načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Praha neznámá – Petr Ryska

Praha neznámá
-40%
sleva

Elektronická kniha: Praha neznámá
Autor: Petr Ryska

Projděte se po netradičních místech a zákoutích hlavního města. Společně s autorem zhlédnete zašlou slávu Barrandovských teras nebo zavítáte do „Zlaté uličky“ ve Střešovičkách, kde vás nečekají davy turistů ani nemusíte platit vstupné. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  339 Kč 203
+
-
6,8
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 79%hodnoceni - 79%hodnoceni - 79%hodnoceni - 79%hodnoceni - 79% 93%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2016
Počet stran: 232
Rozměr: 24 cm
Úprava: svazků: ilustrace (převážně barevné), portréty, plány, faksimile
Vydání: První vydání
Skupina třídění: Vlastivěda Česka a Slovenska
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5651-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Projděte se po netradičních místech a zákoutích hlavního města. Společně s autorem zhlédnete zašlou slávu Barrandovských teras nebo zavítáte do „Zlaté uličky“ ve Střešovičkách, kde vás nečekají davy turistů ani nemusíte platit vstupné. Uvítá vás malebný Nový Svět i chudinská kolonie Na Slatinách. Odpočinout si můžete v lázeňském letovisku v Klánovicích nebo v Bohnicích, které vás překvapí pestrostí památek a množstvím tajuplných míst. Krásnou přírodu navštívíte v Hostavicích a prohlédnete si také luxusní Ořechovku nebo Starou Hostivař. „Obejít široký okraj města není jen turistika; je to tak trochu výzkum neznámých oblastí. Mnoho Pražáků zná řekněme Tatry jako své boty; daleko méně je těch, kteří prozkoumali Vackov nebo Butovice… Obyvatel Letné se dostane k Olšanům leda při svém vlastním pohřbu, zatímco obyvatel Královských Vinohrad zavítá spíše do Alžíru než do Petrské čtvrti.“ Karel Čapek, Obrázky z domova (procházky po netradičních místech a zákoutích)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Petr Ryska - další tituly autora:
Praha neznámá Praha neznámá
Praha neznámá II Praha neznámá II
Praha neznámá III Praha neznámá III
 (e-book)
Praha neznámá III Praha neznámá III
Praha neznámá IV Praha neznámá IV
 (e-book)
Praha neznámá II Praha neznámá II
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

PRAHA NEZNÁMÁ

Petr Ryska

PROCHÁZKY

PO NETRADIČNÍCH

M Í S T E C H

A ZÁKOUTÍCH

PRAHA

NE

ZNÁMÁ

Petr Ryska

Projděte se po netradičních místech a zákoutích hlavního města. Společně s autorem zhlédnete zašlou slávu Barrandovských teras nebo zavítáte do „Zlaté uličky“ ve Střešovičkách, kde vás nečekají davy turistů ani nemusíte platit vstupné. Uvítá vás malebný Nový Svět i chudinská kolonie Na Slatinách. Odpočinout si můžete v lázeňském letovisku v Klánovicích nebo v Bohnicích, které vás překvapí pestrostí památek a množstvím tajuplných míst. Krásnou přírodu navštívíte v Hostavicích a prohlédnete si také luxusní Ořechovku nebo Starou Hostivař. „Obejít široký okraj města není jen turistika; je to tak trochu výzkum neznámých oblastí. Mnoho Pražáků zná řekněme Tatry jako své boty; daleko méně je těch, kteří prozkoumali Vackov nebo Butovice... Obyvatel Letné se dostane k Olšanům leda při svém vlastním pohřbu, zatímco obyvatel Královských Vinohrad zavítá spíše do Alžíru než do Petrské čtvrti.“

Karel Čapek, Obrázky z domova

Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401

fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz



PRAHA NEZNÁMÁ

P etr Ryska

PROCHÁZKY

PO NETRADIČNÍCH

M Í S T E C H

A ZÁKOUTÍCH

Grada Publishing


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné

či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě

bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Petr Ryska

PRAHA NEZNÁMÁ

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 6249. publikaci

Odpovědná redaktorka Eva Škrabalová

Sazba a grafická úprava Martin Dubský

Fotografie na o bálce Martin Dubský

Fotografie v textu z archivu autora

a obyvatel hl. m. Prahy,

není-li uvedeno jinak

Počet stran 232

První vydání, Pra ha 2016

Vytiskla tiskárna FINIDR, s. r. o.

