (rozumí).

mně

Skupina mně se píše tam, kde je souhláska ň nebo n i vjiném tvaru slova nebo ve slově příbuzném: zapomněl (pomni), rozumně (rozumný), domněnka (domnívat se),

uzemnění (uzemnit). Poznámka: Ve slově tamější se píše -mě-, jelikož toto slovo byloutvořeno od zájmenného příslovce tam příponou -ější (nikoli od tamní).

Zájmeno já

mě – ve 2. p. a 4. p. č. j. (Beze mě to asi nezvládnou. Zapomněl na mě.)

mně – ve 3. a 6. p. č. j. (Hovořili spolu o mně. Půjč mně pero.)


23 Souhlásky párové

Souhlásky párovéSouhlásky párové

1. Na konci slov se znělé souhlásky párové vyslovují jako neznělé

(b – p, d – t, ď – ť, h – ch, v – f, z – s, ž – š, v cizích slovech také

g – k). Pravopis k tomu nepřihlíží, takže se znělé souhlásky píší

tam, kde je v jiném tvaru téhož slova nebo ve slovech příbuzných

znělá souhláska: zub (zubu), pád (pádu), páv (paví), hrách (hrachu),

chlup (chlupatý).

2. Ve skupinách párových souhlásek se vyslovuje celá skupina buď

zněle, nebo nezněle, ale píše se podle toho, které hlásky jsou

v jiných tvarech téhož jména nebo ve slovech příbuzných: lehký

(lehoučký), hebký (heboučký), nehty (nehet).

Psaní skupin souhlásekPsaní skupin souhlásek

Někdy se ve výslovnosti některé skupiny souhlásek zjednodušují,

pravopis však zůstává beze změny, a to v těchto případech:

– v kořenech slov – dcera, hladce, srdce, jdeme, jste, hřbet

– při ohýbání – zkraťte, kočce, babičce, kostce

– při odvozování:

předponami – předběhnout, nadhled, nadpis; (ve složeninách) půllitr

příponami – množství, dětský, tloušťka, měkký, denní

-nn- se píše:

a/ v takovém případě, pokud tvoříme přídavné jméno příponou -ný nebo -ní od podstatného jména, jehož kořen končí

na -n:

den – denní, ráno – ranní, vina – vinný (ve tvaru mužského

rodu vinen jsou dvě n oddělena samohláskou e (vinen), ve tvaru

ženského a středního rodu se píše -nn-, tj. vinna, vinno);

Pozor: V přídavném jménu raný se píše jen jedno -n-, jelikož nebylo

odvozeno od podstatného jména ráno; naopak podstatné jméno

ráno bylo utvořeno od přídavného jména raný.

b/ ve tvarech 2. a 3. stupně utvořených od přídavných jmen a

příslovcí psaných se dvěma n.

-n- se píše:

a/ ve slovech odvozených příponami -ík, -ice, -ina:

deník, vinice;

b/ v přídavných jménech odvozených od názvů zvířat (zakonče ných na n), protože jsou odvozena příponou -í (nikoli -ní):

jelení, sloní, mufl oní (pro srovnání: medvěd-í, orl-í).



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist