načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Praktická dětská obezitologie – Zlatko Marinov; Dalibor Pastucha; kolektiv

Praktická dětská obezitologie

Elektronická kniha: Praktická dětská obezitologie
Autor: Zlatko Marinov; Dalibor Pastucha; kolektiv

Kniha určená zejména praktickým lékařům pro děti a dorost se zabývá problematikou dětské obezitologie, včasnou prevencí, diagnostikou a léčbou. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  271
+
-
9
bo za nákup

hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2% 100%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2012
Počet stran: 222
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Pediatrie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2012
ISBN: 978-80-247-4210-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha určená zejména praktickým lékařům pro děti a dorost se zabývá problematikou dětské obezitologie, včasnou prevencí, diagnostikou a léčbou.

Popis nakladatele

Kniha je určena především pro praktické lékaře pro děti a dorost (dále PLDD), ale také pro všechny odborné pracovníky podílející se na komplexní péči o děti s obezitou (pediatry, endokrinology, lékaře lázeňských zařízení, psychology, fyzioterapeuty, nutriční terapeuty atd.). Čtenáři podává komplexní a ucelený přehled o problematice dětské obezitologie a nabízí základní doporučení jak v ambulanci PLDD postupovat při dispenzarizaci dítěte s obezitou, jak zahájit účinnou nefarmakologickou intervenci a za jakých okolností dítě předat do specializované péče. Kniha umožňuje PLDD správně edukovat pacienty a jejich rodiny o zdravém životním stylu, pravidlech racionální výživy a vhodné pohybové aktivitě. Kniha je jedinečná svým komplexním a multioborovým pohledem na danou problematiku a jeho vzájemným propojením. Vychází především z praktických dlouholetých zkušeností jednotlivých autorů, podložených nejaktuálnějšími výsledky světových odborných studií.Jedná se o odbornou učebnici.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Praktická dětská obezitologie

Zlatko Marinov, Dalibor Pastucha a kolektiv

EDICE CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ČLK

Zlatko Marinov, Dalibor Pastucha a kolektiv

Praktická dětská

obezitologie

60Ì&+(-7(6/81(ÿ1,&29ë

2/(-.2.2629ë78.6Ù/

&,7521æ/287(.$92'8«

$0É7(0$5*$5Ì1

... J

T

www.zdravykorinek.cz

3

4

5

-

*

/

/

²56

,

:



Grada Publishing

EDICE CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ČLK

Zlatko Marinov, Dalibor Pastucha a kolektiv

Praktická dětská

obezitologie


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reproduková

na a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakla

datele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. MUDr. Zlatko Marinov, MUDr. Dalibor Pastucha, Ph.D., MBA a kolektiv Praktická dětská obezitologie EDICE CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ČLK Editor: MUDr. Zlatko Marinov – Dětská obezitologická ambulance, Dětská poliklinika FN Motol a 2. LF UK, Praha Kolektiv spoluautorů: MUDr. Ulrika Barčáková, MUDr. Jana Čepová, Ph.D., MBA, Mgr. Jana Divoká, MUDr. Božena Kalvachová, CSc., RNDr. Hana Kuželová, Ph.D., PhDr. Iva Málková, PhDr. Marie Nesrstová, MUDr. Dalibor Pastucha, Ph.D., MBA, PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., prof. MUDr. Tomáš Seeman, CSc., MUDr. Ludmila Vašíčková, Ing. Jana Vignerová, CSc., RNDr. Daniela Zemková, CSc. Recenzovali: doc. MUDr. Jiřina Zapletalová, Ph.D. MUDr. Petr Tláskal, CSc. Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2012 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2012 TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 4759. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Helena Vorlová Sazba a zlom Jan Šístek Fotografie a grafy dodali autoři. Obrázek 1.1 a 3.9 (převzat z publikace Bajčiová V. a kol.: Nádory adolescentů a mladých dospělých. Praha: Grada Publishing 2011) dle předloh překreslil MgA. Radek Krédl. Počet stran 224 1. vydání, Praha 2012 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Názvy produktů, firem apod. použité v této knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. ISBN 978-80-247-4210-6 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-7927-0 (pro formát PDF) ISBN 978-80-247-7928-7 (pro formát EPUB)