© Grada Publishing, a.s., 2016

Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2016

ISBN 978-80-271-9244-1 (pdf)

ISBN 978-80-247-5651-6 (print)


OBSAH

SLOVO ÚVODEM

7

ZAŠLÁ SLÁVA BARRANDOVSKÝCH TERAS

A PLAVECKÉHO BAZÉNU

9

STŘEŠOVIČKY – „ZLATÁ ULIČKA“

BEZ TURISTŮ A VSTUPNÉHO

31

MALEBNÝ NOV Ý SVĚT

53

CHUDINSKÁ KOLONIE NA SLATINÁCH –

RAFANDA A OBECNÁ ŠKOLA

75

LÁZEŇSKÉ LETOVISKO KLÁNOVICE

109

BOHNICKÁ MOZAIKA

129

HOSTAVICE A DOLNÍ POČERNICE –

KRÁSNÁ PŘÍRODA A PŘEHRŠEL PAMÁTEK

149

LUXUSNÍ OŘECHOVKA

17 7

STARÁ HOSTIVAŘ

207

JMENNÝ REJSTŘÍK

228

REJSTŘÍK MÍSTNÍCH NÁZVŮ

230

LITERATURA

232


Mé poděkování patří mé rodině i členům

týmu projektu Praha Neznámá, kteří mě

při psaní této publikace podporovali.

Zvláštní poděkování patří rodákům

z nouzové kolonie Na Slatinách,

jmenovitě paní Anně Chlpíkové,

panu Miloši Kulinkovskému

a panu Jiřímu Tichotovi za poskytnutí

velkého množství cenných informací,

dobových materiálů a fotografií,

bez nichž by dotyčná kapitola

v této podobě vůbec nemohla vzniknout.


Jak vlastně vznikla kniha, která se vám dostává do rukou? Cesta

k  ní byla poměrně dlouhá. Představuje i mou vlastní životní

cestu a prožitky, o které bych se s  vámi chtěl na následujících

stránkách podělit. Od dětství jsem rád procházel neznámá zá

koutí Prahy stranou turistického ruchu a vždy jsem byl nadše

ný tím, co jsem na svých toulkách objevoval. Měl jsem to štěstí,

že jsem vyrůstal v jednom z nejhezčích městských obvodů – na

Praze 6 – obklopen nejen zajímavou přírodou, ale i historický

mi čtvrtěmi s mnoha krásnými vilami a historickými jádry sta

rých vesniček, takže bylo rozhodně co objevovat. Později jsem se

dostával dál a dál, toužil jsem poznat celou Prahu, všech jejích

112 čtvrtí. V té době se mi ocitla v rukou také útlá knížečka od

Karla Čapka Obrázky z  domova, v níž se nachází i část nazva

ná Putování po Praze, kde autor velmi zajímavě píše: „Obejít

široký okraj města není jen turistika; je to tak trochu výzkum

neznámých oblastí. Mnoho Pražáků zná řekněme Tatry jako

své boty; daleko méně je těch, kteří prozkoumali Vackov nebo

Butovice... Obyvatel Letné se dostane k  Olšanům leda při

svém vlastním pohřbu, zatímco obyvatel Královských Vinohrad

zavítá spíše do Alžíru než do Petrské čtvrti.“ Čapek poté svým

osobitým barvitým slohem popisuje v  mnoha kapitolách pře

devším periferii tehdejší Prahy. Je těžké nereagovat na takový

krásný podnět. Procházel jsem celou Prahu a prožíval unikát

ní atmosféru jednotlivých čtvrtí a zapadlých koutů, „kam ještě

lidská noha nevkročila“. Objevoval jsem znovu a znovu, že

Praha není jen jedno město, ale celý soubor mnoha značně roz

dílných měst a vesniček, to vše zarámováno rozmanitou příro

dou. Uvědomil jsem si, že jen málokteré město na světě má tak

pestrou nabídku. Své kouzlo mají nejen například přepychové

rezidenční čtvrtě v  secesním a historizujícím stylu a nablýska

né vilové čtvrtě, ale i bývalá dělnická a průmyslová předměs

tí s  nápaditě využitou starou industriální architekturou, a do

konce nouzové prvorepublikové kolonie, z  nichž některé zůsta

ly kupodivu zachovány do dnešních dnů. Mám radost z  každé

ho opraveného domu, u kterého je vidět, že mu majitelé věnují

péči, aby zachovali jeho původní vzhled. Na druhé straně mne

vždy velmi zabolí u srdce, když při svém putování Prahou vidím

necitlivé úpravy a přestavby kdysi krásných domů, zastavová

ní parků a narušování genia loci jednotlivých čtvrtí. Praha byla

prostě vždy má velká láska, s kterou prožívám všechny její ra

dosti i strasti.

Po celou dlouhou dobu jsem si své zážitky a úvahy nechával jen

pro sebe. Pak ale přišel další velký zlom. V  květnu 2013 jsem

si řekl, že by byla škoda nechávat si vše jen pro sebe, a založil

jsem blog Praha Neznámá, který se v  září následujícího roku

změnil na stejnojmenné webové stránky. Ty vzbudily nečeka

ný ohlas a čtenáři jsem byl často tázán, zda neuvažuji i o knižní

podobě Prahy Neznámé. Proto jsem velmi ocenil, když mě na

jaře 2015 oslovilo nakladatelství Grada s  nabídkou napsat

knihu. Zvolil jsem stejný titul, jaký nesou webové stránky. Bylo

však velmi náročné vybrat do limitovaného rozsahu ta nejza

jímavější místa. Snažil jsem se proto v  knize ukázat zejména

rozmanitost, kterou nám Praha nabízí. Budete mít jak mož

nost navštívit jeden zapadlý romantický kout v historické Praze,

tak se projít po dřevěných chodníčcích přes mokřady jako na

Šumavě, můžete být překvapeni vesničkami jak z  jižních Čech,

bát se na jednom tajuplném hřbitově, smutnit na místech, je

jichž největší slávu dávno odvál čas, ocitnete se v  prvorepubli

kové chudinské kolonii, ale zároveň navštívíte i luxusní vilovou

čtvrť ze stejné doby. Jednotlivé části knihy jsou většinou kon

cipovány jako vycházky s  orientačními mapkami, takže knihu

můžete využít jako průvodce přímo v terénu. Jsou doplněny bo

hatým obrazovým materiálem, tudíž můžete vycházky absol

vovat i virtuálně z  křesla svého domova. Třeba vám obrázky

připomenou čtvrť, k níž vás váže citové pouto. Věřím, že i vám

kniha pomůže při objevování nečekaných a málo známých krás

Prahy, tak jak jsem je mohl na svých toulkách potkávat a proží

vat. Nakolik se mi tento záměr povedl, nechám již na laskavém

posouzení čtenáře.

Přeji příjemné putování Prahou neznámou.