Obsah

5

Obsah

Seznam autorů ................................................. 9

Úvod ......................................................... 11

1 Podklady dětské obezity (Z. Marinov, D. Zemková) ............ 13

1.1 Zdroje běžné dětské obezity (Z . Mar inov) ................. 17

1.1.1 Genetické zázemí (Z. Marinov) ................... 17

1.1.2 Obezitogenní prostředí (Z. Marinov) .............. 18

1.1.3 Nastavování systémů – programing (Z. Marinov) ... 18 1.1.4 Faktory centrální regulace ....................... 20

(Z. Marinov, D. Pastucha) 1.1.5 Faktory prostředí (Z. Marinov) ................... 24

1.1.6 Faktory vnímání (M. Nesrstová) .................. 28

1.1.7 Životní styl rodiny – jednotící prvek

multifaktoriálních zdrojů ........................ 32

(Z. Marinov, M. Nesrstová)

1.2 Rizika běžné dětské obezity (Z. Marinov) ................. 36

1.2.1 Zdravotní rizika běžné dětské obezity ............. 36

(Z. Marinov, D. Pastucha) 1.2.2 Obezita a duševní poruchy ....................... 52

(R. Ptáček, H. Kuželová) 1.2.3 Psychosociální rizika běžné dětské obezity ......... 56

(M. Nesrstová, Z. Marinov)

1.2.4 Celospolečenské následky běžné obezity ........... 58

(Z. Marinov)

2 Prevence běžné dětské obezity (Z. Marinov, U. Barčáková) ...... 59

2.1 Konkrétní preventivní opatření podle věku dítěte .......... 65

(U. Barčáková, Z. Marinov, M. Nesrstová)

2.1.1 Těhotenství .................................... 66

2.1.2 Kojenecké období ............................... 66

2.1.3 Batolecí období ................................. 67

2.1.4 Předškolní věk ................................. 69

2.1.5 Mladší školní věk ............................... 71

Praktická dětská obezitologie

6

2.1.6 Starší školní věk ................................ 75

2.1.7 Raná plnoletost ................................. 77

2.2 Jídelníček školáka – obecná doporučení i konkrétní rady ... 78

(Z. Marinov, U. Barčáková)