Petr Ryska

V Praze 24. dubna 2016

SLOVO ÚVODEM

7


01


01 Nadčasová elegance funkcionalismu (Zdroj: Barbora Faiglová)

02 Rok 1935 – romantika na skalách nad šumící Vltavou

(Zdroj: Muzeum hl. m. Prahy)

03 Rok 2015 – ruina nad dálniční křižovatkou

04 Cliff House v Kalifornii v roce 1900 (Zdroj: volné foto)

05 Jak ve srovnání s Barrandovem dopadla jeho předloha,

můžete srovnat na následujících obrázcích

z roku 1941 a 2009 (Zdroj: volné foto)

06 Terasy dominují vltavskému údolí

(Zdroj: Česká geologická služba)

06

05

03

04

02

Když podnikatel Václav Havel v roce 1924

navštívil Spojené státy, v San Franciscu ho

uchvátil vyhlídkový restaurant na útesu nad

Tichým oceánem zvaný „Cliff House“. Nechal

se inspirovat a po návratu do Prahy pověřil

architekta Maxe Urbana vypracováním pro

jektu podobné restaurace.

Protože jsme moře neměli, byl k tomuto

účelu vybrán skalnatý ostroh na Barrando

vě, čnící sice jen nad řekou Vltavou, zato však

mnohem výše položený vzhledem k vodní

hladině. To mělo i další výhodu: výletníci na

parnících nemohli nový zábavní podnik pře

hlédnout. Zdola působil velmi lákavě.

Zářivě bílý objekt s rozhlednou byl postaven

vpravdě americkou rychlostí, už po šesti mě

sících výstavby byl 27. září 1929 zpřístupněn

ZAŠLÁ SLÁVA BARRANDOVSKÝCH TERAS A PLAVECKÉHO BAZÉNU

9


První serpentina s parkovištěm 1

pro auta se šoféry, garážemi

a benzínovou pumpou

Pamětní deska 2

Parkoviště pro auta 3

Cesta pro pěší k tramvaji 4

Původní státní silnice 5

Restaurační budova 6

Teras y 7

Bazén 8

Pavilon šaten 9

Trilobit bar 10

(Zdroj: mapy.cz)

10

07

9

8

7

7

6

5

4

3

21

10

PRAHA NEZNÁMÁ


08

07 Ve vrcholné sezóně bývaly všechny stoly obsazené

(Zdroj: Muzeum hl. m. Prahy)

08 Ptačí pohled ze 30. let ukazuje důmyslný půdorys teras

a jejich velkou rozlohu (Zdroj: Muzeum hl. m. Prahy)

09 Dnešní pohled na schodiště (Zdroj: Barbora Faiglová)

09

na dva dny na zkoušku a 4. října 1929 pro

běhlo oficiální slavnostní otevření. Inova

tivnímu projektu fandilo i počasí. Říjen byl

mimořádně teplý, a tak otevření areálu pod sloganem „Za Prahou a přece v Praze“ bylo velikým úspěchem. Počet prvních hostů

předčil všechna očekávání – během prvních

dvou dní prý přišlo na Terasy Barrandov na

padesát tisíc návštěvníků. Kam se ale všichni

na úzký ostroh vešli, to si lze jen stěží představit...

Atraktivita místa udržovala vysokou návštěv

nost po celou dobu od otevření restaurace

až do konce první republiky – v neděli v letní

sezóně se tu podávaly až tři tisíce obědů, což

byl vzhedem k tomu, že právě probíhala velká hospodářská krize, skoro zázrak.

Původně zamýšlený lidový podnik se stal

dostaveníčkem pražské smetánky a filmo

vých hvězd z blízkých filmových ateliérů, ale

také příslušníků střední třídy, kteří se v odles

ku velkého světa rádi slunili. Domlouvali se

tu i  důležité obchody a probíhala zákulisní

11

BARRANDOV


10 Elegantní křivky schodiště (Zdroj: Barbora Faiglová)

11 Ještě „v sezóně“ 2015 svítí stavba bělostným

funkcionalismem

12 Sezóna 1930 (Zdroj: Muzeum hl. m. Prahy)

10

11

12

PRAHA NEZNÁMÁ


12

tě s bazénem. Vyvrcholením celé stavby byla

budova kavárny a restaurace se sálovým pro

storem, po obvodu plně proskleným, dopl

něným klubovnami a několika salóny ve vy

hlídkové věži. Ta byla patnáct metrů vysoká.

Na úzkém schodišti pak docházelo při frek

ventovaném pohybu číšníků nahoru a dolů

k  častým srážkám, což místní kolorit ještě

zpestřovalo.

Terasy dokonale využívaly členitý terén, byly

osvětlovány reflektory na dvacetimetrových

ocelových stožárech a vyzdobeny červeno

žlutými vlaječkami. Na věži restaurace byl

umístěn reklamní otáčivý maják a na skále

pod budovou neonový nápis Barrandov. Na

protilehlé straně restaurační budovy byla

postavena letní kuchyně s atmosférou pří

mořských rybáren.

Areál restaurace byl vybaven kvalitním funk

cionalistickým nábytkem podle návrhu ar

chitektky Hany Kučerové-Záveské. Největším

problémem se stalo zimní uskladnění pěti

set zahradních stolů a tří tisíc zahradních židlí.

politická jednání. Mezi časté návštěvníky pa

třili Oldřich Nový, Vlasta Burian, Svatopluk

Beneš nebo Adina Mandlová, ale i prezident

T. G. Masaryk. Celý projekt rovněž patnáct

krát posloužil jako exteriér pro filmy. Natá

čela se zde například slavná Burianova scéna

z  filmu Tři vejce do skla. Jak to na Terasách

v dobách jejich největší slávy žilo, je zachy

ceno i ve filmu Vladislava Vančury Před ma

turitou. Hrdinové filmu tu vysedávají na Tera

sách, jezdí na loďkách a koupou se v bazénu.

Architekt Max Urban dostal náročný úkol –

vybudovat restaurační komplex, který v se

zónních a víkendových špičkách pojme až tři

tisíce osob, ale zároveň bude v provozu ne

přetržitě po celý rok. To znamená, že většinu

období bude využita jen malá část kapaci

ty. Urban se zhostil zadaného úkolu výtečně

– rozčlenil celý areál nejen půdorysně, ale

i vertikálně.

Byl navržen celek kavárenských teras, podko

vovitě a kaskádovitě rozložených nad skalna

tou prohlubní, na jejímž dně bylo koupališ

13

BARRANDOV


13


14

15

13 Dobové foto napovídá, že nábytku vskutku nebylo málo

(Zdroj: Muzeum hl. m. Prahy)

14 Zato dnes... (Zdroj: Barbora Faiglová)

15 Trilobit bar ve svých začátcích...

(Zdroj: Muzeum hl. m. Prahy)

Proto byla navržena novinka – kovový sklá

dací nábytek, což se nakonec tak osvědčilo,

že ho začala firma Gottwald v Brandýse nad

Orlicí vyrábět i pro další zahradní restaurace.

V roce 1937 architekt Vladimír Grégr terasy

upravil v romantizujícím duchu a přistavěl

dřevěný noční podnik Trilobit bar. Orchestr

R. A. Dvorského hrál do sedmé večer na Te

rasách a poté se přemisťoval do Trilobit baru,

kam se za ním přesouvali i nejvytrvalejší (ale

i nejmovitější) hosté, kteří tu mohli tančit

charleston, foxtrot, slow-fox a swing a  třeba

i  extravagantní hit sezóny 1938 Lambeth

Walk. Mnozí se bavili až do rána a zůstávali

na snídani.