2.3 Pohybová aktivita v prevenci dětské obezity (D. Pastucha)... 83

2.3.1 Tělesná výchova ve škole ......................... 84

2.3.2 Mimoškolní aktivity ............................ 85

3 Diagnostické zhodnocení dětské obezity (D. Zemková) ......... 87

3.1 Využití růstových grafů pro hodnocení nadměrné

hmotnosti a obezity (J. Vignerová)........................ 88

3.1.1 Období adiposity rebound ....................... 89

3.1.2 Využití růstových grafů ......................... 90

3.1.3 Jak sledovat tělesný růst dítěte .................... 90

3.1.4 Hodnocení tělesných rozměrů pomocí růstových

grafů .......................................... 91

3.1.5 Hodnocení tělesné výšky ........................ 93

3.1.6 Graf hmotnosti, poměru hmotnosti k tělesné výšce .. 96

3.1.7 Graf obvodu břicha k tělesné výšce ............... 102

3.1.8 Software RůstCZ a další možnosti využití grafů

v elektronické podobě .......................... 105

3.1.9 Metodika měření některých tělesných

charakteristik ................................. 106

3.2 Vyhodnocení antropometrického vyšetření .............. 109

(D. Zemková) 3.3 Laboratorní vyšetření dětské obezity (J. Čepová) .......... 112

3.3.1 Základní informace k jednotlivým vyšetřením .... 114

3.3.2 Mediátory příjmu potravy ...................... 123

3.3.3 Genetická analýza ............................. 125

3.4 Zhodnocení a zařazení obezity (Z. Marinov) ............. 125

4 Léčba dětské obezity (Z . Mar inov) .......................... 131

4.1 Ambulantní léčba dětské obezity (Z . Mar inov) ............ 134

4.1.1 Terapeutické programy ......................... 134

4.2 Psychoterapie dětské obezity (M. Nesrstová, Z. Marinov) ... 14 2

4.2.1 Kognitivně behaviorální přístup k terapii obezity .. 14 2

(I. Málková)

4.2.2 Specifika psychoterapie podle věku ............... 14 6

(M. Nesrstová)


Obsah

7

4.2.3 Specifika role lékaře při vedení dětí s nadváhou .... 151

(J. Divoká)

4.3 Pohybový režim dětské obezity (D. Pastucha) ............ 153

4.3.1 Vhodné pohybové aktivity ...................... 158

4.4 Lázeňská léčba dětské obezity (L . Va š í č k o vá).............. 167

4.5 Skupinová léčba obezity v rodinných kurzech snižování

nadváhy (I. Málková, J. Divoká) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171

4.5.1 Obecná struktura rodinného kurzu .............. 172

4.5.2 Problematika motivace klientů k docházení

do kurzu ...................................... 174

4.5.3 Zvyšování motivace a hodnocení klientů

v průběhu kurzu ............................... 175

4.5.4 Příčiny nezdaru terapie ......................... 176

4.5.5 Vedení skupiny dospělých ....................... 177

4.6 Farmakologická léčba obezity u dětí a dospívajících ....... 180

(B. Kalvachová)

4.6.1 Metformin .................................... 180

4.6.2 Cholekalciferol ................................ 182

4.6.3 Biologicky aktivní prvky a vitaminy .............. 183

4.7 Hodnocení výsledků terapie dětské obezity .............. 185

(Z . Mar inov)

4.8 Mýty dětské obezitologie (Z . Mar inov) ................... 189

Použité zkratky .............................................. 193

Použitá literatura ............................................. 195

Doporučená literatura ........................................ 215

Souhrn ...................................................... 217

Summary .................................................... 219

Rejstřík ..................................................... 221



Seznam autorů

9

Seznam autorů MUDr. Ulrika Barčáková – Dětská obezitologická ambulance, Dětská poliklinika

FN Motol a 2. LF UK, Praha MUDr. Jana Čepová, Ph.D., MBA – Ústav klinické biochemie a patobiochemie

2. LF UK a FN Motol, Praha Mgr. Jana Divoká – STOB obezitě, občanské sdružení Hravě žij zdravě MUDr. Božena Kalvachová, CSc. – Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha RNDr. Hana Kuželová, Ph.D. – Ústav lékařské biologie a genetiky 2. LF UK, Praha PhDr. Iva Málková – STOB obezitě, občanské sdružení Hravě žij zdravě MUDr. Zlatko Marinov – Dětská obezitologická ambulance, Dětská poliklinika

FN Motol a 2. LF UK, Praha PhDr. Marie Nesrstová

Dětská obezitologická ambulance, Dětská poliklinika

FN Motol a 2. LF UK, Praha MUDr. Dalibor Pastucha, Ph.D., MBA – Klinika tělovýchovného lékařství

a kardiovaskulární rehabilitace FN, Olomouc PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph.D. – Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha Prof. MUDr. Tomáš Seeman, CSc. – Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol,

Praha MUDr. Ludmila Vašíčková – Léčebna Dr. L. Filipa, Poděbrady Ing. Jana Vignerová, CSc. – Centrum podpory veřejného zdraví, odd. hygieny

dětí a mladistvých, Státní zdravotní ústav, Praha RNDr. Daniela Zemková, CSc. – Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha

Úvod

11

Úvod Podle současných statistických údajů je v průměrné ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost registrováno okolo sedmdesáti dětí s obezitou. Z toho je padesát dětí indikováno k dlouhodobé léčbě obezity ze zdravotní indikace, patnáct dětí je určeno k cílené úpravě jídelníčku a téměř v každé ordinaci je jedno dítě s patognomickou obezitou. V současné době jsme vystaveni pandemii běžné obezity, která je chronickým metabolickým onemocněním s celospolečenskými následky. Běžná obezita se projevuje především časným nástupem kardiometabolického rizika. Klinický obraz komplikací dětské obezity je však širší a zahrnuje vedle tohoto život omezujícího rizika i problémy respirační, gastrointestinální, neurologické, ortopedické, endokrinologické a závažnou psychosociální problematiku. Následky způsobené dětskou obezitou jsou v počátku reverzibilní. Časné stanovení diagnózy a léčba je významnou klinickou výzvou v předcházení rozvoje komplikací. Při dobré znalosti příčin obezity je ve velké míře možné předcházet jejímu vzniku.

Specifika dětské obezitologie vycházejí z dynamického růstu dítěte a fixovaného rodinného zázemí. Základem úspěšné léčby obezity je cílená diagnostika. Účelná léčba dětské obezity je dlouhodobá, a proto vyžaduje předem určenou strukturu. Bez podpory rodiny je neefektivní. Hlavní metodou léčby dětské obezity je dlouhodobá individuální kognitivně-behaviorální terapie, která zahrnuje celou rodinnou jednotku. Dietoterapie a fyzioterapie mají pomocný význam. Skupinové pobytové programy jsou určené k navýšení redukce, překlenutí relapsů a mají význam jako prvek nadstandardní odměny.

V současnosti je jedinou účelnou léčbou běžné obezity pouze její včasná prevence. Především respektování racionálních zásad životního stylu rozhoduje o tom, jestli se dítě a následně dospělý jedinec setká s problémem obezity.

MUDr. Zlatko Marinov



1Podklady dětské obezity

13

1 Podklady dětské obezity

Zlatko Marinov, Daniela Zemková

Motto: Současná pandemie obezity se stala zlodějem dětství a vrahem dospělých. V České republice v současnosti 50 % dospělých obyvatel bojuje s nadváhou a 20 % je obézních. Ve srovnání s tím by se mohlo zdát 5–10 % obézní dětské populace jako podružný problém. Varovný je však vzestup nárůstu dětské obezity v rozvinutých zemích.

Co je to vlastně obezita? Zdánlivě převládá pocit, že se jedná o všeobecně známý pojem. Když ale začneme hledat přesnou definici, budeme překvapeni, jak se různé prameny liší. Snad nejvýstižnější definice říká, že obezita, nebo-li výstižně česky „otylost“, je stav, ve kterém přirozená energetická rezerva savce a v našem případě člověka, která je uložena v tukové tkáni, stoupla nad obvyklou úroveň a poškozuje zdraví. Jiná definice je popisnější a říká, že jde o nadměrné ukládání tělesného tuku v organismu obvykle spojené s vzestupem hmotnosti.

Podkladem nadváhy je přirozená tendence vytvářet v tukové tkáni energetickou rezervu. Při obezitě tato rezerva stoupne nad obvyklou úroveň a poškozuje zdraví. A právě definice „obvyklé úrovně“ přináší nejvíce sporů. U dospělých panuje všeobecná shoda, že za obezitu považujeme stav, kdy je body mass index (BMI) vypočtený jako tělesná hmotnost dělená druhou mocninou tělesné výšky vyšší než 30 jednotek – a o nadváze hovoříme od 25 jednotek. BMI nad 30 je spojen se zvýšenými zdravotními riziky. Vyšší riziko výskytu diabetes mellitus 2. typu je již při hodnotě BMI 28. U dětí tato kritéria nemůžeme použít, poněvadž poměr hmotnosti a výšky, a tedy i BMI, se během celého dětství a dospívání mění.