Terasy tak byly vlastně otevřeny nonstop, a to

365 dnů v roce. Mimo sezónu samozřejmě

pouze v uzavřených prostorách Francouzské

restaurace a Trilobit baru. Tento u nás ojedi

nělý zábavní a rekreační soubor ocenil v roce

1938 ve své knize Viděl jsem ukřižování ang

lický novinář Sydney Morrell slovy: „...  Češi

pod širým nebem postavili nejkrásnější re

stauraci v Evropě s bazénem v bývalém lomu.“

15

BARRANDOV


17

16

16

PRAHA NEZNÁMÁ


18

19

16 ... a ve svých koncích v roce 2015

17 Nejkrásnější restaurace v Evropě s bazénem

v bývalém lomu (Zdroj: Muzeum hl. m. Prahy)

18 Pamětní deska připomínající zahájení výstavby

silnice na Barrandov

19 Terasy v době okupace v roce 1940

(Zdroj: Muzeum hl. m. Prahy)

20 Významný bod na ostrohu,

dnes bohužel obkroužený dálnicemi

20

Restaurační areál byl pro automobily přístup

ný speciálně vybudovanou silnicí zaříznutou

ve skalních serpentinách a ukončenou roz

sáhlým parkovištěm. Nová silnice odbočova

la ze státní zbraslavské silnice, mimoúrovňo

vě ji křížila a pokračovala skalním průkopem.

V  první serpentině bylo zřízeno parkoviště

pro automobily se šoféry a postaveny garáže

podle projektu Vladimíra Grégra. To proto,

aby se vlastní parkoviště přímo před restau

rací nepřehlcovalo. Na parkovišti pro šoféry

bylo možné načerpat pohonné hmoty u ben

zínové pumpy. Šoféři zde navíc měli k dispo

zici svoji restauraci v pavilonu, kde byly umís

těny ještě čerpací stanice na vodu a prádelna.

Pro cestující veřejnou dopravou byl areál

v  docházkové vzdálenosti po nové stezce

pro pěší od konečné tramvaje číslo 5 v  Hlu

bočepích. Je zajímavé, že tramvajová trať

byla do Hlubočep prodloužena v roce 1927

– to jest v roce vypracování projektu Barran

dovských teras. To dokládá i památník do

končení 100  km tratí elektrických drah, jenž

se nalézá blízko konečné. Od paláce Lucer

na sem od dopoledne až do půlnoci jezdily

levné autobusy provozované firmou Havel.

Šťastné období Teras se poprvé zachmuři

lo v roce 1939 při obsazení českých zemí ně

meckou armádou. Nacisté sice nechali jako

první věc zavést k Terasám přímé železnič

ní spojení, které umožnilo dovážet hosty de

facto bez zastávky, ale nepříjemně se změni

lo osazenstvo restaurace. Areál pak navště

vovali už jen nacističtí pohlaváři, vojáci oku

pační armády a jejich milenky.

Barrandovské terasy se nacházejí ve výšce

230 metrů nad mořem, a když k tomu ještě

připočteme patnáct metrů rozhledny, vznikl

zde významný strategický bod, což využil

Wehrmacht pro zřízení pozorovatelny v rám

ci protiletecké obrany.

Po válce se sláva Teras ještě na krátký čas vrá

tila, ale v roce 1948 byly znárodněny s tím, že

budou přeměněny z místa dekadentní bur

žoazní zábavy na rekreační centrum pro pra

cující lid.

17

BARRANDOV


21

22

23

21 S mutné terasy po znárodnění v roce 1949

(Zdroj: Česká geologická služba)

22 D nešní vzhled Francouzské restaurace,

odkud se kdysi hosté mohli skrz prosklené stěny

kochat dalekými výhledy... (Zdroj: Barbora Faiglová) 23 ... a u vnitř lechtat své chuťové pohárky vybranými

pokrmy... (Zdroj: Barbora Faiglová) 24 ... a k de ke konci své kariéry Terasy dožívaly

jako diskotéka (Zdroj: Barbora Faiglová) 25 Hlavní vstup (Zdroj: Barbora Faiglová)  26 Terasy pomalu mizí...

18

PRAHA NEZNÁMÁ

*




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.