U dětí definujeme obvyklou úroveň z percentilových grafů. Globálně však nejsou jednotné názory na to, zda používat mezinárodní nebo národní standardy, který percentil zvolit jako hranici či který rok máme stanovit jako východisko. Proto nemůžeme přesně říci, kolik procent dětí je obézních, a podrobněji tuto problematiku probereme v kapitole diagnostiky. Pro začátek postačí, že podle použitých metod jejich výskyt kolísá mezi 5–10 %. Nejedná se však o malichernou záležitost, nad kterou bychom mohli mávnout rukou, poněvadž adolescenti s obezitou mají po 30. roce života vyšší mortalitu než děti s normálním stavem výživy. Praktická dětská obezitologie 14

V dětské populaci se jedná o běžnou obezitu na polygenním podkladě

v 95–99 %. Zbylá procenta jsou podmíněna obezitou na podkladě jiných závažných onemocnění (tab. 1.1). Diagnostikou patognomické obezity se podrobněji zabývá především endokrinologie, na kterou si dovolujeme odkázat, a na našem vymezeném prostoru se budeme věnovat popisu běžné dětské obezity. Naším stěžejním zájmem v této publikaci je běžná obezita, která vzniká na polygenním podkladě jako typické civilizační onemocnění rozvinutých světových ekonomik. Charakterizovaná je pozvolným nástupem a rozvojem typických komplexních metabolických změn. Sjednocujícím prvkem genetických polymorfismů je ztráta fyziologických regulačních mechanismů a převaha střádavých programů uchování energie. Tab. 1.1 Nejčastější zdroje patognomické obezity

Podklad

genová mutace melanokortin 4 receptor (MC4R)

prohormon konvertáza 1/3 (PCSK1)

brain-derived neurotrofický faktor (BDNF)

β-adrenergní receptor 3 (ADRB3)

mendelovská dědičnost syndrom Pradera-Williho

syndrom Bardeta-Biedleho

Cohenův syndrom

Alströmův syndrom

Albrigtova hereditární osteodystrofie

syndrom fragilního X

sekundární Cushingův syndrom

hypotyreóza

hypopituitarismus

pseudohypoparatyreóza 1a

syndrom polycystických ovarií

vnější příčina farmakoterapie (prolongovaná kortikoterapie, antidepresiva,

psychofarmaka, antiepileptika, neuroleptika, hormonální

antikoncepce)

trauma centrálního nervového systému

neurochirurgický výkon

dlouhodobá imobilizace

relativní achondroplazie

Během vývoje jsme se stali potomky lidí, kteří se dokázali svým úsporným

metabolismem s nedostatkem stravy nejlépe vyrovnat. Většina regulačních mechanismů vzniklých v průběhu ontogeneze umožňuje adaptaci na snížený energetický příjem s cílem zajistit přežití hladovějícího jedince. V krátkém časovém období řádu století jsme se ocitli v zcela jiném, takzvaně toxickém – Podklady dětské obezity

15

obezitogenním prostředí. Došlo k rozmachu civilizace s důsledky, kterým náš metabolismus nebyl během celého evolučního vývoje vystaven – volného a neomezeného přístupu k potravě. Vesnický typ stravy (z pole na stůl) se radikálně změnil na průmyslovou (z továrny do chladícího boxu). Charakteristickými rysy novodobé stravy se stala vysoká energetická hodnota, vysoký glykemický index a vysoký obsah nenasycených mastných kyselin omega 6. Zároveň jsme se během krátké doby stali součástí populace s nedostatkem pohybu, kdy chůze ztratila smysl hlavního přemisťovacího prostředku. Pohyb patří k základním biologickým projevům a potřebám lidského života. V posledních desetiletích však v důsledku především vědecko-technického rozvoje a změny životního stylu podstatně klesá jeho množství, přestože se genetické vybavení jedince, a tedy i jeho potřeba pohybu, nemění. Potřeba pohybu zůstává, ale skutečná realizace je nedostatečná a znamená deficit, který s sebou přináší řadu komplikací. Stále častěji se setkáváme s pojmy, jako je hypokineze a sedavý životní styl. Přibližně pouze třetina lidí se věnuje sportu soustavně a dlouhodobě, třetina příležitostně a až třetina nesportuje téměř vůbec. Snížená pohybová aktivita a zvýšené psychické nároky často vedou ke vzniku únavy, při které je jedinec upřednostňuje pasivní relaxaci. Volný čas tráví pasivním sledování televize nebo zábavou na počítači, namísto aktivního čtení nebo cvičení. Část dětské populace kompenzuje zvýšené psychické nároky zvýšeným příjmem potravy, a to zejména ve večerních hodinách. Realitou se stalo absolutní nebo relativní přejídání. Výsledkem je pozitivní energetická bilance, pro kterou nemáme připravené žádné adaptační metabolické mechanismy. Rozvoj současné pandemie obezity má své zákonitosti a postupuje ve čtyřech fázích, které se budou vzájemně prolínat.

Prvá fáze – fáze nárůstu epidemie obezity se rozvíjela koncem sedmdesátých let 20. století ve Spojených státech amerických a postupně byla následována rozvinutými západoevropskými státy. Přibližně s desetiletým zpožděním se přidal náš středoevropský region a dálný východ, který byl následován asijským a jihoamerickým regionem. V prvé fázi epidemie obezity došlo k nárůstu nadváhy a prosté obezity v rámci celého populačního spektra. Za toto čtvrtstoletí došlo v České republice k zdvojnásobení a v USA a Velké Británii ke ztrojnásobení počtu obézních dětí. V USA se u eurokavkazké dětské populace ustálila obezita na úrovni 11 % a v České republice na úrovni 7,5 %, přičemž skupina dětí s nadváhou je dvojnásobně větší.

Druhá fáze – fáze komplikací epidemie obezity je charakterizována rozvojem zdravotních komplikací, které doprovázejí nadváhu a obezitu. Její iniciální fáze byla v USA datovaná začátkem nového tisíciletí a v našem regionu se nyní začíná rozvíjet. Běžná obezita je základním kamenem rozvoje metabolického

+


1 Praktická dětská obezitologie

16 syndromu. Přes rozvoj inzulinové rezistence vede k rozvoji časného diabetes mellitus 2. typu, jaternímu poškození, potencované ateroskleróze a následně přes rozvoj hypertenze k časné manifestaci kardiovaskulárních komplikací. Rozvoji komplexních metabolických změn nejsou děti uchráněny a v současnosti tvoří třetinu obezitologických ambulancí. Vedle toho dětská obezita stojí za urychleným nástupem puberty doprovázeném snížením konečné výšky a zároveň za vznikem závažných psychosociálních problémů, protože obézní dítě je velmi často vystaveno neúměrnému společenskému tlaku ze strany společensko-estetických norem.

Rozvoj třetí fáze – fáze následků epidemie obezity se očekává ke konci třetí dekády tohoto století. Tato fáze bude charakterizována rozvojem zdravotních následků, které doprovázejí nadváhu a obezitu.

Dětská obezita v 70–80 % přestupuje i do dospělosti, kdy se tito jedinci budou řadit k chronicky obézním dospělým se závažnými zdravotními a psychosociálními komplikacemi, které se plně rozvinou již v produktivním věku. Na podkladě diabetes mellitus 2. typu to budou časné amputace dolních končetin pro diabetickou angiopatii, ledvinné selhání pro diabetickou nefropatii a časná slepota pro diabetickou retinopatii, na podkladě cirhózy se předpokládá rozvoj jaterních selhání u čtyřicátníků, posun nádorových onemocnění, iktů a infarktů do nižších věkových skupin. Na jedné straně dojde ke sníženému ekonomickému a společenskému uplatnění těchto jedinců a na druhé dojde k enormnímu zvyšování zdravotnických a celospolečenských nákladů.

Čtvrtá fáze – fáze fixace epidemie obezity bude nejspíš postupně prolínat třetí fází a bude charakterizována přenosem fylogenetické obezity na následující generace. Vlastností typickou pro běžnou obezitu je tendence ke sdružování a vytváření skupin s podobným hodnotovým systémem. Ve fertilním věku na jedné straně dojde k specifickému výběru mezi mladými dospělými s nadváhou a obezitou a na druhé straně samotná obezita matek ještě před koncepcí negativně ovlivňuje vývoj programingu plodu ve smyslu jeho energetické rovnováhy a zároveň zvyšuje výskyt vrozených vývojových vad. Původně epigenetická modifikace genomu přestoupí selektivním výběrem do fylogenetiky a v následujících generací evolučním tlakem i do ontogenetiky specifických populací. Předpokládá se, že proces následků a komplikací spojených s nadváhou a obezitou se geneticky zafixuje, celý cyklus se urychlí a dojde k významnému zkrácení střední délky života celých populací. Naplnění této katastrofické vize je v současné době velkou neznámou, protože záleží bez nadsázky na nás všech, jestli se nám podaří zvrátit současné negativní trendy.Podklady dětské obezity

17

1.1 Zdroje běžné dětské obezity

Zlatko Marinov

Obezita na podkladě zvýšeného energetického příjmu je typické civilizační onemocnění rozvinutých světových ekonomik. Běžná obezita je charakterizována pozvolným nástupem a k jejímu rozvoji musí být splněna podmínka jednak nevýhodného seřazení genů a jednak podmínka kontinuálního zvýšeného příjmu potravy neadekvátně k energetickému výdeji. Řízení příjmu a výdeje energie je u člověka vyvinuto na podkladě případného snížení a nepravidelnosti energetického příjmu a do určité míry i nepravidelného nadbytku. Tento řídící systém však není připraven na dva extrémy, kterým je díky civilizačnímu vývoji stále častěji vystaven – jednak dlouhodobému nedostatku u mentální anorexie a jednak stále častějšímu, dlouhodobému a soustavnému přebytku. 1.1.1 Genetické zázemí

Zlatko Marinov

Na rozvoji běžné dětské obezity se podílí genetické zázemí jedince z 40–60 %. V současnosti je genetickému mapování věnována stěžejní vědecká pozornost. Intenzivně se hledají a studují vlivy polymorfismu a vzájemná interakce kandidátních genů, které by podpořily evoluční hypotézu přirozeného výběru úsporných genů nebo genetického posunu k úspornému metabolismu. Z praktického hlediska se však nejeví v této oblasti náznaky jednoduchých řešení. V blízké budoucnosti se očekávají výsledky, které by mohly napomoci v prevenci a léčbě obezity především v oblasti nutrigenomiky – určení specifické diety a redukčního potenciálu nastavené na míru pacienta. Z praktického hlediska nám ale v současnosti nezbývá než konstatovat a v rodině zaznamenávat závažná anamnestická data, která nám však mohou nabídnout čtyři základní možnosti posouzení genetického zázemí jedince. Posouzení genetického zázemí určuje cílenou diagnostiku a terapeutickou rozvahu.

Experimentální laboratorní genetická analýza v současné době prokazuje stále nízkou prediktivní výtěžnost v stanovení rizika běžné obezity oproti podrobným anamnestickým údajům. 1. Závažná genetická dispozice je tak charakterizována údaji o výskytu ak

tuální obezity a obezity v dětství i jen jednoho z biologických rodičů nebo

ve výskytu obezity u jednoho z prarodičů spolu s diabetes mellitus 2. typu



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.